Está en la página 1de 10

EDUCACIÓN A DISTANCIA

MÓDULO ACADÉMICO 2018.1.1

Nombres y Apellidos: Victoria Vanessa Espinoza Lange. Código de Matrícula: 2016910026

Materia: Guaraní Carrera: Administración de empresas.

Docente - Tutor: Mag. Mauro Lugo Turno: Modalidad a Distancia

Sistema de Evaluación Etapa Trabajos de Proceso (TP):

 Semana N° 2 a la N° 6 (10 puntos c/s): 50 puntos


Semana Nº: 4 Clase N° 5
 Semana N° 7: 9 puntos

59 puntos
1. LLENE CADA UNO DE LOS ESPACIOS EN BLANCO.
2. EL DESARROLLO DE LA PRESENTE EVALUACIÓN ES DE CARÁCTER INDIVIDUAL E INTRANSFERIBLE. SI SE ENCUENTRA
DOS PRUEBAS IGUALES SE ANULARÁN AMBAS (Reglamento de Evaluación de la UNIDA – Artículo 6, inciso “e”)
3. GUARDAR ARCHIVO CON EL NOMBRE: TRABAJO DE PROCESO, SEMANA Nº, APELLIDO, COMO POR EJEMPLO:
TPS2PEREZ

Tembiaporã / Actividades

I- Amoñe’ẽ rire Ojehupytyséva Mbo’epyaty 1,


ajapo ojejeruréva chéve / Luego de leer los
objetivos de la Unidad II, realizo los
siguientes los ejercicios.

Información para Ñe’ëjoajuha:


https://gn.wikipedia.org/wiki/Ñe%27ẽjoajuha_Guaraníme
Información para Ñe’ëjoajuha

www.abc.com.py/.../nejoajuha-ha-nendi-conjunciones-e-
interjecciones-270682.html

1. Mba’éichapa oje’e “conjunción” / Cómo se dice


“conjunción” en guaraní. 1p
Se dice conjunción: Ñe`êjoajuha.
2. Amoñe’ẽ marandu “Ñe’ëjoajuha” rehegua. Leo la
información sobre la conjunción. 1p
Ñe'ẽjoajuha guaraníme ha'e umi ñe'ẽ ojepurúva oñembojoaju
hagua mokõi térã hetave ñe'ẽ, térã ñe'ẽjoaju, avañe'ẽme. Ñe'ẽjoajukatúpe oiko ichugui
mbojoajuhára. La conjunción en guaraní es una palabra que se utiliza para unir o enlazar
dos nombres.

Techapyrã: Chive ha Peru (tero ñe'ẽjoajuha tero)


Ñe'ẽjoajuha ñemohenda
Avañe'ẽme umi ñe'ẽjoajuha oñemohenda mbohapy rupive: Ñe'ẽjoajuhaite, ñe'ẽjoajuha
mbojoaju'ỹva ha ñe'ẽjoajuha mbohovakéva.

Ñe'ẽjoajuhaite
Kóva hína "ha" jaipurúva ñamoñondive hagua mokõi ñe'ẽ térã ñe'ẽjoaju.

Techapyrã: Osẽ ha oguata (ñe'ẽtéva ñe'ẽjoajuhaite ñe'ẽtéva)

Ñe'ẽjoajuhaite mbojoaju'ỹva
Ko'ápe jajuhu "térã" ha “ỹrõ", jaipurukuaáva mokõi ñe'ẽ pa'ũme, upéi jaiporavo hagua
peteĩva.

Techapyrã: Kalo térã Luchi (tero ñe'ẽjoajuha tero) Sustantivo + térã + sustantivo

Ñe'ẽjoajuha mbohovakéva
Ko'ãva katu jaipuru ñambohovake hagua mokõi temiandu. Ñepyrũrãme omonei ha
hapykuérinte ombotove; térã ambueháicha, ñepyrũrãme ombo-tove ha hapykuerimínte
omonei.

