adnotam_01_1_4 15.2.

2005 10:05 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

1/2005 strany 1-60 11. ronk 21. nora 2005

Z obsahu:

Mackov, A.
Consecution temporum
noti a exekutoi

Musilov, .
Zstavn smlouvy v praxi

Sklen, J.
Nkter aspekty quasilegalizace provdn
advoktem podle zkona o advokacii
ve srovnn s legalizac provdnou
notem podle notskho du

Vesel, J.
Ovovn totonosti
podle obanskho prkazu

Ddi, J., ech, P.

Zklady evropskho prva spolenost
se zetelem na jeho vznam pro innost
note po vstupu R do EU 2. st

Odhalte Nejvy soud R

Vcn legitimace ve sporu o ddick prvo

novou edici C. H. BECK

nakladatelstv C. H. Beck
adnotam_01_2_3 15.2.2005 10:06 Strnka 1

Beckova edice zkon

AD NOTAM
slo 1/2005 Iniciativa stedoevropskch notstv
Beckova edice
za pedsednictv JUDr. Martina Foukala,
prezidenta Notsk komory esk republiky
pod
zkon s judikaturou
Publikace tto edin ady pinej pln a aktuln znn pslunho prvnho pedpisu
OBSAH a souvisejc klovou judikaturu. Takto koncipovan pruky maximln vychzej vstc
PARLAMENTN VEER potebm praxe, protoe prostednictvm vbru vznamn judikatury poskytuj spolehli-
lnky v vklad jednotlivch ustanoven.
Mackov, A. Consecution temporum noti Konkurenceschopnost malch
a exekutoi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 a stednch podnik pspvek notstv Bure/Drpal/Krm/Mazanec
Musilov, . Zstavn smlouvy v praxi . . . . . . . . . . . 3
Baudy, P. K 17 devizovho zkona . . . . . . . . . . . 10
Sklen, J. Nkter aspekty quasilegalizace
v pondl, dne 18. dubna 2005 v 19.00
Obansk soudn d s judikaturou
provdn advoktem podle zkona o advokacii
ve srovnn s legalizac provdnou notem podle a souvisejcmi pedpisy
notskho du . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 v salncch Evropskho parlamentu
Vesel, J. Ovovn totonosti podle obanskho Rue Wiertz, 60, Publikace pin pln a aktuln znn obanskho soudnho du a souvisejcch pedpis, kter upravuj ci-
prkazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1047 Brusel viln soudn proces. Vechna ustanoven zkona jsou pak doplnna klovou souvisejc judikaturou. Takto
koncipovan kniha maximln vychz vstc potebm praxe, protoe umouje nejen rychlou a spolehlivou
informaci o textu zkona a orientaci v relevantn judikatue, ale prv prostednictvm judikatury spolehliv po-
Not a EU dv zkladn vklad jednotlivch ustanoven obanskho soudnho du. Publikace zahrnuje i novely z listo-
padu 2004.
Ddi, J., ech, P. Zklady evropskho prva spole-
nost se zetelem na jeho vznam pro innost Komu je kniha urena?
Kniha je urena v prv ad soudcm, advoktm, soudnm exekutorm a dalm prvnkm, kte se vnuj ob-

s judikaturou
note po vstupu R do EU 2. st . . . . . . . . . . . . 19 anskoprvnm vcem a vkonu rozhodnut (exekuci). Svm zamenm tak vyhov potebm student prvnic-
Vedouc redaktor: kch fakult i irok prvnick veejnosti.
JUDr. Martin Foukal
Diskuse
Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Oulk, T. Jet k pozemkm evidovanm zjednodue-
Adresa redakce:
nm zpsobem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 eznick 17, 110 00 Praha 1,
Luke, L. Vliv osob nezastnnch na smlouv tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
na prbh vkladovho zen . . . . . . . . . . . . . . . . 45 fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Nahldnte do prvn publikace nov edin ady ji nyn:
Redakn rada:
Ze ivota krajskch komor prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
Vondrk, L. Notsk komora v Hradci Krlov JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
o ivot a dle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 JUDr. Ondej Holub
JUDr.Vclav Kouba
Ze zahrani doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Karel Wawerka
XXIV. mezinrodn kongres latinskho notstv, Vydv:
Mexico City 18.22. jna 2004. Zvren projev Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
nov zvolenho prezidenta UINL, prof. Giancarlo tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
Laurini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 v nakladatelstv C. H. Beck
Rezoluce CNUE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2004
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Soudn rozhodnut Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
Nejvy soud R Vcn legitimace ve sporu nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
o ddick prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Obansk soudn d
Zprvy z notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje Toto vydn obsahuje:
Fejeton Ad Notam Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
Blek, P. Vl doba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3, aktuln znn zkona, kter zahrnuje
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910 i novely OS z listopadu 2004
e-mail: predplatne@press.sk aktuln znn souvisejcch prvnch
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049 pedpis
vbr z judikatury u jednotlivch
ustanoven zkona
vbr z literatury z oblasti
civilnho procesu
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 1

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 21. nora 2005

Blahopejeme

Prof. JUDr. Ji vestka, DrSc. oslavil vznamn ivotn jubileum

Dne 19. ledna 2005 se doil v pln intelektuln i fy- prvnick fakult UK v Praze dne 12. 1. 2005. Osobn
zick sle sedmdesti pti let vznamn esk civilista ast nejvy sttn zstupkyn dr. M. Beneov, ast
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc. Tuto vraznou vdeckou soudc stavnho a Nejvyho soudu, pedsed
osobnost nen teba notskmu stavu zvlt ped- soud, zstupc not, advokacie a poetn akade-
stavovat. Absolventi prask prvnick fakulty znaj mick obce umocnila vznam vestkovy osobnosti pro
prof. vestku z jeho pedagogick innosti vyznaujc esk prvnictv.Tomu odpovdaly i zdravice, kter po-
se vcnm, systematicky utdnm vkladem, znaj stupn pednesl dkan prvnick fakulty UK v Praze
ho i jako nronho, ale laskavho examintora. Ab- doc. JUDr. V. Kindl, uspoadatel Pocty prof. J. Dvok
solventi jinch fakult znaj prof. vestku z jeho bohat a prof.A.Winterov a prof. J. Lazar z prvnick fakulty
literrn produkce, kter zasahuje do vech oblast ob- trnavsk univerzity. Jmenovan shodn ocenili od-
anskho prva.V tto souvislosti lze pipomenout pe- born i lidsk kvality prof. vestky.V krtk odpovdi
devm jeho rozhodujc podl na zpracovn cel ady se prof. vestka vyznal z lsky k vyuovanmu oboru,
uebnic obanskho prva, dle na 9. vydn komen- jako i z naplnn svho pedagogickho i vdeckho
te k obanskmu zkonku (nakladatelstv C. H. posln.Vzpomenul pitom svch uitel zejmna prof.
Beck), z posledn doby pak ji 4.vydn Ochrany osob- Weniga, prof. Viktora Knappa, prof. tefana Lubyho,
nosti podle obanskho prva (Praha : Linde, 2004). prof. Karla Knapa a doc. Fialu z prask prvnick fa-
vestkv badatelsk pnos k rozvoji teorie nejen ob- kulty.
anskho, nbr i soukromho prva je nepehldnu- Jmnem notsk obce blahopl prof. vestkovi
teln. k jeho jubileu prezident Notsk komory R dr. Mar-
U pleitosti jeho ivotnho jubilea pipravili jeho tin Foukal, viceprezident Notsk komory R dr. Mi-
kolegov a ci sbornk prac nazvan pznan loslav Jindich i autor pspvku do jubilejn publi-
Pocta Jimu vestkovi k 75. narozeninm (Aspi Pub- kace, JUDr. Wawerka. Vichni popli prof. vestkovi
lishing, 2005). Celkem 26 autor (z notskho stavu pevn zdrav a jet mnoho spn prce na poli ob-
pispl do tto Pocty dr. Karel Wawerka) zpracovalo na anskho prva. Redakn rada asopisu Ad Notam se
380 stranch adu dleitch a aktulnch otzek, s potenm pipojuje k poetnmu zstupu gratu-
z cty k autorovi zamench na problematiku sou- lant.
kromho prva. Tato publikace byla Jimu vestkovi
slavnostn pedna na shromdn konanm na Redakn rada

Consecution temporum noti
a exekutoi
Doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.*
Pouhch nkolik let koexistuj profese note a soud-
nho exekutora v naem prvnm du. Na hlubok ana-
lzy takovho stavu vc je snad jet brzo, ale pesto je
ji dnes situace zral pro pr poznmek.
Historie notsk profese je pedevm vzjemnm od-
razem vvoje listin jejich vznamu v prvnm ivot
a profese,kter listiny vyhotovuje.Recepc mskho a ka-
nonickho prva se podoba latinskho i klasickho no-
te rozila po evropskm kontinentu a z antickho ta-
bellia se pes boloskho doktora notskho umn
vyvinula k dnenm formm.
lnky
Vvoj notsk profese na naem zem patrn ne-
teba podrobn na strnkch asopisu not rozebrat,
a proto jen strun pipomeme, e do roku 1949 se no-
tsk profese u ns vyvjela v typick klasick konti-
nentln podob a pod silnm vlivem prva rakousko-
uherskho. Zkonem . 202/1949 Sb. ztratilo notstv
charakter svobodn profese a stv se na dlouhou dobu
sttnm orgnem s pravomocemi vznamn odlinmi
od pravomoc klasickho latinskho note. Proces n-
vratu ke koenm a k zkladnm principm svobodn
notsk profese byl poslze zapoat tzv. velkou nove-
lou obanskho soudnho du (zkon . 519/1991 Sb.)
a zavren pijetm notskho du (zkon . 358/1992
Sb.), na jeho zklad se k 1. lednu 1993 notstv eman-
* Autorka psob na katede obanskho prva PF UK Praha.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 2

2 slo 1/2005 AD NOTAM

cipuje a kon etapu sv existence a innosti jakoto rozhodnut, kter pouv n platn obansk soudn
sttn orgn.Tzv.velk novela obanskho soudnho du d pijat v 60. letech minulho stolet. Zkon o soud-
(zkon .30/2000 Sb.) pinesla i nkter dl zmny v no- nch exekutorech pouv pro totonou innost pojmu
tskm prvu, kdy zdila Centrln evidenci zvt exekuce.Dsledn respektovn stavu de lege lata je vak
a rovn poslila a vyjasnila postaven note jako jed- znan obtn, a to nejen pro vit pouvn pojm v-
noho z monch zstupc astnka obanskho soud- kon rozhodnut a exekuce promiscue.V laick (a leckdy
nho zen na zklad pln moci. Je pitom pznan, i odborn) veejnosti dochz asto k zamovn pro-
e v souasnm ase veobecnho pekotnho navrho- fese soudnho vykonavatele a soudnho exekutora a ko-
vn a pijmn nejrznjch novelizac prakticky vech ny jednch (asto mediln znan poutav) jsou pi-
zkon zstal notsk d z roku 1992 po dlouhou dobu tny druhm a naopak anebo jsou soudn exekutoi
ueten zmn a je jednm z nejstabilnjch zkon na- oznaovni jako exekutoi soukrom.Mon by se mohlo
eho prvnho du.To vypovd o mnohm, pinejmen- zdt, e tu jde o pouh marginlie. Je teba vak pipo-
m o tom, e profese i innost not jsou pevn zako- menout, e adresty prvnch norem jsou obecn prv
enny v naem prvnm du a funkci v justinm laikov a laikov mohou bt zcela jist asto uivateli slu-
systmu i v prvnm ivot pln. Pevn koeny notstv eb exekutorsk profese. Prvn normy by obecn mly
u ns byly zaloeny v dvn minulosti a nov prvn bt jednoznan a srozumiteln, protoe jedin tak lze
prav po roce 1989 se podailo na prvn tradice a na doclit stavu, e srozumiteln a pehledn bude cel
pojet notstv obvykl v zemch tzv. latinskho typu prvn d, a e orientace v nm bude snadn i pro toho,
prva zdaile navzat. kony note jsou nadny veej- kdo se prvem nezabv ex professo.
nou vrou (fides publica). Teze, e notsk innost no- Vn nmitky lze vak vznet a clit zcela jinm sm-
t slou prevenci spor a prvn jistot, m dnes ji rem.Pedevm se nenaplnil (a ani naplnit nemohl) ped-
povahu axiomu.Tto skutenosti je pizpsoben pstup poklad,e soudm zzenm profese soudnho exekutora
k profesi na principu numerus clausus, kter m zajistit ubude agendy. Kad exekuce (a je jich dnes podle sta-
dostupnost slueb note i v geografickm smyslu, kon- tistik Exekutorsk komory esk republiky ron kolem
strukce odmn za notsk kony v rmci tzv. notsk 100 000) provdn soudnm exekutorem prochz sou-
innosti a konen i dohled sttn moci nad notskou dem, protoe soud mus exekutora exekuc povit a n-
profes a nad jej samosprvou. kter kony jsou i v exekucch provdnch soudnmi
Vedle not psob v naem prvnm du krom ji- exekutory soudu dokonce sveny vlun (nap. v-
nch prvnickch profes i soudn exekutoi. Profese slech povinnho k prohlen o majetku anebo rozhod-
soudnch exekutor byla do naeho prvnho du vne- nut o zastaven exekuce). Tato vhrada vak v dnm
sena zkonem . 120/2001 Sb. Pipomeme si strun ppad nem proti zkonem zvolen konstrukci,podle
genezi tto prvn normy, protoe nen prosta zajma- kter je soudn exekutor pi provdn exekuce pod kon-
vosti.Tato norma vznikla z poslaneck iniciativy pot, co trolou soudu.
pedchoz poslaneck nvrh sledujc stejn zmr v opa- Zkon o soudnch exekutorech zaloil znan oprv-
kovanm hlasovn po vrcen nvrhu zkona ze Sentu nn soudnch exekutor ve vztahu ke tetm osobm.
do Poslaneck snmovny nebyl pijat. Napodruh ml ten nech laskav alespo letmo nahldne do usta-
bt nvrh zkona pijat ve zrychlen zkonodrn pro- noven 33 zkona o soudnch exekutorech. Nmitka
cedue ( 90 odst. 2 zkona o jednacm du Poslaneck me znt, e takov oprvnn exekutor jsou nezbytn
snmovny), ve kter Poslaneck snmovna vyslovuje nutn kvli postupm pi exekucch provdnch soud-
s nvrhem zkona souhlas ji v tzv. prvnm ten, tj. bez nmi exekutory pro vymoen penitch plnn (odli-
projednn ve vborech Poslaneck snmovny. Argu- nm od postup soudnch).V takovch ppadech je pak
mentem pro zrychlen legislativn proces na pd Pos- toti exekutor subjektem, kter majetek povinnho zji-
laneck snmovny mj. bylo, e pedchoz nepijat n- uje proto, aby mohl exekuci, kterou je poven, pro-
vrh zkona o soudnch exekutorech ji byl ve Snmovn vst adekvtnm zpsobem (viz 46 odst. 1 zkona
dostaten projednn, a e vechny relevantn pipo- o soudnch exekutorech). Pokud provd exekuci soud,
mnky byly do novho nvrhu zapracovny. S takovm zsadn respektuje exekun zpsob, kter si zvolil sm
projednnm vak Poslaneck snmovna souhlas nako- oprvnn, nebo obansk soudn d vychz z ped-
nec nevyslovila a nvrh byl projednn v procedue ob- pokladu, e oprvnn m dostatek informac o majetku
vykl. Hlavnm zmrem zkonodrc bylo vyjdeno povinnho.V ppad, e tento pedpoklad neplat co
strun zzenm profese soudnch exekutor vyeit je ppad nikoli vjimen,je situace vitele,kter chce,
problm neefektivnch exekuc naizovanch a prov- aby exekun titul v jeho prospch byl vynucen prv
dnch soudy. Soudy se napt mly soustedit na - cestou exekuce soudn, nesmrn obtn. Je tomu tak
zen nalzac a zkon o soudnch exekutorech jim ml vzhledem k rozsahu oprvnn soud pro zjiovn ma-
pinst vznamn odlehen agendy v jejich peten. jetku povinnho.Pod marginln rubrikou innost soudu
Exekuce vak i po innosti zkona o soudnch exeku- ped nazenm vkonu rozhodnut (institut prohlen
torech naizuj a provdj rovn soudy a prvn reim o majetku ponechvme zmrn stranou pozornosti mj.
exekuc podle zkona o soudnch exekutorech je pro v- i kvli jeho podvzanosti na pedchoz marn pokus
itele (pro oprvnn subjekty z exekunch titul) al- o exekuci pikznm pohledvky z tu u pennho
ternativou k exekucm soudnm. Pijetm zkona o soud- stavu) upravuje obansk soudn d nkter instituty,
nch exekutorech vznikla pomrn kurizn situace pomoc kterch by ml bt dal prbh soudnho v-
z hlediska pojm pouvanch v zkonech. Tradin se konu rozhodnut usnadnn. Sm rozsah tchto oprv-
v procesualistice pouv pro nucen vkon rozhodnut nn, ale i sankce, kter dlunkovi za nesplnn povin-
a jinch titul pojem exekuce.Ten byl v naem prvnm nost uloench v tto fzi exekunho zen soudem,
du postupn po roce 1948 nahrazovn pojmem vkon in ze soud v tomto smru neefektivn instituci, a to je
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 3

AD NOTAM slo 1/2005 3

stav pijateln jen obtn.A tak zatmco nkter ze sub- oslabovat. Rol note v justinm systmu je, aby not-
jekt, uvedench v 33 zkona o soudnch exekutorech skou innost mj. i sepisovnm veejnch listin o prv-
(mj. i soud nebo not!), mus exekutorovi na jeho - nch konech slouil prvn jistot a pedchzelo se
dost sdlit daje o majetku povinnho bez zbytenho touto formou soudnm sporm. Tit role soudnho
odkladu, bezplatn a pod sankc odpovdnosti za kodu exekutora pak stejn pirozen le primrn v prov-
oprvnnmu i exekutorovi, v analogickm ppad dn exekuc. Na tom neme nic zmnit ani obasn
stejn dotaz soudu me sm dlunk nechat zcela bez stesk veejnosti na nedostupnost notskch slueb pro
odpovdi s rizikem maximln podkov pokuty! upednostovn lukrativnjch agend. Ukzalo-li by se
Autorita soudu imanentn vyaduje, aby jeho rozhod- ze seriznch analz, e tomu tak opravdu je, pak m e-
nut bylo respektovno a jestlie tomu tak nen, aby sm en v ruce instituce, kter zizuje notsk ady a ni-
soud ml inn nstroje k tomu, aby rozhodnut bylo koliv sebeosvcenj zkonodrce, kter tradin pravo-
respektovno nucen. Jestlie v naem prvnm du bu- moci not ped komu uzn. Ped zkonodrcem stoj
dou do budoucna koexistovat jak exekuce provdn mon daleko nalhavj kol, neujme-li se jej brzy Mi-
soudnmi exekutory, tak i exekuce soudn, pak se uka- nisterstvo spravedlnosti,a to propracovat a poslit systm
zuje jako nezbytn poslit pravomoci soud prv v ob- kontroly a dohledu nad soudnmi exekutory. Exekuce
lasti oprvnn ve vztahu k tetm osobm pro zjiovn jsou z povahy vci spojeny se zsahy do jindy nedo-
majetkovch hodnot povinnho, kter mohou bt ped- tknutelnch prv, jako je vlastnictv i nedotknutelnost
mtem exekuce. Pro ty vitele, kte si zvol alternativu obydl. Exekuce je jako krajn prvn prostedek vynu-
soudn exekuce, neme pece platit, e za pouh covn uloench povinnost asto tvrdou konfrontac
soudn poplatek dostanou (a to dokonce od orgnu zjm vitele v jeho zjmu soudn exekutor kon
soudn moci) mn efektivn slubu. Otzka: k emu pak a dlunka a nkdy i tetch osob.Tm spe je teba, aby
budou dva prakticky shodn prvn reimy exekuc, li- tyto prvn mechanismy ly po cestch pravch.
c se jen subjektem, kter exekuci provd, je otzkou
koncepn, kter by mla bt jasn vyeena pi konci-
povn nov osnovy budoucho obanskho soudnho Zstavn smlouvy v praxi
du.
V vodu bylo zmnno,e notsk d pekal mnoho Mgr. rka Musilov*
let bez novelizac. Pro srovnn nen bez zajmavosti, e
zkon o soudnch exekutorech byl novelizovn ne- I. vod
dlouho po svm pijet, a to prv v bod oprvnn exe-
kutor ve vztahu ke tetm osobm, resp. podmnek sou- elem tohoto lnku je podat strun pehled o ob-
innosti tetch osob se soudnm exekutorem. Ji tak sahovch nleitostech zstavnch smluv, protoe z-
irok oprvnn exekutor ve vztahu ke tetm osobm stavn prvo pat v souasn dob mezi hojn vyuvan
byla jet rozena vi dalm tetm osobm (mj. i na zajiovac instituty a jednm ze zpsob jeho vzniku je
orgn sprvy socilnho zabezpeen a na zdravotn po- prv zstavn smlouva ( 156 odst. 1 obanskho zko-
jiovny viz 33 odst. 3 ve znn zkona . 360/2003 nku, dle jen ObZ).
Sb.) a nov je vslovn zakotveno, e souinnost tetch V platnm prvu najdeme normy vztahujc se k z-
osob se soudnm exekutorem je bezplatn a exekutoi stavnmu prvu na nkolika mstech. Obansk zkonk
nov maj (prostednictvm Exekutorsk komory R) obsahuje obecnou pravu ( 152174).V ostatnch ped-
pro poteby exekuc dlkov pstup k dajm infor- pisech (nap.v obchodnm zkonku,v zkon o cennch
manho systmu evidence obyvatelstva a k dajm z re- paprech) najdeme pravu zvltn, a ji s ohledem na
gistru rodnch sel (viz 33a ve znn zkona .53/2004 povahu astnk smluvnho vztahu i na pedmt z-
Sb). stavy.
Mimodnou pozornost vak vyvolala snaha o dal no- V vodu zmnm alespo strun typick znaky z-
velizaci zkona o soudnch exekutorech,resp.dalch z- stavnho prva, nebo prv s pihldnutm k tmto jeho
kon (obchodnho zkonku,obanskho soudnho du charakteristikm je nutno jednotliv ustanoven na nj
a notskho du), kter sleduje zmr, aby soudn exe- se vztahujc interpretovat.
kutoi do budoucna sepisovali exekutorsk zpisy o roz- Zstavn prvo jako prvo vcn vzne na zstav bez
hodnut orgnu prvnick osoby, resp. soudn exekutoi ohledu na to, kdo je jejm vlastnkem, psob proti vem
by sepisovali exekutorsk zpisy nikoli jen za elem (erga omnes).Dojde-li ke zmn vlastnka zastaven vci
prokzn nrok zen ped soudem nebo jinm stt- nebo jin majetkov hodnoty, kter je zstavou, nem to
nm orgnem (jak dosud pedpokld zkon o soudnch zsadn vliv na trvn zstavnho prva a to psob i vi
exekutorech 77), nbr obecn o jakmkoli prvnm dalmu nabyvateli zstavy, nevyplv-li ze zkona nco
konu, pro kter nen kogentn pedepsna jin prvn jinho.
forma. Negativn stanovisko, kter k takovmu zmru Zstavn prvo m dv funkce:zajiovac a uhrazovac.
neprodlen zaujala Notsk komora esk republiky Zajiovac funkce zstavnho prva se projevuje od po-
(publikovan v minulm sle Ad Notam) vyjaduje tku jeho vzniku v dob, kdy zajiovan pohledvka
vechny podstatn vhrady, kter lze vi takovmu e- jet nen splatn, tak, e dlunka motivuje k dobrovol-
en vznst.Tak jako plat okdlen slov, e v soudnm nmu splnn dluhu a zstavnmu viteli poskytuje jis-
procesu me kad zastvat jen jednu roli a bti jen totu,e jeho pohledvka bude uspokojena z vtku zpe-
soudcem nebo jen stranou nebo jen zstupcem strany,
tak by mlo platit obecn i v systmu naich justinch
instituc obdobn, e kad z prvnickch profes m * Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Jarmily Humpolcov, no-
jednu primrn roli, kterou je teba respektovat a nikoli tky v Praze.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 4
4 slo 1/2005
nen zstavy v ppad, e ji dn a vas nespln dlu-
nk. Jakmile pohledvka dospje, ani by dlunk svj
dluh splnil,nastupuje uhrazovac funkce,kter umouje
zstavnmu viteli uspokojit se ze zstavy.
Zstavn prvo je subsidirn, tj. uplatuje se pod-
prn, neuspokoj-li pohledvku zstavnho vitele
dlunk a nezanikla-li zajiovan pohledvka jinak. Rov-
n je akcesorick. Je zvisl na existenci pohledvky,
kterou zajiuje.Akcesorick povaha zstavnho prva je
zkonem prolomena v ppad, kdy zstavn prvo zaji-
uje i nroky zstavnho vitele z odstoupen od
smlouvy, podle n vznikla zajitn pohledvka (viz
155 odst. 5 a 172 ObZ).1 Dal vjimkou by doas-
nou je monost zajitn pohledvek, kter maj v bu-
doucnu teprve vzniknout nebo jejich vznik je zvisl na
splnn podmnky ( 155 odst. 3 a 4 ObZ).
II. Forma zstavn smlouvy
V 156 odst. 1 ObZ je pro zstavn smlouvu pede-
psna psemn forma pod sankc jej absolutn neplat-
nosti. V zvislosti na pedmtu zstavy vyaduje 156
odst. 3 ObZ kvalifikovanou psemnou formu formou
notskho zpisu. Ta je povinn, je-li zstavou vc ne-
movit, kter nen evidovna v katastru nemovitost, vc
hromadn i soubor vc nebo vc movit, k n m z-
stavn prvo vzniknout, ani by byla odevzdna zstav-
nmu viteli nebo tet osob.
III. Obsah zstavn smlouvy
Obsahem zstavn smlouvy je vymezen prv a povin-
nost smluvnch stran a v souladu s prvn teori meme
obsahov sloky zstavn smlouvy rozliit na sloky pod-
statn (essentialia negotii), sloky pravideln (naturalia
negotii) a sloky nahodil (accidentalia negotii).2
1. Podstatn nleitosti
Zkon jako povinnou soust zstavn smlouvy v-
slovn uvd oznaen zstavy a pohledvky, kterou z-
stava zajiuje ( 156 odst. 2 ObZ). Dal nezbytnou n-
leitost je t uveden jejch astnk.
Je-li zstavn smlouva sepisovna ve form notskho
zpisu, musme mezi tyto jej sloky zaadit i obecn n-
leitosti notskho zpisu o prvnm konu ve smyslu
63 notskho du (dle jen Not).
1.1 astnci
Pro vymezen astnk smlouvy je nutn objasnit ter-
minologii uvanou obanskm zkonkem pro oznaen
smluvnch stran a dalch osob. Projdeme-li jednotliv
ustanoven obanskho zkonku o zstavnm prvu,m-
eme se setkat s tmito termny:
dlunk ( 155 odst. 4, 163 odst. 2, 165a odst. 3
ObZ),
poddlunk ( 159 odst. 2 a 167 odst. 1 ObZ),
zstavn dlunk [ 157 odst. 3, 159 odst. 2, 162
odst. 1, 163 odst. 1, 164 odst. 2, 169 psm. a) a b),
170 odst. 1 psm. e) a f) ObZ],
zstavce [ 161 odst. 1, 162 odst. 2, 169 psm. a)
a b), 170 odst. 1 psm. e) a f) ObZ],
zstavn vitel [ 155 odst. 4 a 5, 156 odst. 3, 157
odst. 2 a 3, 158 odst. 1, 159 odst. 2, 160 odst. 2,
AD NOTAM
161 odst. 1, 162 odst. 1, 2 a 3, 163 odst. 1 a 2,
165 odst. 1, 165a odst. 1, 2 a 3, 166 odst. 1 a 4,
167 odst. 1 a 2, 169 psm. c), d) a e), 170 odst. 1
psm. c), e) a f), 171 odst. 2, 172 ObZ].
Ne vdy vak zkon uvd pesnou definici pouitho
termnu.
Takovou definici meme nalzt u poddlunka, kte-
rm se rozum dlunk ze zastaven pohledvky. Z toho
nepmo plyne, koho m zkon na mysli pod pojmem
dlunk. Neme jm bt nikdo jin ne dlunk z po-
hledvky, kter je zajitna zstavnm prvem.Ten bv
v literatue oznaovn rovn jako osobn nebo obligan
dlunk.
V 164 odst. 1 a 2 ObZ je definovn zstavn dlu-
nk.Slovy zkona je to kad vlastnk zastaven vci,sou-
boru vc a bytu nebo nebytovho prostoru ve vlastnic-
tv podle zvltnho zkona, kad vitel zastaven
pohledvky, kad oprvnn ze zastavenho jinho ma-
jetkovho prva nebo pedmtu prmyslovho vlastnic-
tv nebo kad majitel zastavenho obchodnho podlu
nebo cennho papru. Dojde-li po vzniku zstavnho
prva k pevodu vci, prva nebo jin majetkov hod-
noty do vlastnictv i majetku jin osoby, dojde tm i ke
zmn v subjektu zstavnho dlunka, nebo zstavn
prvo vzne na vci a vi tto osob zstavn prvo p-
sob.
Kdo je zstavcem, se podv z ustanoven 161 odst. 1
ObZ. Je jm osoba, kter dv ciz vc, prvo i majet-
kovou hodnotu do zstavy.Tato osoba tedy se zstavnm
vitelem uzavr zstavn smlouvu. Me se jednat
o osobu odlinou od zstavnho dlunka, v praxi se to
ovem nestv asto.3
Z ve citovanch ustanoven obanskho zkonku
pak plyne, e zstavnm vitelem je ten, jeho pohle-
dvka je zstavnm prvem zajitna. Jde o osobu toto-
nou s vitelem ze zvazkovho vztahu. Dojde-li ke
zmn vitele ze zvazkovho vztahu, dochz tm i ke
zmn zstavnho vitele vzhledem k akcesorick po-
vaze zstavnho prva (k tomu viz 524 odst. 2 ObZ,
kdy s postoupenou pohledvkou pechz i vechna
prva s n spojen, a 528 ObZ, podle nho je postu-
pitel povinen o postoupen pohledvky podat zprvu z-
stavci).
Zstavn smlouvu na stran jedn uzavr zstavn v-
itel a na stran druh zstavce, kter souasn nemus
bt zstavnm dlunkem. Pokud tyto osoby nejsou to-
ton, je nezbytn v zstavn smlouv oznait t z-
stavnho dlunka. Osobnho dlunka nen obvykle
nutno v zstavn smlouv zvl oznaovat, nebo jm
bude zpravidla specifikovna zajiovan pohledvka.
Pi sepisovn smlouvy bychom nemli zapomenout
na to, e nkter prvn pedpisy pro urit subjekty sta-
nov zvltn postupy pro projeven vle (nap. rozho-
dovn obc a kraj) i monost zzen zstavnho prva
1
Kulkov, R. K zstavnmu prvu po novelch obanskho zkonku.
Prvn rozhledy, 2002, . 7, s. 318 a nsl.
2
Knapp, V., Knappov, M., vestka, J. a kol. Obansk prvo hmotn.
Svazek I.,Tet aktualizovan a doplnn vydn. Praha :ASPI Publishing,
2002, s. 390.
3
K rozdln osob zstavce a zstavnho dlunka viz Brejkov, L., Mag-
lia M. K vybranm otzkm zstavnho prva po novele.Prvn rozhledy,
2003, . 2, s. 81 a nsl. Oprvnn zstavce bude cizm majetkem dis-
ponovat vlastnm jmnem na et vlastnka, samozejm se souhlasem
vlastnka.Takov vztah mezi zstavcem a vlastnkem zstavy by se mohl
dit ustanovenmi 577 a nsl. ObchZ o komisionsk smlouv.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 5
AD NOTAM
vyluuj nebo omezuj (nap.sttn podnik me zstavn
prvo zdit pouze se souhlasem zakladatele).
Ke zzen zstavnho prva ke spoluvlastnickmu po-
dlu nen teba souhlasu ostatnch spoluvlastnk, nebo
nejde o ppad hospodaen se spolenou vc ve smyslu
139 odst. 2 ObZ.4
1.2 Zstava
Co me bt zstavou,je uvedeno v 153 odst.1 ObZ
tak, e to me bt vc movit nebo nemovit, podnik
nebo jin vc hromadn, soubor vc, pohledvka nebo
jin majetkov prvo, pokud to jeho povaha pipout,
byt nebo nebytov prostor ve vlastnictv podle zvlt-
nho zkona, obchodn podl, cenn papr nebo pedmt
prmyslovho vlastnictv. Obecn lze konstatovat, e
podle uvedenho vtu je zpsobilm pedmtem z-
stavy ve, co je pevoditeln na tet osobu a m uritou
majetkovou hodnotu.5 Tato charakteristika pedmtu z-
stavy plyne z uhrazovac fze zstavnho prva,kdy ped-
mt zstavy mus bt schopen stt se v dsledku svho
zpenen soust majetku jin osoby. Rozen mo- ObchZ, akoliv jeho soust jsou i sloky nemajc po-
nch pedmt zstavy mimo okruh vc dle prolamuje
pvodn definin znak zstavnho prva jako prva k v-
cem.
Zstavn prvo se vztahuje nejen na zstavu samou,ale
podle 153 odst. 2 t na jej psluenstv, prstky hodnota. To, e zkonodrce vedle sebe uvd vc hro-
a neoddlen plody.
Pedmt zstavy mus bt ve smlouv dn oznaen.
1.2.1 Vci
Problm zejm nenastane u nemovitost evidova-
nch v katastru nemovitost a byt a nebytovch pro-
stor ve vlastnictv podle zkona . 72/1994 Sb., o vlast-
nictv byt,protoe zde je pesn zpsob jejich oznaen
dn prvnmi pedpisy ( 5 zkona . 344/1992 Sb., o ka-
tastru nemovitost R, ve znn pozdjch pedpis).
Pokud jde o specifikaci jinch pedmt zstavy, d-
vaj nm urit nvod 46 pedpisu o Rejstku zstav,
pijatho na zklad zmocnn obsaenm v 35b Not
snmem Notsk komory R, podle nich se oznauje:
nemovit vc, kter nen pedmtem evidence v ka-
tastru nemovitost, svm obvyklm pojmenovnm
a pozemkem, na nm nebo pod nm se nemovitost
nachz,
hromadn vc nebo soubor vc, svm obvyklm sou-
hrnnm pojmenovnm (napklad podnik, stdo krav,
provozovna, zsoby obil, sbrka potovnch znmek)
a dalmi daji, zejmna mstem, kde se hromadn vc
nebo soubor vc nalz,
vc movit svm obvyklm pojmenovnm (napklad
automobil, obrbc stroj, traktor, lo, lokomotiva, po-
ta,obraz atd.) a dalmi daji,zejmna vrobnm s- 2002, vetn uplatnnch otzek a odpovd Majetkovou hodnotu
lem, typem, znakou, inventrnm slem, registranm
slem, autorem umleckho dla.
Takovho oznaovn je mono se jist pidret nejen
v ppad, kdy zstavn prvo vznik zpisem do rej-
stku zstav.
Sprvn oznaen pedmtu zstavy m vznam ze-
jmna v tch ppadech, kde se zstavn prvo zapisuje
do rejstku zstav, protoe podle 29 pedpisu o Rej-
stku zstav, je rozhodujcm dajem pi vyhledvn
daj evidovanch v tomto rejstku oznaen zstavy.
V tomto smru by zejm stlo za zven, zda by nebylo
vhodn umonit s ohledem na to, e nkter vci lze
slo 1/2005 5
oznaovat rznmi, zcela obvyklmi synonymy, vydn
seznamu obvyklch pojmenovn,pod ktermi jsou z-
stavy do rejstku zstav zapisovny.Tento seznam by ji-
st poslouil nejen notm pi sepisovn zstavnch
smluv, ale zejmna adatelm o opis nebo vpis z rej-
stku zstav nebo potvrzen o tom, e urit vc nen
v rejstku zstav evidovna.
Pi specifikaci pedmtu zstavy je teba vnovat po-
zornost i tomu, aby bylo patrno, zda zstavou je vce sa-
mostatnch pedmt zstavy (vespoln zstavn prvo)
nebo soubor vc i vc hromadn.Toto rozlien je z-
sadn, protoe u souboru vc a vci hromadn me z-
stavn prvo vzniknout pouze zpisem do rejstku z-
stav, zatmco u ostatnch druh zstav je bu pedepsn
jin modus vzniku zstavnho prva, nebo je to u nich je-
den z vce monch zpsob jeho vzniku.
Tm se dostvme k otzkm, co je souborem vc
a vc hromadnou a jak rozdl je mezi vc hromadnou
a souborem vc.Zkon tyto pojmy nijak nedefinuje (s v-
jimkou uveden podniku jako vci hromadn v 5
vahu vci nap. pohledvky). Za vc hromadnou i sou-
bor vc je oznaovno vce vc hmotnch, s ktermi je
nakldno jako s jedinm celkem, protoe jsou hospo-
dsky nedln nebo jejich spojenm je dna jejich vy
madnou a soubor vc,by mohlo vyvolvat mylnou ped-
stavu, e se jedn o rozdln druhy zstav. Porovnnm ja-
zykovho vznamu slov hromadn a souborn vak
dospjeme k tomu, e vc hromadn a soubor vc jsou
synonyma.6 Uveden zvr podporuje i skutenost, e
v teorii se hromadn vc tak definuje jako soubor n-
kolika vc sloucch stejnmu elu, kter m sv ob-
vykl jednotn pojmenovn.
Ponkud komplikovanj situace nastv, je-li zsta-
vou podnik,protoe zde se v odborn literatue setkme
s odlinmi vklady.
1. Podle jednoho nzoru7 je nutno zstavn prvo
k podniku chpat jako zstavn prvo k celku a nikoliv
k jednotlivostem, kter jsou jeho soust. Zkon nikte-
rak nenaznauje, e se m jednat o simultnn zstavn
prvo zatujc vechny sloky podniku samostatn, ani
z nj nevyplv, e by zstavn vitel mohl z podniku
vytrhnout njakou jeho soust a navrhnout jej samo-
4
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 26. 1. 1999, sp. zn. 2 Cdon 339/97,
publ. ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, 2000, seit 2, pod .
12.
5
Stenografick zznam pednky JUDr. Ljubomra Drpala, pedsedy
sentu Nejvyho soudu esk republiky, k zstavnmu prvu na semi-
ni, podanm k Rejstku zstav Notskou komorou esk repub-
liky pro note a zstupce bank a leasingovch spolenost dne 14. 1.
mus mt proto, e zstava mus bt zpeniteln, mus se z n dosh-
nout vtek, z kterho se pak me uspokojit zstavn vitel. . Sou-
asn mus bt pevoditeln, protoe zpenen zstavy pedpokld,
e zstava bude z vlastnictv zstavnho dlunka pevedena na nkoho
jinho za platu, proto nelze brt do zstavy takov prva, kter jsou
podle zkona omezena jen na osobu jeho nositele nebo takov vci,
kter by podle prvnch pedpis byly vyloueny z obchodu, . eventu-
ln u nich by prodej byl vzn na speciln souhlasy, k nim teba
me nebo nemus dojt.
6
Holub, O. Vc hromadn soubor vc. Ad Notam, 2002, . 3, s. 49
a nsl.
7
Baudy, P. Nkolik poznmek k novele zstavnho prva. Ad Notam,
2001, . 56, s. 96 a nsl.; Baudy, P. Zstavn prvo k podniku.Ad No-
tam, 2003, . 1, s. 3 a nsl.; Baudy, P. Zstavn prvo k podniku. Prvn
rozhledy, 2003, . 6, s. 292 a nsl.; Kulkov, R. op. cit. sub 1, s. 318 a nsl.;
Brejkov, L., Maglia, M. op. cit. sub 3, s. 81 a nsl.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 6

