Systmov bednn

Uebnice pro vuku souasnch postup

bednn zkladnch prvk betonovch konstrukc
Lektoroval:
prof. Ing. Frantiek Musil, CSc., Brno 2009

doc. Ing. Karel Dokal, CSc., Brno, 2009.

Ing. Jan Sedlek, Uh. Hradit, 2009.
Ing. Libor Martik, Zln, 2009
OBSAH
1 vod........................................................................................................... 2
2 Systmov bednn a jeho druhy................................................................. 2
2.1 Rozdlen dle zpsobu pouit ........................................................... 2
3 Systmov bednn pro svisl konstrukce ................................................... 3
3.1 Rozhodujc kritria pro vbr vhodnho bednn .............................. 3
3.1.1 Tvar betonov konstrukce......................................................... 3
3.1.2 Zachycen vodorovnch sil vznikajcch pi betoni ................ 3
3.1.3 Tlak erstvho betonu na bednn ............................................. 4
3.1.4 Vsledn pohledovost betonov konstrukce.............................. 4
3.1.5 Hmotnost bednn..................................................................... 5
3.2 Stnov rmov bednn .................................................................... 5
3.2.1 Hlavn konstrukn prvky stnovho rmovho bednn ........... 6
3.2.1.1 Panely ....................................................................... 6
3.2.1.2 Spojovac materil..................................................... 7
3.2.1.3 Rdlovn.................................................................. 8
3.2.1.4 Doplkov prvky ...................................................... 8
3.3 Stnov nosnkov bednn................................................................ 9
3.4 Sloupov bednn .............................................................................. 9
4 Systmov bednn pro vodorovn konstrukce.......................................... 10
4.1 Stropn nosnkov bednn PERI ..................................................... 10
4.1.1 Hlavn konstrukn prvky stropnho nosnkovho bednn ...... 10
4.1.1.1 Betonsk desky .................................................... 10
4.1.1.2 Devn nosnky ..................................................... 11
4.1.1.3 Stropn stojky.......................................................... 12
4.1.2 Mont stropnho nosnkovho bednn.................................. 13
4.1.3 Demont stropnho nosnkovho bednn.............................. 15
4.2 Stropn panelov bednn PERI ....................................................... 17
4.2.1 Hlavn konstrukn prvky stropnho panelovho bednn ........ 17
4.2.1.1 Panely ..................................................................... 18
4.2.1.2 Nosnky .................................................................. 18
4.2.1.3 Stropn stojky.......................................................... 19
4.2.1.4 Stropn hlavy........................................................... 19
5 Ekonomika systmovho bednn ............................................................ 21
6 Zvr ........................................................................................................ 21

1
1 vod
Bednn vymezuje projektem pedepsan tvar betonov konstrukce a nese hmotnost betonu a
do doby, ne beton dostaten vyzraje a konstrukce nezmn poadovan tvar, pop. unese
alespo vlastn thu. Systmov bednn je komplexn prmyslov vyrbn soubor prvk a
dlc formy, zahrnujc i oprn a podprn systm a ochrann leen. Systm je navren
podle jednotn koncepce tak, aby jeho prvky byly univerzln, kompatibiln pro mnohonsob-
n opakovan nasazen v prmyslov stavebn vrob. Umouje bednn jednoho nebo n-
kolika typ konstrukc s rznmi rozmry a tvary.
Prmyslov vroba systmovho bednn zaruuje jeho vysokou kvalitu a minimln
rozmrov tolerance. Bednn plochy se vyztuuj kovovmi nebo devnmi nosnky, je-
jich pevnost umouje minimalizovat poet sepnut. Forma se spojuje jednoduchm zpso-
bem s prvky oprnho a podprnho systmu, jejich soust jsou rektifikan zazen. Pi
pouit systmovch bednn se dosahuje nzk stavebn pracnosti a vysok efektivity. Vech-
ny druhy systmovch bednn zabezpeuj kvalitn povrch betonov konstrukce. Vrobci
systmovch bednn nabzej bednic soupravy pizpsoben bednnm z rznch konstruk-
nch prvk.

