Está en la página 1de 40

EL BESO

Personajes

VENDULKA Prometida de Soprano


BARCE Lucas Soprano
LUCAS Vieja Sirvienta del Tenor
MARTINA Padre Contralto
MATOU Prometido de Bajo
EL PADRE Vendulka Bajo
TOMES Tía de Vendulka Barítono
Anciano
Contrabandista
Padre de Vendulka
Cuñado de Lucas

La acción se desarrolla en un pequeño pueblo de época indeterminada.

PRVNÍ DĚJSTVÍ ACTO PRIMERO

Předehra Obertura

(Sednice u Palouckých. Vzadu otevřené (Habitación en la casa de los


široké klenuté Paloucky. Al fondo
okno, jímž jest viděti na náves. Dveře una ventana a través de la cual
vpravo, vlevo se ve la plaza
a vzadu. Stůl , židle atd.,malovaná del pueblo. Una puerta a la
truhla, police s derecha, una a la
nádobím, u kamen ve výklenku dřevěne izquierda y una atrás. Mesa,
konve, škopky, sillas, un cofre,
bečky, vše v nejlepšín pořadku) un aparador, etc. Todo en
perfecto orden)
1. výstup
Escena 1.
MARTINKA
(vběhne zadními dveřmi) MARTINA
Vendulko! Vendulko! (entra corriendo por la puerta
Panáto! Slyšte me! Kde jste? trasera)
Což jetše nevíte? ¡Vendulka, Vendulka!
Honem, honem, honem to vězte! ¡Señor primo, oídme! ¿Dónde
Vendulko! Venulko! estáis?
Pantálo! Slyšte me! Kde jste? ¿No sabéis aún nada?
¡Rápido, rápido, venid y
(Vendukla přiběhne, za ní pomalu otec) escuchad la novedad!
¡Vendulka! ¡Vendulka!
Honem to vzěte: ¡Señor primo, oídme! ¿Dónde
Námluvčí za dveřmi! estáis?
VENDULKA (Vendulka entra, la sigue más
(s radostným leknutím) lento su padre)
Cože to pravíš?
¡Rápido, debéis saber lo que
MARTINKA pasa!
Vendulko, Vendulko, ¡Tienes un pretendiente en la
co se tak mejapmou stavíš? puerta!
Co jenom slovíčko mukáš?
Víš to, ze piřjde si VENDULKA
Pro tebe Lukáš! (alegremente sorprendida)
¿Qué dices?
VENDULKA
(radostně, s vekým dojetím) MARTINA
On věru? ¡Vendulka, Vendulka,
no te hagas la incrédula!
MARTINKA ¿A qué viene tanta modestia?
(netrpleivě) ¡Tú sabías que hoy vendría
Chceš to psáno mit? a pedir tu mano Lucas!

VENDULKA VENDULKA
Ne, teto, ne, teto (alegre y emocionada)
nemuže to být, ¿Es cierto?
nemuže to být!
Byt sebevíc me miloval, MARTINA
vždyt nebožku svou sotva pochoval... (impaciente)
¿Lo quieres por escrito?
MARTINKA
S přáteli byltě dnes VENDULKA
Zármutek zapít, No tía, no.
bude on k námluvám, ¡No es posible,
bude k nim kvapit! no es posible!
K námluvám, Por más que me ame...
bud nim kvapit! ¡Acaba de dejar a su esposa en la
Před lety nechal tě tumba!
S bolestnou obtětí,
by ušel stařických rodičů prokletí MARTINA
ženě i rodičům- Junto a sus amigos,
Bůh jim dej nebe, puso hoy fin a su luto
kdzy prec jen Lukáš, y decidió rápidamente
jen Lukaš ted dostane, ¡elegir una nueva esposa!
když prec jen Lukáš ¡Con una nueva mujer,
ted dostane tebe! él se casará!
Hace años que de ti se separó,
VENDULKA con el corazón dolorido,
(unesena) para no contrariar a sus padres.
Já jeho být, jeho být! Hoy, a su esposa y a sus padres
O, tedy, přec! Dios se los llevó al cielo,
¡Ahora Lucas puede tomarte
OTEC por esposa!
Jen rozvaž jetšcě celou věc! ¡Sí, ahora Lucas
te tomará por esposa!
VENDULKA
(s drůazem) VENDULKA
Jak to? (entusiasmada)
¡Yo seré suya! ¡Suya!
OTEC ¡Por fin!
(rozpadaičte)
Já myslím, ja- EL PADRE
Nech ho být! ¡Deberías pensarlo bien!

VENDULKA VENDULKA
(pevně) (muy decidida)
Já Lukáše? ¿Por qué dices eso?
Spiš nechci zít!
EL PADRE
OTEC (inseguro)
Nuž vezmi si ho tedy! Pues es que yo creo que...
Nám čisté svědomí, ¡Déjalo ir !
já radil naposledy.
Jen sěpchej, jen spěchej VENDULKA
Na připravy všecky, (decididamente)
ten povyk světský, ¿Yo, a Lucas?
at z domu mám ¡Preferiría morir!
a v bázni boži, ve svátosti
se chystám na pout to věčnosti! EL PADRE
¡Entonces cásate con él!
2. výstup ¡No seré yo el culpable!
Yo ya te he dado mi consejo...
(Barče vběhne zadními dveřmi a nechá Date prisa a preparar
je otevřené) todo para la boda.
¡Así podré yo deshacerme
BARČE del torbellino mundano
Už jdou, už jdou y tendré todo el tiempo necesario
A celá ves sem para prepararme para el camino
nimi ses del más allá!
Shluke dnes!
Escena 2.
VENDULKA
Už jdou! (Barce entra y deja abierta la
puerta)
MARTINKA
Už judou! BARCE
¡Ya vienen!
OTEC ¡Ya vienen!
Už jdou! ¡Y detrás de ellos
todo el pueblo!
VSICHNI
Už jdou a celá ves VENDULKA
Sem za nimi se shlukne dnes! ¿Ya vienen?

OTEC (vážne) A OSTATNI MARTINA


Vše v pořádku af uvidí, ¡Ya vienen!
a čest at máme u lidí!
EL PADRE
(Vednulka z truhly vitáhne kazajku a ¿Ya vienen?
všecky
tři oblékaí do ní otce) TODOS
¡Ya vienen!
Ted honem nový kabátek, ¡Y detrás de ellos el pueblo
af všecko jest entero!
jak ve svátek!
EL PADRE (serio) Y LOS
(Lukáš a Tomeš jdou kolem okna DEMÁS
vzadu. Za nimi ¡Que vean que todo está
se přikrádjí zvědavě sousedky a impecable!
sousedé) ¡Debemos quedar bien!

VENDULKA, MARTINKA, (Vendulka saca una chaqueta


BARČE, OTEC del cofre y las tres
Už jdou! mujeres ayudan al padre a
ponérsela)
VENDULKA, MARTINKA, BARČE
Ted slušne stranou, ¡Ahora, rápido, la chaqueta
af nevěsty zde nezastanou! nueva,
como corresponde
(Vendulka a Barče s Martinkou utečou) en un día de fiesta!

3. výstup (Lucas y Tomes pasan por detrás


de la ventana.
(Otec postaví k slavnostnímu uvítání. Detrás de ellos los curiosos
Lukáš vecinos y vecinas)
a Tomeš objeví se v otevrenýck zadních
dverich. VENDULKA, MARTINA,
Za nimi sousedé a sousedký) BARCE, EL PADRE
¡Ya vienen!
TOMEŠ
(Postričí Lukáše) VENDULKA, MARTINA,
Dobrý večer! BARCE
¡Y ahora, salgamos de la
(Kávavé k Lukáši) habitación
para que no vean a la novia!
Tys jak zmámen!
(Vendulka, Barce y Martina
LUKAŠ salen corriendo)
(vzpamatuje se)
Dobry večer! Escena 3.

OTEC (El padre se pone de pié para


Amen, amen! saludar
Což mi asi strýček nese? ceremoniosamente. Lucas y
Prosím, prosím, posadte se! Tomes aparecen
en la puerta, tras ellos, los
TOMEŠ demás)
Na to času dost
Až zvíme, TOMES
kterak u vás pořidíme. (Empuja a Lucas hacia
Nového nic nevyjevím. adelante)
¡Buenas noches!
OTEC
Copak byste rád? (en tono de reproche a Lucas)
Já nevím!
¡Estas como atontado!
TOMEŠ
Zde můj švakr Lukáš, LUCAS
(como si se acordara)
(otoci zamysleného Lukaše) ¡Buenas noches!

-tak se přece ukaž – EL PADRE


ztratil ženu, ztratil matku, ¡Amen, amen!
sestry nemá, a co nyní? ¿Qué le trae a usted por aquí,
Cizí péče škoda statku- primo?
Potřebuje hospodyni! ¡Pero por favor, por favor, tomen
Každý co chce, uzme vdovci, asiento!
když je v polích plno práce,
v stáji krav a v chlévě ovci; TOMES
kdož má oči na čeládce? Ya no sentaremos con
Na komoře, na spejcharu, tranquilidad
všudy něco přijde k zmaru; cuando hayamos dicho
a což když mu nadto všecko lo que tenemos que decirle...
na kolebce pláče děcko! Lo que traigo, no es ninguna
Proto také Lukáš novedad.

(k Lukaši) EL PADRE
¿Qué desean pues ustedes?
- tak se preče ukaž – ¡Yo no lo sé!
chce se ženit,
rád se na to vkládám, TOMES
a vas za Vendulko pro nej žadam! Este es mi cuñado Lucas

OTEC (empuja hacia adelante al tímido


Má vůle proti vůli boží Lucas)
Mu stéblo v cesty nepoliží;
Když mladí chtějí nejinak, - ¡déjate ver! -
nuž, spánem Behem, stań se tak! que ha perdido a su mujer, a su
madre,
TOMEŠ y no tiene hermanas... ¿Qué
Nuž strýčku milý, stań se tak, puede hacer?
stañ se tak, stañ se tak! La ayuda ajena, sólo trae
complicaciones.
OTEC ¡Necesita una ama de casa!
Nuž s pánem Bohem, stań se tak! Cualquiera puede abusar de un
Barče, v rychlostí viudo
Něco pro hostí! cuando el trabajo en todas partes
se amontona,
TOMEŠ pues si los establos están llenos
(veseke k Lukaši) de vacas y ovejas,
Štasntne, hochu, korčils na cestu, ¿quién controla a los peones?
hled! Už přivedu ti nevěstu! En la casa, en los depósitos,
en todas partes algo se puede
LUKAŠ perder.
(vzpanautje se, v nevýslovené radistí k ¿Y qué hacer si a todo eso se
otecí) suma
Já sotva pojínám un niño que berrea en la cuna?
to štestí nenadálé, Por eso quiere Lucas...
že zváti svou ji mám,
již miloval jesem stále: (dirigiéndose a Lucas)

(chopí se s největši srdečností otecovy - ¡déjate ver! -


ruky) tomar una esposa,
y le pido, en su nombre,
ó, za to dík vám z duše nastokrát, ¡la mano de Vendulka!
že Vendulku mi dáváte tak rád!
EL PADRE
OTEC Mi voluntad en contra de la
(rozpacité) voluntad de Dios...
Nuž rád, či nerad! Más no les pondré piedras en el
camino.
LUKAŠ Si los jóvenes así lo desean,
(zprudka vyjede) ¡pues que así sea en nombre de
Jadže? Dios!
Rozuměl jsem vám?
TOMES
OTEC Bueno querido primo, que así
(vyhýbavé) sea,
Nu, co se durdíš? ¡que así sea, que así sea!
Vždjt pak ti ji dám!
EL PADRE
LUKAŠ ¡En nombre de Dios, que así sea!
(s hořkostí) ¡Barce, rápido,
Však nerad! trae algo para los huéspedes!