6 slo 1/2005 AD NOTAM

statn prodej. Z 5 odst. 2 ObchZ plyne, e vechny vci smlouvch by pak nutn musely bt uvedeny vechny
patc k podniku se stanou zstavou z toho titulu,e jsou sloky podniku, aby na jejm zklad mohl bt proveden
soust podniku, kter je zastaven, a nikoli z dvodu, e zpis do pslunch evidenc. Z toho plynou i dal
by byly zastaveny tyto jednotliv vci. Z toho vyplv otzky, nap. co by nastalo v ppad, e bychom nkter
i zvr, e k hodnotm, u nich je jinak vznik zstavnho poloky podniku opomnli do smlouvy vyjmenovat:byla
prva podmnn zpisem do uritho registru, vznikne by snad smlouva neplatn pro neurit oznaen zstavy?
zstavn prvo z titulu zastaven podniku zpisem do rej- Pro svou promnlivost se vak me pro zstavnho
stku zstav,ani by bylo nutno zstavn prvo do tchto vitele jevit zstava v podob podniku jako urit ri-
specilnch evidenc zapisovat. Na jednotlivch kompo- ziko. Proto bych se, akoliv zastvm nzor, e zstavou
nentech podniku bude zstavn prvo vznout pouze za je podnik jako celek, nebrnila mylence, e by bylo
pedpokladu, e k nmu budou psluet.Tento zvr je vhodn sepsat do zstavn smlouvy vet majetkovch
odvodnn i tm,e podle obanskho soudnho du se hodnot podniku platn ke dni podpisu smlouvy,zejmna
na vkon rozhodnut prodejem zastavenho podniku tch, kter jsou nezbytn pro provoz podniku.10 Pi sou-
pouij ustanoven o vkonu rozhodnut prodejem pod- asnm zakotven povinnosti zstavnho dlunka infor-
niku s tm, e vkon rozhodnut se vztahuje na vechny movat zstavnho vitele o pevodech tchto hodnot by
jednotlivosti podniku podle stavu k datu pklepu. Pro- se tm mohlo omezit riziko pro vitele. Pokud vak do
toe sloky podniku pechzej na vydraitele zaten smlouvy takov seznam uvedeme, mus bt z pouitch
zstavnm prvem, pokud pohledvky, kter zajiuje, ne- formulac zcela jasn, e nejde o zzen simultnnho z-
byly uspokojeny v rozvrhovm zen, nen tm nijak na- stavnho prva k jednotlivm polokm v tomto vtu,
ruena komplexnost evidence vcnch prv ve veej- ale o zzen zstavnho prva k podniku jako vci hro-
nch registrech. madn.
2. Druh nzor8 se opr hlavn o znn 5 odst. 2 Ve uveden podporuje i stvajc judikatura,11 z n
ObchZ, podle nho: Podnik je vc hromadn. Na jeho meme dovodit, e jsou-li soust podniku takov po-
prvn pomry se pouij ustanoven o vcech v prvnm loky, ohledn jejich zastaven plat zvltn prvn pe-
smyslu.Tm nen dotena psobnost zvltnch prvnch pisy, postauje k jejich platnmu zastaven jako sousti
pedpis vztahujcch se k nemovitm vcem, pedm- podniku pouze uzaven zstavn smlouvy, kde zstavou
tm prmyslovho a jinho duevnho vlastnictv, mo- je podnik jako celek, a zpis do rejstku zstav, ani by
torovm vozidlm apod., pokud jsou soust podniku. bylo teba uplatnit zvltn postup stanoven pro zasta-
Citovan ustanoven povauj zastnci tohoto nzoru za ven tchto sloek podniku (pjde nap. o nemovitosti,
lex specialis a dovozuj z nho, e povaha podniku jako cenn papry, obchodn podly atd.). Zstavn prvo vak
vci hromadn neznamen,e zstavn prvo by ke vem v takovm ppad me bt realizovno pouze prode-
jeho stem vznikalo ve stejn okamik a e by zpisem jem podniku jako celku a nikoliv prodejem jeho jedno-
zstavnho prva do rejstku zstav byla suspendovna tlivch poloek.
povinnost jeho zpisu do jinch veejnch rejstk. Pro V souvislosti s nemovitostmi,je nejsou pedmtem ka-
vznik zstavnho prva k jednotlivostem patcm k za- tastrln evidence, je nutno tak pipomenout, e pod t-
stavenmu podniku, kter jsou pedmtem evidence ve mito vcmi je teba rozumt jen takov nemovitosti,kter
zvltnm registru, je nutn zpis v pslunm specil- se podle zkona do katastru nemovitost vbec nezapi-
nm rejstku. Nov sloky podniku pak nkte povauj suj, nikoliv i ty, kter tam zapsny nejsou, akoliv jejich
za prstky zstavy, na n se ze zkona zstavn prvo zpis mon je, ale z rznch dvod nebyl proveden.
vztahuje tak, a vznik okamikem, kdy se zstavn dlu- Stvajc prava vzniku vcnch prv k nemovitostem
nk stane jejich vlastnkem, a u hodnot, kter jsou ped- neevidovanm v katastru vak nen pln (vlastnick
mtem evidence ve zvltnm registru,a zpisem do nj. prvo k nim se smluvn nabv okamikem innosti
Jedn-li se o vrobn podnik, hotov vrobky pedstavuj pevodn smlouvy ( 133 odst.3 ObZ),smluvn zstavn
plody zstavy, kter svm oddlenm od zstavy pest- prvo vznik zpisem do rejstku zstav a prava smluv-
vaj bt zateny zstavnm prvem.Ostatn poloky pod- nho vzniku jinch vcnch prv k nim zcela chyb). Pi-
niku, kter nememe oznait za jeho plody, nabv je- pojuji se tak ke kritick poznmce JUDr. J. Fialy: na nm
jich nabyvatel zaten zstavnm prvem, nestanov-li je jistota ohledn zpisu zstavnho prva k tmto ne-
zkon jinak. Na podporu tchto argument pak autoi movitostem do registru zstav, kdy nemme jistotu, e
tohoto vkladu uvdj, e za platnosti obecnho zko- zstavn dlunk je skuten vlastnkem zstavy a zstavn
nku obanskho platilo, e zastaveny jsou vci jednot- prvo tak nevznikne.12
liv, nikoliv vc hromadn jako celek. Podle judikatury je ppustn, aby vlastnk cel vci
Z toho, co bylo uvedeno, je patrno, e obansk z- zastavil jen ideln spoluvlastnick podl na sv vci.13
konk ani jin prvn pedpis nijak nee, zda zstavn
prvo vznik k podniku jako celku nebo k jeho jednot- 8
Dvok, T. Dispozice s podnikem. Prvn rozhledy, 2003, . 3, s. 119
livostem. Domnvm se vak, e podnik musme chpat a nsl.; Richter, T. Zstavn prvo k podniku z pohledu teorie a praxe
dluhovho financovn 1. st. Prvn rozhledy, 2004, . 3, s. 85 a nsl.
jako celek tvoen polokami,kter se mohou v ase m- 9
Baudy, P. Zstavn prvo k podniku. Prvn rozhledy, 2003, . 6, s. 292
nit. Pedmtem zstavnho prva je pouze tento celek a nsl.
10
a nikoliv jeho jednotliv sti. Pokud bychom se piklo- 11
Brejkov, L., Maglia, M. op. cit. sub 3, s. 81 a nsl.
nili k opanmu zvru,bylo by zejm ustanoven o tom, Rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 29 Cdo
314/2001,publ.v Souboru rozhodnut Nejvyho soudu,svazek 22,pod
e je mono zastavit podnik, nadbyten, protoe jed- . C 1534.
notliv sloky podniku bylo mono jist zastavit i podle 12
Fiala, J. Nad dal zmnou v prvn regulaci zstavnho prva (zmry
pedchozch prvnch prav. Navc si tak myslm, e by a realita).Ad Notam, 2001, . 56, s. 94.
13
Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo
tento vklad vedl k pebujel administrativ, co se te 1268/2002, publ. v Souboru rozhodnut Nejvyho soudu, svazek 23,
zaznamenvn vzniku zstavnch prv.9 V zstavnch pod . C 1636.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 7
AD NOTAM
Proto musme povaovat za pekonan nzor opan,
kter jde dokonce tak daleko, e pipout rozen z-
stavnho prva ze spoluvlastnickho podlu na vci na
jej celek v dsledku toho,e se zstavn dlunk pvodn
spoluvlastnk vci stane vlastnkem celku.14
1.2.2 Pohledvky
Je-li zstavou pohledvka, je teba ji specifikovat ze-
jmna osobou dlunka a vitele, prvnm titulem a da-
tem jeho vzniku, pedmtem a dobou plnn. Opt ne-
rozhoduje, zda se jedn o pohledvku penitou nebo
nepenitou,ale jak ji bylo uvedeno obecn o pedmtu
zstavy, mus se jednat o pohledvku, kterou lze postou-
pit jinmu (jako pedmt zstavy by tak nebyla nap.mys-
liteln pohledvka,kde pedmt plnn je vzn na osobu
vitele, nebo pohledvka, kter neme bt postiena
vkonem rozhodnut (viz nap. 317 OS) nebo jej po-
stoupen by odporovalo dohod s dlunkem). Pokud je
sama tato pohledvka ji zstavnm prvem zajitna,ho-
vome o podzstavnm prvu ( 173 a nsl. ObZ).
1.2.3 Obchodn podly
Se specifikac obchodnho podlu jako zstavy by
v praxi tak nemly bt problmy. Urit by mlo bt
uvedeno, kter spolenosti se obchodn podl tk (ob-
chodn firma, sdlo, identifikan slo spolenosti), veli-
kost obchodnho podlu (v procentech nebo zlomku)
a jak vi vkladu do zkladnho kapitlu spolenosti ob-
chodn podl odpovd.
1.2.4 Cenn papry
U cennch papr je teba uvst, o jak cenn papr
se jedn, dle zejmna jeho druh, podobu, formu, nomi-
nln hodnotu atd.
1.2.5 Pedmty prmyslovho vlastnictv
Za pedmt prmyslovho vlastnictv oznaujeme
prmyslov prva k vsledkm tvr innosti postrda-
jcm individuln povahu. V platnm prvnm du na-
jdeme pravu zstavnho prva pouze u ochrannch zn-
mek ( 17 zkona . 441/2003 Sb., o ochrannch
znmkch, ve znn pozdjch pedpis) a prmyslo-
vho vzoru ( 31 zkona . 207/2000 Sb., o ochran pr-
myslovch vzor, ve znn pozdjch pedpis).
Zkonem je vslovn vyloueno poskytnout zapsan
oznaen pvodu jako zstavu ( 8 odst. 4 zkona
. 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a zempis-
nch oznaen).
Ochrann znmky a prmyslov vzory se zapisuj do
rejstku vedenm adem prmyslovho vlastnictv,
proto je nejsnaz definovat je podle daj uvedench
v tomto rejstku.
Podle toho,co je pedmtem zstavy,stanov zkon od-
lin i zpsob vzniku zstavnho prva.
V obanskm zkonku nalezneme nsledujc zp-
soby vzniku smluvnho zstavnho prva:
Vkladem do katastru nemovitost k nemovitostem,
bytm a nebytovm prostorm ve vlastnictv podle z-
kona o vlastnictv byt.
Odevzdnm zstavnmu viteli k movitm vcem rejstku nebo zpis zstavnch prv na silninm moto-
(s vjimkou movitch vc uvedench ne).
Pednm do schovy nebo ke skladovn pro z-
stavnho vitele nebo pro zstavnho dlunka
slo 1/2005 7
u tet osoby k movitm vcem (s vjimkou movi-
tch vc uvedench ne). Tento zpsob vzniku z-
stavnho prva je teba dohodnout pmo v zstavn
smlouv a v tomto ppad se bude jednat o dal po-
vinnou nleitost zstavn smlouvy.
Zpisem do rejstku zstav k nemovitm vcem,
kter nejsou pedmtem evidence v katastru nemovi-
tost, k vci hromadn, k souboru vc a k movitm v-
cem (s vjimkou movitch vc uvedench ne),
k nim m podle zstavn smlouvy vzniknout zstavn
prvo,ani by byly odevzdny zstavnmu viteli nebo
tet osob.
Uzavenm smlouvy (nen-li ujednno nco jinho)
k pohledvce.
U nkterch druh zstav je vznik smluvnho zstav-
nho prva upraven zvltnmi prvnmi pedpisy. Zm-
nn pedpisy se vztahuj na vznik zstavnho prva:
k obchodnm podlm (zpisem do obchodnho rejst-
ku 117a odst. 3 ObchZ),
k cennm paprm (u listinnho cennho papru pe-
dnm zstavnmu viteli, s vjimkou listinnho cen-
nho papru pevoditelnho rubopisem, kde je navc
potebn zstavn rubopis, nebo oznmenm o zzen
zstavnho prva schovateli nebo opatrovateli pi pe-
dn tet osob do schovy nebo do schovy a sprvy
40 odst. 1 a 2, 41 odst. 2 zkona . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis),
u zaknihovanho cennho papru registrac v evidenci
Stediska cennch papr 42 odst. 1 zkona
. 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn po-
zdjch pedpis),
k nmonm lodm (zpisem do nmonho rejstku
23 odst. 4 zkona . 61/2000 Sb., o nmon plavb),
k civilnm dopravnm letadlm, soustem letadla, n-
hradnm dlm k letadlu (zpisem do leteckho rejst-
ku 5a odst. 5 a 6b odst. 1 zkona . 49/1997 Sb.,
o civilnm letectv, ve znn pozdjch pedpis),
k ochrann znmce (zpisem do rejstku ochrannch
znmek 17 odst.3 zkona .441/2003 Sb.,o ochran-
nch znmkch, ve znn pozdjch pedpis),
k prmyslovmu vzoru (zpisem do rejstku 31 z-
kona . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor,
ve znn pozdjch pedpis).
Speciln prava vzniku smluvnho zstavnho prva
z ve uvedench ppad u movitch vc je odrazem
dvj pravy v obanskm zkonku ( 151b ObZ ve
znn ped novelou provedenou zkonem . 317/2001
Sb.), kdy jednm z mod vzniku zstavnho prva k v-
cem movitm bylo vyznaen vzniku zstavnho prva
v listin,kter osvduje vlastnictv zstavce k pedmtu
zstavy a kter je nezbytn k nakldn s vc. Pro zasta-
ven tchto movitch vc nen nutn jejich odevzdn
zstavnmu viteli i tet osob nebo sepsn zstavn
smlouvy notskm zpisem a zpis zstavnho prva do
rejstku zstav, nedochz-li k tomuto odevzdn.15 Od
tchto ppad, kdy jsou se zpisem zstavnho prva do
rejstku spojeny konstitutivn inky, musme odliovat
ty ppady, kdy se do zvltnch evidenc zstavn prva
pouze zaznamenvaj s deklaratornmi inky (nap. z-
pis zzen zstavnho prva na plavidle do plavebnho
14
Op. cit. sub 2, s. 390.
15
Viz t vkladov stanovisko NK R ze dne 16. 12. 2003.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 8
8 slo 1/2005
rovm vozidle a ppojnm vozidle do registru silninch
vozidel).
1.3 Zajiovan pohledvka
Zstavn prvem mohou bt podle platn prvn
pravy zajitny pohledvky penit i nepenit, ji
existujc i pohledvky, kter teprve maj v budoucnu
vzniknout, jejich vznik je zvisl na splnn podmnky
nebo pohledvky uritho druhu,kter budou v uritm
asovm obdob vznikat mezi uritmi subjekty, a to a
do sjednan ve ( 155 ObZ). Nen stanoveno dn
omezen pro dvod vzniku pohledvky (s vjimkou usta-
noven 845 ObZ, podle nho nelze platn zajistit v-
hry ze szek a her a pohledvky z pjek poskytnutch
vdom do szky nebo hry). Zstavnm prvem tedy
me bt zajitno v podstat jakkoliv plnn dlunka
viteli, piem nen rozhodn, zda se zakld na
smlouv i jin prvn skutenosti. Pedpokld to vak
alespo existenci njakho zvazkovho prvnho
vztahu, z nho m pohledvka vzniknout. Pjde-li na-
pklad o pohledvky uritho druhu, kter budou mezi
dlunkem a vitelem v uritm asovm seku vznikat,
mus bt kryty minimln njakou rmcovou smlouvou.
Aby zstavn prvo vzniklo,mus jt o pohledvky platn.
Oznaen pohledvky je dal nezbytnou nleitost z-
stavn smlouvy.Z identifikanch znak pohledvky bude
nutno uvst osobu dlunka a vitele,prvn titul vzniku
pohledvky (nap. smlouva, nhrada kody, bezdvodn
obohacen atd.), pop. datum jeho vzniku, a vi pohle-
dvky (pop. sti pohledvky, kter bude zstavnm pr-
vem zajitna). Bude-li se jednat o pohledvku nepen-
itou,je vhodn do smlouvy uvst i vi jej obvykl ceny
v dob vzniku zstavnho prva, aby se tak pedelo p-
padnm budoucm sporm ohledn hodnoty nepeni-
tho plnn z pohledvky.
Je logick,e pohledvky budouc nebude vdy mono
do zstavn smlouvy oznait stejn pesn jako pohle-
dvky ji existujc.16
Budouc pohledvky meme rozliit na individuln
uren, kter bude nutno specifikovat alespo osobami
dlunka a vitele, druhem, tj. prvnm titulem, na nm
budou zaloeny, a uritou v (bude-li ji znma), a dru-
hov uren, u nich je teba do zstavn smlouvy uvst
ti znaky: 1. druh pohledvek (prvn dvod jejich
vzniku), 2. vymezit dobu, po kterou takov pohledvky
mohou mezi vitelem a dlunkem vznikat, a 3. urit
stku, do kter jsou pohledvky zajitny.
prava zajitn budoucch druhov urench pohle-
dvek (tzv. maximln zstavn prvo) se v obanskm
zkonku vyskytuje od 1. 1. 2001 a nahradila tak dvj
pravu obsaenou v 299 odst. 1 ObchZ. Zsadn rozdl
spov v tom,e podle obchodnho zkonku se zstavn
prvo zizovalo na dobu uritou. Podle nynj pravy se
asov omezen nevztahuje na trvn zstavnho prva,
ale na vznik budoucch pohledvek. V komenti k ob-
anskmu zkonku vak podle mne najdeme nesprvn
nzor, e je teba vymezit dobu trvn zajitn,17 co od-
poruje uveden zmn inn od 1. 1. 2001. Stanovenm
ve, do n jsou tyto pohledvky zajitny, se rozum li-
mit, do jakho budou zajitn pohledvky uritho
druhu ve svm souhrnu maximln uspokojeny.18
Zstavn prvo se pmo ze zkona vztahuje rovn na
psluenstv pohledvky, tj. na roky, roky z prodlen,
pop.poplatek z prodlen a nklady spojen s jejm uplat-
AD NOTAM
nnm ( 121 odst. 2 ObZ), a proto nen povinn ho ve
smlouv pmo specifikovat, bylo by to vak opt
vhodn. Nem-li se zstavn prvo na psluenstv po-
hledvky vztahovat, musme to vslovn uvst. Uritou
vjimkou jsou budouc druhov uren pohledvky, kde
se stanovenm ve zajitn uruje celkov ve uspo-
kojen vitele ze zstavy bez ohledu na to, zda se z-
stavnm prvem pokryje i psluenstv pohledvek.
Proto je nutno pi stanoven ve zajitn pamatovat na
to, e k souhrnu jistin budoucch pohledvek je teba
pipost i jejich psluenstv.
Podle 155 odst. 5 ObZ jsou zstavnm prvem kryty
i nroky zstavnho vitele z odstoupen od smlouvy, na
zklad n vznikla pohledvka, kter je zstavn prvem
zajitna. Je to ovem mono v zstavn smlouv vylou-
it.
Lze dohodnout, e se zstavn prvo bude vztahovat
i na nroky zstavnho vitele vznikl z titulu bezd-
vodnho obohacen v ppad, e prvn kon, na jeho
zklad mla vzniknout zajiovan pohledvka, bude
shledn neplatnm.Rozen zstavnho prva i na takto
vznikl pohledvky lze v praxi pi sepisovn zstavnch
smluv vce ne doporuit, protoe se tak vyhneme p-
padn odpovdnosti za kodu zpsobenou tm, e jsme
nedostaten prozkoumali to, zda pohledvka, kter m
bt zstavnm prvem zajitna, skuten vznikla.
Mnohdy toti bvaj nap.bankovn vrov smlouvy po-
mrn sloit kony, kter v sob takov riziko skrvaj.
2. Pravideln a nahodil nleitosti
Mezi pravideln nleitosti adme takov ujednn,
kter se v zstavnch smlouvch obvykle vyskytuj, avak
nejsou nutn pro platnost smlouvy.Obvykle jsou to ujed-
nn, kter ble vymezuj prva a povinnosti smluvnch
stran po dobu trvn zstavnho prva a po jeho zniku.
Za nahodil sloky obsahu oznaujeme ty, kter se vy-
skytuj ojedinle (nahodile) ppad od ppadu, jsou to
rzn podmnky apod.
Z tchto neesencilnch nleitost bych nejprve
uvedla ty, kter plynou z norem, je maj dispozitivn po-
vahu:
155 odst. 5 ObZ dv monost smluvn vylouit ze
zajitn zstavnm prvem nroky zstavnho vitele
z odstoupen do smlouvy, podle kter vznikla zajitn
pohledvka,
157 odst. 3 ObZ dovoluje dohodnout ve smlouv
nahrazen odevzdn vci zstavnmu viteli jejm pe-
dnm do schovy tet osob.Toto ujednn je mon
doplnit i pesnm stanovenm podmnek, za kterch
bude tet osoba vc z schovy vydvat,
159 odst. 1 ObZ umouje sjednat jin okamik
vzniku zstavnho prva k pohledvce, ne uzaven
smlouvy.V tomto ppad se bude jednat pouze o po-
zdj okamik vzniku,
162 a 163 ObZ stanov prva a povinnosti astnk
po dobu trvn zstavnho prva.Vzhledem k tomu, e
16
Viz t Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo
276/2001,publ.v Souboru rozhodnut Nejvyho soudu,svazek 15,pod
. C 1105.
17
Holub, M., Fiala, J., Biovsk, J. Obansk zkonk. Poznmkov vy-
dn s judikaturou a novou literaturou. Praha : Linde, 2004, s. 263.
18
Baudy, P. K zajitn pohledvek (i budoucch) zstavnm prvem.
Ad Notam, 2002, . 6, s. 128.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 9
AD NOTAM
prvn prava zde obsaen je ponkud strun, je
mon upravit prva a povinnosti podrobnji. V z-
stavn smlouv lze stanovit, jakm zpsobem je povi-
nen zstavn vitel, ktermu byla zstava odevzdna,
o ni peovat,je mon udlit souhlas s tm,aby zstavn
vitel vc uval (bude zejm zleet na povaze z-
stavy),urit pravidla postupu v ppad,e zstava ztrat
na cen tak, e se zajitn pohledvky stane nedosta-
tenm vetn uveden lht pro jednotliv kony,
a uvst cenu zstavy v dob zzen zstavnho prva.
Z dalch ujednn, kter se v praxi asto v zstavnch
smlouvch objevuj, meme jmenovat nap. vymezen
povinnost zstavnho dlunka pi nakldn se zstavou
(zejmna informan povinnost zstavce ve vztahu k z-
stavnmu viteli o takovm nakldn se zstavou, kter
by mohlo mt za nsledek ztrtu na jej cen), stanoven
povinnosti zstavu pojistit a pojistn plnn vinkulovat
ve prospch zstavnho vitele,19 dle povinnost z-
stavce umonit zstavnmu viteli pstup k zstav
apod.
3. Neplatn ujednn
Novelou provedenou zkonem . 317/2001 Sb. byl
s innost od 1.1.2002 do ustanoven o zstavnm prvu
zaazen 169 ObZ obsahujc vet neplatnch ujed-
nn zstavnch smluv. To vak neznamen, e zde uve-
den ujednn byla ped zmnnou novelou platn.
I dve dovozovala jejich neplatnost judikatura z dvodu
rozporu se smyslem a elem zstavnho prva. Zde ob-
saen vet nen taxativn, najdeme jist celou adu dal-
ch ujednn, kter pro svj rozpor se zkonem budou
neplatn. Obsahuje-li zstavn smlouva takov ujednn,
zstv smlouva v platnosti a neplat zpravidla pouze do-
tyn ustanoven.
K dalm neplatnm ujednnm v zstavn smlouv,
kter vak v zkonnm vtu pmo uvedena nejsou,
bych si dovolila ocitovat prvn vtu z rozhodnut Nej-
vyho soudu ze dne 16.7.2003,sp.zn.21 Cdo 296/2003,
publikovanho ve Sbrce soudnch rozhodnut a stano-
visek, 2004, seit 7, pod . 64: Zstavn prvo zsadn
nebrn vlastnku zstavy (zstavnmu dlunku) nakl-
dat se zstavou. Nestanov-li zkon nco jinho, me z-
stavn dlunk zstavu zcizit, znovu ji zastavit, zdit
k n vcn bemeno, dt ji do njmu nebo do jinho
uvn apod. Ujednn, ktermi by byl zstavn dlunk
v rozporu se zkonem vylouen nebo omezen v tako-
vm nakldn se zstavou, jsou neplatn ( 39 ObZ).
Prvn kon tkajc se zstavy nen neplatn jen proto,
e zstavn dlunk pi jeho uzaven poruil povinnost
uvedenou v ustanoven 151e odst. 2 (nyn 163 odst. 1
ObZ). Poruil-li zstavn dlunk tuto povinnost zavi-
nn, odpovd zstavnmu viteli za kodu, kter mu
tm vznikla ( 420 ObZ). Zstavn vitel me krom
nhrady kody t poadovat po dlunku, aby doplnil
zajitn pohledvky, jestlie zstava ztratila na cen tak,
e se zajitn pohledvky prostednictvm zstavnho
prva stalo nedostatenm ( 151e odst. 3, nyn 163
odst. 2 ObZ)..
Petrvvajc snaha zaazovat do zstavnch smluv ob-
dobn ustanoven (ne zdka se s takovmi poadavky
klient meme setkat i dnes) pramen z neznalosti po-
vahy zstavnho prva podle souasn pravy. Pravd-
podobn pjde o pozstatek z dob platnosti norem z-
slo 1/2005 9
stavnho prva v hospodskm zkonku (zkon
. 103/1990 Sb. v obdob od 1. 5. 1990 do 31. 12. 1991).
Zstavnmu prvu zzenmu podle tchto ustanoven
nebyla judikaturou piznna vcn prvn povaha, ale
mlo inky pouze mezi astnky smluvnho vztahu.20
Proto po pevodu vlastnickho prva k zastaven vci
ji toto dle nezatovalo nabyvatele zstavy.
IV. Rekodifikace obanskho zkonku
V souvislosti s pipravovanou rekodifikac obanskho
zkonku bych chtla zvrem upozornit na nkter no-
vinky, kter se objevuj v nvrhu novho obanskho z-
konku pi zachovn stvajc koncepce zstavnho
prva. Zdrojem informac mi byl nvrh zkona a dvo-
dov zprva k nmu umstn na internetovch strn-
kch www.juristic.cz.
Osnova zkona pouv obecnj formulace tak, aby
zstavn prvo bylo pojato co nejeji. Zstavou me
bt kad obchodovateln vc.
Pojem vci je vymezen v sti obecn, kde v 361 na-
jdeme i dosud chybjc definici vci hromadn. O tom,
zda se vc hromadn povauje za celek i zda jsou z-
stavnm prvem zateny jej jednotliv sousti, vak
v nov prav nenajdeme dn ustanoven.Vslovn je
pouze uvedeno,e se zstavn prvo vztahuje na vechny
vci nleejc k vci hromadn a zejmna na ty, kter
k n pibudou.
Obdobn jako v souasn prav jsou pojaty i pohle-
dvky, je mohou bt zstavnm prvem zajitny. U bu-
doucch druhov urench pohledvek odpadlo po-
vinn uren ve zajitn, jeho stanoven je toti
povinnou nleitost pro vechny pohledvky.
Nov se pmo v navrhovanm zkon oznauj
smluvn strany zstavn smlouvy a jako dal povinn n-
leitost smlouvy se vyaduje uveden, v jak vi se z-
stavn prvo zizuje a v ppad zajitn nepenit po-
hledvky mus bt povinn uvedeno jej ocenn ke dni
zzen zstavnho prva.
Zpsobem nabyt zstavnho prva je bu odevzdn
nebo registrace s tm, e registrace je obligatornm zp-
sobem vzniku zstavnho prva nejen u nemovitost ale
i u dalch zstav zapsanch ve veejnch seznamech
(pedmty prva prmyslovho vlastnictv, zaknihovan
cenn papry).
U movitch vc, kde pedn zstavy viteli neod-
povd zvyklostem obchodu, se umouje namsto fy-
zickho odevzdn symbolick znamenm.
Nvrh zkona dovoluje odevzdn movit vci zstav-
nmu viteli nahradit bu pednm vci tet osob
k opatrovn nebo zpisem do rejstku zstav. Zpis do
rejstku zstav nen ji u nkterch zstav obligatorn
jako ve stvajc prav, ale je ponechno na vli stran,
kter z vce monch mod vzniku zstavnho prva si
zvol.
Nov maj bt soust obanskho zkonku ustano-
ven o zastaven cennch papr, kter jsou dnes vyhra-
19
K otzce prvn povahy vinkulace pojistnho plnn viz Ryka, M.
Smluvn vinkulace pojistnho plnn pro ppad kody na zstav.Prvn
rozhledy, 1998, . 11, s. 571 a nsl.
20
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 18.5.1999,sp.zn.21 Cdo 1975/98,
publ. ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, 2000, seit 9, pod
. 64.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 10
10 slo 1/2005
zena speciln prav v zkon o cennch paprech.
prava zstavnho prva se zde vak zsadn nemn.
K pohledvce bude mono zdit zstavn prvo jen je-
jm postoupenm na zstavnho vitele.
Osnova obsahuje i ustanoven pro ppad, e zstavn
prvo dostaten nezajiuje dluh a in rozdl mezi z-
stavou, kter je nepostaiteln od potku z pin na
stran zstavce, a zstavou, kter se nsledn zhor.
V prvnm ppad m zstavn vitel prvo domhat se
na zstavci npravy zajitn tak, aby jistota odpovdala
zstavn smlouv. Ve druhm ppad se rozliuje, zda
zhoren nastalo z pin na stran zstavnho dlunka,
anebo z pin jinch. Pak mus zajitn doplnit podle
okolnost bu vlastnk zstavy, kter jej zhoren zp-
sobil, anebo osobn dlunk.
V obanskm zkonku maj bt tak obsaena pravi-
dla vztahujc se k vtku zstavy, pokud k uspokojen
pohledvky nepostauje a pokud pohledvku pevyuje.
Zakotvuje se zde i ochrana zstavnho dlunka pro
ppad, e zstavn vitel je uspokojen jinak ne zpen-
enm zstavy, anebo zanikne-li z jinho dvodu jeho po-
hledvka. Pak m prvo na vrcen zstavy i vydn lis-
tiny potebn k vmazu zstavnho prva z veejnho
seznamu i jin opaten k zniku zstavnho prva.
Ustanoven o neplatnch mluvch pi zstavnm
prvu zstalo v nvrhu zachovno.
V prav zniku zstavnho prva osnova rozliuje sku-
tenosti vyvolvajc znik zstavnho prva samotnho
(ani se to dotk existence zajitn pohledvky jako
takov) a znik zstavnho prva spojen se znikem po-
hledvky. Zstavn prvo vznikl zpisem do veejnho
seznamu zanik a vmazem z nho.
Z ve uvedenho je patrn, e nvrh rekodifikace ob-
anskho zkonku se nijak zsadn od stvajc pravy
neli, spe nynj pravu upesuje, a v tomto smru
m jet rezervy.
K 17 devizovho zkona
Mgr. Ing. Petr Baudy*
V souvislosti se vstupem esk republiky do Evrop-
sk unie byl novelizovn 17 devizovho zkona, kter
stanov, kter osoby mohou nabvat vlastnick prvo
k nemovitostem v esk republice. Stalo se tak zkonem
. 354/2004 Sb. Novelizovan 17 devizovho zkona
tedy nyn zn:
17
Nabvn nemovitost v tuzemsku
(1) Pozemky, kter tvo zemdlsk pdn fond nebo
do nj nle,10) a pozemky uren k plnn funkc lesa11)
(dle jen zemdlsk pozemek) mohou nabvat:
a) tuzemci, s vjimkou osob uvedench v psmenu c),
b) cizozemci s eskm sttnm obanstvm,
c) cizozemci s prkazem o povolen k pobytu pro stt-
nho pslunka lenskho sttu Evropskch spole-
enstv,12) pokud jsou evidovn v evidenci zemdl-
skch podnikatel u pslunho obecnho adu
obce s rozenou psobnost v tuzemsku podle zvlt-
nho zkona,13) a jejich trval pobyt je alespo 3 roky,
AD NOTAM
d) ostatn cizozemci pouze
1. ddnm,
2. pro diplomatick zastoupen sttu za podmnky vz-
jemnosti,
3. do spolenho jmn manel, z nich pouze jeden
je eskm sttnm obanem nebo tuzemcem,
4. od pbuznho v ad pm,sourozence nebo man-
ela,
5. vmnou za jin zemdlsk pozemek v tuzemsku,
jeho cena zjitn podle zvltnho prvnho ped-
pisu13a) nepevyuje cenu pvodnho zemdlskho
pozemku zjitnou podle zvltnho prvnho ped-
pisu,13a)
6. na zklad pedkupnho prva z titulu podlovho
spoluvlastnictv,
7. jde-li o zemdlsk pozemek, kter tvo jeden
funkn celek s nemovitou stavbou v jejich vlast-
nictv, nebo
8. pokud tak vslovn stanov zvltn zkon.13b)
(2) Dal, v odstavci 1 neuveden nemovitosti mohou
nabvat
a) tuzemci,
b) cizozemci s eskm sttnm obanstvm,
c) cizozemci s prkazem o povolen k pobytu pro stt-
nho pslunka lenskho sttu Evropskch spole-
enstv,12)
d) cizozemci prvnick osoby,kter umst v tuzemsku
podnik nebo organizan sloku podniku a jsou oprv-
nny v tuzemsku podnikat,13c)
e) ostatn cizozemci pouze
1. ddnm,
2. pro diplomatick zastoupen sttu za podmnky vz-
jemnosti,
3. do spolenho jmn manel, z nich pouze jeden
je eskm sttnm obanem nebo tuzemcem,
4. od pbuznho v ad pm,sourozence nebo man-
ela,
5. vmnou za jinou nemovitost v tuzemsku,jej cena
zjitn podle zvltnho prvnho pedpisu13a) ne-
pevyuje cenu pvodn nemovitosti zjitnou
podle zvltnho prvnho pedpisu,13a)
6. na zklad pedkupnho prva z titulu podlovho
spoluvlastnictv,
7. vstavbou na vlastnm pozemku,
8. jde-li o pozemek, kter tvo jeden funkn celek
s nemovitou stavbou v jejich vlastnictv, nebo
9. pokud tak vslovn stanov zvltn zkon.13b)
10) 1 odst.2 a 3 zkona .334/1992 Sb.,o ochran zemdlskho pd-
nho fondu.
11) 3 odst. 1 zkona . 289/1995 Sb., o lesch a o zmn a doplnn
nkterch zkon (lesn zkon).
12) Hlava IV dl 1 a 2 zkona .326/1999 Sb.,o pobytu cizinc na zem
esk republiky, ve znn zkona . 217/2002 Sb. a zkona . 222/2003
Sb.
13) 2f zkona . 252/1997 Sb., o zemdlstv, ve znn zkona
. 85/2004 Sb.
13a) Zkon . 151/1997 Sb., o oceovn majetku a o zmn nkterch
zkon (zkon o oceovn majetku), ve znn zkona . 121/2000 Sb.
13b) Napklad zkon . 403/1990 Sb., o zmrnn nsledk nkterch
majetkovch kivd, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 427/1990
Sb., o pevodech vlastnictv sttu k nkterm vcem na jin prvnick
nebo fyzick osoby,ve znn pozdjch pedpis,zkon .92/1991 Sb.,
o podmnkch pevodu majetku sttu na jin osoby, ve znn pozdj-
ch pedpis.
13c) 21 obchodnho zkonku.
* Autor je zamstnancem eskho adu zemmickho a katastrl-
nho v Praze.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 11
AD NOTAM
Vzhledem k tomu,e teni tohoto asopisu um v z-
konech jist dobe st, nepotebovalo by ve uveden
ustanoven dn koment, pokud by pouhm pete-
nm citovanho ustanoven bylo mon zjistit, kdo me
nemovitosti v esk republice nabt do vlastnictv. Ve
skutenosti vklad citovanho ustanoven nen zdaleka
jednoduch. Pi aplikaci uvedenho ustanoven je toti
teba vzt na vdom t ustanoven 31 DevZ, kter zn: leny v zn volnho obchodu,v celn unii ani ve vztahu
31
Vztah k mezinrodnm smlouvm
Ustanoven tohoto zkona se pouij, jen pokud ne-
stanov nco jinho mezinrodn smlouva, kterou je
esk republika vzna.
Krom toho je teba aplikovat i ustanoven l. 10
stavy nsledujcho znn:
l. 10
Vyhlen mezinrodn smlouvy,k jejich ratifikaci dal
Parlament souhlas a jimi je esk republika vzna,jsou
soust prvnho du; stanov-li mezinrodn smlouva kter ani nejsou usazeny, ani nemaj poboku nebo za-
nco jinho ne zkon,pouije se mezinrodn smlouva.
Pi aplikaci 17 DevZ tedy musme nejprve zkoumat,
zda nestanov nkter mezinrodn smlouvy, ktermi je
esk republika vzna, nco jinho, ne co je uvedeno
v devizovm zkon. Pi takovm zkoumn zjistme, e 219/1995 Sb., ve znn pozdjch pedpis, zkonem .
mezinrodn smlouvy stanovc nco jinho ne devizov
zkon skuten existuj.
Z nkterch ustanoven 17 DevZ je napklad patrno,
e urit zvhodnn pi nabvn nemovitost v tuzem- zemk z vlastnictv sttu na jin osoby, tkajc se nab-
sku se vztahuje pouze na stty Evropskch spoleenstv.
Dne 1. 5. 2004 vak nabyla innosti Dohoda o asti
esk republiky v Evropskm hospodskm prostoru.
Z tto dohody vyplv, e stejn zvhodnn jako sttm rejstku v esk republice.V dnm ppad nesm bt
Evropskch spoleenstv se pi nabvn nemovitost
esk republika zavzala poskytnout i zemm Evrop-
skho hospodskho prostoru, ktermi jsou Norsko, Is-
land a Lichtentejnsko.
Dal mezinrodn smlouvou, kterou je esk repub-
lika vzna, je Dohoda mezi Spojenmi stty americkmi
a eskou a Slovenskou Federativn Republikou o vz-
jemn podpoe a ochran investic, kter byla publiko-
vna ve Sbrce zkon pod . 187/1993 Sb. Podle l. II
bod 1 tto dohody plat: Zachzen uplatovan podle
jakchkoliv vjimek nesm bt mn pzniv, ne je to,
kter je uplatovno v podobnch ppadech u investic
a s nimi spojench innost sttnch pslunk nebo elu pedlo Komise zprvu Rad. Rada me na n-
spolenost kterkoli tet zem, pokud nen stanoveno
jinak v Dodatku. Podle bodu 3 Dodatku k tto dohod
si sice esk a Slovensk Federativn Republika vyhra-
zuje prvo uinit nebo zachovat omezen vjimky z n-
rodnho zachzen ve vci vlastnictv nemovitost.Podle
l. II bodu 9 dohody sice tak plat, e Nediskriminan
zachzen a doloka nejvych vhod podle tto dohody
se nebudou vztahovat na vhody piznvan jednou
i druhou smluvn stranou sttnm pslunkm nebo
spolenostem z jakkoliv tet zem na zklad
a) zvazk smluvn strany tkajcch se investic a vypl-
vajcch z plnho lenstv v zn volnho obchodu
anebo v celn unii, nebo
slo 1/2005 11
b) zvazk smluvn strany v jakkoliv mnohostrann me-
zinrodn dohod v rmci Veobecn dohody o clech
a obchodu, kter bude uzavena nsledn po tto do-
hod.
Vzhledem k tomu, e nadstandardn zachzen ve vci
vlastnictv nemovitost poskytuje esk republika i Nor-
sku, Islandu a Lichtentejnsku, s nimi nejsme plnmi
podle psm. b), mus esk republika poskytnout stejn
zachzen ve vci vlastnictv nemovitost jako tmto st-
tm i Spojenm sttm americkm.
Zsadn vznam pro interpretaci 17 DevZ m vak
zejmna Smlouva o pistoupen esk republiky k Ev-
ropsk unii .44/2004 Sb.m.s.V ploze .V tto smlouvy
se pro kapitolu o volnm pohybu kapitlu uvd:
Odchyln od povinnost vyplvajcch ze smluv, na
kterch je zaloena Evropsk unie, me esk repub-
lika po dobu pti let ode dne pistoupen ponechat v plat-
nosti pravidla stanoven devizovm zkonem .
219/1995 Sb., ve znn pozdjch pedpis, o nabvn
objekt vedlejho bydlen sttnmi pslunky len-
skch stt, kte nebydl v esk republice, a spole-
nostmi zzenmi podle prva jinho lenskho sttu,
stoupen na zem esk republiky.
Odchyln od povinnost vyplvajcch ze smluv,na kte-
rch je zaloena Evropsk unie, me esk republika
po dobu sedmi let ode dne pistoupen ponechat v plat-
nosti pravidla stanoven devizovm zkonem .
229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a ji-
nmu zemdlskmu majetku,a zkonem .95/1999 Sb.,
o podmnkch pevodu zemdlskch a lesnch po-
vn zemdlsk pdy a les sttnmi pslunky len-
skch stt a spolenostmi zzenmi podle prva jinho
lenskho sttu, kter nejsou ani usazeny, ani zapsny do
v souvislosti s nabvnm zemdlsk pdy a les se stt-
nm pslunkem lenskho sttu zachzeno mn pz-
niv ne ke dni podpisu smlouvy o pistoupen nebo
s vtmi omezenmi ne se sttnm pslunkem tet
zem.
Na samostatn hospodac zemdlce, kte jsou stt-
nmi pslunky jinho lenskho sttu a kte se chtj
usadit a bydlet v esk republice, se nebude vztahovat
pedchoz pododstavec ani jin postupy ne ty, kter se
vztahuj na sttn pslunky esk republiky.
Obecn pezkoumn tchto pechodnch opaten se
uskuten ve tetm roce po dni pistoupen. K tomuto
vrh Komise jednomysln rozhodnout o zkrcen nebo
ukonen pechodnho obdob uvedenho v prvnm
pododstavci.
Bude-li dostaten prokzno, e po uplynut pe-
chodnho obdob nastanou vn naruen nebo hrozba
vnch naruen trhu se zemdlskou pdou v esk
republice, rozhodne Komise na dost esk republiky
o prodlouen pechodnho obdob o nejve ti roky.
Vzhledem k tomu, e toto ujednn s lenskmi stty
Evropsk unie m pednost ped ustanovenm 17 DevZ,
pokud by devizov zkon vyadoval vt omezen pi
nabvn nemovitost, ne k jakmu se esk republika
zavzala, je teba pi vkladu omezen stanovench de-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 12
12 slo 1/2005
vizovm zkonem vychzet z jeho porovnn s obsahem
ve uveden mezinrodn smlouvy.
Toto srovnn nm bude npomocno ji pi vkladu
17 odst. 1 psm. a) a c) DevZ. Psmeno a) uvd, e ze-
mdlskou a lesn pdu mohou u ns nabvat tuzemci
s vjimkou tuzemc uvedench v psmenu c).V tto sou-
vislosti si musme uvdomit, e devizov zkon nepra-
cuje s pojmem cizinec, ale s pojmy tuzemec a ci-
zozemec. Podle 1 psm. b) DevZ se tuzemcem rozum
fyzick osoba s trvalm pobytem v tuzemsku nebo prv-
nick osoba se sdlem v tuzemsku.A podle 1 psm. c)
DevZ se cizozemcem rozum fyzick nebo prvnick
osoba neuveden v psm. b).Tuzemcem tedy me bt
i ciz sttn pslunk, pokud m v esk republice tr-
val pobyt. Nyn se podvejme na 17 odst. 1 psm. c)
DevZ. Podle tohoto ustanoven mohou v esk repub-
lice nabvat do vlastnictv zemdlskou a lesn pdu
i nkte cizozemci, tj. osoby, kter u ns nemaj trval
pobyt ani sdlo.Tito cizozemci mus splovat nsledujc
podmnky:Mus bt driteli prkazu o povolen k pobytu
pro sttnho pslunka lenskho sttu Evropskch spo-
leenstv, dle mus bt evidovni v evidenci zemdl-
skch podnikatel u pslunho obecnho adu obce
s rozenou psobnost v tuzemsku podle zvltnho z-
kona,a dle jejich trval pobyt v esk republice ji mus
trvat alespo 3 roky.Vidme zde zejm rozpor a nesro-
zumitelnost zkona. Zemdlskou pdu podle psm. c)
mohou tedy nabvat cizozemci, kte u ns maj alespo
3 roky trval pobyt a kte tedy ji ti roky nejsou d-
nmi cizozemci, ale tuzemci. Tuzemci vak mohou na-
bvat zemdlskou pdu ji podle psm. a). Ustanoven
psm. c) je tedy zejm zcela neaplikovateln.
A jak je to s aplikovatelnost t sti 17 odst. 1 psm. a)
DevZ, kter m z monosti nabvat zemdlskou a lesn
pdu vylouit tuzemce uveden v psm. c)? Podvejme
se, kte tuzemci jsou uvedeni v psm. c). Jsou to ti tu-
zemci,kte u ns maj trval pobyt alespo ti roky.Prv
tito dlouhodob usazen tuzemci by u ns mli bt vy-
loueni z monosti nabvat zemdlskou a lesn pdu.
To je evidentn absurdn a neaplikovateln zvr. Proto
nelze ne usoudit, e tuzemci mohou u ns nabvat ze-
mdlskou a lesn pdu zejm bez jakchkoli omezen.
Tomuto zvru svd i n zvazek vi Evropsk unii,
kter nm umouje ohledn zemdlsk pdy zacho-
vat nkter dve platn omezen devizovho zkona,a ni-
koli stanovit omezen nov,kter tu dve nebyla.A podle
17 DevZ innho do 30. 4. 2004 mohli u ns nabvat
tuzemci veker nemovitosti, tedy i zemdlskou a lesn
pdu, bez jakchkoli omezen.
Dalm rozporem mezi smlouvou o pistoupen k Ev-
ropsk unii a devizovm zkonem je ustanoven 17
odst.2 DevZ.Toto ustanoven se toti zd omezovat osoby
stt Evropskch spoleenstv v nabvn vech nemo-
vitost neuvedench v 17 odst. 1 DevZ. esk repub-
lika je vak podle smlouvy o pistoupen k Evropsk unii
oprvnna aplikovat tato omezen ve vztahu k osobm
lenskch stt Evropskch spoleenstv pouze pi na-
bvn objekt vedlejho bydlen. Pojem objekt ved-
lejho bydlen nen pojmem eskho prvnho du
a nen v nm nijak definovn.Podle vkladu Ministerstva
financ, kter je gestorem 17 odst. 2 DevZ, lze za ob-
jekty vedlejho bydlen povaovat:
a) byty [viz 2 psm. b) zkona . 72/1994 Sb., kterm
se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm
AD NOTAM
a nkter vztahy k bytm a nebytovm prostorm
a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt)],
b) rodinn domy [viz 3 psm.c) vyhlky .137/1998 Sb.,
o obecnch technickch poadavcch na vstavbu],
c) stavby pro individuln rekreaci [viz 3 psm. d) vy-
hlky . 137/1998 Sb.],
d) pozemky zastavn nebo zemnm rozhodnutm ur-
en k zastavn tmito stavbami [viz 32 odst. 1 psm. a)
zkona . 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a sta-
vebnm du (stavebn zkon), ve znn zkona
. 83/1998 Sb.].
Pi nabvn ostatnch typ nemovitost nelze vi st-
tm Evropsk unie, Evropskho hospodskho pro-
storu a USA omezen uveden v 17 odst. 2 DevZ apli-
kovat.Voln nabvn ostatnch typ nemovitost se tedy
tk oban Evropsk unie, prvnickch osob se sdlem
v nkterm z lenskch stt Evropsk unie, fyzickch
a prvnickch osob z Norska, Islandu, Lichtentejnska
a USA.
Vi ve neuvedenm sttm se 17 odst. 2 DevZ
uplatn v plnm rozsahu, tedy u vech typ nemovitost
s vjimkou nemovitost podle 17 odst. 1 devizovho
zkona, u kterch se uplatn omezen podle odstavce 1.
Dosud uplatnn dotazy k dan problematice nazna-
uj, e nejvt zjem maj zatm oban zem Evropsk
unie,a to zejmna oban Slovensk republiky,o objekty
vedlejho bydlen, konkrtn o byty a rodinn domky.
Na n se vztahuje ustanoven 17 odst. 2 psm. c) DevZ,
podle kterho mohou tyto nemovitosti nabt do vlast-
nictv, pokud jsou driteli prkazu o povolen k pobytu
pro sttnho pslunka lenskho sttu Evropskch spo-
leenstv. Podle 87m odst. 3 zkona . 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinc na zem esk republiky, ve znn po-
zdjch pedpis,plat o uvedenm prkazu nsledujc:
(3) Prkaz o povolen k pobytu pro sttnho pslu-
nka lenskho sttu Evropskch spoleenstv se vydv
s dobou platnosti
a) potebnou k dosaen elu, jde-li o pechodn pobyt
s pedpokldanou dobou pobytu na zem krat ne
1 rok,
b) 1 rok, jde-li o pechodn pobyt za elem studia
s pedpokldanou dobou pobytu na zem del ne
1 rok; platnost lze prodlouit o 1 rok, a to i opako-
van,
c) 2 roky,jde-li o pechodn pobyt s pedpokldanou do-
bou pobytu na zem del ne 1 rok; platnost lze pro-
dlouit o 5 let, a to i opakovan,
d) 5 let, jde-li o pechodn pobyt za elem podnikn
nebo vkonu funkce lena statutrnho orgnu prv-
nick osoby; platnost lze prodlouit o 5 let, a to i opa-
kovan,
e) 5 let, jde-li o pechodn pobyt za elem zamstnn;
platnost lze prodlouit o 5 let, a to i opakovan, pi-
em v ppad skonen zamstnn z dvodu na vli
cizince nezvislm a pokud je ji vce ne 12 po sob
nsledujcch msc na zem nezamstnan,se doba
platnosti pi prvm prodlouen omez na 1 rok,
f) 10 let,jde-li o trval pobyt;platnost lze prodlouit o 10
let, a to i opakovan.
Pestoe se ve vech ppadech dlky pobytu jedn
o typ prkazu, kter podle 17 odst. 2 psm. c) DevZ
opravuje k nabvn uritho typu nemovitost v esk
republice,stle jsou opakovny pochybnosti,zda posta
skuten prkaz k pobytu pechodnmu, nebo zda se
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 13
AD NOTAM
mus jednat o pobyt trval. Zde bych chtl zdraznit, e
postauje prkaz k pechodnmu pobytu, a nen teba
pobyt trval. Lze to dovodit jednak z toho, e ten, kdo m
trval pobyt, je podle 1 psm. b) devizovho zkona tu-
zemcem.Tm se rozum fyzick osoba s trvalm pobytem
v tuzemsku nebo prvnick osoba se sdlem v tuzemsku.
M-li zde nkdo ji trval pobyt, nen tedy podle devi-
zovho zkona cizozemcem. Je naopak tuzemcem, kter
sm uveden nemovitosti nabvat ji podle 17 odst. 2
psm. a), a psm. c) se na nj nevztahuje.
Naopak psm. c) se vztahuje pouze na cizozemce, tj.
na osoby, kter v esk republice nemaj trval pobyt.
A prv ty z osob, kter v esk republice nemaj trval
pobyt, a jsou tedy cizozemci, mohou nabvat uveden
nemovitosti,pokud maj prkaz o povolen k pobytu pro
sttnho pslunka lenskho sttu Evropskch spole-
enstv. Pitom devizov zkon nestanov, e by prvo
k nabvn nemovitost zakldal pouze nkter z ve
uvedench prkaz.
V tto souvislosti se jev praktickou otzka, jak naby-
vatel nemovitosti katastrlnmu adu v zen o povo-
len vkladu proke,e je dritelem uvedenho prkazu.
Zde se nabzej v podstat dv monosti. Bu nabyvatel
pedlo katastrlnmu adu uveden prkaz k nahld-
nut, nebo k nvrhu na povolen vkladu pilo potvrzen
cizineck policie o tom, e nabyvatel nemovitosti je dr-
itelem prkazu o povolen k pobytu pro sttnho p-
slunka lenskho sttu Evropskch spoleenstv.Pokud
by noti pili s nvrhem, jak za pijateln poplatek
osvdovat nabyvatelm nemovitost, e jsou driteli
uvedenho prkazu, bylo by to samozejm vtno.
Sttnm pslunkm Norska, Islandu, Lichtentejnska
a USA se prkaz o povolen k pobytu pro sttnho p-
slunka lenskho sttu Evropskch spoleenstv nevy-
dv, a to proto, e uveden stty nejsou leny Evrop-
skch spoleenstv. Protoe je jim vak podle mezin-
rodnch smluv teba zajistit shodn zachzen jako p-
slunkm stt Evropskch spoleenstv, prok p- kona . 334/1992 Sb., o ochran zemdlskho pdnho
slunci tchto stt splnn podmnky podle 17 odst. 2
psm. c) devizovho zkona katastrlnmu adu nsle-
dujcm zpsobem:
a) oban Norska, Islandu a Lichtentejnska povolenm
k pechodnmu pobytu v esk republice na dobu
del ne 90 dn,
b) oban USA vzem na dobu del ne 90 dn.
Dalm problmem je uvdn rodnch sel cizinc
v nvrhu na povolen vkladu.Ustanoven 4 odst.3 psm.b)
ZpPrNe vslovn poaduje, aby nabyvatel uvedl v n-
vrhu na povolen vkladu sv rodn slo. Pokud je vak
nabyvatel cizincem, ktermu se rodn slo nepidluje,
neme tuto podmnku stanovenou zkonem splnit.
Proto osoby, kterm se rodn slo nepidluje, uvedou
tuto skutenost v nvrhu na povolen vkladu, a namsto
rodnho sla uvedou datum narozen.V katastru nemo-
vitost potom budou identifikovni v souladu s ustano-
venm 8 odst. 2 vyhlky . 190/1996 Sb. estimstnm
slem vytvoenm z data narozen obdobn jako prv-
nch est slic rodnho sla.
Pokud by vak nabyvatel nemovitosti rodn slo pro
ely evidence v katastru nemovitost poteboval,tak ho
pravdpodobn zskat me. Podle 16 psm. c) zkona
. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech
a o zmn nkterch zkon (zkon o evidenci obyva-
tel), toti plat, e vdejov msto pidl rodn slo ci- vem sttu, jeho jsou pslunky. Jsou-li manel p-
slo 1/2005 13
zinci s povolenm k pobytu na zem esk republiky.
Podle 16 psm. e) zkona . 133/2000 Sb. tak plat, e
vdejov msto pidl rodn slo cizinci, kter o pi-
dlen rodnho sla podal pro splnn podmnek
podle zvltnch prvnch pedpis.
V souvislosti se zjmem cizinc o rodinn domky nebo
jejich vstavbu nelze pominout, e v mnoha ppadech je
rodinn domek obklopen zahradou, kter me patit do
zemdlskho pdnho fondu, a pro jej nabvn tedy
plat ustanoven 17 odst. 1 DevZ. Zde se vak uplatn
ustanoven 17 odst. 1 psm. d) bod 7. DevZ. Toto usta-
noven umouje kadmu nabt do vlastnictv zemdl-
sk pozemek, kter tvo jeden funkn celek s nemovi-
tou stavbou v jeho vlastnictv.Pi koupi rodinnho domku
se tak nabz otzka,zda ten,kdo si kupuje rodinn domek
se zahradou, protoe je osobou uvedenou v 17 odst. 2
psm. c) DevZ, si me koupit jeden den rodinn domek
a teprve nsledujc den si sm koupit zahradu, nebo zda
si me koupit rodinn domek se souvisejc zahradou
i souasn. esk ad zemmick a katastrln zaujal
k tto otzce rozumn stanovisko,e smysl devizovho z-
kona pipout v danm ppad i souasn nkup rodin-
nho domku a s nm funkn souvisejc zahrady.
Jin problm nastv, kdy si oban sttu Evropsk
unie,kter u ns sm nabvat objekty vedlejho bydlen,
ale neme nabvat zemdlskou pdu, chce koupit do-
sud zemdlsk pozemek uren zemnm plnem k v-
stavb rodinnho domku. V takovm ppad je v-
znamn een otzky, v jakm okamiku ppravy
vstavby rodinnho domku pestv bt takov poze-
mek soust zemdlskho pdnho fondu. Protoe e-
en tto otzky nen jednoznan,lze jen doporuit,aby
si zjemce o takov pozemek vydal k dan otzce sta-
novisko orgnu ochrany zemdlskho pdnho fondu.
Tmto orgnem je obecn ad obce s rozenou p-
sobnost a na zem hlavnho msta Prahy Magistrt hlav-
nho msta Prahy. Tento orgn podle 15 psm. h) z-
fondu, rozhoduje v pochybnostech o tom, zda je urit
pozemek soust zemdlskho pdnho fondu. Pokud
podle rozhodnut tohoto orgnu urit pozemek uren
k vstavb rodinnho domku soust zemdlskho
pdnho fondu ji nen, nic nebrn osobm uvedenm
v 17 odst. 2 DevZ v koupi takovho pozemku.
V souvislosti s tm, jak se u ns otevel pro cizince trh
s nemovitostmi, nabvaj na vznamu i otzky, kter
prvn d sice nee nijak nov, kter se vak dve
v praxi obvykle nevyskytovaly. Jednou z tchto otzek je
i to, jak majetkov vztahy existuj podle zkona mezi
maneli. Pokud jsou manely sttn pslunci esk re-
publiky, nein takov otzka dn vt problm. Na-
hldnutm do 143 a nsl. ObZ zjistme, e tito man-
el maj spolen nemovitosti ve spolenm jmn
manel. Nahldnutm do obanskho zkonku t
snadno zjistme,co to znamen,a jak prva a povinnosti
maj et manel ke spolenm nemovitostem.
Dnes vak ji mohou nabvat i u ns nemovitosti spo-
len manel, kte nejsou sttnmi pslunky esk re-
publiky, ale sttnmi pslunky jinho sttu. Na otzku,
jak jsou majetkov vztahy mezi tmito maneli, nalez-
neme odpov v ustanoven 21 zkona . 97/1963 Sb.,
o mezinrodnm prvu soukromm a procesnm,kter zn:
(1) Osobn a majetkov vztahy manel se d pr-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 14
14 slo 1/2005
slunky rznch stt, d se vztahy prvem eskoslo-
venskm.
(2) Smluven prava manelskho majetkovho prva
se posuzuje podle prvnho du, kter byl pro majet-
kov vztahy manel rozhodn v dob, kdy k prav do-
lo.
Vidme tedy,e majetkov vztahy slovenskch manel
se ned eskm prvem, ale prvem slovenskm. Mezi
tmito maneli tedy neme existovat spolen jmn
manel podle eskho obanskho zkonku. Msto
toho mezi nimi bude existovat bezpodlov spoluvlast-
nictv manel podle slovenskho obanskho zko-
nku. A obdobn majetkov vztahy mezi maneli
z Nmecka se budou dit nmeckm prvem,mezi man-
eli z Itlie italskm prvem, atd. Je tedy zejm, e spo-
len jmn podle naeho obanskho zkonku neme vokacii, ve znn pozdjch pedpis.
vzniknout mezi manely, kte jsou cizmi sttnmi p-
slunky. Msto toho se majetkov vztahy tchto manel
budou dit prvem sttu, jeho jsou oba manel stt-
nmi pslunky. V katastru nemovitost by se u tchto
manel tedy nemlo zapisovat, e maj nemovitost ve
spolenm jmn manel. Msto toho se bude zapiso-
vat,e manel vlastn nemovitost,ani by v katastru bylo
podrobn uvedeno, jak je charakter tohoto spolenho
vlastnictv nemovitosti a jak jsou konkrtn majetkov
vztahy mezi tmito maneli.
Pro note z uvedenho vyplv i nsledujc zvr.
Mezi maneli,kte jsou cizmi sttnmi pslunky,a mezi
ktermi tedy nen zaloeno spolen jmn manel
podle eskho obanskho zkonku, neme bt ani
uzavena smlouva formou notskho zpisu o rozen
nebo zen stanovenho rozsahu spolenho jmn
manel podle 143a odst. 1 ObZ.
Manel se tk i dal otzka.Podle 17 odst.1 psm.d)
bod 3. a 17 odst. 2 psm. e) bod 3. DevZ mohou ostatn
cizozemci nabt nemovitost do spolenho jmn man-
el, z nich pouze jeden je eskm sttnm obanem
nebo tuzemcem.Nabv-li vak nemovitost manel,kter
nen eskm sttnm obanem ani tuzemcem, ale nap.
obanem sttu Evropsk unie s povolenm k pechod-
nmu pobytu, neme spolu s nm nabt do vlastnictv
nemovitost jeho manelka, pokud j to neumouje n-
kter jin ustanoven devizovho zkona.V takovm p-
pad katastrln ad me povolit vklad vlastnickho
prva pouze pro toho z manel, kterho k tomu oprav-
uje nkter ustanoven devizovho zkona.
Manel se tk i posledn problm, na kter chci po-
ukzat. Podle 17 odst. 1 psm. d) bod 4. a podle 17
odst. 2 psm. e) bod 4. DevZ mohou ostatn cizozemci
nabt nemovitost do vlastnictv od pbuznho v ad
pm,sourozence nebo manela.Otzkou je,zda mohou
takovou nemovitost nabt i od enatho pbuznho
v ad pm nebo od enatho sourozence, kter pe-
vdnou nemovitost nem ve vlunm vlastnictv, ale
ve spolenm jmn manel s osobou, od n ostatn ci-
zozemci nemovitost nabt nemohou.V tomto ppad se
lze piklonit k nzoru, e takov pevod mon je, jinak
by bylo cel ustanoven nesmysln,protoe by prakticky
znemoovalo nabvat nemovitosti od enatch pbuz-
nch. Navc podle obanskho zkonku posta, kdy
nemovitost pevede pouze jeden z manel, a druh
z manel s tmto pevodem vyslov souhlas.Na spolen
jmn manel se toti pohl tak, jakoby kad z man-
el vlastnil celou nemovitost.
AD NOTAM
Nkter aspekty quasilegali-
zace provdn advoktem
podle zkona o advokacii ve
srovnn s legalizac provdnou
notem podle notskho du
Mgr. Jan Sklen*
Zkonem . 284/2004 Sb., kterm se mn zkon .
61/1996 Sb., o nkterch opatench proti legalizaci v-
nos z trestn innosti a o zmn a doplnn souvisej-
cch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a nkter
dal zkony, byl mj. zmnn i zkon . 85/1996 Sb., o ad-
lnkem VIII bodem 3.zkona .284/2004 Sb.bylo do
zkona o advokacii vloeno (s innost od 1. 1. 2005)
mj. nov ustanoven 25a, kter zn:
25a
(1) Advokt je oprvnn nahradit edn oven pod-
pisu vyadovan zvltnmi prvnmi pedpisy svm pro-
hlenm se stejnmi inky, pokud advokt listinu sm
sepsal a jednajc osoba ji ped advoktem vlastnorun
podepsala (dle jen prohlen o pravosti podpisu).
(2) Prohlen o pravosti podpisu mus bt vyhoto-
veno na listin nebo na listin s n pevn spojen a mus
obsahovat
a) bn slo knihy o prohlench o pravosti podpisu,
b) jmno,pjmen,bydlit,poppad msto pobytu jed-
najc osoby a jej rodn slo; nelze-li rodn slo zji-
stit, nebo rodn slo nen, mus prohlen o pravosti
podpisu obsahovat datum narozen jednajc osoby,
c) daj, jak byla zjitna totonost jednajc osoby,
d) prohlen advokta, e listina jm byla sepsna,
e) datum a msto,kde bylo prohlen o pravosti podpisu
advoktem uinno,
f) jmno a pjmen advokta,jeho evidenn slo podle
zpisu v seznamu advokt a jeho podpis.
(3) Advokt je povinen pedloit Komoe ped prvnm
jm uinnm prohlenm o pravosti podpisu vzor
svho podpisu,kter mus bt edn oven;edn ov-
en podpisu advokta neme bt prohlenm o pra-
vosti podpisu nahrazeno.
(4) Advokt je povinen vst evidenci o vech jm ui-
nnch prohlench o pravosti podpisu formou knihy
o prohlench o pravosti podpisu, kterou vyd advo-
ktovi za platu Komora.
(5) Podrobnosti o povinnostech advokta podle ped-
chozch odstavc stanov stavovsk pedpis.
Clem tohoto pspvku je ukzat, e prohlen ad-
vokta o pravosti podpisu (tento institut si pracovn
nazvme quasilegalizace) nen ve vech ohledech
pln srovnateln s legalizac provdnou notem.
* Autor je advoktnm koncipientem, AK Mgr. Jaroslav Vako, poboka
Kladno. Autor by rd vyjdil sv podkovn pan Mgr.Marii Muslkov,
notce ve Slanm, v n nalezl na samotnm potku sv praxe laska-
vou a chpajc uitelku, dky kter ml pleitost poznat, e emeslo
pslunk notskho stavu je nejen velmi nron a svrchovan od-
povdn, ale t zajmav a ctihodn povoln. Proto si dovoluje pan
notce tento lnek vnovat.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 15