2. Systmov bednn a jeho druhy

2.1 Rozdlen dle zpsobu pouit

Dle zpsobu nasazen meme systmov bednn rozdlit do nkolika zkladnch skupin:
Bednn pro svisl konstrukce
Zklady
Stny, achty
Sloupy, pile
Ostatn svisl konstrukce (prvlaky, ela mostovek, msy)
Bednn pro vodorovn konstrukce
Stropy
Rampy, schodit
Ostatn vodorovn konstrukce (prvlaky, podepen prefabrikt )
Speciln (zvltn) konstrukce
Tunely
Mosty
Ostatn speciln konstrukce (sportovn a kulturn stavby, vodohospodsk stavby )

2
3. Systmov bednn pro svisl konstrukce
3.1 Rozhodujc kritria pro vbr vhodnho bednn
O technickm een a pouitm systmu pro bednn svislch konstrukc rozhoduje nkolik
dleitch faktor. Dve ne zvolme druh bednn, kter chceme pout a ne se zaneme
zabvat vlastnm nvrhem, je teba zjistit, jestli vystame s bednnm pro rovn stny nebo
musme eit i zaoblen tvary, jestli budeme pouvat oboustrann nebo jednostrann bednn,
jak je vka jednotlivch konstrukc a jak druh betonu se bude pouvat. Dle je dleit
vdt, jak poadavky m investor na pohledovost betonu a bude-li na stavb jeb pro mani-
pulaci s bednnm.

3.1.1 Tvar betonov konstrukce

Vbr bednicho systmu zsadn ovlivuje tvar betonov konstrukce, kde rozliujeme jestli
bednme rovn stny nebo stny obloukov.
Pro obloukov tvary pouvme vtinou speciln bednn, u kterho se daj jednotliv panely
pomoc veten plynule zaoblit a meme tak vytvoit kruhov bednn jakhokoliv polomru.
Omezen bv pouze u minimlnho polomru, kter vtinou zan na hodnot 1metr a zvi-
s na pouit bednic desce.
Pokud zadavatel netrv na pesnm kruhovm tvaru, je mon oblouky o vtm polomru
bednit jako segmentov s pouitm bnch systm pro stnov bednn. Oblouk se vytvo
tak, e se mezi jednotliv panely vlo pedem zhoblovan klnov hranol.

3.1.2 Zachycen vodorovnch sil vznikajcch pi betoni

Pro zpsob zachycen vodorovnch sil pi betoni je rozhodujc, zda bednme konstrukce
pomoc oboustrannho nebo jednostrannho bednn. U oboustrannch systm jsou vodo-
rovn sly peneny thly a maticemi (rdlovn), kter navzjem spojuj protilehl bednic
dlce. Jednostrann bednn se pouv tam, kde se z jedn strany betonovan stny nachz
stvajc stavebn konstrukce nebo jin pevn tvar (skla, zpevnn stna vkopu apod.).
V takovm ppad meme bednn pout pouze z jedn strany a vodorovn sly zachycu-
jeme pomoc oprnch rm.

3
3.1.3 Tlak erstvho betonu na bednn
Vka betonovan konstrukce, rychlost betone a pouit beton uruj tlak erstvho
betonu na bednn. Bn nosnost stnovho bednn se pohybuje od 40 do 80 kN/m2.
U sloupovch bednn je ppustn tlak erstvho betonu od 100 do 150 kN/m2.

Tlak erstvho betonu posuzujeme jako hydrostatick tlak, tzn. e nen zvisl na tlouce be-
tonovan konstrukce a je pmo mrn vce erstvho betonu.
Pokud je betonovan konstrukce pli vysok meme snit tlak erstvho betonu tak, e
pedepeme pomalej beton nebo rozdlme beton po vce na nkolik takt. Kad dal
takt potom nsleduje a po zatvrdnut pedchozho zbru.
U sloup, pil a krtkch stn dochz k velkm tlakm, protoe maj mal prez a mus se
zpravidla betonovat na jeden zbr.
Zvltn pozornost je poteba vnovat samohutncm betonm, u kterch je potek tuhnut
posunut tak, e k nmu dochz zpravidla a po zabetonovn konstrukce na celou vku.

