Vkov Text

Obecn vod do problematiky CNC programovn
st prvn
Nzev programu: Operan program Vzdlvn pro konkurenceschopnost

Nzev projektu: Inovace v rozvoji kompetenc k dle poteb trhu prce
Registran slo projektu: CZ.1.07/1.1.01/02.0084
Zadavatel: Stedisko praktickho vyuovn PBS Velk Bte, Vlkovsk 279, Velk Bte
1.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVN EVROPSKM SOCILNM FONDEM A STTNM ROZPOTEM ESK REPUBLIKY
2.
Obsah
1. vod do problematiky NC a CNC stroj ........................................................ 5
1.1 Vvoj slicov zench stroj.................................................................................... 5
1.2 NC a CNC zen obrbcch stroj ............................................................................. 7
1.3 Rozdlen slicov zench stroj na dv hlavn skupiny ......................................... 7
2. Souadn systmy u slicov zench stroj................................................ 12
2.1 Kartzsk souadn systm slicov zench obrbcch stroj ............................. 12
2.2 Polrn souadn systm ............................................................................................ 13
2.3 Zkladn pravidla pro orientaci os v prostoru u obrbcch stroj ............................ 14
3. Druhy zen drhy slicovch systm......................................................... 15
3.1 dic systmy s petritm zenm .......................................................................... 15
3.2 dic systmy se souvislm zenm ......................................................................... 16
4. Vztan body u CNC stroj ............................................................................. 18
5. CNC Program ................................................................................................... 20
5.1 Stavba CNC programu ............................................................................................... 20
5.2 Vznam nejpouvanjch adres ............................................................................... 22
5.3 Postup tvorby programu ............................................................................................. 23
6. Vybran G - funkce a M- funkce .................................................................... 24
6.1 Zpsoby programovn .............................................................................................. 24
6.1.1 Absolutn programovn G90 ......................................................................................... 24

6.1.2 Inkrementln (prstkov) programovn G91 ............................................................ 25
3.
6.2 Ppravn funkce (G- funkce) .................................................................................... 27
G00 Rychloposuv............................................................................................................................ 28
G01 Linern interpolace (pohyb po pmce) .................................................................................. 29
G02 Kruhov interpolace ve smru hodinovch ruiek ................................................................ 30
G03 Kruhov interpolace proti smru hodinovch ruiek ............................................................ 31
G17, G18, G19 Volba pracovn roviny ........................................................................................... 32
G40, G41, G42 Korekce rdiusu bitu ve smru pohybu ................................................................ 33
G54 G57 - Absolutn posunut nulovho bodu .............................................................................. 36
G92 Omezen otek stroje ............................................................................................................. 37
G94 Posuv v milimetrech za minutu [min-1] ................................................................................... 37
G95 Posuv v milimetrech za jednu otku [mm] ............................................................................ 37
G96 Zapnut konstantn ezn rychlosti vc = konst. [m.min-1]......................................................... 38
G97 Vypnut konstantn ezn rychlosti n = konst. [mm] ............................................................... 38
6.3 Pomocn funkce (M- funkce) .................................................................................... 39

M00 Programov zastaven ............................................................................................................. 39
M03 sputn otek vetena ve smyslu hodinovch ruiek (CW) ............................................... 40
M04 sputn otek vetena proti smyslu hodinovch ruiek (CCW) ......................................... 40
M05 Zastaven otek vetena ........................................................................................................ 40
M06 Vmna nstroje ..................................................................................................................... 41
M08 Zapnut chlazen (chladc kapaliny) ...................................................................................... 41
M09 Vypnut chlazen (chladc kapaliny) ...................................................................................... 41
M17 Konec podprogramu ............................................................................................................... 41
M30 Konec programu ..................................................................................................................... 41
6.4 Pevn cykly ................................................................................................................ 42

Cyklus G64 Podln hrubovac cyklus ........................................................................................... 43
Cyklus G68 eln hrubovac cyklus ............................................................................................... 44
Cyklus G66 Zapichovac cyklus ..................................................................................................... 45
Cyklus G81 - Vrtac cyklus ................................................................................................................ 46
Cyklus G73 - Vrtac cyklus pro hlubok vrtn ................................................................................. 47
Cyklus G83 - Vrtac cyklus pro hlubok vrtn s vplachem ............................................................ 48
Cyklus G85 Vyhrubovac - vystruovac cyklus ............................................................................. 49
Cyklus G78 Zvitov cyklus s vertiklnm psuvem ..................................................................... 50
Cyklus G79 Zvitov cyklus s bonm psuvem ........................................................................... 50
7. Pklady ISO programovn: .......................................................................... 52
8. Zkladn pojmy ................................................................................................. 71
Bibliografie ..................................................................................................................................... 74
4.
1. vod do problematiky NC a CNC stroj
Co je to NC nebo CNC stroj? Zkladn otzka kter mus bt zodpovzena. Tyto zkratky, kter
jsou hojn vyuvny pi oznaovn obrbcch a jinch stroj, pochzej z anglickch slov:
NC stroj Numerical Control (slicov zen stroj),
CNC stroj Computerized Numerical Control (potaem zen NC stroj).
Mezi dal vrazy vyskytujc se ve spojitosti s obrbnm lze zaadit:
DNC Distributed Numerical Control (centrln potaov zen NC stroj),
CAD Computer Aided Design (potaov podpora konstrukce),
CAM Computer Aided Manufacturing (potaov podpora vroby),
CAD/CAM potaov systm s integrovanou podporou konstrukce a vroby soustky.
Jednotliv zkratky jsou v rmci tto publikace vysvtleny na zkladn rovni, aby si studenti
Stedn odborn koly Jana Tiraye dokzali udlat celkov obrzek o CNC technice jako takov.
Stejnm bodem tto publikace je samotn programovn CNC stroj nad rmec bn vuky
(vytven novch program, jejich prava, vyuvn programovch cykl, sprva a korekce
nstroj, aj.)
1.1 Vvoj slicov zench stroj
V prbhu dvactho stolet dolo vlivem svtovch vlek a soupeen o vesmr k velkmu rozvoji
prmyslu. Byla snaha nahradit manuln prci lovka strojem a tm zefektivnit vrobu, neboli
urychlit, zlevnit a automatizovat vrobn proces.
Potkem 50. let 20. stolet byly v Americe vyvinuty prvn numericky zen stroje tzv. NC stroje.
Jednalo se o klasick stroj vybaven jednoduchm dicm systmem s elektronkovmi obvody
(obvody s vakuovmi lampami), kter zpracoval vloen informace do techo zazen, pevedl a
nsledn odeslal informace k vykonn do msta poadovanho pkazem. Nejastjm nositelem
informac v tto dob byl drn ttek i pska.
5.
Vvoj automatizovanch systm byl urychlen na potku 70. let s rozvojem elektrotechniky, kdy
zaaly vznikat prvn NC systmy na bzi zkladnch integrovanch obvod.
Za velmi dleit asov obdob pro CNC techniku, potaov slicov zen stroje, je mono
povaovat prbh 80. a 90. let, bhem kterch dolo k vraznmu prosazen soustrunickch i
frzovacch center v technologii tskovho obrbn. Stroje zaaly bt vybavovny jednoduchmi
zsobnky nstroj, podavai obrobk, senzory pro sledovn pohon a mechanizm. Pedstava o
strojch byla jasn a reln, vyvinout stroj, na kterm je mono prun mnit vrobu s minimlnm
zsahem lovka v co mon nejkratm ase.
Dnen CNC stroje jsou konstrukn podobn svm pedchdcm, avak li se technologickmi
monostmi a parametry. Odlinosti a zdokonalen jsou viditeln v oblasti: vmny nstroj
(vyuvaj se velkokapacitn zsobnky s takka neomezenm potem nstroj ve stovkch),
mezioperan dopravy obrobk, tskovho hospodstv, pesnosti vroby (0,001mm) a kontroly,
prunosti vroby, opakovatelnosti, vroby sloitjch dlc a v neposledn ad otzky ekologie.
Me se zdt, e stroje na potku 21. stolet ji nepotebuj zdokonalovat, ale to je jen miln
pedstava. Stejn jako se vyvj lovk, tak i technologie jm vynalzan se budou mnit a
pizpsobovat jeho ivotu. V dnen dob se hlavn smr vvoje CNC techniky ubr
k provzanosti externch potaovch stanic s integrovanmi CAD/CAM systmy ve strojch,
neboli zdokonalovnm DNC zen.
Z historickho hlediska lze rozpoznat 4 zkladn etapy vvoje slicov zench stroj, kter
mohou bt oznaeny jako vvojov generace:
NC stroje 1. vvojov generace
Jedn se o stroje nejjednodu koncepce zaloen na konstrukci konvennch stroj doplnn o

slicov dic systm, kter umouje stavn souadnic (vrtaky, vyvrtvac stroje) a zen
v pravohlch souadnicch. Pro dnen poadavky strojrensk vroby jsou tyto systmy
nevyhovujc s ohledem na technologick monosti stroje, pesnost, spolehlivost a efektivitu
procesu.
Stroje jsou ji vybaveny servopohony, revolverovmi hlavami, zsobnky nstroj a dovoluj

zen v zkladnch pracovnch cyklech, bhem kterch lze vyuvat vce nstroj. Systmy jsou
doplnny o pam, umouj souvisl zen ve dvou osch a editaci program.
6.
Oproti pedchoz generaci jsou schopny souvislho zen ve tech osch. Dochz ke zven
pesnosti, produktivity vroby, mnostv nstroj v zsobnku a k vyuvn senzoru pro sledovn
pohon a mechanizm. Jednotliv zazen jsou integrovna do vrobnch celk umoujcch
potaov zen technologickho postupu vroby od vstupu po vstup soustky.
Vyznauj se souvislm zenm ve vce ne 3 osch a vlastn realizac vdeckch poznatk.

Pevn se jedn o typy stroj, u nich se zavdj nov metody v konstrukci a vyuit stroj,
umouj napklad: laserov sezen nstroje i rozmrovou kontrolu obrobku, zpracovn
programu pomoc CAD/CAM systm s vyuitm postprocesor, atd.)
1.2 NC a CNC zen obrbcch stroj
slicov zen stroje lze obecn charakterizovat jako zazen, u kterho jsou vechny pracovn
funkce provdny vhradn dicm systmem stroje pomoc programu. Vlastn program obsahuje
informace potebn k obroben sousti, kter jsou zapsny pomoc alfanumerickch znak a
seazeny v logickch posloupnostech nazvan bloky i vty. Jednotliv vty programu jsou ve
zvolenm kdu zaznamenny na nosi informac (drn pska, disketa, flash disk, hard disk) a
peneseny do techo zazen stroje. Zde jsou pevedeny do impuls elektrickho proudu nebo
jinch vstupnch signl, kter aktivuj servopohony a ostatn zazen potebn pro dn chod
stroje. Na rozdl od zen konvennho stroje nen NC stroj ovlivovn obsluhou stroje. Chod
numericky zenho stroje je automatick a zasahovn obsluhy do procesu vroby je omezeno na
minimum, co se projevuje kladn v ase i jakosti vroby. Zavedenm NC zen se doshlo vy
efektivity obrbcho stroje nejen u kusov a malosriov vroby, kde dochz k astmu stdn
tvarov i rozmrov rozdlnch obrobk, ale tak v sriov vrob, kde jednou vypracovan
program zaznamenan na nositeli informac je mono kdykoliv znovu vyut.
1.3 Rozdlen slicov zench stroj na dv hlavn skupiny
A) NC zen obrbcch stroj
Tato zazen jsou v dnen dob zastnna CNC stroji. Pro svou morln a technickou zastaralost
ji nejsou vyrbna a vyuvaj se jen na mn nron operace.
7.
zen stroje probh pomoc programu zaznamenanho nejastji na drn psce, kter je vloena
do techo zazen (teka) viz obrzek. Do pamti systmu, se nat jen jedna vta (jeden dek
na drn psce), kter se vykon. Po proveden aktuln vty, se nat nov a stvajc obsah
pamti se pemae (systm je schopen si zapamatovat jen jednu vtu). Po dokonen celho
programu mus bt drn pska pevinuta na zatek, aby mohl program bt znovu sputn.
Prunost vroby je naruena i zmnou v samotnm programu. Pokud je poteba provst pravu
v programu, mus bt cel pska vydrovna znovu. Tmito operacemi dochz k velkm
prostojm a as na vrobu se prodluuje.
Mezi podstatn nevhody NC systm lze zaadit: nemonost vyuvn podprogram, parametr
a sloitjch cykl.
Blokov schma NC dicho systmu
8.
B) CNC zen obrbcch stroj
Jedn se o systm, kde zen stroje pebr dic pota. Systm stroje nate cel program do
pamti ze zznamovho mdia (disketa, flash disk) nebo pomoc LAN st (propojen s potaem
mimo stroj), ze kter si me program kdykoliv vyvolat a spustit. Na rozdl od NC stroj je
interpoltor softwarovou zleitost nikoliv hardwarovou. To nm umouje nsledn mnit
vlastnosti dicho systmu a doplovat o rzn funkce, ani by bylo nutno zasahovat do
hardwarov struktury zazen. Ke generovn drhy nstroje i obrobku je mon vyut pmho
matematickho popisu tvaru drhy programem. Tedy je mon generovat kivky jako nap.
paraboly, hyperboly, cykloidy, kivky vych d (tzv. spline) a provdt kruhovou interpolaci
v prostoru s monost vyuit dalch os.
Vhody CNC dicch systm:
snadn editace programu,