OTEC TOMES
To jesem neřek´! (contento hacia Lucas)
Muchacho, exitoso fue el primer
LUKAŠ paso, mira:
(smuté) ¡ya te he conseguido una novia!
Na vsak rád!
LUCAS
OTEC (con alegría, se dirige al padre)
Vzdjé nemusís prec Apenas puedo creer
Namé slovo dbát! en mi suerte,
¡conseguir hoy
LUKAŠ lo que hace tanto que deseo!
Vy ale musíte mi k slovu stát,
proč dceru svou mi nedáváte rád? (con afecto toma las manos del
padre)
OTEC
To se mne neptej! ¡De todo corazón os agradezco,
que tan feliz me entreguéis a
LUKAŠ Vendulka!
Chci se ale ptát,
proč Vendulko mi nedáváte rád! EL PADRE
(cohibido)
SBOR ¡Pues feliz... y no feliz!
Ted odpověd už musíte mu dát!
Vžzdyt by mu dal svou dceru daždý LUCAS
rád, (con asombro)
je vy to chcete se vžím lépe brát! ¿Cómo?
¿Lo he entendido bien?
OTEC
Když na mne všichni dorážíte, EL PADRE
tož věz, dle svědomi ti nechci lhát: (evasivo)
vy dva se k sobě nehodíte! ¿Porqué te excitas?
¡Al fin y al cabo te la he dado!
SBOR
Aj, aj, aj, aj, LUCAS
do dobře nevidíte, (con amargura)
sto špatně rozumíte! ¡Entonces, es que no le parezco
el adecuado!
LUKAŠ
(vřele) EL PADRE
My, kteři tak se milujem, ¡Eso no es lo que yo he dicho!
tak věrně léta dlouhá,
kdež byla nám přec udelem, LUCAS
jen beznadějná touha; (triste)
my že se k sobě nohodíme? Pues, no feliz...
A pročpak?
EL PADRE
SBOR ¡No tienes por qué tomar mis
A pročpak , a pročpak? palabras
af to také zvíme! tan al pié de la letra!

OTEC LUCAS
Dej pak, dej pak, Usted debe explicarme sus
dej pak zu pokoj! palabras,
¿por qué no es feliz
LUKAŠ entregándome a su hija?
(rozpálen)
Ne, ne, ne! EL PADRE
¡No me lo preguntes!
OTEC
Ty´s krve lehko vzbouřené, LUCAS
a Vendulka ta není jiná, Pero quiero preguntar,
co přijde, má to mení, ¿por qué no me da con gusto a
má to není vina! Vendulka?
Vy máte oba tvrdé hlavy
A nikdo vám je nenapraví, CORO
ach, bude u vás mnoho hříchů, ¡Debes darle una respuesta!
svár bude u vás každy den! Cualquier padre le daría feliz a
Však tobě jest má řeč su hija,
Jen k smíchu, ¡pero tú, parece que no!
ted všecko víš, a nech mě jen,
a nech mě jen! EL PADRE
Está bien, si todos me acosáis de
LUKAŠ este modo,
Že tvrdé hlavy? escuchad, dejaré hablar a mi
Že tvrdé hlavy? Nebojte se jich, conciencia.
vždyt jedna vůle vládne v nich! ¡No creo que os complementéis!

SBOR CORO
Ba, nebojte se jich, ¡Ay, ay, ay, ay!
jest jedna vůle v nich! ¡No sabes lo que dices,
estás equivocado!
OTEC
Ciñ ted, co čiñ, tot světská věc, LUCAS
v té nesluší mi soudit přec, (con apasionamiento)
jesen rád, že mám to odbyto, Nosotros, que tanto nos amamos,
mé svedomí, mé svědomí que tantos años fuimos fieles a
jest obmyto! un amor,
que parecía no tener
SBOR esperanza alguna...
On ve všem vidí síme hříchu, ¿Nosotros, incompatibles?
vždyt znáte jej, ¿Y por qué?
tot veru k smíchu!
CORO
OTEC ¿Y por qué? ¿Y por qué?
(vesele) ¡También queremos saberlo!
Ted sousedé jsme hotovi,
ted af si každý pohoví, EL PADRE
ted sednete a připijte ¡Basta ya, dejadme!
a dnešek štastne zažijte! ¡Dejadme en paz!

SBOR LUCAS
Ted sednete a připijte (enérgico)
a dnešek štastne zažijte! ¡No, no, y no!

OTEC EL PADRE
Tak to žáda hřišný svét, Con facilidad tu sangre arde,
já rosou nebes jen se vlažím; y a Vendulka le sucede otro
ach, svatý pokoj mit zu bažím! tanto.
A proto skoncím s tebou hned, ¡Lo que de ello resulte,
i povím tobe, Lukaši, no será mi culpa!
co nevesta ti přináši: Ambos tenéis la cabeza dura,
má zboží, co se patří selce y eso nadie lo podrá cambiar.
a tisíc zlatých o veselce, Así pues, habrá mucha pelea
ti tady na stul vysázím! y discusiones a diario.
Pero sé bien que todo esto que os
LUKAŠ digo
(odmítavé) os causa risa.
Tím nedošlo by k nesnázím! Ya que sabes mi opinión,
Vždyt jsem se vás přec neptal na to, ¡déjame, déjame tranquilo!
vždyt ona jest mi nad vše slato,
jen kdybyste me nebyl slovem bodl, LUCAS
že já byck s Vendulkou se nepohodl! ¿Cabezas duras? ¿Cabezas
Ne dřív se srazí tvrda cela hor, duras?
než mesi námi pryní bude spor! ¡No temáis por ellas,
pues una misma voluntad hay en
SBOR ambas!
Ba, dřív se srazí tvrdá cela hor,
než mezi nimi jaký bude spor! CORO
Sí, no temáis,
(Vcási Tomes, privádí Vendulku) ¡una misma voluntad hay en
ellas!
4. výstup
EL PADRE
LUKAŠ Y ahora haz lo que te parezca.
(kvapí Vendulce vstřic s otovřenou A mí ya no me corresponde
nárucí) opinar.
Má nejdražší! Tys má, tys vpravde má! He cumplido con mi obligación
y estoy contento de tener
VENDULKA, LUKAŠ una conciencia limpia.
(tiše k sobe)
Jsme svoji, jsme svoji, CORO
ach, jsme svoji? El ve por todas partes pecados...
Rty se to řicí bojí, ¡Ya lo conocéis!
že by se duše vzbulila, ¡Causa risa!
a zas tak bolne toužila,
jsme svoji, jsme svoji, EL PADRE
ach, jsme svoji? (alegre)
Rty se to řici bojí, Y ahora, vecinos, que todo está
že zas by prchla do nebe acordado,
ta lásky chvíle krátká! tomad asiento.
Jsme sovji, jusme svojí, atd. ¡Brindemos por la salud y la
felicidad!
SBOR ¡Que disfrutemos de este día!
Ti jsou stvořeni pro sebe,
jsou jak dve holoubátka. CORO
Ti jsou stvořeni pro sebe! ¡Sentémonos y bebamos!
¡Que disfrutemos de este día!
LUKAŠ
(vřele) EL PADRE
Ted v tobe jen a pro tebe Así lo ha querido el pecaminoso
Chi žít, mundo.
ty´s navždy, navždy má, Yo sólo bebo el rocío del cielo
navždy má! y tan sólo aspiro a la paz
celestial.
(chce je políbit) Pero antes de terminar,
quiero decirte, Lucas,
VENDULKA cuál será el ajuar de la novia:
(odstrcí jej prudce) además de lo que le corresponde
Ne! Nech me být! como cualquier campesina,
¡te daré mil ducados en la noche
(všichni u stolu vstanou u udivene de bodas!
hledí)
LUCAS
TOMEŠ (rechazando)
Co to? Co to? ¡Eso no tiene importancia!
No le he pedido nada por ella,
(chlácholive k Vendulce) Vendulka vale más que todo el
oro del mundo.
Já myslel, že chtel hubičku? No deberíais haberme dicho
que Vendulka y yo no nos
VENDULKA llevaríamos bien...
Já nechci! ¡Os aseguro que dos rocas
chocarán,
TOMEŠ antes de que haya entre nosotros
Hledme šelmičku! pelea!
Ta ho zná škádlit!
CORO
OTEC ¡Sí, las rocas chocarán
Ta má hlavičku! antes de que entre ellos haya
discordia!
LUKAŠ
(překvapen, ale mirne) (Entran Tomás y Vendulka)
Má rozmilá,
jak že´s to myslila? Escena 4.

VENDULKA LUCAS
Ze k hubičkám ted veru času není! (recibe a Vendulka con los
brazos abiertos)
LUKAŠ ¡Tesoro mío! ¡Eres mía,
Však, Vendulko, realmente mía!
já chtel to políbení!
VENDULKA, LUCAS
VENDULKA (en voz baja, uno al otro)
Já nechtela! Ahora soy tuya, y tú eres mío.
¿Estamos unidos?
LUKAŠ Apenas me atrevo a decirlo,
Vždyt přece smim ho chtít! para que en alma no despierte
Ty mi ho dáš! de nuevo la añoranza por ti.
¡Estamos unidos, estamos
(Blíži´se k ní) unidos,
ah, sí, estamos unidos!
SBOR Apenas me atrevo a decirlo,
Aj hle! Jiz hnev pues temo que este feliz
jim bouří krev. momento
desaparezca en el éter.
TOMEŠ Soy tuya, y tú eres mío, etc.
Cožpak se nestydíš,
ci ani nevidíš, CORO
že krome výsmechu, ¡Están hechos uno para el otro!
nic u ní nesklidíš? ¡Son como dos palomitas!
¡Están hechos el uno para el
LUKAŠ otro!
Nuž, at si vzdoruje,
vim, za jen žertuje, LUCAS
a cím me škádlí víc, (afectuosamente)
tím vic me miluje! Ahora, sólo deseo vivir
contigo y para ti.
OTEC ¡Eres por siempre, por siempre
Tys na to nehledel, mía!
co jsem ti povedel, ¡Sí, por siempre mía!
však jednou nežaluj,
žes dřív to nevedel! (quiere besarla)

SBOR VENDULKA
Aj hle, aj hle, již hnev (lo rechaza enérgicamente)
jim bouří krev! ¡No! Déjame!
Spor tedy přec, spor tedy přec!
(todos se levantan de la mesa
TOMEŠ asombrados)
Aj hle, aj hle, již hnev
jim bourí krev! TOMES
¿Qué es esto?
LUKAŠ
Nuz, at jen vzdoruje, (en voz baja dirigiéndose a
vím, že jen žertuje, atd. Vendulka)

OTEC Creo que te pide un beso...


Spor tedy přec, spor tedy prec!
Jak smutná, jak smutná, jak smutá vec! VENDULKA
¡Pues yo no quiero!
SBOR
Rozhvevá se pro hubičku TOMES
Lukáš na svou Vendulicku? ¡Mirad, la muy coqueta!
Třebas by je tuze rád, ¡Sabe cómo hay que tomarle el
odbývá ho napořád! pelo!

TOMEŠ, SBOR EL PADRE


(se sdlenicé v ruce) ¡Esta muchacha tiene la cabeza
Připijme jim zdraví, muy dura!
pak je nechme o samote,
oni vše zas napraví, LUCAS
usmíří se po dobroté! (asombrado pero con calma)
Tesoro mío,
TOMEŠ, SBOR ¿cómo debo entender esto?
Oni vše zas napraví,
usmíri se po dobrote, VENDULKA
připijeme jim na zdaví, ¡Es que ahora no es el momento
pak je nechme o samote! para besos!