Techapyrã: "upéicharõ jepe"/"jepéramo"/Kalo he'íkuri oguerutaha; upéicharõ


jepe, hesarái.
Orden: tero- ñe'ẽtéva-ñe'ẽtéva-ñe'ẽjoajuha-ñe'ẽtéva.
Entonces igual,
3. Aiguyhai ñe’ëjoajuha oïva moñe’ëräme/ Subrayo todas
las conjunciones que aparecen en el texto:2p

4. Ambohyhsýi umi ñe’ëjoajuha aiguyhaiva’ekue moñe’ëräme/


Menciono las conjunciones que subrayé en el texto. 1p
- Ovetã ha avichea.
- ipy ha ipóre.
- Oñekũmberéi ha oñemohãimbiti.
- kuarahyreikévo ha apoko.
- ikũsẽ ha hãimbitíva ha ojetyvyróvo.
- rovetã ha ajesareko.
- tyvyty ha naiko'ẽvéi.
- aguataguata ha ahendu.
- Pyhare ha che rokirirῖete.
5. Amoñe’ẽ marandu “Ñe’ëndýi” rehegua. Leo la
información sobre la interjección: 1p
Ñe’êndýi – Interjecciones
Ha’e umi ñe’ê omombe’úva mba’éichapa ñañeñandu.
Ha’eño voi ha’éma ñe’êjoaju. Oî ñe’êndýi guaranimeguánte.
Es una palabra que expresa como nos sentimientos o estados de ánimo repentinos.
Ñe’êndýi (Interjecciones)
Ohechaukáva
(Expresan)
Néike
E’a, épa
Cháke, háke
Ñandejára!
Aichejáranga!
Hypy
Néina
Pípu
Nápy
-Apuro
-Sorpresa, asombro
-Cuidado
-Asombro, admiración
-Compasión, lástima
-Rechazo
-Ánimo
-Alegría
-Rechazo, hacer de lado

Techapyrã:
Háke! Ho’a pe mitã.
E’a! ou nde sy.
Aichejáranga! Hasy pe mitãmi.
6. Mba’éichapa oje’e interjección guaraníme / Cómo se dice
interjección en guaraní. 1p
Se dice interjección: Ñe’êndýi.
7. Aiguyhai ñe’ëndýi oïva moñe’ëräme/ Subrayo todas las
interjecciones que aparecen en el texto:2p

8. Ambohyhsýi umi ñe’ëndýi aiguyhaiva’ekue/ Mencionolas


interjecciones que aparecen en el texto. 1p
-¡ Epa !
-¡ E’a !
- ¡ Hái !
- Néike. Néike
- Hýpy. Hýpy
- Áina, áina
- Cháke, cháke
- Anína
- Aiiipyyy
-¡ Hë !
- ¡ Che Dio…!
-¡ Sokórro che pa’i !

Texto 1 (Para Ñe’ëjoajuha)

ÑASÃINDÝPE
(maurolugo mombe’urã)
Ahendu ombokaputeretetérõ lomitã. Apo apu'ã che rupágui,
ambojuruvy'imi ovetã ha avichea okápe. Ñasãindy rendy porã guýpe
ahecha oku’éva tape yképe. Añemyakãseve aikuaávo mba'épa térã
mávapa.
Oῖ ovavavahína upépe, mba'e hũ puku guasu peteῖ, vaicha. Oñetῖ
rupirupi, opoñy, oguata ipy ha ipóre... Ñemo’ã hesaverapáva
oma’ẽvo jasýre. Oñekũmberéi ha oñemohãimbiti, hendysyrypa.
Ojetyvyróvo opoi ijehegui mbyja’ieta ohóva ojejakutupa paraguái
vandéra ho’ava’ekue rehe aḡuiete upégui. Ososopa ojejurupe’ávo.
Mokõi mberuhovy joguaha –ndaha’éi mainumby- inambi jovaivéva
rehe oveve.

