Está en la página 1de 9

3.

Zelená->pouze maturanti

černá-> všichni

Primáti, homo sapiens sapiens


Cíle k celku:

• Kam v rámci savců spadá člověk? Jak zařadit člověka do systému?

• Jaké znaky splňuje (jako placentál, jako primát)?

• Jak jsou mezi sebou příbuzní primáti?

• Rozdíly v kostře šimpanz X člověk

Člověk jako savec


triblastica, strunatci, obratlovci, savci, živorodí, placentálové

Placentálové (podtřída živorodých)

• Největší skupina

• Výživa plodu pomocí placenty (čím je spojena placenta s plodem?)

• Dlouhý nitroděložní vývoj

• Po porodu dokonale vyvinuti

• Hned jsou schopni sát mléko

• Vajíčka jsou chudá žloutkem (oligolecitální)

• Dvougenerační chrup

• Vnitřní oplození, primitivní penis a samice jednu pochvu

Primáti

• Vývojově navazují na hmyzožravce.

• Evoluce směřovala k stromovému způsobu života, k denní aktivitě, k redukci čichu a


zdokonalení oka, k rozvoji šplhací funkce nohy a rozvoji mozku.

• Vyvinutá klíční kost, pětiprsté končetiny.

• Palec proti ostatním prstům.

• Očnice uzavřené, namířené dopředu.

• Drápy jsou u většiny nahrazeny nehty.

• Samice mají 2 prsní bradavky a samci varlata uložena v šourku.


Systém
poloopice (nižší primáti) – velké oči, stále mají drápky místo nehtů, chápavý ocas, noční způsob života

zástupci: lemuři, komby, outloni, nártouni

opice (vyšší primáti) – oči směrují dopředu, nehty, postupně dochází k denní způsob života

Lidoopi a lidé

• Velké druhy

• Zploštělý hrudník

• Prodloužené ruce

• Stoličky mají hrboly ve tvaru Y

• Nejrozvinutější mozek

• Samice -> menstruační cyklus a dlouhá gravidita

Předchůdci člověka

systematicky : lidoopi a lidé

giboni orangutani gorily šimpanzi lidé

(první se v rámci lidoopů oddělili giboni (nejvzdálenější od člověka) a poslední se oddělili šimpanzi
(nejblíže člověku)

Rozdíly šimpanz X člověk

Srovnání znaků šimpanze a člověka, aneb vývojové znaky na kostře, které vedli k formám člověka (*
pojem hominizace * nemusíte znát nikdo, ale ať víte, že pojem existuje, nebude v testu)

a) napřimování postavy u člověka

změna stavby páteře, dlouhých kostí končetin a pánve

b) předozadní zploštění hrudníku

c) změna dolní čelisti a chrupu, přítomný bradový výběžek

u šimpanzů jsou velmi výrazné špičáky, tvar dolní čelisti u šimpanzů je do U, u člověka je to hyperbola
(viz obrázek)

d) změny na lebce

menší mozkovna u šimpanze, výraznější nadočnicové oblouky, zkrácená čelist


e) změna postavení palce na noze (i dalších prstů) i postavení prstů ruky
zdroje obrázků: Autor: Chartep – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0,
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82420702

https://documen.site/download/hominizace-gymnazium-hranice_pdf

Prosím kouknout do učebnice strana 246, srovnání některých tělesných znaků lidoopa a člověka
buňka -> tkáň -> orgán -> orgánová soustava -> organismus
Tkáně
Cíle k celku:

• Co jsou tkáně?

• Jak dělíme tkáně?

• Charakteristika a rozdíly mezi jednotlivými druhy tkáně.

• Znát zárodečné listy, z kterých vznikají specifické tkáně

• Vědět, kde je najdu

Tkáně
- soubor buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou funkci

Dělíme na:

 epitely
 pojiva
 tkáň svalovou
 tkáň nervovou
EPITELY
- soubor buněk, hustě k sobě přiřazených, pokrývající povrch nebo vystýlající dutiny

dělíme podle vrstev: jednovrstevný, mnohovrstevný, přechodný (močový měchýř),

dělíme podle tvaru: plochý, kubický,

dělíme podle funkce: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční, smyslový

řasinkový epitel- dýchací cesty (průdušky), vejcovody

Žlázové epitely dělíme na žlázové s vnitřní sekrecí (endokrinní) a žlázové s vnější sekrecí (exokrinní).

