Está en la página 1de 53

Mejores médicos.

PRE INTERNADO 2019 FASE III:


ESTADÍSTICA – EPIDEMIOLOGÍA
M.C. VLADIMIR V. FLORES BENITES

GESTIÓN EN SALUD
Mejores médicos.
REPRESENTACIÓN GRÁFICA
DIAGRAMA DE BARRAS (rectángulos).

VARIABLE DIAGRAMA SECTORIAL , circular, pastel.


CUALITATIVA
PICTOGRAMAS

DIAGRAMA DE BARRAS TALLOS Y HOJAS


Variables
cuantitativas
DISCRETAS

VARIABLE HISTOGRAMA POLÍGONO DE FRECUENCIAS


CUALITATIVA (OJIVA)
Variables
cuantitativas
CONTINUAS

Mejores médicos.

 7RGRV ORV P«WRGRV TXH VH FLWDQ D FRQWLQXDFLµQ VRQ


DGHFXDGRV SDUD UHSUHVHQWDU HO HVWDGR FLYLO GH ORV
LQGLYLGXRV GH XQD PXHVWUD (;&(372

D 3RO¯JRQR GH IUHFXHQFLDV
E 'LDJUDPD GH EDUUDV
F 7DEOD GH IUHFXHQFLDV UHODWLYDV
G 7DEOD GH IUHFXHQFLDV DEVROXWDV
H 'LDJUDPD GH VHFWRUHV
Mejores médicos.

 &XDQGR WHQHPRV XQ FRQMXQWR GH GDWRV DJUXSDGRV \


RUGHQDGRV \ OD YDULDEOH HQ HVWXGLR HV GLVFRQWLQXD R
GLVFUHWD OD PHMRU IRUPD GH UHSUHVHQWDU JU£ILFDPHQWH ORV
GDWRV HV

D *U£ILFR GH EDUUDV
E +LVWRJUDPD
F 2MLYD
G 3RO¯JRQR GH IUHFXHQFLD
H 7HQGHQFLDV

Mejores médicos.

 4X« WLSR GH UHSUHVHQWDFLµQ JU£ILFD HV OD P£V


DGHFXDGD SDUD YDULDEOHV FRQWLQXDV"

D 'LDJUDPD GH EDUUDV
E 'LDJUDPD GH VHFFLµQ FLUFXODU
F &DUWRJUDPD
G +LVWRJUDPD
H 'LDJUDPD GH SDVWHO
Mejores médicos.

MEDIDAS RESÚMENES
Los datos tienden a concentrarse alrededor de un
A) MEDIDAS DE
valor central.
TENDENCIA
- Media aritmética
CENTRAL
- Mediana
- Moda.

Los datos se distribuyen en forma muy dispersa o


B) MEDIDAS DE con poca dispersión.
DISPERSIÓN - Desviación estándar
- Varianza
- Coeficiente de variación.

B) MEDIDAS DE Dividen un conjunto de datos en grupos con el


mismo número de individuos (cuantiles)
POSICIÓN
- Cuartiles
RELATIVA
- Quintiles
- Deciles
- Percentiles

Mejores médicos.

A) MEDIDAS DE TENDENCIA CENTRAL


Valor representativo del conjunto de datos.
MEDIA En su calculo intervienen todos los valores
ARITMÉTICA La media aritmética es sensible a valores extremos
(PROMEDIO)
X = (x1 + x2 + ... + xn)/n

La mediana no se ve afectada por valores extremos.


MEDIANA En el cálculo interviene un solo valor. Cuando el
número de datos es par: (a + b) / 2
50% 50%
Vmin Me Vmáx

MODA Observación más frecuente


Mejores médicos.

B) MEDIDAS DE DISPERSIÓN

VARIANZA La varianza cuantifica la variabilidad de los datos


con respecto a la media aritmética y se denota
por V(X).

DESVIACIÓN Se define como la raíz cuadrada de la varianza,


es decir:
ESTÁNDAR
____
V = —V(x)

COEFICIENTE Se define como: CV d 10%, poca variabilidad;


10% < CV d 33%, variabilidad aceptable;
DE VARIACIÓN C.V. = V/x *100 33% < CV d 50%, variabilidad excesiva tolerable
(CV)
50% < CV variabilidad excesiva.

Mejores médicos.

C) MEDIDAS DE POSICIÓN RELATIVA


Tres (3) valores de la variable de una distribución
CUARTIL que la dividen en cuatro partes iguales, es decir, al
(Qn)
25%, 50% y 75%

Cuatro (4) valores de la variable de una distribución


QUINTIL que la dividen en cinco partes iguales, es decir, al
20%, 40%, 60% y 80%

DECILES Nueve (9) valores que dividen a estos en 10 partes


(Dn) iguales es decir, al 10%, al 20%... y al 90%

Son aquellos que dividen a la distribución en cien


PERCENTILES partes iguales en donde cada uno de ello incluye el
(Pn) 1% de las observaciones.

P25 = Q1
P50 = Q2 = mediana.
P75 = Q3
Mejores médicos.

 0HGLGD GH WHQGHQFLD FHQWUDO XVDGD SDUD WRPDU


GHFLVLRQHV FXDQGR SURYLHQH GH GDWRV GH XQD SREODFLµQ
VLP«WULFD

D 0HGLDQD
E 0RGD
F 5DQJR
G 9DULDQ]D
H 0HGLD

Mejores médicos.

 &XDQGR OD PXHVWUD HV DVLP«WULFD HO PHMRU HVWDG¯VWLFR


GH FHQWUDOL]DFLµQ TXH SXHGH XVDUVH HV

D 0HGLD DULWP«WLFD
E 0RGD
F 0HGLDQD
G 5DQJR
H 9DULDQ]D
Mejores médicos.

 &X£O GH ODV VLJXLHQWHV DILUPDFLRQHV HV )$/6$"

D /D PHGLD HV XQD PHGLGD GH WHQGHQFLD FHQWUDO TXH VH


DIHFWD SRFR SRU ORV YDORUHV H[WUHPRV
E (O YDORU GH OD PHGLDQD VH FRUUHVSRQGH FRQ HO SHUFHQWLO 
F /D PHGLDQD HV XQD PHGLGD GH WHQGHQFLD FHQWUDO TXH VH
DIHFWD SRFR SRU ORV YDORUHV H[WUHPRV
G /D PRGD QR VXHOH UHVXOWDU GH JUDQ XWLOLGDG FXDQGR
PDQHMDPRV YDULDEOHV FRQWLQXDV
H (O SHUFHQWLO  VH FRUUHVSRQGH FRQ HO SULPHU FXDUWLO

Mejores médicos.

PRUEBA DE SIGNIFICANCIA ESTADÍSTICA O HIPÓTESIS


Es una técnica estadística que se sigue para decidir si rechazamos o no la
hipótesis nula en base a la información de una muestra.

Ho: PA = PB
PRUEBA TEST DE STUDENT
H1: PA ≠ PB
ESTADÍSTICA

Región de Nivel de significación


rechazo de Ho α=p
No se rechaza Ho (Probabilidad de
cometer Error tipo I)

p = 0,05

Si:
p < 0,05 Rechazo Ho
P > 0,05 NO rechazo Ho
NO SIGNIFICATIVO SIGNIFICATIVO
Mejores médicos.

PRUEBA DE HIPÓTESIS

Ho: PA = PB
H1: PA ≠ PB
PRUEBA
ESTADÍSTICA p
P < 0,05
Ejemplo 1 Ejemplo 2
P=0,02 < 0,05 P=0,08 > 0,05

Decisión: Decisión:
Rechazo la hipótesis nula NO rechazo la hipótesis nula

Conclusión: Conclusión:
La media aritmética A es diferente a La media aritmética A es igual a la
la media aritmética B media aritmética B

Mejores médicos.

