Está en la página 1de 11

Tero , teroja, terarãngue, ñe`ẽteja,

Ñe'ẽjoajuha, Ñe'ẽndýi
Sustantivo, adjetivo, pronombre, adverbio, conjunción
e interjección
Tero

Ha`e ñe`ẽ`aty imbaretevéva guaraníme. Ohero áva, mymba,


mba`e, ka`avo ha hetave mba`e.
Es la principal categoría en guaraní. Nombra a personas, animales,
cosas, vegetales y otras entidades.
Techapyrã: óga-mitãkuña-jagua-yvy-ka`avo
Tero ñemohenda
1. Iñe`ẽpu`andu rupi He`iséva - Concepto Techapyrã
Por su fonética

1.1.Tero jurugua Ndoraháiramo mba`evéichagua taipu Ao- kure-yvága


Sustantivo Oral tĩgua pu`ae térã pundiéva
1.2.Tero tĩgua Ogueraháva peteĩnte jepe taipu Mandiju, petỹ, tañykã,
Sustantivo Nasal tĩgua, ta`ha´e pu`ae térã pundie. hembireko, tetyma

2.Ijysaja rupi He`iséva Techapyrã


(por su forma)
2.1.Tero ijysajateĩva Umi téra ijyasaja peteĩnteva ha Jagua – pyhare – avañe`ẽ
Sustantivo Uniforme opavave ñe`ẽ upéicha oñemohendáva
iñambue`ỹva ijeporúpe hera kuera.

2.2.Ijysajakõiva Umi téra ijyasaja mokõiva ijepurúpe Ta`ýra – ra`y Túva - ru


Sustantivo Biforme Tajýra – rajy Tykéra - ryke

2.3.Ijysaja`apýva Umi téra ijysaja mbohapýva Tova-rova-hova


Sustantivo Triforme ijepurúpe Óga-róga-hóga
Tetyma-retyma-hetyma
2.4.Ijysajarundýva Umi téra ijyasaja irundýva ijepurúpe Tymba-rymba-hymba-mymba
Sustantivo cuatriforme So`o- ro`o- ho`o- to`o
3. Hete He`iséva Techapyrã
rupi(estructura)
Teroteĩ Umi téra iñe`ẽpy peteĩva ramo po- py-ára - apyka
Sustantivo simple hetepýpe.

Terajoaju Umi téra iñe`ẽpy mokõi térã Mitãkuña (mitã+kuña)


Sustantivo compuesto hetavéva hetepýpe. Apykahai(apyka+hai)
Tero jehe`a Oiko oñembojehe`árõ mokõi Techapyrã
Sustantivo aglutinado térã hetave ñe`ẽ oñe`akã`o Apiku`i= akã + pire+ku`i
térã ojehuguai`o rire oiko
haĝua chugui peteĩ ñe`ẽnte

Tero apesã Oiko oñembojoajúrõ peteĩ Ñe`ẽpy= óga


Sustantivo polisintético ñe`ẽpy rehe peteĩ térã heta Téra apesã= ogapypekuéra
ñe`ẽky oiko haĝua chugui ambue
ñe`ẽ

4. Umi téra ikatúva ojehecha,


Oñeñanduhaichaguáva oñehendu térã oñeñandu
Por su persepción
Tero hetekuaáva Umi ombohérava yvypóra ha Y – yvy- kuarahy
Sustantivo Concreto ikatúva oñeñandu, ojepoko,
oñehetu, ojehecha, oñehendu
ha oñeku`andu
He`iséva Techapyrã
Terohetekuaa`ỹva Umi ombohérava mba´e Tupã- yvága, py´aguapy
Sustantivo abstracto ikatu`ỹva ojepoko hese
5. Ijepyso rupi Umi tero ogueromandu`áva
Por su extensión peteĩ tero térã avei umi
ojueheguáva.
Terotee/teratee Umi ava, mymba, táva térã Techapyrã
Sustantivo propio tenda reraite. Ojehai Jeruti (téra)
oñepurũva`erã térã tai Paraguay (táva)
guasúpe Pingui( jagua rera)
Terotee`ỹva/Teratee`ỹva Umi ombohérava yvypóra, Kuña- guyra – mitã
Sustantivo común mymba, mba`e térã ka`avo
ojueheguáva.

