Está en la página 1de 3

LGDLPI, jump’éel ts’íib k’a’abéet u k’ajóolta’al tumen u kaajil maaya Título

(LGDLPI, un escrito que debe ser conocido por el pueblo maya)


Paulino Eleazar Ek Martín Autor

Je’ex ojéelta’ano’, jump’éel t’aanile’ leti’ jach e’esik máaxo’on te’ yóok’ol Idea general
kaaba’, chen ba’ale’ yaan súutukile’ mixtáan k meyaj yéetel le ba’axo’ob introductorio
yaanto’ono’ wa yéetel le ba’axo’ob k ojelo’ matik ku tukulta’ale’ k t’aan yéetel
miatsile’ ma’ patali’ tumen ku éejemta’al beyo’ob jump’éel múuch’il
máasewáale’. Tu jaajile’ ya’ab ti’ to’one’ mix k ojel wa yaan tojbe’enil Ejemplos o
a’alikto’on kek ki’imak óolt k t’aan yéetel k miatsili’, je’ex juntúul yuum u hechos
ya’almaj ten juntéenake’: “in yaale’ ma’ in k’áat ka u kan maayai’ tumen interesantes
nojochba’al kun suut”. Le yuuma’ ma’ u yojel táan u xu’ulsa’al le pe’echak’o’.
Le o’osale’ kin tukultike’ le LGDLPIo’ jump’éel ts’íib ma’ ya’ab
máasewáal wíinik k’ajóoltmaji’; ma’ k’ajóolta’an tu beeli’, le beetike’ jach táaj
píit k’a’abéet u k’ajóolta’al tumen u kaajil maayáaj uti’al u xu’ulsa’al u Tesis
tukulta’al ba’alo’ob k’aastak ti’ k t’aan yéetel miatsil, uti’al ma’ u je’elsik u
muuk’ le máasewáal t’aanilo’obo’ tumen túun beyo’ je’el u líik’il yéetel u
pa’apak’pajal k t’aane’.
K’a’ajakto’one’ U Noj A’almaj t’aanil uti’al u Tojbe’enil T’aan ti’
Máasewáal Kaajilo’obe’ (Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Citas de apoyo y
Indígenas – LGDLPI) jóosa’ab tu k’iinil 13 ti’ marzo ti’ 2003 tumen Congreso definiciones
General de los Estados Unidos Mexicanos (2018), tu’ux ku ya’alik ichil u
jatsts’íibilo’obe’ yaan u tojbe’enil ti’ máasewáal kaajilo’ob uti’al u t’anik u Ejemplo de
t’aanilo’ob wa uti’al u máak’antiko’ob meyajilo’ob ichil u t’aan je’el tu’uxak neologismo
ka yanako’obe’. Takxane’ yaanti’ob u béeytalil u ts’aiko’ob k’ajóoltbil u
t’aano’ob yéetel u miatsilo’ob uti’al u mu’uk’a’ankíinsiko’ob, u kaláantiko’ob
yéetel u jóosiko’ob táanil (A’almaj t’aan, jatsts’íibil 1, 9).
Uti’al u béeytal túun u k’ajóolta’al le LGDLPI tumen tuláakal u kaajil
maaya, uti’al u jóok’ol uláak’ le meyajilo’ob táankabo’ wa uti’al u asab Mención del
chíikpajal le t’aanil máasewáalo’obo’, k’a’abéet u máak’anta’al ka’ap’éel ba’al primer punto de
jach uts tumen máasewáal máako’ob: yáaxile’ k’a’ana’an k ilik k t’aan bey sustento
jump’éel nu’ukul jach k’á’abéete’ (instrumento ineludible), je’ex u ya’alik
Girón López (s.f.) tu ts’íibe’, tu’ux uti’al u líik’il u t’aan tzeltal Chiapase’, Ejemplo de
k’a’abéet u kanáanta’al yéetel u máansa’al u miatsilil ti’ túumben mejen paalal neologismo
ku taalbalo’ob te’ yóok’ol kaaba’. Je’ex le je’ela’, bey k’a’abéet k ilik yéetel ti’
tuláakal le máasewáal t’aanilo’obo’, tumen yaanto’on u tojbe’enil a’alik.
Wa mixtáan k ilik naj-óoltik (aprovechar) le tojbe’enil yaanto’ona’, Mención segundo
ma’atáan u páajtal u líik’il k máasewáal t’aanilo’ob. Le u ka’ap’éelil ba’ax punto de sustento
k’a’abéet k meentiko’, yaan ba’ax u yil yo’olal jump’éel múuch’ kaambal Ejemplos de
yéetel jejeláas miatsililo’ob (educación intercultural bilingüe) uti’al u neologismo
mu’uk’a’antal le t’aanil yéetel miatsilo’. Ti’ le ts’íiba’ kin ch’a’ik le Delimitación y
maayat’aan way tu petenil Yucatán bey e’esajil ti’ jump’éel le máasewáal cierre
t’aanilo’ob way tu noj lu’umil Méxicoe’. FINALIZA
INTRODUCCIÓN