monost vtven programu,
prce s podprogramy, cykly a parametry,
vyuit grafick simulace k testu programu,
vyuit diagnostiky,
zpracovn program vytvoench CAD/CAM systmech,
vroba velmi sloitch sousti,
produktivnj a hospodrnj vroba,
zven pesnosti a pizpsobivosti vroby,
men nroky na kontrolu,
ni zmetkovitost,
automatick vmna nstroj,
monost vcestrojov obsluhy (na jednoho pracovnka vce stroj),
spora vrobnch a skladovch ploch,
zven rovn dc prce.
9.
Blokov schma CNC obrbcho stroje
Blokov schma CNC dicho systmu
Pota jedn se o prmyslov pota osazen dicm systm (softwarem) CNC stroje.
tec zazen jedn se o rozhran slouc k penesen/nahrn programu (USB port, LAN).
Ovldac panel umouje provdt potebn pkazy nutn k run obsluze, sezen a
programovn CNC stroje.
Dekdovac len m za kol pemnit signl v slicovm kdu na hodnoty vstupnch signl
pro dc prvky pohon. Obsahuje kontroln obvody pro kontrolu sprvnosti tecch znak.
10.
Program soubor informac sestaven v urit posloupnosti, pomoc kterho je zen cel ezn
proces vroby sousti.
Interpoltor vypotv skutenou drhu nstroje, kter je zvisl na geometrii, dlkovch a

rdiusovch korekcch nstroje a tvaru obrbn plochy. Neboli generuje do kad souadn osy
okamitou danou polohu nstroje, obvykle vysl prstky (inkrementy) drhy. Jeden inkrement
zpravidla bv 1 m (0,001 mm).
PLC st je tvoena samostatnm vkonnm potaem obsahujc 64binrnch vstup/vstup.

PLC st pmo d krokov servopohony. Zpracovv signl z dotykov sondy i z runho
koleka a ovldacho panelu.
Odmovac zazen na slicov zench obrbcch strojch slou k odmovn drhy

vykonan nstrojem, do znan mry ovlivuje pesnost obrbcho stroje. U CNC obrbcch
stroj se pouvaj slicov (impulsn) odmovac systmy.
Pohony os bvaj v systmech eeny krokovmi motory se zptnou vazbou.
Pohon vetene je vtinou realizovn asynchronnm tfzovm elektromotorem zenm

frekvennm mniem napojenm pmo na PLC st.
11.
2. Souadn systmy u slicov zench stroj
Souadn systmy slou k orientaci nstroje i obrobku v prostoru. Pomoc souadnho

systmu se navd nstroj (obrobek) do poadovanho bodu v prostoru. Jednoznan uren
souadnch os v pracovnm prostoru stroje je nedlnou soust slicovho zen. Pro
jednodu programovn CNC stroj byla zavedena pravidla pro souadn systmy a
oznaovn os u obrbcch stroj.
2.1 Kartzsk souadn systm slicov zench obrbcch stroj
Zkladnm souadnm systmem vyuvanm na vtin CNC stroj je tzv. Pravohl

pravotoiv souadn soustava (Kartzsk souadn systm, systm prav ruky). Jako pomcka
pro sprvnou orientaci v prostoru a pedstavivost slou tzv. pravidlo prav ruky.
Vertikln (svisl) obrbc stroj Horizontln (vodorovn) obrbc stroj

Pravohl pravotoiv souadn soustava (Kartzsk souadn systm)
Pravidlo prav ruky:
Nathnte ruku (dlan nahoru) a vechny prsty, palec kolmo k ostatnm. Malek s prstenkem
ohnte zpt do dlan (nejsou poteba), prostednk ohnete kolmo ke dlani. Palec, ukazovek a
prostednk tvo pravohlou pravotoivou souadnou soustavu. Palec ukazuje smrem kladn osy
X, ukazovek smrem kladn osy Y a prostednk smrem kladn osy Z pro vertikln obrbc
stroj. U horizontlnch stroj je souadn systm pootoen tak, aby osa vetene splvala
s osou Z viz obrzek.
12.
2.2 Polrn souadn systm
U vtiny CNC stroj je vyuvn k programovn pravohl souadn systm, ale v mnohch
ppadech se pouv tzv. polrn souadn systm. Jedn se o urovn polohy nstroje (obrobku)
pomoc:
plu (vchoz bod),

polomru (rdius),
hlu natoen.
Napklad u obrobk s kruhovmi oblouky, otvory na rozten krunici nebo pi hlovch dajch
zadanch na vkrese.
Na rozdl od pravohlch souadnic popisuj polrn souadnice polohu pouze v jedn rovin (X-Y
nebo X-Z nebo Y-Z.
Y
Pklad: souadnice bodu A:
Bod A
Polrn souadnice: y1
Pl = [0,0]
R = 20 mm, Rdius (R)
= 45
Kartzsk souadnice:
X1 = 14,1421 mm hel natoen ()
Y1 = 14,1421 mm
Pl (sted) x1 X
Polrn souadn systm
13.
2.3 Zkladn pravidla pro orientaci os v prostoru u obrbcch stroj
Pro sjednocen pohyb na CNC strojch byla zvolena nsledujc pravidla umstn souadnho
systmu:
vychz se od nehybnho obrobku,

vdy mus bt definovna osa X,
osa X le v upnac rovin obrobku nebo je s n rovnobn,
osa Z je toton i rovnobn s osou pracovnho vetena, kter vykonv hlavn
ezn pohyb,
kladn smysl os je od obrobku k nstroji, ve smru zvtujcho se obrobku,
pokud jsou na stroji dal doplkov pohyby v osch X,Y,Z, oznauj se U,V,W,
pokud se obrobek pohybuje proti nstroji, oznauj
se takov osy X, Y, a Z.
Pi dodrovn tchto zkladnch pravidel je pro programtora
jednoduch vytvet program na rzn druhy CNC stroj.
Situovn os stroje je stle shodn a zhotoven program me
bt pouit na vce stroj s minimem prav.
a) Soustruh
b) Frzka
5 os vertikln frzovac centrum Kartzsk souadn systm
14.
Vceos soustruh
3. Druhy zen drhy slicovch systm
3.1 dic systmy s petritm zenm
Systmy stavn souadnic
Pat k nejstarm a nejjednodum systmm

zen, kter nemlo linern a kruhovou
interpolaci. Nstroj se pohybuje rychloposuvem na
programovan bod a pitom nezle na vykonan
drze. Pi pohybu z msta 1 do msta 2 se nstroj
nejprve pohybuje do koncov polohy v jedn ose a
potom v ose druh. Nebo druh zpsob, nstroj se
z poten polohy pohybuje pod hlem 45(osy
souasn) do doby, ne doshne prvn osa
naprogramovan hodnoty, pot se nstroj zastav Systm stavn souadnic
v prvn ose a pohybuje se ve druh do msta
koncovho bodu, viz obrzek. Tyto systmy se vyuvaly pro vrtaky i tvec stroje.
15.
Pravohl zen
Charakteristick pro pravohl zen je
pestavovn nstroje rovnobn se souadnmi osami.

Nstroj se me v relnm ase pohybovat jen v jedn
ose, neboli neumouj pohyb ve dvou osch zrove.
Lze obrbt plochy na sebe kolm a soustruit vlcov
plochy viz obrzek.
Systm pravohlch souadnic
3.2 dic systmy se souvislm zenm
Systmy umoujc vpoet korekce a geometrie pohybu nstroje. Rozdluj se podle potu
souasn zench os na:
Jednoos obrbn (1D) umouje pohyb jen v jedn ose. Vyuvan nap. u vrtaek k
zhotoven otvoru, pohyb jen v ose Z.
Dvouos obrbn (2D) zen dvou os najednou. Lze se snm setkat u soustruh, pohyb ve
dvou osch zrove X-Z
Dvou a pl os obrbn (2,5D) hovome u frzek, kde lze provdt linern i kruhovou
interpolaci voliteln vdy v jedn rovin X-Y, X-Z nebo Y-Z, viz obrzek. Neboli najetm na
hloubku ezu (osa Z) a nsledn obrbt v osch X - Y.
Tos obrbn (3D) jedn se o zen frzek, kter umouje obrbt ve tech osch souastn
X-Y-Z. innost interpoltoru je zde nezastupiteln, protoe propotv pohyb nstroje ve dvou
osch v zvislosti na tet ose, viz obrzek.
tyos obrbn (4D) a vceos obrbn systmy dovolujc obrbn nejen v osch X, Y, Z ,
ale umouj dle rotaci kolem zmnnch os, tedy nstroj nebo obrobek me bt natoen,
naklopen viz obrzek
16.
a) 2,5 D b) 3D
c) 4D
d) ukzka 9osho systmu
dic systmy se souvislm zenm
17.
4. Vztan body u CNC stroj
Kad dic systm obsahuje body, pomoc kterch se orientuje v prostoru a od kterch odmuje
zadvan souadnice. Tyto body se nazvaj tzv. vztan body:
Grafick
Nzev a oznaen Popis
znaka
Je stanoven vrobcem. Jedn se vchoz potek
Nulov bod souadnho systmu. U soustruh bv umstn v ose
M
stroje rotace a u frzek v krajn poloze stolu frzky v rovin
X Z. Neme bt zmnn programtorem.
Jeho polohu si programtor vol sm s ohledem na
tvar soustky a zvyklosti. V se k nmu vechny
Nulov bod programovan souadnice drah v NC programu.
W
obrobku Vtinou se nulov bod obrobku u soustruen vol na
eln ploe soustky a u frzovn na nejbli ploe
k vetenu soustky.
Je dn vrobcem a slou k nalezen nulovho bodu
stroje pi zapnut stroje. Pi zapnut stroje se provede
R Referenn bod
tzv. zreferovn potench nastaven stroje
eliminace chyb.
Jedn se o bod, ke ktermu se vztahuj rozmry vech
Nulov bod
nstroj. Je stanoven vrobcem a nelze ho mnit. Pi
N nstrojovho
vloen drku do zsobnku nstroj je tento bod
drku stroje
toton s nulovm bodem vmny nstroje
Tento bod slou k uren bezpenho msta vmny

