Está en la página 1de 3

Universidad Privada Del Guairá

C re ada por L EY D E L A R EP ÚBL I CA Nº 33 0 1 del 2 7/ V I I I / 2 0 07

Facultad de Ciencias de la Educación – Carrera: Lic. en Educación Escolar Básica

Comunicación Guaraní
 Docente: Lic. Yonny Javier Maldonado G.
 Curso: 1°. Segundo semestre
 Alumno/a: ………………………………………………..
 Unidad temática I. Definiciones y Características Gramaticales
TERO – SUSTANTIVO
Tero guaraníme ha'e ñe'ẽ ombohérava ava, mymba, ka'avo térã mba'e. Techapyrã: Kalo
- jagua - Tajy – apyka.
Tero ñemohenda
 2.1. Iñe'ẽpu'andu rupi (por su fonética)
 2.2. Ijysaja rupi (por su morfología)
 2.3. Hetepy rupi (por su estructura)
 2.4. He'iséva rupi (por su significación)
 2.5. Ipysokue rupi (por su extensión

2.1. Tero ñemohenda iñe'ẽpu'andu rupi


 2.1.1. Tero Tĩgua (sustantivos nasales)
 2.1.2. Tero Jurugua (sustantivos orales)
2.1.1. Tero Tïgua: Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae tĩgua (ã - ẽ - ĩ - õ - ũ – ỹ), térã
pundie tĩgua (g - m - mb - n - nd - ng - nt – ñ) ipype.
Techapyrã: (ejemplos)
 Mandyju
 Petỹ
 Tañykã
 Tetyma.
2.1.2. Tero Jurugua: Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae jurugua (a - e- i - o - u – y), térã
pundie jurugua (ch - g - h - j - k - l - p - r - rr - s - t - v - puso) ipype.
Techapyrã:(ejemplos)
 Apyka
 Ao
 Juru
 Yvága.
Pene
2.2. Tero ñemohenda ijysaja rupi
 2.2.1. Tero Ijysajateĩva (sustantivos uniformes)
 2.2.2. Tero Ijysajakõiva (sustantivos biformes)
 2.2.3. Tero Ijysaja'apýva (sustantivos triformes)
 2.2.4. Tero Ijysajarundýva (sustantivos cuatriformes)
2.2.1. Tero ijysajateĩva: Ha'e umi tero oguerekóva peteĩ ysaja año ojepuru hagua.
Universidad Privada Del Guairá
C re ada por L EY D E L A R EP ÚBL I CA Nº 33 0 1 del 2 7/ V I I I / 2 0 07

Facultad de Ciencias de la Educación – Carrera: Lic. en Educación Escolar Básica

Techapyrã:
 Jagua / pyhare / avañe'ẽ
2.2.2. Tero ijysajakõiva: Ha'e umi tero oguerekóva mokõi ysaja ojepuru hagua.
Peteĩva héra ysaja'ypy ha oñepyrũjepi “T”-pe, ha ambuéva katu héra ysajapuru ha
oñepyrũ “R”-pe. Ko'ã tero apytépe oĩve umi ombohérava ñane pehẽnguépe.
Techapyrã:
 Ysaja'ypy: Ta'ýra - Tajýra - Túva - Tykéra
 Ysajapuru: Ra'y - Rajy - Ru - Ryke
2.2.3. Tero ijysaja'apýva: Ha'e umi tero oguerekóva mbohapy ysaja ojepuru hagua.
Ko'ãvape pe ysaja'ypy oñepyrũkuaa “T” térä “O”-pe, ha umi mokõi ysajapuru katu
oñepyrũjepi “R” peteĩ-va ha ambuéva “H”-pe.
Techapyrã:
 Ysaja'ypy: Tova - Tetyma - Tañykã - Téra - Óga
 Ysajapuru 1: Rova - Retyma - Rañykã - Réra - Róga
 Ysajapuru 2: Hova - Hetyma - Hañykã - Héra – Hóga
2.2.4. Tero ijysajarundýva: Ha'e umi oguerekóva irundy ysaja ojepuru hagua.
Koichagua terópe ysaja'ypy oñepyrũ “T”-pe, ha umi mbohapy ysajapurúgui mokõi
oñepyrũ “R” ha “H”-pe. Ysaja-puru mbohapyha katu oñepyrũkuaa ambue pundiépe.
Techapyrã:
 Ysaja'ypy : Tymba - To'o
 Ysajapuru 1 : Rymba - Ro'o
 Ysajapuru 2 : Hymba - Ho'o
 Ysajapuru 3 : Mymba - So'o
2.3. Tero ñemohenda hetepy rupi
 2.3.1. Teroteĩ (sustantivos simples)
 2.3.2. Teroeta (sustantivos compuestos)
2.3.1. Teroteĩ: Ha'e umi tero oguerekóva ipype peteĩ ñe'ẽ añón-te térã
oñembohetepeteĩva.
Techapyrã:
 Po
 Py
 Ara
2.3.2. Teroeta: Ha'e umi tero oguerekóva ipype mokõi térã hetave ñe'ẽ. Peteĩ ñe'ẽme
ojojuhu ha oñomopeteĩ mokõi térã hetave ñe'ẽrapo, ha ojoajukatúvo ombohérava hikuái
peteĩ mba'e pyahu. Peteĩ ñe'ẽntema oiko chuguikuéra.
Techapyrã:
 Apykahai
 Tupãmba'ejára
 Ararundy
2.4. Tero ñemohenda he'iséva rupi
Universidad Privada Del Guairá
C re ada por L EY D E L A R EP ÚBL I CA Nº 33 0 1 del 2 7/ V I I I / 2 0 07

Facultad de Ciencias de la Educación – Carrera: Lic. en Educación Escolar Básica

 2.4.1. Tero Ijysajakuaáva (sustantivos concretos)


 2.4.2. Tero Ijysajakuaa'ỹva (sustantivos abstractos)
2.4.1. Tero ijysajakuaáva: Ha'e umi tero ñañandúva, jahecháva, hetéva, añeteguáva,
ikatúva ñaha'ã ipohyikue, isa'y térã ijysaja.
Techapyrã:
 Jagua / apyka / óga.
2.4.2. Tero ijysajakuaa'ỹva: Ha'e umi tero nañañandúiva, jahe-cha'ỹva, añetegua'ỹ, ha
noñembohetéiva. Ikatu'ỹva ñaha'ã ipoh-yikue, isa'y térã ijysaja.
Techapyra:
 Tupã / Yvága / Py'aguapy / Tekojoja
2.5. Tero ñemohenda ipysokue rupi
 2.5.1. Teratee (sustantivos propios)
 2.5.2. Teratee'ỹva (sustantivos comunes)
2.5.1. Teratee: Ha'e umi téra teete oñeme'ẽva ava, mymba, ka-'avo, térã mba'épe, ha
heratee rupi ojoavýmava ambuévagui. Techapyrã:
 Chive / Paraguay / Kanindeju
2.5.2. Teratee'ỹva: Ha'e umi téra oñeme'ẽva ava, mymba, ka'avo térã mba'e aty
ojojoguáva térä ojueheguáva ha ojojaveguávape.
Techapyrã:
 Kuña / Guyra / Táva

También podría gustarte