Documentos de Académico
Documentos de Profesional
Documentos de Cultura
59 puntos
1. LLENE CADA UNO DE LOS ESPACIOS EN BLANCO.
2. EL DESARROLLO DE LA PRESENTE EVALUACIÓN ES DE CARÁCTER INDIVIDUAL E INTRANSFERIBLE. SI SE ENCUENTRA
DOS PRUEBAS IGUALES SE ANULARÁN AMBAS (Reglamento de Evaluación de la UNIDA – Artículo 6, inciso “e”)
3. GUARDAR ARCHIVO CON EL NOMBRE: TRABAJO DE PROCESO, SEMANA Nº, APELLIDO, COMO POR EJEMPLO:
TPS2PEREZ
Tembiaporã / Actividades
www.abc.com.py/.../nejoajuha-ha-nendi-conjunciones-e-
interjecciones-270682.html
Ñe'ẽjoajuhaite
Kóva hína "ha" jaipurúva ñamoñondive hagua mokõi ñe'ẽ térã ñe'ẽjoaju.
Ñe'ẽjoajuhaite mbojoaju'ỹva
Ko'ápe jajuhu "térã" ha “ỹrõ", jaipurukuaáva mokõi ñe'ẽ pa'ũme, upéi jaiporavo hagua
peteĩva.
Techapyrã: Kalo térã Luchi (tero ñe'ẽjoajuha tero) Sustantivo + térã + sustantivo
Ñe'ẽjoajuha mbohovakéva
Ko'ãva katu jaipuru ñambohovake hagua mokõi temiandu. Ñepyrũrãme omonei ha
hapykuérinte ombotove; térã ambueháicha, ñepyrũrãme ombo-tove ha hapykuerimínte
omonei.
Techapyrã:
Háke! Ho’a pe mitã.
E’a! ou nde sy.
Aichejáranga! Hasy pe mitãmi.
6. Mba’éichapa oje’e interjección guaraníme / Cómo se dice
interjección en guaraní. 1p
Se dice interjección: Ñe’êndýi.
7. Aiguyhai ñe’ëndýi oïva moñe’ëräme/ Subrayo todas las
interjecciones que aparecen en el texto:2p
ÑASÃINDÝPE
(maurolugo mombe’urã)
Ahendu ombokaputeretetérõ lomitã. Apo apu'ã che rupágui,
ambojuruvy'imi ovetã ha avichea okápe. Ñasãindy rendy porã guýpe
ahecha oku’éva tape yképe. Añemyakãseve aikuaávo mba'épa térã
mávapa.
Oῖ ovavavahína upépe, mba'e hũ puku guasu peteῖ, vaicha. Oñetῖ
rupirupi, opoñy, oguata ipy ha ipóre... Ñemo’ã hesaverapáva
oma’ẽvo jasýre. Oñekũmberéi ha oñemohãimbiti, hendysyrypa.
Ojetyvyróvo opoi ijehegui mbyja’ieta ohóva ojejakutupa paraguái
vandéra ho’ava’ekue rehe aḡuiete upégui. Ososopa ojejurupe’ávo.
Mokõi mberuhovy joguaha –ndaha’éi mainumby- inambi jovaivéva
rehe oveve.
MITÄ MBOVY’AHARÄ
KILI: (Oñemondýi) - ¡ E’ !
KILI: - Mba’épa.
KILI: - Piko…
KILI: (Upévo ojapuráma). – Hýpy. Hýpy. Che ra’y. (Ohekýi ivolsíllogui moköi lápi de kolor ha
omombo chupe): - Na’ápe. He’upa.
KILI: - Ejerána.
KILI: (Ojecha he’eño. Pya’e porä ohekýi lápi sa’yju ha omoinge tyvýra vokópe. Nahendái. Ogueru
voko imba’éva, ohechagua’u).
SY: (Oike oúvo, Vito hapykuéri). – Añetépa ne mitä sa’yju rejapo jeýma nde kalaguíchi reína.
KILI: - Ijapu. Oiméne la ilápi sa’yju ivokópe hína. Ha’e ndohekái voi.
VITO: (Ombojurúre ivoko ojuhúma, ha oñemondýi). - ¡E’!. Na… na…ápe hína. Omoï jey ra’e.
SY: (Kilípe). – Ha nde; maerä repoko nde ryvy mba’ére. Moö oime ne mba’éva.
SY: (Moköivépe). – Néi. Peñesü chéve, pya’e. Ha nde Kili, ko’ërö ndererúi ha reikuaáma.
SY: - Peneko’ëmbáta upépe. Mitä reko vai pende túva (Osë oho).
VITO: (Omañasaguy).
KILI: (Omopu’ä ikuä techaukaha). – Che apika mboyve, nde reipo’óta. Eikuaáke.
KILI: - ¡Pyrague!.
VITO: - ¡ Mondaha!,
KILI: (Hatä oñepyrü). – Vendíto, alavádo, séa, el santísimo ( a guive ongururúntema opa peve;
upéi oñepyrü hatämive jey) – Vendíto , alavádo (Omboguejy iñe’ë)
rrepíke vandéra.
Karakara mácho
rejúpa jakévo
ja’u nde vakéro
asaje entéro.
KILI: (Hesaho isýre; opo opu’ä, oñani ápe, pépe, kotypýre, ha upéi ohasátavo isy jyva guy rupi
ojagarra chupe ijatukupeguio ikamisa kuéllogui ha ojuvy ra’ä)
KILI: - Akyhyje
SY: - Mba’e rekyhyje katu piko nde tekove eréxe. Péicha piko ñañembosaráiva ñembo’ére. Néi,
eñembo’e porä chéve jahecha. (opoi myaña chugui)
KILI: - Vendíto, alavádo, séa, el santísimo, sakraménto, del altar. La
vírxen María, nuehtrra señóra, konsevída, sin mancha, de pekádo, orixinal; dehde el primer
instante, de su ser , natural. Amen Xesu, María y Xosé. En el nombre del Pa ‘
KILI: - Nachemandu’ái.
SY: - Nde japu !. Ere chéve nde tepoti, pórke roinupäta voínte ne kangue ine meve. ¡ Ere jahecha ! .
SY: (omaña ijehe ha ojecha isái voládo reheve; ipochyeteve; ojagarra inambígui, onambipoka
ojero’a peve ha he’i chupe:) - Mávaiko nembo’e ko’ä vyroreieta. ¡ Che Dio...!
SY: - Piiiko. Ajépa nde’agrasiadoite. Ha che taiko tañepi’ä pomondo haguä ehkuélape.
Roipopïta garrótepe ne mitä reko marä reikuaa haguä rrehpéto. (oñembosako’i oinupä haguäicha)
VITO: (Oike oúvo peteï válde y reheve). - Na’ápe mamíta la y; arúma ndéve.
SY: - Péva la aikotevëva ambohekoguapy haguä ko ava ra’y kachiäi. Eru chéve ápe. ( ojagarra la
válde, ohupi oñohë haguäicha Kili rehe)
KILI: (Ojapuraiterei; sokórro ojerure) - Mama… mamíta… Anína mamíta. Anína mamíta.
Chenupäntena. Chenupäntena.
SY: (omboguejy la y ryru; oheréi chupe peteï, moköi ha mbohapyha ndohupytyvéima. Kili oñani
kotypýre; oike mesa guýpe, sílla kupépe, ha opáicha rei oñedefende. Isy Omuña chupe, oha’ä chupe
ha ojavypa.Upéi ojuhu okë ha osë. Isy oñani hapykuéri ohóvo; osë rire esenáriogui oñehendu
oja’ónteha gueteri ohóvo.)
Opa