Nulov bod
nstroje. Nap.: bezpen otoen revolverov hlavy
T vmny
v pracovnm prostoru stroje, tak aby nedolo
nstroje
k pokozen nstroje, stroje ani obrobku.
Charakteristick bod pro dan typy nstroj. U

soustrunickho noe se jedn o bod lec na
Nulov bod
P teoretick pice nstroje, zatmco u rotanch
nstroje
nstroj se nachz na eln ploe v ose rotace
nstroje.
18.
+X
+Z
Soustruh
+Y
+Z
+X
Frzka
Vztan body u CNC stroj
19.
5. CNC Program
Je soubor geometrickch, technologickch a pomocnch informac, kter popisuj innost

numericky zenho stroje. Prostedky pro programovn zachovvaj jednoduchou skladbu slov
(pkaz) seazench v danm etzci nazvan programovac kd.
Informace obsaen v programu lze rozdlit na:
Geometrick - popisujc drhy nstroje, kter jsou dny rozmry (tvarem) konkrtn obrbn
sousti (zpsob pohybu nstroje pmka, kruhov oblouk).
Technologick uruj technologii obrbn s ohledem na optimln ezn podmnky (hodnota

ezn rychlosti, posuvu, hloubky ezu)
Pomocn zahrnuj ostatn informace nutn k vrob sousti (zapnut nebo vypnut ezn
kapaliny, otek, konec nebo stop programu,)
Ostatn jsou dal informace dleit v orientaci v programu (sla blok, poznmka...)
5.1 Stavba CNC programu
Program se skld z tzv. BLOK (vt, dk), bloky se skldaj z jednotlivch PKAZ (slov),
kter obsahuj adresovou st a vznamovou st.
N10 G00 X100 Y100 Z100 F0.2 S1200 T02 M8 BLOK
Ostatn Geometrick Technologick Pomocn

informace informace informace informace
20.
Popis struktury bloku Druh informace
N slo bloku Ostatn
G Pdavn funkce
Geometrick
X, Y, Z Souadnice
F Rychlost posuvu
S Otky vetena Technologick
T Volba nstroje
M Pomocn funkce Pomocn
Pkazy (slova) v bloku jsou: N10, G00, X100, Y100, Z100, F0.2, S1200, T02, M8
S 1200 Pkaz
Adresn st Vznamov st
(adresy) (seln hodnoty)
Adresami jsou: N, G, X, Y, Z, F, S, T, M
Vznamov st: 10, 00, 100, 100, 100, 0.2, 1200, 02, 8
Maximln velikost bloku udv formt bloku, kter lze dlit podle dlky na:
a) Formt s konstantn (pevnou) dlkou bloku

b) Formt s promnnou dlkou bloku
U formtu s konstantn (pevnou) dlkou bloku m kad slovo pesn stanovenou polohu a to i
v ppad, e se funkce nevyskytuje nebo se opakuje v pedchozm bloku, viz pklad 1.
V ppad formtu s promnnou dlkou bloku je mono vynechat slova, kter se v bloku
nevyskytuj nebo se opakuj v pedchozm bloku, viz pklad 2.
21.
Pklad 1. N10 G00 X20 Y100 Z2 F10
N20 G00 X25 Y100 Y2 F10
Pklad 2. N10 G00 X20 Y100 Z2 F10

N20 X25
5.2 Vznam nejpouvanjch adres
Adresy jsou oznaovny velkmi psmeny eck abecedy. Jejich vznam je popsn v ne uveden
tabulce. Zkladn znaen adres vychz z normy a uv se nzev tzv. ISO PROGRAMOVN.
Je znmo, e norma je pedpis doporuujc, proto firmy vyvjejc dic systmy CNC stroj
(nap. Heidenhain, Siemens, Mazak, FANUC, ), kter se normou d, ale jen do urit mry.
Kad firma chce bt nm uniktn, proto dochz u nkterch adres a vznamovch sti
pkaz k odlinostem napklad u tzv. DLENSKHO (Dialogovho) PROGRAMOVN.
Psmeno Vznam
slo bloku (me i nemus bt uvedeno, slou pro lep orientaci
N
v programu)
X, Y, Z Zkladn osy souadnho systmu ( souadnice v osch X, Y, Z )
A, B, C Rotace kolem zkladnch os
U, V, W Paraleln pohyb se zkladnmi osami
Ppravn funkce (geometrick), zadvaj se geometrick informace
G
(pmka, kruh)
Pomocn funkce (ppravn), spoutj innost strojnch mechanizm
M
(zapnut a vypnut otek, ezn kapaliny)
Rychlost posuvu (udv se v mm na otku nebo v mm za minutu nebo
F
v mm na zub)
Otky vetena nebo hodnota konstantn ezn rychlosti (zle na
S
systmu)
T Volba nstroje
R Hodnota rdiusu nebo polrn souadnice
22.
5.3 Postup tvorby programu
- Prostudovn technickho vkresu a volba technologie obrbn.

- Volba polotovaru a upnut sousti ped programovn.
- Zvolit vhodn nstroj a vyplnit seizovac list pro nstroje.
- Zaloen programu pod uritm jmnem (dle vkresov dokumentace). Nzev
programu bude prvnm dkem NC programu, ped kterm bude nejastji symbol %
nebo velk psmeno P.
- Zadn rozmr polotovaru, nulovho bodu sousti a zpsobu programovn.
- Volba nstroje s pslunmi eznmi podmnkami.
- Pedchozm tem bodm se k tzv. HLAVIKA PROGRAMU, ve kter jsou zadny
zkladn informace o obrbn sousti.
- Za hlavikou nsleduje tzv. TLO PROGRAMU, ve kterm jsou zadvny informace
o pohybu nstroje dle konkrtnho vkresu. Tlo programu lze rozlenit na:
hlavn programovou st (hlavn program) k nm JAK a M technologie a
vedlej programovou st (podprogram) popisujc KDE souadnice.
- Po napsn tla programu nsleduje blok ukonujc cel program tzv. KONEC
PROGRAMU. K ukonen programu je mono vyut vce funkc, ale nejpouvanj
je funkce M30.
- Pi vytvoen programu nsleduje fze tzv. SIMULACE, ve kter je mono odhalit
hrub chyby a tm pedejt monm komplikacm pi uveden programu do vroby na
CNC stroji.
- Vyzkouen program lze pot penst na CNC stroj, na kterm se provede
ODLADN programu, na kterm se ovuje vhodnost pouitch nstroj, ezn
podmnky, zpsob a tuhost upnut apod.
- Konenm bodem je samotn vroba sousti
23.
6. Pouit vybranch ppravnch (G- funkc) a pomocnch
funkce (M- funkce) dle normy ISO 6983
Norma SN ISO 6983 rozliuje funkce v ad G00 G99 a M00 M99 , kter jsou zvazn.
Ovem nkter msta v adch jsou neobsazena a vrobci tchto mst vyuvaj ke svm
programovacm funkcm. Proto se bn stv, e stejn funkce m vce vznam (systm od
systmu). Funkce uveden v tto kapitole jsou vak zvazn a toton u vech dcch systmu
nezvisle na vrobci tzv. ISO PROGRAMOVN
6.1 Zpsoby programovn
Pi tvorb programu je snaha popsat drhu nstroje co nejjednodu zpsobem pi zachovn

vech poadavk zadan vkresovou dokumentac. Vtinou se pouvaj dva zpsoby
programovn:
6.1.1 Absolutn programovn G90
Souadnice vech programovanch bod se zadvaj k pedem zvolenmu potku souadnic tzv.
NULOVMU BODU (ktovn od zkladny).
Uren polohy bod v absolutnch

souadnicch
. souadnice souadnice
bodu X Y
1 10 10
2 30 20
3 50 30
Absolutn programovn
24.
6.1.2 Inkrementln (prstkov) programovn G91
Souadnice vech programovanch bod se zadvaj vzhledem k PEDCHOZMU BODU

(naposledy naprogramovanmu bodu nstroje), tzn. kad pedchoz bod je souasn povaovn
za bod nulov (etzcov ktovn).
Uren polohy bod

v inkrementlnch souadnicch
. souadnice souadnice
bodu X Y
4 10 10
5 20 10
6 20 10
Inkrementln programovn
Pklad:
Soustruen Frzovn
25.
Uri ABSOLUTN souadnice bod dle znzornnch obrzk
. souadnice souadnice . souadnice souadnice

bodu X Z bodu X Y
P1 P1
P2 P2
P3 P3
P4
Uri INKREMENTLN souadnice bod dle znzornnch obrzk
. souadnice souadnice . souadnice souadnice

bodu X Z bodu X Y
P1 P1
P2 P2
P3 P3
P4
26.
6.2 Ppravn funkce (G- funkce)
Za adresou funkce nsleduje vznamov st skldajc se ze dvou slic upesujc relativn

pohyb nstroje a obrobku (podmnky a druh pohybu)
Funkce Vznam
G00 Rychloposuv - linern interpolace maximlnm posuvem
G01 Linern interpolace pohyb po pmce zadanou hodnotou posuvu F
G02 Kruhov interpolace - pohyb po krunici v smru hodinovch ruiek
(CW - clockwise)
G03 Kruhov interpolace - pohyb po krunici proti smru hodinovch ruiek
(CCW - counterclockwise)
G17 Volba pracovn roviny X/Y
G18 Volba pracovn roviny Z/X
G19 Volba pracovn roviny Y/Z
G40 Bez korekce rdiusu
G41 Korekce drhy nstroje vlevo od obrysu (sousledn frzovn)
G42 Korekce drhy nstroje vpravo od obrysu (nesousledn frzovn)
G54 - G57 Absolutn posunut nulovho bodu
G90 Absolutn programovn
G91 Inkrementln (prstkov) programovn
G92 Omezen otek stroje
G94 Posuv v milimetrech za minutu [min-1]
G95 Posuv v milimetrech za jednu otku [mm]
G96 Zapnut konstantn ezn rychlosti vc = konst.
G97 Vypnut konstantn ezn rychlosti n = konst.
27.
G00 Rychloposuv
Funkce G00 se pouv pro rychl pestaven nstroje, neboli nstroj NEN v ezu ani
v kontaktu s obrobkem. Nstroj se pohybuje maximln konstrukn rychlost stroje z vchozch
souadnic (bod A) do clovch souadnic (bod B) po pmkov drze.
Zpis bloku: N... G00 X Y Z X, Y, Z souadnice clovho bodu B
B [X, Y, Z]
F = Max. posuv
Smr
pohybu
A [X, Y, Z]
Princip funkce G00
Pklad:
N01 G90
N X100 Z15
N050 G00 X20 Z10
Vchoz bod
N..
+X
+Z +Y
Clov bod Clov
Vchoz
bod
bod
20
+Z
+X
10
Pklad bloku programu obsahujc funkci G00
28.
G01 Linern i n terpolace (pohyb po pmce)
Funkce G01 se pouv pi pracovnm pohybu nstroje (nstroj obrb) nebo pohybu nstroje
v blzkosti obrobku i ppravk. Nstroj se pohybuje pracovnm posuvem F (hodnotu zadv
technolog) z vchozch souadnic (bod A) do clovch souadnic (bod B) po pmkov drze.
Zpis bloku: N... G01 X Y Z F
X, Y, Z souadnice clovho bodu B

F pracovn posuv nstroje
B [X, Y, Z]
F = Pracovn posuv
Smr
pohybu
A [X, Y, Z]
Princip funkce G01
Pklad:
N01 G90
N
N055 G01 X20 Z -50 F0.2 Vchoz
N.. bod
Clov
bod +X
F = 0.2mm
20
+Z
50
29.
G02 Kruhov interpolace ve smru hodinovch ruiek
Pohyb nstroje se realizuje po kruhovm oblouku o polomru R pracovnm posuvem F ve

smru hodinovch ruiek z vchozch souadnic (bod A) do clovch souadnic (bod B). Lze se
setkat s oznaenm pohybu tzv. CW, co vychz z anglickch slov (clockwise) ve smru
hodinovch ruiek.
Zpis bloku: N... G02 X Y Z R F ( I.. J... K)
X, Y,Z hodnota souadnic clovho bodu B I souadnice stedu kruhu v ose X

R polomr zaoblen (rdius) J souadnice stedu kruhu v ose Y
F posuv K souadnice stedu kruhu v ose Z
B [X, Y, Z]
A [X, Y, Z]
Smr
pohybu CW
Princip funkce G02
F = 0.1mm Pklad:
Vchoz
N01 G90
Clov bod
+X N
bod N055 G02 X40 Z -50 R38 F0.1
R 38
N..
40
+Z
50
30.
G03 Kruhov interpolace proti smru hodinovch ruiek
Pohyb nstroje se realizuje po kruhovm oblouku o polomru R pracovnm posuvem F

proti smru hodinovch ruiek z vchozch souadnic (bod A) do clovch souadnic (bod
B). Lze se setkat s oznaenm pohybu tzv. CCW, co vychz z anglickch slov
(counterclockwise) proti smru hodinovch ruiek.
Zpis bloku: N... G03 X Y Z R F ( I.. J... K)
A [X, Y, Z]
B [X, Y, Z]
Smr
pohybu CCW
Princip funkce G02
F = 0.1mm Pklad:
Vchoz
Clov bod N01 G90
+X
bod N
N055 G03 X40 Z -50 R38 F0.1
N..
R 38
40
+Z
50
31.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVN EVROPSKM SOCILNM FONDEM A STTNM ROZPOTEM ESK

REPUBLIKY
G17, G18, G19 Volba pracovn roviny
Obrbn obrobku lze provdt v kad ze t zkladnch pracovnch rovin X-Y, X- Z, Y-Z.
Pro vbr poadovan roviny mus bt uvedena jedna pslun G funkce ped uvedenm
souadnic pohybu nstroje.
Volba pracovn roviny pro vertikln frzku
U tosch vertiklnch frzek se pouv nejastji programovn v rovin X-Y, tedy

programovn pomoc ppravn funkce G17.
32.