PRUEBAS DE SIGNIFICANCIA ESTADÍSTICA


a) PRUEBAS PARAMÉTRICAS
VARIABLE CUALITATIVA VARIABLE CUALITATIVA DE 3 A
VARIABLE CUANTITATIVA
DICOTÓMICA MÁS CATEGORÍAS
PARAMÉTRICAS VS VS
VS
VARIABLE CUANTITATIVA
VARIABLE CUANTITATIVA VARIABLE CUANTITATIVA
ANÁLISIS DE VARIANZA
Grupos Independientes T DE STUDENT
(ANOVA) Regresión
Grupos Dependientes T DE STUDENT para datos ANOVA para datos Correlación de Pearson
(Apareados) apareados apareados

b) PRUEBAS NO PARAMÉTRICAS
VARIABLE CUALITATIVA A VARIABLE CUALITATIVA A VARIABLE CUALITATIVA VARIABLE
VARIABLE CUALITATIVA
(2 CATEGORÍAS) (3 O MÁS CATEGORÍAS) DE 3 A MÁS CATEGORÍAS CUANTITATIVA
NO DICOTÓMICA
VS VS VS VS
PARAMÉTRICAS VARIABLE CUALITATIVA B VARIABLE CUALITATIVA B VS
VARIABLE VARIABLE
VARIABLE CUANTITATIVA
(2 CATEGORÍAS) (3 O MÁS CATEGORÍAS) CUANTITATIVA CUANTITATIVA
Chi Cuadrado
Grupos Prueba de Kruskal
Prueba de Fisher Chi Cuadrado U de Mann Whitney
Independientes Wallis
(muestras pequeñas) Correlación de
Grupos Spearman
Dependientes Prueba de Mcnemar Q de Cochran Prueba de Wilcoxon Prueba de Friedman
(Apareados)
Mejores médicos.
PARAMÉTRICA NO PARAMÉTRICA
HIPÓTESIS ASOCIAN:

V. V. Correlación de Correlación de
CUANTITATIVA CUANTITATIVA Pearson Spearman
V1: Temperatura V2: Frecuencia cardiaca
(# °C) (lat. x min)

V.
V. U de Mann
CUALITATIVA
CUANTITATIVA Test de Student Whitney
DICOTÓMICA
V2: Tratamiento: V1: Reducción P.S.
(1) IECAS (# mmHg)
(2) Betabloquadores

V.
V. Análisis de Varianza Prueba de Kruskal
CUALITATIVA
POLITÓMICA
CUANTITATIVA (ANOVA) Wallis
V2: Tratamiento: V1: Reducción P.S.
(1) IECAS (# mmHg)
(2) Betabloquadores
(3) Diuréticos

V. V. Chi cuadrado
CUALITATIVA CUALITATIVA (X2)
V1: Fumar V2: EPOC:
(1) SI (1) SI
(2) No (2) NO

Mejores médicos.

ERRORES EN LAS PRUEBAS DE HIPÓTESIS

REALIDAD
Ho verdadero Ho Falso

Error tipo I (D) Decisión correcta


Rechazar Ho NIVEL DE SIGNIFICACIÓN (1-ß)
DE LA PRUEBA POTENCIA DE LA PRUEBA
DECISIÓN
ESTADÍSTICA Decisión correcta
No rechazar (1-D) Error tipo II (ß)
Ho GRADO DE CONFIANZA DE LA
PRUEBA
Mejores médicos.

 4X« HV HO HUURU GH WLSR , HQ XQ HVWXGLR FO¯QLFR"

D 8Q HUURU VLVWHP£WLFR GHELGR D OD IDOWD GH YDOLGH] GH ORV


SURFHGLPLHQWRV GHO HVWXGLR
E 8Q HUURU DOHDWRULR FRQVLVWHQWH HQ UHFKD]DU OD KLSµWHVLV
QXOD FXDQGR HV FLHUWD
F 8Q HUURU DOHDWRULR FRQVLVWHQWH HQ QR UHFKD]DU OD
KLSµWHVLV QXOD FXDQGR HV IDOVD
G 8Q HUURU VLVWHP£WLFR FRQVLVWHQWH HQ UHFKD]DU OD
KLSµWHVLV QXOD FXDQGR HV FLHUWD
H 8Q HUURU VLVWHP£WLFR FRQVLVWHQWH HQ QR UHFKD]DU OD
KLSµWHVLV QXOD FXDQGR HV IDOVD

Mejores médicos.

 4X« HV HO HUURU GH WLSR  HUURU EHWD HQ XQ HVWXGLR


FO¯QLFR"

D 8Q HUURU VLVWHP£WLFR GHELGR D OD IDOWD GH YDOLGH] GH ORV


SURFHGLPLHQWRV
E 8Q HUURU DOHDWRULR FRQVLVWHQWH HQ UHFKD]DU OD KLSµWHVLV QXOD
FXDQGR HV FLHUWD
F 8Q HUURU DOHDWRULR FRQVLVWHQWH HQ QR UHFKD]DU OD KLSµWHVLV
QXOD FXDQGR HV IDOVD
G 8Q HUURU VLVWHP£WLFR FRQVLVWHQWH HQ UHFKD]DU OD KLSµWHVLV
FXDQGR HV FLHUWD
H 8Q HUURU VLVWHP£WLFR FRQVLVWHQWH HQ QR UHFKD]DU OD
KLSµWHVLV QXOD FXDQGR HV IDOVD
Mejores médicos.

 8QD VHJXULGDG GHO  HQ OD HVWLPDFLµQ GH


SDU£PHWURV OOHYD DVRFLDGD XQD SUREDELOLGDG GH HUURU

D 'HO 
E 'H 
F 0HQRU GHO 
G 0HQRU GH 
H & \ ' VRQ FLHUWDV

Mejores médicos.

 &X£O GH ODV VLJXLHQWHV SUXHEDV HVWDG¯VWLFDV SXHGH


XWLOL]DUVH SDUD FRPSDUDU ODV PHGLDV REVHUYDGDV HQ GRV
PXHVWUDV LQGHSHQGLHQWHV"

D &KL FXDGUDGR
E 7HVW H[DFWR GH )LVKHU
F 7HVW GH 7 GH 6WXGHQW
G $Q£OLVLV GH OD YDULDQ]D
H &RHILFLHQWH GH FRUUHODFLµQ H 3HDUVRQ
Mejores médicos.

 /DV SUXHEDV QR SDUDP«WULFDV

D œQLFDPHQWH VH XWLOL]DQ SDUD FRPSDUDU GLVWULEXFLRQHV GH


YDULDEOHV FRQWLQXDV
E 5HTXLHUHQ OD FRPSUREDFLµQ GHO UHTXLVLWR GH QRUPDOLGDG
F 2ULJLQDQ XQRV YDORUHV GH HUURU DOID VLPLODUHV D ORV TXH VH
FDOFXODQ PHGLDQWH SUXHEDV SDUDP«WULFDV
G 'HEHQ XWLOL]DUVH VLHPSUH TXH PDQHMHPRV PXHVWUDV GH JUDQ
WDPD³R
H 1R UHDOL]DQ DVXQFLRQHV VREUH HO WLSR GH GLVWULEXFLµQ GH OD
YDULDEOH

Mejores médicos.

 &RQ TXH WHVW QR SDUDP«WULFR SRGHPRV HVWXGLDU OD


DVRFLDFLµQ HQWUH XQD YDULDEOH FXDQWLWDWLYD \ XQD FXDOLWDWLYD GH
GRV FDWHJRU¯DV"

D 7HVW GH &KLFXDGUDGR
E 8 GH 0DQQ:KLWQH\
F &RHILFLHQWH GH &RUUHODFLµQ GH 6SHDUPDQ
G 7HVW GH .UXVNDO:DOOLV
H 7HVW GH OD W GH 6WXGHQW
Mejores médicos.

 &X£O SUXHED HVWDG¯VWLFD VH XWLOL]D SDUD FRPSDUDU


OD SUHVHQFLD R QR SUHVHQFLD GHO $J GH OD KHSDWLWLV & HQWUH
ORV HVWXGLDQWHV GH GHUHFKR \ ORV GH PHGLFLQD"

D &KLFXDGUDGR
E 7 GH 6WXGHQW SDUD GDWRV LQGHSHQGLHQWHV
F 7 GH 6WXGHQW SDUD GDWRV DSDUHDGRV
G $Q£OLVLV GH YDULDQ]D
H 7HVW GH 0F1HPDU

Mejores médicos.