U yila’al le t’aanil maaya bey jump’éel nu’ukul jach k’a’abéete’ ku taasik Detalles en el
utsil ma’ chéen ti’ le t’aanilo’ takxan ti’ le miatsilo’. Le o’osale’ lekéen u ya’al primer sustento
Girón López (s.f.) yo’olal le nu’ukul jach páaybe’eno’, táan u ts’aik k k’ajóolt
ku yantal jump’éel desarrollo cognitivo. Tu’ux ku ya’alike’: Ejemplo de no
El uso de la lengua materna o de la lengua que se domina con fluidez es neologismo
determinante en el desarrollo cognitivo del ser humano por el hecho de que
le va permitiendo comprender el significado de los aprendizajes que se le
van presentando en su vida cotidiana. De esta manera, el sujeto desarrolla y
explaya su conocimiento a través del empleo de la lengua (pp. 5-6)
Le je’ela’ je’el u béeytal u ye’esa’al ti’ tuláakal mejen kaajil yéetel Ejemplos de
tsikbalilo’obe’, tu’ux xane’ je’el páajtal u ts’abal k’ajóoltbil le LGDLPIo’ apoyo primer
uti’al ka u yilo’ob máan k’a’ana’an k máasewáal t’aan. Chéen ikil k t’aan sustento
yéetel k na’tsil t’aane’ ku béeytal k máak’antik ya’abkach ba’al utstak, je’ex
bix jump’eel u kúuchil maaya xookilo’obe’ (Centros de Estudios Maya) uti’al Ejemplo de
u líik’il le maayao’ yéetel xan beyo’ ku yantal meyaj ti’ to’on, mix k’a’abéet k neologismo
bin táanxeli’.
Beyxane’ u noj najil xook UIMQRooe’ uláak’ e’esajil tu’ux ku chíikpajal u
k’a’abéetil le maaya t’aanilo’. Takxane’ le nojxookilo’ob (maestrías) yo’osal Ejemplos de
múuch’ kaambal yéetel jejeláas miatsililo’obo’, uláak’ e’esajil ti’ u k’a’ana’anil apoyo primer
le t’aanilo’; jump’éel kaambalil ku cha’ik u k’éexel ti’ utsil le tuukulil yo’olal sustento
t’aanil yéetel miatsil máasewáalo’obo’. Tuláakal le ba’alo’ob je’ela’ táan u
káajal u chíikpajal ichil u kaajilo’ob u petenil Yukataan. Ma’ náachi’, tak ti’ Ejemplo de
uláak’ nojlu’umilo’ob táan u bin u chíikpajal, chen ba’ale’ ya’abkach u bin u neologismo
máak’anta’al uti’al u yutsil jéets’el k t’aan yéetel k miatsil ti’ tuláakal
kúuchililo’ob.
U yantal jump’éel xookil yo’osal múuch’ kaambal yéetel jejeláas
miatsililo’obe’ ku yáantik tuláakal t’aanil je’ex bix inglés, francés, alemán, Ejemplos o
maaya yéetel uláak’o’obe’ uti’al u líik’ilo’ob táanil, kex wa máasewáal t’aanil hechos de apoyo
wa ma’. Ya’ab máake’ ku tukultik jump’éel máasewáal t’aanile’, jump’éel segundo sustento
toopil wa ya’ab toopil yaanti’, chéenba’ale’ mix jaaji’, ba’ax ku yúuchule’ táaj
yaanchaj pe’echak’ úuch ka’achil, leti’ tak walkil mix táan u tu’ubsik le
úuchben noolo’obo’. Tene’ kin wa’alike’ mixba’al toopil yaan ti’ jump’éel Ejemplo de
máasewáal t’aanil; ku chíikpajal ti’ ya’abach kaajilo’ob (Meejikoo, Estaados neologismo
Uniidos, Japóon, yéetel uláak’o’ob) tu’ux le máasewáal wíiniko’obo’ ti’ano’ob
yéetel u t’aano’ob ti’ nojmeyajilo’obe’ (proyectos).
Le o’osale’ lekéen t’aanak Mendoza Orellana (2010) yo’olal jump’éel
múuch’ kaambal yéetel jejeláas miatsililo’obe’ táan u ya’alik páaybe’en, tumen Detalles segundo
yéetele’ ku yantal kuxkíintalil yéetel líik’ilil ti’ ba’alo’ob t’íit’ k’áak’il sustento
túumbentak (situaciones tecnológicas), ti’ ma’alob kuxtal yéetel taak’in (buen
desarrollo económico), beyxane’ ku yantal jump’éel utsil ti’ le t’aan yéetel Ejemplos de
miatsil ti’ máasewáal máako’obo’. Le beetik túune’ k’a’abéet jump’éel múuch’ neologismos
kaambal yéetel jejeláas miatsililo’ob uti’al u líik’il u t’aanil yéetel u miatsil le