3.1.4 Vsledn pohledovost betonov konstrukce

Dalm dleitm faktorem pro vbr bednicho systmu je poadavek investora na pohledo-
vost betonu. Hodnotcmi kritrii jsou v tomto ppad povrchov struktura betonu, rozdlen
ploch, rozmstn kotevnch prvk a barevnost. Nkdy se do bednn vkldaj matrice nebo se
na bednic desky pipevuj hoblovan prkna nebo jin ezivo.
Je teba zmnit, e neexistuje dn norma stanovujc, jak by ml vypadat pohledov beton
monolitickch konstrukc, a proto m kad jinou pedstavu o tom, jak kritria by ml splo-
vat. Nkdo poaduje pravideln otisk rm panel, jin naopak chce, aby byl povrch betonu
zcela hladk bez tohoto otisku, dal vyaduje, aby ml betonov povrch nap. strukturu deva
apod. Je teba vdy jednat se zadavatelem a dohodnout se, jak m vsledn povrch betonova-
n konstrukce vypadat.
Dleitm ukazatelem z hlediska pohledovosti je tak rozmstn pracovnch spr. Protoe
pechod mezi dvma takty je na betonu vdy patrn, pracovn spra se naopak zvrazn a tvo-
tak vrazn architektonick prvek.

4
Z hlediska zpracovn betonov smsi je u svislch betonovch konstrukc dleit dbt
zejmna na dsledn dodren pravidel vibrovn. To se mus provdt tak, aby na povrchu
konstrukce zstalo co nejmn vzduchovch bublinek, kter po zatvrdnut zpsobuj tzv. ka-
verny (dutiny) a znehodnocuj vsledn vzhled a kvalitu pohledovho betonu.

3.1.5 Hmotnost bednn

Pokud na stavb nen k dispozici jeb, je pro vbr bednn dleit tak jeho hmotnost.
Existuj lehk systmy, kter jsou pmo ureny pro run mont. Nejt dl v takovm p-
pad nev vtinou vce ne 40 a 50 kg. Tyto druhy bednn vak maj ni nosnost
(cca 40 kN/m2) a vtinou se nehod pro konstrukce s vysokmi poadavky na pohledovost.

Tam, kde nemme k dispozici jeb, ale potebujeme bednn s vy nosnost, jsou vhodnou
alternativou panely s hlinkovm rmem. Tyto panely jsou doplkem k bnm stnovm sys-
tmm, pouvaj stejn spojovac materil, maj zpravidla stejnou konstrukci, stejn rozmry
a stejnou bedic desku jako systm z kterho vychz, pouze ocelov rm je nahrazen rmem
ze slitin hlinku.

3.2 Stnov rmov bednn

Pro bednn svis-
lch konstrukc
se nejastji po-
uv stnov
rmov bednn.
Rmov bednn
je velmi univer-
zln a d se po-
ut v podstat na
vechny typy
svislch kon-
strukc od zkla-
d, pes stny a
po pile.

5
Vedle rmovho existuje tak stnov nosnkov bednn. Pouv se hlavn pro velk stny,
kter se na stavb mnohokrt opakuj, pro mohutn a vysok pile a pro stny s vysokmi
nroky na pohledovost.
Firma PERI, je nejvtm vrobcem bednn na svt. Dodv nkolik stnovch rmovch
systm, kter se li zejmna nosnost a hmotnost, podle typu konstrukc, na kter jsou jed-
notliv systmy ureny.
TRIO je nejspnj rmov bednn vyuiteln pro vechny druhy staveb. Systm penese
pi splnn nejvych poadavk na rovinnost tlak betonu a 83 kN/m2 a umouje bednit
stny jakchkoliv vek. Nejvt panel m rozmr 270 330 cm.
DOMINO je lehk rmov bednn pro bednn stn do vky 5m. Ppustn tlak erstvho
betonu je 60 kN/m2. Vtina panel m hmotnost do 50 kg a d se pout i na stavbch, na
kterch nen k dispozici jeb.
HANDSET je sporn maloplon bednn uren pro men konstrukce. Vtina dl v do
30 kg, take s nimi me manipulovat pouze jeden lovk. Nejvt panel m rozmr
150 90 cm. Bednn je ureno pro tlak erstvho betonu do 40 kN/m2.
MAXIMO je nov tk bednn vychzejc ze systmu TRIO, se kterm je pln kompatibiln.
Pouv uniktn systm spnn dlc z jedn strany bednn, co urychluje bednic prce a
sniuje mzdov nklady.