Upeichaháguinte ñaimo’ã cherecháva. Ajere ichugui kuarahyreikévo


ha apoko pindo karaíre. Amombo okápe juky ra’ỹi. Añehovetãmboty
aipyso mboyve kortína. Amo che pyta sã guive che áva apỹi meve
chepirῖ. Akyhyje upe pyharépe. Ndakekuaavéi. Pyhare ha che
rokirirῖete. Aipotáma ko’ẽmba. Nako’ẽmo’ãivoi. Che resa ikãmbarei.
Ndohasái vaichavoi latiémpo. Upeichaite peve ndachepijohávai
gueteri che rekove mbykymi pukukue jave.
Ko’ẽju sapy’a. Ko’ẽrõ che ropepi rurupajeytamahína.
Oje’éta che rehe aka’uko’ẽhague, péro marãve ndoikói he’i
ojepicháva. Che’ãhokakuaaporã ha añembopy’aguapy. Mávapa
cherokẽmbota, ndaikuaái, napenáinte hese ha akeñepyrũ. Aḡaitéma
ko’ẽmbáta. Guyrakuéra ijayvujoáma. Hetaite chepyapy
ahechavaekue ñasaindy rendy guýpe.

Ára ambuépe, ka’aruláo asẽ aguataguata ha ahendu he'íva


ojetererehápe, ndaje ange pyhare, oῖhaguéicha vesíno
osẽhaguera’e mboka ipópe, vála karaíre... Ñasãindy rendýpe
oporomuña. Oῖma katu he’íva oporojukahague hikuái.
Ndojejuhúiramo jepe omanóva retekue, tavaygua ovy’ajoa opytávo.
Upete guive ojekeporãjey. Ipy’aguapyjey tyvyty ha naiko'ẽvéi tapére
tapicha amyrỹi kanguekue.

Ko’aḡaite peve jasy henyhẽmba jave añemomandu’ahárõ ku


ymaguarére, ambojuruvy che rovetã ha ajesareko ñemihapete,
apokopoko che yvapara rehe ku ahechávo oku’éva tape mbytépe,
oguatáva ipóre, ipýre, hesavera, ikũsẽ ha hãimbitíva ha ojetyvyróvo
opoíva ijehegui mbyja’imimi.

Texto 2 (Para Interjección)


MITÄ REKO MARÄ. NIÑO DE MALAS COSTUMBRES (FARSA PARA NIÑOS)

MITÄ MBOVY’AHARÄ

TADEO ZARRATEA rembihaikue

Omyatyrö ha oipysove haguéicha ijapohare 2007 pe.

OMBA'APÓVA: Sy, Kili ha Vito.


MBA'APOHA: Peteï koty okaha rupi
gua.

KILI: ( Oheka ohekáva peteï vokópe)

VITO: (Oike oúvo) - ¡ Epa !

KILI: (Oñemondýi) - ¡ E’ !

VITO: (Omba’ejuhu) - Heë…

KILI: (Tesaparápe) - Ich…

VITO: - Hechápa nde.

KILI: - Mba’épa.

VITO: - Hasýpe chepopa’ä nde rehe.

KILI: - Piko…

VITO: (Oho ohecha ivoko) - ¡ Ndesýre !

KILI: (Oguerohasáma ñemondýi) - ¡ Hái ! . Mba’etei piko. Nangána.

VITO: (Ohechave ohóvo) - Ma’ëmi. (ijupénte).

VITO: (Okorói. Ojapete mesáre la ivoko) – Amombe’úta mamáme.

KILI: - Néike. Néike. Jagua’i.

VITO: - Ahekaukáta nde vokópe. (Ojere).

KILI: (Upévo ojapuráma). – Hýpy. Hýpy. Che ra’y. (Ohekýi ivolsíllogui moköi lápi de kolor ha
omombo chupe): - Na’ápe. He’upa.

VITO: (Omono’ö yvýgui ha ohecha). – Noïmbái ápe.

KILI: - Ejerána.

VITO: (Iñe’ërasëmba). – Añete. Moö oime sa’yjúva.

KILI: - ¡ Hë ! . Moöiko che taikuaa. Oiméne reityra’e.

VITO: - Heë… Piko… ¡ Eguatána! . Továngo oï ajúrare.

VITO: - (Oma’ë porä tyke’ýrare). – Aikuaaukáta ndéve. (Osë oho)

KILI: - Ekachána. (Ijupe) Ikuña’iete.