 4X« SUXHED XWLOL]D SDUD FRPSDUDU ODV PHGLDV GH 


PXHVWUDV LQGHSHQGLHQWHV FXDQWLWDWLYDV \ FRQ GLVWULEXFLµQ
QRUPDO "

D &KL FXDGUDGR
E 7HVW GH )LVKHU
F W GH VWXGHQW
G 7HVW GH <DWHV
H $Q£OLVLV GH YDULDQ]D
Mejores médicos.

 3UXHED HVWDG¯VWLFD FX\R ILQ HV FRPSUREDU OD


GLIHUHQFLD HQWUH ODV PHGLDV GH  R P£V JUXSRV
LQGHSHQGLHQWHV GH XQD YDULDEOH GHSHQGLHQWH

D $Q£OLVLV GH UHJUHVLµQ ORJ¯VWLFD


E $Q£OLVLV GH FRUUHODFLµQ
F (O WHVW W GH 6WXGHQW
G $Q£OLVLV GH 9DULDQ]D
H 3UXHED GH &KLFXDGUDGR

Mejores médicos.

 6H KDFH XQ HVWXGLR SDUD HQFRQWUDU OD UHODFLµQ HQWUH


GLDEHWHV H KLSHUWHQVLµQ DUWHULDO FRQVLGHUDGDV FRPR
YDULDEOHV FXDOLWDWLYDV /D SUXHED GH KLSµWHVLV D HOHJLU HV

D 7 SDUD GDWRV SDUHDGRV


E &KL FXDGUDGR GH KRPRJHQHLGDG
F &KL FXDGUDGR GH LQGHSHQGHQFLD
G 7 SDUD PXHVWUDV LQGHSHQGLHQWHV
H $Q£OLVLV GH YDULDQ]D
Mejores médicos.
MEDIDAS DE ASOCIACIÓN
Estudios prospectivos (cohortes o ensayos
RIESGO RELATIVO (RR) clínicos)

RR= Ia Expuestos .

Ia No Expuestos

• RR > 1 → Factor de riesgo (FR).


• RR = 1 → Indiferente.
• RR < 1 → Factor de protección.

La razón de momios o razón de oportunidades


ODDS RATIO (OR) Estudios transversales y de casos y controles.
CASOS CONTROLES Total

EXPOSICIÓN PRESENTE a b N1

EXPOSICIÓN AUSENTE c d N0

Total M1 M0 T

Mejores médicos.
Sirven para estimar la importancia de
una exposición y qué sucedería si se
MEDIDAS DE IMPACTO lograra eliminar esta exposición.

Es la proporción en que se reduciría ● Raexp% = 95,8%


RIESGO ATRIBUIBLE EN entre los EXPUESTOS la tasa (de ● Si el en grupo expuesto se
EXPUESTOS (RAE) incidencia) del evento de salud si eliminara el hábito de
se eliminara la exposición. fumar (exposición), se
obtendría una reducción
FRACCIÓN ATRIBUIBLE
del riesgo de tener un
(ETIOLÓGICA) EN cáncer del pulmón, en
EXPUESTOS (FAe) aproximadamente un
95,8 %.

Es la proporción en que se RAP = 25%


RIESGO ATRIBUIBLE reduciría en la POBLACIÓN la

POBLACIONAL (RAP) Significa que, si en la


tasa de incidencia del evento de

población general se
salud si se eliminara la exposición. eliminara el hábito de
FRACCIÓN ATRIBUIBLE
fumar, el riesgo de cáncer
(ETIOLÓGICA) EN del pulmón disminuiría en
POBLACIÓN (FAp) un 25%
Mejores médicos.

 4X« VLJQLILFDGR WLHQH XQ ULHVJR UHODWLYR  "

D /D H[SRVLFLµQ DO IDFWRU GLVPLQX\H OD LQFLGHQFLD GHO VXFHVR


E /D H[SRVLFLµQ DO IDFWRU DXPHQWD OD LQFLGHQFLD GHO VXFHVR
F /D H[SRVLFLµQ DO IDFWRU QR LQIOX\H VREUH OD LQFLGHQFLD GHO
VXFHVR
G (O DXPHQWR GH OD LQFLGHQFLD GHELGR DO IDFWRU HV SHTXH³R
H (O DXPHQWR GH OD LQFLGHQFLD GHELGR DO IDFWRU HV JUDQGH

Mejores médicos.

 /D PHGLGD TXH H[SUHVD OD SURSRUFLµQ HQ OD TXH VH


UHGXFLU¯D OD WDVD GH LQFLGHQFLD GH XQD HQIHUPHGDG HQ OD
SREODFLµQ VL VH HOLPLQDUD HO IDFWRU GH ULHVJR HV

D 5LHVJR UHODWLYR
E 2GGV UDWLR
F )UDFFLµQ HWLROµJLFD GHO ULHVJR
G 5LHVJR DEVROXWR
H 5LHVJR DWULEXLEOH SREODFLRQDO
Mejores médicos.

 &X£O GH ODV VLJXLHQWHV PHGLGDV HSLGHPLROµJLFDV


VLUYHQ SDUD PHGLU HO LPSDFWR GH XQD LQWHUYHQFLµQ"

D 2GGV UDWLR
E 5LHVJR UHODWLYR
F )UDFFLµQ HWLROµJLFD GHO ULHVJR
G 7DVD GH LQFLGHQFLD
H 'HQVLGDG GH LQFLGHQFLD

Mejores médicos.

 (Q XQ HVWXGLR UHWURVSHFWLYR VH KDOOµ TXH  GH XQ


WRWDO GH  PXMHUHV HQIHUPDV FRQ F£QFHU GH FXHOOR
XWHULQR HVWXYLHURQ H[SXHVWDV DO XVR GH $&2 PLHQWUDV TXH
GH  SHUVRQDV GHO JUXSR FRQWURO  HVWXYLHURQ
H[SXHVWDV &DOFXOH OD PHGLGD GH OD DVRFLDFLµQ FRUUHFWD

D 5LHVJR UHODWLYR  CASOS


CONTROLES TOTAL
E 5LHVJR DWULEXLEOH  (CA. CU)

F 2GGV 5DWLR 25  EXP (ACO) 225 250

G 25  NO EXP 195 590


420 840

OR = 225 x 590 = 2.7


195 x 250
Mejores médicos.

MEDIDAS DE FRECUENCIA

● Mortalidad general
MEDIDAS DE MORTALIDAD ● Mortalidad específica
● Letalidad

● Prevalencia.
● Incidencia acumulada.
MEDIDAS DE MORBILIDAD ● Densidad de incidencia o tasa
de incidencia

Mejores médicos.
MEDIDAS DE MORTALIDAD
Mortalidad cruda (bruta) TBM expresa la relación entre el
MORTALIDAD volumen de muertes ocurridas en un periodo dado y el
GENERAL tamaño de la población en la que éstas se presentaron.

MORTALIDAD Cuando existen razones para suponer que la mortalidad


puede variar entre los distintos subgrupos de la población
ESPECÍFICA ésta se divide para su estudio.

• Tasa de mortalidad infantil: Muertes ocurridas antes de cumplir el año de vida por
cada mil nacidos vivos.
• Tasa de mortalidad neonatal: Indica cuantos niños menores de 28 días mueren por
cada mil nacidos vivos.
• Tasa de mortalidad infantil post neonatal: Indica cuantos niños de 28 o más días pero
menores de un año mueren por cada mil nacidos vivos.
Mejores médicos.
MEDIDAS DE MORTALIDAD

Es una medida de la gravedad de una enfermedad


LETALIDAD considerada desde el punto de vista poblacional, y
se define como la proporción de casos de una
enfermedad que resultan mortales con respecto al
total de casos en un periodo especificado.