AD NOTAM slo 1/2005 15

I. Legalizace podle notskho du a quasilegali- 115 odst.3 ObchZ nebo smlouva rozvdjcch se man-
zace podle zkona o advokacii el podle 24a ZOR). Jen v takovm ppad me ad-
vokt quasilegalizac nahradit legalizaci provdnou ji-
Legalizac se zabv pedevm ustanoven 74 Not. nak notem (nebo jinm oprvnnm orgnem).
Podle 74 odst. 1 Not legalizac not ovuje, e fy-
zick osoba ped nm v jeho ptomnosti listinu vlastno- II. Prvn povaha notsk legalizan doloky
run podepsala nebo podpis na listin se ji nachze- a quasilegalizan doloky
jc uznala za vlastn.Vlastn obsah legalizan doloky je
upraven v 74 odst. 2 Not. Ovovac doloka obsahujc nleitosti uveden
Z uvedenho ustanoven plyne, e not me provst v 74 odst. 2 Not je podle 6 Not veejnou listinou
legalizaci podpisu na jakkoliv listin, piem nemus se vemi dsledky z toho plynoucmi.
jt o listinu jm sepsanou. Me tedy provst legalizaci Vy dkazn sla notem sepsan veejn listiny
podpisu i na listin sepsan samotnm astnkem prv- ( 134 OS) je projevem principu veejn vry, kter je
nho konu (nebo tet osobou) bez jakkoliv notovy notskm listinm tradin vlastn. Listiny sepsan no-
ingerence (nap. na smlouv, zvti, formuli, jedno- tem (a u jde o veejn listiny v podob notskch
strannm prvnm konu apod.). Not me legalizaci zpis o prvnch konech smlouvy,zvti apod.,nebo
provst jak v ppad,e urit fyzick osoba listinu ped teba o ovovac doloku) se mezi lidmi t neobyejn
nm podepsala, tak v ppad, e podpis na listin ji se vnosti a plat jako takka nezpochybniteln zklad
nachzejc uznala za vlastn. prvnch vztah jimi zaloench.Vtina oban patrn
Naproti tomu advokt je podle 25a odst. 1 AZ k pro- pli vrazn nevnm jemnosti teoretickch vah o d-
veden quasilegalizace oprvnn jen za pedpokladu, kaznm vznamu veejnch listin sepsanch notem,
e in prohlen o pravosti podpisu na listin, kterou veobecnou vnost listin sepsanch notem v och
sm sepsal. Pokud by tedy listinu (nap. smlouvu) sepsal oban lze mon sten pitat i formln prav no-
sm astnk nebo jin osoba, nen advokt oprvnn tskch listin. Stejnopis notskho zpisu, kter se
quasilegalizaci provst. Dal omezen institutu quasile- astnkm dostane do ruky, je opaten nkolikerm
galizace spov v tom, e advokt je oprvnn k tomuto kulatm raztkem se sttnm znakem a spojen motouz-
konu pistoupit jen v ppad, e fyzick osoba listinu kem v barvch trikolry, je nerozpojiteln svzan a pe-
podepe ped nm.Nepichz tedy v vahu uznn pod- lepen barevnou peet se sttnm znakem a skuten
pisu na listin ji se nachzejcho za vlastn. vypad jaksi zvaznji ne soukrom listina sepsan na
Dal rozdl spov ve vymezen okruhu prvnch przdnm sku od mouky (akoliv smlouva na sku od
kon, u kterch, jsou-li zachyceny v psemn form, lze mouky je zvazn tak). Navc (a to je samozejm pod-
legalizaci, resp. quasilegalizaci provst. statnj) pi formulaci textu listiny o prvnm konu
Pro monost proveden legalizace podle notskho spolupsob not, tj. autoritou nadan prvnicky vzd-
du nen rozhodn, zda zkon pedepisuje psemnou lan osoba s bohatmi zkuenostmi,kter vede astnky
formu prvnho konu.Z povahy vci plyne,e legalizaci prvnho konu k tomu, aby smlouva odpovdala svmi
lze provst jen v ppad prvnho konu uinnho nleitostmi zkonu a vzhledem k principu nestrannosti
v psemn form (k stnmu prvnmu konu lze st note t ke spravedlivmu uspodn vzjemnch
pipojit podpis,jeho pravost by mohla bt notem ov- vztah astnk. Not, akoliv (na rozdl od dvjho
ena). Pokud je prvn kon uinn v psemn form, lze sttnho note) nen sttnm orgnem, pov znanou
legalizaci provst bez ohledu na to,zda je psemn forma autoritu a je vyhledvanm nezvislm prvnm rdcem
pro dan prvn kon pedepsna (nap. pro kupn a pomocnkem oban zejmna pi sepisovn listin
smlouvu o koupi a prodeji jzdnho kola obansk zko- o prvnch konech, a to asto i v ppadech, kdy zkon
nk nestanov obligatorn psemnou formu,pokud je vak pro konkrtn prvn kon nestanov obligatorn formu
obsah takov smlouvy vtlen do listiny,nic nebrn tomu, notskho zpisu (nap.pi pevodech nemovitost).No-
aby astnci, kte v zjmu sv prvn jistoty chtj mt t svm odbornm psobenm na astnky prvnho
na smlouv jet i edn oven podpis, pedstoupili konu pedchz vzniku zbytench nedorozumn
ped note a ped nm tuto smlouvu podepsali, resp. a konflikt plynoucch z neznalosti prvnch souvislost
ped nm podpisy na listin ji se nachzejc uznali za zamlenho prvnho konu.
vlastn; not v takovm ppad me legalizaci bez dal- Shora uveden se tk pedevm notskch zpis
ho provst). o prvnch konech.To vak neznamen, e by princip
Naproti tomu advokt je omezen tm, e podle 25a veejn vry nebyl spjat t s institutem notsk legali-
odst. 1 AZ je oprvnn nahradit edn oven podpisu zace. Legalizan doloka nem tak zdobn proveden
vyadovan zvltnmi prvnmi pedpisy.Z toho a con- jako stejnopis notskho zpisu, legalizace nen prv-
trario vyplv, e nen oprvnn provst quasilegalizaci nm konem osoby, jejho podpisu se tk, a not tedy
v ppad, e zvltn prvn pedpisy nevyaduj edn pi legalizaci nepsob jako nestrann odborn rdce.Ve-
oven pravosti podpisu. Not je oprvnn provst le- ejn vra se tu upn spe k tomu, e je mon se spo-
galizaci podpisu na listin bez ohledu na to,zda pro dan lehnout na to, e not jako nestrann autorita nepipoj
prvn kon je i nen pedepsna psemn forma, a bez ovovac doloku k listin, kter nebyla ped nm po-
ohledu na to, zda je i nen pedepsno edn oven depsna nebo pokud ped nm nebyl podpis na listin
pravosti podpisu.Advokt me vak ke quasilegalizaci ji se nachzejc uznn za vlastn. Not ped tm, ne
pistoupit jen v ppad, e zvltn zkon vyaduje pipoj ovovac doloku, kontroluje totonost osoby
psemnou formu prvnho konu, pokud jet navc podle ednho prkazu,zaznamenv strun obsah lis-
vyaduje edn oven podpisu (takovm ppadem tiny do ovovac knihy, osoba se do ovovac knihy
je nap. smlouva o pevodu obchodnho podlu podle mus podepsat, v knize jsou uvedeny t veker pod-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 16
16 slo 1/2005
statn osobn daje o osob atd. Je mon se spolehnout
na to, e pokud je na njak listin pipojena legalizan
doloka note,znamen to,e podpis na listin skuten
pat t osob, jej osobn daje jsou v textu legalizan
doloky uvedeny.
Veejn vra je nerozlun spjata pedevm s veejnou
listinou; jinak ji lze vyjdit jako monost pln se spo-
lehnout na to, e co je ve veejn listin psno, to je
dno.
Zkon cestou trestnprvn odpovdnosti sankcionuje
skutky, kter ve svm dsledku ohrouj fungovn prin-
cipu veejn vry.Takovm skutkem je pedevm jednn
spovajc v padln veejn listiny (pachatel si vyrob nost ink znamen, e quasilegalizan doloka je
dokument, kter nikdy nebyl a nen veejnou listinou,
nicmn jej za veejnou listinu vydv nebo jej jako ve-
ejnou listinu pouv) nebo podstatnm pozmovn
obsahu veejn listiny (listina sice v nepozmnn p-
vodn podob veejnou listinou byla, ale pachatel do je-
jho obsahu zashl takovm zpsobem, e takov doku-
ment napt ztrc charakter veejn listiny).
Objektem trestnho inu padln a pozmovn ve-
ejn listiny je podle mho nzoru primrn zjem spo-
lenosti na udren veejn vry v to, e listina, kter se
tv jako veejn listina, veejnou listinou tak sku-
ten je a e je mono se spolehnout na pravdivost,sprv-
nost a plnost v n zachycench skutenost.
Trestn odpovdnost pachatele takovho skutku se
pak odvozuje z ustanoven 176 TrZ o padln a po-
zmovn veejn listiny, ppadn me pistoupit t podpisu (ve form notsk legalizan doloky) je ve-
trestn odpovdnost za trestn in spchan v soubhu
s padlnm a pozmovnm veejn listiny (typicky p-
jde o soubh s trestnm inem podvodu podle 250
a nsl.TrZ pachatel padl veejnou listinu a nsledn
touto listinou jinho uvede v omyl a tm se obohat; je
vak mon i soubh s jinmi trestnmi iny).V rmci z-
kladn skutkov podstaty tohoto trestnho inu lze pa-
chatele postihnout trestem odnt svobody a na dv lta
nebo penitm trestem,avak pistoup-li jet dal kva-
lifikan okolnosti,me bt uloen trest odnt svobody
a na pt let.
Jak je z uvedenho patrn, zkon pomrn psn
trest skutky, kter spovaj svoj podstatou ve zneu-
vn veejn vry v pravdivost skutenost uvedench ve
veejnch listinch.
Pokud nkdo padl ovovac doloku nebo pod-
statn pozmn obsah prav ovovac doloky, napluje
tm formln znaky skutkov podstaty trestnho inu
podle 176 TrZ (za pedpokladu existence deliktn zp-
sobilosti a neexistence okolnost vyluujcch protiprv-
nost). Je tomu tak proto, e ovovac doloka je podle
notskho du veejnou listinou.
V ppad quasilegalizace je situace podle mho n-
zoru ponkud sloitj. Ustanoven 25a odst. 1 AZ sta-
nov, e quasilegalizace nahrazuje edn oven pod-
pisu se stejnmi inky. Jak je vak teba chpat ony
stejn inky? Co je vlastn inkem veejn listiny? nek,pak by vraz se stejnmi inky znamenal,e qua-
Nen zejm rozumnch pochybnost o tom, e zko-
nodrce chtl tmto ustanovenm vyjdit, e pokud m
bt podpis na listin podle zvltnho pedpisu edn
oven, povauje se za edn oven t v ppad, e trn nebyl sprvn, protoe pojem inky notsk le-
bylo k listin pipojeno advoktovo prohlen o pravosti
podpisu (quasilegalizace).Rejstkov soud tedy neme
napklad odmtnout zpis zmny v osob spolenka
spolenosti s ruenm omezenm do obchodnho rej-
AD NOTAM
stku jen proto, e podpis astnk smlouvy o pevodu
obchodnho podlu nebyl oven notem ani matrikou,
bylo-li k tto listin pipojeno prohlen advokta o pra-
vosti podpis.
Trestn odpovdnost za padln i pozmovn no-
tsk legalizan doloky se vyvozuje z ustanoven 176
TrZ proto, e legalizan doloka je v notskm du v-
slovn prohlena za veejnou listinu. Ustanoven 25a
odst. 1 AZ vslovn nestanov, e by doloka obsahujc
prohlen advokta o pravosti podpisu byla veejnou lis-
tinou, stanov pouze, e tato doloka nahrazuje edn
oven podpisu se stejnmi inky. Je otzkou, zda stej-
tak veejnou listinou.
Podle mho nzoru quasilegalizan doloka nen
veejnou listinou. Notsk legalizan doloka je veej-
nou listinou, protoe to o n notsk d vslovn sta-
nov. Zkon tm uruje povahu legalizan doloky. Ve-
ejnost notsk legalizan doloky nelze oznait za jej
inek, daleko spe je urenm samotn jej podstaty,
jej vlastnosti. (Podobn jako nap. prvn moc rozhod-
nut nen jeho inkem,ale spe jeho vlastnost.) Usta-
noven 6 Not nestanov, e notsk legalizan do-
loka m inky veejn listiny, nbr e je veejnou
listinou. Naproti tomu 25a odst. 1 AZ nestanov, e qua-
silegalizan doloka je ednm ovenm podpisu,ale
stanov, e quasilegalizan doloka nahrazuje edn
oven podpisu se stejnmi inky. edn oven
ejnou listinou. Quasilegalizan doloka nahrazuje
edn oven (ve form legalizan doloky) se stejnmi
inky. Jeliko vak z identinosti ink nelze vyvodit
zvr o toton povaze prvnch nstroj, kter tyto
inky zpsobuj, nen mon touto cestou uinit zvr
o veejnosti quasilegalizan doloky.
Pokud je nco nm nahrazovno (by se stejnmi
inky), neplyne z identinosti ink zvr o tom, e
mezi nahrazujcm a nahrazovanm existuje vztah toto-
nosti co do vlastnost.
Quasilegalizan doloka podle mho nzoru nen
veejnou listinou a jej padln i pozmovn nen
proto mono posuzovat jako trestn in padln a po-
zmovn veejn listiny podle 176 TrZ. Tm samo-
zejm nen vylouen postih za jin trestn in, kter by
ppadn byl spchn za pouit listiny obsahujc pad-
lanou quasilegalizan doloku, nap. pro podvod.
Z dostupnch pramen (dvodov zprva) nevyplv,
zda zkonodrce ml v myslu quasilegalizan doloce
piznat statut veejn listiny, nebo zda ml mysl prv
opan a nebo zda se otzkou veejnosti i soukro-
mosti quasilegalizan doloky vbec nezabval.
Zd se, e pro prvn monost by mohl svdit jin v-
klad 25a odst. 1 AZ, resp. jin vklad pojmu se stejnmi
inky. Pokud by veejnost notsk legalizan do-
loky nebyla povaovna za jej vlastnost, ale za jej i-
silegalizan doloka m inky notsk legalizan
doloky (a to vetn jej veejnosti) a jej padln by
bylo trestn podle 176 TrZ. Tento vklad by vak pa-
galizan doloky podle mho nzoru nezahrnuje tak
veejnost notsk legalizan doloky.
Ke druh monosti (quasilegalizan doloce nen
a ani neml bt piznn statut veejn listiny) se j osobn
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 17
AD NOTAM
piklnm jako k nejpravdpodobnj vzhledem k ve
uvedenm argumentm. Pokud vak zkonodrce ml
skuten mysl vylouit zaazen quasilegalizan do-
loky do mnoiny veejnch listin,nen dikce ustanoven
25a odst. 1 AZ zvolena pli zdaile prv vzhledem
k monmu vzniku vkladovch nejasnost ohledn po-
jmu se stejnmi inky.Takovmu elu by mnohem
lpe odpovdala nap. formulace: Pokud zvltn prvn
pedpis vyaduje edn oven podpisu na listin, je
tato podmnka splnna t tehdy, je-li k listin pipojeno
prohlen advokta o pravosti podpisu... .
Ke tet monosti (zkonodrce se otzkou veej-
nosti i soukromosti quasilegalizan doloky vbec
nezabval) nepovauji za nutn se vbec vyjadovat, ne-
bo pokldm za nemon, e by zkonodrce peliv
nezvaoval veker dsledky svho legislativnho po-
nn a e by vdy pesn nevdl, co tm kterm zko- dailo v douc me precizovat ani judikaturou Evrop-
nodrnm poinem sleduje.
III. Quasilegalizan doloka z hlediska Haagsk
mluvy o apostilaci ze dne 5. 10. 1961
Haagsk mluva o zruen poadavku ovovn cizch
veejnch listin ze dne 5. 10. 1961 tzv. Haagsk mluva
o apostilaci (sdlen MZV .45/1999 Sb.) stanov postup,
kterm lze doclit, aby listina prohlen za veejnou na
zem jednoho sttu byla za veejnou listinu povaovna
i na zem jinho sttu bez (jinak obvykl) procedury di-
plomatickho nebo konzulrnho ovovn pvodu ta-
kov listiny.
Pro ten el zavd Haagsk mluva o apostilaci spe-
ciln doloku (apostilu), kterou k veejn listin pipoj
poven orgn lenskho sttu, ve kterm byla veejn
listina vydna (v R je tmto povenm orgnem po-
kud jde o notsk legalizan doloky mezinrodn od-
bor Ministerstva spravedlnosti).Apostila je sama o sob
osvdenm o tom, e veejn listina byla vydna a po-
depsna k tomu oprvnnou osobou, a tyto skutenosti
ji nadle nemus bt ovovny diplomatickou nebo
konzulrn cestou (to samozejm plat jen ve vztahu
k lenskm sttm Haagsk mluvy o apostilaci).
Haagsk mluva se podle svho l. 1 vztahuje jen na
veejn listiny.V rmci vtu listin, kter se pro ely Ha-
agsk mluvy povauj za veejn, se vslovn uvd no-
tsk listiny [l. 1 psm. c) mluvy] a edn a notsk pisu bylo t jin ne edn potvrzen pravosti pod-
potvrzen pravosti podpisu [l.1 psm.d) in fine mluvy].
Z hlediska eskho prva je sice speciln zmnka o no-
tskm potvrzen o pravosti podpisu superfluum, pro-
toe legalizan doloka je podle 6 Not tak not-
skou listinou,nicmn v prvn prav jinho lenskho
sttu Haagsk mluvy me takov vslovn ustanoven
chybt, a proto zvltn zmnka o veejnosti notsk le-
galizan doloky niemu nekod.
V souvislosti s otzkou aplikovatelnosti Haagsk
mluvy na quasilegalizan doloku opt vyvstv otzka
vkladu pojmu se stejnmi inky v 25a odst. 1 AZ.
Pokud by bylo toto ustanoven vykldno tak, e veej-
nost ednho (notskho) oven je jeho inkem, mluvy (protoe j nen ani ve smyslu eskho vnitro-
pak by to znamenalo, e quasilegalizan doloka je tak
veejnou listinou. Pak by na n bylo mono aplikovat Ha-
agskou mluvu a bylo by mon k listin obsahujc qua-
silegalizan doloku pipojit apostilu.
Takov vklad by vak podle mho nzoru nebyl
sprvn, nebo by znamenal obchzen vslovnho usta-
slo 1/2005 17
noven Haagsk mluvy o tom, kter listiny se pro ely
Haagsk mluvy povauj za veejn.V tomto smru
pedstavuje urit problm to, e Haagsk mluva nijak
nedefinuje, co se pro jej ely rozum ednm a no-
tskm potvrzenm pravosti podpisu. [V ppad v-
kladu mezinrodnch smluv je vdy teba mt na zeteli,
e pouvan pojmy by by byly co do formy toton
s pojmy uvanmi vnitrosttnm prvem mohou mt
svj vlastn autonomn vznam pro ely mezinrodn
smlouvy,kter me bt do znan mry posunut oproti
vznamu takovho pojmu ve vnitrosttnm prvu.To p-
sob pi vkladu nkterch mezinrodnprvnch doku-
ment nemal problmy jako pklad lze uvst Evrop-
skou mluvu o lidskch prvech,kter pouv (zejmna
v souvislosti se zrukami lidskch prv v rmci trestnho
procesu) nkter pojmy, jejich obsah se dosud nepo-
skho soudu pro lidsk prva.]
I s ohledem na monost autonomnho vznamu po-
jm ad a not, resp. edn potvrzen a not-
sk potvrzen pro ely Haagsk mluvy je zejm, e
i tak bude vznam tchto pojm do znan mry deter-
minovn jejich vznamem v jednotlivch prvnch -
dech lenskch stt.
Navzdory tomu, e quasilegalizan doloka podle
25a odst. 1 AZ nahrazuje edn oven podpisu se
stejnmi inky, nespad pod prvn reim Haagsk
mluvy, kter za veejnou listinu povauje jen edn
a notsk potvrzen pravosti podpisu, nikoliv vak jin
potvrzen (nap. quasilegalizan doloku), kter edn
a notsk potvrzen pravosti podpisu jen nahrazuje,ani
by jm samo o sob bylo.
Haagskou mluvu je toti zapoteb vykldat v souladu
s Vdeskou mluvou o smluvnm prvu (vyhlka MZV
ze dne 4. 9. 1987), podle jejho l. 31 odst. 1 plat: A tre-
aty shall be interpreted in good faith in accordance
with the ordinary meaning to be given to the terms of
the treaty in their context and in the light of its object
and purpose. (Smlouva mus bt vykldna v dobr
ve, v souladu s obvyklm vznamem, kter je dvn
vrazm ve smlouv v jejich celkov souvislosti, a rov-
n s pihldnutm k pedmtu a elu smlouvy.)
Nelze se domnvat, e by obvyklm vznamem (ordi-
nary meaning) vrazu edn potvrzen pravosti pod-
pisu,tj.quasilegalizan doloka.V tomto smru se nelze
dovolvat ustanoven eskho prva o tom, e quasile-
galizan doloka nahrazuje edn oven podpisu se
stejnm inkem, protoe takovto paovn quasile-
galizan doloky pod reim Haagsk mluvy by bylo de
facto klamnm smluvnch partner esk republiky a ta-
kov vklad by ostatn nebyl ani v souladu s citovanm
vkladovm pravidlem zakotvenm ve Vdesk mluv
o smluvnm prvu.
Quasilegalizan doloka tedy dle mho soudu ne-
spad pod prvn reim Haagsk mluvy o apostilaci,
nebo nen veejnou listinou ve smyslu Haagsk
sttnho prva).
I z tohoto hlediska lze oznait dikci 25a odst. 1 AZ
za nepli zdailou, protoe se ukazuje, e ve vce ohle-
dech prost nen pravda, e by quasilegalizan doloka
nahrazovala edn oven podpisu se stejnmi inky
(jak jsem se pokusil doloit porovnnm nkterch roz-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 18
18 slo 1/2005
dl mezi notskou legalizan dolokou a quasilegali-
zan dolokou z hlediska trestnho prva a mezinrod-
nho prva), resp. nen zdail proto, e nen zcela jasn
vznam vrazu se stejnmi inky.
Postaven a vznam klasick legalizace provdn
notem tedy nen zavedenm monosti advoktsk qua-
silegalizace nijak vraznji ohroeno.
Ovovn totonosti podle
obanskho prkazu
Mgr. Jitka Vesel*
Ovovn totonosti je neodmyslitelnou soust no-
tsk innosti. daj o tom, jak byla totonost osob z-
astnnch ve vci ovena, je povinnou obsahovou n-
leitost vtiny listin sepisovanch notem v notsk
innosti a notsk d vslovn vymezuje okruh osob,
jejich totonost je not povinen pi vkonu notsk
innosti ovit:
notsk zpis o prvnm konu mus obsahovat daj,
jak byla ovena totonost astnk, svdk, dvr-
nk a tlumonk ( 63 Not) nezn-li not ast-
nky, svdky kon, dvrnky nebo tlumonky
osobn, mus mu bt jejich totonost prokzna plat-
nm ednm prkazem nebo potvrzena dvma svdky
totonosti; nezn-li not tyto svdky osobn, mus mu
bt jejich totonost prokzna platnm ednm pr-
kazem ( 64 Not),
notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti mus ob-
sahovat daj,jak byla ovena totonost osoby povinn
a osoby oprvnn ( 71c Not),
legalizace ovovac doloka obsahuje daj, jak byla
zjitna totonost adatele ( 74 Not);pro zjitn to-
tonosti tto osoby plat 64 Not,
osvden o tom,e je nkdo naivu,provede not jen
tehdy,jestlie je mu tato osoba osobn znma nebo zji-
st-li se jej totonost zpsobem uvedenm v 64 Not,
osvden o prohlen dle 80 Not ve smyslu 72
odst. 5 Not se pimen pouij ustanoven oddlu
prvnho sti est Not, tj. notsk zpis o prohl-
en bude obsahovat daj, jak byla ovena totonost
osoby inc prohlen,
notsk zpis o rozhodnut orgnu prvnick osoby
mus obsahovat daj, jak byla ovena totonost ped-
sedajcho, poppad svdk, dvrnk, tlumo- vzory platnch obanskch prkaz (popis vetn ob-
nk a osob protestujcch ve smyslu 80b odst. 1
Not; pro zjitn totonosti osob plat pimen 64
Not (naopak totonost astnk valn hromady pi
osvdovn prbhu valnch hromad a schz prv-
nickch osob notem dle 77 odst. 2 Not nemus
bt zjiovna),
protokol o vydn listiny dle 84 Not mus obsaho-
vat daj o zjitn totonosti adatele, pp. poizo-
vatele,
protokol o notsk schov dle 85 a nsl.Not mus
obsahovat daj o tom, jakm zpsobem byla notem
ovena totonost sloitele, ppadn jeho zstupce;
maj-li bt penze pedny do notsk schovy za e-
lem zajitn zvazku, mus protokol obsahovat navc
i daj o tom, jakm zpsobem byla notem ovena
totonost pjemce, ppadn jeho zstupce.
AD NOTAM
Bezesporu nejastjm zpsobem ovovn toto-
nosti je ovovn totonosti podle obanskho prkazu.
Na rozdl od jinch ednch prkaz pouitelnch k pro-
kzn totonosti je toti obansk prkaz povinen mt
kad oban, kter doshl vku 15 let a m trval pobyt
na zem esk republiky. Zkon . 328/1999 Sb., o ob-
anskch prkazech, ve znn pozdjch pedpis, de-
finuje obansk prkaz jako veejnou listinu, kterou ob-
an prokazuje sv jmno(a), pjmen, rodn slo,
podobu a sttn obanstv esk republiky, jako i dal
daje v zkon uveden, a to daje jak povinn (rodn
pjmen, pohlav, rodinn stav, adresu msta trvalho po-
bytu, datum, msto a okres narozen, dobu platnosti, slo
a datum vydn a oznaen adu,kter jej vydal,strojov
iteln daje), tak daje nepovinn (titul, vdeckou hod-
nost, daje o manelovi a dtti do nabyt zletilosti). Ob-
ansk prkaz dle obsahuje digitln zpracovn foto-
grafie obana a jeho podpisu. Oddlen vyznaench
st obanskho prkazu v souvislosti se zmnou msta
trvalho pobytu, rodinnho stavu, pjmen satkem i
dalch daj zapisovanch do obanskho prkazu,
nem vliv na jeho platnost potvrzen o zmn daj
zapisovanch do obanskho prkazu vak nen veej-
nou listinou.
Samozejmm pedpokladem innho oven to-
tonosti dle obanskho prkazu je jeho pravost a plat-
nost (informativn evidence neplatnch obanskch
prkaz a cestovnch pas viz www.mvcr.cz/2003/evi-
dence/doklady_rady.html). Skonen doby platnosti ob-
anskho prkazu vymezuje 11 zkona o obanskch
prkazech, ve znn pozdjch pedpis; platnost ob-
anskho prkazu skon, mimo jin, i uplynutm doby
v nm vyznaen. Nesmme vak zapomenout, e zko-
nem . 53/2004 Sb. byl novelizovann zkon o oban-
skch prkazech, kter pvodn lhtu (31. prosinec
2005) pozbyt platnosti obanskch prkaz bez stro-
jov itelnch daj sice odsunul, nikoli vak zruil. Ve
smyslu tto novely obansk prkazy bez strojov itel-
nch daj vydan do 31. prosince 2003 pozbvaj plat-
nosti nejpozdji 31. prosince 2008 (tedy i tehdy, je-li
v nich vyznaena del doba platnosti) s tm, e podrob-
nosti stanov nazenm vlda. S innost od 1. ledna
2005 pak byly nazenm vldy .612/2004 Sb.stanoveny
lhty pro vmnu obanskch prkaz bez strojov i-
telnch daj, a to podle doby vydn obanskch pr-
kaz.
V souasn dob se meme setkat s celkem devti
razovho nhledu viz www.mvcr.cz/agenda/labyrint/
/dokl_obr.html).
Obansk prkazy bez strojov itelnch daj:
vydan do 31. prosince 1994 jsou oban povinni vy-
mnit nejpozdji do 31. 12. 2005; jedn se o veker
vzory obanskch prkaz v tzv. knkov podob,
vetn tzv. rovch ID karet vydanch v obdob od
1. 12. 1994 do 31. 12. 1994,
vydan do 31. prosince 1996 jsou oban povinni vy-
mnit nejpozdji do 31. 12. 2006; jedn se o tzv. rov
ID karty vydvan po 31. 12. 1994, od 1. 11. 1996 se
tento vzor obanskho prkazu vydv s foli s holo-
gramem,
* Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Ivana Ertelta, note v Praze.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 19

AD NOTAM slo 1/2005 19

vydan do 31. prosince 1998 jsou oban povinni vy- 1. Zkladn charakteristika evropsk spolenosti
mnit nejpozdji do 31. 12. 2007; jedn se o tzv. rov a jejch hlavnch vhod
ID karty vydan po 31. 12. 1996,
vydan do 31. prosince 2003 jsou oban povinni vy- Mylenka jednotn upraven formy akciov spole-
mnit nejpozdji do 31. 12. 2008; jedn se o tzv. rov nosti, je by byla v te podob k dispozici podnikate-
ID karty vydan po 31. 12. 1998. lm ve vech lenskch sttech ES,se zrodila v roce 1959
Od srpna 2000 jsou vedle tzv. rovch ID karet vy- ve Francii. Prvn nvrh nazen pedloila Evropsk ko-
dvny obansk prkazy se strojov itelnou znou, mise v roce 1970, dal v roce 1975. Rad se pedkldal
nm dobe znm zelen ID karty. Do strojov iteln prkopnick projekt usilujc o vytvoen ist nadn-
zny jsou zapisovny strojov iteln daje v poad: typ rodn pravy spolenosti, kter by se oprostila od vazeb
dokladu,kd vydvajcho sttu,pjmen,jmno (a),slo na nrodn akciov prva. Evropsk spolenost se mla
obanskho prkazu, sttn obanstv, datum narozen, dit tmi pravidly,a by bylo jej sdlo kdekoliv.Mra uni-
pohlav, doba platnosti, koncovka rodnho sla a kon- formity se ovem stala projektu osudnm. lensk stty
troln islice (vzory nov vydvanch obanskch pr- se pli obvaly konkurence tto formy vi nrodnm
kaz bez i se strojov itelnmi daji jsou uvedeny v p- akciovm spolenostem, navc se neshodly na ad ot-
lohch vyhlky ministerstva vnitra . 642/2004 Sb., zek tkajcch se struktury spolenosti (viz nap. pro-
kterou se provd zkon o obanskch prkazech a z- blematika koncernovho prva, zapojen zamstnanc
kon o cestovnch dokladech). do zen apod.).Vsledn nazen se tak muselo odklo-
Na zvr bych upozornila,e vmna obanskch pr- nit od pvodnho zmru. Zklad een, je se nakonec
kaz se tk zhruba ty milion osob, a to i tch, kte prosadilo, byl poloen v roce 1989, resp. 1991. Rozsah
ji pekroili vkovou hranici padesti let a omezen nadnrodn pravy byl v novch nvrzch zhruba o dv
platnosti jejich obanskho prkazu nen vyznaeno tetiny redukovn,objevily se odkazy na nrodn akciov
respektive je vyznaeno bez omezen. prva a problematika participace zamstnanc na zen
byla vylenna do samostatn smrnice.Ani tyto nvrhy
vak nemly snadn osud. Po vyeen vtiny otzek po-
doby evropsk spolenosti se tit neshod pesunulo
prv do oblasti participace zamstnanc.A tzv. Davig-
Not a EU nonv kompromis z roku 1997 pomohl najt een. Po-
litick shody ohledn nazen a navazujc smrnice bylo
pesto dosaeno teprve na zasedn Evropsk rady v Nice
ve dnech 7.8.prosince 2000.Formln bylo pijet obou
Zklady evropskho prva spo- pedpis schvleno Radou ES dne 20. prosince 2000.
lenost se zetelem na jeho v- Vsledkem ticetilet vlky o evropskou spolenost
je specifick forma podnikn,jej prvn zklad osciluje
znam pro innost note po mezi komunitrn a nrodn pravou. Nazen sice upra-
vstupu R do EU 2. st vuje zkladn statusov otzky evropsk spolenosti, je-
jich okruh vak nen zdaleka vyerpvajc. een vt-
Prof. JUDr. Jan Ddi, JUDr. Petr ech, LL.M.* iny problm ponechv nazen na nrodnch prvech
stt, na jejich zem bude mt spolenost sdlo. Pi re-
V. Evropsk (akciov) spolenost lativn nzkm potu ustanoven nazen o SE, kter se
tkaj vnitn struktury a organizace evropsk spole-
Evropsk spolenost (SE) pedstavuje historicky dru- nosti,tak bude pi prav tchto otzek hrt stejn roli
hou z nadnrodnch forem obchodnch spolenost, je- nrodn reglementace.Evropsk spolenost se zapsanm
jich prava vychz pmo z komunitrnch pedpis, sdlem v Pai, na ni se podprn pouij normy fran-
kter proto lze ve srovnateln podob zakldat kdekoliv couzskho prva, bude odlin od sestersk evropsk
v EU, ale i v ostatnch sttech EHP. Pin pravu nov spolenosti se sdlem v Hamburku, kter se bude ve
a ekonomicky mimodn zajmav formy podnikn, znan sti materie dit nmeckm akciovm zko-
kter svou strukturou odpovd akciov spolenosti nem. Namsto pvodn zamlen jednotn formy tak
podle nrodnho prva, pro adu vhod ji vak v mno- nazen vytv zklad pro 28 rznch nrodnch typ
hm ped. Nazen o n (dle jen nazen o SE, pop. evropsk spolenosti,vdy v zvislosti na tom,ve kterm
NSE) nabylo innosti dne 8. jna 2004. Lze oekvat, sttu bude spolenost sdlit. Lze si klst otzku, v em
e jakmile budou ve vech lenskch sttech vydny pro- nakonec spov vhoda evropsk spolenosti oproti n-
vdc pedpisy, bez nich nazen nelze spn apli- rodnm akciovm spolenostem.Nkolik takovch ped-
kovat, stane se prv tato forma nejatraktivnj ze vech nost stoj za zmnku.
t nadnrodnch forem spolenost. Vzhledem k po- Zsadn novinka je zahrnuta v prav zakldn ev-
mrn vysokmu podlu note na procesu zakldn, ropsk spolenosti. Nazen o SE pedpokld, e ev-
resp. pemn evropskch spolenost, vnuje tento l- ropsk spolenost bude vznikat mj. fz nrodnch akci-
nek nejvt pozornost prv j. Pesto nelze na tchto ovch spolenost, z nich nejmn dv se d prvem
strnkch zdaleka podchytit veker otzky, je v sou- rznch lenskch stt. Tm se poprv v komunitrn
vislosti s evropskou spolenost vznikaj, i kdyby se mly prav upravuj peshranin fze akciovch spole-
tkat tak not a jejich innosti. V podrobnostech nost. Dky nazen lze nyn uskutenit i fzi akciovch
proto autoi odkazuj na monografii, je by mla k ev-
ropsk spolenosti vyjt na pelomu prvnho tvrtlet * Prof. JUDr. Jan Ddi psob jako advokt v AK Kocin olc Balatk,
roku 2005. JUDr. Petr ech na katede obchodnho prva PF UK Praha.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 20
20 slo 1/2005
spolenost z rznch lenskch stt, bude-li nstup-
nickou prv evropsk spolenost. Nazen se tak a do
doby pijet a transpozice dest smrnice stv jedinm
zdrojem pravy peshraninch fz akciovch spole-
nost v EU, resp. EHP, a to pmo aplikovatelnm, tj. na
rozdl od pipravovan smrnice zsadn nevyadujcm
transpozici do nrodnch prv. O evropskou spolenost
proto projevuj zjem nadnrodn skupiny, je psob
v ad lenskch stt prostednictvm dceinch akci- a naopak.Transformuj-li uveden skupiny dcein spo-
ovch spolenost, ani dosud mly monost skupinu
konsolidovat co do struktury, resp. potu subjekt. Ev-
ropsk spolenost se dky uveden monosti jev tak
jako vhodn nstroj k formlnmu niku z jurisdikce,
kter pestala podnikatelsky vyhovovat, nap. pro vyso-
kou mru regulatornch poadavk i nedostatenou fle-
xibilitu, kter prodrauj podnikn a sniuj konkuren-
ceschopnost soutitele. Sdlo evropsk spolenosti
vznikl fz toti zdaleka nemus leet ve sttu, ve kte-
rm sdlila nkter ze zastnnch spolenost. Bude-li chologickou vhodu zejmna v peshraninm obchod-
tak nap. fzovat esk a slovensk akciov spolenost,
sdlo evropsk spolenosti, je z fze vzejde, lze umstit
nap.do Velk Britnie,na Kypr,do Lichtentejnska apod.
Dky tto monosti lze nap. i pi innosti tuzemskch
devizovch pedpis doclit pechodu prv k tuzemskm
nemovitostem, je byly dosud v majetku zastnn ak-
ciov spolenosti zaloen podle eskho prva, na za-
hranin subjekt.
Dal vdobytek oproti klasickm akciovm spole-
nostem pin nazen v prvn prav pemstn sdla. jazyk. Pi vhodn volb firemnho kmene tak ze sa-
Bez ohledu na to, ve kterm lenskm sttu evropsk
spolenost vznikne, nen nutn, aby v nm setrvala po
celou dobu sv existence.Zatmco vtina prvnch d
nepipout pemstn (zapsanho) sdla spolenosti -
dc se tmto prvem do zahrani, ani by nedochzelo
k jejmu zruen s likvidac, a tedy peruen kontinuity
prvn osobnosti,evropsk spolenosti takovou monost
otevr l. 8 NSE. Evropsk spolenost se sdlem v Ber-
ln tak nap. bude oprvnna pemstit sdlo do Dub-
linu, ani se tento krok dotkne jej prvn osobnosti.
Pesun sdla zpsob pouze zmnu subsidirn apliko-
vateln prvn pravy. Namsto nmeckho prva se na
spolenost ode dne zpisu pemstn pouije irsk
prvo; z nmeck evropsk spolenosti se stane ir-
sk.Tm se skrze formu evropsk spolenosti otevraj
brny soute prav spolenost tak existujcm nrod-
nm spolenostem nejprve se nrodn akciov spole-
nost pemn na evropskou spolenost a pot pemst
sdlo do libovoln evropsk jurisdikce.Atraktivitu tohoto
opaten dle zvyuje skutenost, e nazen pipout
tak opanou pemnu z evropsk spolenosti na n-
rodn akciovou spolenost, a to v tom sttu, ve kterm
evropsk spolenost prv sdl. Ke zptn transformaci
sice me dojt nejdve po dvou letech od vzniku ev-
ropsk spolenosti, to se vak nejev jako reln kom-
plikace.
Dal z vhod evropsk spolenosti spov ve flexi-
bilit struktury zen a sprvy.lensk stty jsou povinny
zajistit, aby se evropsk spolenost se sdlem na jejich
zem mohla organizovat jak podle dualistickho (ped-
stavenstvo, dozor rada), tak monistickho modelu
(sprvn rada kombinujc funkce exekutivy,statutrnho
i dozorho orgnu). Jestlie nrodn prava jeden
z tchto model nezn, je lensk stt povinen jej pro
evropskou spolenost vytvoit.Dky form evropsk spo-
AD NOTAM
lenosti se tak nadnrodnm skupinm operujcm ve
vce lenskch sttech prostednictvm dceinch spo-
lenost nabz monost vytvet ve vech lenskch st-
tech relativn stejnou i obdobnou strukturu zen. -
dc centra uvykl pohybovat se v systmu monistickho
zen se ve sttech s dualistickou tradic ji nemusej
podizovat struktue zen, j nerozumj a kter neod-
povd jejich pedstavm o efektivnm modelu zen,
lenosti na evropsk, budou moci sjednotit dc me-
chanismy uvnit skupiny po cel Evrop podle vzoru,
kter povauj za optimln.
Pednosti lze hledat tak v rovin mimoprvn. Dky
nadnrodnmu zkladu pravy se nap. oekv, e ev-
ropsk spolenost bude v jednotlivch lenskch st-
tech,ve kterch bude vyvjet innost,vnmna mn jako
produkt konkrtnho prvnho du a vce jako tvar nad-
nrodn, evropsk. To by j mohlo opatit uritou psy-
nm styku.Jej evropsk identita (hovo se o evropsk
korportn identit, o potcch evropsk korportn
kultury, o evropskm goodwillu atd.) by takov spo-
lenosti v nkterch kruzch mohla dopomoci k lep ak-
ceptaci,ne kdyby se profilovala jako subjekt zahranin.
Evropskmu image evropsk spolenosti bez ohledu
na to, kde bude umstno jej sdlo, napomh, e na-
zen o SE pedpokld jednotn firemn dodatek SE (so-
cietas europaea), kter nebude pekldn do nrodnch
motnho nzvu spolenosti nebude mon seznat, k ja-
kmu lenskmu sttu spolenost pslu, co j zajist
jistou univerzalitu psoben.
2. Systm pravy aplikovateln na evropskou
spolenost
Systm pedpis aplikovatelnch na evropskou spo-
lenost je komplikovan. Jejich vzjemn vztah a hierar-
chii podv l. 9 NSE. Na evropskou spolenost se podle
nj pouij postupn ustanoven:
a) nazen o SE,
b) stanov konkrtn evropsk spolenosti v rozsahu,v ja-
km to pipout nazen o SE,
c) nrodnho prva v lenskm sttu, ve kterm m ev-
ropsk spolenost zapsan sdlo, pokud se tato usta-
noven specificky v k evropsk spolenosti,
d) nrodnho prva v lenskm sttu, ve kterm m spo-
lenost zapsan sdlo, je se pouij na akciov spo-
lenosti, a
e) stanov konkrtn evropsk spolenosti ve stejnm roz-
sahu, v jakm je to ppustn podle nrodnho akcio-
vho prva v lenskm sttu, ve kterm m evropsk
spolenost zapsan sdlo.
2.1 Ad a) nazen o SE
lnek 9 odst. 1 psm. a) NSE prohlauje za zkladn
pramen pravy evropsk spolenosti nazen o SE. Jeho
nadazenost ostatnm pramenm prva, zejmna nrod-
nm prvnm pedpism, plyne z principu pednosti ko-
munitrn pravy ped nrodnmi prvnmi dy. A zn
nrodn prvo jakkoliv, vnitrosttn soudy lenskho
sttu jsou povinny aplikovat pmo nazen, a to v auto-
nomnm systmu a kontextu komunitrnho prva. V-
klad nazen tak mus respektovat ustlen zpsoby
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 21

AD NOTAM slo 1/2005 21

a metody interpretace, ale tak nap. svbytnou termi- me bt upisovatelem akci.To by mohlo vst k tomu,
nologii evropskho prva; k ppadnm nrodnm sou- e na zakldn dcein evropsk spolenosti by se
vislostem se nepihl. V konen instanci me usta- mohly astnit i fyzick osoby, co vak nazen o SE vy-
noven nazen o SE vyloit pouze ESD.V t souvislosti luuje. To je dalm dvodem, pro je sukcesivn zakl-
vyvolv pochybnosti otzka, nakolik rovina prvn dn dcein evropsk spolenosti patrn vyloueno.
pravy tvoen nazenm o SE zahrnuje tak otzky,o ni- Zvltn problm,s nm se bude tuzemsk prvn vda
ch sice nazen vslovn nepojednv, je by ovem i praxe potkat pi aplikaci nazen o SE, spov v jeho
bylo mon eit cestou jeho extenzivn interpretace. mimodn nekvalitnm pekladu do etiny.Ppad ne-
Nen zcela jasn, zda pednost ped ostatnmi prameny souladu eskho oficilnho pekladu nazen o SE s p-
maj pouze vslovn normy nazen o SE nebo tak n- vodn pedlohou je mnoho. Vyskytuj se dokonce for-
kter zsady, je bude mon abstrahovat z obsahu na- mulace, kter ukldaj prav opak toho, co poaduje
zen a pout k vyplnn mezer v jeho textu. V dostup- komunitrn prvo, a jejich dsledn aplikace by vyvo-
nch zahraninch publikacch pevauje spe nzor lala neaplikovatelnost, pop. vedla k naprostm nesmys-
piznvajc extenzivn interpretaci nazen o SE ped- lm a zmatkm. Nezbude ne navzdory autenticit
nost ped dalmi rovinami pouiteln pravy.A contra- takov dikce povaovat cizojazyn verze za autenti-
rio z toho me plynout, e nrodn prvo se pouije a tj a nazen o SE zsadn pisoudit ten vznam,kter
na otzky, je nazen nee ani prostednictvm zsad, m v zahraninm znn,i kdyby obsahov odporoval es-
kter z nj lze dovodit vkladem s pihldnutm k elu, kmu vyjden.
jej sleduje.1 Zvan vada pekladu se vyskytla nap. v l. 16 odst.
Jako pklad lze uvst otzku veejnho pisu akci pi 1 NSE. Podle eskho znn nabv evropsk spolenost
zakldn dcein evropsk spolenosti a problm prvn subjektivitu dnem, ke ktermu je zapsna do rej-
okruhu osob, je smj tyto akcie upisovat. Podle l. 2 stku uvedenho v lnku 12. Citovan formulace by
odst.3 NSE mohou spolenosti ve smyslu l.48 SES a dal umonila, aby byla evropsk spolenost se sdlem na na-
prvnick osoby soukromho nebo veejnho prva za- em zem zapsna do rejstku v souladu s tuzemskou
loit dceinou evropskou spolenost pisem jejch ak- prvn pravou a bnou prax (viz 31 odst. 4 ObchZ)
ci, jsou-li splnny pedpoklady stanoven v tomto usta- zptn ke dni prvn moci usnesen, kterm se povoluje
noven. Bli prava by mla plynout z l. 35 a 36 NSE, zpis, tj. aby vznikla k dvjmu dni, ne je den zpisu
ty vak krom zptnho odkazu na l. 2 odst. 3 NSE sta- do obchodnho rejstku. Stejn tak by bylo ppustn
nov pouze tolik, e na zastnn spolenosti a prv- podat o zpis evropsk spolenosti ke dni pozdjmu,
nick osoby se pouij pedpisy nrodnho prva, kter ne je den prvn moci usnesen, kterm se povoluje z-
se zabvaj ast takovch tvar na zakldn akcio- pis, pop. ne je samotn den zpisu.Takov postup by
vch spolenost.Ve zbytku se uplatn obecn ustanoven vak hrub odporoval zahraninm verzm nazen.
l.15 NSE,podle nho se zaloen evropsk spolenosti, Podle nich vznik evropsk spolenost vlun v den,
nestanov-li nazen jinak, d prvnmi pedpisy vzta- ve kter je zapsna do pslunho rejstku uprave-
hujcmi se na akciov spolenosti v lenskm stt, ve nho v l. 12 NSE (viz anglick znn An SE shall acqu-
kterm m mt zakldan spolenost sdlo. V t souvis- ire legal personality on the date on which it is registe-
losti vznik vkladov problm, nakolik l. 2 odst. 3 NSE red. i formulaci nmeckou: Die SE erwirbt die
pikazuje simultnn zakldn dcein evropsk spo- Rechtspersnlichkeit am Tag ihrer Eintragung.). Pro
lenosti, a to vhradn za asti uvedench typ spo- ely uren okamiku vzniku evropsk spolenosti lze
lenost i prvnickch osob, resp. nakolik naopak pi- rozhodn doporuit vychzet z pvodnch jazykovch
pout aplikaci nrodnch pedpis, kter upravuj tak verz nazen, je maj pednost ped tuzemskou prvn
sukcesvn zakldn, vetn veejn nabdky akci pe- pravou obsaenou v 31 odst. 4 ObchZ a podstatn ji
dem neomezenmu okruhu subjekt,budou-li mezi nimi modifikuj.Rejstkov soud by evropskou spolenost ne-
alespo dva tvary splujc podmnku l. 2 odst. 3 NSE. ml zapisovat k jinmu dni, ne je prv den zpisu.
Nazen otzku vslovn nee, nrodn akciov prava
obdobn esk by se tak na prvn pohled mohla uplat- 2.2 Ad b) stanovy (v rozsahu stanovenm v nazen
nit.Tento zvr nicmn nen mon vyslovit, dokud se o SE)
nevyjasn, zda z elu a smyslu nazen pece jen ne- Podle l.9 odst.1 psm.b) NSE se evropsk spolenost
plyne zkaz,aby akcie dcein evropsk spolenosti byly dle d svmi stanovami, je-li to v nazen vslovn sta-
v procesu jejho zakldn upisovny a ve fzi veejn noveno. Z formulace ustanoven plynou dva dleit z-
nabdky, uren navc tak dalm subjektm, ne kter vry. Ustanoven pedn vyjaduje zsadu kogentnosti
uvd l. 2 odst. 3 NSE. Patrn bude nutn piklonit se pravy obsaen v nazen o SE. Stanovy se mohou od
k posledn uveden variant. Pojem dcein spolenost jednotlivch lnk nazen o SE odchlit pouze v p-
v evropskm prvu obvykle pedpokld pinejmenm padech, ve kterch to nazen vslovn pipout. Roz-
ovldajc vliv matesk spolenosti, resp. zakldajcch por s nazenm v ostatnch ppadech povede k ne-
spolenost.Tento vliv me bt zajitn prv jen pi si- innosti, a patrn tak k neplatnosti odchyln pravy ve
multnnm zaloen, nebo neomezen veejn nabdka stanovch evropsk spolenosti. Jestlie ovem nazen
akci nutn vyvolv nejistotu ohledn potu a okruhu explicitn dovol, aby stanovy nkterou zleitost upra-
akceptant, tedy i budoucho postaven zakladatel ve vily, potom m pslun lnek stanov pednost ped
spolenosti. Dcein evropsk spolenost ostatn bv ustanovenmi nrodnho prva aplikovatelnho na ev-
oznaovna jako tzv. joint-venture-SE, z eho lze dovo- ropskou spolenost, by kogentnmi.
dit, e m a priori slouit pedevm jako nstroj pe-
shranin spoluprce omezenho okruhu podnikatel. 1
Viz nap. Schindler, P. C. Die Europische Aktiengesellschaft.Wien : Le-
Navc pi veejn nabdce akci nelze omezovat, kdo xisNexis ARD ORAC, 2002, s. 9, odvolvajc se na nzory M. Luttera.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 22