TOMEŠ LUCAS
Budte zdrávi! Budte zdrávi! Pero Vendulka,
Z duše přejem, veřte nám, ¡sólo se trata de un beso!
mnoho štestí, monho zdavru, vám,
z duše přejem mnoho štestí, VENDULKA
mnoho zdraru vám ¡No quiero!
mnoho zdaru vam!
LUCAS
SBOR ¡Pero tengo el derecho de
Budte zadávi! Budte zdrávi! pedírtelo!
Z duše přejem, věřte nám, ¡Y tú me lo darás!
mnoho štestí, monho zdavru, vám,
z duše přejem mnoho štestí. (Se le acerca)

OTEC, LUKAŠ, VENDULKA CORO


Drazí lidé, díky vám, ¡Ay, mirad cómo de rabia
odpat ván to Pánbu sám! arde su sangre!
Drazí kidé, díky vám!
TOMES
5. Výstup ¿No te das cuenta
que aparte de
LUKAŠ burlarse de ti,
Nikdy, nidky v hoři sevém, no conseguirás nada de ella?
dívko má, jsem nemel zdání,
že tak budem spojeni LUCAS
ku vecnému milování! Aunque se oponga,
yo sé que esta bromeando,
VENDULKA y cuanto más me tome el pelo,
Nidy též, nikdy též, muj rozmilý, ¡más me ama!
nemela jsem pomyslení,
že já přece budu tvou EL PADRE
ve shledání bez loučení! ¡No quisiste oírme
cuando te lo advertí!
LUKAŠ ¡No te quejes ahora
Bez tebe, ach, bes tebe, de lo que ya sabías!
což to byla dlouhá léta!
A ted mého štestí ráj CORO
Jen z tvé verné láslky zkvétá! ¡Oh mirad, mirad, de rabia
arde ya su sangre!
VENDULKA ¡Sí que hay pelea, sí que hay
Což by všecka vernost má, pelea!
což by nám však platna byla,
kdydy nebožticka tvá TOMES
nebyla mne ustoupila! ¡Ay, mirad cómo de rabia
Za to chci ji ve cti mít, arde su sangre!
sirotecku nmtkou být!
LUCAS
(Barce a Martinka prinášejí kolebu s Aunque se oponga,
deckem yo sé que está bromeando, etc.
a zase odjeudou. Vendulka besí jim
vstíc) EL PADRE
¡Sí, habrá pelea, sí que habrá
VENDULKA pelea!
Nevinatko, již te mám, ¡Qué triste, mal empieza la cosa!
od dneska te vychovám!
CORO
LUKAŠ ¡Una pelea por un beso!
O, tys andel lásky sám! ¿Se enojará Lucas con su
Vendulka?
VENDULKA Un beso le ha pedido él,
(u kolébky) ¡pero ella se niega!
O, již tobe,
dahé robe, TOMES, CORO
matkou býti slibuji, (alzando su copa)
za ni tebe miluji, ¡Bebamos a su salud,
duše rosmilá! y luego los dejaremos solos!
Ya se pondrán de acuerdo,
LUKAŠ y todo se arreglará.
(pro sebe)
Jak je krásná, TOMES, CORO
jak je spanilá! ¡Se reconciliarán,
y todo se arreglará,
(Vendukla vezme od kam nádobku a ¡Bebamos a su salud,
spye s ní y luego los dejaremos solos!
bilý písek okolo kolébky.)
TOMES
LUKAŠ ¡A vuestra salud! ¡A vuestra
(se diví) salud!
Nac to? ¡Os lo deseamos de corazón!
¡Mucha suerte y mucha salud!
VENDULKA ¡Os lo deseamos de todo
(báslive) corazón!
Pst! Tiše! ¡Mucha salud!
¡Mucha salud para vosotros!
LUKAŠ
(ukazuje na kolébku) CORO
Co se budí? ¡A vuestra salud! ¡A vuestra
salud!
VENDULKA ¡Os lo deseamos de todo
(ohlízí se plase) corazón!
Nuy věž, ¡Mucha suerte y mucha salud!
ci ti tak hlavu trudí! ¡Os deseamos mucha felicidad!
Jet jasno od cervánku,
slyš, nezli temno nastane, EL PADRE, LUCAS,
pak z hrobového spánku VENDULKA
si matka k díktu přivstane. ¡Estimados vecinos, os lo
V ten písek dobný hebce agradecemos!
Se vtisknou její šlapeje, ¡Dios os lo recompensará!
at stoupne ke kolébce ¡Estimados vecinos, os lo
a zakolébá, zapceje. agradecemos!
A kdyby ve zlých rukou
Své siré dítko viděla, Escena 5.
pak zalostí a mukou
by v pulnoci zde kvílela. LUCAS
Ty ubohé mé robě, ¡Jamás, jamas en mi desventura,
ty matku poteš úlevou, tesoro mío, llegué a pensar
zjev ji, až přijde k tobě, que un día estaríamos
že dobře bdím, para siempre juntos!
že dobře bdím tu nad tebou!
VENDULKA
LUKAŠ ¡Tampoco yo, amado mío,
Dej mrtvúm spát, abrigué la esperanza
nám volno blaza zít, de que un día sería tuya,
jsme sovji! y que ya no habría mas
despedidas!
(chce ji nežne políbit)
LUCAS
VENDULKA ¡Sin ti, oh, sin ti
(jemne se mu bráni, úzkostne) qué largos fueron los años!
Prosím tě, ¡Tu renovada fidelidad me
ach, nech mě být! recompensa
de todos los sinsabores
LUKAŠ padecidos!
A pročpak?
Ci se ani nesmín ptát, VENDULKA
proc hubičku ni posud necses dát? Sin embargo, mi fidelidad
hubiera sido vana;
VENDULKA no nos hubiera bastado para ser
Mám proc! felices
Chci nebozku tvou zenu čtít; si tu pobre difunta esposa
Vez, hubičku drív nemáš přislíbenou, no nos hubiera abierto el
až po svatbe, as budu tvojí zenou, camino.
pak nebožce to nemí líto být! ¡Por eso honraré su memoria,
y seré una madre para su niñito!
LUKAŠ
Až do svadby mám čekat, (Barce y Martina traen una cuna
až do svadby mám čekat? con el niño y
Aj, aj, aj, aj aj, aj, ty chces mě lekat! luego salen. Vendulka se dirige
Jak to mé sínce slusí, hacia ella)
když mě tak zertem dohreje!
Drív dá mi celou duši, VENDULKA
pak hubičku mi nepreje, ¡Inocente pequeño, ahora eres
a hodně se mi vysměje, mío,
A přec bych rád! a partir de hoy te criaré!

(stíhá ji) LUCAS


¡Oh, eres un ángel de bondad!
VENDULKA
(odpuzuje jej) VENDULKA
Mám věru zlost! (en la cuna)
¡Oh, te prometo,
LUKAŠ pequeño querido,
Máš víc mi přát! ser una buena madre,
te amaré por ella,
VENDULKA alma querida!
Mám toho dost!
LUCAS
LUKAŠ (para sí)
Tvou líbat líc, ¡Qué hermosa es
nic nechci víc, y qué noble!
tu marný vzdor,
a žádný spor, (Vendulka toma un reciente y
jis nepoprosím, esparce arena
kde báti smím: blanca alrededor de la cuna)
chceš se mne sbýt?
Svou hubičku chci mít. LUCAS
(se asombra)
VENDULKA ¿Y eso?... ¿Para qué?
Nežertujíc,
lec pravdu díc, VENDULKA
ti kladu vzdor; (con temor)
nec marný spor, ¡Pst! ¡Silencio!
již pokoj stím
si vyprosím, LUCAS
chci mrtvé ctít; (señala la cuna)
a nyní nech me být! ¿Se despertará?

(hní se, prijdou ke dverím vzadu, VENDULKA


Vendulka jimi (mira temerosa a su alrededor)
Lukáše hbité vystrcí a zavře, Lukáš pln ¡Escucha,
smíchu a si es que lo quieres saber!
Skicí do sednice oknem) Ahora resplandece el atardecer,
pero antes de que oscurezca,
LUKAŠ se elevará desde su profunda
(zertovne) tumba,
Ha, ha, ha, la madre y vendrá hacia su niño.
ted začnem´znova! Sus pies dejarán huellas sobre la
arena
VENDULKA cuando se acerque a la cuna,
(co nejprisneji) para mecer y arrullar al niño
Již ani slova! hasta que se duerma.
Si ella creyera que el huérfano
LUKAŠ se encuentra en malas manos,
(ulekne se) sus amargos lamentos
Jak? Jesto víc než pouhý žert? se escucharían a medianoche.
Tys pohněvána? Pobre pequeñín,
consuela a tu madre
(přibi´zi se prosebně) y dile cuando venga,
que cuidaré bien de ti,
O, nechtěl jsem ti veru vzdorovat, ¡que te cuidaré muy bien!
však odpouštět,
tot také milovat. LUCAS
Deja dormir a los muertos
VENDULKA y a nosotros vivir felices.
(laskave) ¡Ahora eres mía!
Vždyt plno lásky, plno lásky
V srdci mém! (quiere besarla dulcemente)

LUKAŠ VENDULKA
Ta záři v oku upřímném; (lo aparta decidida)
Ty zarmoutit me nehodláš, ¡Te lo ruego,
ty sama, bez prošení oh, déjame!
jen z lásly dáš!
LUCAS
VENDULKA ¿Y por qué?
(pro sebe) ¿O es que ni siquiera puedo
Co cinit? preguntar
Ach, jak odolám? por qué no me quieres dar un
Vzdyt sama po nem plápolám! beso?

LUKAŠ VENDULKA
Již v srdci láska zavolá! ¡Tengo mis razones!
Již volně, sladce plápolá! Quiero honrar la memoria de tu
esposa.
VENDULKA Debes saber que te dejaré darme
(prudce) un beso
Vsak ne! después de la boda, cuando sea
tu esposa,
LUKAŠ entonces la difunta no se
(prudce) enojará.
Proč ne?
LUCAS
VENDULKA ¿Hasta la boda debo esperar?
Zal by jí v hrobě srdecem hýbal, ¿Hasta la boda?
kdyby´stak záhy jinou líbal, ¡Ay, ay, ay, ay, ay! ¿Acaso te
a v noci pak by u mne úpěla, burlas de mí?
své taskné oči na mne upřela. Eres muy atractiva cuando
bromeas
LUKAŠ y me haces enojar.
Dost! ¡Primero me entregas toda el
Její zal ti více jest než muj! alma,
O, co to za bolest! después me niegas un beso,
y luego te ríes de mí!
VENDULKA ¡Quiero el beso!
(vrele)
Svou krev i duši vypustím, (la persigue)
když tebe z žalu vyprostím!
VENDULKA
LUKAŠ (lo aparta)
Však hubičku? ¡No me hagas enojar!

VENDULKA LUCAS
(pro krátkém rozmýslení) ¡Pues dámelo!
Ti nedám!
VENDULKA
LUKAŠ ¡Es suficiente, ya basta!
Myslís veru, že se proviníš,
když mi neco k vuli ucinís? LUCAS
Quiero amarte,
VENDULKA sólo deseo eso.
Já dám ti srdece živou puli! Basta de oposición
y de discusión.
LUKAŠ Por lo que a mí respecta,
Však hubičku? estoy dispuesto a olvidar.
¿Acaso quieres deshacerte de
VENDULKA mí?
Ne! Ustup ty mně k vuli! Quiero mi beso.

LUKAŠ VENDULKA
Vzdyt bývá žena jemnější! ¡No bromeo,
hablo en serio!
VENDULKA Acepta mi negativa
Však muž má býti moudřejší! y deja de pelear,
quiero que comprendas
LUKAŠ que te lo pido
Coz musí po tvém zrovna být? ¡por la paz de los difuntos!
Y ahora ¡déjame!
VENDULKA
A musíš ty vždy pravdu mít? (Persiguiéndose, llegan a la
puerta trasera.
LUKAŠ Vendulka empuja a Lucas hacia
Tak pravá láska nevzdoruje! afuera y la
cierra. Lucas entra por la
VENDULKA ventana riéndose)
Jest láska víc, než líbat se!
LUCAS
LUKAŠ (Bromeando)
Kdo nepovolí, nemiluje! ¡Ja, ja, ja!
¡Ahora comenzamos de nuevo!
VENDULKA
Proč mám jen já vždy shýbat se? VENDULKA
(muy seria)
LUKAŠ ¡Ahora, ni una palabra más!
Jiz veru rozum s tebou tratím!
LUCAS
VENDULKA (asustado)
Mne k hněvu již to dohání! ¿Qué? ¿No estás bromeando?
¿Estás enojada?
LUKAŠ
Vic nezli hněvem tobe splatím, (se acerca suplicante)
at pykáš za své zdráhání!
No era mi intención
VENDULKA ser testarudo,
Nuz jen se hnevej, jak bis rád, Perdonar es también parte del
vždyt menusím já tvou se stát! amor.

LUKAŠ VENDULKA
Nuž, jen mě zahod, (amablemente)
však mě zvednou, ¡Pero si pleno de amor, pleno de
však já se jinde zveselím! amor
está mi corazón!
VENDULKA
Již oze ozelela jsem tě jednou, LUCAS
i po druhé tě ozelím! Lo refleja tu mirada.
¡Sé que no quieres herirme,
LUKAŠ tú misma me darás, sin que te lo
Vydjt jesti devcat plný svet, pida,
a hubicky jsou jako med! un beso de amor!