KILI: (Ojecha he’eño. Pya’e porä ohekýi lápi sa’yju ha omoinge tyvýra vokópe. Nahendái. Ogueru
voko imba’éva, ohechagua’u).

SY: (Oike oúvo, Vito hapykuéri). – Añetépa ne mitä sa’yju rejapo jeýma nde kalaguíchi reína.
KILI: - Ijapu. Oiméne la ilápi sa’yju ivokópe hína. Ha’e ndohekái voi.

SY: (Vitópe). – Néi. Eheka jahecha.

VITO: (Ombojurúre ivoko ojuhúma, ha oñemondýi). - ¡E’!. Na… na…ápe hína. Omoï jey ra’e.

KILI: (Ovy’a). – Rehechápa. Rehechápa.

SY: (Kilípe). – Ha nde; maerä repoko nde ryvy mba’ére. Moö oime ne mba’éva.

KILI: (Ojecha vai). - ¿Che?. (…) . Che aipurukákuri.

VITO: - Ijapu. Ohundipa.

SY: (Moköivépe). – Néi. Peñesü chéve, pya’e. Ha nde Kili, ko’ërö ndererúi ha reikuaáma.

KILI HA VITO : (Oñesü sánto renondépe ojoykére)

SY: - Peneko’ëmbáta upépe. Mitä reko vai pende túva (Osë oho).

VITO: (Omañasaguy).

KILI: (Oñembovai chupe).

VITO: (Mbeguete). – Avy’a, avy’a. Rerekóma ko’ërö re’uarä.

KILI: (Omopu’ä ikuä techaukaha). – Che apika mboyve, nde reipo’óta. Eikuaáke.

VITO: (Oñembohory hese) . – Chejáranga, che ra’y.

KILI: (Oma’ë sayke hese ha oñe’ëreity). – Jagua’i karë, resa pile’u.

VITO: - Anguja tutu. Pokovi.

KILI: - Guaiguï memby; py’aju, voli.

VITO: - Popinda. Aguara’i.

KILI: - ¡Pyrague!.

VITO: - ¡ Mondaha!,

KILI: (Osyryry ha oikutumyaña chupe heñyvangápe).

VITO: (Ho’a. Osapukái). – Aiiipyyy…

KILI: (Oma’ë okëvo). – Cháke, cháke, ha’e ndéve.

SY: (Oike oúvo) - Mba’e jeýma piko…

VITO: - Kili chemyaña.

SY: (Ipochyeterei). - Mba’eichaguáiko peë krihtiáno ko sánto renondépe jepe peñorairöva.


SY: (Oipyhy Kilípe inambígui ha oipoka). - Ne aña memby tie’ÿ…; ápe eju eñesü chéve.
(Ombotyryry pe ótrro tápia yke peve). - Eñembo’e chéve 40 vendíto, ha tahendúke kosina guive.
¡ Che Dio…! . Opa ne máñape rejogua pe nde ru tuja otï’ÿme. (Ohokuévoma). Upéagui reíko
noroipopïri garrótepe. (Okañývoma) . - ¡ Tahendúke !.

KILI: (Hatä oñepyrü). – Vendíto, alavádo, séa, el santísimo ( a guive ongururúntema opa peve;
upéi oñepyrü hatämive jey) – Vendíto , alavádo (Omboguejy iñe’ë)
rrepíke vandéra.
Karakara mácho
rejúpa jakévo
ja’u nde vakéro
asaje entéro.

VITO: (Oñembojere oma’ë hese; ijurujái opytávo).

KILI: (Oñembovai chupe ha oñembo’e jey. Hatä he’i: Vendíto , alavádo


(Mbegueve) : rrepíke bandera
(Ohupi ikuä): Vito nde vitóke
re’úta ko’ërö
ehkuéla rapére
ejererekóke.

SY: (Kosina guive). – Vito…

VITO: - Señóra mamíta.

SY: Ejo. Tereho eru chéve y …

VITO: - Guéno mamíta. (Ombarakapu Kilípe ohasávo).