22 slo 1/2005 AD NOTAM

2.3 Ad c) nrodn provdc prava k nazen o SE organizace a prbhu valn hromady vslovn odkazuje
Podle l. 9 odst. 1 psm. c) bod i) NSE podlhaj zle- na akciov prvo sttu, ve kterm m evropsk spole-
itosti, je nazen neupravuje, pednostn prvnm nost sdlo), bude ohledn danho problmu nutno do-
pedpism nrodnho prva v tom lenskm sttu,ve kte- vodit prvo, ne-li povinnost, lenskho sttu problm vy-
rm m evropsk spolenost zapsan sdlo,pijatm spe- eit legislativn.Ustanoven 3 odst.2 ZES proto stanov:
ciln pro evropskou spolenost. Otzky upraven na- Poizuje-li not zpis o rozhodnut valn hromady, kte-
zenm o SE pouze zsti se uvedenmi pedpisy d jen rm se schvaluj stanovy evropsk spolenosti, je m
ohledn aspekt,kter nazen nee.lensk stty tedy mt sdlo mimo zem esk republiky, nebo jejich
maj monost vytvoit pro evropskou spolenost zvltn zmny, nen povinen osvdit soulad stanov i jejich
soubory prvnch norem aplikovatelnch pouze na ni. zmn s prvnmi pedpisy.
Tato monost vak nen neomezen. Pevauje stano- Specifickou nrodn prvn pravu evropsk spole-
visko, e lensk stt me k tvorb takovch pedpis nosti v popsanm smyslu sousted vtina lenskch
pikroit, jen je-li k tomu v nazen o SE vslovn zmoc- stt do zvltnch zkon. Tyto zkony zpravidla e
nn. Kde takov oprvnn chyb, odkazuje l. 9 odst. 1 tak problematiku participace zamstnanc na zen ev-
psm. c) bod ii) NSE pmo na nrodn akciov prvo, ropsk spolenosti, tj. transponuj do nrodnho prva
ani m lensk stt monost upravit danou problema- ustanoven smrnice o SE. V tuzemsku pln popsanou
tiku pro evropskou spolenost odchyln od vlastnho ak- funkci zkon . 627/2004 Sb., o evropsk spolenosti
ciovho prva. Dvodem je snaha tlumit konkurenci (dle jen zkon o SE, pop. ZES), a zkon . 628/2004
mezi obma formami podnikn, ale i elit pokusm n- Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pije-
rodnch parlament znevhodnit evropskou spolenost tm zkona o evropsk spolenosti. Citovan pedpisy
psnjmi poadavky, ne jak plat pro nrodn akci- byly publikovny v stce 213 Sbrky pedpis esk re-
ov spolenosti. Specifick normotvorba pro evropskou publiky; innosti nabyly 14. prosince 2004.
spolenost se nicmn pipout, vyaduj-li to nadn-
rodn specifika evropsk spolenosti, je se v ryze n- 2.4 Ad d) nrodn akciov prvo
rodnm akciovm prvu nemohou projevit. Tm spe, Tit vznamn sti pravy aplikovateln na ev-
jedn-li se o otzky, jejich nevyeen by mohlo brnit ropskou spolenost spov v souladu s l. 9 odst. 1
dn aplikaci nazen na zem danho lenskho sttu. psm. c) bod ii) NSE v nrodnm akciovm prvu. Pou-
Tak nap. pemsuje-li evropsk spolenost sdlo na ije se jej vude tam, kde nazen o SE nedv ani ces-
zem jinho lenskho sttu, je teba, aby akcioni nej- tou interpretace een uritho problmu [l. 9 odst. 1
pozdji na posledn valn hromad ped pemstnm psm.a) NSE],ani neobsahuje zmocnn,aby problm od-
schvlili zmnu stanov, kter odstran ppadn rozpory stranili zakladatel i akcioni evropsk spolenosti ve
mezi stvajcmi stanovami, itmi na mru subsidirn stanovch [l. 9 odst. 1 psm. b) NSE], pop. aby tak ui-
aplikovateln dosavadn prav,a prvnm dem,do n- nil lensk stt v prvnch pedpisech pijatch speci-
ho spolenost pemsuje sdlo.V opanm ppad by ln pro evropskou spolenost [l. 9 odst. 1 psm. c) bod
se mohlo stt,e rejstkov orgn sttu,do nho se spo- i) NSE].
lenost sthuje, spolenost odmtne zapsat. Ustanoven
l. 8 odst. 9 NSE zakazuje zapsat zmnu, pokud nebyly 2.5 Ad e) stanovy v rozsahu stanovenm nrodnm
splnny formality potebn pro zpis ve stt, ve kterm akciovm prvem
se m nachzet nov sdlo. Navazujc ustanoven l. 8 Na poslednm mst v systmu norem aplikovatelnch
odst. 10 NSE vslovn pedpokld, e dnem innosti na evropskou spolenost uvd l. 9 odst. 1 psm. c) bod
zpisu do rejstku sdla v novm lenskm sttu nab- iii) NSE ustanoven stanov konkrtn evropsk spole-
vaj innosti tak souvisejc zmny stanov pestho- nosti.Ta se vak v tto rovin uplatn pouze v rozsahu,
van evropsk spolenosti. Pro spolenost, kter bude v jakm to pipout prvn prava akciovch spolenost
pemsovat sdlo z zem esk republiky, to znamen, ve sttu, ve kterm m evropsk spolenost sdlo.V prv-
e na naem zem, tj. jet podle tuzemskch proces- nch dech piznvajcch zakladatelm a akcionm
nch pedpis, mus valn hromada schvlit zmnu sta- irokou autonomii vle pi formulaci vnitnch pravidel
nov, kter vak ji nebude z hmotnprvnho hlediska v akciov spolenosti tak bude relativn stejn mra vol-
odpovdat eskmu prvu. Stanovy se budou pizpso- nosti zajitna tak ve vztahu ke stanovm evropsk spo-
bovat prvnmu du sttu novho sdla, pop. vyuvat lenosti.Evropsk spolenosti,kter umst zapsan sdla
smluvn svobody, je toto prvo akcionm a spole- do prvnch d s rigidn a veskrze kogentn akciovou
nosti piznv. Podle 80a Not je not povinen uvst pravou, vetn bohuel prvnho du eskho, musej
v notskm zpisu o rozhodnut valn hromady mj. vy- potat se stejnmi omezenmi pi formulaci vlastnch
jden, zda obsah usnesen je i nen v souladu s prv- stanov jako tamj akciov spolenosti. Tm nen do-
nmi pedpisy. Kdyby ml not v danm ppad posu- tena dispozitivita norem plynoucch pmo z nazen
zovat soulad usnesen s tuzemskm prvem, musel by o SE. Je ovem nutno piznat, e dispozitivnch ustano-
konstatovat jeho protiprvnost, co by mohlo mt nega- ven v samotnm nazen o SE nen mnoho.
tivn vliv na dal osud usnesen. Poadovat po noti po-
souzen souladu usnesen s prvnm dem jinho len- 3. Zpsoby zaloen evropsk spolenosti
skho sttu by naopak pekraovalo zemn psobnost
citovanho pedpisu a innosti note, ale i notovy od- Navzdory znan flexibilit komunitrn pravy ev-
born monosti.Tebae tedy nazen o SE v souvislosti ropsk spolenosti v nkterch otzkch, jako je nap.
s pravou valn hromady nezmocuje lensk stt, aby pemsovn sdla z jednoho lenskho sttu do dru-
pijal pro evropskou spolenost odchyln pravidla od n- hho, vykazuje nazen o SE na jinch mstech siln ri-
rodnho akciovho prva (v l. 53 NSE dokonce v otzce gidn prvky. Vznamn omezen se projevuj hned ve
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 23
AD NOTAM
vztahu ke zpsobm zakldn evropsk spolenosti.
Ustanoven l. 2 NSE taxativn vymezuje, jak lze evrop-
skou spolenost zaloit.Zsadn se nepipout,aby byla
evropsk spolenost zaloena na zelen louce. Zaloit
evropskou spolenost je mon formln pouze v rmci
reorganizace vybranch existujcch forem podnikn,
a to jen tch, jejich psoben vykazuje njak nadn-
rodn prvek. U kadho z povolench zpsob zaloen
je teba zvl sledovat, kter formy spolenost se na
nm mohou astnit a jak dal pedpoklady musej bt
naplnny.
Evropskou spolenost tak lze zaloit
a) fz dvou i vce akciovch nebo evropskch spole-
nost, kter jsou zaloeny podle prv lenskch stt
EU a maj zapsan sdlo i hlavn sprvu v EU, jestlie se
alespo dv z nich d prvem rznch lenskch stt, zejm a contrario usuzovat, e nesta zkoumat splnn
b) jako holdingovou spolenost nad dvma i vce st-
vajcmi akciovmi i evropskmi spolenostmi anebo
spolenostmi s ruenm omezenm, kter byly zalo-
eny podle prva nkterho z lenskch stt a maj
zapsan sdlo i hlavn sprvu v EU,jestlie alespo dv
z nich jsou zaloeny podle prva rznch lenskch
stt nebo maj nejmn dva roky dceinou spole-
nost, kter se d prvem jinho lenskho sttu, i
organizan sloku podniku umstnou na zem ji-
nho lenskho sttu,ne je stt,jeho prvem se d, tuzemsk not sepisovat zakladatelskou smlouvu dce-
c) jako dceinou spolenost alespo dvou spolenost ve
smyslu l. 48 SES, kter byly zaloeny podle prva n-
kterho z lenskch stt EU a maj zapsan sdlo
i hlavn sprvu v EU, jestlie alespo dv z nich jsou
zaloeny podle prva rznch lenskch stt nebo
maj nejmn dva roky dceinou spolenost, kter se
d prvem jinho lenskho sttu, i organizan smlouvy splovat pedpoklad stanoven v l. 2 odst. 3
sloku podniku umstnou na zem jinho lenskho
sttu, ne je stt, jeho prvem se d,
d) pemnou akciov spolenosti zaloen podle prva
nkterho z lenskch stt EU, le-li jej zapsan
i skuten sdlo na zem EU, pokud m alespo dva
roky dceinou spolenost, kter se d prvem jinho
lenskho sttu,
e) jako dceinou spolenost ji existujc evropsk spo-
lenosti.
Jak je patrno, primrn zpsoby zakldn evropsk
spolenosti [viz ve sub a) a d)] pedpokldaj exi-
stenci tzv. nadnrodnho prvku.Ten ovem v mnoha p-
padech pedstavuje jen formln pekku. Subjekty,
kter jej nenapln, maj adu monost, jak jej pekonat.
Pro prvn obdob bv nejastji zmiovna fze dvou
akciovch spolenost z rznch lenskch stt,z nich
jedna i ob existuj pouze formln.2 Ustanoven l. 2
odst. 1 NSE nevyaduje dnou korportn historii akci-
ovch spolenost zastnnch na fzi, z n m vzejt zaloen spolenosti. V zahranin literatue se lze nic-
evropsk spolenost, ani neupravuje povinnost, aby tyto
spolenosti reln vyvjely innost. Lze si proto pedsta-
vit, e jedna i ob z nich budou zaloeny jako przdn
korportn schrnky v rukou akcion nap.i z jedinho
lenskho sttu, kter poslou jen jako nstroj k zalo-
en evropsk spolenosti, je se teprve pust do reali-
zace zamlenho podnikatelskho projektu. Ve fzi
druh,a vzniknou prvn evropsk spolenosti,nelze vy-
louit hromadn zakldn dalch evropskch spole-
nost jako dceinch spolenost podle l. 3 odst. 2 NSE
a nsledn pevod jejich akci na nov akcione, kte
by jinak byli ze zaloen evropsk spolenosti vyloueni.
slo 1/2005 23
Omezen plynouc z nadnrodnho charakteru pri-
mrnch zpsob zakldn evropsk spolenosti na
druh stran vyvolvaj nkolik spor. Prvn se tk pro-
blmu, ke ktermu okamiku je teba vyhovt miniml-
nmu asovmu rozmru nadnrodnho prvku, jen spo-
v v existenci zahraninch dceinch spolenost,
resp. organizanch sloek pi zakldn holdingov i
dcein evropsk spolenosti, resp. pi vzniku evropsk
spolenosti transformac. Nazen o SE poaduje, aby
vztah k tmto spolenostem, resp. k organizanm slo-
km trval nejmn dva roky, nestanov vak, nejpozdji
ve kter fzi procesu zakldn evropsk spolenosti
mus bt tato podmnka splnna a posuzovna. Z for-
mulace nvt l. 2 odst. 2 a 3 NSE, kter dopadaj na za-
loen holdingov a dcein evropsk spolenosti, lze
dan podmnky a ke dni vzniku evropsk spolenosti.
Pi zakldn dcein evropsk spolenosti tedy snad
bude mon uzavt, e zakladatel musej doloit napl-
nn pedpokladu l. 2 odst. 3 psm. b) NSE ke dni zalo-
en. Ke ktermu okamiku je spolenost zaloena, vy-
plyne z prvnho du sttu, ve kterm bude mt zapsan
sdlo. Pokud by je mla mt na zem esk republiky,
byl by rozhodujcm okamik innosti zakladatelsk
smlouvy ve smyslu 57 odst. 1 ObchZ. Bude-li tedy nap.
in evropsk spolenosti se sdlem na zem esk re-
publiky ve form notskho zpisu ( 57 odst. 1
ObchZ), ml by se v souladu s ustanovenm 53 odst. 1
psm. a) Not pesvdit o tom, e nejmn dva ze za-
kladatel, ned-li se sami prvem rznch lenskch
stt,budou nejpozdji v okamiku innosti sepisovan
psm. b) NSE, tj. k tomuto dni budou mt alespo po dva
roky na zem jinho lenskho sttu organizan sloku,
pop. dceinou spolenost, kter se d prvem jinho
lenskho sttu.
U holdingov evropsk spolenosti situaci komplikuje
skutenost, e se proces zakldn rozpad do nkolika
krok upravench pmo v nazen o SE, mezi nimi po-
mrn vznamnou roli hraje rozhodovn valnch hro-
mad promotorskch spolenost. Holdingov evropsk
spolenost je podle l. 33 odst. 2 NSE zaloena, jakmile
akcioni i spolenci promotorskch spolenost pe-
vedou v posledn z nich minimln poet akci i podl
v souladu s projektem jejho zaloen. Na to navazuje po-
adavek, aby byly splnny t veker dal podmnky
pro jej zaloen. Mezi tyto podmnky by patrn mohl
spadat rovn pedpoklad uveden v l. 2 odst. 2 NSE.
V takovm ppad by i u holdingov evropsk spole-
nosti stailo doloit splnn danho pedpokladu ke dni
mn setkat s nzorem,e pedmtn podmnka by mla
bt splnna ji pi tzv. konu smujcm k zaloen, kte-
rm jsou pslun usnesen valnch hromad promotor-
skch spolenost ve smyslu l. 32 odst. 6 NSE.3 Popsan
een ale vyvolv pochybnosti. Uveden usnesen ev-
ropskou spolenost sama o sob nezakldaj, navren
2
Viz nap. Enriques, L. Silence Is Golden:The European Company Sta-
tute As a Catalyst for Company Law Arbitrage. European Corporate Go-
vernance Institute,Working Paper, 2003, . 7.
3
Viz nap. Neun, J. Grndung. In Theisen, M. R., Wenz, M. Die Euro-
pische Aktiengesellschaft, Recht, Steuern und Betriebswirtschaft der
Societas Europaea (SE). Stuttgart : Schffer-Pschel Verlag, 2002, s. 64.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 24
24 slo 1/2005
een tedy ponkud vybouje ze systematiky een zvo-
lenho u zakldn dcein evropsk spolenosti.Krom
toho budou z povahy vci pijmna vdy nejmn dv
takov usnesen v rznch promotorskch spolenos-
tech. Zdkakdy pitom valn hromady vech zastn-
nch promotorskch spolenost probhnou ve stejn
den. Pi naznaenm vkladu by tak vznikl problm, na-
kolik pro ely l. 2 odst. 2 NSE vychzet z dvjho i
naopak z pozdjho usnesen, pop. nakolik naplnn
pedmtnho pedpokladu posuzovat ke dni usnesen
vdy jen u dan promotorsk spolenosti. Navzdory ri-
ziku, e ESD otzku pozdji vye jinak, lze doporuit
spe postup, pi nm se naplnn nadnrodnho prvku
posoud tak u holdingov evropsk spolenosti ke dni
jejho zaloen. Bude-li tedy o zaloen holdingov ev-
ropsk spolenosti v souladu s l. 32 odst. 6 NSE rozho-
dovat valn hromada akciov spolenosti nebo spole-
nosti s ruenm omezenm se sdlem na zem esk
republiky, nemus not v rmci posuzovn zkonnosti
rozhodnut valn hromady ve smyslu 80a odst. 2 Not
zkoumat, nakolik je v dob jeho pijet naplnn pedpo-
klad l. 2 odst. 2 psm. a) i b) NSE, a to ani u spolenosti,
o jej valnou hromadu se jedn, nato u ostatnch pro-
motorskch spolenost.
Nejvt nejasnost se ve k uren okamiku,k nmu
se posoud existence nadnrodnho prvku pi transfor-
maci nrodn akciov spolenosti na evropskou (l. 2
odst. 4 NSE). K zaloen spolenosti v tomto procesu
formln nedochz. Dnem zpisu evropsk spolenosti
do obchodnho rejstku ve sttu sdla transformovan
akciov spolenosti se dosavadn nrodn akciov spo-
lenost plynule pemn na spolenost evropskou.Jedin
okamik, kter v procesu vzniku evropsk spolenosti
pipad v vahu, vyjma okamiku jejho zpisu do rejst-
ku, je tedy den rozhodnut valn hromady o pemn.
Navzdory zvrm ve vztahu k zakldn holdingov
a dcein evropsk spolenosti patrn nezbude ne ak-
ceptovat vklad, e prv tento okamik je tm, k nmu
se bude splnn pedmtn podmnky vyadovat a po-
suzovat. Prosad-li se, bude not v rmci posuzovn z-
konnosti usnesen valn hromady podle l.37 odst.7 NSE
povinen ve smyslu 80a odst. 2 Not zkoumat naplnn
nadnrodnho prvku pedepsanho v l. 2 odst. 4 NSE.
Ve vztahu k naplnn nadnrodnho prvku prosted-
nictvm kritria rozdln sttn pslunosti, resp. osob-
nho statutu zastnnch, promotorskch i dceinch
spolenost je teba zvlt zdraznit skutenost, e na-
zen o SE neukld,aby spolenosti reln ani formln
sdlily na zem rznch lenskch stt ne ostatn z-
astnn, promotorsk i jejich matesk spolenosti,
nbr aby se dily prvem rznch lenskch stt. Ja-
km prvem se spolenost d, patrn vyplyne z nrod-
nch koliznch norem lenskho sttu, ve kterm sdl,
nebo nazen o SE o tom nestanov nic a ani z jinch
komunitrnch pedpis nelze bez dalho dovodit,e by
komunitrn prvo ve vztahu k osobnmu statutu spo-
lenost obecn upednostovalo urit hranin uro-
vatel.
S aplikac nadnrodnho prvku ve vztahu k zahrani-
nm dceinm spolenostem [viz l. 2 odst. 2 psm. b),
l.2 odst.3 psm.b),pop.l.2 odst.4 NSE] souvis otzka,
podle jakch kritri,pop.jakho prva posoudit,kterou
spolenost lze povaovat za dceinou. Zahranin
prvn vda se klon k zvru, e odpov bude teba
AD NOTAM
hledat pmo v komunitrnm prvu,sporn nicmn z-
stv, kde.4 Nazen o SE pojem nedefinuje. Jeho vyme-
zen podv smrnice o SE, ale i smrnice Rady .
90/435/EHS o spolenm systmu zdann mateskch
a dceinch spolenost z rznch lenskch stt, a to
bohuel pokad jinak a navc vdy jen pro ely dan
smrnice. Zatmco podle l. 3 odst. 1 psm. b) smrnice
.90/435/EHS lze za dceinou povaovat ji takovou spo-
lenost, na n m posuzovan subjekt podl ve vi 25 %
na zkladnm kapitlu nebo hlasovacch prvech, vya-
duje l. 2 psm. c) smrnice o SE nejmn dominantn
vliv ve smyslu l. 3 odst. 27 smrnice Rady . 94/45/ES.
Ten je dn teprve pi vtinovm podlu na upsanm z-
kladnm kapitlu,resp.pi existenci zvltnho prva zvo-
lit i jmenovat nejmn polovinu len sprvnho i do-
zorho orgnu spolenosti,kter se m kvalifikovat jako
dcein. Samotn nazen o SE otevr jet jednu mo-
nost vkladu pojmu dcein spolenost, a to nejvce
restriktivn. Podle l. 3 odst. 2 NSE me evropsk spo-
lenost zaloit jednu nebo vce dceinch spolenost.
Z dikce druh vty ustanoven, je pro ten el deroguje
ppadn nrodn zkazy zakldn jednolennch akci-
ovch spolenost,jednoznan plyne,e dceinou spo-
lenost se zde rozum jen takov spolenost, na jejm
zkladnm kapitlu a hlasovacch prvech se zakladatel
podl sm, tj. ve vi 100 %.
Tebae problm me autoritativn vyeit jedin
ESD,pevld prozatm pojet,podle kterho je teba ana-
logicky aplikovat definin ustanoven smrnice o SE.
I kdy je co do dsledku psnj ne vymezen ovlda-
jc osoby v nkterch nrodnch prvech (viz jen
66a ObchZ), co se me negativn odrazit v potu za-
kldanch evropskch spolenost, m smrnice o SE
k problematice zakldn evropsk spolenosti ble ne
specificky zamen smrnice . 90/435/EHS. Ve svtle
l. 3 odst. 2 nazen o SE ostatn nelze zcela vylouit ani
vklad nejpsnj, podle nho je dceinou spolenost
prv jen subjekt, ve kterm posuzovan osoba psob
jako jedin spolenk.Tento vklad se nicmn jev jako
pespli rigidn a vzdlen od reality.Podprn argument
pro to, e vztah matesk a dcein spolenosti zakld
teprve, resp. ji vtinov podl na hlasovacch prvech,
lze tak zsti opt o text nazen o SE. Podle l. 32
odst. 2 NSE lze holdingovou evropskou spolenost zalo-
it jen za pedpokladu, e poet akci i podl na pro-
motorskch spolenostech vloench do holdingov ev-
ropsk spolenosti stvajcmi spolenky tchto
spolenost umon holdingov evropsk spolenosti
dispozici nejmn vtinou stlch hlasovacch prv
v tchto spolenostech. Ani tedy l. 32 NSE vslovn
pouv termn dcein spolenost, pedpokld, e se
jimi promotorsk spolenosti vi holdingov evropsk
spolenosti stanou (to je ostatn nezbytnm pedpokla-
dem pro to, aby bylo vbec mono hovoit o holdin-
gov spolenosti), a pro ten el vyaduje, aby na nich
holdingov evropsk spolenost disponovala prv vt-
inou hlasovacch prv. O vtin hlas se ostatn zmi-
uje i l. 24a odst. 1 druh smrnice.
Pi pezkumu naplnn pedpoklad pro zaloen ev-
ropsk spolenosti tak zejm ani tuzemt noti nebu-
dou oprvnni povaovat, by jen u tuzemskch spole-
nost, za dceinou kadou ovldanou osobu ve smyslu
4
Viz op. cit. sub 3, s. 64.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 25

AD NOTAM slo 1/2005 25

66a ObchZ. Poadavky komunitrnho prva na dcei- splnn pedpokladu pro zaloen evropsk spolenosti.
nou spolenost budou v souladu s nastnnm vkladem Dal omezen autonomie vle zakladatel evropsk
nronj.Dky aplikaci jednotnho kritria plynoucho spolenosti ve vztahu k volb msta zapsanho sdla spo-
pmo z komunitrn pravy na druh stran odpad pro- lenosti, tj. zprostedkovan nrodnho prvnho du,
blm, podle jakch pedpis v esk republice posuzo- kterm se budou podprn dit jej vnitn pomry, vy-
vat, nakolik je dceinou spolenost subjektu z jinho plv z l. 7 NSE. Podle nj mus zapsan sdlo evropsk
sttu A spolenost, je se d prvem sttu B, kdy pi- spolenosti leet ve stejnm stt jako jej skuten sdlo
tom jak prvo tuzemsk, tak prvo sttu A i B pojem dce- (hlavn sprva). lensk stty mohou poadavek dle
in spolenosti vymezuj pokad jinak. zpsnit a uloit evropskm spolenostem, kter maj
Nejasn zstv, nakolik lze pi zakldn holdingov sdlo v jejich jurisdikci, aby umstily sv statutrn (za-
i primrn dcein evropsk spolenosti (joint-venture) psan) sdlo prv do msta hlavn sprvy. Nenapln-li ev-
naplnit podmnku existence zahranin dcein spole- ropsk spolenost podmnku l. 7 NSE, ppadn zps-
nosti prostednictvm spolen dcein spolenosti za- nnou nrodn pravou, odmtne ji rejstkov orgn
kldajcch, resp. promotorskch spolenost. Kad ze pslunho sttu zapsat. Dan zmocnn esk repub-
subjekt zastnnch na zakldn evropsk spole- lika vyuila v 5 ZES; obsah ustanoven co do dsledk
nosti by ml na zem jinho lenskho sttu po stano- odpovd prav sdla v 19c ObZ.
venou dobu dceinou spolenost,jednalo by se vak o t
subjekt. Odpov do znan mry vyplyne z toho, jak se 3.1 Zaloen evropsk spolenosti fz
ustl vklad pojmu dcein spolenost.Pi nejpsnj Nadnrodn prvek obligatorn ptomn v kad fzi
interpretaci (100% podl na hlasovacch prvech) nepi- nrodnch akciovch spolenost smujc ke vzniku ev-
pad spolen dcein spolenost v vahu. U flexibil- ropsk spolenosti vyaduje specifick regulatorn n-
njho vkladu, jen se spokoj s dispozic vtinovm stroje. Evropt legislativci se pedevm museli vypo-
podlem na hlasovacch prvech, je situace sloitj. dat s problmem, e pi tomto zpsobu zakldn
Z formlnho hlediska me rovn tmto podlem dis- evropsk spolenosti vstupuje do hry pravideln nko-
ponovat jedin osoba, ke spolen dcein spolenosti lik nrodnch prav,je je teba skloubit,i kdyby si v kon-
by tak bylo nutno pihlet u jedinho zakladatele, resp. krtnm ppad odporovaly. K tomu pistupuje mo-
promotora. Fakticky ale nelze vylouit stav, kdy vtino- nost, aby sdlo evropsk spolenosti leelo na zem
vm podlem na ovldanm subjektu budou disponovat zcela jinho lenskho sttu, ne jsou stty, jejich pr-
dva i vce spolenk jednnm ve shod. V praxi me- vem se d jednotliv spolenosti zastnn na fzi.Na-
zinrodnch akvizic je takov konstrukce pomrn zen o SE odr popsanou pluralitu pouitelnch ak-
astm jevem. Ani lze pedvdat, jak stanovisko k to- ciovch prav. Nadnrodn fzi stc ve vznik evropsk
muto problmu zaujme ESD, bude-li ped nj v konkrt- spolenosti ukld v prvn fzi posuzovat u kad z-
nm ppad postaven, klonme se spe k zvru, e na- astnn spolenosti subsidirn podle toho nrodnho
zen o SE spolenou zahranin dceinou spolenost prva, ktermu spolenost podlh (l. 18 a dle 25
nevyluuje a e vtinov dispozice s hlasovacmi prvy odst. 1 NSE). Poten kony a formality smujc ke
(bude-li prohlena za rozhodujc kritrium pi posu- vzniku evropsk spolenosti se tak budou vedle nazen
zovn dcein spolenosti) je mon s ohledem na el o SE zsadn dit nkolika nrodnmi prvy.V ppad,
ustanoven doshnout tak jednnm ve shod. Klov e se fze bude astnit esk spolenost, budou se na
je obchodn ptomnost zakladatele, resp. promotora ev- pslunou st fze aplikovat jednak ustanoven nazen
ropsk spolenosti na zem jinho lenskho sttu. Je- o SE obsaen v l. 17 a l. 31 NSE, jednak ustanoven
liko v obou ppadech co do formy posta, aby ji za- obchodnho zkonku o fzch akciovch spolenost,
kladatel, resp. promotor realizoval by jen skrze prvn nakolik neodporuj prvn prav plynouc z nazen
nesamostatnou poboku i reprezentaci, nejev se jako o SE. Na l. 18 NSE navazuje dal klov kolizn norma
vhodn klst pespli vysok formln nroky na vy- obsaen v l. 15 a dle v l. 26 odst. 1 NSE. Podle n se
mezen pojmu dcein spolenost, je m pitom slouit zakldn evropsk spolenosti jako takov podprn
jen jako prvn varianta tho. d nrodnm prvem aplikovatelnm na akciov spo-
K poadavku nejmn dvoulet existence dcein spo- lenosti ve sttu (budoucho) sdla evropsk spolenosti.
lenosti, kter se d prvem jinho lenskho sttu, i Zkonnost fze, pokud jde o st postupu tkajcho se
poboky umstnn v jinm lenskm sttu, se poj ne- proveden fze a samotnho zaloen, nato vzniku ev-
jasnost, nakolik se mus jednat o nepetrit dvoulet ropsk spolenosti, pezkoum pslun rejstkov or-
vztah k jedn a te dcein spolenosti, resp. poboce, gn tohoto sttu.Z toho plyne,e zatmco poten fze
pop. nakolik lze lhtu stat ve vztahu k rznm dcei- fze stc ve vznik evropsk spolenosti probhne
nm spolenostem i pobokm. Diskontinuitu v sub- u kad zastnn spolenosti podle prva,jm se dan
jektu dcein spolenosti, resp. poboky me ostatn spolenost d, tedy v souhrnu podle nkolika prv, z-
vyvolat by jen jej pemna. Problm lze doporuit e- vren kroky bezprostedn smujc ke vzniku ev-
it extenzivnm vkladem textu nazen. Ze striktn gra- ropsk spolenosti se ji posoud podle prva jedinho,
matick interpretace by sice bylo mon dovodit, e se a to platnho v tom lenskm sttu, ve kterm m ev-
mus jednat o jednu a tut dceinou spolenost i po- ropsk spolenost vzniknout. Podle tohoto prva se ze-
boku (arg. a subsidiary company, eine Tochterge- jmna uskuten kroky souvisejc s zenm o zpis ev-
sellschaft).Takov vklad vak vzhledem k elu ome- ropsk spolenosti do pslunho rejstku.
zen nepokldme za sprvn. Vt nejasnost psob Je zejm, e rejstkov orgn lenskho sttu p-
otzka ppadnho doasnho peruen kontinuity exi- slun k zpisu evropsk spolenosti bude zvisl mj. na
stence obchodnho provozu v jinm lenskm sttu. posouzen, nakolik byly i nebyly podle jinho prva
V tchto ppadech zejm nezbude, ne konstatovat ne- dn provedeny veker kony a formality, je toto ciz
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 26
26 slo 1/2005
prvo pedepisuje k tomu, aby fze, tj. evropsk spole-
nost mohla bt zapsna do rejstku. Takov posouzen
jednm orgnem ve stt sdla evropsk spolenosti by
vak bylo mimodn nesnadn. Nazen o SE proto po-
psan systm doplnilo o instrument tzv.osvden.Kad
ze zastnnch spolenost je vystav pslun orgn
v jej jurisdikci pot, co se pesvd, e podle prva to-
hoto sttu dolo ve vztahu k dan zastnn spole-
nosti ke splnn nezbytnch formalit a kon, je musej
pedchzet fzi, a ji plynou z nazen o SE, i z nrod-
nch prvnch pedpis (l. 25 odst. 1 NSE). Identifikace
orgnu pslunho k vydn osvden byla ponechna
v kompetenci nrodnch parlament. Podle 16 odst. 1
ZES bude v esk republice tmto orgnem not. Stej-
nou cestou se vydalo tak slovensk prvo ( 17 slo-
venskho zkona o SE). Role note v procesu nadn-
rodn fze za asti tuzemskch akciovch spolenost
tak bude klov. Rejstkov orgn sttu, ve kterm m
bt zapsna evropsk spolenost, ji toti znovu ne-
zkoum, nakolik byly naplnny pedpoklady oven
v osvden. Fzi zkontroluje jen co do jejho dokonen
(l. 26 odst. 1 NSE), co se tk zejmna nleitost zalo-
en evropsk spolenosti, jak plynou z jeho vlastnho
prvnho du (l. 26 odst. 4 NSE). Krom toho ov, e
valn hromady zastnnch spolenost schvlily stejn
projekt fze (nikoliv ale ji, nakolik byla usnesen o tom
pijata v souladu s aplikovatelnm nrodnm prvem)
a e byla dn vyeena otzka participace zamstnanc
na zen evropsk spolenosti (l. 26 odst. 3 NSE).
Ohledn pedchzejc procedury se rejstkov orgn
sttu sdla evropsk spolenosti spolehne na osvden,
je mu kad ze zastnnch spolenost povinn ped-
lo (l. 26 odst. 2 NSE).
Popsan koncepce se uplatn i tehdy, d-li se nkter
ze zastnnch spolenost prvem sttu, ve kterm
bude sdlit tak evropsk spolenost, tj. kde probhne -
zen o jej zpis do rejstku. I kdyby si rejstkov orgn
tohoto sttu mohl sm uinit sudek o tom, zda u tto
zastnn spolenosti probhl proces fze v souladu
s nazenm o SE a nrodnm prvem,dovd nazen o SE
zvolenou koncepci do dsledku a ukld rovn tako-
vm zastnnm spolenostem pedkldat osvden,
z nho je rejstkov orgn danho sttu povinen vy-
chzet a jeho obsah nen oprvnn znovu pezkoum-
vat.Bude-li tedy evropsk spolenost s navrhovanm sd-
lem v esk republice vznikat fz dvou tuzemskch
a jedn slovensk akciov spolenosti, bude o jejm z-
pisu rozhodovat rejstkov soud na zklad dvou no-
tskch osvden vystavench v esk republice a jed-
noho na Slovensku. Ani ve vztahu k tuzemskm
spolenostem nebude rejstkov soud oprvnn zkou-
mat, nakolik zvry osvden odpovdaj skutenosti,
tebae by toho byl po prvn strnce schopen a takov
pezkum v systmu nrodnch fz bn provd. Kon-
statuje-li not v osvden, e jednotliv kony a for-
mality probhly v dan spolenosti v souladu s prvem,
bude rejstkov soudce tmto stanoviskem vzn. Tha
pezkumu zkonnosti fze a odpovdnosti za nj se tak
u nadnrodnch fz za asti tuzemskch i slovenskch
akciovch spolenost pesune z rejstkovch soudc
na note.V zvislosti na tom,jak spn si noti pi tto
agend povedou, by se nkter fze asem mohly reali-
zovaly pouze formln v reimu nazen o SE, tj. stcm
ve vznik evropsk spolenosti, aby se zjednoduil jejich
AD NOTAM
pezkum. Budou-li nap. o fzi usilovat dv tuzemsk ak-
ciov spolenosti, posta, piberou-li k sob by jen
przdnou akciovou spolenost slovenskou a u mohou
zakldat evropskou spolenost, u kter zkonnost fze
pezkoumvaj msto rejstkovch soud noti.
Jakmile vyd kad z pslunch orgn ve sttech,
jejich prvem se d spolenosti zastnn na fzi,
zmnn osvden, je cesta ke vzniku evropsk spole-
nosti otevena. Zape-li rejstkov orgn sttu budou-
cho sdla evropsk spolenosti tuto spolenost do jm
vedenho rejstku, nastvaj ke dni zpisu inky fze
tak v ostatnch lenskch sttech (l. 27 odst. 1 NSE).
Tm nen dotena povinnost publikace tto skutenosti
v nrodnch obchodnch vstncch (l. 28 NSE) a sou-
asn v ednm vstnku EU (l. 14 odst. 1 NSE).Vmaz
zastnnch spolenost z ostatnch nrodnch rejst-
k bude mt pouze deklaratorn vznam; pslun n-
rodn rejstkov orgn jej provede pouze formln na
zklad sdlen o tom, e fze byla v zahrani zapsna
a vznikla evropsk spolenost. Je-li fze zapsna, nelze ji
podle l. 30 odst. 1 NSE prohlsit za neplatnou. Ppadn
nesoulad s nazenm o SE, resp. zkonem, na nj na-
zen odkazuje, me bt nanejv zahrnut mezi dvody
zruen a likvidace evropsk spolenosti. Nejsou-li tedy
splnny pedpoklady pro vydn osvden,pslun or-
gn (not) je vak vyd, bude zastnn spolenost
v konenm dsledku nevratn vymazna. Pokozen
subjekty by se pouze mohly domhat zruen evropsk
spolenosti, pop. nhrady kody na orgnu, kter osvd-
en vystavil.
Na rozdl od esk pravy je zkladnm prvnm n-
strojem, kterm se realizuje zakldn evropsk spole-
nosti fz,projekt fze.Ten pro ely subsidirn aplikace
eskho,ale i jinch obdobnch prvnch d nahrazuje
jak nvrh smlouvy o fzi, tak samotnou smlouvu. Z ter-
minologickho hlediska pojednv nazen o SE ve
vech ppadech pouze o projektu fze. Pro ely sub-
sidirn aplikace eskho prva nicmn bude teba roz-
liovat, zda byl projekt fze schvlen valnou hromadou
dan zastnn spolenosti se sdlem na zem esk
republiky, i dosud nikoliv. Ped schvlenm s nm bude
teba nakldat jako s nvrhem smlouvy o fzi ve smyslu
eskho prva a aplikovat na nj ustanoven o nvrhu
smlouvy o fzi, po jeho schvlen bude na mst apliko-
vat ustanoven o smlouv o fzi.Zvlt,odsouhlas-li pro-
jekt fze dal zastnn spolenosti, stane se co do
prvn povahy smlouvou sui generis.
Projekt fze vypracovvaj dc orgny zastnnch
spolenost (l. 20 odst. 1 NSE), a to ve stejnm znn, ji-
nak neme bt evropsk spolenost ve stt budoucho
sdla zapsna do rejstku (l. 26 odst. 3 NSE). Minimln
obsahov nleitosti projektu fze zhruba odpovdaj n-
leitostem (nvrhu) smlouvy o fzi obsaenm v 220a
odst. 3 ObchZ, by s nkolika rozdly. Dle doktrinlnho
nzoru publikovanho v zahrani5 je vet nleitost
projektu fze v l. 20 odst. 1 NSE koncipovn jako taxa-
tivn, tj. nepipoutjc dal poadavky, je by plynuly
z nrodnho akciovho prva. Jedinou vjimku bude
teba pipustit, pokud jde o dodatenou nleitost pro-
jektu fze tkajc se prva meninovch akcion na
odkup jejich akci, je plyne z ustanoven 220m odst. 2
ObchZ, kter se na zastnn spolenosti podlhajc
5
Tamt, s. 79 a nsl.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 27
AD NOTAM
eskmu prvu pouije skrze odkaz obsaen v 17
odst. 3 ZES.
Z nleitost projektu fze vypotench v l. 20 odst.
1 NSE je teba zvl upozornit na poadavek uveden
pod psmenem c).V ednm pekladu nazen do es-
kho jazyka toti dolo k drobn nepesnosti, je by mo-
hla mt nedouc normativn vznam, resp. vst k ne-
jasnostem. esk znn poaduje uvst v projektu fze
podmnky pro pidlen akci v SE.To by mohlo vyvo-
lat otzku, co se tmto pidlenm mysl. Nepesnost pa-
trn vznikla pekladem anglickho znn nazen, kter
pouv pojem allotment, jeho vznam se skuten
bl eskmu pidlen. Tento pojem je relativn
znm z praxe na kapitlovm trhu.Tam ovem dopad
na situace, kdy investor pi primrn nabdce akci upi-
suje nabzen akcie spolenosti zvyujc zkladn kapi-
tl a oekv,nakolik bude jeho objednvka uspokojena,
tj.kolik akci mu bude skuten pidleno.Pi fzi k ni-
emu podobnmu nedochz. Vmnn pomr akci je
fixn a pedem stanoven tak, aby vichni akcioni z-
astnnch spolenost byli v plnm rozsahu uspokojeni
(s pipotenm ppadnch doplatk v hotovosti). Prav
dosah poadavku tak ozejm spe jin jazykov verze
nazen o SE, nap. znn nmeck, kter v t souvislosti
vol termn bertragung, tj. poaduje specifikovat
v projektu fze podmnky pevodu akci evropsk spo-
lenosti vznikl fz akcionm. esk prvn prava pt. Je pitom zejm, e poadavek na pomrn nro-
fz pouv v 220a odst. 3 psm. b) ObchZ pojem v-
mna, kter se zd bt nejpilhavj.
Specifick problm ve vztahu k eskmu akciovmu
prvu vyvolv l. 20 odst. 1 psm. g) NSE, nebo
220a odst. 8 ObchZ vslovn zakazuje poskytovn ja-
kchkoliv zvltnch vhod. Je sporn, zde lze z nlei-
tost projektu fze dovozovat, e pmo aplikovateln
norma komunitrnho prva takov postup v danm p-
pad dovoluje a m tedy pednost ped 220a odst. 8
ObchZ, nebo zda je eskm spolenostem zastnnm
na fzi pi zakldn evropsk spolenosti takov mo-
nost odata podprn aplikovatelnm ustanovenm ob-
chodnho zkonku. S ohledem na taxativn povahu v-
tu nleitost projektu fze, je v tomto smru dokonce
deroguje pslun ustanoven nrodnho prva, patrn
lze mt za to,e tak lenm orgn,resp.znalcm esk
akciov spolenosti zastnn na fzi bude mon po-
skytnout v souvislosti s nadnrodn fz stc ve vznik
evropsk spolenosti zvltn vhody, je esk akciov
prvo jinak zakazuje.
Obligatorn nleitost projektu fze tvo od samho
potku stanovy evropsk spolenosti [l. 20 odst. 1
psm. h) NSE], bez ohledu na to, zda jde o fzi slouenm
nebo splynutm.K tomuto poadavku se ve jeden z kl-
ovch problm, na nj bude praxe naret prakticky
pi ktermkoliv zpsobu zakldn evropsk spole-
nosti.Stanovy evropsk spolenosti musej nezbytn ref-
lektovat participaci zamstnanc na zen tto spole-
nosti. Jej zpsob a mra nicmn budou znmy a pot,
co probhnou jednn se zstupci zamstnanc z jed-
notlivch lenskch stt.Ta mohou trvat v krajnm p-
pad a rok (l.5 odst.2 smrnice o SE),za dnch okol-
nost vak nemohou zat dve, ne bude uveejnn
projekt fze se vemi nleitostmi poadovanmi na-
zenm o SE (viz l. 3 odst. 1 smrnice o SE), tj. vetn n-
vrhu stanov. prava se tak dostv do bludnho kruhu,
jeho praktick vchodisko pro ely sestaven projektu
slo 1/2005 27
fze spov zejm jedin v tom, e projekt fze v prvn
fzi zahrne nekompletn nvrh stanov oitn o ta usta-
noven,resp.jejich sti,je bude mon definitivn upra-
vit teprve na zklad vsledku vyjednvac procedury
pedepsan smrnic o SE.Relativn plnost a informan
hodnotu tto nleitosti projektu fze by snad bylo
mon podpoit tm, e by pslun pase nvrhu sta-
nov evropsk spolenosti vslovn uvdly, e pslun
otzka bude doeena na zklad zmnnho procesu.
Zvltn problm bude teba eit ve vztahu k forml-
nm nleitostem projektu fze. Nazen o SE dn po-
adavek nestanov, patrn vak nevyluuje, aby tak ui-
nilo nrodn akciov prvo lenskho sttu ve smyslu
l. 18 NSE.Ve vztahu k eskmu prvu a tedy zastn-
nm spolenostem se sdlem na zem esk republiky
je teba pipomenout poadavek 220a odst. 1 ObchZ,
podle nho mus bt smlouva o fzi vyhotovena ve
form notskho zpisu. Zde vak vznik nesnz. Na-
zen o SE stricto senzu smlouvu o fzi nezn, jedin do-
kument, kter zastnn spolenosti vytvej pi za-
kldn evropsk spolenosti fz, je projekt fze. Ten
nicmn pln funkci smlouvy, a to smlouvy sui generis.
Valn hromady zastnnch spolenost projekt pij-
maj v totonm znn mj. s vl, aby jm spolenost byla
vzna vi ostatnm spolenostem zastnnm na fzi,
smluvn povahu projektu a jeho dsledk tak nelze po-
nou formu dokumentu zdaleka nesouvis jen s jeho ob-
liganmi prvky.Pedepsan forma je i nstrojem ochrany
akcion, pop. vitel zastnnch spolenost ne
jen samotnch tchto spolenost. Z popsan vcn
i elov blzkosti obou dokument tak zejm bude
nutno dovodit, e formln pmus 220a odst. 1 ObchZ
dopadne ve vztahu k tuzemskm zastnnm spole-
nostem rovn na projekt fze. Zastnn spolenosti
se sdlem na zem esk republiky jej proto budou po-
vinny zpracovat ve form notskho zpisu.Sporn nic-
mn me bt, ve kter fzi by ml bt poadavek no-
tskho zpisu o projektu fze naplnn.Patrn ne dve,
ne bude schvlen valnou hromadou, nebo ped tmto
okamikem se v duchu pedpis tuzemskho prva stle
jedn pouze o nvrh. Jeliko tuzemsk prvo pedepi-
suje formu notskho zpisu teprve pro smlouvu o fzi,
zejm nezbude ne projekt fze vtlit do notskho z-
pisu podle 80a a nsl. Not, jakmile jej schvl valn
hromada, a to nejsp jako soust zpisu o usnesen
valn hromady. Bude se nicmn jednat o soust, kter
sama napln formln pedpoklady notskho zpisu;ne-
mlo by stait, aby byl projekt pouze piloen k not-
skmu zpisu o pslunm usnesen valn hromady jako
jeho ploha. Oproti nrodnm fzm zde bude pece jen
urit rozdl, nebo smlouva o fzi m formu notskho
zpisu o prvnm konu,nikoliv notskho zpisu o roz-
hodnut orgnu prvnick osoby. Nicmn jev se jako
navsost formalistick, aby projekt fze byl nejprve p-
lohou notskho zpisu o rozhodnut valn hromady,
jako je tomu u nrodnch fz, a teprve pot byl pozen
notsk zpis o prvnm konu.V takovm ppad by
muselo jt o notsk zpis o projevu vle osob oprv-
nnch jednat jmnem spolenosti, kter by ml cha-
rakter jednostrannho prvnho konu a jeho obsahem
by byl projekt fze schvlen valnou hromadou.
Nazen o SE neobsahuje poadavky tkajc se zprv
o fzi. Tyto zprvy se tak budou dit nrodnmi akcio-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 28

28 slo 1/2005 AD NOTAM

vmi prvy. Jejich okruh a obsah se proto bude u jedno- lenosti podzen tuzemskmu prvu by podprn mo-
tlivch zastnnch spolenost liit. Ze subsidirn hla dopadnout msn lhta ped konnm valn hro-
aplikovatelnch ustanoven obchodnho zkonku plyne, mady stanoven v 220d odst.2 ObchZ,je nicmn otz-
e pedstavenstvo esk akciov spolenosti zastnn kou, zda to bude vzhledem k pedmtu informace
na zakldn evropsk spolenosti fz je povinno zpra- dostaten. Poskytovn dalch informac ped valnou
covat podrobnou psemnou zprvu o fzi ( 220b odst.1 hromadou, kter bude schvalovat projekt fze, v sdle tu-
ObchZ) a dozor rada je povinna pezkoumat zamle- zemsk spolenosti zastnn na fzi se bude dit v-
nou fzi na zklad projektu fze a zprvy znalc o pe- lun ustanovenm 220d odst. 2 ObchZ. Aplikace to-
zkoumn fze a vyhotovit o tom psemnou zprvu hoto ustanoven na zakldn evropsk spolenosti
( 220b odst. 2 ObchZ). Z povahy vci bude nutno do- nicmn vyvol nkolik nejasnost, je plynou z toho, e
vodit,e spolen zprva o fzi,resp.o pezkoumn fze ryze nrodn prava fz nen ita na mru nadnrodnm
bude mon pedevm tam, kde se na fzi bude vedle fzm. Patrn nejzvanj problm se tk jazyka, ve
alespo jedn zahranin spolenosti podlet vce z- kterm musej bt jednotliv dokumenty vypoten
astnnch akciovch spolenost se sdlem na zem v 220d odst. 2 ObchZ akcionm pedkldny k na-
esk republiky. Projekt fze mus bt krom toho pe- hldnut.Jeliko na fzi vedouc ke vzniku evropsk spo-
zkoumn znalcem (i znalci) jmenovanm soudem podle lenosti se podl vdy nejmn jedna zahranin z-
220c ObchZ. lnek 22 NSE navc umouje, aby pro- astnn spolenost, bude ada z tchto listin (etn
jekt fze pro vechny akcione pezkoumal jeden nebo zvrky,zprvy auditora,zprvy pedstavenstva,znaleck
vce nezvislch znalc jmenovanch na spolen nvrh zprva o fzi) zpracovna v jinm jazyku ne eskm.
vech zastnnch spolenost v lenskm stt jak- Vedle sloventiny i poltiny a dalch jazyk, jimi pi-
koliv ze zastnnch spolenost nebo budoucho sdla nejmenm pasivn vldne alespo relativn poetn
evropsk spolenosti. Je tedy mon, e i v ppad, kdy st tuzemskch investor (anglitina, francouztina,
bude sdlo evropsk spolenosti v esk republice i za- nmina, panltina), i kdy zdaleka ne vichni, to mo-
nikajc spolenost je eskou spolenost, bude projekt hou bt tak jazyky obtn srozumiteln (nap. etina,
fze posuzovat znalec jmenovan pslunm orgnem malttina, estontina apod.). S ohledem na el, jej sle-
jinho lenskho sttu. Ustanoven l. 22 NSE je tak v- duje ustanoven 220d odst.2 ObchZ,patrn bude nutn
znamnm prlomem do prakticky vech nrodnch dovodit nutnost, aby povinn subjekty pekldaly poa-
prav lenskch stt Evropsk unie. Ukld lenskm dovan dokumenty do etiny, pop. do sloventiny. Jin
sttm uznat posudek zahraninho znalce jmenovanho jazyky budou akceptovateln zejm jen tehdy, lze-li
a zejm dokonce t vykonvajcho funkci podle za- s ohledem na sloen akcion konkrtn zastnn
hraninho prva. spolenosti pedpokldat, e jsou srozumiteln vem ak-
Publicitu projektu fze a dalch skutenost vcch cionm, kterm jsou ureny. S otzkou pekladu sou-
se k nmu upravuje zsti pmo nazen o SE v l. 21, vis problm jeho formy.Pro ely publicity projektu fze
ve zbytku potom nrodn prvo, jm se d zastnn a navazujcch dokument patrn posta jakkoliv pe-
spolenost. Projekt fze zastnn spolenosti se sd- klad, bude-li vrn, pote vak nastanou pi ovovn
lem na zem esk republiky tak mus bt uloen do splnn tto zkonn nleitosti. Sotva bude mon vy-
sbrky listin rejstkovho soudu a zpstupnn v sdle tkat tuzemskmu noti, e se nespolehne na jakkoliv
spolenosti podle 220d ObchZ; oznmen o uloen peklad, nbr vyd si jeho edn oven. Jedin tak
projektu do sbrky listin je teba zveejnit v Obchodnm se vyvaruje rizika pozdj vtky ze strany akcion z-
vstnku. Spolenost je povinna vydat akcioni na po- astnn spolenosti (a ppadn odpovdnosti z toho
dn bezplatn kopii nebo vtah z projektu fze.Tot plynouc), e peklad, jej mli akcioni k dispozici, ne-
se tk dalch psemnost a zveejovn dalch infor- odpovdal originlu. Z tohoto dvodu lze zastnnm
mac vyadovanch v 220d ObchZ. Ustanoven l. 21 spolenostem se sdlem na zem esk republiky do-
NSE krom toho ukld publikovat v Obchodnm vst- poruit, aby dokumenty vyjmenovan v 220d ObchZ
nku dal daje. Ani ono nicmn nen prosto aplika- ji pi jejich zpstupnn v sdle pedkldaly ve form
nch nesnz.Nestanov toti,pi jak pleitosti maj bt edn ovenho pekladu.
tyto daje publikovny, resp. v jak lht a zda vbec se Podle l. 23 NSE schvaluje projekt fze valn hromada
tak m stt ped konnm valn hromady schvalujc pro- kad ze zastnnch spolenost.Vhledem k tomu, e
jekt fze. Zahranin prvn vda se shoduje v nzoru, e nazen neobsahuje ustanoven o jejm konn a pr-
k publikaci tchto daj by mlo dojt spolu s oznme- bhu, se na tyto otzky pouije 220e ObchZ. Pedm-
nm o uloen projektu fze, tj. ve lht stanoven pro tem usnesen valn hromady kad zastnn spole-
publikaci tohoto oznmen nrodnm prvem.6 Tento z- nosti je podle l. 23 odst. 1 NSE projekt fze. K tomu
vr lze podpoit. Z l. 21 psm. c) a d) NSE ale neplyne v nkterch ppadech pistupuj dal sousti usnesen
jen poadavek na publikaci popisu zmnnch opaten valn hromady,kter schvaluje projekt fze.Nkter maj
v Obchodnm vstnku,ale t povinnost pro zastnn obligatorn povahu, jin lze pijmout fakultativn. K ob-
spolenosti,aby o tchto opatench zdarma informovaly ligatornm stem usnesen valn hromady podle l. 23
na adresch, je za tm elem stanov a zveejn. Z prak- odst. 1 NSE pat u zastnnch spolenost podlhaj-
tickho hlediska lze doporuit, aby rovn tyto infor- cch tuzemskmu prvu dodaten nleitosti projektu
mace byly poskytovny v sdle spolenosti stejn jako fze,je plynou z pravy ochrany minoritnch akcion,
dal daje a dokumenty uveden v 220d odst.2 ObchZ. budou-li splnny podmnky stanoven v 220m odst. 2
Zejm vak nelze vylouit, aby spolenost rozhodla ji- ObchZ (viz l. 24 odst. 2 NSE). Z povahy vci bude dle
nak. Ani pro plnn informan povinnosti plynouc teba dovodit, e usnesen valn hromady tuzemsk z-
z l. 21 psm. c) a d) NSE nestanov nazen o SE dnou
lhtu, nato okamik, od kterho by mla bet. Na spo- 6
Tamt, s. 115.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 29