REPUBLIKY
G40, G41, G42 Korekce rdiusu bitu ve smru pohybu
Funkce korekce rdiusovch korekc umouje programovat rovnou jednotliv body kontury
obrobku bez ohledu na polomr zaoblen piky nstroje (frzy) viz obrzek. Korekce
zaoblen piky je dleitou funkc pro zaruen rozmrov a geometrick pesnosti obrbn
sousti. Pokud by nebyly brny v vahu, dochzelo by k odchylkm mezi naprogramovanou
trajektori nstroje a obrobenm tvarem (konturou) obrobku. Vroba by se vyznaovala
velkm mnostvm neshodnch vrobk (zmetk).
Podle SN ISO 6983 plat:
G40 bez korekce - neuvauje se (u frzovn osa nstroje)
G41 vlevo od kontury obrobku vzhledem k pohybu nstroje (obrobku)
G42 vpravo od kontury obrobku vzhledem k pohybu nstroje (obrobku)
Zpis bloku: N... G41 X Y Z
Korekce nstroje u technologie Soustruen
DETAIL D 5:1
D
Odchylka
Teoretick
bod ost
Vliv rdiusov korekce na teoretick bod ost
33.

REPUBLIKY
Zbytkov materil G40 Ekvidistanta G41
G42
Trajektorie pohybu Pepotna

vzhledem k teoretickmu trajektorie pohybu vzhledem
bodu bitu nstroje ke stedu zaoblen bitu nstroje
Obrbn bez rdiusov korekce Obrbn s rdiusovou korekc

Vliv rdiusov korekce na pesnost vroby
Pi volb rdiusov korekce bitu se drha nstroje

koriguje v zvislosti na polomru bitu, poloze
teoretickho bodu na bitu po tzv. EKVIDISTANT a
poloze nstroje viz obrzek (zda je ped i za osou
soustruen s pohledu pracovnka).
Vysvtlen pojmu EKVIDISTANTA: Jedn se o

mylenou kivku vyjadujc pohyb stedu nstroje,
majc stle stejnou vzdlenost od obrysu obrobku
Korekce nstroje u technologie Frzovn
Jednm z hlavnch rozmr frz je jejich prmr, tedy

polomr, kter je dn konstrukc nstroje a lze ho
jednoduchm zpsobem promit. Rdiusov korekce
je dna pohybem nstroje (druhem frzovn) a
polomrem frzy.
Korekce zaoblen piky nstroje pi
soustruen ped a za osou rotace
Druh frzovn (sousledn, nesousledn) si vtinou
obrobku
programtor technolog vol sm s ohledem na
parametry obrbcho stroje. Kad z tchto zpsob
m sv vhody a nevhody.
34.

REPUBLIKY
G 41 Sousledn frzovn - vlevo od kontury obrobku vzhledem k pohybu nstroje
G42 Nesousledn frzovn - vpravo od kontury obrobku vzhledem k pohybu nstroje
G40 Vypnut korekce rdiusu nstroje
n n
Sousledn frzovn Nesousledn frzovn

Vliv druhu frzovn na typ rdiusov korekce
Polomr frzy nen zvisl jen na konstrukci frzy (nap. frza 24 mm => R=12 mm), ale i
na velikosti opoteben frzy, poppad zmn rozmru nstroje dsledkem pebrouen.
Dky rdiusovm korekcm, kter se uvdj v tabulce nstroj, nezle pi programovn

obrysu sousti, na v rozmrech nstroje. Software si je pepot, viz obrzek.
Frza
EKVIDISTANTA
Programovan obrys
obrobek
Funkce rdiusovch korekc

35.

REPUBLIKY
G54 G57 - Absolutn posunut nulovho bodu
Funkce posunut nulovho bodu slou k pemstn nulovho bodu stroje do novch
souadnic v zvislosti na zaktovn (rozmrech) vrobnho vkresu z dvodu minimalizace
vpotu souadnic. Pokud by se mli pi programovn vztahovat souadnice k nulovmu
bodu stroje, kter je definovn vrobcem a je nemnn, bylo by nutno ke vem rozmrm
obrobku pipotvat rozmry polotovaru a upnae (viz obrzek souadnice XMW, YMW,
ZMW). Tmto vznik prostor pro velk mnostv chyb zpsoben patnm vpotem. Proto
je zde monost pesunout (softwarov) nulov bod stroje na libovoln msto v pracovnm
prostoru a vytvoit tzv. nulov bod obrobku.
Zpis bloku: N... G54 X Y Z
Posunut nulovho bodu Vytvoen nulovho bodu obrobku M
Dleit je si uvdomit, e souadnice v programu mohou bt definovny pouze k jednomu

nulovmu bodu (jen jeden aktivn nulov bod). Celkov vak lze definovat v pamti stroje a
tyi nulov body.
Polohu nulovho bodu si programtor vol vtinou sm s ohledem na tvar soustky a

zvyklosti. V se k nmu vechny programovan souadnice drah v NC programu. Vtinou
se nulov bod obrobku u soustruen vol na eln ploe soustky a u frzovn na nejbli
ploe k vetenu soustky, viz obrzek.
36.

REPUBLIKY
G92 Omezen otek stroje
Touto funkc limitujeme velikost otek stroje v programu. Nastavme maximln mon
otky stroje, kter lze pi programovn (obrbn) vyut. Vyuv se pevn v kombinaci
s funkc G96 jako ochrann prvek (pokud bude vc=konstantn, D= nekonen mal hodnota
=> n= nekonen velk hodnota).
Zpis bloku: N... G92 S
P: N10 G92 S4000 => maximln mon otky stroje jsou n = 4000 m.min-1.
G94 Posuv v milimetrech za minutu [min -1 ]
Funkce definuje: o kolik milimetr se nstroj posune za jednu minutu a zrove hodnotu
pracovnho posuvu, kterou se nstroj m pohybovat, kdy nen zadno jinak.
Zpis bloku: N... G94 F
P: N10 G94 F130 => za jednu minutu se nstroj posune o 130 mm
G95 Posuv v milimetrech za jednu otku [mm]
Funkce definuje: o kolik milimetr se nstroj posune pi jedn otce nstroje (frzovn)
nebo obrobku (soustruen) a zrove hodnotu pracovnho posuvu, kterou se nstroj m
pohybovat, kdy nen zadno jinak.
Zpis bloku: N... G95 F
P: N10 G95 F0.15 => za jednu otku se nstroj posune o 0,15 mm
37.

REPUBLIKY
G96 Zapnut konstantn ezn rychlosti v c = konst. [m.min -1 ]
Je znmo, e velikost ezn rychlosti je zvisl na prmru obrobku (soustruen) nebo

nstroje (frzovn) podle vztahu:
. .
= ;
1000
neboli, m men bude prmr D, tm vt budou otky.
Funkce G96 zabezpeuje dodrovn zadan hodnoty ezn rychlosti bez ohledu na prmr D,
tedy plynule mn hodnotu velikosti otek vzhledem k prmru D.
P: N10 G96 S220 => hodnota ezn rychlosti je konstantn vc = 220 m.min-1. Na
hodnotu velikosti ezn rychlosti nem vliv mnc se
prmr obrobku (soustruen) nebo nstroje (frzovn).
G97 Vypnut konstantn ezn rychlosti n = konst. [mm]
Funkce G97 ru funkci G96.
Zadnm tto funkce zajistme, e obrbn bude probhat pi konstantnch otkch.
P: N10 G96 S1300 => otky obrobku (soustruen) nebo nstroje (frzovn) pi
obrbn se nemn, jsou konstantn, n = 1300 min-1.
38.

REPUBLIKY
6.3 Pomocn funkce (M- funkce)
Za adresou funkce nsleduje vznamov st skldajc se ze dvou slic vyjadujc innosti

CNC stroje (nap. zapnut a vypnut otek vetene i hlazen, vmna nstroje, konec
programu)
Funkce Vznam
M00 Programov zastaven. STOP vykonvn programu vetn zastaven
vetena a chlazen do doby optovnho startu stroje.
M03 Sputn otek vetena ve smyslu hodinovch ruiek. (CW)
M04 Sputn otek vetena proti smyslu hodinovch ruiek. (CCW)
M05 Zastaven otek vetena.
M06 Vmna nstroje.
M08 Zapnut chlazen.
M09 Vypnut chlazen.
M17 Konec podprogramu.
M30 Konec programu
M00 Programov zastaven
dic systm zastav chod programu a stroje (vypnut otek, chlazen) do doby potvrzen
optovnho startu stroje (od obsluhy). Funkce se vyuv v mstech, ve kterch je poteba
zastavit probhajc program na konkrtnm mst z dvodu nap. kontroly rozmru obrobku,
odstrann tsek z msta ezu, vmny a kontroly nstroje.
Zpis bloku: N... M00
39.

REPUBLIKY
M03 sputn otek vetena ve smyslu hodinovch ruiek (CW)
M04 sputn otek vetena proti smyslu hodinovch ruiek (CCW)
Tyto funkce zabezpeuj sputn hlavnho eznho pohybu umoujc odebrn materilu. U
soustruhu se jedn o rotan pohyb obrobku a u frzovn o rotan pohyb nstroje.
Zpis bloku: N... M03 nebo N M04
Smr rotace vetena se uruje z pohledu kladn osy Z, neboli od vetena stroje, nikoliv
z pohledu obsluhy, viz obrzek.
Jednodu vysvtlen u soustruen: pokud je nstroj ped nebo pod osou soustruen pi
pouit pravho noe jedn se o funkci M03 a pokud je nstroj za nebo nad osou soustruen
pi pouit pravho noe jedn se o funkci M04.
Smr pohledu
Smr pohledu
Smysl rotace otek dle pslunch funkc M03 a M04
M05 Zastaven otek vetena
40.

REPUBLIKY
M06 Vmna nstroje
dic systm zajist vmnu nstroje dle konkrtnch pkaz.
Zpis bloku: N... M06 T D S
T 01 nastaven nstroje v pozici 01 (otoen nstrojov hlavy, zsobnku)

D 07 vyznauj dlkov korekce nstroje zadan v tabulce nstroj
S 2000 otky vetene (nkdy hodnota ezn rychlosti)
M08 Zapnut chlazen (chladc kapaliny)
M09 Vypnut chlazen (chladc kapaliny)
M17 Konec podprogramu
Vyuv se u rozvtvench program obsahujc podprogramy. Funkce zajist nvrat dicho

systmu z podprogramu do hlavnho programu a to na dek, kter je hned za blokem
odkazujc se na podprogram.
M30 Konec programu
Pkaz ukon hlavn program se vemi podprogramy a innostmi souvisejcmi s obrbnm

(stop otek, chlazen). Zrove zabezpe nvrat na zatek hlavnho programu (restart
programu). Tento blok by ml bt na konci kadho programu z dvodu bezpenosti.
41.

REPUBLIKY
6.4 Pevn cykly
Pevn cykly slou ke zjednoduen programu a jeho zkrcen. Pevn cykly obsahuj funkce
G00 a G01 o danm algoritmu, pomoc kterch sta zadat zkladn vstupn hodnoty, a tak si
systm dopot souadnice drah nutnch ke splnn kolu. Pevn cykly (G64 G85) byly
sestaveny pro nejpouvanj obrbc operace.
Pi programovn pevnch cykl je dleit si uvdomit, e nstroje se vdy po splnn

cyklu vrt zpt do vchozch souadnic (msto startu cyklu)
Funkce Vznam Technologie

G64 Podln hrubovac cyklus Soustruen
G66 Zapichovac cyklus Soustruen
G68 eln hrubovac cyklus Soustruen
G73 Vrtac cyklus s peruenm Soustruen, Frzovn
G78 Zvitov cyklus s vertiklnm psunem Soustruen
G79 Zvitov cyklus s bonm psunem Soustruen
G81 Vrtac cyklus Soustruen, Frzovn
G83 Vrtac cyklus s vplachem Soustruen, Frzovn
G85 Vyhrubovac vystruovac cyklus Soustruen, Frzovn
42.

REPUBLIKY
Cyklus G64 Podln hrubovac cyklus
Vyuv se k podlnmu hrubovn soustky s konenm zaitnm eln plochy a

nvratem do vchoz polohy.
Odebrn tsky o hloubce H je provdno, dokud nstroj nedoshne poadovanch hodnot

souadnic koncovho bodu X, Z. Vechny pracovn pohyby nstroje jsou vykonvny
zadanm posuvem F a ostatn posuvy (pejezdy, odjezdy pjezdy) rychloposuvem stroje. Pi
poslednm pejezdu dojde k zaitn eln plochy vznikl vytvoenm pslunho osazen. Po
proveden poslednho konu se nstroj vrac zpt do vchoz polohy, ze kter byl cyklem
voln.
Zpis bloku: N... G64 X Z H F
X, Z souadnice koncovho bodu soustruen

H hloubka zbru pnho ost ap v milimetrech
F posuv
Pklad:
43.