Mejores médicos.

 /Dಹಹಹಹಹಹಹಹ VH UHILHUH D OD FDQWLGDG GH


GHIXQFLRQHV GXUDQWH XQ SHULRGR GH WLHPSR GDGR
JHQHUDOPHQWH XQ D³R

D 7DVD EUXWD GH 0RUWDOLGDG


E 7DVD GH PRUWDOLGDG LQIDQWLO
F 7DVD GH QDWDOLGDG
G 1¼PHUR GH PXHUWHV QHRQDWDOHV
H 'HPRJUDI¯D
Mejores médicos.

 /D WDVD GH PRUWDOLGDG LQIDQWLO VH FDOFXOD WHQLHQGR HQ


FXHQWD
D /RV IDOOHFLGRV PHQRUHV GH  D³RV \ ORV QDFLGRV YLYRV HQ
HVH D³R
E /RV IDOOHFLGRV PHQRUHV GH FXDWUR D³RV \ ORV QDFLGRV YLYRV
HQ HVH D³R
F /RV IDOOHFLGRV PHQRUHV GH XQ D³R \ ORV QDFLGRV YLYRV HQ
HVH D³R
G /RV IDOOHFLGRV GHQWUR GH ORV  G¯DV GH HGDG
H /RV IDOOHFLGRV DQWHV GH UHFLELU WRGDV VXV YDFXQDV HQ XQ
SHU¯RGR GH WLHPSR GH  KRUDV

Mejores médicos.

 /D WDVD GH OHWDOLGDG PLGH

D /D UD]µQ HVWDQGDUL]DGD GH PRUWDOLGDG


E /DV GHIXQFLRQHV HQ XQD SREODFLµQ
F /D SURSRUFLµQ HVSHF¯ILFD GH PRUWDOLGDG HVWDQGDUL]DGD
G /DV GHIXQFLRQHV TXH RFXUUHQ HQ XQD SREODFLµQ TXH WLHQH
XQD HQIHUPHGDG GDGD
H /DV GHIXQFLRQHV HQ XQ JUXSR GH ULHVJR GHILQLGR
Mejores médicos.
MEDIDAS DE MORBILIDAD
a) PREVALENCIA
Se define como la proporción de la población que padece la
enfermedad en estudio en un momento dado.
Es la probabilidad de un individuo de una población de ser un caso en el
momento t, y se calcula de la siguiente manera:

PREVALENCIA DE UNA ENFERMEDAD PREVALENCIA DE UNA ENFERMEDAD


AUMENTA DISMINUYE
• Mayor duración de la enfermedad, • Menor duración de la enfermedad
• Prolongación de la vida de los • Existe una elevada letalidad
pacientes sin que éstos se curen • Disminuyen los casos nuevos,
• Aumento de casos nuevos, • Inmigración de personas sanas,
• Inmigración de casos (o de • Emigración de casos
susceptibles) • Aumento de la tasa de curación.
• Emigración de sanos
• Mejoría de las posibilidades
diagnósticas.

Mejores médicos.
MEDIDAS DE MORBILIDAD
b) INCIDENCIA
Indica la frecuencia con que ocurren nuevos eventos.
Los estudios de incidencia inician con poblaciones de susceptibles libres
del evento en las cuales se observa la presentación de casos nuevos a
lo largo de un periodo de seguimiento.

TASA DE INCIDENCIA
INCIDENCIA ACUMULADA
(DENSIDAD DE INCIDENCIA)
Expresa la ocurrencia de la Expresa el volumen de casos nuevos
enfermedad entre la población en ocurridos en una población durante un
relación con unidades de tiempo- periodo
persona, por lo que mide la Mide la probabilidad de que un
velocidad de ocurrencia de la individuo desarrolle el evento en un
enfermedad. periodo específico.
También es denominada riesgo.
Mejores médicos.

MEDIDAS DE MORBILIDAD
INCIDENCIA DENSIDAD DE
CARACTERÍSTICAS PREVALENCIA
ACUMULADA INCIDENCIA

Probabilidad de Rapidez de difusión de Parte de población con


¿QUÉ MIDE? enfermar enfermedad enfermedad
(Peligro) (Velocidad) (Magnitud)

NUMERADOR Casos Nuevos Casos Nuevos Casos Nuevos y antiguos

Población en riesgo Tiempo de exposición


DENOMINADOR Población total
al inicio de la población

COHORTE Fija Dinámica No


Enfermedad con
Enfermedad con latencia prolonga- da. Enfermedades crónicas.
latencia corta. Evaluación de hipótesis Planeamiento de servicios
USOS Pronóstico individual etiológicas de salud.

PREVALENCIA = (INCIDENCIA) x (DURACIÓN ENFERMEDAD)

Mejores médicos.

 /D GLVPLQXFLµQ GH OD SUHYDOHQFLD GH XQD HQIHUPHGDG


SXHGH VHU GHELGD D ODV VLJXLHQWHV FDXVDV (;&(372

D 7UDWDPLHQWR FXUDWLYR DGHFXDGR


E $OWD PRUWDOLGDG SRU HVD SDWRORJ¯D
F (OLPLQDFLµQ GH ORV IDFWRUHV GH ULHVJR R OD DFFLµQ SDUD
UHWDUGDU HO SDSHO GH GLFKRV IDFWRUHV
G (VW¯PXOR D ORV IDFWRUHV SURWHFWRUHV SDUD HVD SDWRORJ¯D
H $XPHQWR GH OD LQFLGHQFLD SRU FXDOTXLHU UD]µQ
Mejores médicos.

 &X£O GH ODV PHGLGDV TXH VH FLWDQ D FRQWLQXDFLµQ


VH XWLOL]D FRPR QXPHUDGRU SDUD FDOFXODU OD LQFLGHQFLD
DFXPXODGD GH XQD HQIHUPHGDG"

D (O Q¼PHUR GH FDVRV REVHUYDGRV


E (O Q¼PHUR GH QXHYRV FDVRV REVHUYDGRV
F (O Q¼PHUR GH SHUVRQDD³R REVHUYDGRV
G (O Q¼PHUR GH FDVRV DVLQWRP£WLFRV HQ OD SREODFLµQ TXH
FRPHQ]µ HO HVWXGLR HSLGHPLROµJLFR
H /DV SHUVRQDV SHUGLGDV D OR ODUJR GHO VHJXLPLHQWR

Mejores médicos.

 (Q FX£O GH ORV VLJXLHQWHV FDVRV GLVPLQX\H OD


SUHYDOHQFLD"

D (PLJUDFLµQ GH VDQRV
E ,QPLJUDFLµQ GH FDVRV
F $XPHQWR GH OD OHWDOLGDG
G $XPHQWR GHO WLHPSR GH HQIHUPHGDG
H 'LVPLQXFLµQ GH ODV PHGLGDV GH FXUDFLµQ
Mejores médicos.

 6H HQWLHQGH SRU SUHYDOHQFLD GH XQD HQIHUPHGDG

D (O FRFLHQWH HQWUH ORV FDVRV GH XQD HQIHUPHGDG HQ XQ


SHULRGR GH WLHPSR \ HO Q¼PHUR GH H[SXHVWRV
E (O FRFLHQWH HQWUH ORV FDVRV QXHYRV GH XQD HQIHUPHGDG
SRU XQLGDG GH WLHPSR \ HO WRWDO GH OD SREODFLµQ
F (O FRFLHQWH HQWUH ORV H[SXHVWRV D XQD HQIHUPHGDG \ HO
WRWDO GH SREODFLµQ SRU XQLGDG GH WLHPSR
G (O FRFLHQWH HQWUH ORV FDVRV GH XQD HQIHUPHGDG \ OD
SREODFLµQ HQ XQ PRPHQWR GHWHUPLQDGR GH WLHPSR
H 1LQJXQD GH ODV DQWHULRUHV

Mejores médicos.