AD NOTAM slo 1/2005 29

astnn spolenosti, kter se m fz slouenm trans- mentu zastnnch spolenost mohou se zstupci za-
formovat na evropskou spolenost, mus obsahovat t mstnanc dohodnout prakticky jakkoliv podl za-
nleitosti, je v eskm prvu vypotv 220e odst. 5 mstnanc na zen evropsk spolenosti, co do formy
ObchZ, tj. zejmna souhlas s pevzetm jmn zanikaj- i rozsahu. Bude-li vznik evropsk spolenosti takto pod-
cch spolenost, schvlen konen etn zvrky a za- mnn, mus se konat dal valn hromada, kter vsled-
hajovac rozvahy,rozhodnut o vydn novch akci nebo nou ast zamstnanc bu aprobuje, nebo odmtne.
o monosti nabt vlastn akcie, je-li to teba k vmn Z 220e odst. 11 ObchZ plyne, e o rozhodnut valn
akci zastnn spolenosti za akcie evropsk spole- hromady podle l. 23 odst. 1 NSE mus bt pozen no-
nosti, podobu, druh, formu, jmenovitou hodnotu a poet tsk zpis podle 80a a nsl. Not. Zpis o usnesen
akci zastnn spolenosti po slouen a dle vi z- valn hromady bude obsahovat nleitosti stanoven
kladnho kapitlu zastnn spolenosti po slouen pi obecnmi pedpisy. Not bude povinen vyjdit se v z-
respektovn 220e odst. 5 psm. f) ObchZ. Fakultativn pisu mj. k souladu usnesen s prvnmi pedpisy a sta-
st usnesen valn hromady zastnn spolenosti novami spolenosti, jak in v obdobnch ppadech.
bez ohledu na jej sdlo me bt nap. vhrada doda- Z nazen o SE, resp. ze specifik tkajc se nadnrodn
tenho schvlen participace zamstnanc podle l. 23 povahy fze stc ve vznik evropsk spolenosti, nic-
odst. 2 NSE. Nazen o SE krom toho v l. 25 odst. 3 mn plyne nkolik modifikac. Povinnost note
pedpokld, e v uritch ppadech bude moci valn pedn bude posoudit, nejen nakolik usnesen vyhovuje
hromada zastnn spolenosti pi schvalovn pro- poadavkm eskho prva a stanov, nbr tak zda je
jektu fze rozhodnout, zda m bt evropsk spolenost v souladu s pslunmi ustanovenmi nazen o SE.
vzna rozsudkem soudu jinho lenskho sttu o zmn Zvltn prava nazen o SE se projevuje nap.v okruhu
vmnnho pomru akci i vi doplatk, kter bude nleitost projektu fze, v jeho publicit ped konnm
ppadn vynesen ve prospch akcion z tohoto sttu valn hromady, ale i v poadavcch na sousti samot-
v souladu s jeho prvnm dem.Ustanoven nicmn do- nho usnesen valn hromady, a ji pjde o sti obli-
pad pouze na valn hromady zastnnch spolenost, gatorn nebo fakultativn. Je-li soust projektu fze
kter se d prvem,je nedovoluje alovat na zmnu v- povinn pevzat zvazek nstupnick spolenosti od-
mnnho pomru, ani maj akcioni monost ze stej- koupit akcie od akcion uvedench v 220m odst. 2
nho dvodu napadat samotn usnesen valn hromady. ObchZ za podmnek tam stanovench, mus notsk z-
Jeliko esk republika takov prvo pipout ( 17 ZES pis o rozhodnut valn hromady obsahovat tak daje vy-
ve spojen s 220k a 220h ObchZ), nebude mon ta- mezen v 220m odst. 3 ObchZ.Toto ustanoven je nic-
kov rozhodnut na valnch hromadch tuzemskch z- mn dlm zpsobem prolomeno v 17 odst. 3 ZES.
astnnch spolenost pijmat. Namsto akcion, kte nehlasovali pro schvlen pro-
Jako soust schvalovanho projektu fze bude valn jektu fze,se v zpisu uvedou jmna akcion,kdo hla-
hromada zastnn spolenosti pijmat mj.stanovy ev- sovali proti usnesen,o kterm se zpis poizuje.Je to d-
ropsk spolenosti, je m fz vzniknout. Z toho plynou sledek uho okruhu oprvnnch osob, jak plyne
urit specifika,na n je teba poukzat,zvlt nebude- z l. 24 odst. 2 NSE. Not poizujc zpis o usnesen
li sdlo evropsk spolenosti vznikl fz leet na zem valn hromady na druh stran nen povinen posuzovat
esk republiky. Jakkoliv bude projekt fze, a s nm sta- soulad tch st projektu fze a jeho nleitost, kter
novy budouc evropsk spolenosti schvalovny podle se co do obsahu ji ned eskm prvem, nbr mate-
eskho prva,po obsahov strnce pjde o stanovy spo- riln odpovdaj prvu sttu (budoucho) sdla evrop-
lenosti podzen pmo nazen o SE a zejmna sub- sk spolenosti.Tk se to nap. stanov spolenosti, ale
sidirn aplikovatelnmu zahraninmu prvu.Lze proto i dalch daj, kter tvo jejich soust, i kdy se v pro-
oekvat, e schvalovan znn stanov nebude v ad jektu fze, resp. v usnesen valn hromady o jeho schv-
ustanoven zdaleka odpovdat poadavkm esk len, objevuj tak samostatn. Lze zmnit nap. nkter
pravy. Upozornit je teba tak na problm torzovitosti z daj vypotench v 220e odst. 5 ObchZ nebo daj
schvalovanch stanov budouc evropsk spolenosti, co o firm evropsk spolenosti, kter tvo povinnou sou-
se te otzek tkajcch se participace zamstnanc na st projektu fze [viz l. 20 odst. 1 psm. a) NSE].
zen evropsk spolenosti. Je prakticky vyloueno, aby Pokud jde o valnou hromadu, kter bude schvalovat
byla v den konn valn hromady zastnn spolenosti vsledn zpsob participace, vyhrad-li si to valn hro-
jednn o participaci ukonena a akcioni znali jejich mada,kter schvlila projekt fze podle l.23 odst.1 NSE,
vsledek.S tm,e otzka participace tou dobou jet ne- nelze ji postupovat podle 220e odst. 11 ObchZ, nbr
bude vyeena, dokonce nazen o SE pot. Dokladem obecnch pravidel. Me bt sporn, jakou vtinou by
toho je ustanoven l. 23 odst. 2 NSE. Soust usnesen mla valn hromada o participaci hlasovat. Nelze opo-
valn hromady o schvlen projektu fze podle nj me mjet, e schvlen vsledku vyjednvn me mt v-
bt vhrada, v n valn hromada podmn zpis fze, tj. znam pro znn stanov evropsk spolenosti, jejmi ak-
evropsk spolenosti do obchodnho rejstku tm,e do- cioni se stanou t akcioni zastnn spolenosti.
daten schvl dohodnut zpsob asti zamstnanc. V nkterch ppadech by se dokonce mohlo jednat o z-
Pijetm vhrady podle l.23 odst.2 NSE si akcioni zjed- van posuny ve znn stanov oproti verzi pijat v rmci
nvaj jistotu, e dohodnut zpsob participace zamst- schvalovn projektu fze. Vzhledem k tomu by takto
nanc pro n bude pijateln.V opanm ppad ji ne- koncipovan schvalujc usnesen patrn mlo bt pij-
mohou zabrnit realizaci modelu dohodnutho mezi mno kvalifikovanou vtinou hlas, kter se v dan spo-
zamstnanci a managementem, pop. ze zkona apliko- lenosti vyaduje pro zmnu stanov, a ml by o nm bt
vatelnho na evropskou spolenost, pokud strany vas poizovn notsk zpis. Uveden argument se ovem
nenalezly smluvn een. Smrnice o SE vychz z takka netk usnesen, kterm valn hromada odmtne pijat
neomezen smluvn volnosti, take zstupci manage- model participace nebo akceptuje zvry, kter se ne-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 30

30 slo 1/2005 AD NOTAM

dotkaj stanov spolenosti (nap. byla-li dohodnuta nu- nebo jin not by mohl vydat stejn osvden. Na-
lov participace, kter se ve stanovch spolenosti ne- zen tuto otzku nee ani k jejmu vyeen nezmocuje
odraz). Oba posledn zmnn typy usnesen by proto lensk stty. Jist je, e bude-li osvden pedloeno
nejsp mohly bt pijaty prostou vtinou hlas a bez v zahrani ve lht stanoven v l. 26 odst. 2 NSE, bude
toho, aby o nich byl poizovn notsk zpis. rejstkov orgn zahraninho lenskho sttu oprvnn
Na rozdl od nrodn pravy fz se po schvlen pro- z nj za vech okolnost vychzet. Na to by zejm ne-
jektu fze,kter smuje ke vzniku evropsk spolenosti, mla mt vliv ani ppadn aloba podan proti osvd-
nsledn ji neuzavr smlouva o fzi. Nastupuje rovnou en v esk republice. Jako nejpraktitj se jev p-
fze pezkumu souladu nezbytnch formalit a kon s na- pad, kdy by se alobce pokusil zabrnit pedloen
zenm o SE a obchodnm zkonkem, kter vrchol vy- napadenho certifiktu soudnm zkazem adresovanm
dnm osvden podle l. 25 odst. 2 NSE. Osvden m spolenosti, kter jej m pedkldat. Kdyby soud takov
povahu veejn listiny a not je vystav na zklad jemu zkaz nap.ve form pedbnho opaten v zen o ne-
pedloench dokument, budou-li splnny zkonem platnosti usnesen valn hromady, jm byl schvlen
stanoven pedpoklady ( 16 odst. 1 ZES). Jak doku- projekt fze, nebo v zen o uren, e nebyly splnny
menty dokldajc proveden pedepsanch kon a spl- podmnky pro vznik evropsk spolenosti, vydal a spo-
nn formalit je povinna zastnn spolenost pedlo- lenost jej v zahrani pedloila, k fzi by mohlo dojt,
it noti k vydn osvden, by ml stanovit provdc nstupnick spolenost by vak nejsp odpovdala za
pedpis ministerstva spravedlnosti ( 16 odst. 2 ve spo- kodu tm zpsobenou a osoby jednajc jejm jmnem
jen s 65 ZES). Not se pesto neme omezit jen na by se mohly dopustit trestnho inu maen vkonu ed-
formln kontrolu sprvnosti pedloench doklad. nho rozhodnut. Nelze ale vylouit ani vklad jin.
Jeho povinnost je na jejich zklad posoudit, zda jsou Z toho, e not si pi vydvn osvden pon
splnny veker formln i materiln zkonn pedpo- v podstat jako rejstkov soudce, kter m rozhodnout
klady pro zpis fze, pokud jde o tu jej st, kter se - o zpisu fze do obchodnho rejstku, by v danm p-
dila,resp.mla dit eskm prvem,a tk se zastnn pad jen co do sti, kter se tk dan zastnn spo-
spolenosti, je se na note obrtila s dost o vydn lenosti, je o osvden podala, plyne okruh otzek,
osvden. Bude-li zastnnch spolenost na zem na n se mus zamit. Tomu bude odpovdat seznam
esk republiky vce, patrn nelze vylouit, aby t no- podklad, kter si mus vydat. Not se mus zejmna
t vystavil osvden kad z nich, mus se vak jednat pesvdit o tom, e
o samostatn dokumenty podlhajc oddlenmu po- 1. je dna jeho pslunost k vydn osvden,
souzen.Ped vydnm osvden podle l.25 odst.2 NSE 2. valn hromada zastnn spolenosti dn schvlila
tak not fakticky supluje roli rejstkovho soudce. Jen projekt fze,
namsto, aby vsledkem jeho innosti bylo rozhodnut 3. valn hromada zastnn spolenosti dn schvlila
o zpisu i jeho odmtnut, vyd osvden, pop. je od- participaci zamstnanc na zen evropsk spole-
mtne vydat. O dosti o vydn osvden neprobh nosti, pokud si takov schvlen vyhradila valn hro-
dn zvltn zen. Odmtnut vydn osvden proto mada, kter rozhodovala o projektu fze, v souladu
nezakld pekku vci pravomocn rozhodnut a spo- s l. 23 odst. 2 NSE,
lenost se me obrtit na jinho note, ba dokonce na 4. byla dodrena pedepsan pravidla publicity projektu
stejnho note, ani by cokoliv zmnila i upravila. fze a dalch daj,
Stejn not by zejm znovu odmtl osvden vydat,ale 5. zastnn spolenost uinila, resp. splnila opaten
jinak tomu me bt,obrt-li se spolenost na jinho no- uloen k ochran vitel,
te, nebo pslunost note pro vydn osvden nen 6. zastnn spolenost uinila, resp. splnila opaten
zkonem upravena. Me jej proto vydat jakkoliv not. uloen k ochran akcion a
Jin not me mt jin prvn nzor a me osvden 7. byly splnny dal podmnky plynouc z nazen o SE,
vydat na zklad pedloen stejnch dokument.Tento resp. z eskho prva, jejich splnn ji dle nebude
not ani nemus vdt, e jin not ji ped nm odmtl kontrolovno.
osvden vydat a z jakch dvod. Je proto teba do- Ad 1. Kontrola pslunosti note k vydn osvd-
poruit,aby Notsk komora R zavedla pravidla a cent- en. V souladu s l. 25 odst. 1 a 2 ve vazb na l. 18 NSE
rln evidenci vydanch osvden a odmtnutch do- a 16 odst.1 ZES je pslunost tuzemskho note dna,
st. Mohla by stanovit profesn povinnost note pokud se zastnn spolenost, kter d o vydn
oznamovat v centrln evidenci vydan osvden a od- osvden, d tuzemskm prvem. Ne se tedy not
mtnut vydat osvden s dvody, pro kter bylo vydn pust do kontroly naplnn dalch pedpoklad, mus se
osvden odmtnuto, i kdy o tom not nevydv for- pesvdit, e spolenost m esk osobn statut. Pi spl-
mln rozhodnut. Otzkou je tak, jak kon note m nn tto podmnky me osvden vydat kterkoliv tu-
bt vlastn zpoplatnn.Vyd-li not osvden,je mon zemsk not bez ohledu na to, kde m zastnn spo-
zpoplatnit vydn osvden. Pokud vak provede po- lenost sdlo.
tebn eten a dospje k zvru, e osvden nelze vy- Ad 2. Zkonnost valn hromady, kter schvlila pro-
dat, mla by bt jist i tato notsk innost provdna jekt fze. Schvlen projektu fze valnou hromadou z-
za platu. astnn spolenosti je nezbytnm pedpokladem pro
V souvislosti s pidlenm uveden agendy notm to, aby fze mohla bt zapsna do obchodnho rejstku.
ale vznik poteba vypodat se t s dalmi otzkami. Kontrola souladu rozhodnut valn hromady, kterm se
Nen nap.jasn,do jak mry bude mon osvden na- schvaluje projekt fze, tak bude tvoit klovou sloku
padnout alobou, resp. jak se takov aloba promtne do innosti note ped vydnm osvden. Povinnost no-
ppadn pouitelnosti osvden, pop. o jakou alobu te bude provit nejen zkonnost samotnho rozhod-
by mohlo jt.To by vak nemusela bt efektivn obrana, nut ve vztahu k ustanovenm obchodnho zkonku
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 31

AD NOTAM slo 1/2005 31

a jeho soulad s nazenm o SE, resp. stanovami spole- mady, po kterou me bt usnesen napadeno osobami,
nosti, ale t kon, je mu pedchzely, nap. jakm zp- kter se o jeho pijet nemohly dozvdt dve pro vady
sobem byla valn hromada svolna, zda pozvnka na val- v jejm svoln. Vzhledem k tomu, e dleitm podkla-
nou hromadu nebo oznmen o jejm konn mlo dem pro vydn osvden je mj.zpis o rozhodnut valn
pedepsan nleitosti aj. Lze mt za to, e not vydva- hromady, lze prakticky vylouit, aby dolo k naplnn
jc osvden bude oprvnn vyjt ze zvr, k nim do- podmnky pro podn aloby ve zmnn ron lht.
spl dve jin not (pop.on sm) pi poizovn zpisu Kdyby byla valn hromada vadn svolna, musel by to
o tomto usnesen podle 80a Not. K dosti o vydn zjistit a konstatovat not poizujc zpis o jejm usne-
osvden by tak znovu nemusely bt pedkldny d- sen, jinak by zpis nebyl oprvnn podit. Not vyd-
kazy o tom, e valn hromada byla dn svolna a e vajc osvden se ostatn v krajnm ppad me sm
usnesen vyhovuje prvnm pedpism. Bude-li osvd- pesvdit, nakolik svoln valn hromady probhlo
en vydvat t not, kter o usnesen podil notsk dn.
zpis, bude jeho postup o to snaz. Pokud budou v no- Ad 3. Zkonnost valn hromady, kter schvlila par-
tskm zpisu obsaeny vhrady note sepisujcho z- ticipaci zamstnanc na zen evropsk spolenosti,
pis k zkonnosti svoln, k prbhu valn hromady a pi- bylo-li schvlen teba. Jestlie si valn hromada zast-
jatho rozhodnut, vznik otzka, zda je jimi not nn spolenosti, kter schvalovala projekt fze, vyhra-
vydvajc osvden vzn. Patrn nikoliv, a to zejmna dila podle l. 23 odst. 2 NSE nutnost dodatenho schv-
z dvodu, e supluje lohu eskho rejstkovho len participace zamstnanc, je vzela z jednn
soudce,jeho rovn neve prvn nzor obsaen v no- s vyjednvacm vborem, mus not zkontrolovat rov-
tskm zpisu. n soulad tohoto rozhodnut s prvem a stanovami spo-
Spory me vyvolvat otzka, nakolik vydn osvd- lenosti. Nazen o SE sice vslovn nee, zda je teba
en brn skutenost, e usnesen valn hromady vydn osvden podle l. 25 odst. 2 NSE pro ten ppad
o schvlen fze (pop. o schvlen dohodnutho i pe- vzat a na schvlen vsledku participace. M-li ale no-
depsanho zpsobu participace zamstnanc na zen t osvdit splnn vekerch kon a formalit, kter
evropsk spolenosti) bylo napadeno alobou na ne- musej bt ped fz provedeny na zem esk repub-
platnost,pop.e dosud neuplynula lhta,po kterou jet liky, jev se jako nutn dovodit, e mezi takov formality
me bt napadeno. Noti se nabzej dv monosti po- a kony spad rovn rozhodnut, je si valn hromada
stupu, srovnateln rizikov. Bu si me (obdobn jako vyhradila v souladu s l. 23 odst. 2 NSE. Okamik vysta-
rejstkov soud v zen o zpis do obchodnho rejst- ven osvden se tm sice odsouv v krajnm ppad a
ku) sm uinit zvr o tom, nakolik je usnesen v sou- o vce ne rok, jin een si vak lze obtn pedstavit.
ladu s prvnmi pedpisy,jak jsou tedy ance (ppadn) Jedin odkladem vydn osvden na dobu po pijet do-
aloby na spch. Dospje-li k zvru, e ve je v po- datenho aprobujcho usnesen valn hromady bude
dku,je na nm,aby osvden vydal.Tm se vak oteve mon zajistit,aby k zpisu evropsk spolenosti,tj.in-
cesta k zpisu fze (tj. zpisu evropsk spolenosti), po- nosti fze skuten nedolo dve,ne valn hromada v-
kud jde o jej st provedenou na zem esk repub- sledek vyjednvn o participaci posvt.Kdyby not vy-
liky.Bude-li evropsk spolenost zapsna,nebude mon dal osvden bez ohledu na popsanou vhradu, ani by
domhat se pozdji jej neplatnosti, i kdyby soud alobci valn hromada zastnn spolenosti se sdlem na
vyhovl a prohlsil usnesen valn hromady tuzemsk zem esk republiky schvlila vslednou podobu
spolenosti za neplatn. Akcioni zastnn spole- a mru participace zamstnanc na zen evropsk spo-
nosti by se tak na noti, kter osvden vydal, mohli lenosti, k zpisu evropsk spolenosti by patrn dolo
domhat nrok z odpovdnosti za kodu,kterou tm utr- i bez takovho schvlen. Rejstkov orgn sttu bu-
pli. Bude-li naopak not z pehnanch obav o osud doucho sdla evropsk spolenosti ji nejene nebude
usnesen valn hromady otlet s vydnm osvden povinen (viz ostatn a contrario l. 26 odst. 3 NSE), ale
a uke-li se, e obavy nebyly na mst, mohl by zast- asto ani schopen zkoumat, zda tato vhrada byla vzne-
nnm spolenostem odpovdat za kodu, kter jim sena a ppadn naplnna.Usnesen valnch hromad jed-
vznikne zpsobenou prodlevou. Popsan dilema by mo- notlivch zastnnch spolenost jsou pedmtem
hla pomoci odstranit vyhlka o nleitostech dosti zkoumn nrodnch orgn pslunch k vydn osvd-
o vydn osvden. Vymez-li okruh nleitost tak, e en; rejstkovmu orgnu budoucho sdla evropsk
vedle zpisu o usnesen valn hromady mus bt ped- spolenosti se ji nepedkldaj.Posledn zmnn orgn
loeno i prohlen len pedstavenstva zastnn by ostatn ani nebyl s to jejich obsah posoudit, nebo
spolenosti o tom, e usnesen nebylo napadeno, pop. zpravidla nebude rozumt ani jazyku, v nm byla pi-
napadeno nebude, nebo se vechny oprvnn osoby jata, ani prvu, podle kterho se tak stalo.
vzdaly prva na vznesen pslunho nvrhu, anebo sice Dolo-li k nslednmu schvlen participace, je teba
napadeno bylo, le soud nvrh zamtl, pop. jej navrho- postupovat obdobn jako pi pezkumu zkonnosti prv-
vatel vzal zpt, bude not zbaven odpovdnosti za pr- nho usnesen valn hromady. Not by se ml pesvd-
tah vyvolan bhem zmnn tmsn lhty,resp.doby, it tak o tom, e se valn hromada vyjadovala skuten
po kterou soud vede zen o tom, zda prohls neplat- k t podob a me participace, je byla dojednna, resp.
nost usnesen valn hromady i nikoliv. Toto een lze je plyne z podprnch ustanoven pslunho nrod-
doporuit. Zmnn odklad vydn osvden se vzhle- nho prva pramencho ze smrnice o SE, e tedy ne-
dem k vznamu osvden a jeho vlivu na prva akcio- dolo ke zkreslen tohoto vsledku, a ji omylem i z-
n i dalch osob jev jako douc.To odpovd tak mrn. Za tm elem by si ml vydat doklady, z nich
zahraninm pstupm.Za pehnan bychom ovem po- plyne, k jakmu vsledku dospla jednn mezi orgny
kldali, aby not otlel s vydnm osvden a do uply- zastnnch spolenost a vyjednvacm vborem. To
nut ron objektivn lhty od pijet usnesen valn hro- by mohlo bt v nkterch ppadech problematick.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 32

32 slo 1/2005 AD NOTAM

Bude-li sdlo evropsk spolenosti leet na naem zem, nrodn pedpisy aplikovateln na fzi akciovch spo-
bude se proces vyjednvn dit eskm prvem. Pi ne- lenost. Ustanoven dopadaj na vitele, majitele dlu-
dostatku dohody se tak uplatn podprn ustanoven hopis a majitele cennch papr jinch ne akci,se kte-
pochzejc sice ze smrnice o SE, le pevzat do es- rmi jsou spojena zvltn prva v zastnnch
kho prva.Pokud ale sdlo evropsk spolenosti nebude spolenostech.Vztah mezi jednotlivmi okruhy osob je
v esk republice,bude se od potku postupovat podle patrn takov, e ochrana konkrtnho vitele v rmci
zahraninho prva, tj. tak pslun dokumenty budou jedn skupiny nevyluuje aplikaci ustanoven chrncho
zpracovny v jazyce jinho lenskho sttu. Not si tak vitele v jin skupin, ledae tak plyne z nrodnho
patrn bude muset vydat jejich peklad, a to v krajnm prva.Tak nap. majitel vymnitelnho dluhopisu ( 160
ppad edn oven. Takov poadavek by spole- ObchZ) je majitelem cennho papru jinho ne akcie,
nost neml nadmrn zatit, nebo peklad patrn bude s nm jsou nicmn spojena zvltn prva ve spole-
mt k dispozici ji pro ely schvalovn participace val- nosti [l. 24 odst. 1 psm. c) NSE], souasn by mu ale
nou hromadou.To lze oekvat zvlt tam, kde zpsob mohla psluet ochrana jako obecn majiteli dluhopisu
a mra participace vyplyne z psemn dohody uzaven [l. 24 odst. 1 psm. b) NSE], jako i podle obecnch
mezi zstupci managementu zastnnch spolenost pedpis o ochran vitel [l. 24 odst. 1 psm. a) NSE],
a leny vyjednvacho vboru. Jestlie se ale strany ne- nebo je rovn vitelem. Odkaz l. 24 odst. 1 NSE sm-
dohodnou, posoud se participace podle podprnch uje pmo k ustanovenm nrodnho prva aplikovatel-
ustanoven pslunho prvnho du. V takovm p- nho na danou zastnnou spolenost, piem se zo-
pad by not musel posoudit, jak vlastn model parti- hledn peshranin povaha fze, jak vslovn plyne
cipace z tohoto prva plyne. Znamenalo by to poado- z textu ustanoven. V duchu zsad, ze kterch vychz
vat na noti aplikaci zahraninho prva,co se jev jako systm pravy evropsk spolenosti,by tak lensk stty
nepijateln. Za tchto okolnost zejm nezbude, ne nemly mt monost pijmat zvltn normy pro evrop-
aby se not spokojil s estnm prohlenm len ped- skou spolenost,kter by se odliovaly od domc pravy
stavenstva zastnn spolenosti a dal kontrolu ne- pouiteln na nrodn fzi. ada stt nicmn k takov
provdl. prav pikroila. Tuzemsk zkonodrce tak uinil
Ad 4. Publicita projektu fze a dalch daj. Ped v 17 odst. 4 ZES. M-li bt zapsan sdlo evropsk spo-
vydnm osvden not dle prov, zda zastnn lenosti vznikl fz mimo zem esk republiky, pou-
spolenost dn a ve stanovench lhtch splnila pe- ije se na ochranu vitel pimen 13 ZES.Ten od-
depsanou publicitu, a to uloenm projektu fze do kazuje na pravu ochrany vitel v obchodnm
sbrky listin, zveejnnm oznmen o uloen projektu zkonku, tj. 220j ObchZ, potud je tedy dosaeno stej-
fze do sbrky listin spolu s upozornnm podle nho vsledku, jak poaduje l. 24 odst. 1 NSE.
220d odst. 1 ObchZ a s uvedenm dalch skutenost Specifikum aplikace 220j ObchZ na evropskou spo-
vyjmenovanch v l.21 NSE v Obchodnm vstnku,zp- lenost nicmn spov v tom, e oprvnn vitel
stupnnm dokument uvedench v 220d ObchZ ve mohou poadovat jistotu ve lht 3 msc od zveej-
svm sdle a poskytovnm informac o opatench pi- nn projektu fze.Tm souasn v situaci, na ni dopad
jatch v souladu s l. 24 NSE ve svm sdle, resp. na ji- 17 odst. 4 ZES, zanik poteba rozliovat ochranu ped
nch mstech publikovanch v souladu s l. 21 psm. c) zpisem evropsk spolenosti do obchodnho rejstku
a d) NSE.V souvislosti s tm vyvstv otzka, zda posta, a po tomto zpisu. Sporn me bt, za jakch podm-
prohls-li statutrn orgn zastnn spolenosti nek budou mt vitel prvo poadovat ve stanoven
estn o tom, e povinnost byla po stanovenou dobu pl- tmsn lht poskytnut dostaten jistoty. Zatmco
nna, anebo zda m not uinit vce pro to, aby splnn podle posledn vty 220j odst. 1 ObchZ (tj. ped zpi-
povinnosti materiln provil. Z praktickho hlediska sem fze) musej prokzat perspektivu podstatnho
je vyloueno,aby se not kontrolou na mst v rozhodn zhoren dobytnosti jejich pohledvek, po zpisu fze
dob osobn pesvdil,zda byla povinnost plnna i ni- (prvn a druh vta 220j odst. 1 ObchZ) posta dolo-
koliv.dost o vydn osvden ostatn zpravidla obdr it reln zhoren tto dobytnosti, ani se nutn mus
a uplynut lhty pro plnn povinnosti. Pezkum tak jednat o zhoren podstatn. Ji s ohledem na omezenou
bude mon v podstat jen na zklad listinnch dkaz, monost nrodnho zkonodrce zkonem modifikovat
obdobn jako by postupoval rejstkov soud. Pezkum aplikaci nrodnch pedpis o ochran vitel pi fzi
by se tak na jedn stran mohl opt o zmnn estn lze snad vyslovit nzor, e jedin odchylka, kterou mlo
prohlen. Spolu s nm se ovem jev jako vhodn po- ustanoven 17 odst. 4 ve spojen s 13 ZES pinst, je
adovat tak pedloen dokument, kter mly bt prava lhty, ve kter lze jistotu poadovat. Namsto po
v sdle spolenosti, resp. na dalch mstech k dispozici. zpisu evropsk spolenosti m bt ochrana poskytnuta
Pokud spolenost publikan povinnost dn plnila, ne- jet ped tm. V ostatnm by se mla uplatnit nrodn
ml by pro ni bt problm,aby tyto dokumenty k dosti prava. Z toho by mohl plynout zvr, e vitel budou
pedloila v podob, v jak je zpstupnila. To plat sa- povinni prokazovat perspektivu zhoren, ani se ovem
mozejm jen tam, kde se nejedn o ppad zjednodu- mus jednat o zhoren podstatn. Ze samotnho faktu,
en fze ve smyslu l. 31 odst. 1 nebo 2 NSE. e evropsk spolenost vznikl fz nebude sdlit na
Ad 5. Kontrola splnn opaten pijatch k ochran zem esk republiky, ovem nebude ppustn auto-
vitel. Dleitou soust notova pezkumu napl- maticky dovozovat zhoren. Lze poukzat na adu pro-
nn vekerch formalit a kon, kter mus zastnn cesnch nazen usnadujcch spoluprci soud ve v-
spolenost uinit ped vydnm osvden, je dle kon- cech obanskch a obchodnch nap jednotnm
trola realizace opaten pedepsanch nazenm o SE, trhem.
resp. tuzemskm prvem k ochran vitel zastnn Dle je teba eit otzku, dokdy mus bt tato jistota
spolenosti.Tu upravuje l. 24 odst. 1 NSE odkazem na poskytnuta. Nen sporu o tom, e stanoven tmsn
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 33
AD NOTAM
lhta je pouze lhtou pro pihlen pohledvek, nikoliv
t pro poskytnut takov jistoty. Relevantn lhtu bude
nutn dovodit z celkovho kontextu pravy. Na jedn
stran po zastnn spolenosti nelze spravedliv po-
adovat, aby nroky vitel na poskytnut jistoty pro je-
jich pohledvky uspokojila dve, ne bude vysoce prav-
dpodobn, e k fzi dojde. Souasn ale plat, e dokud
spolenost povinnost nespln, nevyd j not osvden
o splnn nezbytnch formalit a kon ve smyslu l. 25
odst. 2 NSE.Tato konstrukce vitele dostaten chrn.
Dokud jejich pohledvky nejsou zajitny proti zhoren
dobytnosti ve smyslu 220j odst. 1 ObchZ, neme
zhoren nastat, nebo bez notova osvden nelze ev-
ropskou spolenost zapsat. Krajnm okamikem pro na-
plnn zajiovac povinnosti je tak zvr dne pedch-
zejcho podn dosti o osvden podle l. 25 odst. 2
NSE. Zstane-li naproti tomu sdlo evropsk spolenosti
na zem esk republiky, ustanoven 17 odst. 4 ZES se
nepouije a s nm ani modifikace obsaen v 13 tho
zkona. Ustanoven 220j ObchZ se skrze pm odkaz
obsaen v l. 24 odst. 1 psm. a) NSE uplatn bez dal-
ho. Proke-li tak vitel zastnn spolenosti se sd- prva na pednostn i oddlen uspokojen, je vylou
lem na zem esk republiky, e se v dsledku fze s-
tc ve vznik evropsk spolenosti podstatnm
zpsobem sn dobytnost jeho pohledvky,tebae sdlo
evropsk spolenosti bude rovn leet v tuzemsku,
bude oprvnn poadovat poskytnut dostaten jistoty
jet ped zpisem evropsk spolenosti do obchodnho
rejstku. Tot prvo bude mt vitel, kter po zpisu
evropsk spolenosti do obchodnho rejstku proke,
e dolo k relnmu zhoren tto dobytnosti, neme-
li doshnout uspokojen svch pohledvek a pihls-li
sv pohledvky do esti msc ode dne, kdy se zpis ev-
ropsk spolenosti do obchodnho rejstku stal in-
nm vi tetm osobm, tedy dnem, kdy bude zpis ev-
ropsk spolenosti do obchodnho rejstku zveejnn
v pslunm nrodnm vstnku.U evropsk spolenosti
se sdlem v esk republice pjde o den zveejnn z-
pisu v Obchodnm vstnku.
Je zejm, e kontrola splnn povinnosti plynouc
z prvn vty 220j odst. 1 ObchZ nepipad v ppad
pm aplikace tohoto ustanoven (tj. bude-li mt evrop-
sk spolenost sdlo na zem esk republiky) v vahu.
Not bude osvden vystavovat ped zpisem evrop-
sk spolenosti do obchodnho rejstku, zatmco prvo
na poskytnut dostaten jistoty podle citovan vty
vznikne a po nm. Sloitj je otzka kontroly splnn
zajiovac povinnosti ve vztahu k dostem vitel po-
danm oprvnn ped tmto zpisem. Ustanoven
220j odst. 1 ObchZ nestanov lhtu, bhem kter lze
prvo na poskytnut jistoty uplatnit. Z jeho textu i ob-
sahu plyne nanejv, e o jistotu je teba podat ped
zpisem fze (tj. evropsk spolenosti) do obchodnho
rejstku. Posuzuje-li splnn povinnosti a rejstkov
soud v zen o zpis fze, problm prakticky nevznik.
Soud posoud naplnn danho pedpokladu k okamiku
tn pedchzejcmu samotnmu zpisu. Situace je
ovem zcela jin pi zvolen koncepci, podle n splnn
podmnek pro zpis stanovench eskm prvem posu-
zuje not,zatmco rejstkov soud kontroluje ji jen exi-
stenci osvden a nkolika mlo dalch pedpoklad.
Mezi vydnm osvden a okamikem, ne na jeho z-
klad bude soud rozhodovat o zpisu evropsk spole-
nosti, me uplynout v krajnm ppad a 6 msc, b- l. 25 odst. 2 NSE. esk prvo tak na rozdl od zahra-
slo 1/2005 33
hem nich me bt spolenost konfrontovna s adou
dalch dost podle posledn vty 220j odst.1 ObchZ.
Patrn nezbude ne tento problm z praktickch dvod
eit tak, e not posoud splnn povinnosti ve vztahu
k oprvnnm nrokm vitel vznesenm ped pod-
nm dosti o osvden. Ohledn nrok uplatnnch
pozdji tato agenda pece jen zbude na tuzemsk rejst-
kov soud.
Prvo na poskytnut jistoty nepslu ani v jedn z uve-
dench variant vitelm podle 220j odst. 2 ObchZ ve
vztahu k pohledvkm,ke kterm maj tito vitel prvo
na pednostn nebo oddlen uspokojen v konkurzu,
ani ve vztahu k pohledvkm, je vznikly a po dni,
v nm se stal zpis evropsk spolenosti do obchod-
nho rejstku inn vi tetm osobm. Vzhledem
k peshraninmu charakteru fze vedouc ke vzniku ev-
ropsk spolenosti ovem nelze poutt ze zetele, e
bude-li mt evropsk spolenost sdlo na zem jinho
lenskho sttu, pouij se na konkurz tto spolenosti
zsadn ustanoven zahraninho konkurznho prva.
Bylo by proto chybou posuzovat ppadnou existenci
nrok podle 220j odst.1 ObchZ,podle tuzemskch kon-
kurznch pedpis. Tato skutenost zt lohu tuzem-
skho note, kter bude povoln, aby v zen o vydn
osvden o splnn nleitost a kon podle l. 25
odst. 2 NSE posoudil, zda spolenost dostaten zajistila
vechny vitele,kte na to mli nrok a sv pohledvky
vas pihlsili. Vzhledem k aplikaci zahraninch kon-
kurznch pedpis nelze vylouit, e osoby, je by byly
z poskytnut jistoty podle 220j odst. 2 ObchZ vylou-
eny, toto prvo v konkrtnm ppad mt budou (po-
kud aplikovateln zahranin prvo takovm vitelm
nepizn postaven oddlench i zajitnch vitel
v konkurzu).A naopak, vitel, kter by v eskm prvu
bylo teba zajistit, z aplikace 220j odst. 1 ObchZ vy-
padnou, protoe podle konkurznho prva sttu sdla ev-
ropsk spolenosti budou povaovni za vitele ped-
nostn i oddlen. Koho v systmu zahraninho prva
povaovat za oddlenho i pednostnho vitele, bude
teba posoudit materiln tak, aby se jeho postaven kva-
litativn shodovalo s pozic oddlenho i pednostnho
vitele, jakou maj obdobn vitel v konkurzu, kter
se d eskm prvem. Jako urit vchodisko z dan si-
tuace se jev postup, kdy spolenost zajist pohledvky
vech vitel, kte se pihls, bez ohledu na jejich po-
staven v konkurzu. Pak odpadne nutnost zkoumn za-
hraninch prvnch prav.
Zvltn ochrana majitel dluhopis pi fzi [l. 24
odst.1 psm.b) NSE] bez ohledu na druh dluhopisu plyne
v eskm prvu z 220j odst. 3 ObchZ a navazujcch
ustanoven 21 a nsl. DluhZ (schze vlastnk dluho-
pis). Z 220j odst. 3 ObchZ a contrario plyne, e ve
vech ostatnch ppadech mohou majitel dluhopis po-
stupovat tak podle obecnch pedpis o ochran vi-
tel, tj. 220j odst. 1 a 2 s odchylkami uvedenmi v 17
odst. 4 ve spojen s 13 ZES. Praktick to bude zejmna
v ppad, kdy schze nesouhlasila s projektem fze,
resp. kdy nepijala dn rozhodnut (nap. proto, e ne-
bylo dosaeno potebnho kvra i vtiny hlas). Jak
splnn povinnosti svolat schzi vlastnk, tak uspoko-
jen nrok majitel dluhopis,kter z toho plynou,pod-
lh pezkumu note pi vydvn osvden podle
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 34

