Está en la página 1de 4

LLAPANTSIKMI KANAN RURARISHUN

1
(huk)
Pishiqman shutinkunata, qillqanki. Yanasaykikunam rurariyanki, tsaypitam qamkuna parlariyanki.
Pukllanapa shutinqa “Rikamay ¿imatan ruraa?".

FONEM GRAFI
AS AS
/a/ a chaki- PIE qallu- apay-LLEVAR yatay-
LENGUA AGARRAR
/aa/ aa rikay-VER kaayiy- Sinqaa-NARIZ Mikunaa-
ENTENDER COMIDA
/č / ch achachay- chichi-SENO chichu- chuqa-TOS
CALOR EMBARAZO
/č/ ch Chaskiy- Chikiy-ODIAR Chipi-POLLO Chushchu-
RECIBIR PERRO
/x/ h hatun- hunaq-DIA hapallan-SOLO hurquy-
GRANDE SACAR
/i/ i kuchi-CERDO nina-FUEGO mishi-GATO inishii-
UTILIZO
/ii/ ii chiina- Tariy- puriy- muskiy-
MUCHACHA ENCONTRA CAMINAR OLER
R
/k/ k kunka- kuru- kiru-DIENTE kupay-
CUELLO GUSANO FROTAR
/l/ /l/ laqay-PEGAR Laqway- liichu-LECHON liichi-LECHE
LAMER
/ʎ/ /ll/ lliklla-MANTO llullu-BEBE llamiy- llimpiy-
PROBAR PINTAR
/m/ m muru- mikuna- mikuy-COMER mañay-
SEMILLA ALIMENTO PEDIR
/n/ n nawitsay- nanay- sinqa-NARIZ nuna-
LEER DOLER HOMBRE
/ñ/ ñ piñay- añañaw- ñatin-HIGADO ñuqtay-
ENOJARSE HERMOSO TRAGAR
/p/ p Punuy- pacha- puka-ROJO puyu-
DORMIR BARRIGA POLILLA
/t/ t Tapuy- tullu-HUESO tawri-CHOCHO tushpi-
PREGUNTAR MOSCA
/q/ q aqish- qayay- qura-HIERBA qasqu-
INTESTINO LLAMAR PECHO
/q/ q Qaqlla- Pallqa-RAMA Huqta-SEIS Piqa-
ROSTRO CABEZA
/r/ r urus-SESO rikra-BRAZO ruru-HUEVO ruquy-
CORTAR
/s/ s asyay- sipi- supay- siki-NALGA
JALAR MALVADO
/š / sh shaariy- shuutay- shimi-BOCA Shuyay-
LEVANTAR RESPIRAR ESPERAR
/š / sh Shamuy- Mishki- Shillu-UÑA Shunqu-
VENIR DULCE CORAZON
/t/ t tapuy- tushuy- Tuqush- Ataka-TOBILLO
PREGUNTA BAILAR TOCOSH
R
/c/ ts Tsitsi-PAN Tsapay- Kamtsa- Uputsiy-
TAPAR CANCHA AMAMANTAR
/c/ ts Tsiqlla- Tsuku- Patsa- Aqtsa-CABELLO
CINTURA SOMBRERO TIERRA
/u/ u Upyay- Munay- ushay Pupu
BEBER PRECIOSO
/Uu/ uu Uusha- upuu-BEBER punuu- Mikuu-COMER
OVEJA DORMIR
/w/ w Wayta-FLOR Wachay- Wayu-FRUTA Allwish-ARBEJA
CRIAR
/y/ y Yapay- Yupay- Yawar- muruy
AUMENTAR RESPETO SANGRE
Hara- Papa-PAPA kachi Qiru-VASO
CANCHA RITUAL DE
MADERA
Yaku-AGUA Wawra-AIRE Rahu-HIELO Inti-SOL

Rapra-ALAS Wayta- NADO Pallqa-RAIZ Wayu-SIEMBRA

Puka-ROJO Yuraq-BLANCO qallwash qarwash

Kinwa-QUINUA Shapash- Choclo- Ulluku-OLLUCO


ZAPALLO CHOCLO

“Hampi mantsaypaq mana kantsu”

“No hay medicina para el miedo”


1
(huk) LA SÍLABA QUECHUA: La estructura silábica del quechua no es completa. Hay sílabas quechua
constituidas por los siguientes elementos:
ESTRUCTURA SILABEO
UNA VOCAL (V) U-LI
VOCAL (V) + CONSONANTE (C) UR-KU
CONSONANTE(C) + VOCAL(V) QA-RA
CONSONANTE (C) + VOCAL (V) +CONSONANTE(C) WIR-PA

SHUTIKUNA KICHWACHAW RAKIY


1. Upuntsik U-PUN-TSIK

2. Ñuqtay ÑUQ-TAY

3. Mikunki MI-KUN-KI

4. kirukuna KI-RU-KU-NA

5. Pukllayan PUK-LLA-YAN

6. Yuriyan YU-RI-YAN

7. Mamaninnaw MA-MA-NIN-NAW

8. Nanawan NA-NA-WAN

9. Hampitsiy HAM-PI-TSIY

10. Wayichawmi WAYI-CHAW-MI

11. Warmi chakranchaw WAR-MI / CHAK-RAN-CHAW / UR-YAN


uryan.
12. Yachakuqkuna wiyayan. YA-CHA-KUQ-KU-NA / WI-YA-YAN

13. Aywanayki AY-WA-NAY-KI

14. Nuqa yachakuqmi kaa. NU-QA / YA-CHA-KUQ-MI / KAA

15. Yakullaa quramay. YA-KU-LLAA / QU-RA-MAY


16. Qam papata murunki. QAM / PA-PA-TA / MU-RUN-KI
17. Nuqa yanapaa. NU-QA / YA-NA-PAA
18. Nuqapa shutiiqa NU-QA-PA / SHU-TII-QA
19. shamuyan SHA-MU-YAN
20. Rikantsik RI-KAN-TSIK
21. musyayan MUS-YA-YAN
22. ulimantsik U-LI-MAN-TSIK
23. ¿Imataq ruran? I-MA-TAQ / RU-RAN
24. ¿Aykataq kapun? AY-KA-TAQ / KA-PUN
25. ¿Pikunataq kayan? PI-KU-NA-TAQ / KA-YAN
26. Shumaq ayllu SHU-MAQ / AY-LLU
27. Ichik ullqu wamra I-CHIK / U-LL-QU / WAM-RA
28. Nawinkuna NA-WIN-KU-NA
29. Nuqantsik kantsik UN-QAN-TSIK / KAN-TSIK
30. Paykuna kayan PAY-KU-NA / KA-YAN
31. Kaayinki KAA-YIN-KI
32. Yakuta upun YA-KU-TA / U-PUN
33. Ayway AY-WAY
34. Yachaywayi YA-CHAY-WA-YI
35. Shipashkunam SHI-PASH-KU-NAM
36. Muruyan MU-RU-YAN
37. Yanapayaa YA-NA-PA-YAA
38. Allillam kaykaa A-LLI-LLAM / KAY-KAA
39. Raprachaw qillqay RA-PARA-CHAW / QILL-QAY
40. Yachakuqkuna YA-CHA-KUQ-KU-NA
41. Yachatsikuq YA-CHA-TSI-KUQ
42. Tinkuyashqantsikyaq TIN-KU-YASH-QAN-TSI-KYAQ
43. Aywallaa AY-WA-LLAA

También podría gustarte