VENDULKA VENDULKA
(obrát´se k nádobám) (para sí)
ted ale musím hospodařit, ¿Qué hago?
cas hloupostmi už nechci mařit! ¿Cómo mantenerme firme?
¡Si yo también lo deseo!
LUKAŠ
(dupne a zatne pesti) LUCAS
Blesk boži! ¡El corazón llama al amor,
su fuego arde libre y dulce!
VENDULKA
(vezme dřevěnou konev do rukz) VENDULKA
Tak se jinde durdi! (con énfasis)
¡Pues no!
LUKAŠ
(zlostne rozhází konve, škopky a bedky) LUCAS
To proklaté tvé haraburdí, (con énfasis)
to víc než já ti znamená? ¿Por qué?
ty vyháníš me, šílená?
VENDULKA
6. výstup El corazón le dolería en la
tumba,
OTEC si tan pronto besaras a otra.
(vstoupí) Por las noche suspiraría a mi
Jak jsem to řek´, lado
už je to tak, y sus ojos me mirarían con
ba zázrak byl by naopak. reproche.

(pestí k Lukáši) LUCAS


¡Basta!
Ty tvrdá lebko, ¡Su pena te importa más que la
mía!
(k Vendulce) ¡Oh, qué dolor me causa todo
esto!
a ty též,
zdazstarý otec mluvil lež? VENDULKA
Má reč vám byla na posměch, (afectuosamente)
ted porad si, ¡Gustosa te daría mi sangre y mi
kdo neposlech´! alma,
Já přede vsím se zavírám. para consolar tu pena!
Vás neslysím,
vás zapírám! LUCAS
Jak jesem to rek´! ¿Y el beso?
už je to tak.
Ba zázrak byl by naopak! VENDULKA
(después de una corta reflexión)
(odejde) ¡No te lo daré!

VENDULKA LUCAS
(pro sebe) ¿Realmente crees que sería un
Měl pravdu, když mě varoval? pecado
concederme ese deseo?
LUKAŠ
(pro sebe) VENDULKA
Měl pravdu, dkyž mě zrazoval? ¡Te daría la mitad de mi
corazón!
(k Vendulce)
LUCAS
Nuž, povolís mi, ¿Pero no un beso?
neb mám vskutku jít?
Bud hubičku... VENDULKA
¡No!¡ Cede por mí!
VENDULKA
(neústupně, ač mirně) LUCAS
Jen jdi, a nech me být! ¡Una mujer debe ser tierna!

(Lukáš v rozhrčení odejde) VENDULKA


¡Y el hombre debe ser más
7. výstup comprensivo!

VENDULKA LUCAS
(hledí za Lukásem) ¿Todo tiene que ser como tú lo
Kam asi jede? quieres?
Mám zavolat ho zpět?
Ne, ani za celičký svět! VENDULKA
Chci zapomenout na ten rozhovor, ¿Y tú siempre quieres tener la
a pomine též jeho prchlý vsdor; razón?
vždyt za pravdu mi musí dát,
LUCAS
(vroucné) ¡El verdadero amor no es terco!

a pak, vždyt má mě rád, VENDULKA


ba nad vše rád! ¡El amor es más que un simple
Jak zapomnel by na ten krásný čas, beso!
kdy mesíček nás vídal pospolu,
tam pod olsí, LUCAS
tam v šerém údolu! ¡Quien no cede, no ama!
co hubiček!
O, první lásky čas, VENDULKA
te s celým blahem se mi vrátí zas! ¿Por qué debo ceder sólo yo?

(Martinka vbehne) LUCAS


¡Por ti perderé la razón!
MARTINKA
Co se to stalo? VENDULKA
V hlave mi víří! ¡Estoy a punto de enfurecerme!
Lukáš pln zlosti k hospode míří!
Kdo ho kdy viděl v hospode pobýt? LUCAS
¡Con más furia te recompensaré,
VENDULKA para que te arrepientas por
(zlostně) rechazarme!
Samé to vzdory,
chce me jen zlobit! VENDULKA
¡Pues enfurécete, si quieres,
MARTINKA no tengo por qué ser tuya!
Stálo to za to,
takhle se štvát? LUCAS
¡Échame ahora mismo,
VENDULKA alguien me encontrará...
(zlostně) ¡Seré feliz en otra parte!
Hubička hloupost!
VENDULKA
MARTINKA Ya soporté perderte una primera
Mělas ji dát! vez,
¡seguro que podré soportarlo una
VENDULKA segunda!
K hospodě?
Hanba, hanba! LUCAS
¡De jóvenes bellas está lleno el
MARTINKA mundo,
Tvou jest to ninou! y sus besos son como la miel!
Dojdu ti pro nej!
VENDULKA
VENDULKA (se concentra en los utensilios de
(s odporem) cocina)
Začneme jinou! ¡Tengo que ocuparme de las
cosas de la casa,
MARTINKA no puedo perder el tiempo con
Nu dobře, bestho mám zpech! tonterías!
Chci se tě něco ptát!
Jsem, milá holka, starý věch, LUCAS
však v práci posavad (furioso, cierra los puños)
a ráda ještě s pomocnicí ¡Diablos!
bych za pašíři chodila;
nuž, nepovíš mi o holčici, VENDULKA
jež by se k tomu hodila? (toma una jarra de madera en
Jes pulnoce se neděsí, sus manos)
kdyz temno lehne nad lesy ¡Anda a rezongar a otra parte!
a do skal, v divé houští,
se v bouri, v sněhu pouští? LUCAS
(revuelve con furia jarras, ollas,
VENDULKA etc.)
Já nevím o tak zmuzilé! ¿Estos malditos utensilios
significan para ti más que yo?
MARTINKA ¡Estás completamente loca!
Ba, dívky jsou ted zlenilé,
jsou jako z marcipánu! Escena 6.

VENDULKA EL PADRE
Kde vzít vám dívku na pomoc? (entrando)
¡Tal cual lo dije,
MARTINKA ya sucedió.
Nuž, starej se mí! ¡Un milagro sería, si no fuera
Dobrou noc! así!

(odejde) (amenaza a Lucas con el puño)

VENDULKA ¡Tú, eres un cabeza dura!


Dobrou noc!
(a Vendulka)
(sama)
¡Y tú igual!
VENDULKA ¿Acaso mintió el viejo padre?
A ty, mé robě, Os burlasteis de mí cuando os
ted již nalezím jen tobě! previne,
ahora arreglaros como podáis.
(sedne a kolébá) ¡Como no queréis escucharme,
yo ya no me preocuparé más!
Hajej, muj andílku, hajej a spi, Ni os oigo,
maticka kolébá dětátko svý, no os conozco.
hajej, dadej, nynej, malej, Tal cual lo dije,
maticka kolébá... ya sucedió.
¡Un milagro sería, si no fuera
(vzrusene) así!

Ach, maticka ti v hrobě spí! (sale)


Co jen ten Lukáš myslí?
Však on se smíří! VENDULKA
Zacnu jinou! (para sí)
Letela bělounká holubička, ¿Tenía razón cuando me
potkala božiho andělíčka. advirtió?
Duše z těla,
kam jsi chtěla? LUCAS
Chtěla jsem doletět do nebíčka! (para sí)
Dolet si dušinko aš do nebe, ¿Tenía razón cuando me
já pujdu k dětátku místo tebe; desaconsejó?
tam je slíbám,
Ukolíbám, (a Vendulka)
líbá te nastokrát tvá matička.
¿Vas a ceder,
(oprena o kolébku usíná) o debo marcharme?
Un beso o...
8. výstup
VENDULKA
BARCE (intransigente, pero con
(vbehne) suavidad)
Jaká hanba! Celá ves ¡Márchate y déjame en paz!
jiste tam se shlukne dnes!
Jaká hanba! (Lucas se va furioso)
Tu spí a nevi co jí jest,
že shanobili její cest! Escena 7.
Ty tam, ty mi to zodpoís!
Co to? Vždyt zní to blíz a blíz! VENDULKA
(mirando salir a Lucas)
(Lukáš, devcata a hudebníci za oknem) ¿A dónde irá?
¿Debo llamarlo para que
Už jdou, už jdou, už jdou! regrese?
¡No, por nada del mundo!
VENDULKA Quiero olvidar toda esta pelea,
(vyskocí, spatří Lukáse a potáci se jako su furia seguramente se calmará
ve snu) y finalmente me dará la razón.
Ha! Kde to jsem, dke to jsem?
(apasionada)
LUKAŠ
(tocí se střrídave s tancícími devcaty) ¡Además, me ama,
Hrajte mi tu nejskocnejiší, me ama por encima de todo!
hrajte hodne veselou! No podrá olvidar aquel bello
Za hubicku uprímnejší tiempo,
en el que la luna nos veía juntos
(do okna) en el valle oscuro,
¡debajo de nuestro álamo!
najdu-li nem srsáná! ¡Cuántos besos!
nech si už svou kyselu! ¡Oh, tiempo del amor primero
Hrajte mi až do pulnoci, volverás con toda tu felicidad!
hrajte mi až do rána!
Málo mlsky na ovoci, (Martina entra corriendo)

(do okna) MARTINA


¿Qué ha pasado?
najdu-li v nem sršána! ¡Estoy desconcertada!
Lucas va furioso hacia la
VENDULKA taberna,
Co vidím? ¿quién lo vio alguna vez entrar
en la taberna?
BARCE
Já zan se stydím. VENDULKA
(enojada)
VENDULKA ¡Todo por su terquedad!
Tak tupit mné! ¡Lo hace para fastidiarme!

BARCE MARTINA
A dát si k tomu hrát! ¿Valió la pena
discutir?
VENDULKA
Ne, to by nemoh´, VENDULKA
kdyby mel me rád! (enojada)
Todo por un beso... ¡qué
BARCE tontería!
(Zlostně, chce ven)
Dojdu si nañ! MARTINA
¡Deberías habérselo dado!
VENDULKA
(zdzrí ji) VENDULKA
Toho se chran! ¿A la taberna?
¡Qué vergüenza, qué vergüenza!
BARCE
Ten netoudný! MARTINA
Ty hoky s ním! ¡Todo ha sido por tu culpa!
¡Iré a buscarlo de tu parte!
VENDULKA
To mně! VENDULKA
(incómoda)
BARCE ¡Hablemos de otra cosa!
Kéž mu to splatit smím!
MARTINA
VENDULKA ¡Bueno, de todas formas estoy
Ach, taká hanba! intrigada!
Nelze mi tu žít! Quiero preguntarte algo.
Yo, querida, ya estoy muy vieja
(otevře truhlu a váze si ranecek) y necesito una ayudante para
seguir con mi negocio
Pryc musím, pryc odtud, pryc! de contrabando.
¿No sabes de alguna muchacha
BARCE adecuada para eso?
(zavre truhlu a chce jí brát ranecek) Una que no se asuste a
Co má být? medianoche
cuando el bosque está oscuro,
LUKAŠ y que no tema a los acantilados,
(jako dřív) ni a las tormentas, ni a la nieve.
Všudy děvcat jako kvítí,
pýcha jest mi na posměch! VENDULKA
Která řekne: nech me býti! ¡No conozco a ninguna tan
valiente!
(do okna)
MARTINA
Já ji na to: ty mě nech! Sí, las jóvenes de hoy en día son
Blážním-li se po hubičce, ociosas.
ona řekne: za měsíc! ¡Parecen de mazapán!
Navsydory však Venduličce
dostanu jich na tisíc! VENDULKA
¿Dónde podría encontrarte tal
(za oknem zvede jednu dívku a políbí ayudante?
ji)
MARTINA
9. výstup ¡Piénsalo!
¡Buenas noches!
VENDULKA
(klesne a pláče) (se aleja)
Ach!
VENDULKA
(v okamzení, kdyz Lukáš dívku líbá, ¡Buenas noches!
vystoupí
Tomes a sbor za oknem) (sola)

TOMEŠ VENDULKA
(chytí Lukáse za rameno) ¡Y tú, pequeño mío,
Styd se! ahora te pertenezco sólo a ti!
Hanba to i chlpaci,
kdyby tohle natropil! (se sienta junto a la cuna y la
mece)
LUKAŠ
Všudy děvčata jako kvítí! Duerme mi angelito, duerme
tranquilo,
TOMEŠ la madre arrulla a su niñito.
Styd se! Duerme, duerme mi pequeñito,
Jis se štěbetají vrapči, la madre arrulla...
Vendulku zes´ potupil!
(reflexiona)
LUKAŠ
Pýcha jest mi na posměch! ¡Oh, tu madre está en la tumba!
¿Es que Lucas no lo entiende?
SBOR Seguro que entrará en razón.
Ztrestla její pýchu! ¡Comenzaré otra canción!
Tot je věru k smíchu! Volaba una blanca palomita
y se cruzó con un santo angelito.
BARCE Alma humana,
Zluc mi z toho kipí! ¿a dónde quieres llegar?
¡Hasta el cielo quisiera volar!
TOMEŠ Vuela, almita, hacia el cielo,
Styd se! Styd se! Styd se! que yo iré por ti donde el niñito,
y dulcemente lo besaré,
BARCE y lo mimaré,
Dám ti, dám tí za tvé vtipy! y le diré cuanto lo ama su
madrecita.
(vsichini za oknem se hrnou pryc,
Barce (se duerme recostada sobre la
odbehne za nimi) cuna)

VENDULKA Escena 8.
(sama)
Jiz konec milování! BARCE
Pryc, pryc, hanba palí, (entra corriendo)
a láska šálí! ¡Qué vergüenza!
Pryc, pryc! ¡Todo el pueblo vendrá para acá!
¡Qué vergüenza!
(vesme ranecek a rychle odejde) ¡Ella duerme y aún no sabe
que se ha pisoteado su honor!
¡Ah, no te perdonaré, me
rendirás cuentas!
¿Qué es eso? ¡Cada vez se
acercan más!