REPUBLIKY
Cyklus G68 eln hrubovac cyklus
Vyuv se k elnmu hrubovn soustky s konenm zaitnm vlcov plochy a nvratem

do vchoz polohy.
Tska o zvolen hloubce H je odebrna kolmo k ose rotace obrobku pracovnm posuvem a
do programovanch souadnic X, Z. Pi poslednm zbru tsky dojde k zaitn vlcov
plochy a nvratu do vchoz polohy.
Je dleit si uvdomit, e pokud je navolena funkce G96 dochz se zmenujcm se

prmrem ke zvyovn otek (je nutno navolit maximln mez otek fc G92)
Zpis bloku: N... G68 X .. Z.. H.. F..
X,Z - souadnice koncovho bodu

H - hloubka zbru ost ap v milimetrech
F - posuv
Pklad:
44.

REPUBLIKY
Cyklus G66 Zapichovac cyklus
Funkce se nejastji vyuv pi tvorb zpich, jejich ka je vt ne ka nstroje. Ped

ukonenm cyklu se cel obroben plocha zaist pejezdem na hotovo.
Pokud je zpich ir ne ka nstroje, je poteba vhodn zvolit poten bod cyklu.

Souadnice Z udv ku drky vetn ky ezn hrany nstroje smrem k zatku cyklu.
Zpis bloku: N... G66 X.. Z.. H.. F..
X,Z - souadnice koncovho bodu zpichu

H - ka nstroje v milimetrech
F - posuv v milimetrech
Pklad:
45.

REPUBLIKY
Vrtac cykly:
Vrtac cykly jsou velmi vyuvny jak z hlediska rychlosti programovn, tak z hlediska
bezpenosti. Samotn cyklus nm zabezpe bezpen ezn proces se vemi vjezdy a
njezdy. Programtorovi se minimalizuje oblast vskytu chyb, kter by mohly
programovnm vzniknout.
Cyklus G81 - Vrtac cyklus
Funkce se pouije pro naprogramovn vrtn na souadnici (hloubka otvoru). Po vyvrtn se

nstroj vrt do poten polohy.
Zpis bloku: N... G81 Z F...
Z - souadnice hloubky vrtn

F - posuv
46.

REPUBLIKY
Cyklus G73 - Vrtac cyklus pro hlubok vrtn
Pod pojmem hlubok vrtn (hlubok dra) si lze pedstavit zhotoven otvoru, jeho dlka je
alespo desetkrt vt, ne je prmr vrtku L = 10 x D
Funkce se pouv pro vrtn hlubokch otvor s peruenm pracovnho posuvu. Nstroj se
pohybuje pracovnm posuvem F a vdy pro vyvrtn hodnoty drhy H (v ose Z) se pracovn
posuv na okamik zastav. Dochz k zenmu dlen (lmn) tsky. Po vyvrtn otvoru do
souadnice Z se nstroj vrt zpt do vchoz polohy.
Zpis bloku: N... G73 Z... H... F

H prstek peruen ve smru vrtn
F - posuv
47.

REPUBLIKY
Cyklus G83 - Vrtac cyklus pro hlubok vrtn s vplachem
Vrtac cyklus pro vrtn hlubokch dr se zhorenou tvorbou tsky (he obrobiteln
materily). Podobn jako u funkce G73 i zde dochz pi vrtn hlubokch otvor k zlomen
tsek zastavenm v pedem naprogramovan hloubce H. Mimo peruen pracovnho posuvu
dle vrtk vyjede z msta ezu (rychloposuvem) ped obrobek a provede se vplach vrtanho
otvoru chladic kapalinou. Pot se nstroj vrt do msta peruen vrtu (rychloposuvem) a
cyklus se opakuje a do zhotoven dry dan hloubky.
Zpis bloku: N... G83 Z... H... F

H prstek peruen ve smru vrtn
F - posuv
48.

REPUBLIKY
Cyklus G85 Vyhrubovac - vystruovac cyklus
Funkce provede pracovnm posuvem F vyhrubovn i vystruen otvoru do poadovan

hloubky uren souadnic Z, a pot vyjd z msta ezu zpt do vchoz polohy pracovnm
posuvem F. Vjezd z msta ezu pracovnm posuvem zabezpe: rozmrovou pesnost,
kvalitn povrch otvoru a hlavn bezpen nvrat nstroje, kter by pi rychlm vjezdu mohl
bt znien (vytpnut ost).
Zpis bloku: N... G85 Z F...
Z - souadnice hloubky vyhrubovn i vystruen

F - posuv
49.

REPUBLIKY
Cykly soustruen zvit
Cyklus G78 Zvitov cyklus s vertiklnm psuvem
Cyklus G79 Zvitov cyklus s bonm psuvem
Zvitov cykly slou k ezn zvitu pomoc soustrunickho zvitovho noe. Celkov
hloubka zvitov mezery (vka zvitu) je rozdlena na tsky o stejn hloubce H. Nstroj pi
kadm pejezdu odebr materil odpovdajc zadan hodnot H, mimo posledn tlouku
tsky, kterou systm automaticky vypot dle zadan hodnoty prmru (hodnota X). Cykly
jsou stavny pro obrbn metrickch zvit, kde hodnota K vyjaduje stoupn zvitu.
Cykly G78 a G79 se li zpsobem rozjdn zvitov drky viz obrzky ne.
Zpis bloku: N... G78 X Z H K...
Zpis bloku: N... G79 X Z H K...
X, Z - souadnice malho prmru zvitu (vnj zvit - roub), velkho prmru

zvitu (vnitn zvit - matice)
H hloubka zbru tsky
K stoupn zvitu
H
ezn zvit s vertiklnm psuvem

ezn zvit s bonm psuvem nstroje
(kolmo k ose obrobku) nstroje
50.

REPUBLIKY
N G00 X0 Z5
N G78 X18.4 Z-50 H0.1 K1.5 Vchoz bod
N... [30,5]
Pracovn posuv
Koncov bod
Rychloposuv
[18.4,-50]
[40,-100]
Blok zpisu vroby zvitu M20x1.5 v dlce 50 mm
51.

REPUBLIKY
7. Pklady ISO programovn:
Soustruen
Pklad .1- Pojistn ep
Pozice
Znaen nstroje
nstroje v Nzev nstroje Nzev operace poznmky
zsobnku drku destiky
Stranov n Soustruen
4 SDJCR 2020 DCMT 11T304
ubrac vnjch ploch
N001 G90 G54 ;Absolutn programovn s posunutm nulovho bodu

N005 G92 S3000 ;Omezen otek stroje, maximln 3000 min
N010 G00 X100 Z100 ;Odjet rychloposuvem na souadnice vmny nstroje
;Vmna nstroje .4 (STRANOV N UBRAC),,
N015 M06 T04 D4 G96 S100
Zapnut konstantn ezn rychlosti vc = 100 m.min-1
;Pjezd rychloposuvem k obrobku, zapnut chlazen a zapnut
N020 G00 X47 Z0 M08 M03
otek CW
N025 G01 X-0.5 Z0 F0.08 ;Zarovnn eln plochy pracovnm posuvem F=0.08 mm
N030 G00 X-0.5 Z1 ;Odjet rychloposuvem od obrobku 1 mm ped elo.
N035 G00 X40 Z1 ;Najet nstrojem 1mm ped elo na 40 mm
N040 G01 X40 Z-49.8 F0.2 ;Obrbn vlcov plochy 40mm v dlce 49.8 mm
52.

REPUBLIKY
pracovnm posuvem F=0.2 mm
N050 G00 X41 Z-49.8 ;Odjet rychloposuvem od povrchu sousti na 41 mm
N055 G00 X41 Z1 ;Nvrat ped elo obrobku ve vzdlenosti 1 mm
N060 G00 X35 Z1 ;Pesun rychloposuvem na 35 mm 1 mm ped elo
;Obrbn vlcov plochy 35 mm v dlce 49.8 mm
N065 G01 X35 Z-49.8 F0.2
N080 G00 X32 Z1 ;Pesun rychloposuvem na konen rozmr sousti
;Obrbn vlcov plochy 32 mm v dlce 50 mm
N085 G01 X32 Z-50 F0.2
N090 G01 X46 Z-50 F0.08 ;Zarovnn ela mezi vlcovmi plochami
N095 G00 X100 Z100 ;Odjezd rychloposuvem na souadnice vmny nstroje
N100 M30 ;Ukonen programu a vypnut vech procesu
Pklad .2
Pozice
Znaen nstroje
Stranov n Soustruen
4 SDJCR 2020 DCMT
ubrac vnjch ploch
53.

REPUBLIKY
N005 G92 S3000 ;Omezen otek stroje, maximln 3000 min-1
N015 M06 T04 D4 G96 S100
;Pjezd rychloposuvem k obrobku, zapnut chlazen a
N020 G00 X47 Z0 M08 M03
zapnut otek CW
Z- ;Obrbn vlcov plochy 40 mm v dlce 49.8 mm
N040 G01 X40 F0.2
49.8 pracovnm posuvem F=0.2 mm
Z-
N050 G00 X42 ;Odjet rychloposuvem od povrchu sousti na 42 mm
49.8
N065 G01 X35 Z-49 F0.2
N070 G00 X37 Z-49 ;Odjet rychloposuvem od povrchu sousti na 37 mm
N085 G01 X32 Z-48 F0.2
N105 G01 X30 Z-1 F0.2 ;Obrbn - Sraen hrany 1x45
N110 G01 X30 Z-46 F0.2 ;Obrbn vlcov plochy 30 mm
;Obrbn sti kulov plochy - rdius R= 4 mm ve smru
N115 G02 X38 Z-50 R4 F0.08
hodinovch ruiek posuvem F=0.08 mm
N120 G01 X45 Z-50 F0.08 ;Zarovnn ela mezi vlcovmi plochami
54.

REPUBLIKY
Pklad .3
Pozice
Znaen nstroje
Stranov n Soustruen
4 SDJCR 2020 DCMT 11T304
ubrac vnjch ploch
Navrtvn
3 Stedc vrtk A2
stedcch dlk
roubovit vrtk
2 Kletina Vrtn otvoru
10 mm

N015 M06 T04 D4 G96 S100
;Pjezd rychloposuvem k obrobku, zapnut chlazen a
N020 G00 X47 Z0 M08 M03
zapnut otek CW
N040 G01 X40 Z-37.8 F0.2
N065 G01 X35 Z-37.8 F0.2
N070 G00 X36 Z-37.8 ;Odjet rychloposuvem od povrchu sousti na 36mm
55.

REPUBLIKY
N085 G01 X32 Z-37.8 F0.2
N105 G01 X30 Z-1 F0.2 ;Obrbn - Sraen hrany 1x45
N110 G01 X30 Z-38 F0.2 ;Obrbn vlcov plochy 30 mm
N115 G01 X41 Z-38 F0.08 ;Obroben eln plochy mezi vlcovmi plochami
;Obrbn sti kulov plochy - rdius R= 2 mm PROTI
N120 G03 X45 Z-40 R2 F0.08
smru hodinovch ruiek CCW posuvem F=0.08 mm
;Odjezd rychloposuvem na souadnice vmny nstroje,
N125 G00 X100 Z100 M05 M09
vypnut ezn kapaliny a otek
;Vmna nstroje .3 (STEDC VRTK A2), Zapnut
N130 M06 T03 D3 G95 S1500
konstantnch otek n= 1500 min-1
;Pjezd do osy rotace obrobku 1 mm ped elo a zapnut
N135 G00 X0 Z1 M08 M03
otek CW
N140 G01 X0 Z-3 F0.05 ;vroba stedcho dlku do hloubky 3 mm
N145 G01 X0 Z1 F0.5 ;Vjezd nstroje z msta ezu pracovnm posuvem 0.5 mm
; Odjezd rychloposuvem na souadnice vmny nstroje,
N150 G00 X100 Z100 M05 M09
vypnut otek a chladc kapaliny
;Vmna nstroje .2 (VRTK 10 mm), Zapnut
N155 M06 T02 D2 G95 S640
;Pjezd do osy rotace obrobku 1 mm ped elo a zapnut
N160 G00 X0 Z1 M08 M03
otek CW
N165 G01 X0 Z-20 F0.1 ;Vrtn otvoru 10 mm do hloubky 20 mm
N170 G01 X0 Z1 F0.8 ;Vjezd nstroje z msta ezu pracovnm posuvem 0.8 mm
Pklad .4
Pozice
Znaen nstroje
zsobnku drku Destiky
Stranov n Soustruen
4 SDJCR 2020 DCMT 11T 304
ubrac vnjch ploch
Vnj
Soustruen
3 zapichovac n GHGR 20-4 GIP6 00-0,4
vnjch zpich
ky 6 mm
56.