6. Hekove rupi Téra ñepyrũ ikatuhágui osẽ Juru – tye – tĩ


Tero ypy – Sustantivo jey ambue ñe`ẽ
primitivo
Téragui sẽmby: Umi ñe`ẽ oikova ambue ñe`ẽgui Juru (ñe`ẽpy, ñe`ẽ ypy)
Sustantivo Derivado iñambue`ỹre Juruky`a (ñe`ẽ sẽmby)
Teroja – Adjetivo
Ñe`ẽ ohekome`ẽ térã omoteĩva terópe.
Palabra que califica o determina a un sustantivo
Guaranime oñemohenda péicha

1.Teroja Ohekome`ẽva He`iséva Techapyrã


Adjetivos Calificativos Ñe`ẽ omoirũva terópe Karai karape
ohechauka Kabaju piru
mba`eichaguápa. Ita morotĩ
Guaranime katuete
oñemohenda téra rire

2. Teroja Omoteĩva Umi omoirũva terópe Oñemohenda téra


Adjetivos ohechaukávo iñemomba mboyve:
determinativos: ´e, mboýpa, moõpa ha Ko apyka – Amo mesa – pe
2.1. Teroja moõitépevepa ohupyty jagua – Ko`ã mitã – Umi
techaukarãva:Ohechauk oĩ ko`ãichagua: ryguazu
a tero/téra renda Techaukarã, mba´éva,
mombyrykue oñe`ẽvagui. papakuaáva ha
ijekuaa`ỹva
Adjetivo demostrativo
Teroja Mba`éva Umi ohechaukáva máva Che apyka – Nde mesa – Ore
Adjetivo posesivo mba`épa hina tero. róga
Ñe`ẽteja – Adverbio
Ñe`ẽ omo`ambuekuaáva ñe`ẽtévape, terojápe, térã ambue ñe`ẽtejápe.
Palabra que sirve para modificar a un verbo, a un adjetivo o a otro adverbio
Guaranime oñemohenda péicha

1.Ñe`ẽteja Tekogua He`iséva Techapyrã


Adverbios de Modo Ñe`ẽ ohechaukáva Porã (bien) - vai(mal) –
mba`éichapa oiko ñe`ẽtéva Mbegue(lento)-
asy(muy/demasiado)

2.Ñe`ẽteja tendagua Ñe`ẽ ohechaukáva Àpe (aquí)- Upépe(allì) –


Adverbios de lugar mo`õitépa ojejuhu amo(allá)- Mombyry(lejos)
ñe`ẽtéva Yvate(ARRIBA)

3.Ñe`ẽteja Araygua Ñe`ẽ ohechaukáva araka Voi (temprano) Mboyve(antes)


Adverbios de tiempo ´etépa ojejuhu ñe`ẽtéva Aĝa(ahora)- ra(primeramente)
omoaandúva. Ramo(si condicional)
Sapy`a(de repente)
Ko`ẽrõ(mañana)

4.Ñe`ẽteja Papygua Ñe`ẽ oñandukáva mboýpa Heta (muchos) mbovy(poco)


Adverbio de cantidad ñe`ẽtéva retakue Mba`eve(nada) michĩ(pequeño)
Tuicha(grande9
Ñe`ẽteja – Adverbio
Ñe`ẽ omo`ambuekuaáva ñe`ẽtévape, terojápe, térã ambue ñe`ẽtejápe.
Palabra que sirve para modificar a un verbo, a un adjetivo o a otro adverbio
Guaranime oñemohenda péicha