HANDSET DOMINO TRIO

3.2.1 Hlavn konstrukn prvky stnovho rmovho bednn

Zkladem stnovho rmovho bednn je panel, kter je tvo-
en ocelovm, ppadn hlinkovm rmem a bednic deskou.
Panely se navzjem spojuj do vtch celk pomoc spojovac-
ho materilu (zmky, klipy nebo spojky) a vodorovn sly jsou
zachyceny pomoc rdlovn (thla a matice). Dle existuje
cel ada doplkovch prvk, kter usnaduj manipulaci
s bednnm a zajiuj bezpenost prce pi monti, demonti
a uvn bednn.

3.2.1.1 Panely
Panel je hlavnm prvkem stnovho rmovho bednn. Vytv vlastn tvar bednn a je
v bezprostednm styku s erstvm betonem. Je tvoen rmem a bednic deskou.
Rmy jsou tm vhradn ocelov, vjimen jsou vyrobeny ze slitin hlinku. U lehkch bed-
nn je rm z ploch oceli, helnk nebo jinch otevench profil. U tch systm tvo

6
rm sloit uzaven profily, kter jsou navreny tak, aby umoovaly dokonal spojen pane-
l pomoc zmk.
Obvodov rm je ztuen ebry. U nkterch systm jsou ebra jen ve vodorovnm smru.
Firma PERI vak dola k zvru, e pro dobrou funkci systmu a vysokou nosnost je lep
pouvat ztuen v obou smrech.

Bednic deska je vtinou z mnohovrstv pekliky z kvalitnch devin a je potaen povlakem

z fenolov pryskyice. V posledn dob se objevuj snahy nahradit tuto klasickou devnou
desku rznmi kombinacemi deva a plast (ppadn i hlinku) nebo celoplastovmi deskami.
Tyto desky ale vyaduj speciln zachzen a drbu a jsou drah.

Velikosti panel jsou navrhovny v uritm rastru tak, aby se mohly navzjem kombinovat,
nastavovat a zamovat. Rastr panel je vtinou tvoen po 30 nebo 25 cm. Z ekonomickho i
logistickho hlediska je vhodn, pokud dokeme pi minimln druhovosti panel vybednit
jakkoliv tvar betonov konstrukce.

3.2.1.2 Spojovac materil

Pro spojen panel se pouvaj rzn typy spojek. Tyto prvky nazvan zmky, klipy, spojky,
zvory apod. pln ti zkladn koly:
- panely navzjem pevn spojuje v jeden celek, kter bezpen penese veker prce pi
ukldn a zpracovn betonov smsi a umouje penet cel sestavy bednn jebem;
- mus bednn dokonale utsnit, aby pi betoni nevytkalo cementov mlko;
- srovnv bednn tak, aby betonovan konstrukce byly perfektn rovn a mezi jednotlivmi
panely nebyly zlomy.

Firma PERI vyvinula a pouv u svch systm uniktn patentovan zmek BFD, kter do-
ke splnit vechny ti poadovan funkce najednou a kter je mon pout na vechny typy
spoj. Tam, kde sta pout jeden zmek BFD, pouvaj jin systmy ti a sedm rznch
spojek a doplkovch prvk. Pouit jednoho zmku vznamn urychluje mont a demont
bednn a usnaduje logistiku, co sniuje celkov nklady. Zajiuje jednoduch bezchybn
nvrh a zabrauje chybm pi realizaci na rozdl od systm, kter potebuj pro rzn typy
spoj bednn rzn materil.

7
3.2.1.3 Rdlovn
U oboustrannho bednn je nutn protilehl panely navzjem sepnout, aby se bezpen za-
chytily vodorovn sly vznikajc pi betoni. Toto se provd pomoc zvitovch ty (thel)
a matic. Bn se pouvaj tye prmru 15 mm (oznaovan DW15), kter penesou zate-
n v tahu a 90 kN. Pro vt zaten se pouvaj thla DW20, ppadn DW26, kter m
nosnost 250 kN.
Pro sprvn umstn thel jsou v panelech umstny rdlovac otvory, ktermi se tye provl-
kaj. Zsada je, e kad svisl spra mezi panely mus bt zajitna rdlovnm.
Aby se dala thla po betoni vythnout a optovn pout, mus bt opatena chrnikou. Pro
bn ppady se pouv zdrsnn plastov trubka, kter je na koncch opatena plastovmi
konusy. U betonovch konstrukc se ale meme asto setkat se zvenmi poadavky na
vodotsnost, nkdy na plynotsnost, zvukotsnost, ppadn ohnivzdornost nebo odolnost
proti zen. Pro takov ppady existuj speciln typy chrniek, speciln konusy a uzavrac
prvky, ktermi se otvory po thlech utsuj.