REPUBLIKY
;Vmna nstroje .4 (STRANOV N UBRAC),
N015 M06 T04 D4 G96 S100
;Pjezd rychloposuvem k obrobku, zapnut chlazen a zapnut
N020 G00 X50 Z0 M08 M03
otek CW
N035 G00 X43 Z1 ;Najet nstrojem 1 mm ped elo na 43 mm
N040 G01 X43 Z-30 F0.2
N065 G01 X40 Z-2 F0.1 ;Obrbn staen hrany 2x45
N070 G01 X40 Z-28 F0.2
;Obrbn sti kulov plochy rdius 3 mm ve smru
N075 G02 X46 Z-31 R3 F0.08
oten hodinovch ruiek CW
N080 G01 X49 Z-31 F0.08 ;Obroben eln plochy posuvem F=0.08 mm
;Pesun nstroje do souadnic vmny nstroje, vypnut
N085 G00 X100 Z100 M05 M09
otek a chladc kapaliny
; Vmna nstroje .4 (ZAPICHOVAC N ka ost
N090 M06 T03 D3 G96 S100
6mm), Zapnut konstantn ezn rychlosti vc = 100 m.min-1
;Najet do souadnic drky 1 mm ped vlcovou plochu,
N095 G00 X42 Z-17 M08 M03
zapnut otek CW
N100 G01 X20 Z-17 F0.05 ;obrbn zhotoven drky do hloubky 10 mm
N105 G01 X42 Z-17 F1 ;vjezd z msta ezu pracovnm posuvem F = 1 mm
N110 G00 X40 Z-16 ;Njezd nstroje na pozici sren prav hrany r
57.

REPUBLIKY
N115 G01 X38 Z-17 F0.1 ;sraen hrany 1x45
N120 G00 X42 Z-17 ;vjezd z msta ezu
N125 G00 X40 Z-18 ; Njezd nstroje na pozici sren lev hrany
N135 G00 X42 Z-17 ;vjezd z msta ezu
Pklad .5
Pozice
Znaen nstroje
Stranov n Soustruen
4 SDJCR 2020
ubrac vnjch ploch
Navrtvn
3 Stedc vrtk A2
stedcch dlk
roubovit vrtk
2 Kletina Vrtn otvoru HSS
14 mm
Vnitn ubrac Soustruen
1. S12 - SDUCR DCMT 070204
n vnitnch ploch
Vnitn
Soustruen
5 zapichovac n GHIR 16-16-2 GIPI 2-02
vnitnho zpichu
ky 3 mm
58.

REPUBLIKY
;Vmna nstroje .4 (STRANOV N UBRAC),
N015 M06 T04 D4 G96 S100
;Pjezd rychloposuvem k obrobku, zapnut chlazen, zapnut
N020 G00 X50 Z0 M08 M03
otek CW
N040 G01 X43 Z-31.8 F0.2
N065 G01 X40 Z-1 F0.1 ;Obrbn staen hrany 1x45
N070 G01 X40 Z-30.5 F0.2
;Obrbn sti kulov plochy rdius 3 mm ve smru
N075 G02 X43 Z-32 R1.5 F0.08
oten hodinovch ruiek CW
N080 G01 X46 Z-32 F0.08 ;Obroben eln plochy posuvem F=0.08 mm
N090 G00 X100 Z100 M05 M09
; Vmna nstroje .3 (VRTK NAVRTVAC A2),
N095 M06 T03 D3 G95 S1500
Zapnut konstantnch otek n= 1500 min-1
;pestaven nstroje do osy rotace obrobku, zapnut chladc
N100 G00 X0 Z1 M08 M03
kapaliny a zapnut otek CW
N105 G01 X0 Z-3 F0.05 ;vytvoen stedcho dlku do hloubky 3 mm
N110 G00 X0 Z1 ;vyjet z msta ezu
N115 G00 X100 Z100 M05 M09
; Vmna nstroje .2 (VRTK 14 mm), Zapnut
N120 M06 T02 D2 G95 S455
;Njezd do osy rotace obrobku 1 mm ped elo obrobku,
N125 G00 X0 Z1 M08 M03
zapnut otek CW
N130 G01 X0 Z-15 F0.05 ;Vrtn otvoru do hloubky 15 mm
N135 G00 X0 Z10 ;vjezd z msta ezu z dvodu vplachu
N140 G00 X0 Z-14 ;njezd 1mm ped peruen vrtn otvoru
N150 G00 X0 Z10 ;vjezd z msta ezu z dvodu vplachu
N155 G00 X0 Z-29 ;njezd 1mm ped peruen vrtn otvoru
N165 G00 X0 Z1 ;vjezd z msta ezu 1 mm ped elo obrobku
N170 G00 X100 Z100 M05 M09
otek a chladic kapaliny
59.

REPUBLIKY
;Vmna nstroje .1 (VNITN UBRAC N), Zapnut
N175 M06 T01 D1 G96 S60
konstantn ezn rychlosti vc = 60 m.min-1
;Najet do vchoz souadnice obrbn vnitn otvor,
N180 G00 X17 Z1 M08 M03
zapnut otek CW
N185 G01 X17 Z-15.8 F0.05 ;Odebrn prvn tsky otvoru na 17 mm v dlce 15.8 mm
N190 G00 X16 Z-15.8 ; Vjezd z msta ezu o 0.5 mm
N195 G00 X16 Z1 ; vjezd z otvoru 1 mm ped elo obrobku
N200 G00 X20 Z1 ; pesun nstroje do vchoz polohy obrbn
N205 G01 X20 Z-15.8 F0.05 ; Zvtovn otvoru na 20 mm
N210 G00 X19 Z-15.8 ; Vjezd z msta ezu o 0.5 mm
N215 G00 X19 Z1 ; vjezd z otvoru 1 mm ped elo obrobku
N220 G00 X28 Z0 ; pesun nstroje do vchoz polohy obrbn
N225 G01 X24 Z-1 F0.05 ; obrbn sraen hrany 1x45
N230 G01 X24 Z-16 F0.05 ; soustruen otvoru na finln prmr
N235 G01 X15 Z-16 F0.05 ; zarovnn ela mezi vnitnmi vlcovmi plochami
N233 G01 X13 Z-17 F0.05 ;sraen hrany mezi vnitnmi prmry 24 mm a 14 mm
N240 G00 X13 Z1 ; vjezd z msta ezu
N245 G00 X100 Z100 M05 M09
o;tek a chladc kapaliny
;Vmna nstroje .1 (VNITN ZAPICHOVAC N
N250 M06 T05 D5 G96 S60 ky 2 mm), Zapnut konstantn ezn rychlosti vc = 60
m.min-1
N255 G00 X20 Z1 M08 M03 ; pesun ped elo obrobku, zapnut otek CW
N260 G01 X22 Z-10 F0.5 ; pjezd do hloubky obrbn Z-10 mm
N265 G01 X26 Z-10 F0.05 ; soustruen vnitn drky tlouky 2 mm
N270 G01 X22 Z-10 F0.5 ; vjezd z msta ezu
N275 G00 X22 Z1 ; vjezd z otvoru
60.

REPUBLIKY
Frzovn:
Pklad .1- Kostka
Pozice
Znaen nstroje
eln vlcov
Frzovn
1 frza stopkov HSS
rovinnch ploch
20 mm
;Absolutn programovn s posunutm nulovho bodu, zvolen

N001 G90 G54 G17
rovina obrbn X-Y
; zadn rozmru polotovaru MINIMLN BOD nutn jen pro
N005 G30 X0 Y0 Z-20
simulaci v samotnm programu nen poteba
; zadn rozmru polotovaru MAXIMLN BOD nutn jen
N010 G31 X100 Y100 Z0
pro simulaci v samotnm programu nen poteba
N015 G00 X100 Y100 Z100 G40 ; njezd do polohy vmny nstroje bez korekce rdiusu
; vyvoln nstroje frza stopkov 20 mm, vypnut obrbn
N020 M06 T01 D1 G97 S320 M03 za konstantnch eznch rychlosti = otky konstantn, rotace
nstroje ve smru CW
; pesun nstroje rychloposuvem vedle obrobku, zapnut
N025 G00 X-12 Y-12 Z5 M08
chlazen
N030 G01 X-12 Y-12 Z-10 F50 ; pojezd v ose Z na hloubku obrbn
; frzovn - najet do materilu zapnut korekce polomru
N035 G01 X10 Y0 Z-10 F50 G41
(nstroje se pohybuje vlevo od obrobku) sousledn frzovn
N040 G01 X10 Y90 Z-10 F50 ; frzovn - najet do materilu na souadnice 2.rohu,
N060 G01 X-12 Y10 Z-10 F50 ; frzovn vyjet z msta ezu,
61.

REPUBLIKY
N065 G00 X-12 Y10 Z5 ; vjezd z msta ezu nad obrobek
N070 G00 X100 Y100 Z0 G40 ; nvrat do msta vmny nstroje
N075 G00 X100 Y100 Z100 ; nvrat do msta vmny nstroje
Pklad .2
Pozice
Znaen nstroje
eln vlcov
Frzovn
1 frza stopkov HSS
rovinnch ploch
30 mm

N001 G90 G54 G17
rovina obrbn X-Y
N005 G30 X0 Y0 Z-20
N010 G31 X100 Y100 Z0
; njezd do polohy vmny nstroje bez korekce rdiusu,
N015 G00 X100 Y100 Z100 G40
vmna nstroje
nstroje ve smru CW
N025 G00 X-17 Y-17 Z5 M08 ; pesun nstroje rychloposuvem vedle obrobku, zapnut
62.

REPUBLIKY
chlazen
N030 G00 X-17 Y-17 Z-10 ; pojezd v ose Z na hloubku obrbn
N033 G01 X10 Y0 Z-10 F50 ;njezd do ezu
; najet do ezu a zapnut korekce polomru (nstroje se
N035 G01 X10 Y30 Z-10 F50 G41
pohybuje vlevo od obrobku) sousledn frzovn
N040 G01 X10 Y70 Z-10 F50 ;frzovn linern pohyb na souadnici
N050 G02 X30 Y90 Z-10 R20 F50 ; frzovn rdiusu R=20 mm smr pohybu CW
N085 G00 X10 Y20 Z5 ; vjezd z msta ezu nad obrobek
Pklad .3
Pozice
Znaen nstroje
eln vlcov
Frzovn
1 frza stopkov HSS
rovinnch ploch
38 mm
63.

REPUBLIKY
N001 G90 G54 G17
rovina obrbn X-Y
N005 G30 X0 Y0 Z-20
N010 G31 X100 Y60 Z0
N015 G00 X100 Y100 Z100 G40 ; njezd do polohy vmny nstroje bez korekce rdiusu,
nstroje ve smru CW
; pesun nstroje rychloposuvem vedle obrobku, zapnut
N025 G00 X10 Y-21 Z5 M08
chlazen
; zapnut korekce polomru (nstroje se pohybuje vlevo od
N027 G00 X10 Y-21 Z-10 G41
obrobku) sousledn frzovn,
N030 G01 X10 Y-30 Z-10 F50 ; pojezd v ose Z na hloubku obrbn
N035 G01 X10 Y30 Z-10 F50 ; frzovn - najet do ezu
N050 G01 X50 Y55 Z-10 F50 ; frzovn linern pohyb na souadnici
N060 G03 X75 Y30 Z-10 R20 F50 ; frzovn rdiusu R=20 mm smr pohybu CCW
N093 G01 X-21 Y10 Z-10 F50 ; vjezd z msta ezu
64.