5.Ñe`ẽteja oporandúva He`iséva Techapyrã


Adverbios de Ñe`ẽ jaipuru ñe`ẽtéva Moõpa reiko térã Moõpiko
interrogación ndive ñaporandu haĝua reiko.
omoandúvape. Ogueraha Araka`e – Mba´éicha –
ñe`ẽky –pa térã -piko Mba`épa- Mba`ére
6.Ñe`ẽteja Omoneĩva Ñe`ẽ omboajéva Héẽ (si)- Avei(si,también) –
Adverbios de afirmación ñe`ẽteva omoandúva. Néi(bueno)- ykatu(puede
Peícha: Néi, ahatama ser)
upéicha(así es) Añete(es
verdad)
7.Ñe`ẽteja Ombotovéva Ko`ãva ha`eína umi Nahániri (no) Tove(no,
Adverbios de Negación omboaje`ỹva ñe`ẽtéva negaciòn simple)
omoaandúva. Péicha: Anichéne(no, dudoso)-
ani nerasẽ Ani(anive) (no,
prohibitivo)neĩ´rã(todavia)
Terarãngue – Pronombre
Ñe`ẽ omo`engoviáva tapicha, mymba, térã mba`ekuéra réra (tero)
Palabra que sirve para sustituir al nombre de una persona, animal o cosa.
Guaranime oñemohenda péicha

1.Terarãnguete He`iséva Techapyrã


Pronombres personales Ñe`ẽ omyengovíava ava Che – nde – ha`e – ñande-
ore- peẽ - ha`ekuéra
Ñe`ẽjoajuha – Conjunciones
Ñe`ẽ iñambue`ỹva ojeporúva oñembojoaju haĝa mokõi térã hetave ñe`ẽ térã ñe`ẽjoaju.
Palabra que sirve para relacionar entre si vocablos, proposiciones y oraciones.
En las oraciones son considerados conectores o relacionantes

1. Ñe`ẽjoajuhaite Oipuru «ha» térã «ha`e» Osẽ ha oguata.


Conjunción omoñondive haĝua mokõi ñe`ẽ
copulativa térã ñe`ẽjoaju
Representa a «y» o «e» del
castellano

2. Ñe`ẽjoajuha Umi ojepurúva mokõi ñe`ẽ Arami térã Anai.


oiporavóva pa`ũme, ojeporavo haĝua peteĩva.
Conjunción Guaraníme oĩ «térã», «ỹrõ» ha
disyuntiva «ỹramo»
Representa a «o» térã «u» del
castellano
3. Ñe`ẽjoajuha Ko`ãva ojepuru oñembohovake He`ìkuri
ombohovakéva haĝua mokõi temimo`ã. oguerutaha,
Conjunción «Upéicharõ jepe» ha «jepéramo» jepéramo, hesarài
adversativa
Ñe`ẽndýi
Son expresiones propias del estado de ánimo que sirven para demostrar
alegría, susto, sorpresa y otros estados o cambios súbitos de ánimo.
Por si sola ya representa una oración.
Umi ñe`ẽ omombe´úva mba`éichapa upe máva oñeñandu sapy`ánte,
taha`e: vy`a, ñemondýi, py`angýi térã oñeñandu`ambue jave.
Ha`eñónte ñe`ẽjoajúma voi ha`e. Ikatu ñambo aty péicha:

1. Ñe`ẽndýi iñe`ẽteĩva – Interjección simple:


Son las que tienen una sola raíz o núcleo .
Ej: Cháke ho`áta pe mitã - E`a, cheresaraiete. Hýpy!, ndevýro

2. Ñe`ẽndýi iñe`ẽ`etáva – Interjección


compuesta:
Son utilizadas dos o más palabras para expresar un estado de
ánimo. Son frases que contradicen muchas veces a su sentido
lógico. Se usa en expresiones irónicas.
Ej. Aháta aju!

También podría gustarte