(Lucas y unos músicos asoman


por la ventana)

¡Ya vienen, ya vienen, ya


vienen!

VENDULKA
(se sobresalta, ve a Lucas y cree
soñar)
¡Oh! ¿Dónde estoy? ¿Dónde
estoy?

LUCAS
(bailando en ronda con las
jóvenes)
¡Tocad la mejor canción para
bailar!
¡Tocad algo bien alegre!
Me sobran los besos

(hacia la ventana)

y los encuentro por doquier,


¡no necesito tus besos agrios!
¡Tocad hasta la medianoche,
tocad hasta el amanecer!
De nada vale una fruta,

(hacia la ventana)

¡si dentro tiene una avispa!

VENDULKA
¿Qué veo?

BARCE
¡Me avergüenzo por él!

VENDULKA
¡Ofenderme así!

BARCE
¡Y para colmo, con música!

VENDULKA
¡No, no lo haría
si me amara!

BARCE
(furiosa y hacia afuera)
¡Te vas a enterar, pobre de ti!

VENDULKA
(la retiene)
¡No, déjalo!

BARCE
¡Qué insolente!
¡Y también esas muchachas!

VENDULKA
¡Que me pase esto a mí!

BARCE
¡Si pudiera darle lo que
corresponde!

VENDULKA
¡Oh, qué vergüenza!
¡Aquí ya no puedo vivir!

(abre el cofre y prepara un


hatillo)

¡Tengo que irme lejos de aquí,


lejos!

BARCE
(cierra el cofre e intenta quitarle
en hatillo)
¿Qué haces?

LUCAS
(como antes )
¡Jovencitas hay a montones,
su orgullo es para dar risa!
Si una me dice: ¡déjame en paz!

(hacia la ventana)

Le respondo: ¡déjame en paz tú!


Si me apetece un besito,
y ella me dice que dentro de un
mes,
para darle la contra le
demostraré
¡que puedo recibir mil besos!

(detrás de la ventana besa a una


de las jóvenes)

Escena 9.

VENDULKA
(comienza a llorar)
¡Oh!

(En el momento en que Lucas


besa a la joven,
aparecen Tomes y el coro en la
ventana)

TOMES
(toma a Lucas por los hombros)
¡Avergüénzate!
¡Ni siquiera un niño
sería capaz de una travesura
semejante!

LUCAS
¡Hay tantas muchachas como
flores!

TOMES
¡Avergüénzate!
¡Todo el mundo comenta
que has ofendido a Vendulka!

LUCAS
¡Su orgullo es absurdo!

CORO
¡Quiere castigar su orgullo!
¡Es para dar risa!

BARCE
¡Monto en cólera!

TOMES
¡Avergüénzate! ¡Avergüénzate!

BARCE
¡Te daré, lo que te mereces!

(todos los que están detrás de la


ventana salen
corriendo, Barce los sigue)

VENDULKA
(sola)
¡Se acabó el enamoramiento!
¡Debo partir, debo partir!
¡La vergüenza quema y el amor
engaña!
¡Debo partir, debo partir!

(toma su hatillo y sale


rápidamente)

DRUHE DEVJSTVI SEGUNDO ACTO

Předehra Obertura

(Hustý les. V pozadí príkrá stráñ, (Un denso bosque. En el fondo, una
na níz stojí vysoké colina
kmeny. Vpravo více ku predu návrší empinada, encima ramaje alto. A la
porostlé mlázím, derecha,
pod ním napred ve skále studánka: vegetación baja. Una vertiente en
mesi návrsím a una roca.
zadní strání uzlabina. Vlevo Una quebrada estrecha. A la
jednotlivá pomsená izquierda rocas
skaliska a kroviny) con musgo y arbustos)

1. výstup Escena 1

(Je noc, Matous s bambitkou v ruce (Es de noche . Aparece Matous con
a s balíkem una pistola
pod pazí vystoupí) en la mano y un paquete debajo del
brazo)
MATOUS, SBOR
Jen dál! MATOUS, CORO
V tichu hlubokém, ¡Adelante!
krocej za krakem, ¡En el hondo silencio,
pozor největsí, paso a paso,
jsme-le v bezpecí! cautelosamente,
Jen dál! hasta que estemos seguros!
Nikde záhuby! ¡Adelante!
Nyní pod duby, ¡No hay peligro!
výmol vede vás, ¡La quebrada os lleva
vpravo zeje sráz! al abrigo de los robles,
Jen dál! hacia el fondo, a la derecha!
Zvolna níz a níz, ¡Adelante!
zde jsme cesty blíz, ¡Bajad lentamente,
jemně po mechu! ya llegamos al camino,
Zticha, bez dechu! cuidado con el musgo!
Jen dál! ¡Silencio, ni siquiera respiréis!
Zticha, bez dechu! ¡Adelante!
¡Silencio, ni siquiera respiréis!
MATOUS
(zastaví) MATOUS
Stuj! (Se detiene)
¡Alto!
(Matous zapíská na p´stalku
napodobující ptací hlas a (Matous imita el canto de un pájaro
zmizí; v témze okamziku náhle zmizí y
pasiri) todos desaparecen)

2. výstup Escena 2

LUKAŠ LUCAS
(vystoupí, rozervané) (Sale, acongojado)
Já něstastník! ¡Soy un desgraciado!
Tot Vendulce, ¿Cómo es posible que me haya
tot za věrnost muj dík!? comportado
A proc? de esa manera con la fiel Vendulka?
Ze prála mrtvé v hrobě klid! ¿Por qué?
Vzdyt byl to zbozný, dobrý, svatý ¡Ella tan solo quiso darle paz a la
cit, difunta!
a zpurnost moje zpozdilá Lo que ansiaba era justo y noble,
to zlaté srdce ranila! y mi tonta terquedad
Kdybyck věděl, jak svou vinu smýt, ofendió a ese dorado corazón.
zhavým ohněm chtl bych za to jít; Si supiera como pagar mi culpa,
hory obměkcil bych slzemi, caminaría atravesando el fuego;
Kdyby o mém zalu zvěděla, mis lágrimas derretirían las piedras
zal snad usmiri hněv anděla! ¡y mi oración haría bajar las
A má duse z ráje vyhnaná estrellas!
pozná snad, ze prec mě ráda má! ¡Si ella supiera de mi
Ne! tak jsem ji potupil, arrepentimiento,
hanby na ni nakupil, de mi dolor, ese ángel se
odpustení mozno není! compadecería de mí!
marne horuji a lkám, Y mi alma, despojada del paraíso,
navzdy zavrzen a sám! comprobará que, a pesar de todo,
ella me ama.
3. výstup ¡No! La ofendí y la colmé de
vergüenza.
TOMEŠ ¡Nunca podrá perdonarme!
(vystoupi mezi skalisky) ¡Es vano mi arrepentimiento,
Ten me prohnal! a la soledad estoy condenado!
Zmizel jako duch,
marne napínám i zrak i sluch! Escena 3
Já mu jestěe vádou pritízil,
jestli si ted něejak ublízil? TOMÁS
Hu! Me mrazí, jako v rubási. (Sale de entre las rocas)
Hochu! Hochu! Jsi tu, Lukási? ¡Estoy sin aliento!
Desapareció, cual fantasma.
LUKAŠ ¡Mis ojos y oídos en vano lo
Kdo zde? Tomsi, kdes ty se tu vzal? buscan!
¡He sido demasiado severo con él!
TOMEŠ ¿Y si se suicida?
(s velkým ulehcením) ¡Oh, tengo escalofríos!
A! Duch kazdý Hospodina chval! Jovencito, jovencito, Lucas, ¿dónde
Ty´s mi běhy natáh´! estás?

LUKAŠ LUCAS
Pročpak jsi mi v patách? ¿Quién eres?... ¡Tomás! ¿De dónde
sales?
TOMEŠ
Inu proto, milý brachu, TOMÁS
ze jsem o tebe byl v strachu. (con gran alivio)
¡Ah, a Dios le agradezco en el
LUKAŠ alma!
Ach, Tomsi, kdyby spantý svět ¡Me has dejado sin aliento!
pak Vendulce to nevycet,
já, já byck si hlavu srazil hned! LUCAS
¿Por qué me buscas?
TOMEŠ
Snad bys mi něco nevyved?! TOMÁS
Pues porque sí, querido,
LUKAŠ estaba preocupado por ti.
Ach, Tomsi, ach, Tomsi,
jak jsem něstasten! LUCAS
¡Oh, Tomás! Si no fuera porque la
TOMEŠ gente
Nu jestě není soudný den! culparía a Vendulka,
¡me arrancaría la cabeza ahora
LUKAŠ mismo!
Jsem z těch, co jsou jiz odzouzeni,
já nesmím dofat v odpustění. TOMÁS
¡No serías capaz de hacer eso!
TOMEŠ
Jen odpros ji, ty bláhový, LUCAS
vsak uvidís, jak odpoví, ¡Oh Tomás, oh Tomás,
že za tu bourku celickou estoy tan desolado!
dá odpustky hned s hubickou.
Jen odpros ji, ty bláhový, TOMÁS
vsak uvidís, ja odpoví. ¡Aún no está todo perdido!