 /D SURSRUFLµQ GH LQGLYLGXRV GH XQD SREODFLµQ TXH


WLHQH XQD HQIHUPHGDG HQ XQ PRPHQWR GDGR GH WLHPSR HV

D ,QFLGHQFLD DFXPXODGD
E 'HQVLGDG GH LQFLGHQFLD
F )UDFFLµQ DWULEXLEOH
G 3UHYDOHQFLD
H 2GGV UDWLR
Mejores médicos.

 (Q OD FRPXQLGDG GH &KRURSDPSD TXH WLHQH 


KDELWDQWHV VH GLDJQRVWLFDURQ  FDVRV QXHYRV GH
EDUWRQHORVLV IDOOHFLHQGR  GH HOORV /D WDVD GH LQFLGHQFLD
GH EDUWRQHORVLV HV

D  [  KDE


E  [  KDE
F  [  KDE
G  [  KDE
H  [  KDE

Mejores médicos.

 6REUH LQFLGHQFLD PDUTXH OD RSFLµQ FRUUHFWD

D (V HO Q¼PHUR GH FDVRV QXHYRV HQ XQD SREODFLµQ HQ


ULHVJR HQ XQ SHULRGR GH WLHPSR GHWHUPLQDGR
E )RUPD PHQRV FRP¼Q GH PHGLU OD IUHFXHQFLD
F 0LGH OD PDJQLWXG GH XQD HQIHUPHGDG
G (V XWLOL]DGD VROR SDUD ILQHV GH SURJUDPDFLµQ
HSLGHPLROµJLFD
H 6ROR PLGH FDVRV SRU D³R FDOHQGDULR
Mejores médicos.

 6L HQ XQ HVWXGLR DSDUHFHQ  FDVRV QXHYRV GH


XQD HQIHUPHGDG HQWUH ORV  LQGLYLGXRV TXH OR
LQLFLDURQ &X£O HV FRUUHFWD"

D /D SUHYDOHQFLD HV GHO  SRU 


E /D LQFLGHQFLD HV GHO  SRU 
F (O ULHVJR UHODWLYR HV GHO  SRU 
G (O ULHVJR DWULEXLEOH HV GHO  SRU 
H /D IUDFFLµQ HWLROµJLFD HV GHO  SRU 

Mejores médicos.

ESTUDIOS EPIDEMIOLÓGICOS
Mejores médicos.
ESTUDIOS OBSERVACIONALES
ESTUDIOS DESCRIPTIVOS

ESTUDIOS TRANSVERSALES
Ventajas Limitaciones
•Fáciles de ejecutar.
•Relativamente poco costosos.
•Se pueden estudiar varias
enfermedades y/o factores de riesgo •Por sí mismos no sirven para la
a la vez. investigación causal.
•Caracterizan la distribución de la •No son útiles en enfermedades raras
enfermedad respecto a diferentes ni de corta duración.
variables. •Posibilidad de sesgos de información
•Precisan poco tiempo para su y selección.
ejecución.
•Útiles en la planificación y
Administración Sanitaria

Mejores médicos.
ESTUDIOS OBSERVACIONALES
ESTUDIOS ANALÍTICOS
- Sentido retrospectivo (parte del efecto).
ESTUDIOS DE
- Se seleccionan dos grupos:
CASOS Y
CASOS: Individuos afectados.
CONTROLES
CONTROLES: Individuos libres de la enfermedad).
- Se determina la frecuencia de exposición a la(s)
variable(s) independientes(s) en los casos y controles
Mejores médicos.
ESTUDIOS OBSERVACIONALES
ESTUDIOS ANALÍTICOS
ELECCIÓN DEL GRUPO CONTROL:
ESTUDIOS DE
- Los factores de riesgo de las pacientes control deben
CASOS Y ser representativos de los que hay en la población «en
CONTROLES riesgo» de convertirse en casos.
- Igualmente, sus exposiciones deben ser medibles con
la misma exactitud que la de los casos.

ESTUDIOS DE CASOS Y CONTROLES


Ventajas Limitaciones
•Relativamente menos costosos
•No estiman directamente la
que los estudios de seguimiento.
incidencia.
•Corta duración.
•Facilidad de introducir sesgos de
•Estudio de enfermedades de baja
selección y/o información.
frecuencia (raras).
•La secuencia temporal entre
•Permite el análisis de varios
exposición y enfermedad no
factores de riesgo para una
siempre es fácil de establecer
determinada enfermedad.

Mejores médicos.
ESTUDIOS OBSERVACIONALES
ESTUDIOS ANALÍTICOS

ESTUDIOS DE - Los sujetos son agrupados en función de la presencia o


ausencia de exposición a un determinado factor (libres
COHORTE de la enfermedad de interés)
- Los sujetos son seguidos durante un período de tiempo
para observar la frecuencia de aparición del fenómeno
que nos interesa (incidencia de la enfermedad).
Mejores médicos.
ESTUDIOS OBSERVACIONALES
ESTUDIOS ANALÍTICOS
ESTUDIOS DE
COHORTE

ESTUDIOS DE COHORTES
Ventajas Limitaciones
•Coste elevado.
•Estiman incidencia.
•Dificultad en la ejecución.
•La posibilidad de sesgos es
•No son útiles en enfermedades raras.
baja.
•Requieren generalmente un tamaño muestral
•Utilidad en enfermedades
elevado.
frecuentes.
•El paso del tiempo puede introducir cambios
• Sirven para el estudio de
en los métodos y criterios diagnósticos.
exposiciones raras.
•Posibilidad de pérdida en el seguimiento.

Mejores médicos.
ESTUDIOS EXPERIMENTALES

El investigador manipula las condiciones de la investigación.


Es el investigador el que decide la exposición.
El gran control que se tiene sobre el diseño facilita la
interpretación de las asociaciones como causales .

Experimento cumple 3 características

1. INTERVENCIÓN
2. ALEATORIZACION
3. GRUPO CONTROL
Mejores médicos.
ESTUDIOS EXPERIMENTALES
ENSAYOS Es una evaluación experimental de un producto,
sustancia, medicamento, técnica diagnóstica o
CLÍNICOS terapéutica que a través de su aplicación en
seres humanos pretende valorar su eficacia y
seguridad.
Es un estudio prospectivo que intenta comparar el
efecto y el valor de una o más intervenciones,
versus un control, en seres humanos con una
condición médica.

Ensayos Clínicos
Ventajas Limitaciones
•Mayor control en el diseño. •Coste elevado.
•Menos posibilidad de •Limitaciones de tipo ético y
sesgos debido a la responsabilidad en la manipulación
selección aleatoria de los de la exposición.
grupos. •Dificultades en la generalización
•Repetibles y comparables debido a la selección y o a la propia
con otras experiencias. rigidez de la intervención.

Mejores médicos.

 &X£O GH ODV VLJXLHQWHV DILUPDFLRQHV HV &,(57$ FRQ


UHVSHFWR D ORV HVWXGLRV GH FDVRV \ FRQWUROHV"

D (Q ORV FRQWUROHV HO SURFHVR \D KD VXFHGLGR HQ HO


PRPHQWR GHO HVWXGLR
E /RV FRQWUROHV VH WRPDQ HQWUH ORV QR H[SXHVWRV DO IDFWRU D
HVWXGLDU
F /RV FDVRV SXHGHQ VHU SHUVRQDV FRQ R VLQ HO SURFHVR
G /RV FDVRV SXHGHQ KDEHU HVWDGR H[SXHVWRV DO IDFWRU D QR
H 1LQJXQD GH ODV DQWHULRUHV
Mejores médicos.

 &X£O GH ODV VLJXLHQWHV DOWHUQDWLYDV HV XQD YHQWDMD


GH ORV HVWXGLRV GH FRKRUWH"

D 3HUPLWHQ PHGLU HO ULHVJR GH IRUPD GLUHFWD


E 6RQ ¼WLOHV SDUD HQIHUPHGDGHV UDUDV
F /RV JUXSRV GH HVWXGLR VH FRQIRUPDQ GH DFXHUGR D OD
HQIHUPHGDG
G (O FRVWR RSHUDWLYR HQ HOORV HV EDMR
H 6LUYHQ SDUD WRGRV ORV HYHQWRV GH VDOXG

Mejores médicos.