3.2.1.4 Doplkov prvky

Krom panel, spojovacho materilu a rdlovn m vtina systmu k dispozici celou adu
doplkovch prvk, kter usnaduj prci s bednnm a zajiuj bezpenost pi prci.
Nezbytnm doplkem pro bednn svislch konstrukc jsou prvky uren ke stabilizaci a
pesnmu ustaven bednn. Stabilizaci tvo staviteln tye (stabiliztory a vlonky). Po-
moc specilnch prvk se pipevn k panelm a dky nim dokeme bednn ustavit do svisl
polohy, ve kter ho dr a do doby, kdy je smontovna protilehl strana a panely jsou navz-
jem spojeny thly.

Dalm nezbytnm doplkem jsou lvky a konzoly slouc pro prci na bednn.

K doplkovm prvkm pat tak napklad prvky pro zbytkov rozmry, achtov dl-
ce,vyrovnvac zvory, rzn lvky, zbradlov konzoly a ebky. Dle jsou to prostedky pro
transport jako jsou jebov hky a zvsy, palety a koe pro skladovn pepravu.

8
3.3 Stnov nosnkov bednn

Vedle rmovho existuje tak stnov nosnkov bednn. Toto bednn je vtinou navrho-
vno a vyrbno pesn na uritou konkrtn konstrukci.
Jednotliv dlce se montuj z typizovanch devnch phradovch nebo plnostnnch nosn-
k, kter se bn pouvaj pro stropn bednn. Nosnky jsou navzjem spojeny ocelovmi
zvorami v poadovanch dlkch a z druh strany je na nich pipevnna bednic deska. Opt
se vtinou pouv vcevrstv peklika oeten nstikem.
Smontovan dlce se spojuj do vtch celk pes zvory pomoc specilnch spojek a navz-
jem se spnaj thly, stejn jako rmov bednn.

3.4 Sloupov bednn

Sloupov bednn meme rozdlit na bednn pro rovnostnn sloupy a pro kruhov sloupy.
Prvn typ vychz ze stnovho bednn a asto vyuv stejn nebo podobn prvky. Naproti
tomu bednn kruhovch sloup je samostatn systm, kter nelze pout pro dn jin kon-
strukce (s vjimkou kruhovho ukonen stn).
Ve srovnn se stnovm bednnm mus sloupov penet mnohem vt tlaky erstvho
betonu. To je zpsobeno tm, e sloupy a pile maj mal objem a nemohou se v nich prov-
dt dn pracovn spry, tzn. e se mus betonovat najednou na celou vku.

9
4. Systmov bednn pro vodorovn konstrukce
Stejn jako u svislch konstrukc meme i pro vodorovn konstrukce rozdlit bednn
z hlediska konstruknho systmu na panelov (u stnovch systm nazvan rmov) a
na nosnkov.
V ppad vodorovnch konstrukc je ale pomr nasazen obou systm zcela opan ne
u konstrukc svislch. Jestlie se u stnovch systm meme na stavbch v esk republice
setkat hlavn s rmovm bednnm, u strop a ostatnch vodorovnch konstrukc se tm
vhradn pouv bednn nosnkov.
Je to zpsobeno tm, e mzdov nklady jsou u ns stle jet velmi nzk a pestoe mont i
demont nosnkovho bednn je ve srovnn s panelovm mnohem sloitj a asov n-
ronj, jeho nzk poizovac hodnota zatm vtz nad rychlost a jednoduchost panelovch
systm.

4.1 Stropn nosnkov bednn PERI

Stropn nosnkov bednn se vyznau-
je svou univerzlnost a nzkou poizo-
vac cenou. Systm, kter dodv firma
PERI, se nazv MULTIFLEX a je
jedinen pouitm devnho phra-
dovho nosnku na rozdl od ostatnch
systm, kter pouvaj nosnky pl-
nostnn.