LUKAŠ LUCAS
O, její potupená cest Ella me aborrece,
si zádá neúprosný trest! no tengo posibilidad de perdón.
vzdyt pred lidmi to vse jsem
natropil, TOMÁS
ví celá ves, jak jsem ji potupil. Pídele disculpas, tonto jovencito,
y verás lo que te responde.
TOMEŠ Verás como la tormenta ha pasado
Aj, celá ves? y encima recibirás un beso.
Vuz tedy věz! Pídele disculpas, tonto jovencito,
y verás lo que te responde.
(Matous vykukuje a poslouchá)
LUCAS
Hnev zastravís, ¡Su honor está herido
vse napravís, y reclama un castigo severo!
ty pozves dvě tri sousedky Ante la gente la he ofendido,
a dva tri muze za svědky, todo el pueblo sabe lo que hecho.
pozves za svědky.
TOMÁS
LUKAŠ ¡Hmmm!... ¿Todo el pueblo?
Hnev zastavím, Escucha lo que te digo.
vse napravím,
já psvu deve tri soudedky, (Matous, oculto, escucha)
a dva tri muze za svědky,
posvu za svědky. Puedes calmar el enojo,
y solucionarlo todo,
TOMEŠ si invitas a dos o tres vecinas
At se téz y a dos o tres vecinos
dosví cela ves, para que atestigüen a tu favor.
jak odprosís ji jestě dnes.
LUCAS
LUKAŠ Calmaré el enojo,
At se téz y solucionaré todo,
dozví celá ves, invitando a dos o tres vecinas
jak odprosím ji jestě dnes. y a dos o tres vecinos
para que atestigüen a mi favor.
LUKAŠ, TOMEŠ
Hněv zasavís (zastavím), TOMÁS
vses napravís (napravím), Así todos sabrán,
ty przves (ja pozvu) dveětri todos se enterarán
sousedky que hoy mismo le pedirás perdón.
a dva tri muze za svědky,
posves (pozvu) za svědky. LUCAS
At se téz Así todos sabrán
dozví celá ves, todos se enterarán
jak odprosís (odprosím) ji jestě que hoy mismo le pediré perdón.
dnes!
A Vendulka? LUCAS, TOMÁS
Calmarás/calmaré el enojo,
LUKAŠ y solucionarás/solucionaré todo,
A Vendulka? invitando a dos o tres vecinas,
y a dos o tres vecinos
TOMEŠ para que atestigüen a tu/mi favor.
A Vendluka? Y así,
Vzdyt má te ráda, ¡todos sabrán
ta opustí ti nejradej que le has/he pedido hoy perdón!
a co tvé srdece z lásky zádá, Pero ¿y Vendulka?
to z lásky dá, to z lásky dá!
LUCAS
LUKAŠ Pero ¿y Vendulka?
Vzdyt má me ráda,
to odpustí mi nejradej TOMÁS
a co mé sredece z lásky zádá, ¿Vendulka?
to z lásky dá, to z lásky dá. ¡Ella te ama,
y gustosa te perdonará!
TOMEŠ Lo que tu corazón por amor pide,
Tu víru měj, tu víru měj ¡por amor ella te lo dará!
a co tvé srdece z lásky zádá,
to z lásky dá, tu víru měj! LUCAS
Ella me ama,
LUKAŠ y gustosa me perdonará.
Nz díky měj, Lo que mi corazón por amor pide,
a co mé sredce z lásky záda´, ¡por amor ella me lo dará!
to z lásky dá.
Nuz díky měj, nuz d´ky měj! TOMÁS
Confía en mí, confía en mí,
LUKAŠ, TOMEŠ lo que tu corazón por amor pide,
Hněv zastavím, ¡por amor ella te lo dará!
vse napravím,hned záhy zrána tedy
si dojedem´ pro sousedy, LUCAS
zdar doprovázej nás! Te lo agradezco,
lo que mi corazón por amor pide,
4. výstup por amor ella me lo dará.
¡Te lo agradezco!
MATOUS
(vystopui) LUCAS, TOMÁS
Ha, ha, ha, ha, ha, ha, ha. El enojo calmaré/calmarás
más , Lukási, s tou l´slou kríz! y todo solucionaré/solucionarás.
Chtěl bych to slyset, ¡Mañana temprano
jak ji odpropsís! invitaré/invitarás
Uz vzdáleni jsou dosti, a los vecinos, y todo se solucionará!
a pak, ti mají vec jinou na strarosti.
Jen dal! Escena 4

(pasiri vystoupí ze skrysí) MATOUS


(saliendo)
Spěste posledení! ¡Ja, ja, ja,!
Jiz se rozdení! Tú, Lucas,
Dále kasdý sám! ¡cargas una cruz con tu amor!
Stastnou cestu vám! ¡Me gustaría oír cómo le pides
Jen dál! Jen dál! perdón!
Bueno, ya están lo suficientemente
(znovu vystoupí pasiri) lejos,
nosotros tenemos otros problemas.
MATOUS, SBOR ¡Adelante!
Jen dál!
Speste poledni! (los contrabandistas salen del
Jez se rozední! escondite)
Dále kazdý sám!
Stastnou cestu vám! Los últimos, ¡daros prisa!
Jan dál! Jen dál! ¡Ya amanece!
¡Ahora cada uno por su cuenta!
(vsichni odejdou krome Matouse) ¡Os deseo un buen viaje!
¡Adelante! ¡Adelante!
MATOUS
(sam) (nuevamente los contrabandistas se
Tma r´dme us, alejan)
ba úsvit nastásvá;
coz Martinka dnes oáli? MATOUS, CORO
vzdyt přec tu bývá vcas! ¡Adelante!
Slys! Kroky! Los últimos, ¡daros prisa!
Kdoz to as? ¡Ya amanece!
Ahora cada uno por su cuenta!
5. výstup ¡Os deseo un buen viaje!
¡Adelante! ¡Adelante!
MATOUS
Dve jsou to postavy! (todos salen, menos Matous)
toz pozor!
MATOUS
(Ukryje se Vendulka a Martinka (solo)
vystoupi) Se disipa la oscuridad
y amanece.
VENDULKA ¿Dónde estará Martina?
(zarazena) Es siempre tan puntual...
Jak temné les! ¿Qué es eso?... ¡Pasos!
¿Quien será?
MARTINKA
Má rozmilá, Escena 5
tys malou rozkos zvolila,
ze´s ke mně z domu utekla. MATOUS
¡Vienen dos personas!
VENDULKA ¡Cuidado!
(úzkostlive)
Ha, slyste! (Se esconde. Salen Vendulka y
Martina)
MARTINKA
Jak´s me ulekla! VENDULKA
Co jest? (temerosa)
¡Qué bosque tan oscuro!
VENDULKA
Ó, jat to sumí, MARTINA
jak to sténá, Querida mía,
jak pod hucicím morem! no ha sido buena elección
To ve mně duse postěná huir de tu casa y venir conmigo.
si zaplakala horem.
Ó, nejhruznějsí samotou VENDULKA
chci bloudit se svou tesknotou, (temerosa)
naz jeho láskyu zbavená ¡Oh, escucha!
zít jeho blíz, já zrazená!
MARTINA
MARTINKA ¡Me has asustado!
Jiz utis se, ¿Qué pasa?
jsme na místě!
VENDULKA
(Martinka naslouchá, pak zahvísdá ¡Oh, el viento,
na pistalku cómo gime!
podobně jako Matous, jehoz pístaka Parece que estuviéramos bajo el
jí za chvili odpoví) mar.
Parece que llora de pena y dolor,
Jiz ceká! igual que mi alma abandonada.
¡Prefiero vagar por un desierto
MATOUS a permanecer traicionada
(bambitkou proti Vendulce) y no amada
Kdo to? a su lado!

VENDULKA MARTINA
(uleknuta odskocí) Cálmate,
Ach! ¡ya llegamos!

MARTINKA (Martina escucha y luego imita el


(kávavě) canto de
Bud zticha! un pájaro, igual que hizo antes
Matous)
(zadrzí Matousovo ruku)
¡Nos espera!
Tot pomocnice má,
jest prvně v noci v lese, MATOUS
a proto zděsená (Apunta hacia Vendulka con su
se vsecka strachem trese. pistola)
¿Quién es ésta?
MATOUS
(k Vendulce) VENDULKA
Az vicekrát to skusís, (retrocede asustada)
pak uvyknouti musís, ¡Oh!
svou ruku na to dám!
MARTINA
(udiveně podává jí ruku) (En tono de reproche)
¡Silencio!
Kdo jsi?
Aj! Já tě znám! (le baja el brazo a Matous)
Tys´ Vendukla!
Jak k tomu pricházís? Es mi ayudante.
že k pasírum svou tetu provázís? Y ésta, es su primera noche en el
bosque.
VENDULKA Por eso tiembla
Chce dívku na pomoc, de miedo.
toz jsem k ní prchla tuto noc,
neb, Lukás, věste, uz mě nemá rád MATOUS
a na oci mu nechci vícekrát! (a Vendulka)
O, jak jsem mohla věrit bláhová, Con el tiempo
ze on mě navzdy v srdci zachová! te acostumbrarás,
A byt mě tupil, hněval nastokrát, ¡Ya lo verás!
jen kdyby měl mě trosku prece rád!
Jak on I já chci lásky prosta být, (le tiende la mano)
a poklidu své dusi vydobýt!
¿Cómo te llamas?
MARTINKA ¡Ah!... ¡Pero si yo te conozco!
O, jak se marně trápi, bláhová, ¡Eres Vendulka!
vím, ze ji ve svém srdci zachová ¿Cómo es que trabajas con tú tía,
byt rozhněval se na ni nastokrát, de contrabandista?
vsak stokrát více má ji zato rád,
byt lásky k menu chtela prosta být, VENDULKA
on dovede ji zase vydobýt! Ella necesitaba un ayudante
y por eso vine esta noche.
MATOUS Además, debes saber que Lucas ya
Vzdyt já to jestě lépe vím! no me ama.
Byt rozhněval se na ni nastokrát, ¡No quiero volver a verlo nunca
vsak stokrát více má ji zato rád, más!
byt lásky k němu chtěla prosta být, ¿Cómo pude ser tan crédula y
on odvede, on dovede ji zase pensar que
vidobýt, estaría en su corazón para siempre?
vzdyt já to jestě lépe vím! Puede ofenderme y herirme cien
veces,
(odevsdává Martince opatrne svuj pero si por lo menos me amara un
blík) poco...
¡Quiero liberarme de su amor
Jiz jest blízko do svítání, y darle paz a mi alma!
budte s bohem!
MARTINA
MARTINKA ¡Oh, cómo sufre en vano la pobre!
Na shledání! Yo sé que él la lleva en su corazón,
y aunque se enoje cien veces con
MATOUS ella,
(vesele pro sebe) cien veces más la ama.
Nyní starý dobrák Luási Aunque ella quiere liberarse de su
o Vendulce zprávu prinási! amor,
¡él sabrá reconquistarla!
(Martinka s Vendulkou sundává
nusi) MATOUS
¡Yo lo sé mejor que tú!
6. výstup Y aunque se enoje cien veces con
ella,
MARTINKA cien veces más la ama.
Vendulicko, Aunque ella quiera liberarse de su
jakpak tedy, amor,
líbi se ti za pasíri? ¡él reconquistarla sabrá!
Je to asi naposledy, ¡Yo lo sé mejor que tú!
ten más hněv se brso smírí!
(con cautela le entrega un paquete)
VENDULKA
Nikdy! Nikdy! Ya está amaneciendo...
Na to jsem jiz odhodlána, ¡Id con Dios!
nechce se mi rzmarného pána!
MARTINA
MARTINKA ¡Hasta la vista!
(odmítave)
O tom jestě promluvíme, MATOUS
az jen zbozí ulozíme! (alegre, para sí)
Velká sic nám cesta nezbyvá, ¡Y ahora le llevaré al pícaro de
ale stráz tu zrána chodívá. Lucas
noticias de Vendulka!
(Venduka sědsí)
(Martina le ayuda a Vendulka con
Coz uz na te strásník sahá, el hatillo)
v putec k vězení te vlece?
Escena 6
VENDULKA
(s hruzou) MARTINA
V poutech? K vězení? Pequeña Vendulka,
¿qué dices ahora,
MARTINKA ¿Te gusta estar con los
(vyndá z nuse kos s hruskami) contrabandistas?
Má drahá, jen at cas nám neutece ¡Seguro que será la ultima vez,
marným nasím pvidáním. pronto os reconciliaréis!
Hled, jak jistotu si chráním:
VENDULKA
(da balik do nuse) ¡Nunca! ¡Nunca!
¡Estoy firmemente decidida,
sbozí na dno nusky, no quiero a un hombre tan terco!
navrch samé hrusky.
MARTINA
(vpustí kos s hruskami do nuse) (evasivamente)
¡Pues, de eso hablaremos
Nyní domu! después de guardar la mercadería!
El camino que nos queda no es
(pomáhá Vendulce, která bere na largo,
sebe nusi) pero un guardia anda deambulando
por acá.
Měj se k tomu!
Ne tak zhruta prece! (Vendulka se asusta)
Sehni trochu plece!
¿Acaso ya te ha detenido?
(Vendulka se prohne pod nusí) ¿Estás ya en la celda?

Nuska hrusek neco vází! VENDULKA


Tak, a neprozrad se strázi! (con temor)
¿Detenida?... ¿Una celda?
VENDULKA
(uleknuta) MARTINA
Běda! Nedko jde! To stráz! (sacando una peras del hatillo)
Querida mía, no perdamos el
MARTINKA tiempo,
At se moudre zachovás! con palabras vanas.
Hlasně posdrav, koukni směle, Observa como me aseguro:
zchytra, zchytra zklames neprítele!
(pone el paquete en el hatillo)
(stáník vystoupí)
abajo pongo la mercancía,
MARTINKA y encima las peras.
(jde nu s Vendulkou vstríc)
Dobré jitro, pane! (pone las peras en la parte
superior)
STRÁSNÍK
(dívá se na polekanou Vendulko) ¡Y ahora a casa!
Tot sjste zenské rané!
Jak se děvce zimou trese! (Le ayuda a Vendulka a colgarse el
Hrusky sbíraly jste v lese? hatillo)

MARTINKA ¡Debes darte prisa!


