Está en la página 1de 15

Mapuzugun básico

Vilcun mapu mew

Kimelfe Jonathan Zapata


Painemal
04 de septiembre de 2021
FEWLA (ahora), EYMI… (tu)

TXAWÜPAYIÑ KOM PU CHE / MARI MARI PU LAMGEN


PU PEÑI
INCHE__________________________PINGEN
_________________________ TUWÜN
_____________ TXIPANTU NIEN

CHILLKATUKEN MAPUZUGUN
Yo estudio mapuzugun FEWLA
Tañi ñuke _Leyla_ pinge-y
_Primavera_tuwu-y
Kechu mari_ txipantu niey

Tañi chaw _____ pingey


________________tuwuy
________________ txipantu niey

Pingefuy: se llamaba
Pingerkefuy: le decían pero no lo conocí
Yem: fallecido/a
Tuwükefuy: provenía
Niekefuy: tenía
Tañi: mí
•2) CHUMLEYMI?
• ¿Cómo estas?

1. Inche kutxan-külen (Estoy enfermo


yo)

2. Kutxanküley tañi lonko (me dueles la

cabeza)
Lonko

Küwü
Furi

Anüwe Pütxa
Luku
Namun
Kutxankülen (estoy enfermo)
Lonko

Küwü
Furi

Anüwe Pütxa
Luku
Namun
Kutxanküley tañi _______________
Me duele mi ________________
¿Chem kimayiñ
fachiantü?
CHUMLEY TAMI ÑUKE? ¿Cómo esta tu
mamá?
1.- Tañi ñuke Kumelkaley (mi mamá esta bien)
2. Tañi ñuke kumelekay (Mi mamá esta bien)
3. Kumeley Tañi ñuke (Mi mamá esta bien)

¿Tami ñuke kay? ¿Chumley? (¿Y tu mamá? ¿Cómo esta?)


- Tañi ñuke ka kumelkaley (Mi mamá también esta bien)
CHUMLEY TAMI ÑUKE?
¿Cómo esta tu mamá?

TAÑI ÑUKE KUTXAN-


KÜLE-Y
Mi mamá está enferma

KUTXANKÜLEY ÑI PÜTXA
Tami ñuke kay? ¿Y tú mamá?
1. Tañi ñuke ka kumelekay (mi mamá
también esta bien)
2. Tañi ñuke ka kutxanküley, kutxanküley
ñi lonko
(mi mamá también esta enferma, le dueles su cabeza)
¿CHUMLEY TAMI PU CHE?
¿Cómo esta tu gente?

• KOM KUMELEKAY-GÜN
Todos están bien

• Kom kumel-ka-ley-ngün
Todos están bien
¿Tami pu che kay?
¿Y tu gente?

Tañi pu che ka
kumelekayngün
• Horacio: Mari mari peñi
• Pedro: Mari mari peñi
Pedro: Mari mari lamgen
• Horacio: Chumleymi peñi Claudia: Mari mari lamgen
• Pedro: Kumelkalen ¿Eymi kay? ¿y tú?
• Horacio: Inche ka kumelen / Inche ka kumelkalen

Horacio: ¿Chumley tami ñuke?


Pedro: Tañi kumelkaley ¿Tami ñuke kay?
Horacio: Tañi ñuke ka kumelkaley / kumeley

Pedro: ¿Chumley tami pu che?


Horacio: Tañi pu che kumel-kale-ygün ¿Tami pu che kay?
Pedro: Tañi pu che ka kumel-kale-ygün /
- Kom kumel-ka-ley-ngün (Todos están bien)
• Zomo (Mujer):
• - Futa (esposo)
• - Azkazi (Pareja)
• - wentxü püñeñ (Hijo)
• - Zomo püñeñ (Hija)

• Wentxu (Hombre):
• - Küre (Esposa)
• - Azkazi (Pareja)
• - Fotüm (Hijo)
• - Ñawe (Hija)
Kumelkale-y tañi pu che

También podría gustarte