KILI: (Oñepyrü jey oñembo’e; hatä he’i: - Vendíto, alavádo


(Mbegueve) rrepíke vandéra
Karakara mácho
rejúpa jakévo
ja’u nde vakéro
asaje entéro . (Iñakärakuve ha oturuñe’ë).

SY: (Oike mbeguekatuete ha oñomi oúvo ipopegua).

KILI: (Hesaho isýre; opo opu’ä, oñani ápe, pépe, kotypýre, ha upéi ohasátavo isy jyva guy rupi
ojagarra chupe ijatukupeguio ikamisa kuéllogui ha ojuvy ra’ä)

SY: - Eju chéve ko’ápe ne mitä tepoti.

KILI: - Áina, áina ; anína mamíta...

SY: - Nderekyhyjéi piko Ñandejáragui, ajeve reñembohory la ñembo’ére.

KILI: - Akyhyje

SY: - Mba’e rekyhyje katu piko nde tekove eréxe. Péicha piko ñañembosaráiva ñembo’ére. Néi,
eñembo’e porä chéve jahecha. (opoi myaña chugui)
KILI: - Vendíto, alavádo, séa, el santísimo, sakraménto, del altar. La
vírxen María, nuehtrra señóra, konsevída, sin mancha, de pekádo, orixinal; dehde el primer
instante, de su ser , natural. Amen Xesu, María y Xosé. En el nombre del Pa ‘

SY: - (Oñe’ëjoko). Reikuaa jepe ra’e. Ha marä rekambiapa la orasión he’íva.

KILI: - Ha… ajapónte. Ndaikuaái mba’upépa.

SY: - Ha mba’éicha he’i la nde reñembo’éva.

KILI: - Nachemandu’ái.

SY: - Nde japu !. Ere chéve nde tepoti, pórke roinupäta voínte ne kangue ine meve. ¡ Ere jahecha ! .

KILI : - Vendíto alavádo


Guäiguï sái voládo
Ojupi sérko ári
Ho’a ovayvávo
ha opo opu’ävo
okuaru charara.

SY: (omaña ijehe ha ojecha isái voládo reheve; ipochyeteve; ojagarra inambígui, onambipoka
ojero’a peve ha he’i chupe:) - Mávaiko nembo’e ko’ä vyroreieta. ¡ Che Dio...!

KILI: - Ehkuélape ahendu.

SY: - ¡ Sokórro che pa’i ! Mba’eichaguáiko la ne maéhtrra...

KILI: - Ndaha’éiko che maéhtrra. Ehkuéla rapére ha pelotahápenteko ahendu oje’e.

SY: - Piiiko. Ajépa nde’agrasiadoite. Ha che taiko tañepi’ä pomondo haguä ehkuélape.
Roipopïta garrótepe ne mitä reko marä reikuaa haguä rrehpéto. (oñembosako’i oinupä haguäicha)

VITO: (Oike oúvo peteï válde y reheve). - Na’ápe mamíta la y; arúma ndéve.

SY: - Péva la aikotevëva ambohekoguapy haguä ko ava ra’y kachiäi. Eru chéve ápe. ( ojagarra la
válde, ohupi oñohë haguäicha Kili rehe)

KILI: (Ojapuraiterei; sokórro ojerure) - Mama… mamíta… Anína mamíta. Anína mamíta.
Chenupäntena. Chenupäntena.

SY: (omboguejy la y ryru; oheréi chupe peteï, moköi ha mbohapyha ndohupytyvéima. Kili oñani
kotypýre; oike mesa guýpe, sílla kupépe, ha opáicha rei oñedefende. Isy Omuña chupe, oha’ä chupe
ha ojavypa.Upéi ojuhu okë ha osë. Isy oñani hapykuéri ohóvo; osë rire esenáriogui oñehendu
oja’ónteha gueteri ohóvo.)

Opa

Oytúvre, 10, 2007

Fuente digital: http://mbatovi.blogspot.com

Registro del autor: Enero 2009


a. Amongora umi tero ajuhúva / Encierro en círculo
los sustantivos que identifico. 2p

b. Aiguyhai opaichagua terarängue / Subrayo todos los verbos que


identifico. 2p

Total de puntos: 10p


Puntos logrados:………….

También podría gustarte