 8QD FDUDFWHU¯VWLFD UHOHYDQWH GHO HVWXGLR GH


FRKRUWHV HV

D 6H LQLFLD HO HVWXGLR HQ VDQRV


E )DFLOLWD HODERUDFLµQ GH KLSµWHVLV
F (O HVWXGLR VH LQLFLD SRU HO HIHFWR
G 5HTXLHUH DOHDWRUL]DFLµQ
H &RUUHODFLRQD PHGLGDV GH ODV YDULDEOHV
Mejores médicos.

 6H UHDOL]µ XQ HVWXGLR SDUD UHODFLRQDU OD LQJHVWD


ULFDSREUH HQ JUDVDV \ OD H[LVWHQFLDQR H[LVWHQFLD SRVWHULRU
GH F£QFHU GH SUµVWDWD HQ DGXOWRV PD\RUHV GH  D³RV /D
REVHUYDFLµQ GXUµ  D³RV &X£O HV HO WLSR GH HVWXGLR GH OD
LQYHVWLJDFLµQ"

D &RKRUWHV
E &DVRV \ FRQWUROHV
F (FROµJLFD
G ([SHULPHQWDO
H 7UDQVYHUVDO

Mejores médicos.

 (Q FX£O GH ORV VLJXLHQWHV HVWXGLRV HV


LQGLVSHQVDEOH DOHDWRUL]DU"

D &DVRV \ FRQWUROHV
E (QVD\R FO¯QLFR FRQWURODGR
F &RKRUWHV
G (VWXGLR ORQJLWXGLQDO
H (VWXGLR FXDVLH[SHULPHQWDO
Mejores médicos.

 (Q XQ HVWXGLR GH FDVRV \ FRQWUROHV HO JUXSR FRQWURO


GHEH HVWDU LQWHJUDGR SRU

D 3HUVRQDV VLQ OD HQIHUPHGDG HQ HVWXGLR


E /RV HQIHUPRV H[SXHVWRV D OD FDXVD
F 3HUVRQDV VDQDV H[SXHVWDV D OD FDXVD
G /RV HQIHUPRV QR H[SXHVWRV D OD FDXVD
H /RV VDQRV TXH HQIHUPDURQ SRU OD FDXVD

Mejores médicos.

 6H LQWHQWD DYHULJXDU ORV IDFWRUHV GH ULHVJR GH XQD


HQIHUPHGDG FRQ SUHYDOHQFLD PX\ EDMD 4X« WLSR GH
HVWXGLR XWLOL]D"

D &DVRV \ FRQWUROHV
E 7UDQVYHUVDOHV
F 'H SUHYDOHQFLD
G &RKRUWHV
H (QVD\R FO¯QLFR
Mejores médicos.

 (Q HO 6HUYLFLR GH 1HXURORJ¯D VH KD UHXQLGR XQD


PXHVWUD GH  SDFLHQWHV TXH GHVDUUROODURQ XQ $&9
3UHWHQGHPRV GHPRVWUDU TXH OD +7 HV XQ IDFWRU GH ULHVJR
SDUD HO GHVDUUROOR GH XQ $&9 4X« WLSR GH HVWXGLR
HSLGHPLROµJLFR HV HO PDV DGHFXDGR HQ HVWDV
FLUFXQVWDQFLDV"

D &RKRUWHV SURVSHFWLYDV
E &DVRV \ FRQWUROHV
F (QVD\R FO¯QLFR
G (VWXGLR GH 3UHYDOHQFLD
H (VWXGLR (FROµJLFR

Mejores médicos.

 3DUD FDOFXODU OD SUHYDOHQFLD GH XQD HQIHUPHGDG


GHWHUPLQDGD 4X« WLSR GH HVWXGLR XWLOL]DU¯D"

D (VWXGLR GH FRKRUWHV
E (VWXGLR GH FDVRV \ FRQWUROHV
F (VWXGLR WUDQVYHUVDO
G (VWXGLR GH FDPSR
H (QVD\R FO¯QLFR FUX]DGR
Mejores médicos.

 6L LGHQWLILFDPRV HQ OD SU£FWLFD  JUXSRV GH VXMHWRV


XQR H[SXHVWR D XQ I£UPDFR R DJHQWH HWLROµJLFR HM XVXDULDV
GH $&2 \ RWUR QR H[SXHVWR D HVWH DJHQWH HM PXMHUHV TXH
XVDQ RWURV P«WRGRV GH FRQWUDFHSFLµQ \ ORV VHJXLPRV D
LQWHUYDORV UHJXODUHV GH WLHPSR SDUD FRPSDUDU OD LQFLGHQFLD
GH 793 HQWUH XQR \ RWUR HV XQ

D (VWXGLR GH FRKRUWHV
E (QVD\R FO¯QLFR VHFXHQFLDO
F (VWXGLR FDVRFRQWURO
G (QVD\R FO¯QLFR SUDJP£WLFR
H (VWXGLR HFROµJLFR

Mejores médicos.

 &X£O HV OD PHGLGD GH DVRFLDFLµQ TXH VH


XWLOL]D HQ ORV HVWXGLRV GH FDVRV \ FRQWUROHV"

D 5LHVJR UHODWLYR
E 5LHVJR DWULEXLEOH
F 'LIHUHQFLD GH LQFLGHQFLDV
G &RFLHQWH HQWUH LQFLGHQFLDV
H 2GGV UDWLR
Mejores médicos.

 6L LGHQWLILFDPRV HQ OD SU£FWLFD SDFLHQWHV FRQ


DJUDQXORFLWRVLV \ FRPSDUDPRV VX H[SRVLFLµQ D
I£UPDFRV FRQ OD GH XQ JUXSR GH LQGLYLGXRV GH
FDUDFWHU¯VWLFDV VLPLODUHV SHUR TXH QR SDGHFHQ OD
HQIHUPHGDG HVWDPRV SODQWHDQGR XQ

D (VWXGLR GH FRKRUWHV
E (QVD\R FO¯QLFR VHFXHQFLDO
F (VWXGLR FDVRFRQWURO
G (QVD\R FO¯QLFRSUDJP£WLFR
H (VWXGLR WUDQVYHUVDO

Mejores médicos.

 6H GHVHD HYDOXDU OD HILFDFLD GH XQ I£UPDFR HQ HO


WUDWDPLHQWR GH VLQXVLWLV DJXGD 7LSR GH HVWXGLR PDV
DGHFXDGR"

D (VWXGLR GH FDVRV \ FRQWUROHV


E (QVD\R FO¯QLFR DOHDWRULR
F 6HULH GH SDFLHQWHV WUDWDGRV
G (VWXGLR GH FRKRUWHV
H (QVD\R FRPXQLWDULR
Mejores médicos.

PRUEBAS DIAGNÓSTICAS

Verdadero diagnóstico o “Gold


Resultado de la Standard”
prueba
Enfermo Sano
Verdaderos
Falsos Positivos
Positivo Positivos
(FP)
(VP)
Verdaderos
Falsos Negativos
Negativo Negativos
(FN)
(VN)

Mejores médicos.

A.1) SENSIBILIDAD p

Resultado de la Verdadero diagnóstico


prueba Enfermo Sano
Verdaderos Falsos
Positivo Positivos Positivos Probabilidad de que para un
Sensibilidad = VP
(VP) (FP)
VP + FN
sujeto enfermo se obtenga en la
Negativo
Falsos
Negativos
Verdaderos
Negativos
prueba un resultado positivo.
(FN) (VN) Capacidad del test para
detectar la enfermedad.
TOTAL DE ENFERMOS

A.2) ESPECIFICIDAD p

Resultado de la Verdadero diagnóstico


prueba Enfermo Sano
Verdaderos Falsos Probabilidad que, un sujeto
Positivo Positivos Positivos Especificidad = VN sin la enfermedad obtenga un
(VP) (FP)
VN + FP resultado negativo.
Falsos Verdaderos
Negativo Negativos Negativos Capacidad para detectar a
(FN) (VN)
los sanos.

