Está en la página 1de 4

Clase 12/05 Comunicación Oral y Escrita IND.

72
Mb. Nilza Florentín B.

Morfología – Ñe’êysajakuaa
 Tero: Sustantivos
Nombran a personas-animales-cosas – Ombohéra ava-mymba ha mba’épe
Techapyrâ: Kalo- Kame – Chive – Leo – Sele – vaka – kavaju – pira – mburika – mesa –
tuju – kurusu – tape

Tero ñemohenda – Clasificación

1) Tero ñemohenda iñe'êpu'andu rupi (por su sonidos)

1.1- Tero tîgua (sustantivos nasales) Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae tîgua (ã
- ë - ï - õ - ü - ÿ), térã pundie tîgua (g - m - mb - n - nd - ng - nt - ñ) ipype.
Techapyrã: (ejemplos)
mandyju - petÿ - tañykã - tetyma.
1.2- Tero jurugua (sustantivos orales) Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae
jurugua (a - e- i - o - u - y), térã pundie jurugua (ch - g - h - j - k - l - p - r - rr -
s - t - v - ' puso) ipype.
Techapyrã: (ejemplos)
apyka - ao - juru - yvága

2) Tero ñemohenda he'iséva rupi (según significado)


2.1- Tero ijysajakuaáva (sustantivos concretos): Ha'e umi tero ñañandúva,
jahecháva, hetéva, añeteguáva,ikatúva ñaha'ã ipohyikue, isa'y térã ijysaja.
Techapyrã: (ejemplos)
jagua - apyka - óga

2.2- Tero ijysajakuaa'ÿva (sustantivos abstractos): Ha'e umi tero nañañandúiva,


jahe-cha'ÿva, añetegua'ÿ, ha noñembohetéiva. Ikatu'ÿva ñaha'ã ipoh-yikue, isa'y
térã ijysaja.
Techapyrã: (ejemplos)
Clase 12/05 Comunicación Oral y Escrita IND. 72
Mb. Nilza Florentín B.

Tupã - yvága - py'aguapy - tekojoja

3) Tero ñemohenda hetepy rupi (según su estructura)


3.1- Teroteî (sustantivos simples): Ha'e umi tero oguerekóva ipype peteï ñe'ë
añónte térã oñembohetepeteïva.
Techapyrã: (ejemplos)
po - py - ára
3.2- Teroeta (sustantivos compuestos): Ha'e umi tero oguerekóva ipype mokõi
térã hetave ñe'ë. Peteï ñe'ëme ojojuhu ha oñomopeteï mokõi térã hetave
ñe'ërapo, ha ojoajukatúvo ombohérava hikuái peteî mba'e pyahu. Peteî
ñe'êntema oiko chuguikuéra.
Techapyrã: (ejemplos)
apykahai - ararundy - mitâkuña

4) Tero ñemohenda ipysokue rupi


4.1- Terotee (sustantivos propios): Ha'e umi téra teete oñeme'ëva ava, mymba,
ka-'avo, térã mba'épe, ha heratee rupi ojoavýmava ambuévagui.
Techapyrã: (ejemplos)
Chive - Paraguay - Kanindeju
4.2- Terotee'ÿva (sustantivos comunes): Ha'e umi téra oñeme'ëva ava, mymba,
ka'avo térã mba'e aty ojojoguáva térã ojueheguáva ha ojojaveguávape.
Techapyrã: (ejemplos)
kuña - guyra - táva

Amba’apo che añomi


Clase 12/05 Comunicación Oral y Escrita IND. 72
Mb. Nilza Florentín B.

TEMBIAPORÂ

1. Amoî ñe’ênguéra oïva koraípe hekopete (15 kyta) - Indico según lo aprendido estas palabras

TERO IÑE’ËPU’ANDU RUPI HE’ISÉVA RUPI HETEPY RUPI IPYSOKUE RUPI

Mitâ Tero tîgua Tero Teroteî Terotee'ÿva


ijysajakuaáva
Kuarahy

Po’a

Kame

Popyte

Akârague

Kotykeha

Yvága

Vy’a

Mymba

Vy’a’ÿ

Mbyja

Kerayvoty

Py

Py’apy

2. Ahai opaichagua tero. (8 kyta) - Escribo tres sustantivos de cada uno

Tero tïgua (sustantivos nasales)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Tero jurugua (sustantivos orales)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________


Clase 12/05 Comunicación Oral y Escrita IND. 72
Mb. Nilza Florentín B.

Tero ijysajakuaáva (sustantivos concretos)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Tero ijysajakuaa'ÿva (sustantivos abstractos)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Teroteï (sustantivos simples)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Teroeta (sustantivos compuestos)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Terotee (sustantivos propios)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Terotee'ÿva (sustantivos comunes)

a) ________________________ b) _______________________ c) _____________________

Fuente consultada

- MEC. (2019). Módulo del Estudiante Guaraní Ñe' ê 3º Ciclo. Educación Básica para Personas
Jóvenes y Adultas (Vol. 4º Edición).

También podría gustarte