maayao’ ba’ale’ ma’ chéen ti’ nojnajil xookili’ (universidad), takxan primaria,
secundaria yéetel bachiller tumen chéen ikil u táakpajal le múuch’ meyaj Ejemplos de no
xookil ti’ tuláakal kúuchil xookilo’obo’ táan u jóok’ol uláak’ ti’ le LGDLPI neologismo
táankabo’, le je’ela’ je’el u béeytal wa ka láaj múuch’uk máasewáal k’áat-
óoltik (solicitar) ti’ le jo’olpóopilo’ob meyajtiko’ob le modelo educativo ku
taalbal líik’ul ka’analo’.
Jejeláas xoknáalo’obe’ ts’oka’an u k’éexel u tuukulo’ob ti’ utsil; yaano’ob Ejemplo / hechos
bejlae’ ku tukultiko’ob jach máan k’a’abéet u kanáanta’al k t’aan yéetel de apoyo
miatsil, tuláakal leti’obe’ le ti’ le táakpaja’ano’ob ti’ jump’éel kúuchil tu’ux ku
ts’áabal k’ajóoltbil u k’a’ana’anil le t’aana’. Chen ba’ale’ kex túun yaan ti’ Ejemplos/hechos
to’on táakpaja’ano’on te’ kúuchilo’oba’ asab ya’abkach u bin u máak’anta’al; de apoyo
le o’osale’ kin wa’alike’ le noj tojbe’enil yaan to’ona’ ma’ ya’ab máax
k’ajóoltmaji’. Wa kek tukult yo’olal xoxóot’ t’aanilo’ob tak’a’an ti’ jejeláas Ejemplos de
kúuchilo’obe’ (paisajes lingüísticos), ya’ab u bin; wa ka t’aanako’on yo’olal u neologismo
táakpajalil le maaya t’aan ti’ tuláakal kúuchilo’ (La lengua maya en todos los
campos semánticos), láayli’ ya’ab u bin u beeta’ale’. Bey je’ex le Cierre específico
e’esajilo’oba’ ya’ab uláak’o’ob yaan. Wa ka k’ajóolta’ak le a’almaj t’aanila’ o general
je’el u máak’anta’al uláak’ ba’alo’ob utsil ti’ k t’aan yéetel k miatsile’. FINALIZA
DESARROLLO
Uti’al túun in k’alik le meyaja’, kin ka’aj máanchi’itik le ba’ax tin wa’alaj Replanteamiento
te’ ka’ana’alo’, uti’al ka jóok’ok uláak’ u meyajil le tojbe’enila’ jach táaj de puntos clave
k’a’ana’an u yila’al le maaya bey jump’éel nu’ukul píit páaybe’ene’ yéetel ka que respaldó la
yanak jump’éel múuch’ kaambal yéetel jejeláas miatsililo’ob ti’ tuláakal postura personal
kúuchil xook (primaria, secundaria bachiller y universidad). Wa ka yanak máan
Cierre con
ya’abkach máako’ob taak u líisiko’ob u máasewáal t’aanil yéetel miatsile’ je’el
reflexión,
u béeytal u máak’anta’al nonoj ti’ le meyajilo’oba’, je’el u asab
invitación o plan
k’a’abéetkúunsa’al le tojbe’enil yaanto’on uti’al k meyajtik k t’aan yéetel
de acción
miatsila’. Ma’ ya’ab kin k’áatik ti’ máax ku xokik le ts’íiba’, ka tuukulnak
jump’íit keetil yéetel teen uti’al ek ki’ ch’úuyik máaxo’on way yóok’ol kaabe’. FINALIZA
CONCLUSIÓN
Xak’almeyajil
Congreso General de los Estados Unidos Mexicanos. (2018). Ley General de
Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas – LGDLPI. Recuperado de REFERENCIAS
http://www.diputados.gob.mx/LeyesBiblio/pdf/257_200618.pdf BIBLIOGRÁFICAS

Girón López, A. (s.f). La lengua como instrumento de aprendizaje escolar. Citas realizadas
Recuperado de http://ford.ciesas.edu.mx/downloads/1er_e_06.pdf dentro del texto
Mendoza Orellana, A. (2010). Interculturalidad, identidad indígena y
educación superior. Recuperado de https://halshs.archives-
ouvertes.fr/file/index/docid/532559/filename/AT17_Mendoza.pdf

NOTA:
Este ensayo argumentativo en lengua maya trata sobre el desconocimiento de la
Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas (LGDLPI) por la
mayoría de la comunidad maya. Un acuerdo político e institucional a favor de la
población indígena publicado en el año 2003 por el Congreso General de los
Estados Unidos Mexicanos.

También podría gustarte