TOTAL DE SANOS
Mejores médicos.

PRUEBAS DIAGNÓSTICAS

Las pruebas de screening deben ser de alta


sensibilidad para poder captar a todos los enfermos.

Las pruebas confirmatorias del diagnóstico deben ser


de alta especificidad, para evitar falsos positivos.

Mejores médicos.

p
B.1) VALOR PREDICTIVO POSITIVO

Resultado de la Verdadero diagnóstico


prueba Enfermo Sano
Es la probabilidad de padecer la
Verdaderos Falsos TOTAL RESULTADO
Positivo Positivos Positivos POSITIVO
enfermedad si se obtiene un
(VP) (FP) resultado positivo en el test.
Falsos Verdaderos VPP = VP
Negativo Negativos Negativos
(FN) (VN) VP + FP

p
B.2) VALOR PREDICTIVO NEGATIVO
Resultado de la Verdadero diagnóstico
prueba Enfermo Sano
Verdaderos Falsos VPN = VN
Positivo Positivos Positivos FN + VN Es la probabilidad que un sujeto
(VP) (FP) con un resultado negativo en la
Falsos Verdaderos
Negativo Negativos Negativos TOTAL RESULTADO prueba realmente no tenga la
(FN) (VN) NEGATIVO enfermedad.
Mejores médicos.

PRUEBAS DIAGNÓSTICAS

El concepto de valores predictivos, presenta la limitación de que


dependen en gran medida de lo frecuente que sea la
enfermedad a diagnosticar (PREVALENCIA) en la población
objeto de estudio.

↑ VPN ↓ VPN
P P
↓ VPP ↑ VPP

Mejores médicos.

 (Q OD HYDOXDFLµQ GH OD YDOLGH] GH XQD SUXHED


GLDJQµVWLFD SRGHPRV $),50$5 TXH

D /D HVSHFLILFLGDG GHWHFWD D ORV YHUGDGHURV HQIHUPRV


E /D VHQVLELOLGDG GHWHFWD D ORV YHUGDGHURV VDQRV
F /D VHQVLELOLGDG GHWHFWD D ORV YHUGDGHURV HQIHUPRV
G /D HVSHFLILFLGDG GHWHFWD D ORV VXVFHSWLEOHV
H /D HVSHFLILFLGDG GHWHFWD D ORV SRUWDGRUHV
Mejores médicos.

 /D PHGLGD GH YDOLGH] GH XQD SUXHED GLDJQµVWLFD


TXH HYDO¼D ಯOD SUREDELOLGDG GH TXH HO SDFLHQWH WHQJD OD
HQIHUPHGDG FRQ XQ UHVXOWDGR SRVLWLYR GH OD SUXHED
HYDOXDGDರ VH GHQRPLQD

D (ILFDFLD GLDJQRVWLFD
E (VSHFLILFLGDG
F 6HQVLELOLGDG
G 9DORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR
H 9DORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR

Mejores médicos.

 /D SUREDELOLGDG GH WHQHU XQD HQIHUPHGDG VL HO


UHVXOWDGR GH OD SUXHED GLDJQµVWLFD HV SRVLWLYD VH OODPD

D (VSHFLILFLGDG
E 9DORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR
F 9DORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR
G 6HQVLELOLGDG
H &RQFRUGDQFLD
Mejores médicos.

 &RQ UHODFLµQ D ODV SUXHEDV GLDJQµVWLFDV HO HQXQFLDGR


PLGH OD SUREDELOLGDG GH TXH XQ LQGLYLGXR HVW« HQIHUPR GDGR
XQ UHVXOWDGR SRVLWLYR FRUUHVSRQGH D

D 9DORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR


E 6HQVLELOLGDG
F (VSHFLILFLGDG
G 9DORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR
H 3UXHED GH RUR R JROG HVW£QGDU

Mejores médicos.

 'H HQWUH ODV VLJXLHQWHV VH³DOH OD UHVSXHVWD )$/6$

D 6L OD SUHYDOHQFLD DXPHQWD DXPHQWD HO 933


E 6L OD SUHYDOHQFLD GLVPLQX\H DXPHQWD HO 931
F 6L OD SUHYDOHQFLD DXPHQWD GLVPLQX\H HO 931
G 6L OD SUHYDOHQFLD DXPHQWD GLVPLQX\H HO 933
H 6L OD SUHYDOHQFLD GLVPLQX\H DXPHQWD HO 931
Mejores médicos.

 (O GHQRPLQDGRU GH VHQVLELOLGDG HV

D 1¼PHUR WRWDO GH SHUVRQDV HQIHUPDV


E 3REODFLµQ H[SXHVWD
F 1¼PHUR WRWDO GH FDVRV QXHYRV
G 1¼PHUR GH SHUVRQDV LQIHFWDGDV
H 1LQJXQD DQWHULRU

Mejores médicos.

 (VW£ HYDOXDQGR XQD SUXHED GLDJQRVWLFD \ ILQDOPHQWH VH


KDOOD HQ OD WDEOD $ SDUWLU GH HOOD \ UHGRQGHDQGR GHFLPDOHV
VH³DOH OD YHUGDGHUD

D (O YDORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR HV GHO  \ HO YDORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR GHO 
E (O YDORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR HV GHO  \ HO YDORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR GHO 
F (O YDORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR HV GHO  \ HO YDORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR GHO 
G (O YDORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR HV GHO  \ HO YDORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR GHO 
H (O YDORU SUHGLFWLYR SRVLWLYR HV GHO  \ HO YDORU SUHGLFWLYR QHJDWLYR GH 
Mejores médicos.

ENFERMEDADES TRANSMISIBLES
PROPIEDADES DEL AGENTE INFECCIOSO EN RELACIÓN AL HUÉSPED

Capacidad de diseminación o de extensión de la


TRANSMISIBILIDAD
enfermedad. (Ej: Número básico de reproducción (Ro) )

Capacidad de penetración y multiplicación en el huésped.


INFECTIVIDAD (Proporción de individuos que presentan cambios
serológicos. Ej: tasa de ataque serológica)

Capacidad de producir enfermedad.


PATOGENICIDAD (Proporción de infectados que desarrollan clínica)

Capacidad de producir daño grave.


VIRULENCIA (Ej: Tasa de letalidad)

Capacidad de inducir inmunidad específica y duradera.


INMUNOGENICIDAD
(seroconversión y memoria inmunológica)

Mejores médicos.

PERIODOS EN ENFERMEDADES INFECCIOSAS

– Periodo de latencia (PL): tiempo


– Periodo de transmisibilidad (PT):
transcurrido entre el momento de la
tiempo durante el cual un individuo
exposición y el inicio de la transmisibilidad.
puede transmitir la infección.
No capacidad de infectar.

NO CONTAGIO CONTAGIO

NO SÍNTOMAS SÍNTOMAS

– Periodo de incubación (PI): tiempo – Periodo de manifestaciones


transcurrido entre la exposición y la clínicas (PMC): tiempo durante el
aparición del primer síntoma. Puede cual el huésped presenta signos y
transmitir la infección. síntomas clínicos de la enfermedad
Mejores médicos.

PERIODOS EN ENFERMEDADES INFECCIOSAS

Mejores médicos.

PERIODOS EN ENFERMEDADES INFECCIOSAS

Caso primario

CASO ÍNDICE
Es el primer caso de una
enfermedad en una familia o un
grupo definido que se somete a la
atención del investigador (Primer
diagnosticado).

CASO PRIMARIO
Individuo que introduce la
enfermedad en la familia o al
grupo bajo estudio. No
necesariamente es el primer caso
diagnosticado en la familia o
grupo.
Mejores médicos.