Dal to pánbuh letos úrodu! ¡Así... muy bien!
Hrusky rostou místo zaludu! ¡Debes agacharte un poco!

STRÁSNÍK (Vendulka se agacha)


Prásilo se as, jak jste je trásla!
Jsou snad moucné? ¡Un canasto con peras es pesado!
¡Así, y no dejes que se note nada!
MARTINKA
Jsou vám jako z másla! VENDULKA
(asustada)
STRÁSNÍK ¡Dios mío! ¡Alguien viene!... ¡Es el
Věru, ze uz na ne choutku mám! guardia!

MARTINKA MARTINA
(k Vendulce) ¡Compórtate con prudencia!
Sehni pak se! ¡Saluda cordialmente y míralo a la
cara!
(k strásníkovi) ¡Con un poco de astucia lo
engañarás!
Vyberte si sám!
(aparece el guardia)
STRÁSNÍK
(omakává hrusky) MARTINA
Tvredé! Měkcí budou na dne! (va hacia él con Vendulka)
¡Buenos días, señor guardia!
MARTINKA
Usypen tech vrchích snadně! GUARDIA
(mira a la asustada Vendulka)
(odvázse si zástěru a podá ji ¡Temprano andáis de camino!
strázníkovi) ¡Esta muchacha está temblando de
frío!
Podrzte jen zástěru! ¿Habéis cogido estas peras en el
bosque?
(vezme s Vendulky nusi a tváríc se,
jako by MARTINA
byla velmi teká, chce strázníkovi ¡Dios ha querido que haya una
spat to zástery) buena cosecha!
¡En lugar de robles, por aquí crecen
STRÁSNÍK perales!
(rozpacite, nevěda co se zástěru)
Vsak si z vrchích vyberu! GUARDIA
¡Deben estar llenas de barro del
MARTINKA suelo!
(usype mu hrusek do zástěry, ze ¿Son arenosas?
které se muy sypou
na zem, stázník v nesnázích toci se MARTINA
mesi hruskami) ¡Son tiernas como manteca!
Kdyz ty měkcí zdola chcete!
GUARDIA
(hnevice) ¡Me gustaría probarlas!

Takhle mi je rozslapete! MARTINA


(dirigiéndose a Vendulka)
(sbirá) ¡Agáchate!

Proc ten těrtoch neprostrete? (al guardia)


(stráznik chce prostrrít zásteru, ¡Coge una!
pricemz vysype z
ní vsecky hrusky) GUARDIA
(toca las peras)
Ted mi sbírat pomuzete! ¡Duras! ¡Las blandas deben estar
abajo!
(sbírá)
MARTINA
STRÁSNÍK ¡Las volcaremos!
(sbírá hrusky, které mu zase z rukou
padají) (se quita el delantal y se lo da al
(vezme nekolik) guardia)
Zpropadene!
Ty jsou měkké dosti; ¡Sostén el delantal!

(dá jí peníz) (toma el hatillo de Vendulka, hace


como si fuera
jsem vám dluzen, pesado e intenta volcar las peras en
mám jich do sytostí! el delantal)

(rychle odejde) GUARDIA


(incómodo, no sabe qué hacer con
VENDULKA el delantal)
(tresouc se, sbírá hrusky) ¡Elegiré una de arriba!
Strachem jestě zmírám,
sotva smysly sbírám! MARTINA
(Vuelca las peras en el delantal,
MARTINKA algunas caen al
(káravě) suelo, el Guardia se encuentra en
Není zle kdyz strázniík hloupý medio de ellas)
jestě od nás hrusky koupí! ¡Si quieres alguna de abajo!

VENDULKA (molesta)
(s hruzou)
Jaké pomyslení: ¡Las estás pisando!
prijít do vězení!
(las recoge)
MARTINKA
(rozhorlene) ¿Por qué no abres el delantal?
Jinak u pasíru v lese,
jinak doma u milého; (El guardia intenta abrir el delantal
proto pravím: usmirte se, y las peras
hubicka nic není zlého! caen al suelo)

VENDULKA ¡Ayúdame a recogerlas!


(rozhorlene)
Ndky se taká vina neodpáse, (las recoge)
navzdy jsem zanevrela na Lukáse!
GUARDIA
MARTINKA (recoge las peras y se le vuelven a
(vycítavé) caer)
Hubicka jest tak tězkou vinou? (toma algunas de ellas)
¡Maldición!
VENDULKA ¡Éstas están blandas!
(s lítostí a hnévem)
Hubicka, ba, kdyz líbal jínou! (le da unas monedas)

MARTINKA Te debo el resto...


Dobře ti ukázal, co skryto v muzi, ¡Con éstas ya es suficiente!
vládnout chce zenou, jez srdce mu
dá! (se va rápidamente)
VENDULKA VENDULKA
Dobře mi ukázal, co skryto v muzi, (temblando, junta las otras peras)
vládnout chce zenou, jez srdce mu ¡Casi me muero de miedo!
dá! ¡No sabía qué hacer!

MARTINKA MARTINA
Spíse by nalezla bez trní ruzi, (en tono de reproche)
bez pýchy muze vsak nevyhledá! ¿Y qué pasó?... ¡Que el tonto del
Dobře ti ukázal, co skryto v muzí; guardia
vlánout chce zenou, jez srdce mu hasta nos pagó las peras!
dá!
VENDULKA
VENDULKA (con temor)
Spíse by nalezla bez trní ruzi, ¡Sólo con pensar en que
bez pýchy muze vsak nevyhledá! podría encarcelarme!
Dobře mi ukázal, co skryto v muzi;
vládnout chce zenou, jez srdce mu MARTINA
dá. (severa)
Pokorně sklánět se nechci se ucit, La vida de los contrabandistas
jak by muj král byl, mu povolna no es la del hogar junto con el
být; amado.
chce-li mě pro pouhou huicku Por eso te repito: ¡haced las paces,
mucit, un beso no tiene nada de malo!
tězko horko s ním bylo by zít!
VENDULKA
MARTINKA (decidida)
Pokorne skánět se musís se ucit, El error tan grave de Lucas no tiene
jak by tvuj král byl, mu povolba perdón,
být, ¡no lo olvidaré nunca!
ches-lí jej pro pouhou hubicku
mucit, MARTINA
tězko a horko by bylo s ním sít! (en tono de reproche)
Dobře ti ukázal, co skryot v muzi: ¿Acaso un beso es un error tan
vládnout chce zenou, jez srdce mu grave?
dá!
VENDULKA
VENDULKA (con pesar y furia)
Dobre mi ukázal, co skryto v muzi: ¡Sí lo es, si besa a otra!
vládnout chce zenou, jez srdce mu
dá! MARTINA
Te ha mostrado lo que hay oculto en
MARTINKA el hombre:
Dobre ti ukázal, co skryto v muzi: ¡dominar a la mujer que su corazón
vládnout chce zenou, jez srdece mu elige!
dá.
Bes neho v světe vsak neobstojís! VENDULKA
Me ha mostrado lo que hay oculto
VENDULKA en el hombre:
Nechci ho vidět, vse odbyto jiz! ¡dominar a la mujer que su corazón
elige!
MARTINKA
Poddej se, vzdyt ho prec ráda más, MARTINA
treba se k tomu nepriznás! ¡Antes encontrarás una rosa sin
V nárucí jeho jis v duchu tě vidím! espinas,
que un hombre sin arrogancia y
VENDULKA orgullo!
Nidky! Ó, já ho nevádím! Te ha mostrado lo que hay oculto en
el hombre:
7. výstup ¡dominar a la mujer que su corazón
elige!
(Promena. Jitro. V pozadí hustý les.
Vlevo porstlé VENDULKA
návrsí. Vpravo pod lesem ¡Antes encontré una rosa sin
Martincina chatrc, pri ní espinas,
zahrádka s plotem) que un hombre sin arrogancia y
orgullo!
BARCE Me ha mostrado lo que hay oculto
(priběhne) en el hombre:
O, nedýchám jak posíchám! ¡dominar a la mujer que su corazón
elige!
(busi na dvere a okno) ¡No quiero aprender a ser sumisa y
obediente,
Vendulko, Martinko, como si él fuera mi rey!
slyste mě, kde jste? Si me hace sufrir por un simple
Dobrou mán novinu, beso,
honem ji vězte! ¡dura y amarga sería mi vida a su
Matous mi pověděl - lado!
dobrý ten Matousek,
odplat mu pánbuh sám, MARTINA
ach, to je zlatousek! Debes aprender a ser sumisa y
obediente,
(hledí pres plot) cual si él fuera tu rey,
si no evitas su sufrimiento con un
Vendulko, Martinko! simple beso,
Doma jich není! ¡dura y amarga sería tu vida a su
Sly asi do lesa, lado!
Te ha mostrado lo que hay oculto en
(volá do lesa) el hombre:
¡dominar a la mujer que su corazón
Vendulko! -ani podháky! elige!
Martinko! -ani památky!
VENDULKA
(echo: Vendulko! Martinko!) Me ha mostrado lo que hay oculto
en el hombre:
-Jdu jim vstríc! ¡dominar a la mujer que su corazón
Ne, mohla byck je minout; elige!
chci zde odpocinout.
MARTINA
(sedne a as hned vyskocí) Te ha mostrado lo que hay oculto en
el hombre:
Ale jak se dockám? ¡dominar a la mujer que su corazón
Mou drahou Vendulku elige!
Lukás mi odprosí; ¡Y sin él, no puedes vivir!
jak se ty uprímné
oci jim zarosí! VENDULKA
Aj, kroky? ¡No quiero verlo, todo se terminó!
Ne, to vzletěl skrivánek
a zpívá, spívá, MARTINA
az to v srdci hraje! Debes ceder, porque lo amas:
Hlásj, ptácku, hlásej, ¡a pesar de que no quieres
dobý den, aj, dobrý den! reconocerlo!
Z trávy kvítek raný vstal, ¡Te imagino ya en sus brazos!
jitra zárí políben, aj, políben!
Jásej, zpívej, jásej, skrivánku, VENDULKA
posdrav ruze , pozdrav ruze ¡Nunca! ¡Lo odio!
cervánku,
jásej, zpívej, jásej zpívej! Escena 7
Vstávej, vstávej, krásné slunecko,
aj, slunécko! (Es temprano. Al fondo un espeso
Pánbuh brányu zotvíral bosque. A la
v nebes kraj a v srdécko, aj, v izquierda un terraplén con follaje.
srdécko! A la derecha
Jak by rádo vzlétlo hned, la casita de Martina, con un jardín
jak by vzlétlo, zpívat, zárit v sirý cercado)
svět,
zárit, zárit! BARCE
Hle Matous, Lukás a nás hospodár! (viene corriendo)
¡Oh, vengo corriendo, me falta el
8. Výstup aire!