34 slo 1/2005 AD NOTAM

ninch provdcch zkon k SE nestanov vslovn,lze huje eit srovnateln problm u 220j odst. 1 ObchZ.
to vak dovodit ze samotnho textu l. 25 odst. 2 NSE. Je ovem otzkou, zda to poadovat. Na rozdl od prva
V t souvislosti je nicmn teba eit nkolik otzek. na poskytnut dostaten jistoty podle posledn vty
Pedn se lze tzat, zda me not vydat osvden, jest- 220j odst. 1 ObchZ nelze u nroku na pedasn spla-
lie zastnn spolenost, kter emitovala dluhopisy, cen dluhopisu podle 23 odst. 5 DluhZ ani tmto zp-
schzi sice svolala,schze vak nebyla schopna usnen, sobem vylouit, e nkte majitel nrok vznesou a
pop. nepijala dn rozhodnut ve vztahu k projektu pot,co bude fze zapsna do obchodnho rejstku a ev-
fze a zaloen evropsk spolenosti. Zejmna u rozsh- ropsk spolenost vznikne. Zejm nezbude ne se v da-
lch emis dluhopis na kapitlovm trhu me apatie nm ppad smit se zvrem, e navzdory chybjc
investor ve vztahu ke schzi vlastnk pedstavovat re- lht pro uplatnn prva budou dsledn chrnni
lnou hrozbu. K tomu lze uvst, e ani nazen o SE, ani pouze ti majitel dluhopis, kte prvo uplatn rychle.
zkon o dluhopisech nevou fzi i jinou pemnu,k n Jako zcela vylouen se jev, aby by jen ohledn nrok
se m schze vyjadovat, na podmnku, e ji schze sku- uplatnnch v obdob mezi podnm dost o vydn
ten schvlila.Ustanoven 21 odst.1 DluhZ ukld emi- osvden a zpisem evropsk spolenosti do obchod-
tentovi povinnost svolat schzi, nikoliv zskat jej kladn nho rejstku kontroloval dn uspokojen tchto n-
stanovisko. Podstatn je, e vitel dostanou monost rok zahranin rejstkov orgn, m-li sdlo evropsk
vyjdit se k opaten, kter se jich me dotknout. Po- spolenosti leet v zahrani.Tento orgn nebude ani tu-
kud tuto monost nevyuij, resp. nikoliv v dostatenm it, jak povinnosti mla tuzemsk zastnn spo-
potu, je teba postupovat bez ohledu na takov vyj- lenost plnit a pro. Jedin, co jej ve vztahu k tto spo-
den. Relevantn je v dan souvislosti t fakt, e prava lenosti bude zajmat, je existence osvden od
schze vlastnk nezn institut nhradn schze, kter tuzemskho note a znn projektu fze schvlen jej
by byla usnenschopn bez ohledu na stanoven kv- valnou hromadou.
rum. Z toho bude nutn dovodit, e pi absenci stano- Ustanoven o schzi vlastnk dopadnou stejnou m-
viska schze k plnovan fzi zakldajc evropskou spo- rou tak na majitele vymnitelnch a prioritnch dluho-
lenost posta k vydn osvden doklad o tom, e pis. K tomu ve vztahu k tmto druhm dluhopis pi-
schze byla dn svolna, jak ukld zkon o dluhopi- stupuje zvltn ochrann norma obsaen v 220j
sech a emisn podmnky. Opan vklad by umonil, aby odst.4 ObchZ,je vedle vymnitelnch a prioritnch dlu-
realizaci fze, a tedy vznik evropsk spolenosti fakticky hopis pamatuje tak na majitele jinch cennch papr
znemonili svou neinnost majitel dluhopis, co by ne akci, s nimi jsou spojena zvltn prva (rozumj
ESD nepochybn hodnotil jako neppustn. ve vztahu k zastnn spolenosti), tj. opnch list
Dal nejasnost vyvolv ustanoven 23 odst.5 DluhZ, a poukzek na akcie. Podle n musej majitel vech zm-
zejmna absence lhty, po kterou mohou majitel dlu- nnch cennch papr zskat v evropsk spolenosti
hopis uplatovat nrok na pedasn splacen dluho- prvn postaven rovnocenn tomu, je mli v zast-
pis, rozhodla-li tak schze vlastnk. Na rozdl od 23 nn akciov spolenosti. To neplat u vymnitelnch
odst.4 DluhZ,je ukld spolenosti uspokojit pouze ma- a prioritnch dluhopis, pokud schze vlastnk souhla-
jitele dluhopisu, kte prvo uplatn do 30 dn od publi- sila se zmnou prv, u ostatnch, pokud se zmnou sou-
kace notskho zpisu o schzi, v ppad obdobnho hlasili vichni jejich majitel, anebo u vech dotench
prva podle 23 odst. 5 DluhZ zkon tuto lhtu nijak druh tchto cennch papr,pokud maj jejich majitel
neomezuje (to patrn nevyluuje,aby ppadn omezen prvo na to, aby od nich evropsk spolenost tyto cenn
plynulo z emisnch podmnek). Tm vyvstv problm, papry odkoupila.Ani z nazen o SE, ani z tuzemskho
nakolik me not posoudit pro ely vydn osvden prva nicmn v danm ppad neplyne prvo na od-
podle l. 25 odst. 2 NSE splnn povinnosti pedasn kup tchto cennch papr od evropsk spolenosti.
splatit dluhopisy, kdy tato povinnost me ve vztahu ke Toto prvo by tak nanejv muselo bt obsaeno v pro-
konkrtnm jejich majitelm trvat i nkolik let.Svm zp- jektu fze jako jeho dobrovoln nleitost ve smyslu
sobem se jedn o srovnatelnou nesnz,jakou psob chy- l. 20 odst. 2 NSE. Rovn naplnn poadavku 220j
bjc lhta pro vkon prva na dostaten zajitn v po- odst. 4 ObchZ bude povinen zkoumat not ped tm,
sledn vt ustanoven 220j odst. 1 ObchZ. Obdobn ne zastnn spolenosti vystav osvden podle
by mohlo bt i jej een. Noti zejm ani v tomto p- l. 25 odst. 2 NSE.
pad nezbude ne zkontrolovat jen to, zda zastnn Ad 6. Kontrola splnn opaten pijatch k ochran
spolenost pedasn splatila dluhopisy tm majitelm, akcion. Dleitou soust notova pezkumu na-
kte vyuili prva na pedasn splacen ke dni,kdy spo- plnn vekerch formalit a kon, kter mus zast-
lenost podala o vydn osvden.Jin vklad by mohl nn spolenost uinit ped vydnm osvden, je kon-
znamenat, e by evropsk spolenost nemohla vznik- trola realizace opaten pedepsanch nazenm o SE,
nout, dokud by nenastala splatnost dluhopis z dan resp. tuzemskm prvem k ochran minoritnch akcio-
emise, co je teba odmtnout. S ohledem na riziko p- n zastnn spolenosti.e ji l.24 odst.2 NSE tak,
padnho analogickho pouit lhty podle 23 odst. 4 e opravuje lensk stty, aby tuto problematiku upra-
DluhZ lze alespo doporuit, aby dost o vydn osvd- vily pro zastnn spolenosti, kter se d jejich pr-
en nebyla akceptovna dve, ne uplyne doba 30 dn vem. Z formulace zmocnn nicmn plyne jedno dle-
od okamiku dn publikace notskho zpisu o schzi it omezen chrnit lze vlun ty akcione, kte
vlastnk. nesouhlasili s fz, tj. kte se aktivn vyjdili k pro-
Bude-li se evropsk spolenost zapisovat do obchod- jektu fze, a to negativn. Chrnit stejnm zpsobem mi-
nho rejstku v esk republice, mohl by snad splnn noritn akcione, je se valn hromady nezastnili,
povinnosti k pedasnmu splacen u pozdji podanch anebo sice byli ptomni,le o projektu fze nehlasovali,
dost provit rejstkov soud, obdobn jako se navr- pop. se hlasovn zdreli, lensk stty nesmj. To za-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 35
AD NOTAM
kld podstatn rozdl oproti tuzemsk konstrukci
ochrany minoritnch akcion v obdobnch ppadech,
ale tak dleit posun v jedn z nleitost zpisu o usne-
sen valn hromady. Zkon o SE vyuv zmocnn l. 24
odst. 2 NSE v ustanoven 17. Na nadnrodn fzi pi-
men vztahuje ustanoven obchodnho zkonku chr-
nc akcione pi fzi akciovch spolenost. Relevantn
ustanoven obchodnho zkonku, kter dopadaj na
ochranu akcion v procesu fze, jsou obsaena ze-
jmna v 220k a 220m ObchZ. Systm tto ochrany je
v eskm prvu budovn na dvou pilch,je tvo prvo
akcion na dorovnn ( 220k ObchZ) a prvo mino-
ritnch akcion na odkoupen akci nstupnickou spo-
lenost ( 220m ObchZ).
Podle 220k odst. 1 ObchZ, nen-li vmnn pomr
akci spolu s ppadnmi doplatky uveden ve smlouv
o fzi (tj. zde v projektu fze) pimen, m kad z ak-
cion zastnn spolenosti vi nstupnick (zde
evropsk) spolenosti prvo na dorovnn v penzch.
Smlouva o fzi (tj. projekt fze) me urit, e se o pe-
zkoumn vmnnho pomru akci a uren ve do-
rovnn v penzch bude rozhodovat v rozhodm zen.
Zkon omezuje okruh akcion, kte mohou uplatnit
prvo na dorovnn u soudu ( 220k odst.2 ObchZ).Jest-
lie ale oprvnn osoba s alobou uspje, zavazuje roz-
sudek soudu nstupnickou spolenost co do zkladu pi-
znanho prva t vi vem ostatnm akcionm
( 220k odst. 5 ObchZ). Systmov tak ustanoven zda-
leka nechrn jen minoritn akcione a ji vbec ne
pouze ty z nich, kte s fz nesouhlasili. Mnoz akcioni
sice nemaj monost alobu podat, spch aloby po-
dan minoritnm akcionem je nicmn ku prospchu
vech, vetn majoritnch akcion zastnn spole-
nosti, kte se svmi hlasy zaslouili o schvlen fze.
Rubem nastnn pravy dorovnn v eskm prvu
je vylouen prva na napaden usnesen valn hromady,
kterm se schvaluje fze, z dvodu, e vmnn pomr
akci a doplatk nen pimen nebo e daje tkajc
se vmnnho pomru akci ve zprv o fzi, zprv
o pezkoumn fze nebo ve znaleck zprv o fzi ne-
jsou v souladu s prvnmi pedpisy ( 220h odst. 2
ObchZ). Nesprvn uren vmnnho pomru akci
a ve doplatk lze napadnout prv jen postupem podle
220k ObchZ,tj.uplatnnm prva na dorovnn (viz po-
sledn vta 220h odst.2 ObchZ).Specifika aplikace usta-
noven na zakldn evropsk spolenosti fz plynou
z l. 25 odst. 3 NSE. Soudn rozhodnut o prvu na do-
rovnn z pslunho lenskho sttu podle tohoto usta-
noven zavazuje nstupnickou, tj. evropskou spolenost
a vechny jej akcione.Tm je oeten vznik zvazku na
stran evropsk spolenosti bez ohledu na prvn d,
kterm se evropsk spolenost po svm vzniku d.Sou-
asn lze usuzovat, e co do okruhu chrnnch osob
obsahuje l.25 odst.3 NSE speciln normu proti obecn
formulovanmu l. 24 odst. 2 NSE. Je proto zcela v sou-
ladu s textem nazenm, poaduje-li esk prvo, aby se
obsah rozsudku promtl do vztah evropsk spolenosti
ke vem jejm akcionm, vi nkterm v negativnm,
vi jinm v pozitivnm smyslu.V plonm dopadu roz-
sudku, kterm soud rozhodne o doplatku v penzch,
ovem na druh stran spov jeho nevhoda. Soudu
jednoho lenskho sttu se v dsledku tto koncepce
piznv faktick monost upravit pomry v evropsk
spolenosti tak ve vztahu k akcionm zastnnch
slo 1/2005 35
spolenost z jinch jurisdikc. Rozhodne-li tuzemsk
soud ve prospch akcion z esk republiky, budou
tm stejnou mrou doteni akcioni z ostatnch spole-
nost. Nazen o SE tento problm dsledn reflektuje
prv v l. 25 odst. 3. Prvo akcion na postup srov-
nateln s tuzemskou pravou 200k ObchZ (a 220h
ObchZ!) v jejich jurisdikcch zsadn uznv, le pouze
za pedpokladu, e je v t i on podob piznv do-
tenm akcionm tak nrodn prvo aplikovateln na
ostatn zastnn spolenosti. Jakmile by prvn d,
kterm se d by jedin ze zastnnch spolenost,
srovnatelnou pravu neobsahoval, nemohly by se prva
na dorovnn dovolvat ani akcioni spolenost,jejich
prava je zakotvuje.To neplat, pokud valn hromada do-
ten zastnn spolenosti, jej akcioni obdobn
prvo nemaj, vslovn schvl, e akcioni ostatnch
spolenost mohou zmnn postup pesto pout. Tm
je odvodnna podmnka 17 odst. 1 ZES, podle n ne-
bude-li nkter z jurisdikc aplikovatelnch na zast-
nn spolenosti zakotvovat prvo na dorovnn,ani by
akcioni z tho dvodu mohly napadat usnesen valn
hromady o fzi, a valn hromada takov spolenosti v-
slovn neodsouhlas, e se zahranin akcioni mohou
tohoto prva domhat,prvo na dorovnn nevznikne ni-
komu z akcion v dn z dotench prav, vetn
esk.
Ppadn zmaen vzniku prva na dorovnn v d-
sledku nesplnn podmnek stanovench v l. 25 odst. 3
NSE s sebou ale pin riziko, e tuzemt akcioni ne-
budou oprvnni uplatnit ani prvo na dorovnn,ani na-
padnout usnesen valn hromady, kter schvlila projekt
fze pro nepimenost vmnnho pomru, resp. pro
souvisejc vady zprv o fzi ( 220h ObchZ).Takov v-
sledek by byl jen tko akceptovateln. Z toho dvodu
stanov 17 odst. 2 ZES, e pokud se podmnky l. 25
odst. 3 NSE nenapln, tj. pokud nebude mon postupo-
vat podle 220k ObchZ,lze se neplatnosti usnesen valn
hromady,kter schvlila projekt fze,domhat tak prv
z dvodu, e vmnn pomr akci a doplatk nen pi-
men nebo e daje tkajc se vmnnho pomru
akci ve zprv o fzi, zprv o pezkoumn fze nebo
ve znaleck zprv nejsou v souladu s prvnmi pedpisy.
Tm by pro ely nadnrodn fze stc ve vznik ev-
ropsk spolenosti dolo k derogaci 220h odst. 2
ObchZ.V zvislosti na tom,zda v konkrtnm ppad bu-
dou dny pedpoklady l. 25 odst. 3 NSE, tak akcioni
tuzemsk zastnn spolenosti budou moci napad-
nout nepimenost vmnnho pomru bu cestou a-
loby podle 220k odst. 2 ObchZ, anebo nvrhem na vy-
sloven neplatnosti usnesen valn hromady, kter
schvalovala projekt fze, podle 183 ve spojen s 131
ObchZ. Kombinace obou monost nikdy nenastane. Po-
kud se pedpoklady l. 25 odst. 3 NSE napln, tj. akcio-
nm zastnnch spolenost vznikne prvo dom-
hat se v souladu s nrodnm prvem dorovnn i zmny
vmnnho pomru a oprvnn osoby tohoto prva vy-
uij, je teba eit otzku, zda lze v procesu fze pokra-
ovat, dokud soud o alob nerozhodne. I na to pama-
tuje l. 25 odst. 3 NSE. Pro ten ppad vslovn pipout,
aby not vydal osvden o splnn nezbytnch forma-
lit a kon, i kdy v zen o alob dosud nebylo roz-
hodnuto. O probhajcm zen nicmn mus uinit po-
znmku v osvden. Ustanoven nepmo pedepisuje,
aby byla zen o nrocch z postup pedvdanch v l.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 36
36 slo 1/2005
25 odst. 3 NSE v dob, kdy not vystavuje osvden
podle l. 25 odst. 2 NSE, alespo zahjena. V opanm
ppad by o nich not sotva mohl uinit poznmku
v osvden.V eskm prvu by ovem tento pedpoklad
nebyl bez dl modifikace 220k odst. 4 ObchZ napl-
nn. Problm proto bylo teba eit pravou lhty pro
podn aloby podle 220k odst. 4 ObchZ. Ta in dle
17 odst. 1 ZES ti msce ode dne konn valn hro-
mady, kter schvlila projekt fze, jinak toto prvo za-
nik.Tm byla tuzemsk prava uvedena v soulad s po-
adavkem l. 25 odst. 3 NSE a souasn bylo zajitno,
e aloba bude vdy smovat proti zastnn spole-
nosti, tj. mstn pslunm k zen o n bude soud
v esk republice. V dob, kdy bude not vystavovat
osvden podle l. 25 odst. 2 NSE, bude dky zvolenmu
een jasn, zda byly pedmtn aloby podny i niko-
liv.
Zkonodrce se ale v popsanm komplexu otzek mu-
sel vypodat jet s jednou nesnz. V dob, kdy valn
hromada tuzemsk zastnn spolenosti schvaluje
projekt fze, jet zdaleka nemus bt jasn, zda se pod-
mnky l. 25 odst. 3 NSE spln. astn-li se fze pouze
spolenosti ze stt, jejich prava odpovd 220k
a 220h ObchZ, lze pedem konstatovat, e akcioni tu-
zemsk spolenosti budou oprvnni uplatnit prvo na
dorovnn. Pokud ale evropsk spolenost vznik mj. za
asti zastnnch spolenost se sdlem ve sttech, je-
jich prava je v danm ohledu odlin, bude existence
prva na dorovnn zviset na rozhodnut valnch hro-
mad tchto spolenost.Ta mohou bt pijata mnohem
pozdji, ne probhnou valn hromady v tuzemsku. Mi-
noritn akcioni pesvden o nepimenosti vmn- Z toho dvodu poaduje ustanoven 17 odst.3 ZES,aby
nho pomru by se tak mohli dostat do nezvidnhodn
situace. Pro podn aloby podle 220k odst. 2 ObchZ
by dosud nebyly splnny podmnky, v vahu by tak pi-
padala pouze monost napadnout z tho dvodu usne-
sen valn hromady. Kdyby se ale podmnky pozdji spl-
nily, uplatnilo by se ustanoven 220h ObchZ, podle
nho nepimenost vmnnho pomru neme bt
dvodem pro napaden usnesen valn hromady,soud by
tedy nvrh musel zamtnout. Souasn by ale ji mohla
uplynout lhta pro podn aloby podle 220k odst. 4
ObchZ, jak plyne z ustanoven 17 odst. 1 ZES. Oprv-
nn akcioni by se tak fakticky znovu mohli ocitnout
v situaci, kdy by nemohli postupovat ani cestou vkonu
prva na dorovnn, ani prostednictvm napaden usne-
sen valn hromady. een pin vta druh v ustano- zmn v dsledku fze postaven akcion, se spoleh-
ven 17 odst. 2 ZES.
Podle 220m odst. 2 ObchZ, ovem modifikovanho
l. 24 odst. 2 NSE a tak 17 odst. 3 ZES, jestlie se v d-
sledku vzniku evropsk spolenosti zmn prvn po-
staven nkter ze zastnnch spolenost se sdlem
na zem esk republiky tak, e dojde k vmn akci
za akcie jinho druhu, ke zmn prv spojench s uri-
tm druhem akci, k vmn ktovanch akci (akci pi-
jatch k obchodovn na regulovanm trhu) za akcie ne-
ktovan nebo k vmn akci, jejich pevoditelnost
nen omezena,za akcie s omezenou pevoditelnost,mus
projekt fze obsahovat zvazek evropsk spolenosti od-
koupit takov akcie od osoby, kter byla akcionem z-
astnn spolenosti ke dni konn valn hromady, kter
schvlila projekt fze,a na valn hromad hlasovala proti
projektu fze. Na plnn tto povinnosti se pimen
pouij ustanoven obchodnho zkonku o nabdce pe-
AD NOTAM
vzet, tj. 183a, 183c a 220e220g ObchZ (viz
220m odst. 4 ObchZ). Jeliko zvazek k odkupu akci
mus bt obsaen v projektu fze, m tedy smluvn z-
klad, nen teba eit otzku, co kdy bude evropsk spo-
lenost zapsna v zahrani, tj. nebude po svm vzniku
vzna ustanovenmi eskho prva. Osobn statut ev-
ropsk spolenosti tak bude mt vznam leda z hlediska,
zda bude plnn povinnosti k odkupu akci podlhat do-
zorov a sankn psobnosti Komise pro cenn papry.
Ustanoven 17 odst. 3 ZES vslovn odkazuje tak na
pouit pedpis o sttnm dozoru,opatench k nprav
a sankcch,logicky ale jen tehdy,m-li tak evropsk spo-
lenost zapsan sdlo na zem esk republiky. Prv
v ppadech, kdy se v dsledku fze pemst sdlo n-
stupnick spolenosti do zahranin, pitom bude pod-
mnka 220m odst. 2 ObchZ naplnna nejastji. Zmna
subsidirn aplikovatelnho nrodnho prva pravideln
vyvol by dl posuny v okruhu prv spojench s akci-
emi zastnn spolenosti, take nebude obtn do-
vodit vznik prva na odkoupen. Zen okruhu akcio-
n oprvnnch poadovat odkup svch akci, kter
plyne z l. 24 odst. 2 NSE, se mus projevit v prav n-
leitost notskho zpisu o usnesen valn hromady
o fzi. Podle 220m odst. 3 ObchZ mus tento zpis ob-
sahovat jmna akcion, jejich prvn postaven se m
zmnit a kte nehlasovali pro schvlen smlouvy o fzi,
s uvedenm potu,druhu,formy a jmenovit hodnoty ak-
ci toho kterho akcione. V ppad nadnrodn fze
stc ve vznik evropsk spolenosti vak vzhledem k l.
24 odst. 2 NSE prvo na odkup vznikne pouze akcion-
m, kte na valn hromad hlasovali proti usnesen.
notsk zpis o rozhodnut valn hromady, kter schva-
luje projekt fze, obsahoval jmna akcion, kte hla-
sovali proti schvlen projektu fze.Tm dochz k dl
zmn v 220m odst. 3 ObchZ, ve zbytku se vak toto
ustanoven uplatn, stejn jako obecn prava nleitost
notskho zpisu.
Jeliko prvo na odkup vznik a okamikem zpisu
evropsk spolenosti do obchodnho rejstku, nemus
not pi vydn osvden podle 25 odst. 2 NSE pro-
vovat, zda spolenost splnila povinnost odkoupit ak-
cie. Bude nicmn povinen zkontrolovat, e projekt fze
obsahuje zvazek evropsk spolenosti k tomuto od-
kupu, jestlie jsou splnny pedpoklady 220m odst. 2
ObchZ. O tom, zda se v dan zastnn spolenosti
liv dozv ze samotnho projektu fze,resp.z notskho
zpisu o rozhodnut valn hromady, kter projekt fze
schvlila, porovnnm se stanovami zastnn spole-
nosti. Krom toho na note dopad povinnost, ji by ji-
nak ml rejstkov soud,tj.ovit,e m zastnn spo-
lenost dostatek pennch prostedk nebo likvidnho
majetku, je slou jako jistota pro oprvnn akcione,
ve smyslu 220i odst. 1 psm. n) ObchZ.
Ad 7. Kontrola splnn ostatnch pedpoklad pro
zpis fze plynoucch z tuzemskho prva. Jeliko no-
t pi vydvn osvden podle l. 25 odst. 2 NSE su-
pluje lohu rejstkovho soudce, pokud jde o pezkum
nleitost fze ve vztahu k dan zastnn spolenosti,
bude teba dovodit jeho povinnost zkontrolovat tak spl-
nn dalch pedpoklad pro zpis fze ve vztahu k tto
spolenosti, co by jinak psluelo rejstkovmu soudu
zejmna podle 220i ObchZ. Obdobn jako rejstkov
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 37
AD NOTAM
soud podle 220i odst. 1 by si tak i not ml vydat
nap. pedloen pravomocnch rozhodnut pslunch osvden koordinovat tak, aby je mly k dispozici
tuzemskch sttnch orgn, jsou-li podle eskho prva
podmnkou innosti smlouvy o fzi [ 220i odst.1 psm.
f) ObchZ], nap. souhlasu adu pro ochranu hospod-
sk soute, bude-li ast dan spolenosti na nadn-
rodn fzi stc ve vznik evropsk spolenosti takovmu
souhlasu podlhat,nebo souhlas pslunho orgnu stt-
nho dozoru s fz,pokud jej vyaduje zvltn zkon (jde
zejmna o banky, obchodnky s cennmi papry, poji-
ovny a zajiovny, penzijn fondy, investin spolenosti
a investin fondy, organiztory regulovanch trh), dle
prkazu o tom, e penn prostedky potebn k vy-
placen doplatk byly pedny osob poven vypla-
cenm doplatk [ 220i odst. 1 psm. k) ObchZ], doklad
o tom,e listinn akcie potebn k vmn byly pedny
osob, je tuto vmnu obstarv, m-li zastnn spo- se zstupci zamstnanc a novou valnou hromadu, kter
lenost, kter se m fz slouenm pemnit na evrop-
skou, listinn akcie [ 220i odst. 1 psm. l) ObchZ], do-
klad o doruen oznmen Stedisku cennch papr,
pop. centrlnmu depoziti o vydn akci potebnch
k vmn pro akcione zanikajcch spolenost
a o zmn daj v akcich akcion zastnn spo- kldaj spolenci i akcioni dosavadnch nrodnch
lenosti, kter se m fz slouenm pemnit na evrop-
skou spolenost, maj-li bt vydny nebo zmnny za-
knihovan akcie [ 220i odst. 1 psm. m) ObchZ], jako
i dalch podklad, je budou uvedeny v pslunm pro-
vdcm pedpisu.
Formln a obsahov nleitosti osvden se budou
a na vjimky dit eskm prvem. Podle 16 odst. 1
ZES je osvden podle l. 25 bodu 2 NSE veejnou listi-
nou. Z toho lze dovodit, e je not vystav vdy v es-
km jazyku.Poadavky ohledn formy a obsahu jeho p-
padnho pekladu do ednho jazyka sttu, ve kterm
se bude evropsk spolenost zapisovat do rejstku, vy-
plynou z prva tohoto sttu. Dal obligatorn nleitosti
osvden mohou plynout pmo z textu nazen o SE.
Tk se to prakticky jen poadavku obsaenho v l. 25
odst. 3 NSE, podle nho mus osvden obsahovat in-
formaci o tom, e na zklad aloby oprvnn osoby
probh ped soudem v esk republice zen proti z-
astnn spolenosti o uren pimenho vmnnho ropsk spolenosti.
pomru akci, resp. ve doplatku. Musej bt ovem spl-
nny pedpoklady, za kterch tuzemskm meninovm
akcionm vznikne prvo na takov postup podle n-
rodn pravy prva na dorovnn podle 17 odst. 1 ZES
ve spojen s 220k ObchZ.
Cel ada problm a nejasnost se ve k zpisu fze,
tj. evropsk spolenosti do pslunho (obchodnho)
rejstku, zvlt bude-li k nmu dochzet na naem
zem. Analza danho okruhu otzek by nicmn pe-
kroila el i ppustn rozsah tohoto pojednn. Budi
tedy jen zmnno, e nezbytnm pedpokladem pro pro-
veden zpisu,a ji v tuzemsku,nebo v zahrani,je ped-
loen osvden o splnn podmnek pro fzi.Tato po-
vinnost plyne kad ze zastnnch spolenost z l.26
odst. 2 NSE, a to nejpozdji do esti msc od jeho vy-
staven. Lhtu je patrn teba povaovat za zachovanou,
bylo-li v n osvden pedloeno, tj. dorueno soudu,
a to v pvodnm znn. Nemlo by tak rozhodovat, kdy
spolenost doplnila tak edn peklad, ani kdy a jak
soud o zpisu rozhodl. To, e nvrh na zpis evropsk
spolenosti do tuzemskho obchodnho rejstku mus
bt podn spolen vemi zastnnmi spolenostmi, nebo ve stt,v nm m mt sdlo zakldan spolenost.
slo 1/2005 37
na druh stran znamen, e spolenosti musej vydn
zhruba ve stejnm obdob. Pokud by nkter z nich ob-
drela osvden vrazn dve, nemohla by je uplatnit,
dokud by se k jejmu nvrhu nepipojily tak ostatn z-
astnn spolenosti. Mezitm by mohlo osvden po-
zbt innosti.Teoreticky by sice bylo mon nvrh po-
dat s tm,e zbyl spolenosti osvden dopln na vzvu
soudu, een je to vak pouze doasn. Kdyby na vzvu
vas nereflektovaly, soud by zen zastavil, tj. nvrh by
bylo teba podvat znovu a estimsn lhta by tak jako
tak uplynula. Praktick a douc bude koordinace -
dost o osvden zvlt tam, kde jeho vydn v nkte-
rch spolenostech brn fakt, e si valn hromada pi
schvalovn projektu fze vyhradila dodaten schvlen
participace zamstnanc, tj. ek se na vsledek jednn
jej posvt.
3.2 Holdingov evropsk spolenost
Specifikum pravy zakldn holdingov evropsk
spolenosti spov v tom, e spolenost formln za-
spolenost,vznamnou roli v procesu nicmn hraj tyto
spolenosti. Nazvaj se jako tzv. promotorsk. edn
peklad nazen o SE do eskho jazyka hovo o spo-
lenostech,kter daly podnt k zaloen holdingov SE.
Zjednoduen lze konstatovat, e budouc dcein spo-
lenosti musej vyvinout iniciativu, aby nad sebou na-
msto dosavadnch spolenk vytvoily holdingovou ev-
ropskou spolenost, do n dosavadn spolenci i
akcioni vlo sv podly na tchto spolenostech. Po-
stup stanoven nazenm o SE pro zakldn holdingov
evropsk spolenosti nen v eskm nrodnm prvu
upraven, je proto sporn, jak ustanoven obchodnho
zkonku na tento zpsob zakldn evropsk spole-
nosti vbec subsidirn aplikovat. To vyvol adu
praktickch problm a nesnz. Jeliko ovem proces
zakldn holdingov evropsk spolenosti a priori ne-
pedpokld tak intenzivn podl not,nsleduje pouze
vet zkladnch informac o tomto zpsobu vzniku ev-
Statutrn orgny promotorskch spolenost nejprve
piprav spolen projekt zaloen holdingov evropsk
spolenosti (l. 32 odst. 2 NSE), ulo jej do sbrky listin
pslunho rejstku a uloen zveejn v nrodnm vst-
nku nejmn msc ped konnm valn hromady, kter
m projekt schvlit (l. 32 odst. 3 NSE). Projekt mus ob-
sahovat dvodovou zprvu, je vysvtluje a odvoduje
prvn a hospodsk hlediska zaloen a uvd dsledky
vytvoen holdingov evropsk spolenosti pro spole-
nky promotorsk spolenosti a zamstnance.Nleitosti
projektu stanov l. 32 odst. 2 NSE. Projekt pezkoum
za kadou promotorskou spolenost nezvisl znalec (i
vce znalc) jmenovan v souladu s nrodn pravou apli-
kovatelnou na fze, pop. spolen znalec za podmnek
stanovench podle tch pedpis (viz l. 32 odst. 4 NSE
a 19 ZES) a na zklad pezkoumn vyhotov bu po-
drobnou psemnou zprvu pro spolenky jedn z pro-
motorskch spolenost nebo jednu spolenou psem-
nou zprvu pro spolenky vech promotorskch
spolenost. Spolen znalec (znalci) me bt jmeno-
vn ve stt sdla kterkoliv z promotorskch spolenost
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 38

38 slo 1/2005 AD NOTAM

Pokud by ml bt znalec jmenovn v esk republice, otzkou, zda by se nemlo pimen aplikovat i usta-
postupuje se podle 220c odst. 1 a 59 odst. 3 ObchZ. noven 220e odst. 1 a 2 ObchZ, jako je tomu pi schva-
Mla-li by bt zpracovna spolen psemn zprva pro lovn fze. Pak by bylo zapoteb v pozvnce na valnou
spolenky vech promotorskch spolenost, vyaduje hromadu nebo oznmen o jejm konn upozornit spo-
esk prvo v 220c odst.1 a 3,aby byli jmenovni znalci lenky tak na jejich prva seznmit se s pslunmi do-
dva a podali spolenou psemnou zprvu. Na rozdl od kumenty a na prvo vydat si opis nebo vtah z tchto
fze se nevyaduje zvltn zprva dcho orgnu ani dokument. Na valn hromad by musely bt spolen-
pezkoumn dozorm orgnem promotorsk spole- km tyto dokumenty k dispozici k nahldnut. Pedsta-
nosti.Nazen o SE ani vslovn neukld povinnost pro- venstvo (sprvn rada, jednatel) by na potku valn hro-
motorsk spolenosti poskytnout spolenkm znalec- mady mlo objasnit projekt,pak by mla sdlit stanovisko
kou zprvu zpracovanou podle l. 32 a nein tak ani dozor rada, existuje-li, a ped hlasovnm by mli bt
zkon o SE.Lze vak usuzovat,e spolenci takov prvo spolenci seznmeni se zprvou znalce.
maj. Nepmo to lze dovozovat jednak z l. 32 odst. 4 Dnem schvlen projektu valnou hromadou zane b-
NSE, kde se stanov, e znalci maj pezkoumvat projekt et tmsn lhta, bhem n mohou spolenci pro-
podle vnitrosttnch prvnch pedpis, jimi se provd motorskch spolenost sdlit, zda maj v myslu vloit
smrnice o fzch akciovch spolenost,a jednak z toho, sv podly v tchto spolenostech do pipravovan ev-
e zprva se zpracovv podle tho ustanoven pro spo- ropsk spolenosti (l. 33 odst. 1 NSE). Nazen o SE ne-
lenky promotorsk spolenosti, nikoliv jen pro spo- stanov formu sdlen.To by mohlo znamenat,e se me
lenost a jej orgny. Lze tedy uzavt, e zprva znalce stt i stn.Nazen o SE rovn nestanov,zda mus pro-
pi zakldn holdingov evropsk spolenosti mus bt bhat upisovn akci holdingov evropsk spolenosti
v sdle esk promotorsk spolenosti k nahldnut pro nebo nikoliv, jen uruje, e akcie a obchodn podly mus
spolenky alespo jeden msc ped stanovenm datem bt v te lht pevedeny. Zejm posta, sdl-li spo-
konn valn hromady, je m schvalovat projekt (viz lenk promotorsk spolenosti, e m zjem vloit do
220d odst. 1 ObchZ), a promotorsk spolenost je po- holdingov evropsk spolenosti sv akcie i obchodn
vinna vydat kadmu spolenkovi, kter o to pod, podly. Pot ji me, ba mus, nsledovat pevod. Pjde-
bez zbytenho odkladu a bezplatn opis nebo vtah li o eskou promotorskou spolenost s ruenm omeze-
z tto zprvy ( 220d odst. 4 ObchZ). Nazen o SE ne- nm, bude nutno v dan tmsn lht rovn uzavt
ukld promotorsk spolenosti, a to ani nepmo, aby smlouvu o pevodu obchodnho podlu. K tomu se poj
zpstupnila pro akcione ve svm sdle projekt, ani ne- nkolik nejasnost, prostor vymezen tomuto pspvku
zakld prvo akcion na opis nebo vtah z nj. Z- nicmn nedovoluje jejich analzu. Pevedou-li zjemci
jemci jsou tedy odkzni zejm jen na sbrku listin rej- z ad spolenk alespo takov podl v holdingov ev-
stkovho soudu. Nelze vak vylouit, e promotorsk ropsk spolenosti, kter poadoval projekt jejho zalo-
spolenost bude ke svm spolenkm vstcn a po- en (z l. 32 odst. 2 NSE plyne, e do holdingov evrop-
skytne jim ve vztahu k projektu stejn prvo, jak lze do- sk spolenosti je teba vloit alespo tolik podl na
vodit ve vztahu ke zprv znalce. Nevyaduje se ani, aby kad promotorsk spolenosti,aby evropsk spolenost
byli pro spolenky k dispozici jin psemnosti, jako je disponovala nejmn polovinou hlasovacch prv na tto
tomu pi fzi. spolenosti), a jsou-li splnny dal podmnky stanoven
Nazen o SE roziuje psobnost valn hromady jak v projektu, me bt evropsk spolenost zaloena (l.
esk akciov spolenosti, tak esk spolenosti s rue- 33 odst. 2 NSE). Sdlen o tom zveejn promotorsk spo-
nm omezenm nad rmec stanoven obchodnm zko- lenosti v nrodnm vstnku (l.33 odst.3 NSE).Od oka-
nkem, nebo vyaduje, aby projekt zaloen holdingov miku zveejnn tto skutenosti b dodaten m-
evropsk spolenosti schvlily valn hromady vech pro- sn lhta,bhem n maj spolenci,kte dosud zstali
motorskch spolenost (l. 32 odst. 6 NSE). Neobsahuje pasivn, posledn monost projevit vli stt se akcioni
nicmn dn poadavky na vlastn prbh valn hro- budouc holdingov evropsk spolenosti, namsto aby
mady ani na poet hlas, jm mus bt projekt schvlen. se ocitli v menin v dosavadnch promotorskch spo-
Uvedenou mezeru vyplnil tuzemsk zkonodrce v 21 lenostech, je ke dni vzniku ovldne holdingov evrop-
ZES. Rozhodnut valn hromady mus bt pijato stejnou sk spolenost (l. 33 odst. 3 NSE). Po uplynut tto lhty
vtinou, jakou se schvaluje nvrh smlouvy o fzi podle me bt evropsk spolenost zapsna do obchodnho
obchodnho zkonku, a mus o nm bt pozen not- rejstku ve stt navrenho sdla (l.33 odst.5 NSE).Na
sk zpis jako o rozhodnut valn hromady o fzi (viz rozdl od zakldn evropsk spolenosti fz neupravuje
220e odst.10 a 11 ObchZ).Obdobn jako u fze si me nazen o SE pi zakldn holdingov evropsk spole-
valn hromada promotorsk spolenosti vyhradit prvo nosti institut osvden.To znamen, e esk rejstkov
podmnit podn nvrhu na zpis holdingov evropsk soud bude povinen zkoumat, zda jsou splnny pedpo-
spolenosti do obchodnho rejstku tm, e valn hro- klady jak pro zpis splnn podmnek zaloen evropsk
mada schvl dohodnut zpsob zapojen zamstnanc, spolenosti (to vdy, pokud bude mt promotorsk spo-
nebo jednn o zapojen zamstnanc probhaj para- lenost sdlo v esk republice) nebo pro proveden z-
leln a pokrauj nezvisle na valnch hromadch pro- pisu holdingov evropsk spolenosti, bude-li mt tato
motorskch spolenost.Je vak zapoteb,aby tento bod sdlo v esk republice, anebo pro oba zpisy, jestlie
poadu jednn byl uveden v pozvnce na valnou hro- alespo jedna promotorsk spolenost bude mt sdlo
madu nebo v oznmen o jejm konn vedle bodu schv- v esk republice a souasn navrhovan sdlo holdin-
len projektu zaloen holdingov evropsk spolenosti. gov evropsk spolenosti bude v esk republice.
Jinak se zejm na valnou hromadu aplikuj obecn usta- Z uvedenho vkladu je zejm, e nazen o SE ve
noven obchodnho zkonku o valn hromad akciov zaloen holdingov evropsk spolenosti vlun na
spolenosti nebo spolenosti s ruenm omezenm. Je splnn podmnky schvlen projektu zaloen valnmi
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 39

AD NOTAM slo 1/2005 39

hromadami vech promotorskch spolenost a dle na ochrany zkladnho kapitlu a vitel. Patrn to nelze
vloen poadovanch podl v promotorskch spole- vylouit, viz ostatn ustanoven 220c odst. 3 ObchZ,
nostech do zakldan evropsk spolenosti. Zcela stra- je obdobnou kumulaci pipout ve srovnateln situaci
nou ponechv, nakolik tato prava deroguje, nebo na- pi fzch akciovch spolenost. Problmy nicmn
opak navazuje na ustanoven nrodnho prva upravujc vzniknou tehdy, budou-li mt promotorsk spolenosti
obvykl postup pi zakldn akciov spolenosti, tj. ze- sdlo na zem jinch lenskch stt, ne je stt, ve kte-
jmna otzku formy a nleitost zakladatelsk smlouvy rm m bt zapsna holdingov evropsk spolenost.Ur-
(viz nap. 163 ObchZ, resp. 57 odst. 1 ObchZ, pokud by itm vchodiskem by snad mohl bt postup upraven
zakldan evropsk spolenost mla mt sdlo na zem v l. 32 odst. 4 NSE, pipoutjc, aby byl spolen zna-
esk republiky), ale i nap. problematiku oceovn ne- lec jmenovn ve sttu budoucho sdla zakldan spo-
penitch vklad do jejho zkladnho kapitlu, je ak- lenosti. Konenou odpov nicmn bude oprvnn
cie,resp.obchodn podly v dosavadnch promotorskch podat teprve Evropsk soudn dvr.
spolenostech nepochybn pedstavuj (viz 59 odst. 3 Ji z nkolika naznaench otzek plyne,e zen o po-
ObchZ). Klonme se spe k zvru, e nazen upravuje volen zpisu splnn podmnek pro zaloen holdingov
zvltn zpsob zakldn spolenosti, pi kterm se z- evropsk spolenosti, jako i zpisu tto spolenosti do
sadn neuplatn nrodn ustanoven o zakladatelskch obchodnho rejstku bude prvn komplikovan. Tm
smlouvch a jejich uzavrn.Obdobn jako u nadnrodn spe, e splnn nkterch poadavk pro oba zpisy
fze stc ve vznik evropsk spolenosti tak u tohoto bude asto nutn zkoumat podle zahraninho prva.
zpsobu zakldn evropsk spolenosti nahrazuje za- Rovn vznik otzka, zda je rejstkov soud povinen
kladatelskou smlouvu, resp. jej uzaven projekt zalo- zkoumat jen splnn pedpoklad stanovench naze-
en, resp. jeho schvlen valnmi hromadami promo- nm o SE,nebo i prvnmi dy sttu sdla promotorskch
torskch spolenost. Nleitosti zakladatelsk smlouvy spolenost.V l. 33 odst. 5 NSE se stanov, e holdingov
akciov spolenosti, je bude teba urit v zjmu hlad- evropsk spolenost me bt zapsna do obchodnho
kho prbhu zaloen a dnho fungovn zakldan rejstku a pot, co se proke, e byly splnny forma-
evropsk spolenosti, lze vtlit do samotnho projektu lity uveden v l. 32 a l. 33 odst. 2 NSE. Krom toho je
zaloen. Tak nap. stanoven sprvce vkladu ve smyslu teba v souladu s l. 15 odst. 1 NSE splnit i podmnky pro
163 odst. 1 psm. g) ObchZ by mohlo (a patrn mlo) zpis akciov spolenosti v esk republice, neplyne-li
tvoit soust projektu zaloen podle l. 32 odst. 2 ve z nazen nco jinho. Minimln bude tedy muset rej-
vazb na l. 20 odst. 1 psm. c) NSE atd. Obdobn jako stkov soud zkoumat, zda je zde platn rozhodnut
u nadnrodn fze nicmn vyvstv otzka, zda by se valn hromady t kter promotorsk spolenosti podle
vzhledem k nesporn obliganm prvkm v rozhodovn prva danho sttu, a to me proces zpisu holdingov
valnch hromad promotorskch spolenost, souvisej- evropsk spolenosti ztit.To zcela ponechvme stra-
cch s tm, e tato rozhodnut formln nahrazuj zakla- nou otzku, jak postupovat, bude-li usnesen valn hro-
datelskou smlouvu akciov spolenosti, nemla na tato mady napadeno v zahrani pslunou alobou. Pak by
rozhodovn pece jen pimen vzthnout ustanoven ml rejstkov soud zen zejm peruit a vykat pra-
pedepisujc formu notskho zpisu.Tebae o pm vomocnho rozhodnut cizho soudu,pokud se o podn
aplikaci 57 odst. 1 ObchZ nelze uvaovat, nebo valn takov aloby vbec dozv.
hromada nem povahu prvnho konu, o kterm by Ustanoven l. 34 NSE zmocuje lensk stty, aby pi-
bylo mon poizovat notsk zpis, nabz se alespo jaly pravu k inn ochran spolenk, kte nesou-
monost, aby byl projekt zaloen pojat do zpisu o roz- hlasili se zaloenm holdingov evropsk spolenosti,v-
hodnut valn hromady, jej bude not tak jako tak po- itel a zamstnanc. Zkon o SE zmocnn vyuv, jen
izovat v souladu s 21 odst. 1 ZES.To ve samozejm pokud jde o ochranu minoritnch spolenk. Odkaz
za pedpokladu, e valn hromady promotorskch spo- v 21 odst. 2 ZES smuje k pimen aplikaci ustano-
lenost budou schvalovat projekt zaloen holdingov ven obchodnho zkonku o ochran meninovch ak-
evropsk spolenosti, je bude mt sdlo na zem esk cion.Z povahy vci bude nutn dovodit,e odkaz sm-
republiky. V opanm ppad bude nutno sledovat uje k 220m odst. 46 ObchZ. S tm souvis poadavek,
prvn pravu sttu, ve kterm bude dochzet k zpisu aby notsk zpis o rozhodnut valn hromady obsa-
evropsk spolenosti do pslunho rejstku, jako hoval jmna spolenk,kte hlasovali proti rozhodnut.
i praxi tamjch rejstkovch orgn. Zvltn ochranu vitel naopak tuzemsk zkonodrce
Nemn nejasn zstv osud znaleckch posudk v zkon o SE nezakotvil a je to tak sprvn. Prvn sub-
k ocenn pedmtu nepenitch vklad do zakldan jektivita i majetkov pomry promotorskch spolenost
holdingov evropsk spolenosti podle 59 odst. 3 se v dsledku zaloen holdingov evropsk spolenosti
ObchZ, bude-li mt podle projektu sdlo na zem esk nemn. Jej vznik se projev jedin ve sloen jejich ak-
republiky. Nazen o SE sice pepokld, e projekt bu- cion, resp. spolenk. Dosavadn spolenky vystd
dou pezkoumvat nezvisl znalci, tit jejich prce rozhodujc vliv holdingov spolenosti. Jeho uplato-
nicmn spov jinde, a sice v kolu posoudit v zjmu vn ve vztahu k promotorskm spolenostem se sdlem
spolenk promotorskch spolenost adekvtnost v- na zem esk republiky nicmn z hlediska ochrany
mnnho pomru (viz vslovnou dikci l.32 odst.4 NSE). vitel dostaten limituj pedpisy koncernovho
el ocenn vkladu podle 59 odst. 3 ObchZ je jin. prva (viz zejmna 66a ObchZ). Implementace dalch
Sleduje ochranu zkladnho kapitlu zakldan spole- ochrannch mechanism by byla nadbyten.
nosti, zvlt s pihldnutm k zjmm jejch vitel.
Nen jasn, zda se budou znalci jmenovan podle l. 32 3.3 Dcein evropsk spolenost (joint-venture)
odst. 4 NSE, resp. navazujcch ustanoven nrodnho Budou-li splnny podmnky l. 2 odst. 3 NSE, pokud
prva, moci nezvisle vyjadovat tak k otzkm jde o osoby zakladatel, pak z l. 36 NSE plyne, e za-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 40

40 slo 1/2005 AD NOTAM

kldn dcein evropsk spolenosti se sdlem v esk nj,nakolik lze reln oekvat,e ada evropskch spo-
republice se bude dit ustanovenmi obchodnho zko- lenost bude vznikat prv tmto zpsobem. Nen jist
nku o zakldn akciovch spolenost s tou vjimkou, nhodou,e prvn evropsk spolenost v Rakousku,a pa-
e poadavky na obsah stanov jsou modifikovny jak na- trn v cel Evrop, vznikla prv transformac z nrodn
zenm o SE, tak zkonem o SE a e nelze pout usta- akciov spolenosti. Stalo se tak pouh tyi dny pot,
noven obchodnho zkonku o zakldan akciov spo- co nazen o SE nabylo innosti,a to dne 12.jna 2004.
lenosti s veejnou nabdkou akci. Z ve uvedenho Prvenstv dr spolenost BAUHOLDING STRABAG SE
plyne, e na zakldn dcein evropsk spolenosti se (dve AG).7
sdlem v esk republice se budou aplikovat krom l. Podle l. 37 odst. 4 NSE vypracuje dc orgn akciov
2 odst. 3 a l. 36 NSE ustanoven 57 odst. 1, 162163a, spolenosti projekt pemny a zprvu, kter vysvtluje
171 odst. 1, 3, 172 a 175 ObchZ. Ne zcela jasn je a odvoduje prvn a hospodsk hlediska pemny
ustanoven l. 2 odst. 3 NSE, kter stanov, e spolenosti a uvd dsledky pechodu na formu evropsk spole-
ve smyslu l. 48 odst. 2 Smlouvy o zaloen ES a jin ve- nosti pro akcione a zamstnance. Obchodn zkonk
ejnoprvn nebo soukromoprvn prvnick osoby za- nepouv pojem projekt pemny ale nvrh zmny
loen podle prva lenskho sttu, kter maj sdlo prvn formy. Obsahov vak jde o tot. Nazen o SE
a sprvn sted ve Spoleenstv, mohou zaloit dcei- nestanov formu projektu pemny, ale z povahy vci
nou evropskou spolenost.Toto ustanoven je mono vy- a povinnosti publikace projektu lze dovozovat, e mus
loit bu tak,e zakladateli dcein evropsk spolenosti mt psemnou formu. Formu notskho zpisu nevya-
mohou bt jen tam uveden spolenosti a osoby a nikdo duje ani obchodn zkonk pro nvrh zmny prvn
jin (zejmna nikoliv fyzick osoby), nebo tak, e zakla- formy.V 69d odst. 4 ObchZ je upravena i zprva statu-
datelem me bt kdokoliv, ale spolenosti a prvnick trnho orgnu. Lze dovozovat, e ustanoven obchod-
osoby,je mus splovat poadavky l.2 odst.3 NSE,mus nho zkonku o povinnosti zpracovat nvrh zmny
zskat takov podl na zakldan evropsk spolenosti, prvn formy a o zprv statutrnho orgnu se nepou-
aby ve vztahu k nim mla charakter dcein spolenosti. ij, nebo zde existuje zvltn prvn prava v nazen
Z bodu 10 dvod uvedench v preambuli k nazen o SE. Nazen o SE nicmn nestanov, zda maj akcio-
o SE, kde se hovo o tom, e mus bt pinejmenm ni prvo seznmit se pedem s projektem pemny
mon vytvoit takovou spolenost jako prostedek a vysvtlujc zprvou pedstavenstva. Pouze ukld zve-
umoujc spolenostem a jinm prvnickm osobm ejnn projektu pemny. Bude tedy rozhodujc, zda se
provozujcm hospodskou innost a dcm se prvem m podprn uplatnit nrodn prvn prava pemn
rznch lenskch stt, aby vytvoily spolen dcein spolenost, nebo zkon o SE problm nee. Ustano-
spolenosti, lze dovozovat, e sprvn je patrn prvn ven 69d odst. 4 ObchZ navc vyaduje, aby dozor
z obou uvedench vkladovch monost.To potvrzuje rada pezkoumala nvrh rozhodnut o zmn prvn
i znn l. 36 NSE, kde se stanov, e na spolenosti formy a podala o tom zprvu valn hromad, kter bude
a ostatn prvnick osoby astnc se zaloen se vzta- tento nvrh schvalovat. Je otzkou, zda se m toto usta-
huj pedpisy,ktermi se d jejich ast na zaloen dce- noven aplikovat i na projekt pemny. M-li bt pod-
in spolenosti ve form akciov spolenosti podle vnit- prn aplikovno nrodn prvo, pak ano, jinak nikoliv.
rosttnch prvnch pedpis. Pokud by se mohl K zvru, e nrodn prvo bude na pemnu akciov
zakldn dcein evropsk spolenosti astnit i nkdo spolenosti podprn aplikovateln, svd zejmna sku-
jin,mohlo by bt problematick uren,jakmi pedpisy tenost, e nazen o SE vbec nestanov, co je obsahem
by se mla jeho ast dit, a nazen o SE by zejm ne- projektu pemny, a nestanov to ani zkon o SE. Nez-
nechalo tuto otzku zcela otevenou. bude tedy zejm ne podprn pout ustanoven
Praktick postup pi zaloen a vzniku dcein ev- 69d odst. 5 ObchZ o nleitostech nvrhu na zmnu
ropsk spolenosti bude takov, e nejmn dv spo- prvn formy.
lenosti i prvnick osoby splujc poadavky l. 2 l. 37 odst. 5 NSE vyaduje zveejnit zpsobem sta-
odst. 3 NSE uzavou nejprve zakladatelskou smlouvu novenm v l. 3 prvn smrnice projekt pemny ales-
podle 162 odst. 2 a 163 odst. 1 ObchZ, a to podle 57 po jeden msc ped konnm valn hromady, kter m
odst.1 ObchZ ve form notskho zpisu.Minimln n- o pemn rozhodnout. To znamen minimln povin-
leitosti zakladatelsk smlouvy plynou z 163 odst. 1 a 4 nost jeho uloen do sbrky listin a zveejnn projektu
a 172 odst. 3 ObchZ. Z 172 odst. 2 a 3 ObchZ plyne, nebo informace o jeho uloen do sbrky listin v Ob-
e obsahem zakladatelsk smlouvy pi zakldn dcein chodnm vstnku. Sporn me bt, zda se m provdt
evropsk spolenosti mus bt nad poadavky ustano- zpis projektu pemny do obchodnho rejstku. Zkon
ven 163 odst. 1 ObchZ i projev vle zakladatel o SE ml a pli nepome ani esk nrodn prvo.
ohledn skutenost uvedench v 171 odst. 1 a 3 Ob- V 69d odst. 11 ObchZ se pouze stanov, e zmr pi-
chZ. To je vak koneckonc i soust zakladatelsk jmout rozhodnut o zmn prvn formy zveejn statu-
smlouvy podle 163 odst. 1 ObchZ. trn orgn alespo 15 dn ped pijetm rozhodnut
o zmn prvn formy. prava plynouc z nazen o SE
3.4 Transformace tuzemsk akciov spolenosti vak postup podle 69d odst. 11 ObchZ vyluuje. Je
na evropskou proto teba aplikovat obecnou prvn pravu. Nevya-
Podrobnosti o zaloen evropsk spolenosti trans- duje-li zkon ani nazen o SE zpis projektu pemny
formac z nrodn akciov spolenosti jsou upraveny do obchodnho rejstku, posta, aby byl tento projekt
v l.37 NSE.Je otzkou,nakolik je tato prava komplexn, uloen ve lht stanoven nazenm o SE do sbrky lis-
resp. nakolik se podprn uplatn nrodn ustanoven
o zmnch prvn formy.V esk republice jde zejmna 7
Srov. rubriku Zprvy (News) na webov adrese www.se-net-
o 69d69g a 220zb ObchZ. Problm je o to aktul- work.org.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 41

AD NOTAM slo 1/2005 41

tiny a aby v te lht byla v Obchodnm vstnku zve- tiv (majetku) a zvazk, pouit zpsoby ocenn (ma-
ejnna informace o uloen projektu pemny do sbrky jetku) a zvazk, daj o tom, zda ve istch aktiv od-
listin nebo cel jeho text. Jak daj m bt zveejnn povd alespo zkladnmu kapitlu s pipotenm re-
v Obchodnm vstnku,by mla rejstkovmu soudu sd- zervnch fond, kter podle prvnch pedpis a stanov
lit dotyn spolenost v souladu s obecnou pravou. nesm bt rozdleny, a stku, kterou se ist aktiva oce-
Vzhledem k nutnosti podprn aplikace nrodnho uj. Protoe znalec se vyjaduje k vi zkladnho kapi-
prva na obsah projektu pemny lze uzavt, e je teba tlu a nedisponibilnch fond pemovan spolenosti,
aplikovat i ustanoven obchodnho zkonku o prvu ak- lze uinit zvr, e v souvislosti s pemnou na evrop-
cion na seznmen se s projektem pemny a vy- skou spolenost neme akciov spolenost mnit vi
svtlujc zprvou pedstavenstva. Podle 69d odst. 2 svho zkladnho kapitlu,jako je tomu pi zmn prvn
ObchZ mus bt projekt pemny a vysvtlujc zprva formy podle obchodnho zkonku,a e tedy projekt pe-
pedstavenstva k dispozici akcionm alespo msc mny neme uvdt pro evropskou spolenost jinou
ped konnm valn hromady, kter m o pemn roz- vi zkladnho kapitlu, ne kterou m pemovan
hodovat, ledae jsou vichni akcioni leny pedsta- spolenost. Z toho tak plyne, e na evropskou spole-
venstva nebo vichni akcioni souhlas s tm, e lhta nost se neme pemnit akciov spolenost, ve jej-
nemus bt dodrena. Souhlas mus mt psemnou formu ho zkladnho kapitlu nedosahuje stky uveden
s edn ovenm podpisem nebo mus bt udlen na v l. 4 odst. 2 NSE. To je vrazn zmna oproti esk
valn hromad.Souhlas mus bt uveden v notskm z- prav. Uvedenou pravou v nazen o SE je z povahy
pisu o rozhodnut valn hromady, jm se schvaluje pro- vci vylouena nejen podprn aplikace 69d odst. 8
jekt pemny, a je zvazn i vi prvnm nstupcm ak- ObchZ o oceovn istho obchodnho majetku, ale
cione. i 69d odst. 6 a 7 ObchZ o etnch zvrkch, poada-
Nazen o SE obdobn jako obchodn zkonk vya- vek vazby vlastnho kapitlu a zkladnho kapitlu pe-
duje znaleck osvden stavu istch aktiv pemo- mnn spolenosti i 69d odst. 9 ObchZ o povinnosti
van spolenosti. Podle l. 37 odst. 6 NSE ped konnm akcion doplatit do ve zkladnho kapitlu, dojde-li
valn hromady, je bude schvalovat projekt pemny, do zpisu spolenosti do obchodnho rejstku k poklesu
mus jeden nebo vce nezvislch znalc jmenovanch vlastnho kapitlu pod zkladn kapitl.
nebo schvlench v souladu s vnitrosttnmi prvnmi Projekt pemny mus bt podle l. 37 odst. 7 NSE
pedpisy, ktermi se provd lnek 10 smrnice schvlen valnou hromadou, a to spolen se stanovami
78/855/EHS (jde o 220c ObchZ), soudem nebo sprv- evropsk spolenosti. Z toho by mohlo bt dovozovno,
nm adem lenskho sttu, jeho prvem se d spo- e stanovy evropsk spolenosti nemohou bt soust
lenost, kter se mn na evropskou spolenost, nleit projektu pemny. Takov zvr se vak nejev jako
osvdit v souladu se smrnic 77/91/EHS,e spolenost sprvn. Jinak by se mohlo stt, e valn hromada schvl
m ist aktiva nejmn ve vi svho zkladnho kapi- projekt pemny a neschvl stanovy i obrcen. Roz-
tlu a rezervnch fond, kter nesmj bt podle prv- hodnut valn hromady mus bt pijato v souladu s vnit-
nch pedpis nebo stanov rozdleny. K tomu se v 22 rosttnmi prvnmi pedpisy, ktermi se provd lnek
ZES pouze uvd, e na jmenovn znalce podle l. 37 7 smrnice 78/855/EHS. Jde o pravidla, kter stanov
NSE se pouij pimen ustanoven obchodnho zko- esk nrodn prvo pro slouen v 220e odst. 10 a 11
nku o znalci pro fzi.Nic se vak neuruje o obsahu zna- ObchZ.Z tchto ustanoven plyne,e k rozhodnut valn
leckho posudku. Na rozdl od toho rakousk provdc hromady o schvlen projektu pemny se vyaduje sou-
zkon odkazuje na znaleck posudek pro oceovn ne- hlas alespo t tvrtin hlas ptomnch akcion. Sta-
penitch vklad.To je logick, nebo oceovn nepe- novy spolenosti mohou vyadovat vy vtinu nebo
nitch vklad je harmonizovno prv smrnic splnn dalch podmnek.Jestlie spolenost vydala vce
77/91/EHS,na ni nazen o SE odkazuje.Obdobn bude druh akci,vyaduje se i souhlas alespo t tvrtin hlas
proto teba postupovat i pi transformacch v esk re- ptomnch akcion u kadho druhu akci. O roz-
publice.Z nazen o SE neplyne,zda se pod pojmem ak- hodnut valn hromady o pemn mus bt pozen no-
tiva maj rozumt aktiva ve smyslu etnm, nebo ma- tsk zpis, jeho plohou mus bt projekt pemny.
jetek ve smyslu prvnm. Vzhledem k tomu, e nazen Not mus osvdit,zda jsou splnny podmnky pro pe-
o SE odkazuje na oceovn nepenitch vklad do ak- mnu uveden v nazen o SE, zejmna mus osvdit,
ciov spolenosti, lze zejm pod pojmem aktiva ro- zda pemovan spolenost m po stanovenou dobu
zumt majetek a pod pojmem ist aktiva ist ob- dceinou spolenost v jinm stt EU, jak to vyaduje
chodn majetek ve smyslu obchodnho zkonku. l. 2 odst. 4 NSE.
Z odkazu na ustanoven o jmenovn znalce pro fze Nazen o SE nestanov pravidla na ochranu meni-
( 220c ObchZ) plyne, e osvden vyd znalec jmeno- novch akcion ani vitel pemovan spolenosti
van soudem podle 59 odst. 3 ObchZ, a to ped ped- ani nezmocuje lensk stty, aby je pro tyto ppady
loenm projektu pemny dozor rad,poppad valn upravily.Me bt proto sporn,zda lze na pemnu sub-
hromad. Osvden mus bt k nahldnut astnkm sidirn aplikovat pslun ustanoven obchodnho z-
valn hromady, je bude rozhodovat o pemn spole- konku, nebo ten v souvislosti se zmnou prvn formy
nosti. Pokud jde o obsah posudku znalce, neuplatn se akciov spolenosti takov opaten obsahuje.Vyjdeme-
ustanoven 220c ObchZ, ale prava pro oceovn ne- -li z toho, e l. 15 odst. 1 NSE naizuje podprnou apli-
penitch vklad plynouc z druh smrnice a ji pro- kaci nrodnho akciovho prva na zaloen evropsk
vdjc prava obsaen v 59 odst. 4 ObchZ. Z l. 37 spolenosti, nestanov-li nazen o SE jinak, dospvme
odst. 6 NSE a 59 odst. 4 ObchZ lze dovozovat, e po- k zvru, e je teba na tento proces aplikovat jak usta-
sudek znalce, jm se osvduje ve istch aktiv pe- noven na ochranu meninovch akcion, tak na
movan spolenosti,mus obsahovat alespo popis ak- ochranu vitel, tj. 220zb odst. 2 ObchZ, jen dle od-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 42