4.1.1 Hlavn konstrukn prvky stropnho nosnkovho bednn

Stropn nosnkov bednn sestv ze t hlavnch konstruknch st. Jsou to betonsk
desky, kter tvo vlastn formu bednn a jsou v bezprostednm kontaktu s betonovou sms,
dle rot z devnch nosnk, kter desky podpr a vytv nosnou konstrukci bednn a
cel systm je penen do spodn nosn konstrukce pomoc ocelovch ppadn hlinkovch
stojek. Ty mohou bt u vysokch nebo velmi tkch vodorovnch konstrukc nahrazeny
rznmi typy podprnch v.
Ve mohou bt speciln vyroben pro toto pouit, anebo sestaven ze stojek spojench na-
vzjem phradovmi nosnky v jeden celek. Firma PERI doke podept nejrznj sloit
tvary bednn tak pomoc uniktnho prostorovho leen PERI UP, kter se hojn vyuv
pi bednn mostovek a jinch zvltnch konstrukc.

4.1.1.1 Betonsk desky

Na stavbch se zpravidla setkte se dvma druhy betonskch desek. Prvnm z nich je vce-
vrstv peklika opaten ochrannm nstikem, kter je velmi podobn bednicm deskm

10
osazenm v panelech rmovho bednn. Druhm typem je tvrstv deska, potaen obou-
strann melaminovou pryskyic.
Desky se vyrbj v rznch rozmrech a mus splovat vysok poadavky na vslednou kva-
litu povrchu betonu. Bn tlouka je 21mm, spe vjimen se meme setkat s tloukou
27 mm.
Betonsk desky mohou bt nasazeny opakovan a jejich obrtkovost je pmo mrn kvali-
t a cen. Nejkvalitnj desky mohou bt pi etrnm zachzen a dslednm oetovn pou-
ity 30 a 50krt. U bnch desek se obrtkovost pohybuje okolo deseti nasazen. ivotnost
vrazn ovlivuje dkladn oetovn separanm olejem a vhodn zpsob itn po pouit.
Na doplnn zbytkovch rozmr u okraj konstrukce, u sloup, stn a pro vytven sloitch
forem na jedno nasazen se pouvaj levn proezov pekliky.

4.1.1.2 Devn nosnky

Jak ji bylo eeno, betonsk desky jsou poloeny na rotu tvoenm devnmi nosnky.
Rot je tvoen dvma vrstvami nosnk. Horn nosnky se rozmsuj v pravidelnch vzdle-
nostech a to vtinou po 50 nebo 62,5 cm. Zle na tlouce stropn konstrukce, na nosnosti
betonsk desky a na jej dlce, nebo konec desky mus bt vdy podepen.
Doln nosnky se umsuj kolmo k hornm a jejich vzdlenost zvis na jejich nosnosti a
na velikosti penenho zaten. asto je ale ovlivnna rozmstnm stavebnch konstrukc.
Pro bezchybn a ekonomick navrhovn rozestup nosnk a stojek jsou k dispozici pehled-
n tabulky a posuvn pravtka, kter pomhaj velice snadno a rychle urit sprvnou vzdle-
nost nosnk i stojek pro rzn tlouky stropnch desek.

Vtina vrobc bednn pouv plnostnn nosnky vky 20 cm. Firma PERI vak vyvinula
a dodv tak uniktn phradov nosnk vky 24 cm. Tento nosnk m vt nosnost ne
plnostnn a umouje rozmstit doln nosnky a stojky ve vtch vzdlenostech, co pin
nemal spory. Dky sv konstrukci maj phradov nosnky tak mnohem del ivotnost,
kter me pi sprvnm pouvn doshnout a 14 let na rozdl od plnostnnch, u kterch
je bn ivotnost okolo 4 let.

11
4.1.1.3 Stropn stojky
Stropn stojky podepraj spodn nosnky a pebraj tak veker zaten vznikajc pi vrob
monolitick konstrukce. Pi vpotu zaten je nutn potat s hmotnost betonu, s provoznm
zatenm vznikajcm pi prci na bednn a s vlastn hmotnost bednn a to po celou dobu
tuhnut a tvrdnut.
Stropn stojky jsou vtinou ocelov a jsou vkov nastaviteln v uritm rozsahu. Jejich
nosnost pak zvis na dlce vytaen. Firma PERI dodv ocelov stojky PEP v nkolika
dlkch s celkovm rozsahem od 100 cm a do 500 cm, pi pouit specilnho nstavce
550 cm. Minimln nosnost stojky pi jakmkoliv vytaen je 20 kN, dosahuje vak hodnot
a 40 kN.
Krom zmnnch ocelovch stojek dodv firma PERI tak vysoce nosn hlinkov stojky
MULTIPROP. Tyto stojky jsou velmi lehk a dodvaj se v dlkch do 6,25 m. Daj se na sebe
vkov nastavovat a pomoc phradovch rm se sestavuj do podprnch v. Samostatn
stojka doke penst zaten a 80 kN, zabudovan ve vi pak a 90 kN.