 (Q ODV HQIHUPHGDGHV WUDQVPLVLEOHV KD\ TXH GLVWLQJXLU


XQD VHULH GH FRQFHSWRV UHODWLYRV DO DJHQWH FDXVDO /D
FDSDFLGDG GHO DJHQWH FDXVDO SDUD LQVWDODUVH \ PXOWLSOLFDUVH
HQ ORV WHMLGRV FDXVDQGR R QR HQIHUPHGDG VH OODPD

D &RQWDJLRVLGDG
E ,QIHFWLYLGDG
F 3DWRJHQLFLGDG
G 9LUXOHQFLD
H 6XVFHSWLELOLGDG

Mejores médicos.

 /D FDSDFLGDG GH XQ DJHQWH LQIHFFLRVR GH SURGXFLU


HQIHUPHGDG HQ XQD SHUVRQD LQIHFWDGD VH GHQRPLQD

D 3DWRJHQLFLGDG
E ,QPXQRJHQLFLGDG
F ,QIHFWLYLGDG
G 9LUXOHQFLD
H $QWLJHQLFLGDG
Mejores médicos.

 /D OHWDOLGDG HV XQ LQGLFDGRU LQGLUHFWR GH

D /D LQIHFWLYLGDG GHO DJHQWH


E /D SDWRJHQLFLGDG GHO DJHQWH
F &DSDFLGDG DQWLJ«QLFD GHO DJHQWH
G (O JUDGLHQWH GH LQIHFFLµQ GHO DJHQWH
H /D YLUXOHQFLD GHO DJHQWH

Mejores médicos.

 (O ODSVR FRPSUHQGLGR HQWUH HO LQJUHVR GHO DJHQWH


LQIHFFLRVR HQ HO RUJDQLVPR \ OD DSDULFLµQ GH ORV SULPHURV
VLJQRV FO¯QLFRV GH OD HQIHUPHGDG HV FRQRFLGR FRPR
SHULRGRಹಹಹಹಹ

D 3URGUµPLFR
E 'H HVWDGR
F 'H LQFXEDFLµQ
G &O¯QLFR
H 6XEFO¯QLFR
Mejores médicos.

 (O SULPHU FDVR GHWHFWDGR TXH VLUYH FRPR SXQWR GH


SDUWLGD SDUD OD LQYHVWLJDFLµQ HSLGHPLROµJLFD VH OODPD

D &DVR LQFLGHQWH
E &DVR VXEFO¯QLFR
F &DVR SRUWDGRU VDQR
G &DVR SULPDULR
H &DVR ¯QGLFH

Mejores médicos.

TASA DE ATAQUE
En brotes epidémicos, en vez de la incidencia, se suele
reportar la tasa de ataque.
Mejores médicos.

 (Q XQ FROHJLR GH OD FRPXQLGDG GRQGH HVWXGLDQ 


DOXPQRV VH OOHYµ D FDER XQ DOPXHU]R GRQGH SDUWLFLSDURQ 
DOXPQRV GH OD SURPRFLµQ \  SURIHVRUHV 3RVWHULRUPHQWH 
GH HOORV SUHVHQWDQ VDOPRQHORVLV &X£O HV OD WDVD GH
DWDTXH"

D 
E 
F 
G 
H 

Mejores médicos.

 /D SURSRUFLµQ GH SHUVRQDV TXH HQIHUPDURQ HQ


UHODFLµQ FRQ ODV H[SXHVWDV D XQ DJHQWH LQIHFFLRVR
FRUUHVSRQGH D OD WDVD GH

D $WDTXH
E (QIHUPHGDG
F 3UHYDOHQFLD
G 0RUELOLGDG
H /HWDOLGDG
Mejores médicos.

 (Q XQD FRPXQLGDG GH  KDELWDQWHV VH UHDOL]µ XQ


HYHQWR VRFLDO \ DVLVWLHURQ  SHUVRQDV ODV FXDOHV FRQVXPLHURQ
DOLPHQWRV SUHSDUDGRV SRU ORV RUJDQL]DGRUHV +RUDV P£V WDUGH
 GH ORV SDUWLFLSDQWHV SUHVHQWDURQ LQWR[LFDFLµQ DOLPHQWDULD /D
WDVD GH DWDTXH HV

D  [ 
E  [ 
F  [ 
G  [ 
H  [ 

Mejores médicos.

 (Q XQD IHVWLYLGDG SDWURQDO SDUWLFLSDURQ  SHUVRQDV


 GH HOODV LQJLULHURQ DOLPHQWR FRQWDPLQDGR (Q ODV l GRV
KRUDV  SUHVHQWDURQ V¯QWRPDV *, \ HQ ODV VLJXLHQWHV WUHV
KRUDV  SHUVRQDV P£V &X£O HV OD WDVD SRUFHQWXDO GH
DWDTXH HQ HVWH EURWH"

D 
E 
F 
G 
H 
Mejores médicos.

PRESENTACIÓN DE LAS ENFERMEDADES TRANSMISIBLES


Manifestación de casos de una enfermedad (o un brote), en una
EPIDEMIA comunidad o región, con una frecuencia que exceda netamente a
la incidencia normal prevista.

Una epidemia localizada o un aumento localizado en la incidencia


BROTE de una enfermedad en una localidad, pueblo o una institución
cerrada.

Es el brote (epidemia) de una enfermedad en una población animal


EPIZOOTIA con la connotación que a menudo puede afectar también a la
población humana.

Presencia continua de una enfermedad o un agente infeccioso en


ENDEMIA una zona geográfica determinada. También puede denotar la
prevalencia usual de una enfermedad particular en dicha zona.
Hay un número de casos habituales, controlados, en la región:
Holoendemia: > 75 %
Hiperendemia: 50 – 75 %
Mesoendemia: 10 – 50 %
Hipoendemia: < 10 %

Mejores médicos.

PRESENTACIÓN DE LAS ENFERMEDADES


TRANSMISIBLES
Epidemia que ocurre en todo el mundo o afecta un área
PANDEMIA muy amplia; cruzan los límites internacionales y afecta a un
número grande de personas.

INFLUENZA
Mejores médicos.

 (O FRQFHSWR ಯSUHVHQFLD KDELWXDO GH XQD HQIHUPHGDG


HQ XQD SREODFLµQ GHWHUPLQDGD FRUUHVSRQGH D

D (SLGHPLD
E (QGHPLD
F %URWH
G +RORHQGHPLD
H +LSHUHQGHPLD

Mejores médicos.

 $O VXUJLPLHQWR U£SLGR GH XQD HQIHUPHGDG TXH DIHFWD


D XQ DPSOLR UDQJR GH OD SREODFLµQ \ TXH FRPSURPHWH D P£V
GH XQ SD¯V GH XQD UHJLµQ VH OH GHQRPLQD

D (QGHPLD
E 3DQGHPLD
F (SLGHPLD
G %URWH
H ,QFLGHQFLD
Mejores médicos.

 /D SUHVHQFLD FRQWLQXD GH XQD HQIHUPHGDG


FDXVDGD SRU XQ DJHQWH LQIHFFLRVR HQ XQD ]RQD JHRJU£ILFD
GHWHUPLQDGD VH GHQRPLQD

D +RORHQGHPLD
E (SLGHPLD
F %URWH
G +LSHUHQGHPLD
H (QGHPLD

Mejores médicos.

 /D SUHYDOHQFLD XVXDO GH XQD HQIHUPHGDG HQ XQ £UHD


JHRJU£ILFD GHWHUPLQDGD VH GHQRPLQD

D (SLGHPLD
E 3DQGHPLD
F +RORHQGHPLD
G (QGHPLD
H +LSHUHQGHPLD
Mejores médicos.

 (Q HO D³R  HQ HO GLVWULWR GH &RPDV HQ /LPD


VH SUHVHQWDURQ  FDVRV GH GHQJXH $QWHV QR VH UHSRUWµ
QLQJ¼Q FDVR (VWH HYHQWR VH FRQVLGHUD XQD

D (SLGHPLD
E (QGHPLD
F 3DQGHPLD
G +RORHQGHPLD
H (SL]RRWLD

Mejores médicos.

También podría gustarte