42 slo 1/2005 AD NOTAM

kazuje na 220u ObchZ.Vypodn se provede tak, e jinou evropskou spolenost podle l. 2 odst. 3 NSE je
evropsk spolenost odkoup vlastn akcie od oprvn- postup obdobn tomu, jak byl popsn ve u evropsk
nho akcione, a to postupem pimen podle 220m spolenosti joint-venture s tm rozdlem, e msto zakla-
odst. 36 ObchZ. Ustanoven na ochranu vitel jsou datelsk smlouvy se vyhotovuje o projevu vle zaklda-
upravena v 69f ObchZ. Z povahy vci pitom plyne, e jc evropsk spolenosti zakladatelsk listina,kter mus
zmnou prvn formy akciov spolenosti na evropskou mt rovn formu notskho zpisu.
spolenost se neme dobytnost pohledvek vitel
zhorit, proto prakticky nepichz v vahu pouit 4. Pemstn sdla evropsk spolenosti z zem
69d odst. 1 ObchZ. Aplikovateln jsou zejm ustano- esk republiky
ven 69f odst. 2 a 3 ObchZ o ochran majitel dluho-
pis a opnch list, pestoe to nen eln. Nicmn Pemstn zapsanho sdla evropsk spolenosti
ustanoven 69f je kogentn a zkon o SE pouit tchto z jedn jurisdikce do jin, se kterm je spojena zmna
ustanoven na evropskou spolenost nevyluuje. Na pe- rozhodnho prva subsidirn aplikovatelnho na
mnu akciov spolenosti na evropskou je teba apliko- vnitn pomry spolenosti, ale tak jej sttn pslu-
vat i ustanoven o odpovdnosti za kodu zpsobenou nosti, relativn komplexn upravuje l. 8 NSE. Zakazuje
poruenm povinnost pi pemn zakotven v 69f pitom, aby pemstn sdla vyvolalo likvidaci evropsk
odst. 5 a 6 ObchZ. Konen lze zejm aplikovat t spolenosti a vznik nov prvnick osoby. Kontinuita
69h ObchZ o neplatnosti zmny prvn formy. prvn osobnosti evropsk spolenosti mus zstat pi
Evropsk spolenost nebude moci bt do obchodnho zmn sdla zachovna. Nazen o SE podrobn vyme-
rejstku zapsna, dokud nebyla vyeena otzka partici- zuje nleitosti projektu pemstn sdla a jeho zveej-
pace zamstnanc na jejm zen v souladu s pslunmi nn (l. 8 odst. 2 NSE), a to nejmn dva msce ped
ustanovenmi nrodnho prva, je transponuj poa- jednnm valn hromady, kter m o projektu rozhod-
davky smrnice o SE. Podle 28a odst. 5 ObchZ nvrh nout (l. 8 odst. 6 NSE). Ohledn schvalovn projektu
na zpis zmny prvn formy, tedy i pemny na evrop- pemstn sdla valnou hromadou odkazuje l. 8 odst. 6
skou spolenost,podv osoba,jej prvn forma se mn NSE na l. 59, jen upravuje zmny stanov. Usnesen je
(pemovan akciov spolenost). Rejstkov soud tedy teba pijmout kvalifikovanou vtinou nejmn 2/3
bude povinen v zen zkoumat, zda jsou splnny pod- hlas. O usnesen valn hromady bude zejm zapoteb
mnky pro zpis evropsk spolenost do obchodnho podit notsk zpis, nebo jde o zmnu stanov, u n
rejstku.V souladu s l. 16 odst. 1 NSE vznikne evropsk esk podprn aplikovateln prvo tento poadavek
spolenost zpisem pemny do obchodnho rejstku. nastoluje. Ustanoven 11 ZES krom toho ukld ped-
Podle l. 37 odst. 9 NSE prva a povinnosti spolenosti, stavenstvu nebo sprvn rad navrhnout zpis usnesen
kter se m pemnit, tkajc se podmnek zamstnn, valn hromady o zmn sdla do obchodnho rejstku
vyplvajc z vnitrosttnch prvnch pedpis, praxe a uloit usnesen valn hromady do sbrky listin rejst-
a jednotlivch pracovnch smluv nebo pracovnch po- kovho soudu. Zpis usnesen valn hromady do ob-
mr, kter existuj ke dni zpisu do rejstku, se pev- chodnho rejstku se nicmn jev jako nadbyten,kdy
dj na evropskou spolenost jejm zpisem bez dalho. usnesen bude uloeno ve sbrce listin a jeho uloen
Toto ustanoven nazen se jev jako zbyten, ba do- oznmeno v Obchodnm vstnku. Jde pitom o poa-
konce matouc. Nezanik-li pemnou prvnick osoba, davek nad rmec nazen o SE, kter takovou povinnost
neme mt zpis do obchodnho rejstku dn vliv na neukld ani nezmocuje lensk stt k jej prav. Po-
pracovn prvn vztahy. Ustanoven se navc nezmiuje vinnost zapsat usnesen valn hromady do obchodnho
o majetku a zvazcch, kde mus platit stejn prvn re- rejstku navc vyvol nedouc soudn pezkum z-
im. Nesprvn je i hovoit o pevodu prv a povinnost, konnosti zapisovanho usnesen, pesto patrn bude
nebo jde o stejnou prvnickou osobu, kter jen zmnila nutn trvat na jeho proveden. To m vznam tak pro
prvn formu,take de iure k dnmu pevodu prv a po- tuzemskho note,kter zejm do okamiku proveden
vinnost ani dojt neme. Z ve uvedench dvod je zpisu nebude oprvnn osvdit splnn vekerch
mono ustanoven l. 37 odst. 9 NSE povaovat za obso- podmnek pro pemstn sdla.
letn. prava pemstn sdla vyuv rovn institutu
osvden. Kad lensk stt je povinen urit soud, no-
3.5 Dcein spolenost existujc evropsk spolenosti te nebo jin ad, kter zkontroluje a osvd splnn
Pestoe se evropsk spolenost me zsadn pod- pedpoklad pro pemstn sdla (l.8 odst.8 NSE).Usta-
let na vech ve popsanch zpsobech primrnho za- noven 14 ZES svuje i tuto agendu do psobnosti no-
loen jin evropsk spolenosti (z povahy vci vyjma t. Rejstkov orgn clovho lenskho sttu zape
transformace z akciov spolenosti), vytv pro ni na- evropskou spolenost do jm vedenho rejstku na z-
zen jet zvltn sekundrn (odvozen) zpsob za- klad osvden z lenskho sttu pvodnho sdla (l. 8
kldn dalch evropskch spolenost, kter budou ve odst.9 NSE).V ten okamik nabude zmna innosti (l.8
vztahu k n v postaven dceinch spolenost. Pro ten odst. 10 NSE).V obchodnm rejstku sttu dosavadnho
ppad nazen o SE neupravuje dn dodaten pod- sdla se evropsk spolenost deklaratorn vymae na z-
mnky.Evropsk spolenost tedy me zakldat libovoln klad notifikace,kterou uskuten rejstkov orgn sttu
poet dalch dceinch evropskch spolenost v libo- novho sdla (l. 8 odst. 11 NSE). Zmna se pot zveejn
volnch nrodnch prvnch dech. lenskm sttm, v pslunch nrodnch vstncch obou lenskch zem
jejich prava nepipout zakldn jednolennch ak- (l. 8 odst. 12 NSE). A do okamiku publikace vmazu
ciovch spolenost, zakazuje l. 3 odst. 2 NSE, aby ta- evropsk spolenosti ve stt, na jeho zem dosud sd-
kovou pravu vztahovaly na evropsk spolenosti zalo- lila,mohou tet osoby namtat vi evropsk spolenosti
en tmto zpsobem. Pi zakldn dcein spolenosti jej pvodn sdlo, ledae spolenost proke, e o pe-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 43
AD NOTAM
mstn sdla vdly (l. 8 odst. 13 NSE). Obdobn jako
u fze bude not pi vydvn osvden na zem esk
republiky povinen vykat, zda bude podn nvrh na vy-
sloven neplatnosti usnesen valn hromady a jak o nm
soud rozhodne.
Ochranu tetch osob, zejmna vitel, posiluje l. 8
odst. 16 NSE. Pro ely alob podanch proti evropsk
spolenosti ohledn zvazk vzniklch ped innost
pemstn sdla lze vychzet z dosavadnho sdla, a to
i tehdy, byly-li aloby podny a po tomto okamiku.
Vitel se tedy nemusej obvat,e se pemstnm sdla
zhor jejich schopnost uplatovat nroky za evropskou
spolenost. To se zejm tk tak veden exekuce.
Bude-li nicmn zmna sdla doprovzena pesunem
majetku evropsk spolenosti, lze oekvat, e se po-
staven vitel pece jen zhor. Je ovem teba pipo-
menout vysokou rove mezisttn spoluprce len-
skch stt v oblasti civilnho soudnictv, a to jak ve fzi
nalzac, tak vykonvac. Krom toho plat, e zmnu
sdla nelze zapsat,je-li na majetek spolenosti prohlen
ve stt pvodnho sdla konkurz i vedena likvidace
(l. 8 odst. 15 NSE) a dal obdobn zen. Ochran v-
itel evropsk spolenosti, jej sdlo m bt pems-
tno do zahrani, slou tak l. 8 odst. 7 NSE. Ukld
pslunmu orgnu, aby osvden o splnn pedpo-
klad pemstn sdla vydal jen tehdy, budou-li ade-
kvtn chrnny pohledvky vitel (vetn sttu),
kter vznikly ped zveejnnm projektu pemstn
sdla, a to v me poadovan nrodnm prvem. Usta-
noven 13 ZES v tto souvislosti odkazuje na pim-
en pouit ustanoven obchodnho zkonku
o ochran vitel pi fzi akciovch spolenost s tm
ovem,e oprvnn vitel mohou poadovat zajitn
ve lht t msc od zveejnn nvrhu pemstn za- skm sttm jako esk republika,jejich akciov prava
psanho sdla podle 10 ZES. Pamatuje se rovn na
ochranu minoritnch akcion.Tak jejich postaven by
se v dsledku pemstn sdla mohlo zhorit. Zmna
osobnho statutu a sttn pslunosti evropsk spole-
nosti me negativn ovlivnit kurs akci i faktickou
monost uplatnn nkterch prv akcion. Za tm
elem zmocuje l. 8 odst. 5 NSE lensk stty, aby
upravily mechanismy,je zajist ochranu akcion,kte
s pemstnm sdla nesouhlasili. Ustanoven 12 ZES
odkazuje na pimen pouit ustanoven obchodnho
zkonku o odkoupen akci nstupnickou spolenost
pi fzi akciovch spolenost,tj. 220m ObchZ.Veejn
nvrh smlouvy je nicmn evropsk spolenost povinna
uinit do jednoho msce od konn valn hromady,
kter schvlila nvrh pemstn sdla, tj. jet ped jeho
realizac. Not bude povinen osvdit, e spolenost
splnila poadavky obou citovanch ustanoven. Sporn
me bt, jak dsledky na ji uzaven kupn smlouvy
bude mt nsledn rozhodnut soudu, jm by byla pro-
hlena neplatnost usnesen valn hromady,kter schv-
lila nvrh pemstn zapsanho sdla.Pehlet nelze ani
drobn, le co do dsledk velmi podstatn formulan
rozdl mezi obchodnm zkonkem a textem nazen
o SE. Zatmco 220m ObchZ umouje chrnit akcio-
ne, kter nehlasoval pro usnesen valn hromady,
vetn takovho, jen se hlasovn zdrel, pop. se valn
hromady nezastnil, zmiuje l. 8 odst. 5 NSE vslovn
pouze akcione,kte se postavili proti pemstn sdla.
Okruh oprvnnch osob, kterm m bt nvrh uren,
tak bude v danm ppad podstatn u.
slo 1/2005 43
5. Corporate governance evropsk spolenosti
Struktura zen a sprvy evropsk spolenosti (cor-
porate governance) pedstavuje dal z jejch etnch
pednost. Nazen o SE pot jak s monistickm, tak
s dualistickm modelem. Zakladatel budou moci volit,
zda zorganizuj evropskou spolenost obdobn jako tu-
zemskou akciovou spolenost,tj.s pedstavenstvem jako
statutrnm a exekutivnm orgnem a dozor radou s p-
sobnost dozorovou, anebo podle modelu bnho ze-
jmna v anglosaskch zemch, ale t nap. ve Francii i
v Itlii, ve kterm spolenost spravuje jedin orgn
sprvn rada, kumulujc funkce exekutivy i dozoru. Na-
zen o SE stanov nkolik pravidel spolench obma
modelm vnitn struktury evropsk spolenosti, ale
i zvltnost struktury dualisticky zen evropsk spo-
lenosti. Tak nap. zkladn podoba dualistickho
systmu, upraven v l. 3942 NSE, odpovd nmec-
kmu vzoru. Nazen o SE pedpokld, e leny ped-
stavenstva evropsk spolenosti vol a odvolv dozor
rada. lensk stty nicmn mohou pipustit, aby sta-
novy evropsk spolenosti urily, e leny pedstaven-
stva vol a odvolv valn hromada. Viz k tomu ustano-
ven 23 ZES, je tohoto zmocnn vyuv.
Zkladn novinkou, ji pin nazen o SE a zejmna
zkon o SE, nicmn tvo prava monistick struktury
zen a sprvy. Jeliko se lensk stty neshodly na tom,
zda m bt evropsk spolenost koncipovna monisticky
i dualisticky,pedepisuje nazen o SE,aby byla ve vech
lenskch sttech k dispozici v obou podobch.Tak ev-
ropsk spolenost se sdlem v esk republice tak bude
moci bt zaloena jako monistick, tj. na ele s jedinm
orgnem kombinujcm funkce exekutivy i dozoru.len-
nezn monistick model corporate governance, ukld
l. 43 odst. 4 NSE, aby jej upravily speciln pro evrop-
skou spolenost. Tuzemsk zkonodrce pkaz naplnil
v ustanovench 4 a dle 2642 ZES, je se tkaj ze-
jmna sloen, psobnosti a oprvnn sprvn rady. Ev-
ropskm spolenostem se skrze monistick model ote-
vr monost flexibilnji, ale i lacinji strukturovat zen
a sprvu. Podle 26 ZES posta, aby ve sprvn rad za-
sedli ti lenov (nejve jejich poet me init 18).
Oproti dosavadnm tem lenm pedstavenstva ( 194
odst. 3 ObchZ) a k tomu nejmn dalm tem lenm
dozor rady ( 200 odst. 1 ObchZ) to znamen redukci
na polovinu.
Ustanoven zkona o SE o monistick struktue zen
a sprvy kopruj francouzsk vzor. Pevzat model za-
hrnuje dva subsystmy, lic se mrou exekutivnho za-
pojen pedsedy rady. Klasick subsystm spojuje funkci
pedsedy sprvn rady a generlnho editele v jedn
osob (pedseda generln editel).Jen pi takovm sou-
bhu funkc bude mt pedseda sprvn rady postaven
orgnu obchodnho veden a rovn statutrnho or-
gnu,tj.bude plnit lohu tzv.vkonnho lena rady (exe-
cutive director) 35 odst. 1, resp. 26 odst. 2 ZES. Os-
tatn lenov sprvn rady zaujmou spe role kontroln
obdobn jako lenov dozor rady v dualistickm
systmu (non-executive directors) 40 odst. 1 ZES.
Druh subsystm oddluje funkci pedsedy sprvn rady
a generlnho editele.Statutrnm orgnem spolenosti,
oprvnnm k obchodnmu veden, je jen generln e-
ditel viz opt 35 odst. 1, resp. 26 odst. 2 ZES. Na
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 44
44 slo 1/2005
pedsedu sprvn rady zbudou pevn reprezentativn
a koordinan oprvnn; jeho postaven se v mnohm
neli od ostatnch len rady (prvn mezi rovnmi). Zej-
mna posledn uveden pojet pibliuje sprvn radu
v monistickm modelu dozor rad v modelu dualistic-
km. Pesto je teba upozornit na podstatn rozdl.
V obou subsystmech pslu sprvn rad psobnost
v otzkch koncepnho zen spolenosti. Podle 40
odst. 1 ZES uruje sprvn rada orientaci innosti ev-
ropsk spolenosti a dohl na jej realizaci. S vjimkou
psobnosti vslovn sven valn hromad se sprvn
rada me v rmci pedmtu podnikn spolenosti za-
bvat kteroukoliv zsadn otzkou vznamnou pro dobr
fungovn evropsk spolenosti a prostednictvm svch
usnesen dit zleitosti tkajc se tchto otzek.V tom Jet k pozemkm evidovanm
bv spatovna jedna z pednost monistickho modelu.
Vtahuje neexekutivn leny orgn do zleitost spo-
lenosti a nut je k intenzivnjmu podlu na jej sprv.
To by mlo pispvat k lepmu toku informac a k efek-
tivnjmu vkonu kontroln psobnosti. Prvo volby
mezi obma subsystmy nle za podmnek upravench
ve stanovch sprvn rad.Ta ur, zda bude pedseda, je-
ho zvol, souasn zastvat funkci generlnho editele.
O rozhodnut uvdom akcione a tet osoby pro-
stednictvm zpisu do obchodnho rejstku [ 35
odst. 2, jako i 8 odst. 2 psm. b) ZES]. Vybere-li odd-
len model, jmenuje generlnho editele ( 35 odst. 1
ZES), kterho je oprvnna kdykoliv odvolat ( 38 odst.
1 ZES). Bude zajmav sledovat, kter z uvedench sub-
systmu se v praxi uplatn astji. Doporuen Evropsk
komise o roli neexekutivnch editel ze dne 6.jna 2004
sice v l. 3 odst. 2 obsahuje pokyn, aby v monisticky -
zench spolenostech, jejich akcie jsou ktovan na re-
gulovanm trhu, nedochzelo ke kumulaci postu ped-
sedy sprvn rady a generlnho editele, jedn se
nicmn o nezvazn stanovisko.
Zkon o SE pot po francouzskm vzoru tak s tzv.
delegovanmi generlnmi editeli. Sprvn rada je me
jmenovat na nvrh generlnho editele,aby asistovali ge-
nerlnmu editeli ( 36 odst. 1 ZES). Souasn v dohod
s generlnm editelem ur rozsah jim sven psob-
nosti a dobu trvn funkce ( 39 odst. 4 ZES). Stanovy
ur maximln poet delegovanch generlnch edi-
tel, kter nesm pevit pt ( 36 odst. 2 ZES). Posta-
ven delegovanho generlnho editele odpovd pozici
generlnho editele ( 35 odst. 4 ZES). Je tak statutr-
nm orgnem spolenosti; vi tetm osobm m stejn (omlouvm se geodetm-odbornkm za toto zlehen).
rozsah jednatelskho oprvnn jako generln editel
( 39 odst. 5 ZES). Pestane-li nebo neme-li generln
editel vykonvat funkci, zstv delegovan generln
editel ve funkci a do jmenovn novho generln e-
ditele, ledae sprvn rada rozhodne jinak ( 38 odst. 2
ZES).V popsan pluralit statutrnch orgn monistick
evropsk spolenosti spov jedna z vznamnch novi-
nek. Krom generlnho editele, resp. pedsedy gene-
rlnho editele, a delegovanch generlnch editel po-
t zkon o SE s tm, e stejn rozsah jednatelskho
oprvnn m i samotn sprvn rada ( 26 odst. 2 ZES).
Rovn ona me jednat jmnem evropsk spolenosti
ve vech vcech ( 40 odst. 2 ZES). Zpsob, jakm tak
in, se zape do obchodnho rejstku [ 8 odst. 2 psm.
c) ZES].V otzkch dlby kompetenc mezi orgny spo-
lenosti, kter neupravuje ani nazen o SE, ani zkon
o SE, se tak na monisticky zenou evropskou spole-
AD NOTAM
nost pouij ustanoven obchodnho zkonku dopada-
jc na akciovou spolenost. Nezbytn pevodn mstek
obsahuje 4 ZES. Psobnost pedstavenstva svuje z-
sadn pedsedovi generlnmu editeli, resp. samostat-
nmu generlnmu editeli. Svuje-li obchodn zkonk
psobnost dozor rad, mla by ji v monisticky zen
evropsk spolenosti vykonat sprvn rada jako celek.
Diskuse
zjednoduenm zpsobem
JUDr. Tom Oulk*
V poslednm sle Ad Notam uveejnn lnek pana
JUDr.Ladislava Lukee1 byl spe ne do diskuse uren do
pranice. Pspvek byl sepsn pehledn, a po odborn
strnce zasvcen; s jeho zvry se vak nelze ztotonit.
Odnesl jsem si z nj nsledujc vstup: Pozemky evido-
van zjednoduenm zpsobem (s vyuitm bvalho po-
zemkovho katastru, pozemkovch knih a navazujcch
opert pdlovho a scelovacho zen) jsou bez dal-
ho (bez vyhotoven geometrickho plnu i bez prove-
den jednoduch pozemkov pravy nebo rekonstrukce
a upesnn pdlu) ve vkladovm zen nepevoditeln
(zatmco zznamem zmnu vlastnictv provst lze), a to
proto, e astnci nejsou oprvnni s pedmtem konu
nakldat.V tto souvislosti byla zmnna dv rozhodnut
Nejvyho soudu (3 Cdon 279/96 a 3 Cdon 1231/96).
Je nepochybn, a zpisy v katastru nemovitost to po-
tvrzuj,e i parcela polohov neuren je nemovitou vc
(a nikoli prvem) a m svho vlastnka. Ustanoven 123
ObZ jako znaky vlastnickho prva stanov oprvnn
pedmt vlastnictv dret, uvat, pouvat jeho plody
a uitky a nakldat s nm. Vlastnick prvo je prvem
absolutnm, pouvajcm stavn ochrany (Listina z-
kladnch prv a svobod). Nen zapoteb velk fantazie
k vaze, e by popralo stavou zaruen prva, kdyby
nemovitost (jako vc) bylo mono nap. nabt ddnm
po mrt vlastnka, ale kdyby tut nemovitost nebylo
mono pevst bez nakreslenho obrzku jejch hranic
Katastrlnmu adu pslu v zen o povolen vkladu
pezkoumvat listinu jen z dvod uvedench v ust. 5
odst. 1 zkona . 265/1992 Sb. Je mon v danm p-
pad dovozovat, e nen naplnn poadavek pod psme-
nem e), event. f)? Lze snad hovoit z hlediska katastrl-
nch pedpis o urit technick vad parcely, kter
nem jasn vymezen hranice,ale takov vada neme
bt dvodem pro zamtnut nvrhu na vklad.
een problmu je nutno hledat v judikatue, by ta
se v prbhu poslednch let mnila:
Rozsudek Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne
26. 4. 1999, sp. zn. 30 Ca 53/98:
Podle katastrlnho zkona lze daje zjednoduen
* Autor je notem v Praze.
1
Luke, L. vaha o vznamu poznmky v sti D listu vlastnictv,e par-
cela GP je geometricky a polohov neurena. Ad Notam, 2004, . 6,
s. 190.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 45
AD NOTAM
evidence pout pro sepisovn listin o prvnch ko-
nech..., i kdy jejich hranice v ternu neexistuj a tyto
pozemky jsou sloueny do vtch pdnch celk.
Podobn zvr je vysloven i v rozsudku tho soudu
ze dne 19. 2. 1999, sp. zn. 30 Ca 204/98.
V odvodnn rozhodnut Krajskho soudu v eskch
Budjovicch ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. 10 Ca 365/99 se
k: Neme bt dvodem zamtnut nvrhu na
vklad z dvod neuritosti i nesrozumitelnosti sku-
tenost, e pedmtem pevodu jsou... pozemky, kter
jsou v katastru nemovitost evidovny zjednoduenm
zpsobem, a u kterch nebylo dosud provedeno geo-
metrick zamen. Poadavek na geometrick vyty-
en v ternu nen pro vc relevantn.
JUDr.Luke se ve svch zvrech opr o rozsudky Nej-
vyho soudu sp. zn. 3 Cdon 279/96 ze dne 27. 3. 1997
a sp. zn. 3 Cdon 1231/96 ze dne 26. 2. 1997, zmnn t
v odvodnn tho soudu sp. zn. 22 Cdo 2211/2000,
a sice e pevdt lze jen pozemky geometricky a po-
lohov uren, zobrazen v katastru nemovitost
a oznaen katastrlnm slem.
Zvazn een vak dv Nejvy soud ve Stanovisku
obanskoprvnho a obchodnho kolegia Nejvyho
soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. Cpjn 38/98. Zde se kon-
statuje,e zkon .265/1992 Sb.nen soudy vykldn jed-
notn a e je nejednotn uplatovn v praxi katastrl-
nch ad. V citovanm stanovisku je smluvn
pevoditelnost zcela nepochybn piputna, k-li se:
Je-li pedmtem prvnho konu, na jeho podklad
m bt zapsno prvo do katastru, pozemek evido-
van v katastru nemovitost zjednoduenm zpso-
bem, je jeho oznaen parcelnm slem podle dvj
pozemkov evidence a uvedenm katastrlnho zem,
ve kterm le, bez uveden, zda jde o parceln slo
podle pozemkovho katastru, pdlovho opertu
nebo scelovacho opertu, z hlediska ustanoven 5
odst. 1 psm. c) zkona . 265/1992 Sb. urit v p-
pad, e se v tme katastrlnm zem nenachz po-
zemkov parcela shodnho parcelnho sla, veden
v jinm druhu evidence. A dle: Pozemek definovan
v 27 psm. a) zkona . 344/1992 Sb. ... definovan
jako st zemskho povrchu oddlen od sousednch
st hranic ... je ve smyslu 119 odst. 2 obanskho
zkona vc nemovitou, tedy samostatnm pedmtem
obanskoprvnch vztah; nemus bt vdy toton
s parcelou, nbr me zahrnovat i vce parcel, po-
ppad st rznch parcel.
V rozhodnut sp. zn. 20 Cdo 20/99 ze dne 30. 1. 2001
lze najt: Pozemek definovan v 27 psm. a) KatZ je
ve smyslu 119 odst. 2 ObZ vc nemovitou... Je ne-
sprvn nzor, e vc v prvnm slova smyslu je po-
zemek pouze tehdy, je-li oznaen parcelnm slem
a odpovd-li mu mapov zobrazen s uvedenm druhu
a vmry v opertech katastru nemovitost.
Zcela jednoznan pro pedchoz zvry jsou i pijat
rozhodnut stavnho soudu nlez IV. S 298/98, pub-
likovan ve Sbrce nlez a usnesen,2 dle odvodnn
S k I. S 28/99 ze dne 25. 4. 2000, resp. I. S 147/2000
ze dne 23. 10. 2002. Lze jen doufat, e o jejich zvry se
bude oprat i praxe katastrlnch ad, a e se tak stane
pro laickou veejnost pochopitelnou.
2
Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu R, sv. 12, ronk 1998, dl
III. Praha : C. H. Beck, 1998, s. 65.
slo 1/2005 45
Vliv osob nezastnnch na
smlouv na prbh vkladovho
zen
JUDr. Ladislav Luke*
Smluvn pevod vlastnictv,jak znmo,pedstavuje p-
pad odvozenho (derivativnho) nabyt vlastnickho
prva. Jedn se o ppad, kdy vlastnk vci dovozuje sv
vlastnick prvo od svho pedchdce a stv se tak vlast-
nkem pouze z existujc vle pedchozho vlastnka.
Ustanoven 132 odst. 1 ObZ jen pkladmo uvd
smlouvu kupn, darovac nebo jinou. Me to tedy bt
dle smlouva smnn,dohoda o zruen a vypodn po-
dlovho spoluvlastnictv, zmnme-li obchodn zkonk,
pak lze pipomenout napklad smlouvu o zhotoven
vci na zakzku, smlouvu o prodeji podniku. Ve vech
tchto ppadech se jedn o dvoustrann vjimen i v-
cestrann prvn kony.V kadm ppad se jedn o sou-
kromoprvn sfru, ve kter kad z tchto astnk
prvnho vztahu projevuje na nikom nezvislou a auto-
nomn vli.Vsledkem je potom v zvazkov (obligan)
rovin smlouva,pedstavujc shodu vle a jejich projev
contractus nebo jinak t pactum.Kad obansk (ci-
viln) prvo vyspl spolenosti pak ct zsadu, e
smlouvy jsou zvazn (pacta sunt servanda).Tato zsada
me bt s obtemi dovrena i v rovin vcnprvn,
v podob proveden vkladu vlastnickho prva do ka-
tastru nemovitost, jak bude uvedeno ne.
Pevod vlastnickho prva ve smyslu ustanoven 133
ObZ na zklad smlouvy m dv fze. Prvn fzi ped-
stavuje sama smlouva o pevodu vlastnictv k nemovi-
tostem, kter je oznaovna jako prvn dvod nabyt
vlastnictv (iustus titulus), odtud t zkrcen a jinak na-
bvac titul.Druhou fzi pedstavuje zpsob nabyt vlast-
nictv (modus adquirendi dominii), nebo sama smlouva
nem inek pevst vlastnick prvo, nbr znamen
jen zvazek pevodce dalm konem pevst na naby-
vatele vlastnick prvo. Tmto dalm prvnm konem
u nemovitost a prvnm zpsobem nabyt vlastnickho
prva (modem) je vklad (intabulace) vlastnickho prva
do katastru nemovitost. Zatmco u vc movitch se
vlastnictv ve smyslu 133 odst. 1 ObZ nabv pevze-
tm vci (tradic),pak svm zpsobem u nemovitch vc
vklad nahrazuje tradici u vc movitch, na kter nebo
do kterch lze jen vstoupit nikoliv je pevzt a vlastn
odnst.
Pojem vkladu upravuje ve svch ustanovench 1
a nsl. zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch
a jinch vcnch prv k nemovitostem, ve znn po-
zdjch pedpis (dle jen zkon o zpisech) a rozum
jm zpis do katastru nemovitost.Katastrem nemovitost
se dle 1 odst. 2 zkona . 344/1992 Sb., o katastru ne-
movitost esk republiky (katastrln zkon) rozum
soubor daj o nemovitostech v esk republice zahr-
nujc jejich soupis a popis a jejich geometrick a polo-
hov uren. Soust katastru nemovitost je evidence
vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovitostem
podle zvltnho pedpisu (zkona . 265/1992 Sb.).
* Autor je zamstnancem Katastrlnho adu pro Jihomoravsk kraj,Ka-
tastrlnho pracovit Znojmo.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 46

46 slo 1/2005 AD NOTAM

O vkladu vlastnickho a jinho vcnho prva se vy- vinnostech m bt v zen jednno nebo jeho prva,
dv rozhodnut. K vydn tohoto rozhodnut o povolen prvem chrnn zjmy nebo povinnosti mohou bt
vkladu vlastnickho a jinho vcnho prva je podle 2 rozhodnutm pmo doteny, astnkem zen je i ten,
odst. 2 zkona . 359/1992 Sb., o zemmickch a ka- kdo tvrd, e me bt rozhodnutm ve svch prvech,
tastrlnch orgnech, ve znn pozdjch pedpis, prvem chrnnch zjmech nebo povinnostech
vcn pslun katastrln ad a mstn pslun jeho pmo doten, a to a do doby, ne se proke opak.
katastrln pracovit.V dalch ustanovench zkona . Dle tohoto nlezu pak je teba ve vkladovm zen
265/1992 Sb.najdeme upraven prbh zen o povolen aplikovat nikoliv 4 odst. 1 zkona o zpisech, nbr
vkladu (dle jen vkladov zen), kter je zvltnm ustanoven 14 odst. 1 sprvnho du. Tak podle n-
druhem sprvnho zen, jeho prbh ped orgny v- zoru stavnho soudu astnkem vkladovho zen
konn moci upravuje tento zkon.Pokud nen tmto spe- je i spoluvlastnk nemovitosti.
cilnm zkonem upraveno jinak,upravuje toto vkladov Nicmn tento nzor se nemohl dlouho udret a ob-
zen zkon . 71/1967 Sb., o sprvnm zen (sprvn stt v praxi realitnch obchod, nebo se vlastn stal je-
d). Toto zen je zaloeno zcela na dispozinm prin- jich brzdou a dsledky jeho psoben jsou znt i nadle.
cipu, to znamen, e se zahajuje na nvrh, o kterm je I kdy k otzce vymezen okruhu astnk vklado-
pak v provedenm vkladovm zen vydno rozhodnut, vho zen se stavn soud znovu vrtil, a to ve svm
to znamen, e navrhovan vklad vlastnickho nebo ji- usnesen ze dne 30. 5. 2000 sp. zn. I S 620/99, kdy
nho vcnho prva se povol, nebo zamtne anebo se konstatuje:
pro neodstrann vady nvrhu t zen zastav. Pokud jde o stanoven okruhu astnk vklado-
Na prvn pohled se zd a mlo by tomu tak bt e vkla- vho zen, nelze zde aplikovat ustanoven 14 sprv-
dov zen je svm zpsobem zleitost astnk nho du, ale vlun ustanoven 4 odst. 1 zkona
smlouvy,nebo oni,anebo jeden z nich jako subjekty sou- . 265/1992 Sb. (zkona o zpisech). Je teba si uv-
kromoprvnho a vtinou i obanskoprvnho vztahu, domit, e elem specilnch prav astnk zen
podvaj nebo jen jeden podv nvrh na zahjen zen je pedevm odstrann pochybnost, kdo je astn-
pslunmu katastrlnmu adu. astnk vkladovho kem zen, nebo definice 14 pochzejc z roku 1967
zen nemus bt toton s astnkem smlouvy.Tm je je nepesn, resp. pli irok. Je teba si uvdomit, e
i svm zpsobem, jak uvedeno dle, ohroena monost elem specilnch prav astnk je pedevm od-
astnk smlouvy o pevodu nemovitosti splnit sv z- strann pochybnost, kdo je astnkem zen.
vazky ze smlouvy (princip pacta sunt servanta) tm, e Chci jen poznamenat, e vtinou se vkladov praxe
se promtnou v rovin vcnprvn v podob vkladu ubr v duchu nzoru stavnho soudu z roku 2000.
vlastnictv. Je tomu tak proto, e existuj rzn nzory, Ale pesto prv dky tmto publikovanm nzorm
kdo je astnkem zen ve smyslu ust. 4 odst.1 zkona spoluvlastnk,se kterm nebylo jednno pi pevodu spo-
. 265/1992 Sb. jako specilnho sprvnho pedpisu, luvlastnickho podlu, dle dokonce i jen teba nes-
upravujcho postup sprvnho orgnu, a ve smyslu usta- pn zjemce o koupi nemovitosti, tedy tet, na
noven 14 odst. 1, 2 zkona . 71/1967 Sb., o sprvnm smlouv pmo nezastnn osoby,mohou zashnout
zen (sprvnho du), jako obecnho sprvnho ped- do prv probhajcho vkladovho zen tak, e po-
pisu, upravujcho postup orgn sttn sprvy a samo- daj u pslunho soudu alobu dle 80 psm. c) OS
sprvy, na kter stt penesl svou pravomoc, rozhoduj-li o uren, zda tu prvn vztah nebo prvo je i nen
o prvech a povinnostech oban.Dokud tato otzka ne- (dle jen urovac aloba). V danm ppad lze zvo-
bude uspokojiv vyeena, nebude vkladov zen tm, lit dvoj zpsob podn urovac aloby.
m m bt, tedy tm, e dovruje vli astnk smlouvy V ppad opomenut spoluvlastnka, kter m z-
v rovin zvazkov tak,e ji vlastn obrazn eeno pro- konem piznan pedkupn prvo, se jedn o takzva-
mt do oblasti vcnprvn a orgn veejn moci jen nou relativn neplatnost prvnho konu dle 40a
stvrzuje to, co bylo ujednno. Prv, jak bude uvedeno ObZ. V takovm ppad naprosto posta, kdy ka-
ne, z rozporuplnho vymezen astnk vkladovho tastrlnmu adu ke vkladu pedloen smlouva
zen pramen monost vlivu jinch na prvnm vztahu o pevodu nemovitosti bude napadena alobou sm-
pmo nezastnnch osob na vkladov zen. V tto ujc k tomu, aby soud uril, e takov smlouva o pe-
souvislosti je nutno uvst judikaturu stavnho soudu, vodu nemovitosti je neplatn.
kter ve svm nlezu ze dne 11. 6. 1997, sp. zn. I S I k tto otzce zaujal stanovisko stavn soud, kdy ve
279/95,1 konstatuje: svm nlezu ze dne 25. 1. 2000 sp. zn. II. S 94/99 (do-
Je nesprvn interpretace 4 a 5 zkona .265/1992 tk se povinnosti katastrlnho adu peruit vkladov
Sb.novelizovanho zkonem .90/1996 Sb.,e astnky zen), ve kterm uvd:
zen o povolen vkladu do katastru nemovitost jsou jen Proto v ppad, e katastrln ad m pochyb-
astnci prvnho konu. Tato interpretace pojmajc nosti o platnosti pedmtnch smluv z dvodu podan
uveden zkon za lex specialis vede k jeho izolaci v prv- urovac aloby s tm, e na posouzen pedbn
nm systmu, protoe nerespektuje ani zkladn zsady otzky o vlastnictv k pedmtnm nemovitostem z-
sprvnho du. vis sprvn rozhodnut o vkladu prv do katastru ne-
Citovan zkon v 3 odst. 2 uvd, e na zen o po- movitost, je katastrln ad povinen zen peruit
volen vkladu se vztahuje zkon o sprvnm zen, po- a do doby rozhodnut soudu o vlastnickch vztazch.
kud tento zkon nestanov jinak. Ustanoven jinak Tuto monost mu dv sprvn d ve smyslu usta-
vak nezpsobuje derogaci sprvnho du a pone- noven 40 odst. 1, kter pi een pedbn otzky
chv v platnosti takov ustanoven sprvnho du,
jako je 14 odst. 1 astnkem zen je ten, o je- 1
Citovno dle Vrcha, P. Katastrln (a souvisejc) judikatura. Praha :
ho prvech, prvem chrnnch zjmech nebo po- Linde, 2001.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 47

AD NOTAM slo 1/2005 47

umouje sprvnmu orgnu ve smyslu 29 odst. 1 nkdo v alob o uren vlastnickho prva k nemovi-
zkona . 71/1967 Sb., o sprvnm zen, peruit, tostem tvrd,e osoba, zapsan v katastru nemovitost
bylo-li u soudu, a to i po podn nvrhu na vklad za- jako vlastnk, vlastnkem nen,piem pohnutky k po-
hjeno zen o pedbn otzce, jej vyeen me dn takov aloby mohou bt rzn (zklamn, e vlast-
mt vliv na rozhodnut katastrlnho adu. Rozho- nk si vybral jinho kupce,anebo dokonce i zitn nebo
dovn o existenci i neexistenci vcnho prva pi tom spekulativn motiv zahrnujc bezpracn zisk).Tm ne-
nepslu katastrlnmu adu, ale soudu. chci stoprocentn tvrdit, e existuj jen takov ppady.
Proto v ppad opomenut spoluvlastnka pi pevodu S pihldnutm k historii evidence nemovitost a n-
spoluvlastnickho podlu, nejde-li o pevod na osobu sledn katastru nemovitost ada vlastnk, dosud za-
blzkou,lze oekvat,e alobce,kter se postaral,e tato psanch v katastru, jimi skuten ani bt nemus, vzpo-
aloba byla vas doruena katastrlnmu adu jet meme jen problematiku duplicitnch zpis apod.
dve ne byl vklad rozhodnutm katastrlnho adu po- V danm ppad zkon o zpisech umouje v ppad,
volen, bude u soudu spn a o smlouv o pevodu ne- e nkdo pod alobu u soudu na uren, e osoba do-
movitosti bude soudem rozhodnuto, e takov smlouva sud zapsan v katastru nemovitost jako vlastnk jm nen
je neplatn.Takov rozsudek soudu pak bude mt zsadn a e jako vlastnk je osoba jin, vyznait formou po-
dopad do vkladovho zen, a sice ten, e je-li smlouva znmky v souladu s ustanovenm 9 odst. 1 psm. b)
neplatn, pak neexistuje prvn kon, obsaen v listin, zkona o zpisech v sti D listu vlastnictv skute-
kter tuto smlouvu obsahuje.To znamen, e je zde dn nost, e prvn vztah m bt uren soudem.V takovm
dvod pro zamtnut nvrhu na vklad vlastnickho prva, ppad tak nezbude katastrlnmu adu ne vkladov
podanho z dvodu uzaven takov smlouvy dle 5 zen peruit. Ovem, kdy katastrln ad zjist, e po-
odst. 1 psm. b) zkona o zpisech (. 265/1992 Sb.), ne- dan aloba skuten obsahuje evidentn tvrzen, kter
bo navrhovan vklad nen odvodnn obsahem ped- potvrzuj skutenost, e jde o elovou alobu, je na-
loen listiny,kter obsahuje neplatn prvn kon,kter mst, aby v rmci institutu sprvnho uven ka-
neme vyvolat astnky chtn mysl pevst podl na tastrln ad ml monost v nkterch ppadech vzt
nemovitosti z pevodce na nabyvatele. na sebe riziko a autoritativn rozhodnout o povolen
Jako v ppad vymezen pojmu astnka vkladovho vkladu, a to i pesto, e vlastnick i jin vcn prvo
zen,tak stejn i v ppad otzky peruen vkladovho v katastru zapsan je podanou alobou zpochybnno,
zen v ppad napadnut aloby o neplatnost vcn nebo je-li nkdo zapsn jako vlastnk v katastru ke
smlouvy, na jejm podklad je inn vkladov nvrh, dni podn nvrhu na vklad, pak m prvo pevst
i v tomto ppad zaujal stavn soud R dal, d se ci, sv vlastnick prvo. V danm ppad tak je mono
vstinj nzor, ohledn hledisek pezkumu listiny ze hodnotit i okolnost, na zklad jak listiny byl vlast-
strany katastrlnho adu, kter zn: dojde-li k situaci, nk a nyn pevodce zapsn v katastru; tak je zapo-
kdy o platnosti smlouvy o pevodu vlastnickho prva teb zohlednit i dobu, po kterou byl zapsn v katastru
bylo zahjeno zen ped soudem, tj. orgnem, kter nemovitost. Zde mm i na monost obrany osoby,
m pravomoc o tto otzce rozhodnout, pak katast- zapsan v katastru jako vlastnk, vznesenm nmitky
rln ad v souladu s 29 sprvnho du zen o po- vydren v probhajcm zen u soudu o podan ur-
volen vkladu peru a vyk rozhodnut soudu. ovac alob. Pokud skuten pjde v dan vci o pre-
Katastrln ad v zen o povolen vkladu zkoum cizn vypracovanou alobu, kter lze uvit, pak pe-
listinu, na jejm zklad m bt vklad povolen, ni- ruen vkladovho zen je namst. Pokud bude na
koliv z hlediska platnosti cel smlouvy, ale z hlediska zklad podanho nvrhu zahjeno zen o povolen
jen nkterch atribut platnosti smlouvy (v rozsahu vkladu vlastnickho prva a v sti D listu vlastnictv
vymezenm ustanovenm 5 odst. 1 zkona o zpi- je uinn formou poznmky zpis, e prvn vztah
sech), kdy ostatn atributy, kter by ppadn mohly k nemovitostem m bt uren soudem a soud skuten
neplatnost smlouvy zpsobit, katastrln ad nepe- rozsudkem rozhodne, e pevodce dosud zapsan jako
zkoumv. Proto i v ppad, kdy dojde k napadnut vlastnk v katastru nemovitost tmto vlastnkem nen,
aloby o uren neplatnosti vcn smlouvy, piem pak katastrln ad podan nvrh na vklad vlast-
katastrln ad vkladov zen neperu a provede nickho prva zamtne z dvodu, e pevodce nen
vklad formou ednho konstitunho zpisu, neme oprvnn nakldat s pedmtem prvnho konu, jak
bt tmto rozhodnutm zpochybnn samotn fakt ne- je uvedeno v ustanoven 5 odst. 1 psm. e) zkona
monosti pechodu vlastnickho prva v ppad ne- o zpisech.
dostatku prvnho dvodu (titulu) v dsledku ne- Vzhledem k ve uvedenmu je nutno konstatovat, e
platnosti smlouvy. Za dan situace, kdy proti ve uveden judikatura a z n vyplvajc zvry vbec
rozhodnut o povolen vkladu nen ppustn dn nepispvaj k jistot a solidnosti realitnch obchod,
opravn prostedek ani aloba ve sprvnm soudnic- kdy do povdom veejnosti je snaha zavdt institut
tv, jeliko se tmto rozhodnutm pouze dovr (v re- kdy ne spornho vlastnictv, tak alespo institut
striktivnm rmci) proces smujc ke vzniku, zmn spornosti zpisu vlastnickho a jinho vcnho
nebo zniku vcnho prva k nemovitostem tak, jak prva, m se vlastn nabourv dvra veejnosti
to odpovd shodn vli astnk vyjden v ped- v nepochybnost zpis v katastru nemovitost z hle-
loen listin, lze st dovozovat, e by ustanoven diska jejich elu a vyuit pro kadodenn praxi, a je
5 odst. 3 zkona o zpisech bylo v kolizi s stavn- tak ohroovn princip materiln publicity (t ve-
prvnmi pedpisy. ejn vry) a jistoty, od kter se m odvjet kadodenn
Z toho plyne, e je na uven katastrlnho adu, praxe realitnch obchod.
a to ad hoc, zda vklad povol, anebo zen o povolen Proto je namst se zamyslet nad tm, e je douc,
vkladu peru. Zvlt v mnoha ppadech, kdy elov aby jet ped pijetm novho obanskho zkonku
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 48
48 slo 1/2005
byl novelizovn stvajc zkon . 265/1992 Sb., o z-
pisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovi-
tostem, a t i z sti obansk soudn d, kter by
pak:
1. vslovn stanovily, e jak podan urovac a-
loba, tak i zpis ve form poznmky o uren vlast-
nickho a jinho vcnho prva k nemovitostem ne-
omezuj osobu, zapsanou v katastru jako vlastnk
v nakldn s nemovitostmi a e jejich jedinm e-
lem je pouze informovat astnky o tom, e u soudu
byla podna aloba na uren prva, nic vce;
2. podmnkou pro zpis poznmky v katastru ne-
movitost o tom, e prvn vztah k nemovitostem m
bt uren soudem, by ml bt u soudu podan nvrh
na vydn pedbnho opaten e osob, zapsan km Brod svou celoveern a pozdji celomsn lsku
v katastru jako vlastnk se doasn a do rozhodnut
o napadnut alob zakazuje nakldat se svmi ne-
movitostmi. To je dvodn pro to, aby soud ji sm si
udlal sudek o dvodnosti a zvanosti takov ur-
ovac aloby. Pokud by soud do urit (velmi krtk)
lhty nevydal pedbn opaten, pak by katastrln
ad po uplynut zkonem (krtce) stanoven lhty
poznmku o tom, e prvn vztah k nemovitostem m
bt uren soudem sm automaticky vymazal;
3. zavedly do naeho trestnho zkona novou skut-
kovou podstatu trestnho inu napklad s nzvem
ZMAEN REALITNHO OBCHODU. Pachatelem tako-
vho trestnho inu by byla osoba, kter mysln (v-
doma si nepravdivosti svch tvrzen) podala alobu na
uren vlastnictv soudu a v prbhu obanskoprvnho
zen alovan osoba utrpla jmu, e nedolo k uza-
ven kupn smlouvy z dvodu zpochybnn vlastnictv,
anebo proto, e kupec odmtl vykat doby, ne o alob
bude soudem rozhodnuto nebo alovan zskal horho
kupce na nemovitost, kdy lepho ztratil. Domnvm se,
e potom by aloby o uren vlastnickho prva nebo
o neplatnost smlouvy o pevodu nemovitost skuten
byly podvny jen z vnch dvod a skuten zkue-
nmi advokty.
Ze ivota krajskch komor
Notsk komora v Hradci Kr-
lov o ivot a dle
JUDr. Ladislav Vondrk*
ivot Notsk komory v Hradci Krlov sestv stejn
jako u komor ostatnch bohuel zejmna a pedevm
z prce, nkdy pak z prce a obas z prce.A pst o prci
je jednak obtn a jednak to m pachu len ivota bri-
gd kapitalistick prce. Slova, kter mne napadala pot,
co jsem byl (jako osoba mrn literrn inn) poven
kolem napsat nco o komoe,jejm jsem pslunkem,
nebyla etn a zavnla popisnost.
Jednm z mla zbavnjch fakt je snad, e na nmi
obnotovanm zem se nachz v Evrop dosud je-
din Kavrna U note, kter je v mst, kde byl ofi-
ciln cimrmanologickmi badateli potvrzen bod Stedu
Evropy.
AD NOTAM
Snad Vs pot a snad mi pan Zdenk Svrk odpust,
kdy budu citovat jeho slova k danmu tmatu:Jra Cimr-
man byl svtobnk, kter nkdy kolem roku 1907 po-
jal mylenku, e se usad. Te lo ovem o to, kde... On
ml jak vte prsty v radiokomunikaci a chtl se usadit
nkde, odkud by mohl vyzaovat jeho genius do cel Ev-
ropy, ili hledal jej sted. Cimrmanovm plnem bylo
v tomto stedu postavit chalupu s vyslac v a odtud
zashnout celou Evropu. Vystihl si tedy mapu Evropy
a podlepil ji tvrdm paprem, pak si dobe oezal tuku
a hledal tit.Toto nejdve hledal ve vtru, co mu ne-
vychzelo vbec, piem, kdy naopak hledal v mst-
nosti, sted Evropy se blil sp k Brodu Uherskmu ne
k Nmeckmu. Jra Cimrman ml ovem prv v Nmec-
uitelku Klru K. nevm jej pjmen o kter se kalo,
e je star panna. (Toto tvrzen mimochodem Cimrman
vyvrtil jedinm vehementnm rozmachem svho pera.)
A protoe tato uitelka Klra K. byla z bohat rodiny
a byla zde tedy nadje, e by mohla zafinancovat zmn-
nou vyslac v Cimrman se chtl piblit se svm ste-
dem Evropy radji vce na zpad, co nakonec udlal
velmi prakticky. Ustihl kousek Uralu a tm se rzem do-
stal tam, kam poteboval, tedy na beh eky Szavy.
Ale zptky ke strohm faktm.
Notsk komora v Hradci Krlov m 59 zzench
ad v okamiku tvorby tohoto lnku vak pouze 57
obsazench (nov ady byly toti letonho roku zzeny
v Hradci Krlov a v Trutnov), z toho 40 enami a 17
mui.V pracovnm pomru u tchto not je 14 not-
skch koncipient a 13 notskch kandidt, z nich je
11 ustanoveno trvalmi zstupci note.
Od vzniku komory se uvolnilo 8 notskch ad
2 mrtm, 1 odchodem na odpoinek, 4 ministerskm
odvolnm na dost note (na drazn doporuen pre-
zidia) a 1 odchodem note (na zklad spnho kon-
kurzu) do obvodu jin notsk komory.
Sdlo komory je na adrese Hradec Krlov,Hoick 28,
kde mete zastihnout tajemnici Radku Sobelovou, jej
ochotu a organizan schopnosti mohli ocenit i noti
ostatnch komor na letonm celorepublikovm semi-
ni, kter se konal v Amber Hotelu ernigov v Hradci
Krlov.Prezidium Notsk komory v Hradci Krlov
pracuje v tomto sloen prezident Milo Habrman (no-
t v st nad Orlic), viceprezident JUDr. Zdenk Hy-
nek Pavel (not v Hradci Krlov) a lenov JUDr. Olga
Medunov (notka v Nchod), JUDr. rka Navrtilov
(notka ve Svitavch),JUDr.Lenka ubrtov (notka v Ji-
n), JUDr. Lenka Ullrichov (notka v Pardubicch)
a JUDr.Ladislav Vondrk (not v Havlkov Brod).Jme-
novan musk st prezidia,JUDr.Medunov a JUDr.Ull-
richov jsou leny prezidia od jeho vzniku. Revizn ko-
mise je sloena ze t en JUDr.Milady Berndtov,JUDr.
Jany rtkov a JUDr. Jarmily Endrlov. Pedsed j prvn
jmenovan.
Pi pozornm pohledu zjistme,e v adch not na
komory se dle nachzej dal vce i mn vznamn
funkcioni, namtkou lenka mezinrodn komise NK
R JUDr. Helena Diviov, len komise dohledu NK R
JUDr. Richard Uxa, etc.
A dl? Kad rok zased kolegium, kad rok se kon
dvoudenn kolen administrativnch pracovnk a t-
* Autor je lenem prezdia Notsk komory v Hradci Krlov.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 49