Endokrinní- sekreční granula přímo do krve, hormony, nemají spojení s povrchovým epitelem

Exokrinní – mají spojení s povrchovým epitelem, sekreční granula -> povrch organismu

POJIVA
- tkáně, které se kromě buněk skládají z mezibuněčné hmoty, která svým množstvím určuje základní
vlastnosti tkáně

Rozlišujeme tři základní typy:

 vazivo
 chrupavka
 kost
VAZIVO
- měkká tkáň tvořena z nepravidelných cípatých nebo vřetenovitých buněk, uložených v polotekuté
až rosolovité základní hmotě

V základní hmotě najdeme vlákénka tzv. vazivové fibrily, jedny jsou kolagenní a druhé elastické
Kromě mezibuněčné hmoty můžeme najít ve vazivu bloudivé a fixní buňky.

Vazivo rozlišujeme na různé druhy:

 řídké (větší množství mezibuněčné hmoty)


 tukové (zde je nahromaděn tuk)
 tuhé (vláknité a tuhé vazivo, drží pohromadě kosti, tvoří kloubní pouzdra a šlachy)
 lymfoidní (síťovité, jsou zde nahromaděny bílé krvinky)
* Řezné rány vazivem se dobře hojí.

Mezi pojiva můžeme řadit i trofická pojiva, což je lymfa (míza), krev a mozkomíšní mok.
Nejdůležitějším tělní tekutinou je krev.

CHRUPAVKA
- pevná, bílá nebo nažloutlá hmota . Základní buňkou (hmotou) chrupavky je chondrocyt.

Rozlišujeme druhy chrupavky:

 chrupavka sklovitá (hyalinní)


 chrupavka vazivová
 chrupavka elastická
Chrupavku najdeme na kloubních koncích kostí, tvoří hrtan, přední konce žeber a tvoří meziobratlové
ploténky

! Pozor, v hodině jsme to probírali, uvádí se ve vašich učebnicích, že meziobratlové ploténky jsou
tvořeny chrupavkou. Jelikož to tak máte v učebnici, bude mi to stačit. Skutečnost je trošku složitější.

Řezné rány se špatně hojí.

KOST
- tvrdé pojivo, jehož základní hmota je prostoupena fosforečnany a uhličitanem vápenatým (CaCO3)

Kosti jsou hojně prostoupeny cévami, proto se poraněné kosti dobře hojí.

TKÁŇ SVALOVÁ
- tvořena protáhlými jednojadernými buňkami (myocyt – základní svalová buňka)

Dělíme svalovinu na tři druhy:

 svalstvo hladké
 svalstvo příčně pruhované
 svalstvo srdeční (příčně pruhované srdeční svalstvo)
vůlí ovladatelné ovládáno unavitelné Kde tuto
svalovinu
najdeme?
hladké svalstvo NE vegetativními NE žaludek, střeva,
nervy děloha, močový
měchýř
svalstvo příčně ANO mozkomíšními ANO jazyk, biceps,
pruhované nervy triceps….
svalstvo srdeční NE vegetativní NE srdce
nervy

Prosím nakoukat obrázek a kouknout i do učebnice strana 251 – typy svaloviny.


A) hladká

B) příčně pruhovaná (kosterní svalstvo)

C) srdeční

https://vos.palestra.cz/skripta/kineziologie/1a3.htm

TKÁŇ NERVOVÁ
- skládá se z bohatě rozvětvených buněk (neuronů -> neuron, základní buňka NS)

Opět nakoukat obrázek, i učebnice viz strana 251

Známe různé typy neuronů:


https://www.natur.cuni.cz/biologie/fyziologie-zivocichu/prednasky-1/prednaska_2.pdf

PŮVOD NEROVÉ SOUSTAVY A BUNĚK NS -> EKTODERM!!!!

Svalové buňky -> původ MEZODERM

OTÁZKY NEMATURANTI:

Pojiva

1) Na jaké dva druhy dělíme vazivové fibrily?

2) Jak se nazývají 4 typy vaziva?

3) Čím je kost hojně prostoupena?

4) Co tvoří chrupavku?

Svalová tkáň

1) Které svalstvo lze ovládat vůlí?

příčně pruhované / kosterní svalstvo

2) Které svalstvo se vyskytuje v srdci?

srdeční

3) Na kolik druhů (typů) rozlišujeme svalové tkáně?

4) Které svalstvo je neunavitelné?

hladké, srdeční

NS

1) Z čeho se skládá nervová tkáň?

2) Obsahuje neuron Schwanovu pochvu?

3) Z čeho pochází neurony? (Z jakého zárodečného listu)

4) Vyjmenuj alespoň jeden typ neuronu.


OTÁZKY MATURANTI

Pojiva

1) Jaká je nejdelší kost v lidském těle ?

stehenní

2) Z jakých buněk se skládá vazivo?

fixní a bloudivé buňky

3) Jaká je základní hmota (buňka) chrupavky?

chondrocyt

4) Jak se jinak řekne míza?

lymfa

También podría gustarte