REPUBLIKY
Pklad .4 - osmika
Pozice
Znaen nstroje
zsobnku drku Destiky
eln vlcov
Frzovn
1 frza stopkov
rovinnch ploch
30 mm
eln vlcov
Frzovn
2 frza stopkov
rovinnch ploch
8 mm
;Absolutn programovn s posunutm nulovho

N001 G90 G54 G17
bodu, zvolen rovina obrbn X-Y
; zadn rozmru polotovaru MINIMLN BOD
N005 G30 X0 Y0 Z-20 nutn jen pro simulaci v samotnm programu nen
poteba
; zadn rozmru polotovaru MAXIMLN BOD
N010 G31 X100 Y100 Z0 nutn jen pro simulaci v samotnm programu nen
poteba
N015 G00 X100 Y100 Z100 G40 ; njezd do polohy vmny nstroje
; vyvoln nstroje frza stopkov 30 mm,
N020 M06 T01 D1 G97 S220 M03 M08
vypnut obrbn za konstantnch eznch rychlosti
65.

REPUBLIKY
= otky konstantn, rotace nstroje ve smru CW
a chlazen
; pjezd rychloposuvem k obrobku a zapnut
N025 G00 X5 Y-30 Z10 G41 korekce polomru (nstroje se pohybuje vlevo od
obrobku) sousledn frzovn
N030 G01 X0 Y0 Z-10 F50 ; pojezd v ose Z na hloubku obrbn
N035 G01 X0 Y10 Z-10 F50 ;frzovn souadnice potku rdiusu R=50 mm
;frzovn kruhov interpolace proti smru
N040 G03 X5 Y85 Z-10 R50 F50
hodinovch ruiek CCW rdius R=50 mm
N050 G01 X15 Y95 Z-10 F50 ; frzovn sraen 10x45
N055 G01 X85 Y95 Z-10 F50 ; frzovn pojezd v ose X
N060 G01 X95 Y85 Z-10 F50 ; frzovn staen 10x45
;frzovn kruhov interpolace proti smru
N065 G03 X95 Y15 Z-15 R50 F50
hodinovch ruiek CCW rdius R=50mm
N070 G01 X85 Y5 Z-10 F50 ; frzovn sraen 10x45
N075 G01 X15 Y5 Z-10 F50 ; frzovn pojezd v ose X
N080 G01 X5 Y15 Z-15 F50 ; frzovn staen 10x45
; vjezd z msta ezu 10 mm nad obrobek,
N085 G00 X5 Y15 Z10 M05 M09
zastaven otek a vypnut chladc kapaliny
N090 G00 X100 Y100 Z100 ; nvrat do souadnic vmny nstroj,
; vmna nstroje - frza stopkov 8, vypnut
obrbn za konstantnch eznch rychlosti =
N095 M06 T02 D2 G97 S800 M03 M08
otky konstantn, rotace nstroje ve smru CW a
chlazen
; njezd nad obrobek do polohy obrbn a zapnut
N100 G00 X50 Y50 Z10 G41 korekce polomru (nstroje se pohybuje vlevo od
; njezd pracovnm posuvem do roviny ezu
N105 G01 X50 Y50 Z-5 F20
hloubka 5 mm
; kruhov interpolace ve smru hodinovch ruiek
(spodn st osmiky) - polomr kruhu 15 mm,
N110 G02 X50 Y50 Z-5 R15 I50 J35 F20
souadnice stedu krunice [50,35], souadnice
konce krunice [50,50],
; kruhov interpolace proti smru hodinovch
ruiek (horn st osmiky) - polomr kruhu
N115 G03 X50 Y50 Z-5 R12 I50 J70 F20
12mm, souadnice stedu krunice [50,70],
souadnice konce krunice [50,50],
N120 G01 X50 Y50 Z10 F50 ; vjezd nstroje z ezu
66.

REPUBLIKY
Pklad .5
Pozice
Znaen nstroje
eln frza Frzovn
1 HSS
nstrn 60 mm rovinnch ploch
eln vlcov
Frzovn
2 frza stopkov HSS
rovinnch ploch
20 mm
eln vlcov
Frzovn
3 frza stopkov HSS
rovinnch ploch
8 mm
eln vlcov
Frzovn
4 frza stopkov HSS
rovinnch ploch
6 mm
67.

REPUBLIKY
;Absolutn programovn s posunutm nulovho
N001 G90 G54 G17
bodu, zvolen rovina obrbn X-Y
; zadn rozmru polotovaru MINIMLN
N005 G30 X0 Y0 Z-20 BOD nutn jen pro simulaci v samotnm
programu nen poteba
; zadn rozmru polotovaru MAXIMLN
N010 G31 X100 Y100 Z1 BOD nutn jen pro simulaci v samotnm
programu nen poteba
N015 G00 X100 Y100 Z100 G40 ; njezd do polohy vmny nstroje
; vyvoln nstroje frza eln 60 mm,
vypnut obrbn za konstantnch eznch
N020 M06 T01 D1 G97 S110 M03 M08
rychlosti = otky konstantn, rotace nstroje ve
smru CW a chlazen
N025 G00 X-35 Y23 Z2 G41 ;najet do poten polohy ezu
N030 G01 X-35 Y23 Z0 F50
N035 G01 X153 Y23 Z0 F50 ;frzovn eln plochy srovnn povrchu
N040 G00 X153 Y-5 Z0 G40 sousti (ap=1 mm)
N050 G01 X-35 Y-5 Z0 F50
N055 G00 X100 Y100 Z100 M05 M09 ; nvrat do msta vmny nstroje
; vyvoln nstroje frza eln vlcov 20
mm, vypnut obrbn za konstantnch eznch
N060 M06 T02 D2 G97 S320 M03 M08
smru CW a chlazen
N065 G00 X5 Y-15 Z5 ; njezd nad obrobek
N070 G00 X5 Y-15 Z-5 ; sjezd na hloubku obrbn
N073 G01 X5 Y0 Z-5 F50
N075 G01 X5 Y44 Z-5 F50
N080 G01 X103 Y44 Z-5 F50
N085 G02 X108 Y39 Z-5 R5 F30
N090 G01 X108 Y12 Z-5 F50 ;obrbn osazen do hloubky 5 mm (obvod)
N095 G02 G91 X-8 Y-8 Z0 R8 F20
N100 G01 G90 X15 Y4 Z-5 F50
N105 G01 X5 Y14 Z-5 F50
N110 G00 X5 Y14 Z5
; nvrat do msta vmny nstroje, vypnut
N113 G00 X100 Y100 Z0 M05 M09
otek a chlazen.
N120 M06 T03 D3 G97 S800 M03 M08
smru CW a chlazen
N125 G00 X55 Y24 Z5 G40 ;najet do polohy obrbn kruhov kapsy 20
N130 G01 X55 Y24 Z-3 F10 mm
68.

REPUBLIKY
;zapnut inkrementlnho programovn a
pojezd v ose X o 10 mm, zapnut korekce
N135 G01 G91 X10 Y0 Z0 G41 F30
polomru (nstroje se pohybuje vlevo od
; zapnut absolutnho programovn, kruhov
interpolace proti smru hodinovch ruiek-
N140 G03 G90 X45 Y24 R10 I55 J24 F30 polomr kruhu 10 mm, souadnice stedu
krunice [55,24], souadnice konce plkruhu
[45,24],
; zapnut inkrementlnho programovn,
kruhov interpolace proti smru hodinovch
N145 G03 G91 X20 Y0 R10 I10 J0 F30 ruiek- polomr kruhu 10 mm, souadnice
stedu krunice [20,0], souadnice konce
plkruhu [10,0],
N150 G00 G90 X65 Y24 Z5 ; vjezd z msta ezu
N155 G00 X20 Y24 Z5 ; pejezd na sted obdelnkov kapsy
N160 G01 X20 Y24 Z-3 F10 ; sjezd do hloubky obrbn h=3 mm
N165 G01 X30 Y24 Z-3 F30 ;obrbn kapsy
; zapnut inkrementlnho programovn
N170 G01 G91 X0 Y7.5 Z0 F30
obrbn kapsy
N175 G03 X-5 Y5 Z0 R5 F20
N180 G01 X-10 Y0 Z0 F30
N185 G03 X-5 Y-5 Z0 R5 F20
N190 G01 X0 Y-15 Z0 F30
; obrbn obdelnkov kapsy
N195 G03 X5 Y-5 Z0 R5 F20
N200 G01 X10 Y0 Z0 F30
N205 G03 X5 Y5 Z0 R5 F20
N210 G01 X0 Y7.5 Z0 F30
N215 G00 X0 Y0 Z8 ;vjezd z msta ezu
; zapnut absolutnho programovn, pejezd
N220 G00 G90 X84 Y13 Z5 G40
na pozici ikm drky o ce 8 mm
N225 G01 X84 Y13 Z-3 F10 ; sjezd na hloubku ezu
;programovn v polrnch souadnicch
N230 G11 R20 H45 I84 J13 F30
obrbn drky
N235 G00 G90 Z5 ;vjezd z msta ezu
N237 G00 X100 Y100 Z0
; nvrat do msta vmny nstroje
N240 G00 X100 Y100 Z100 M05 M09
N245 M06 T04 D4 G97 S1060 M03 M08
smru CW a chlazen
N250 G00 X40 Y24 Z5
N255 G01 X40 Y24 Z-3 F10
N260 G00 X40 Y24 Z5
N265 G00 X55 Y39 Z5
N270 G01 X55 Y39 Z-3 F10
69.

REPUBLIKY
N275 G00 X55 Y39 Z5
N280 G00 X70 Y24 Z5
N285 G01 X70 Y24 Z-3 F10
N290 G00 X70 Y24 Z5
N295 G00 X55 Y9 Z5
N300 G01 X55 Y9 Z-3 F10
N305 G00 X55 Y9 Z5
N310 G00 X100 Y100 Z100
N315 M30
70.

REPUBLIKY
8. Zkladn pojmy
Absolutn programovn zpsob programovn pomoc souadnic vztaench na jeden

nulov bod (najdn na souadnici)
Inkrementln programovn - zpsob programovn souadnic, kdy jsou popisovny

skuten drhy nstroje. Inkrementln (prstkov)
hodnota je dna vzdlenost od pedchoz pozice nstroje.
Jedn se o posun o libovolnou hodnotu v souadnm
systmu
Automatick provozn reim - provoz CNC stroje, ve kterm se provd zpracovn po

blocch dle dat programu (samoinn chod programu)
Provoz s runm zadvnm - zpsob provozu CNC stroje, kdy jsou data (programov
pkazy nap. G00) CNC programu run zadvna a
automaticky zpracovna. (jin oznaen MDI-
AUTOMATIC, EXECUTE)
Run provoz - pm ovldn CNC stroje prostednictvm klves dcho panelu
EDIT - Provozn nebo podprovozn reim CNC stroje, ve kterm se provdj veker
operace s programem (ukldn, nahrvn, pravy a pepisovn)
Simulace grafick znzornn NC programu v prosted potae
Nulov bod obrobku (W) - bod stanoven programtorem, uren pro tvorbu CNC
programu
Nulov bod stroje (M) - bod stanoven vrobcem stroje. Je potkem souadnho systmu
stroje
Referenn bod (R) - slou k synchronizaci dicho systmu s mcm systmem

stroje.(uv se u slicovch zen s inkrementlnm systmem
men drhy)
Vztan bod nstroj (N) - Potek pro urovn polohy ost nstroj (korekce nstroje)
Systm stavn souadnic - druh slicovho zen kdy se nstrojem najede na poadovan
bod a pak je zahjeno obrbn
71.

REPUBLIKY
Pravohl zen - druh slicovho zen, kdy je umonno obrbn pouze rovnobn se
souadnmi osami
Souvisl zen - druh slicovho zen, kdy je umonno obrbn ve dvou a vce osch
najednou, co umouje tvorbu tvarovch ploch (radiusy, kuely)
Nepm zpsob men - men hodnota je pevdna na jinou fyzikln veliinu (dlka
oten)
Pm men drhy - men hodnota je zjiovna bezprostednm snmnm dlek (nap.

na podlnm suportu stroje)
Program sousti program, kter popisuje prbh obrbcho procesu pro jednu soust
Blok - dle ISO skupina slov, se kterou se zachz jako s celkem a obsahuje vechna data k
provdn jedn pracovn operace (jin oznaen: vta, dek)
Slovo - jednotliv pkaz k ovldn CNC stroje (nap. M00, G00, X-13.00) sestv z adresy a
sla
CAD -Computer Aided Design: konstruovn s potaovou podporou
CAM - Tvorba NC kdu (vytvoen modelu a jeho obroben s potaovou podporou)
CNC -Computer Numeric Control: slicov zen potaem
DNC - Direct Numeric Control: pm zen potaem (systm umoujc pipojen souboru
CNC stroj ke spolen pamti pro programy obrobk nebo dc programy,
distribuujc data ke strojm)
NC -Numeric Control: slicov zen (druh zen pro pracovn stroje, kde jsou data pro
ovldac fce zadvna v podob znak
Ekvidistanta - drha bodu s konstantn vzdlenost od obrysu sousti
Interpolace - stanoven bod, kter le na definovanm seku obrysu.
Konec programu - funkce pro ukonen automatickho chodu programu. Nachz se na

konci CNC programu.
72.