12
4.1.2 Mont stropnho nosnkovho bednn

13
14
4.1.3 Demont stropnho nosnkovho bednn

15
16
4.2 Stropn panelov bednn PERI
Hlavnmi pednostmi modernho stropnho panelovho bednn jsou jednoduch a rychl
mont a demont, co et nemal mzdov prostedky a dle monost brzkho odbed-
nn prvk, kter pot meme okamit pout na dal pracovn zbr. To nm zase umo-
uje bednit men plochy v rychlm sledu za sebou a uetit tak nklady za pronjem bednn.

Ob tyto pednosti dokonale spluje stropn bednn PERI SKYDECK.

4.2.1 Hlavn konstrukn prvky stropnho panelovho bednn

Hlavnmi prvky stropnho panelovho bednn PERI SKYDECK jsou panel (3), nosnk (2),
hlava (1) a stojka . U systmu s padac hlavou je soust systmu tak kryc lita (4). Tak
jako u kadho systmu i zde existuje cel ada doplkovch prvk, napklad pro een vol-
nch okraj bednn nebo napojovn bednn ke stvajcm konstrukcm apod. ada dopl-
kovch prvk systmu PERI SKYDECK slou k zajitn bezpenosti pi prci na bednn.

17
4.2.1.1 Panely
Tak jako u stnovch systm, vytv panely vlastn tvar bednn a jsou v bezprostednm
styku s erstvm betonem. Rozdl je v tom, e panely pro stropn bednn mus bt co nejleh-
, protoe se osazuj a demontuj run bez pomoci jebu. Vlastn panel tvo rm, kter je
vtinou vyroben ze slitin hlinku a vcevrstv bednic deska.

Panely systmu PERI SKYDECK maj hlinkov rm a bednic desku tl. 9 mm, take i nejvt
panel o rozmrech 150 75 cm v pouhch 15,5 kg a manipulace s nm je velmi snadn.
V minulosti se nkte dodavatel snaili prosadit s panely, kter se daly pout jak pro bed-
nn stn, tak pro bednn strop. To se ale ukzalo jako nevhodn, protoe stnov bednn
pen mnohem vt tlaky a proto vyaduje tu a mohutnj rmy a tlust bednc desku.
Takov panely jsou potom pli tk pro run manipulaci pi bednn strop.

4.2.1.2 Nosnky
Jak u bylo zmnno ve, nemohou mt panely kvli hmotnosti pli velk rozmr. Kad
vak mus bt podepen minimln ve tyech bodech. Abychom minimalizovali mnostv
stojek, ukldaj se jednotliv panely na nosnky a ty jsou pot podeprny stojkami.
Tak jako u vech prvk pro stropn bednn, je tak pro nosnky dleit nzk hmotnost. Nos-
nky systmu PERI SKYDECK jsou hlinkov a standardn dlka je 2,25 m pi hmotnosti
15,5 kg. Nahoe jsou osazeny ozubenou plastovou litou pro zajitn sprvn polohy panel.

18
4.2.1.3 Stropn stojky
Pro podepen panelovho stropnho bednn se pouvaj stejn stojky jako u nosnkovch
systm. Rozdln jsou pouze hlavy, kter se na stojky nasazuj.

4.2.1.4 Stropn hlavy (a kryc lity)

Pro uloen nosnk, ppadn panel na stropn stojky slou stropn hlavy. Existuj rzn
typy hlav. Firma PERI vak vyvinula uniktn tzv. padac hlavu, kter umouje sten
odbednn za velmi krtkou dobu po betoni. Zatmco klasick stropn bednn se odbeduje
vtinou a po tech tdnech, systm padacch hlav PERI SKYDECK umouje demont
panel a nosnk prmrn za 2 a 5 dn, v krajnch ppadech ji druh den po betoni.
Obecn plat, e m tlust je betonovan strop a m vy je teplota vzduchu, tm krat jsou
termny pro odbednn.