MATOUS (golpea la puerta y la ventana)


Zdet Martincino prístresí
a Vendukla s ní prebývá! ¡Vendulka, Martina!
¿Me oís?... ¿Dónde estáis?
LUKAŠ ¡Os traigo una buena nueva!
Ach, v horí zde se ukrývá. ¡Queréis saber de qué se trata?
Matous,
TOMEŠ el buen hombre,
Ó, vsak se s tebou potěsí! ese tesoro que Dios lo bendiga,
¡me la ha contado!
BARCE
Kéz prijde jen! (mira a través de la valla)
Jsou kdesi,
snad v noce zasly v lesy! ¡Vendulka, Martina!
No están en la casa...
SBOR Deben de haber ido al bosque.
Nu, vsak se dockáme,
vzdyt brze pzonáme, (llama hacia el bosque)
kdyz kosou na kámen,
zdali se nezláme. ¡Vendulka!... No se oye nada.
¡Martina!... Nada se mueve.
OTEC
Co tu vzdoru malichernýck, (se oye el eco: ¡Vendulka!...
co tusopru, hríchu cerných! ¡Martina!...)
Z bízkosti své, Bohu vzdané,
vyhnal bich ty spurné děti, ¡Iré a su encuentro!
kdybys nevelel, ó Pan, Aunque mejor no, podríamos
provinilcum odpustěti! cruzarnos...
Descansaré un poco.
LUKAŠ
(zkrousene k otci) (enseguida se sobresalta)
Dum vás jsem tak bídně zhanil,
otcovské vám srdece ranil, ¡Pero no puedo esperar!
mějte se nmmou slitování! A mi querida Vendulka
Lucas le quiere pedir perdón.
TOMEŠ ¡Será emocionante!
(chlácholive k otci) ¡Los ojos se les llenarán de
Hledte, dal se na pokání! lágrimas!
¡Oh!... ¿Oigo pasos?
OTEC No, es el vuelo de una golondrina,
Ano, ano, odpustím ti, hochu, que canta, canta,
abych měl uz klidu trochu! ¡y hace vibrar el corazón!
Ó, co por ten hrísný svět ¡Buen día pajarito!
musím snáset tolik let, ¡Corre la voz, corre la voz por
kdyz se dcera zpzodilá doquier!
světskou láskou souzila, ¡Las flores de la pradera se han
dum mi nárkem bourila, despertado
a to vscko pro Lukáse! al ser besadas por el nuevo sol!
Co vsak ted se na mně páse! ¡Alégrate y canta,
Dusi svou mám nepokojit, alégrate golondrina, saluda a las
námluvy a svatbu strojit, rosas,
pod okny mám ráděcní, saluda al amanecer!
brinkání a trancení, ¡Alégrate y canta!
a v tom Babylonu světském ¡Levántate, arriba hermoso sol!
v domě kolebku I s děckem, ¡Dios ha abierto
kricelo to celou noc- el portón del cielo y del corazón!
Boze, prispěj na pomoc! ¡Enseguida la tierra resplandecerá y
Pak mám slézat hory, todo cantará!
abych rovnal spory, ¡Sí, todo resplandecerá!
odpust, Boze, pro hubicku! ¡Por allí llegan Matous, Lucas y
Ano, ano, odpoustím ti hochu, todos los demás!
abych měl uz klidu torchu;
vzdyt zu snásím jako mucedník, Escena 8
smir ji, smir ji, a já reknu:
Bohu dík! MATOUS
¡Mirad, ésta es la casa de Martina
SBOR ¡Y Vendulka vive con ella!
Nu, vsak se dockáme,
vzdyt brzy poznáme, LUCAS
kdyz kosou na kámen, ¡Oh, se ha refugiado aquí con su
zdali se nezláme! pena!

TOMEŠ TOMÁS
(predstoupí k otci) ¡Tú la consolarás pronto!
Co jsme umuvili jako muzi
ve ctí, srovnám, BARCE
strýcku milý, vám ¡No las veo!
I sobě ke ctí! Estarán en alguna parte...
Sousedé a soudedky, ¡Tal vez pasaron la noche en el
zvu vás tedy za svedky, bosque!
jak muj svakr Lukás napraví
ten svuy kousek svéhlavý. CORO
Habrá que esperar,
LUKAŠ para ver
Dosvedcte, jak zelím uprímne, como terminará la cosa
nebot ona neuverí mně! entre esos dos tercos.

SBOR EL PADRE
Rádi uvidíme, ¡Cuánta tonta mediocridad,
rádi, rádi dosvedcíme! disputas y pecados!
¡Les darías unas cachetadas
9. výstup a estos niños tercos,
si no fuera porque el Señor dispuso
(Vstoupí Vendulka za ní Martinka s que se perdonara a los pecadores!
nusí)
LUCAS
VENDULKA (con pesar, al padre)
(zastaví se a vzkrikne radostne) He ofendido su casa
Tot on! y herido vuestro corazón de padre,
¡tened compasión con este pobre!
LUKAŠ
Tot ona! TOMÁS
(calmando al padre)
VENDULKA Ya lo ves... ¡Está arrepentido!
(v nejvestím dojetí)
Ach, on mne sleduje, EL PADRE
Sí, si, te perdono joven,
(radostne) ¡para tener finalmente paz!
Pensar todo lo que tuve
on přec me miluje! que soportar durante tantos años
en los cuales, mi hija,
LUKAŠ vagaba por la casa
(rozpacitě) con sus penas de amores...
Má Vendulko! ¡Y todo a causa de Lucas!
¡Y ahora pasa esto!
VENDULKA Mi alma nunca encontrará sosiego.
(rozběhne se k němu) Debo preparar un casamiento
Muj nejdrazí, jsem tvá, y debajo de mi ventana
jiz navz tvá! hay barullo, baile y griterío,
¡esto es una Torre de Babel!
LUKAŠ Hasta hay un niño que llora en la
(odmítave a rozpacite) cuna
Ach, nejsem hoden! y grita durante toda la noche...
¡Dios mío, dame tu ayuda!
VENDULKA Estaría dispuesto a escalar
(obejme jej) montañas
Tobe jen chci zít, para componer esta riña.
a z lásky se ti vzdám! ¡Por Dios!... ¡Todo por culpa de un
beso!
(chce jej políbit) Sí, sí, yo te perdono joven,
para tener finalmente paz,
LUKAŠ pues sufro como un mártir.
(vymkne se jí z nárucí) Perdonaros uno al otro y podré
Ne, nech mne být! decir:
¡Gracias Dios mío!
BARCE, MARTINKA, TOMEŠ
OTEC, MATOUS, SBOR CORO
(ustrnutím) Habrá que esperar,
Vzdyt chtela ti dát hubicku! para ver
como terminará la cosa
LUKAŠ entre esos dos tercos.
(premáhje se)
Já nechci! TOMÁS
(se acerca al padre)
OTEC Lo que antes acordamos entre
Ten má také hlavicku! caballeros,
ahora lo enderezaré yo, querido
VENDULKA primo,
(odvráté se placíc) ¡por tu honor y por el mío!
Já nestastná! ¡Primos y primas!
A todos vosotros
MARTINKA os ruego ser testigos,
Vsak, Lukasi, tys chel to políbení! de cómo mi cuñado Lucas,
arrepentido,
MATOUS ¡arreglará las cosas!
A tohle je mi krásné odprosení!
LUCAS
OTEC ¡Seréis testigos, de mi
(rozhorlene k Lukási) arrepentimiento,
Jak? Chces snad Vendulky se zbýt? pues ella no querrá creerme!

MARTINKA CORO
Vsak, Lukasi, tys chlel to políbení! ¡Con placer lo veremos!
¡Gustosos, gustosos seremos
TOMEŠ testigos!
Mám z tebe jeste hanbu mít?
Escena 9
OTEC
Jak, chces snad Vendulky se sbýt? (Sale Vendulka, la sigue Martina
con el hatillo)
TOMEŠ
Co reknou rádní lidé o mne? VENDULKA
(se detiene y da un grito de alegría)
MARTINKA ¡Es él!
Tys chtel to políbení!
LUCAS
OTEC ¡Es ella!
Coz nedockám se klidu v dome?
VENDULKA
MATOUS (muy emocionada)
A tohle je mi krásné odprosení! ¡Oh, él viene a por mí!

BARCE,, SBOR (contenta)


Sousedy a sousedky
proto´s vyzval za svedky, ¡Sí, me ama!
aby kazdý videl snad
tebe znova vzdorovat? LUCAS
(tímidamente)
TOMEŠ ¡Vendulka mía!
Mám z tebe jeste hanbu mít?
VENDULKA
OTEC (corre hacia él)
Jak? Chces snad Vendulka se sbýt? ¡Querido mío, soy tuya!
¡Por siempre tuya!
MATOUS
A tohle je mi krásne ódprosení! LUCAS
(embarazado y tímido)
SBOR; BARCE, MARTINKA ¡No soy digno de ti!
Sousedy a sousedky
proto´s vyzval za svedky, VENDULKA
aby kazdý viděl snad (lo abraza)
tebe znova vzdorovat? ¡Sólo para ti quiero vivir!
¡Por amor me rindo!
TOMEŠ
Co reknou rádní lidé o mně? (quiere besarlo)

OTEC LUCAS
Coz nedockám se klidu v domě? (se aparta de ella)
¡No, déjame!
LUKAŠ
Má Vendulko, sle jsem te pohanil, BARCE, MARTINA, TOMÁS,
vsak hloub jesem vlastní srdce EL PADRE, MATOUS, CORO
poranil; (asombrados)
ach, odpust jiz, já prisel, vez, ¡Pero si te ofreció un beso!
by viděla to celá ves,
jak odprpsím te za své provinění, LUCAS
a prede vsemi za pravdu ti dám: (con esfuerzo)
já v krivdě byl, kdyz jsem chtel ¡No lo quiero!
políbení,
já uz ho nechsi, já us se vza´m! EL PADRE
¡Qué cabeza tan dura!
VENDULKA
(zivé) VENDULKA
Ó, tys byl v právu! (se aparta llorando)
¡Qué desgraciada soy!
LUKAŠ
(vroucne) MARTINA
Tys jen pravdu měla! Pero Lucas, ¡tú querías el beso!

VENDULKA MATOUS
(významne) ¡Qué manera de pedir disculpas!
Já ustoupím!
EL PADRE
LUKAŠ (indignado, a Lucas)
Já ustoupín ti rád! ¡Cómo! ¿Quieres deshacerte de mi
Vendulka?
VENDULKA
(laskave) MARTINA
Nic zlého nechtěl´s! Pero Lucas, ¡tú querías el beso!

LUKAŠ TOMÁS
Dobrou vec jsi chtěla! ¿Me quieres avergonzar?
VENDULKA EL PADRE
(ohnive) ¡Cómo! ¿Quieres deshacerte de mi
Ty jestě lepsí! Vendulka?

LUKAŠ TOMÁS
(blazené) ¿Qué dirá la gente de mí?
Lepsí?
MARTINA
VENDULKA ¡Tú querías el beso!
(s láskou)
Nastokrát! EL PADRE
¿Es que nunca tendré paz en la
LUKAŠ casa?
Ach!
MATOUS
(sekjaí se pohledem, dají si ¡Qué manera de pedir disculpas!
srdecnou hubicku)
BARCE, CORO
BARCE, MARTINKA, TOMEŠ ¡Vecinos y vecinas!
OTEC, MATOUS, SBOR ¿Para esto nos invitó a ser testigos?
Smíryle se vzdory, ¿Para que todos veamos
zmeknou nase hory, nuevamente su terquedad?
ona jej, on ji má rád,
dobře, dobře nastokrát! TOMÁS
¿Me quieres avergonzar?

EL PADRE
¡Cómo! ¿Quieres deshacerte de mi
Vendulka?

MATOUS
¡Qué manera de disculparse!

CORO, BARCE, MARTINA


¡Vecinos y vecinas!
¿Para esto nos invitó a ser testigos?
¿Para que todos veamos
nuevamente su terquedad?

TOMÁS
¿Qué dirá la gente de mí?

EL PADRE
¿Es que nunca tendré paz en la
casa?

LUCAS
Vendulka mía, mucho te ofendí,
pero más aún ofendí a mi propio
corazón.
¡Oh, perdóname! Debes saber que
vine
para que sepa todo el pueblo
que tenías razón:
¡Yo estaba equivocado al exigir el
beso!
Por eso no lo quiero,
¡Renuncio a él!

VENDULKA
(animada)
¡Oh, pero eras tú el que tenías
razón!

LUCAS
(afectuosamente)
¡Sólo tú tenías razón!

VENDULKA
(firme)
¡Yo cederé!

LUCAS
¡Yo cederé gustoso!

VENDULKA
(cariñosamente)
¡Nada malo deseabas!

LUCAS
¡Tú querías algo bueno!

VENDULKA
(apasionadamente)
¡Y tú algo mejor!

LUCAS
(feliz)
¿Mejor?

VENDULKA
(con afecto)
¡Cien veces!

LUCAS
¡Oh!

(sus miradas se encuentran y se


besan)

BARCE, MARTINA, TOMÁS


EL PADRE MATOUS, CORO
La disputa acabó.
Hasta las rocas se compadecieron.
Ella lo ama, él la ama,
¡qué bien, qué bien!

También podría gustarte