Está en la página 1de 10

ALLIN TUTA

QANKUNAWAN KACHUN

Mis queridos estudiantes integrantes del grupo 10


básico II – QUECHUA.
El desarrollo de la presente clase virtual, tendrá el
propósito de seguir fortaleciendo las capacidades en
el aprendizaje del Idioma Quechua.
killachay qanchis p’unchay
intiraymi killa, iskay waranqa
iskay chunka hukniyoq wata.
YUPAYCHANA TAKI
QHUCHUNTIN (CORO)
Qosqo, Qosqo willkasqan sutiyki
inka pachaq Tayta Intin hina
teqsimuyun qhasqunpi apasunki
haylli taki unanchanta hina.
YARAYMA (ESTROFAS)
Mana llalliy sanaykiq pukaran,
llaqtakunan much´aykusunki;
Suyutaqmi aylluykiwan samisqa
mat´iykiman pilluta churan.
Wiñay Qosqo, Inti
qori manyankunan
illaykikunata llanq’arqan.
Hayllinkikunatan pacha llaqllarqan
wankikitaqaq Kusi Pacha.
Llapan suyukuna sayarichun,
ch´aska takinkuta wach´ichispa
lluy pachataq yupaychasunkiku
unanchanta k´umuykachispa
KAWSACHUN QOSQO
KAWSACHUN YACHAYWASI LA SALLE
CATEGORIAS GRAMATICALES

El Sustantivo : Suti
El Adjetivo : Sutiq Ranpaqnin
El Pronombre : Sutiq Rantin
El Verbo : Simichaq
El Adverbio : Simichaqpa K'askaqnin
La Posposición : Seq'e Yapakuq
La Conjunción : Huñuq
La Interjección : Qapariq
RUNAKUNAQ SUTIN = PERSONAS
Mariacha Maria
Pedrocha Pedro
Juancha Juan
SUTI SUSTANTIVO

El sustantivo se define UYWAKUNA = ANIMALES


como la palabra que sirve Alqo perro
para nombrar personas, Michi gato
animales y cosas, kay Waka vaca
hinata (de esta manera)
IMAYMANAKUNA = COSAS
Tiyana silla
Punku puerta
Manka olla
Sutiq orqo chinan

Genero del sustantivo

WAYNA……..JOVEN
CHURI……....HIJO
QHARI……..VARON
QOSA………..ESPOSO

RUNAKUNAQ……..PERSONAS
USUSI…………HIJA
WARMI…….MUJER IPA……………..TIA
QOYA………….ESPOSA
Sutiq orqo chinan

Genero del sustantivo

ALQO……..PERRO
ORQO……..MACHO MICHI……..GATO
KHUCHI……CERDO
UYWAKUNAQ……..ANIMALES
CHINA ALQO………..PERRA
CHINA………HEMBRA CHINA MICHI……….GATA
CHINA KHUCHI…….CERDA
SUTIQ YAPAYNIN NÚMERO DEL SUSTANTIVO

CH’ULLA……SINGULAR ASKHA……. PLURAL


RECUERDA:
Runa Persona Para pluralizar el Runakuna Personas
SUTI (sustantivo)
P’acha Ropa se le agrega el P’achakuna Ropas
Ayllu Familia sufijo KUNA Ayllukuna Familias
SUTIQ PHASMIKUYNIN
CLASIFICACION DEL SUSTANTIVO

IMANINANMANTA PACHA Semánticamente


TUKUY HAP’IY MANA RIKUY, ASKHA MANA YUPAY
CHANIN SUTI MANA CHANIN ATINA MANA HAP’IY ASKHAMANTA ATINA SUTIKUNA
SUTI SUTIKUNA ATINA SUTIKUNA SUTICHAQ
Sustantivos no
Sustantivo Sustantivo Sustantivo Sustantivo Sustantivo Colectivo Contables
Propio Común Concreto Abstracto

QOSQO WARMI HANP’ARA NUNA AYLLU KACHI

PEDRO QHARI RUMI KUSI SACH’A SACH’A AQO

PISAQ ATOQ TIYANA IÑI RANRA MISK’I


SUTIKUNAQ PHASMINKUNA
qhawarichiykuna

SUSTANTIVO PROPIO: URUBAMBATA CHHUSASAQ = VIAJARÉ A URUBAMBA

SUSTANTIVO COMUN: WAYNAKUNA TUSUNKU = BAILAN LOS JOVENES

SUSTANTIVO CONCRETO: RUMIKUNATA APAMUNI = TRAIGO PIEDRAS

SUSTANTIVO ABSTRACTO: ANCHATA MUNAKUYKI = TE QUIERO MUCHO

SUSTANTIVO COLECTIVO: AYLLUYWAN LLANK’ANI = TRABAJO CON MI FAMILIA

SUSTANTIVO NO CONTABLE: AQOTA ASTAMUSAQ = TRASLADARÉ ARENA

Yachacheq : Eufemia Villafuerte

También podría gustarte