Princip padac hlavy spov v tom, e po dosaen urit pevnosti betonu se derem kladiva
na hlav uvoln kln, kter zpsob pokles nosnk a potamo tak panel o 6 cm. Pot lze nos-
nky i panely snadno demontovat a pout pro dal zbr. Souasn se mohou tak demonto-
vat stojky u okraj desky sousedcch s nosnou konstrukc. Strop zstane podepen pouze
vnitnmi stojkami s padacmi hlavami.

19
Pi pouit padacch hlav je nutn mezi panely vloit tzv. kryc litu, kter umouje spolu
s hlavou pedasn odbednn. Kryc lity zstvaj po stenm odbednn osazeny spolu
s hlavami a stojkami.

5. Ekonomika systmovho bednn

Betonov sms

Uloen betonu

Armatura

Uloen armatury

Nklady na bednn

Mont a demont bednn

Nklady na vrobu 1 m3 betonov konstrukce v zvislosti na tvaru, typu a nronosti kon-

strukce mohou bt rzn vysok. Pomr nklad na beton, armaturu, bednn a prce bv
rzn. Ale na rozdl od nklad na beton a armaturu, kter bvaj v podmnkch konkrtn
stavby podobn, jsou nklady na bednn a prci s nm pro rzn dodavatele velmi odlin.
Zvis to asto na vhodnosti pouitho sytmu bednn, optimlnm nasazen sad bednn,
minimalizaci prostoj a efektivit vynaloen prce tesa.

20
Vzhledem k trendu klesajcho potu kvalifikovanch tesa a zvyovn mezd pro nejkvalifi-
kovanj dlnky je pouvn jednoduchch systmovch bednn jedinou cestou ekonomic-
kho stavn. Produktivita bednn systmovmi prvky, cca 0,2 0,5 Nh/m2, umouje
zvldnout vysok tempo vstavby s minimem pracovnk a v krtkm ase.

Systmov bednn umouje:

Zamstnat pracovnky s ni kvalifikac, tedy men mzdov nklady.

Opakovatelnost takt a optimln nasazen sad, tedy rychl a efektivn zabednn, od-
bednn a oetovn betonov konstrukce.
Kvalitn plnovn postup stavn v ase i nkladech.
Zkracovn doby nasazen bednn a cel doby vstavby (nklady na jeby).
Sniovn vad betonovch konstrukc a nklad na jejich odstraovn.
Zvyovn bezpenosti prce a sniovn rizik ve vstavb.

Sluba njmovn bednn, kter tvo v obchodovn firem s bednnm nejvznamnj po-
loku jejich obratu, podporuje vznamn konkurenceschopnost a operativnost nstup rz-
nch firem a tm i cel proces ekonomickho stavn.

6. Zvr
V podmnkch stavn prmyslovm zpsobem se jen mlo betonovch konstrukc obejde
bez systmovch bednn. Firma PERI se s vjimkou taenho bednn, kter vyuv zrajc-
ho betonu jako podpory pro stle se pohybujc formu, vnuje vem druhm systmovch
bednn. Krom zkladnch systm rozvj nov, nkdy lokln poadovan systmy, jako
napklad pultov stropn stoly o rozmrech a 10 x 50 m pro prodejn plochy ve Spojench
sttech, a po systm letm betone most, kter je nyn k vidn na mostu pes Oprensk
dol u Lovosic, nebo bednn tunelu ocelovou krejc formou, dnes k vidn v Mostech u
Jablnkova. Ji zmnn pklady potvrzuj skutenost, e esk poboka PERI je na eskm
trhu velmi aktivn, technicky vyspl a jej ji realizovan projekty lze srovnvat s projekty
kdekoli na svt.
Velk prostor k rozvjen budou do budoucna hrt zven poadavky na bezpenost pracov-
nk. V tomto smru se vyvjej nov stropn systmy, jednostrann obslun systm rdlov-
n, zdokonaluj se pracovn ploiny a lvky. PERI je tak dodavatelem nejbezpenjho sys-
tmu leen v Evrop.

Podklady v titn i elektronick podob je mono si nechat poslat nebo sthnout na adresch:
www.peri.cz
www.peri.com

21
#3

7 --7

-# --7

--7 ?

3
- -?3 3
3
737
7

7
7
-37
-3 -

7 -3 -
37 -3 -

-
-
?3 -

3 --7

3 -3

- -