REPUBLIKY
Korekce drhy radiusu piky - korekce drhy nstroje (pomoc fc G40, G41, G42).
Kompenzace chylky radiusu bitu nstroje
Korekce nstroje - kompenzace rozdlu mezi vztanm bodem nstroj (N) a pikou
nstroje
Override - momentln ovlivnn njakho procesu (programovan otky, posuv)
Podprogram - st nebo samostatn program sousti. Pouv se pi opakujcch se dlch

lohch
Cyklus jedn se o soubor technologickch kon pro urit typ operace sdruen v jeden
blok. Cyklus obsahuje sekvenci pohyb, kter by musely bt naprogramovny
funkcemi G0 a G1. Zkladn vlastnost vech cykl je nvrat do vchozho bodu po
ukonen obrbcho cyklu.
Polrn souadnice - matematick uren bodu pomoc hlu a polomru
Posunut nulovho bodu - monost posunut potku souadn osy do programtorem

zvolen polohy
Pomocn funkce - slovo, s kterm se pevn programuj spnac fce pro CNC stroje (nap.
M08 sputn erpadla chladic kapaliny)
Regulace polohy - porovnvnm skutench a poadovanch hodnot polohy suportu je zen

posuvov motor (reg. polohy potlauje vliv ruivch sil nap. ezn sly)
Regulan obvod - tzv. kompartor skutench a poadovanch hodnot, kter vyhodnocuje

skut. polohu suportu vzhledem k souadnici zadan programem obrobku
nebo obsluhou
73.

REPUBLIKY
Bibliografie
1. VRBKA, P. Parametrick programovn v systmu Sinumerik 810D: Diplomov prce. Brno : Vysok uen
technick v Brn, Fakulta strojnho, 2007.
2. VEL. Verifikace pohyb frzky FCM22CNC v systmu NX. Praha : VUT v Praze, 2007. Bakalsk prce.
3. TDENK., TECHNICK. Odborn technick asopisy.
4. TULPA. CNC obrbc stroje a jejich programovn. Praha : Technick literatura BEN, 2008. ISBN 978-
80-7300-207-7.
5. TAJNOCHR, SLAVK. Uivatelsk pruka pro soustruh SRL20CNC a dc systm Mirkoprog S.
Praha : MIRKONEX s.r.o. verze 2.x.
6. . Uivatelsk pruka pro frzku FC1 CNC FC22CNC a dc systm Mikroprog F. Praha : MIKRONEX
s.r.o. verze 2.x.
7. SOU_strojrensk_r_nad_Szavou. Zklady obsluhy a seizovn CNC obrbcch stroj. 2004.
8. SIEMENS. SINUMERIK 840D sl - ShopTurn - Obsluha / Programovn. [Online] 01 2008. [Citace: 15. 7
2010.] www.filemeta.com/pl/sinumeric-pdf-page3.html.
9. . Users Guide Measuring Cycles. [Online] [Citace: 6. 10 2007.]
http://www.siemens.com.br/upfiles/1040.pdf.
10. . ShopTurn jednodu soustruen. Praha : Siemens, 2006.
11. . ShopMill jednodu frzovn. Praha : Siemens, 2006.
12. EDA. Aplikace systmu ShopTurn pi programovn CNC soustruh s hnanmi nstroji. Brno : VUT v
Brn, FSI, 2008. Bakalsk prce.
13. Coromant, SANDVIK. Die & Mould Making. Sweden : Sandviken, 2001.
14. PKA, CIHLAOVA, HILL. Fundamental principles of NC programming. Brno : Brno University of
Technology, Faculty of Mechanical Engineering, The Institute of Manufacturing Technology, 2005.
15. PKA, CIHLOV, HILL. Turning Cycles. Brno : Brno University of Technology, Faculty of
Mechanical Engineering, The Institute of Manufacturing Technology, 2005.
16. PKA, POLZER. Popis poloautomatickho soustruhu SPN12 CNC s dicm systmem Sinumerik 810D.
Brno : VUT v Brn, FSI, ST, 2004. Diplomov prce.
17. NEDOMA. Hodnocen vrobn pesnoti CNC stroj. Zln : Baova Univerzita, 2005. Zvren prce.
18. MM PRMYSLOV SPEKTRUM. Odborn strojrensk asopisy.
19. LEINVEBER, VVRA. Strojnick tabulky. valy : Albra, 2008. ISBN 978-807361-051-7.
20. KOCMAN, PROKOP. Technologie obrbn. Praha : CERM, 2001. ISBN 80 - 214 - 1996 - 2.
21. INTERNET.
22. HUMR. Materily pro ezn nstroje. Praha : Triangl, 2008. ISBN 978-80-254-2250-2.
23. Hill. EMCO WinNC HEIDENHAIN TNC 426 frzovn - Uivatelsk pruka. Jihlava : SP Jihlava, 2006.
24. HEIDENHAIN. Pruka uivatele - Programovn cykl iTNC 530. Germany: Traunreut : Heidenhain,
2009.
74.

REPUBLIKY
25. . Pruka uivatele CNC Pilot 4290. Germany: Traunreut : Heidenhain, 2008.
26. . Pruka uivatele DIN / ISO Programovn iTNC 530. Germany: Traunreut : Heidenhain, 2008.
27. FRISCHHERZ, PIEGLER, PRAGA. Technologie zpracovn kov odborn znalosti 2. ISBN 80-
902655-1-0 .
28. Modern vrobn technologie pro 21.stolet. lnky_z_konference. Brno : VUT Brno, FSI, 2009. ISBN
978-80-214-3914-6.
29. KELLER. Programovn a zen CNC stroj - 2.st. [Online] 11. 11 2005. [Citace: 25. 01 2010.]
www.kvs.tul.cz.pdf.
30. Karvin, SP - TP. Stavba CNC program v simultorech. [Online] 2004. [Citace: 10. 11 2009.]
http://www.sps-karvina.cz/www/cnc/manual.htm.
31. RUML. slicov zen stroje.
32. Karvin, SP - TP. EdgeCAM ve vuce programovn CNC stroj. vod do problematiky CNC stroj.
[Online] 2004. [Citace: 10. 11 2009.] http://www.sps-karvina.cz/www/cnc/manual.htm.
33. ada. Obsluha a nastavovn dcch systm NC a CNC stroj. Praha : Institut ppravy mldee FMHSE,
1989. ISBN 80-7104-002-9.
34. BARTO, KRL, MINRIK, TULPA. Zklady CNC obrbcch stroj. Hradec krlov : Fragment,
1998. ISBN 80-7200-295-3.
35. SVOBODA. Technologie a programovn CNC stroj. Havlkv Brod : Fragment, 1998. str. 100. ISBN 80-
7200-297-X.
36. HEIDENHAIN. Pruka uivatele popisn dialog iTNC 530. Germany: Traunrent : Heidenhain, 2009.
37. CINK. Funkce dicho systmu Heidenhain iTNC 530 pro obrbn. BRNO : VUT v Brn, FSI, 2007.
Bakalsk prce.
38. DILLINGER_a_KOLEKTIV. Modern strojrenstv pro kolu i praxi. Praha : EUROPA- SOBOTLES,
2007. ISBN 978-80-86706-19-1.
39. JONES. SINUMERIK 810/840D, DIN Programming for Turning - Training Manual Edition2008.01.
[Training dokumentation] Germany : SIEMENS s.r.o., 20. 4 2008.
40. CHUDOBA. Zklady programovn a obsluha CNC stroj - Uebn texty. [Online] STEDN
PRMYSLOV KOLA JIHLAVA, 14. 12 2005. [Citace: 5. 12 2009.] www2.sps-
jia.cz~hillzakl_progr.pdf.
41. Technick tdenk. POLZER. Brno : Akademie CNC obrbn (1), Vol 57, 2009, No 7, pp. 7-7. ISSN 0040-
1064.
75.

REPUBLIKY

Vkov Text

Cargado por

Información del documento

Título original

Derechos de autor

Formatos disponibles

Compartir este documento

Compartir o incrustar documentos

Opciones para compartir

¿Le pareció útil este documento?

¿Este contenido es inapropiado?

Copyright:

Formatos disponibles

Vkov Text

Cargado por

Copyright:

Formatos disponibles

Obecn vod do problematiky CNC programovn

Nzev programu: Operan program Vzdlvn pro konkurenceschopnost

1.1 Vvoj slicov zench stroj.................................................................................... 5

1.2 NC a CNC zen obrbcch stroj ............................................................................. 7

1.3 Rozdlen slicov zench stroj na dv hlavn skupiny ......................................... 7

2. Souadn systmy u slicov zench stroj................................................ 12

2.1 Kartzsk souadn systm slicov zench obrbcch stroj ............................. 12

2.2 Polrn souadn systm ............................................................................................ 13

2.3 Zkladn pravidla pro orientaci os v prostoru u obrbcch stroj ............................ 14

3. Druhy zen drhy slicovch systm......................................................... 15

3.1 dic systmy s petritm zenm .......................................................................... 15

3.2 dic systmy se souvislm zenm ......................................................................... 16

4. Vztan body u CNC stroj ............................................................................. 18

5. CNC Program ................................................................................................... 20

5.1 Stavba CNC programu ............................................................................................... 20

5.2 Vznam nejpouvanjch adres ............................................................................... 22

5.3 Postup tvorby programu ............................................................................................. 23

6. Vybran G - funkce a M- funkce .................................................................... 24

6.1 Zpsoby programovn .............................................................................................. 24

6.1.1 Absolutn programovn G90 ......................................................................................... 24

6.3 Pomocn funkce (M- funkce) .................................................................................... 39

6.4 Pevn cykly ................................................................................................................ 42

7. Pklady ISO programovn: .......................................................................... 52

8. Zkladn pojmy ................................................................................................. 71

NC stroj Numerical Control (slicov zen stroj),

CNC stroj Computerized Numerical Control (potaem zen NC stroj).

Mezi dal vrazy vyskytujc se ve spojitosti s obrbnm lze zaadit:

DNC Distributed Numerical Control (centrln potaov zen NC stroj),

CAD Computer Aided Design (potaov podpora konstrukce),

CAM Computer Aided Manufacturing (potaov podpora vroby),

CAD/CAM potaov systm s integrovanou podporou konstrukce a vroby soustky.

1.1 Vvoj slicov zench stroj

NC stroje 1. vvojov generace

Jedn se o stroje nejjednodu koncepce zaloen na konstrukci konvennch stroj doplnn o

NC stroje 2. vvojov generace

Stroje jsou ji vybaveny servopohony, revolverovmi hlavami, zsobnky nstroj a dovoluj

NC stroje 3. vvojov generace

NC stroje 4. vvojov generace

Vyznauj se souvislm zenm ve vce ne 3 osch a vlastn realizac vdeckch poznatk.

1.2 NC a CNC zen obrbcch stroj

1.3 Rozdlen slicov zench stroj na dv hlavn skupiny

A) NC zen obrbcch stroj

Blokov schma NC dicho systmu

Vhody CNC dicch systm:

snadn editace programu,

Blokov schma CNC dicho systmu

Interpoltor vypotv skutenou drhu nstroje, kter je zvisl na geometrii, dlkovch a

PLC st je tvoena samostatnm vkonnm potaem obsahujc 64binrnch vstup/vstup.

Odmovac zazen na slicov zench obrbcch strojch slou k odmovn drhy

Pohony os bvaj v systmech eeny krokovmi motory se zptnou vazbou.

Pohon vetene je vtinou realizovn asynchronnm tfzovm elektromotorem zenm

Souadn systmy slou k orientaci nstroje i obrobku v prostoru. Pomoc souadnho

2.1 Kartzsk souadn systm slicov zench obrbcch stroj

Zkladnm souadnm systmem vyuvanm na vtin CNC stroj je tzv. Pravohl

Vertikln (svisl) obrbc stroj Horizontln (vodorovn) obrbc stroj

Pravidlo prav ruky:

plu (vchoz bod),

vychz se od nehybnho obrobku,

5 os vertikln frzovac centrum Kartzsk souadn systm

3. Druhy zen drhy slicovch systm

3.1 dic systmy s petritm zenm

Systmy stavn souadnic

Pat k nejstarm a nejjednodum systmm