AD NOTAM slo 1/2005 49

denn kolen not, kad msc zased prezidium, vat jak prce, tak cel budouc funkce notstv a UINL.
kad den pracuj noti...To znte, ne? Toto je pro mne jedna ze zvltnch udlost, kter na-
A te nco jako odmna pro vechny ty, kdo tento l- vdy poznamenaj ivot lovka, protoe pedstavuj v-
nek doetli do jeho nezdrnho konce. Vte, co je to raz vnjch okolnost i osobnch rozhodnut.
JUDr.? JUDr. Psmena oznaujc hodnost doktora prv, M prvn setkn s na mezinrodn innost, s tmto
lovka v danch vdch vzdlanho a obdaenho le- zajmavm a v mnoha ohledech fascinujcm svtem,sah
gln mrou kure. Osoba poznamenan titulem JUDr. zpt do doby, kdy jsem prv nastoupil do notskho
nel tla, nbr zbytky smyslu pro spravedlnost, nad adu.To bylo v r. 1969, kdy mezinrodn kongres UINL
m lze oprvnn vyslovit div nap. prv citoslov- zasedal v Montevideu, ve vlasti Hugo Pereze Montero,
cem j. Rovn druh st tto zkratky prola bouli- jednoho z naich minulch vynikajcch prezident, kte-
vm vvojem akoliv se zachovala jej grafick podoba, rmu chci podkovat za ve, co pro Unii udlal a stle
vznikla avantgardnm krcenm slova dolar v ji ve uve- jet dl. Osobn mu dkuji tak za to, e se mu poda-
den (a nevslovn zvukomalebn) dr.(Ambrose Bierce). ilo vce mi piblit i vysvtlit cel latinskoamerick svt,
se kterm jsem dky svm rodinnm koenm zce spjat.
Od r. 1969 ji uplynulo 35 let, kdy jsem z titulu svch
rznch odpovdnch funkc a v nkterch ppadech
Ze zahrani i z naprost blzkosti mohl spoluprovat asn rst na
Unie, kter byla zaloena v r. 1948 slavnmi a prozra-
vmi kolegy a vyrostla postupn ve velkou mezinrodn
XXIV. Mezinrodn kongres organizaci psobc na pti kontinentech.Je schopna pi-
net poselstv latinskho notstv i do tch zem, kter
latinskho notstv, Mexico City jsou velmi vzdleny od Bolon,odkud v r.1200 vylo ono
18.22. jna 2004 poselstv, kter poloilo zkladn kmen modernmu no-
Zvren proslov nov tstv.
Je to prv ta univerzln dimenze UINL, kter mnoh
zvolenho prezidenta UINL, vede k mylence, e je ji na ase adjektivum latinsk
prof. Giancarlo Laurini z nzvu Unie vykrtnout,akoliv sice nadle zstv plat-
nm a mimodn aktulnm modelem, avak zrove
pedstavuje urit geografick a kulturn vymezen,kter
ji neodpovd dnenmu stavu vc.
Zjednoduen,kter by ani v nejmenm nenaruilo od-
kaz na latinitu systmu, kter ns samozejm zavazuje
a mla by zstat samozejm ve znaku Unie,a to jako sv-
dectv o uritm pvodu, urit filozofii a uritho ne-
jen profesnho krda, kter vichni maj respektovat
a stle v jeho hlubokm vznamu nov oivovat. Jedn
se tu o mimodn vznamn, historick ddictv a jedi-
nou formu notstv, kter je zapoteb pro modern li-
berln sttn uspodn a pro vyven vvoj trnho
Ven pane prezidente Unie, hospodstv.
ven pane prezidente kongresu, Nepoprm, e konsolidace naeho notskho syst-
ven prezidenti lenskch notstv Unie, mu v takov spolenosti, jakou je ta nae dnen, ped
ven zstupci ad, ven host, ns klade obtn problmy, a to: adaptaci funkce a kom-
ven kolegyn a kolegov, petenc, efektivn a nikoliv jen abstraktn zkoumn d-
konme tmto slavnostnm zvrenm aktem velko- nho vkonu naeho povoln ve vazb na profesn etiku
lep XXIV.mezinrodn kongres latinskho notstv.N a na poplatky vybran podle odvedenho vkonu, za-
upmn dk za skvlou organizaci pat organizanmu chovvn a zlepovn disciplny pro vstup do profese
vboru vedenmu Carlosem Prieto Acevesem,jemu vd- v rmci numerus clausus.Vm, e o posledn jmenova-
me za prokzanou pohostinnost a za jeho velkou nm aspektu se vedou bouliv diskuse, nebo v nm
snahu. nkte nespatuj zruku pro profesionalitu a slubu ve-
Mexickmu notstv a jeho hlavnm pedstavitelm ejnosti, nbr spe star mechanismus k ochran pro-
se podailo zopakovat velk spch historickho kon- fese a v rozporu s modernmi pravidly soute tak, jak je
gresu v r.1965,kdy skonilo funkn obdob prvnho ital- to prezentovno ve znm Montiho zprv a tak v me-
skho prezidenta UINL Alessandra Guastiho, od kterho zinrodn iroce znm zprv Doing Business 2004 vy-
nyn j, dky mimodn historick nhod symbolicky dan Svtovou bankou, ke kterm se jet pozdji vr-
vidno po 40 letech, pebrm ezlo zde, v tomto nd- tm.
hernm mst. Nae reakce na toto ve je jednoznan: jedn se
o zcela pirozen a nenahraditeln systm v rmci prvn
I. Obecn vahy praxe, kde na note byl penesen veejn ad s pov-
enm, aby zajiovali transparentnost dokument a je-
Jako nov zvolenmu prezidentu mi nyn pipad jich soulad se zkonem. Tento ad je stle vce vyko-
loha svm kolegm nastnit v hlavnch linich pracovn nvn paraleln k vkonu funkce soudce, pop.
program UINL na dal tlet obdob a pitom se pe- ;v zastoupen soudce, a to zvlt v ppadech nespor-
devm zabvat tou filozofi, na kterou se bude oriento- nch zen jasnm pkladem pro to je v mnoha zemch
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 50

50 slo 1/2005 AD NOTAM

kontrola listin pi vzniku a zmnch v obchodnch spo- tomu je i v ppad Londnskch not, kte jsou leny
lenostech, nucen draby, majetkoprvn dohody mezi UINL od r. 1998.
manely, mimosoudn smr zen atd. Nam clem mus bt tedy urit multipolarizaci,kter
Je proto jasn, e pro zen pi pijmn do notsk by pojmu latinsk propjila jet vt vznam, a to
profese musej platit stejn kritria jako je tomu pi jme- bez ohledu na to, zda tento termn zstane soust n-
novn soudc, a to: kvalita, spolehlivost a rigorzn p- zvu na Unie i nikoliv, jako odkaz na velk historick
stup. I poet a rozdlen not v rmci celosttnho a koncepn bohatstv, ani bychom se ovem kvli ab-
zem mus odpovdat obecnm zjmm spolenosti solutnm a dogmatickm postojm nechali zavlct do
a nikoliv sice legitimnm, avak podzenm zjmm na- frontlnho stetu mezi latinskm a anglosaskm,
eho profesnho stavu. Notstv mus s rozhodnost vy- mezi nmi a ostatnm svtem,nebo tm by se debata
stupovat proti korporativnm zjmm pi zkn se uza- stala schematickou a ochuzenou.Naopak bychom se ka-
vracch mechanism, kter se bohuel dnes jet dodenn mli snait vnjmu svtu jasn ukzat, e n
vyskytuj v nkterch zemch a kter dnen spolenost systm je inn a e je na rovni poadavk dnen spo-
povauje za neakceptovateln privilegium. lenosti.
V tomto smyslu stle jet plat i znm rezoluce schv- Jako lid prvn praxe musme vnovat nai pozornost
len Mezinrodnm kongresem soudc v Macau v r.1989, i pestrmu a pohnutmu svtu islmu. Je zastoupen mi-
v n se k:je douc,aby funkce note byla poslena nimln v jedn tetin svtovho obyvatelstva a vme,
a aby byla uznna a podporovna prce note v rmci e nepedstavuje jen uritou nboenskou orientaci
naplovn prva. nebo kulturu, nbr e se svmi prvnmi pedpisy zna-
Z tohoto hlediska nelze kompetence vyplvajc z ve- men i uritou vedouc linii pro ivot.I v UINL mme n-
ejnho adu jednotlivm skupinm piznvat jen podle kter notstv z islmskch zem, jako nap.Turecko, In-
ist aritmetickch parametr, nbr vhradn podle donsii, Senegal, Maroko a Mali i ze zem se starobylou
toho, zda je pro stt a spolenost nutn, aby urit lis- kulturou jako nap. nu nebo Japonsko.
tiny byly prohleny za odpovdajc zkonu a aby tmto Tak jako ji Bedich II. lo splendor mundi ze sv mi-
listinm bylo propjeno charisma veejn listiny.Zde se lovan Siclie pohlel smrem na vchod, na arabskou
jedn o kol, kter me plnit pouze jeden profesn stav kulturu, na moudrost tak zcela odlinho vzdlenho
a to pi jasnm vymezen vi roli a kompetencm ostat- svta, tak musme i my pi nsledovn jeho pkladu bt
nch profesnch stav nebo kad z nich m plnit svoji dobrmi pozorovateli velkch zmn, kter utvej nai
vlastn misi, jak nedvno uvedl prezident na komory, epochu djin, kter zdokonaluj prvnick odborn in-
Paolo Piccoli v Corrire della Sera, v jednom z nejve- strumentarium naeho kadodennho ivota, abychom
njch italskch denk v reakci na uveejnn lnek pispvali k lepmu porozumn mezi nrody a abychom
jednoho velmi kritickho, ale patn informovanho no- se astnili politickch debat i komplexnho postupu
vine. smujcho k modernizaci nrodnho prvnho du.
Kulturn a politick vvoj notstv, zmny jeho Opravdu je zapoteb novch a modernch pravidel, na
funkce, boj o autonomii a samosprvu vedly k tomu, e zklad kterch stle mn tkopdn a mn centra-
nae profese,kter je tak star jako nae civilizace,byla lizovan stt zajist obanm ty sluby, kter skuten
modernizovna a rozila se daleko za hranice star Ev- potebuj.To se tk i duevnch profes. Jejich veejn
ropy, sv kolbky, a to jako garanta pro zachovvn z- loha nesm bt zena, nbr mus prv naopak bt
kona a obranu ped zneuvnm adu a ped roze- ocenna, nebo vme, jak velmi je sttn sprva zena
nou tendenc oban poruovat zkon pi uspodvn exekutivou a neme se tedy chovat tak autonomn a ne-
svch prvnch pomr. zvisle, jak by oban mohli oekvat.
Z toho vyplv jako dal dsledek i nsledujc kon- Avak vci na tom jsou trochu jinak. Na konci 70. let
statovn: not nepov dnou profesn svobodu po- nastupuje ve Spojench sttech k moci tzv. turbokapi-
hybu, neme se tak pohybovat mimo sv vlastn sttn talismus a se na vechny kontinenty. Edward N. Lutt-
vsostn zem, kde m oprvnn psobit a kde je spo- wak analyzuje pozitivn, ale tak riskantn a nebezpen
leensky i kulturn zakoenn. Proto vznik stle nal- aspekty tohoto fenomnu ve sv znm knize Diktatura
havj poadavek po volnm pohybu notskch listin kapitalismu. Nyn se zd, e profesn stavy v Evrop,
jako produktu innosti note, kter zachovv vlastn Stedn a Jin Americe sed na lavici obalovanch, jako
historick, kulturn a spoleensk pravidla, ovem v pod- kdyby mly brnit vvoji hospodstv a voln he mezi
statnch ohledech se dr zkladnch princip latinskho firmami, kter se chtj rozvjet jako nezvisl na nja-
notstv, kter prv zde pi kongresu v Mexico City kch sttnch pedpisech, a pedevm nezvisl na
byly aktualizovny. istch prvnch formalismech:spolenost se pak dl na
Nemyslm tm samozejm, e by dolo k pevrcen malou elitu vtz a masu poraench. Ale opak je
systm existujcch v zemch common law,v Severn Ev- pravdou: profesn kruhy jsou mimodnm obohacenm
rop i jinch vzdlench stech svta prostednic- spolenosti.
tvm obrcen kolonizace, z kter prv my obvykle ob- V prbhu sv existence v poslednch ticeti letech
viujeme anglosask svt to by byla utopie. Ale proilo notstv na jednotlivch kontinentech a to
pemlm o tom, jak by se daly co nejracionlnjm i kdy se to projevovalo nkdy rzn siln hlubokou
a nejtransparentnjm zpsobem do tchto systm za- a dalekoshlou kulturn promnu a zmnu sv vlastn
budovat minimln ty principy, kter jsou pro notsk funkce. Notstv se tak stalo pozornm interpretem z-
listiny z tchto zem nezbytn. Nco jako teba mezi- kon a na zklad svch komplexnch vkon i tvrcem
nrodn affidavit (mstopsen prohlen), kter by evolun prvn praxe. Nyn se notstv mus vypod-
bylo pouiteln v celm svt,i kdy by ped sebou mlo vat s vzvami 3. tiscilet, a to konkrtn vytvet pida-
jet kostrbatou cestu s nutnost vylepovn. Podobn nou hodnotu funkce note jak to vdci v oblasti eko-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 51
AD NOTAM
nomiky rdi nazvaj pi vytven vt stability a trans-
parentnosti ve vztazch mezi prvem a hospodstvm.
To prv ukzaly posledn tyi dny intenzivnch debat
ke zprvm koleg z notstv ty kontinent na leton
tma naeho kongresu.
Velk hodnota takzvan preventivn justice se proje-
vuje konkrtn pi kontrole leglnosti urit transakce,
ke kter ;dochz nikoliv po, nbr ped pozenm dan
listiny prv v n nachz funkce note svj nejzetelnj vi lenskch pspvk a vbec jejich systmu, kter
vraz a pomh prevenci, nebo pop. silnmu omezen fi-
nann nkladnch prvnch spor.Ve Spojench sttech
takov kontroln systm neexistuje a jak je znmo, n-
klady na soudn zen tam dosahuj nejvych stech
prv u post-smluvnch vc.To jsou prv nklady, kter
nenese oban domhajc se prva, nbr jsou ve skute-
nosti rozloeny na vechny obany a tm neprvem ped-
stavuj vlastn sociln nklady,jak to velmi sprvn zd-
raznil Francisco Arias na na nvtv ve Slovensk
republice,kde jsme s politickmi zstupci hovoili a do-
posud se ukazuje,e s spchem o nutnosti,aby ve spo-
lenosti s trnm hospodstvm byl pstup a vkon no-
tsk profese podroben psnm pravidlm.
Je pro mne velkou radost, e prezidentovi Ariasovi na
tomto mst, v jeho vlasti a v ptomnosti mexickch
i ostatnch koleg mohu vyjdil nae upmn ocenn
a podkovn UINL za jeho nenavn, prozrav a poli-
ticky moudr psoben v jeho tletm funknm obdob.
Je to dk, kter mu nevyslovuji jen ze zdvoilosti a jako
jeho nstupce, nbr jako lovk Unie a evropsk not,
kter ve svm americkm prezidentovi vdy spatoval
uvdomlho a diskrtnho vdce, kter projevoval pi
o evropskou problematiku. Odhodlan ji tak podporo-
val a respektoval jej specifinost a pleitostn tak nai
organizaci vyzval k jednot a zabraoval tak riskant-
nmu vzdalovn se jednotlivch kontinent a proces
vedoucch k rozkolu, kter by byl pro cel notsk svt
zcela negativn.
II. UINL ve svt
Na pozad tto modern spolenosti, jej rznorod
tendence a poadavky ovlivuj lohu notstv, stoj
UINL v dnen dob.Situace je nron a obtn z mnoha
dvod, a u je to kvli nutnosti pizpsobovat se ud-
lostem na jednotlivch kontinentech, jejich asto velmi
odlinmu sociln-ekonomickho stavu vvoje, jejich
prvnmu du a nrodnch, pop. nadnrodnch not-
skch struktur, anebo kvli tomu, e vtina vnjho
svta nechpe pidanou hodnotu vytvenou not-
skou funkc, anebo e st not samch ani konec-
konc nem dvru v efektivn a konkrtn innost
UINL,co se pedevm tk prv tch nejstarch a nej-
konsolidovanjch notstv latinskho typu. Toto vn-
mn existuje nikoliv na zklad dezinformac nebo ne-
odvodnnch pedsudk, nbr protoe nm dodnes
chyb politika vedouc k pstovn image a komunikace;
takovou politiku nelze provdt sporadicky nebo dile-
tantsky, nbr je k n zapoteb pimench modernch
prostedk a profesionality; a to jednak intern vi a-
dovm notm, ale tak extern vi vznamnm
osobnostem (kter se asto vyznauj uritou nrodn
aroganc) na nrodn rovni.
Problmu komunikan strategie a innosti s mdii
(kter jsou rozttn a je teba je peliv koordinovat)
slo 1/2005 51
se budu osobn vnovat v mm nadchzejcm funk-
nm obdob,a to za pomoci specialist na tuto zleitost,
ale tak za pomoci na komise sloen z koleg, kte
byli vybrni svmi komorami na zklad svch odbor-
nch zkuenost v tomto oboru.Na tomto mst jsem nu-
cen vloit svj prst do rny UINL: myslm tm omezen
finann prostedky Unie.Realizace stanovench cl tm
bude ovlivnna a bude zapoteb dal vahy o celkov
se i pes posledn pravy jev nkterm stle jako ne-
spravedliv a s uritmi disproporcemi.Avak vichni se
shoduj v tom,e souasn systm neodpovd potebm
Unie, a to tak ve srovnn s vrazn vymi finannmi
prostedky takovch organizac jako je CNUE.
Nov rozmach UINL mus bt nutn realizovn nav-
enm prostedk a zmnou struktury finannho
systmu, kter podle souasnho stavu pedstavuje pro
ta vt a zmonj notstv urit investice, kter da-
leko pesahuj jejich vlastn lensk pspvek tm,e in-
nost poradc v mezinrodn oblasti a len jednotlivch
komis UINL je pslunmi nrodnmi komorami hra-
zena. Na druh stran ovem notstvm sice ekono-
micky slabm, kde ale existuje naden a osobn angao-
vanost, je zabrnno v intenzivnj asti na ivot
a prci UINL.
Tento legitimn poadavek by bylo mono snadnji e-
it, kdyby UINL mla k dispozici vy prostedky a mo-
hla tak pmo zajistit fungovn svch orgn.O tom opa-
kovan hovoili pedevm ven kolegov z Afriky,
kterm slibuji,e se budu zasazovat o specifick poteby
jejich kontinentu.
Mj zvltn dk pat italskmu notstv za jeho pod-
poru m kandidatury na funkci prezidenta UINL a za fi-
nann bm s tm spojen (jako dal zaten ji tak na-
pjatho rozpotu pro mezinrodn innost), ale tak za
vysok stky vynaloen v minulm roce na plnou re-
strukturalizaci sekretaritu v m,kter je nyn vybaven
nejmodernj informan technologi a centrlnm ar-
chivem, a to s ohledem na jeho rozen koly jako dy-
namickho organizanho centra a sted pro vechny
instituce a orgny UINL. Historick archiv nyn nahrad
ti dvj kontinentln archivy veden temi stlmi se-
kretarity, jeho fungovn mus bt nov koncipovno.
Nyn pejdu na nkter konkrtn aspekty, ktermi se
Unie bude v ptch tech letech zabvat a jsem si pi-
tom vdom toho, e problmy, kter stoj ped nmi,
nelze redukovat nebo omezovat na abstraktn a obecn
formulace.
III. Vztahy k mezinrodnm organizacm
Ptomnost UINL v mezinrodnch organizacch mus
bt zajiovna vraznjm zpsobem, doposud se rea-
lizovala vtinou formln a bez konkrtnch vsledk.
Myslm tm nap.OSN,k jejm etnm kolm pat tak
mj. vytven a zlepovn prvnch systm v rozvojo-
vch zemch. Z prvnho oddlen z refertu prvnch
zleitost Mise OSN v Kosovu byl ped pr tdny ode-
sln dopis se dost na notsk komory v Itlii, Francii,
Kanad a v dalch sttech. Doposud tam hlavn lohy
not zajiovali v podstat soudci a je zmr zavst tam
notstv.
Je potiteln, e OSN tentokrt, kdy potebovala in-
formace o notstv, si vzpomnla na existenci UINL, ale
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 52
52 slo 1/2005
samozejm by bvalo bylo lep, kdyby na centrln
rovni existovala vazba mezi uvedenm oddlenm OSN
a nkterm odbornm grmiem UINL.Tak by bylo mon
sdlovat informace nikoliv sporadicky, ale neprodlen
a pmo, zajiovat spoluprci a vyuvat pomoc na z-
klad zkuenost kultury notaritu, a to nejen zodpov-
dnm dotaz, nbr okamitm psobenm vi p-
slunm institucm prv v tch ppadech, kdy jde
o hodnoty, kter odvoduj nai existenci.
Svtov banka a jin ekonomick instituce MMF a In-
teramerick rozvojov banka jsou smrodatn pro roz-
voj vech zem svta a sna se jak ukazuj pklady zjed-
noduovn a patn chpan deregulace svou
ekonomickou silou prosadit takov pravidla, kter ne-
chvaj ptomnost a pspvek notstv zcela bez po-
vimnut.Tak tomu bylo v nedvno uveejnn a dosta-
ten znm zprv Doing business 2004/2005,o kter
se rovn diskutovalo pi Shromdn lenskch not-
stv tady v Mexico City. Tento vmluvn pklad znovu
odhaluje absolutn dezinformovanost o dnen roli latin-
skho notstv ve svt a pouv neodvodnitelnho
a pedsudky zatenho negativnho hodnocen lohy
notstv, je vyplv z naprost neznalosti djin not-
stv.
Pokud bychom historii notstv posuzovali nikoliv
z institucionln,ale ze spoleensk strnky,jeho vznam
a autorita jet narostou. Po stalet bylo notstv ivnou
pdou pro novou sociln-kulturn energii a ve not-
skch zpisech a listinch meme st i djiny svta.
Co se te problm, o kterch hovo Doing busi-
ness a kter jsme zde v Mexico City obrn probrali
a dospli tak k vznamnm rozhodnutm, chci jen do-
dat, e je dleit nezamovat notstv za pomalou
a zmatenou byrokracii, kter v mnoha zemch skuten
brn spoleenskmu a ekonomickmu rozvoji.Notstv
a to jsme v naem dokumentu doloili nen pomal,
drah a zbyten ... ,nbr dostaten rychl,aby uspo-
kojilo oekvn trhu (tm myslm na znanou sporu
asu pi zakldn kapitlovch spolenost v zemch,
kde byla kontrola soudem nahrazena kontrolou notem)
na zklad pidan hodnoty spovajc v jistot ohledn
leglnosti.
Tak zpsob prce zstupc UINL, jejch vyslanc
mus bt nov organizovn a koordinovn; jej napojen
na prezidenta a vkonnou radu se nesm omezovat na
setkn za pl roku nebo za rok, ale je zde poteb kon-
tinuity.Toto opaten je teba pijmout hned, i kdy ko-
ordinan vbor za prezidentstv Helmuta Fesslera u
udlal prvn krok tmto smrem. Prv jemu chci pod-
kovat za jeho mimodnou angaovanost, a to nejen za
jeho veden UINL ve funkci prezidenta,ale i za jeho dlou-
holet psoben ve slub jako vojka UINL, nebo
jsme ped mnoha lety tm ve stejnou dobu tyto sluby
zaali po naem vzjemnm seznmen na jednom me-
zinrodnm semini v Lutychu a pozdji jsme se stali
pteli.
IV. Vztahy k nrodnm vldm
Vi nrodnm vldm a institucm zaujm UINL tra-
din opatrn postoj a vystupuje zde vhradn na -
dost pslunho nrodn notstv, kter nejlpe zn vryhodnost.Jde o ptomnost,ale tak o podporu vech
mstn pomry a politickou rovnovhu a jeho vztahy
k vlastn vld jsou pln respektovny. Jedn se o vztahy,
AD NOTAM
kter bude teba dle zintenzivovat.Musme fm vld
naich zem jet konkrtnji ukzat, e jsme ochotni se
zasazovat vemi prostedky o politiku smujc k ochra-
n image a zkladnch princip latinskho modelu. Je
to prv univerzln dimenze latinskho modelu, vi
kter jsou vldy zvlt vnmav.
V. Vztahy ke CNUE a Notsk dchodov poji-
ovn evropskch notstv
Na tomto mst se musm na zklad m vlastn zku-
enosti, m dvj funkce a m nov funkce vyjdit
k jednomu velmi citlivmu aspektu ivota UINL, a to ke
vztahu ke kontinentlnm organizacm, zvlt pak ke
CNUE.
Vdy jsem zastval nzor, e s odhldnutm od mysl
a zmr nkterch jednotlivc mezi obma organiza-
cemi nem a nesm existovat dn konflikt zjm,a to
i pes existenci CNUE a jej nezvislost na UINL. Tento
pstup byl pln potvrzen,kdy jsem v letech 19941995
jako prezident italskho notstv ml tu est pevzt ve-
den CNUE. Tehdy nebyl dn dvod k rozladnosti
nebo politick nebo osobn rozpolcenosti pi souasnm
plnn tchto funkc. I Nicolaos Stassinopoulos (vice-
prezident UINL pro Evropu a prezident CNUE,prezident
eck notsk komory) pevzal souasn s velkou an-
gaovanost, nadhledem a dstojnost tyto soubn
funkce.Prv jemu chci srden podkovat a vyjdit sv
uznn za jeho jasn a koherentn zvldn spolench
zjm evropskho a mezinrodnho notstv.
CNUE sehrv zcela zvltn lohu. Zde mohou no-
tstv z Evropsk unie konfrontovat sv pozice,pop.za-
ujmout spolen stanovisko k uritm problmm a t-
matm,kter se tkaj ivota a organizace notstv pmo
nebo nepmo a v nutnm ppad nkdy mus bt e-
eny okamit pslunmi prezidenty nrodnch komor,
kte jsou nejenom politickmi reprezentanty vi n-
rodnm vldm a institucm, ale zrove spolen ped-
stavuj vi Komisi a parlamentu Evropsk unie nadn-
rodn politick orgn (na rozdl od mezinrodnch
organizac), kter m svoji vlastn stavu. Jedn se tady
o proces, kter zan v Evrop a nutn djiny nelze
pece nastavit zpt se na dal kontinenty, a proto
jej vichni pozorn a stle sleduj.
Je mi znmo, e jednotliv prezidenti v Americe a Af-
rice vykonvaj svoji innost v rmci komis CAA a CAAF,
zatmco CNUE psob v Evrop mimo rmec UINL. To
ovem souvis s historickmi, geografickmi a pedem
rznmi sociln-politickmi pomry, kter vytvoily ta-
kov stav, kter musme brt na vdom s realismem, to-
leranc a nadhledem. Dleit je, aby toto a u v Ev-
rop i na jinch kontinentech nevedlo k rozporm,
konfliktm, pehmatm a dezorganizaci mezi mezin-
rodn innost UINL a kontinentlnm psobenm prezi-
dent jednotlivch nrodnch notstv.
Dleit je,abychom spolupracovali vzjemn bez n-
jakch antihistorickch ztaras nebo bez rlivosti, a to
ve svornosti a se stejnmi zmry vdomi si toho, e ak-
tivn a siln ptomnosti mezinrodn Unie na globln
rovni se vyznauje jej univerzlnost a e na prci
v Evrop, v Americe,Africe nebo Asii dv vt slu a d-
notstv, ale pedevm tch mladch, kterm by-
chom nejenom mli pomhat rst, konsolidovat se
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 53

AD NOTAM slo 1/2005 53

a zlepovat sv profesn struktury, ale tak dbt na to, Demerse, kter zde kvli zvltn a velk kontinuit chci
aby notstv pispvala podle svch monost k moder- jmenovat spolen, kter i pes jejich rzn pvod ovliv-
nizaci jednotlivch nrodnch notskch d. Toto je nila ivot i politiku UINL.
n prioritn kol, kter vyplv z nedvnch djin a ze Gilles je dnes mezi nmi, Umberto ze zdravotnch
skutenosti, e vechna mlad notstv pinej na- dvod se bohuel poprv nemohl naeho kongresu
den a radost ze ivota, v UINL jist spatuj partnera, astnit. Obma jim pat n srden pozdrav a dk,
jemu asto vd jak je obecn znmo za rychl n- nebo prv oni jako prvn modernizovali struktury
stup a asn rozvoj smrem k liberlnm strukturm. Je UINL a koncipovali jej existenci a funkci podle vroku
to vvoj, kter ve vchodn Evrop zapoal jist jet jednoho dalho vznamnho prezidenta, Louise Chai-
ped pdem Berlnsk zdi, a to asto dky tk a asto nese, kter ekl: Notstv mus pestat jednat v defen-
i utajovan prci skutench vojk Unie v jednotli- ziv. A j k tomu dodvm: S hrdost mus pejt do
vch zemch.Tady je na prvnm mst teba jmenovat na- toku!
eho ptele a znmho kolegu, Vittorio Di Cagno, kte-
rmu stle vdme za to, e velkou st svho ivota VII. Intern organizace
vnoval prv UINL.Tento vvoj nesm bt ohroen ani
skrytmi slabinami mladch notstv, ani pokuenm Zde se dostvm k posledn sti mho vystoupen
pli rychlho a boulivho profesnho a ekonomickho a chci se zabvat organizan strukturou. Reforma na
vzestupu; tot plat i pro vztah s jinmi profesnmi sku- organizace byla zpracovna Poradnm vborem za pii-
pinami, kter nijak neskrvaj svoji rlivost a projevuj nn a pispn estnho prezidenta UINL, Andr Sch-
expanzionistick snahy ovldnout ty funkce, kter vy- wachtgena.Prv jemu dkuji za jeho ochotu dt sv zku-
konvme my sami a kter na zklad vhradnho enosti do slueb Unie, a pedevm za jeho schopnost
prva si musme ovem pi kadodenn prci zasluho- penet stle se mnc poadavky Unie do jejch sta-
vat nam chovnm. Nejedn se pitom o dn privi- nov. Reforma byla jednomysln odsouhlasena v Atnch
legium (kter by nm dnes ani nikdo neudlil), nbr v r. 2001 s perspektivou dal modernizace stanov a jed-
o vsledek na profesionality a na vrnosti vi his- nacho du. Ji v r. 1989 za italskho prezidentstv do-
torickm hodnotm notstv. lo v Amsterodamu k jejich kvalitativnmu vylepen
Musme proto pistoupit ke vem vhodnm opate- a k jejich adaptaci na tehdej politick udlosti, na vt
nm, aby se spoluprce mezi UINL a CNUE zlepila: toho dimenze a nov koly Unie.
lze doshnout v rmci nov komise CAE prostednictvm Reforma z Atn se zamuje pedevm na nsledujc:
technicko-odborn innosti nebo vmny informac a) zven vznamu Shromdn lenskch notstv
a lepm vyuitm obou naprosto efektivn fungujcm jako nejvyho orgnu v rmci politick prce a po-
sekretaritm v m a v Bruselu. Na tomto mst bych litickho rozhodovn,
rd zdraznil velkou angaovanost a profesionalitu pan b) poslen Stl rady jako fra pro vahy nad dleitmi
Clarisse Martin a jejho tmu v bruselskm sekretaritu. otzkami tkajcmi se notstv.Stl rada m bt zba-
Kad z obou sekretarit m sv charakteristick rysy, vena bn administrativn rutiny a fungovat jako or-
vlastn zvltn koly a hlavn funkce, ale oba musej pra- gn poskytujc rady a pomoc Shromdn,
covat pro notstv naplno. c) Vkonn rada m mt zvltn zmocnn jako zk
Co se te nov zaloen Konference penzijnch fond sprvn grmium Unie podle programov linie Shro-
pro evropsk note, za jej vznik jsme se pimlouvali mdn a podle zadn stanovenho Stlou radou,
a podle vslovnho pn jejch zakladatel by mla bt d) Racionalizace vztah mezi Shromdnm, Stlou ra-
organizovna v rmci UINL a oprat se o msk sekre- dou a Vkonnou radou. Pesn stanoven jejich fun-
tarit, avak mla by si ponechat svoji autonomii a ve sv govn a rozdlen kol pi zamezen duplicity a t-
prci se neomezovat jen na Evropu a pracovat v koordi- kopdnch postup.
naci s nam vborem ad hoc. Ne vechny reformn cle z Atn vak byly naplnny,
nebo prodlevy, nedostatek koordinace a duplicita jet
VI. Vztahy k notstvm nebyly zcela pekonny. Je zapoteb velkho sil, aby
nezvisle na pozdjch monch reformch dostvala
Komplikovanou kapitolou innosti Unie jsou prv nae zasedn stl nov impulsy a aby specifick kom-
vztahy k notstvm. Je obtn zde nastolit rovnovhu petence jednotlivch orgn byly nov vyhodnoceny
mezi innost zamenou na konsolidaci ptomnosti i pi zohlednn aspektu koordinace s ostatnmi odbor-
a organizanch struktur lenskch notstv a mezi po- nmi grmii a komisemi.A to nezvisle na dalch refor-
litikou urit expanze smrem k novm notstvm v ex- mch, kter by se mohly uskutenit v rmci nadchzej-
ternch geografickch oblastech. Je to citliv rovnovha, cho funknho obdob, mimo jin na zklad hluboko
nebo Unie kvli omezenm finannm prostedkm sahajcch vah, kter zahjila Stl rada zaloenm pra-
a personlnmu obsazen si je vdoma, e doby siln ex- covn skupiny pod vedenm Denise Marsolaise, kter
panze jsou ji minulost, a e ji nebude mon vnovat v zk spoluprci s Poradnm vborem zahj druhou fzi
tolik zjmu dalmi vvoji latinskho notstv v exter- prce pi zapracovn koment z diskus vedench
nch zemch, a e naopak bude muset pomhat ji exi- v tchto dnech.
stujcm strukturm v tom, aby se staly dvryhodnmi Je mysliteln, e struktura, fungovn a dlka mandtu
a efektivnmi profesnmi organizacemi. Toto se tk len Stl rady v budoucnu doznaj zmn a nejsem si
hlavn nskho notstv: je to dlouh a jist jet neu- jist,zda Stl rada se nepejmenuje na Vbor expert
konen proces vvoje notstv v n na cest k la- anebo Generln rada tak, jak se mi jev sprvnj
tinskmu modelu.Tento proces zaal ji za funknho ob- podle dan povahy a funkce. Smrodatn je, aby to byl
dob prozravho prezidenta Umberto Caprara a Gilles orgn sloen z not expert v oblasti stavovsk po-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 54

54 slo 1/2005 AD NOTAM

Confrence des Notariats de lUnion Europenne

S-E55S-AD
Brusel, 9. prosince 2004

Parlament esk republiky

Pedseda parlamentu
PhDr. Lubomr Zaorlek
Snmovn 4
Praha 1
esk republika

REZOLUCE
pijat 9. prosince 2004 Generlnm shromdnm Konference notstv Evropsk unie
(CNUE)

Generln shromdn Konference notstv Evropsk unie (CNUE) podporuje politiku evropskch instituc za-
menou na vytven spolenho evropskho prvnho a soudnho prostoru v souladu se zvry Evropsk rady
z Tampere a s nedvno schvlenm Haagskm programem.
Soust tto politiky je zvyovn prvn jistoty a efektivnosti pslunch orgn v rmci vkonu spravedlnosti,
a to s clem umonit obanm i podnikm, aby prosazovali sv prva v rmci rychlch a efektivnch zen.
CNUE vyjaduje sv pesvden, e instituce a orgny vkonu spravedlnosti existujc v lenskch sttech mo-
hou bt uitenm a innm zpsobem zaintegrovny do tohoto procesu. Zde se pitom nejedn o sttn soudy
a ady, ale rovn o ty instituce, kterm nrodn zkonodrci svili urit koly v tto oblasti a kter se pro jejich
splnn podlej na vkonu veejn moci.
Notstv je soust tchto instituc a podle zsady dlby pravomoc mu byly udleny specifick kompetence
v oblasti vyhotovovn listin o prvnch konech a osvdovn.V nkterch lenskch sttech rovn existuj jin
profese, kter tvo soust tchto instituc, jako nap. exekutoi, kte jsou poveni uritmi koly v oblasti exe-
kuce veejnch listin.
CNUE upozoruje na tu skutenost, e v rmci tto evropsk koncepce vkonu spravedlnosti bylo notm sv-
eno sepisovn veejnch listin s clem zajistit rovnovhu zjm zastnnch stran.
CNUE vyjaduje sv znepokojen nad hrozbou rozchodu eskho prva s prvem ostatnch lenskch stt, a to
zejmna v oblasti obchodnho prva, co by jist mlo negativn dopady na prvn jistoty obchodnch spolenost
i oban, a to z dvodu projednvan novely obchodnho zkonku v esk republice v ppad pijet poslane-
ckho nvrhu, kter by stavl na rove notsk zpis se zpisem soudnho exekutora.
Not je nestrann osoba nadan veejnou moc, kterou stt povil vyhotovovnm veejnch listin, kter maj
pedchzet sporm. Jedn se tedy o innost preventivn. Postaven not v zemch kontinentlnho prva je ob-
dobn a vychz z hlubok a osvden historie.
Exekutor je osoba, kter se zabv doruovnm listin a vkonem prva a pln represivn funkci, je ustanoven
jednostrann vitelem, kter mu dv pokyny ve svm vlastnm zjmu. Prvn prava v jednotlivch zemch kon-
tinentlnho prva nen jednotn, nebo tento princip vymhn prva nem v Evrop tradici. V dn evropsk
zemi osoby s kompetenc k sepisovn veejnch listin nemaj souasn kompetenci k tomu, aby samy provdly
jejich exekuci.
V dsledku ve uvedenho Konference notstv Evropsk unie apeluje na Poslaneckou snmovnu esk
republiky, aby nepipustila ohroen existujcho a osvdenho prvnho systmu, nebo kad z ve uvedench
profes m sv odlin a jedinen posln, je nezastupiteln a nezamniteln. Pijetm ve uvedenho poslane-
ckho nvrhu by dvra ostatnch zem v prvn jistotu v esk republice byla oslabena.

Zvrem Vm, ven pane pedsedo, zaslm vraz sv hlubok cty.

Nicolaos Stassinopoulos (v.r.)

Prezident CNUE

Allemagne Autriche Belgique Espagne Estonie France Grce Hongrie Italie Lettonie Lituanie
Luxembourg Malte Pays-Bas Pologne Portugal Rpublique tchque Slovaquie Slovnie

Av. de Cortenbergh, 52 B 1000 Bruxelles Tl. (+32 2) 513.95.29 Fax (+32 2) 513.93.82 E-mail: info@cnue.be
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 55
AD NOTAM
litiky, kte znaj mezinrodn problematiku a innosti.
Tento orgn by ml bt npomocn Shromdn, kde
se astn prezidenti zabvajc se hlavn nrodnmi pro-
blmy a pi projednvn mezinrodnch otzek by po-
skytoval nenahraditelnou a zvltn pomoc a radu.
Musme tak pemlet o etnosti zasedn Stl rady,
nebo nen mon, aby zasedala jeden den ped vlastnm
Shromdnm, kdy by prezidenti komor mli mt mo-
nost si vn a nezvisle promyslet pokyny a nvrhy Stl
rady: tot plat pro prvn zasedn v novm funknm
obdob, to se neme konat a v beznu a tm blokovat
prci nov zvolench grmi na dal ti msce (proto
se pt zasedn sejde ji v noru v Kostarice).
I Vkonn rada dozn pravdpodobn na zklad ui-
nnch zkuenost i nkterch zmn, dostane nkter
rozen operativn zmocnn a sten bude zmnna
i strukturln.
Je ostatn zcela jasn, e veker orgny, grmia, ko-
mise a pracovn skupiny pro svoji prci potebuj aktivn
a kontinuln asti not. Pro vyhovn tomuto poa-
davku je zapoteb, aby kad notstv a tm se obra-
cm hlavn na zde ptomn prezidenty, kolegy vyvi-
nulo urit sil a aby sv delegty podporovalo vetn
finann podpory pro zvldn tchto nelehkch kol,
a to nejenom ve vlastnm zjmu,nbr v zjmu notstv.
Je to loha, kter vyaduje naden, obtavost a pravi-
delnou a nikoliv sporadickou ast na zasedn da-
nch grmi nebo komis. Dleit je hlavn pichzet
s novmi mylenkami a aplikovat je v praxi, k emu je
zapoteb zjmu a povzbuzen tch, kte nesou odpo-
vdnost na nrodn rovni.
To jsou tedy nkter mylenky a projekty, ke kterm
se budu vracet, aby bylo mon vypracovvat nov prin-
cipy a stle reformovat existujc stanovy a vnitn ped-
pisy.
To ve by mlo vst k intenzivnj politick prci pro
notstv, nebo jinak se vystavme nebezpe, e Unie se
stane neivou sochou z mramoru!
VIII. Zvren vahy
Mil kolegov,i ve svt otsanm medializovanm te-
rorismem, kter zastiuje budoucnost na planety, ne-
smme ztratit n optimismus a nae shromdn zde
nesm ztratit svho bojovnho ducha, nebo zde zastu-
pujeme prv takov profesn stav,kter pln i lohu pro-
stednka a me psobit jako msto setkvn mezi n-
rody rznch tradic, zvyklost a nboenstv. A tak
i v Unii, kde byla historicky zastoupena jen notstv
z kesanskch nrod, mme nyn i notstv z nkte-
rch muslimskch zem, jejich systm se podob latin-
skmu nebo pop. je s nm sluiteln.
Tato notstv vid sama sebe jako nraznkovou znu
a msto setkvn mezi dvma v zsad odlinmi civili-
zacemi s tm,e to pin velk obte pro stle u a slo- avak ve zmnnm znn z dvodu zmny alobnho
itj spoluit.Objevuj ve svch profesnch strukturch
garanci a dkaz spolench hodnot, kter je teba ctt
a obhajovat s rozumem a toleranc.
Na tomto pozad bude notstv i hodnoceno, a to
podle sv schopnosti vude na svt vystupovat sjedno-
cen a s adaptovanmi zkladnmi principy, kter pesa-
huj hranice jednotlivch zem a konkrtn a viditeln
vytvej univerzln prvn prostor pes jednotliv kon-
tinenty.To je ta nejvt vzva,ped kterou notstv stoj,
slo 1/2005 55
a kter rozhodne o jeho dal ptomnosti v budouc spo-
lenosti.
V tomto duchu a v tomto chpn note jako aktiv-
nho protagonisty souasn spolenosti a nikoliv jako pa-
sivnho a nerozhodnho objektu dkuji Stl rad za jej
podporu m kandidatury na funkci prezidenta UINL pro
pt funkn obdob a dkuji Shromdn lenskch
notstv za m zvolen.
Soudn rozhodnut
Vcn legitimace ve sporu o ddick prvo
Vymez-li alobce okruh astnk zen o ur-
en ddickho prva odchyln od okruhu ast-
nk zen o ddictv, neme bt alob vyho-
vno pro nedostatek vcn legitimace vyplvajc
z hmotnho prva, nebo se zen neastn
vichni nerozlun spolenci.
Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne
10. nora 2004, sp. zn. 30 Cdo 2537/2003
Z odvodnn: Okresn soud v L. uril, e zv se-
psan dne 8. 11. 1996 zstavitelem K. M., zemelm dne
14. 12. 1996, ve kter ustanovil ddikou svch nemovi-
tost v H. S. alovanou, je neplatn (vrok I.); uloil a-
lovan povinnost zaplatit alobkyni na nhrad nklad
zen stku 7 950 K do t dn od prvn moci roz-
sudku (vrok II.) a rozhodl, e alovan je povinna na-
hradit esk republice na et Okresnho soudu v L.
stku 3 875 K do t dn od prvn moci rozsudku (v-
rok III.).Vychzel ze zvru, e zemel K. M. dne 8. 11.
1996 sepsal zv v duevn porue, kter ho k tomuto
konu inila neschopnou.
K odvoln alovan Krajsk soud v . L. rozsudek
soudu prvnho stupn zmnil tak, e uril, e H. M., nar.
16. 1. 1959, je ddikou po K. M., zemelm dne 14. 12.
1996 (vrok I.); uloil alovan povinnost nahradit
esk republice u Okresnho soudu v L. nklady zen
sttem zlohovan ve vi 3 785 K a nahradit alob-
kyni nklady zen u okresnho soudu ve vi 7 950
K u JUDr. I. M., oboj do t dn od prvn moci roz-
sudku (vrok II.); uloil alovan povinnost nahradit a-
lobkyni nklady odvolacho zen ve vi 3 100 K
u JUDr. I. M. do t dn od prvn moci rozsudku. Vy-
chzel, shodn se soudem prvnho stupn, ze zvru, e
je nutno na zv pohlet jako na neplatnou, nebo
byla uinna osobou jednajc v duevn porue, kter j
inila k takovmu konu neschopnou. Souasn uvedl,
e napaden rozsudek byl z hlediska obsahu potvrzen,
petitu v odvolacm zen.
Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podala a-
lovan dovoln. Ppustnost dovoln dovozuje z usta-
noven 237 odst. 1 psm. a) OS a, pokud by se dle n-
zoru dovolacho soudu nejednalo o zmnu rozhodnut
soudu I. stupn ve vci sam, pak ppustnost dovoln
dovozuje z ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS. Na-
mt, e zen ped soudy obou stup trp zvanou
procesn vadou tkajc se okruhu astnk, nebo a-
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 56

56 slo 1/2005 AD NOTAM

lobkyn neoznaila za astnky spornho zen jej inila k takovmu konu neschopnm). Odvolac soud
vechny, kte jimi mus bt, kdy aloba nesmuje zmnil rozsudek soudu prvnho stupn jen tak,e uril,e
i proti dtem zemelho K.M.,tj.synovi L.,nar.v r.1980, alobkyn je ddikou po K.M.,zemelm dne 14.12.1996
a synovi J., nar. v r. 1985. Dle namt, e oba soudy (dle t jen zstavitel).Ve srovnn s rozsudkem soudu
k rozhodnut dosply na zklad dvou znaleckch po- prvnho stupn tedy odvolac soud v napadenm rozsudku
sudk, zbytek provedench dkaz zcela pominuly nevymezil prva a povinnosti astnk zen odlin.
a z odvodnn nelze zjistit, jakmi vahami se pi hod- Z hlediska ustanoven 237 odst.1 psm.a) OS proto do-
nocen dkaz dily.Navrhla,aby Nejvy soud R roz- voln v posuzovan vci nen ppustn.
hodnut odvolacho soudu i soudu prvnho stupn zru- Protoe dovoln nen v tto vci ppustn ani podle
il a vc vrtil k dalmu zen soudu prvnho stupn ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS (ve vci nebylo
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac soudem prvnho stupn vydno meritorn rozhodnut,
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu kter by odvolac soud zruil), me bt ppustnost do-
rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnou voln v dan vci zaloena jen pi splnn pedpoklad
osobou (astnkem zen) ve lht uveden v ustano- uvedench v ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS. P-
ven 240 odst. 1 OS, se nejprve zabval otzkou p- pustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
pustnosti dovoln. OS pitom nen zaloena ji tm, e dovolatel tvrd, e
Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od- napaden rozhodnut odvolacho soudu m po prvn
volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1 strnce zsadn vznam; ppustnost dovoln nastv
OS). tehdy, jestlie rozhodnut odvolacho soudu po prvn
Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho strnce zsadn vznam skuten m.
soudu, jm bylo zmnno rozhodnut soudu prvnho Podle ustanoven 237 odst. 3 OS rozhodnut odvo-
stupn ve vci sam [ 237 odst. 1 psm. a) OS], jm lacho soudu m po prvn strnce zsadn vznam ze-
bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn, kte- jmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn
rm soud prvnho stupn rozhodl ve vci sam jinak ne dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo kter je
v dvjm rozsudku proto, e byl vzn prvnm nzo- odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna
rem odvolacho soudu, kter dvj rozhodnut zruil rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm
[ 237 odst. 1 psm. b) OS], a jm bylo potvrzeno roz- prvem.
hodnut soudu prvnho stupn,jestlie dovoln nen p- Podle ustanoven 175b vty prvn OS astnky -
pustn podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS a do- zen jsou ti, o nich lze mt dvodn za to, e jsou z-
volac soud dospje k zvru, e napaden rozhodnut stavitelovmi ddici, a nen-li takovch osob, stt.
m ve vci sam po prvn strnce zsadn vznam astnky zen o ddictv jsou navrhovatel a ti, kter
[ 237 odst. 1 psm. c) OS]. Dovoln vak ppustn zkon za astnky oznauje ( 94 odst. 2 OS). Zkon
nen ve vcech, v nich dovolnm dotenm vrokem astnky zen o ddictv oznauje v ustanoven
bylo rozhodnuto o penitm plnn nepevyujcm 175b OS. astenstv v ddickm zen v tomto p-
20 000 K a v obchodnch vcech 50 000 K; k pslu- pad odr hmotn ddick prvo a smuje k tomu,
enstv pohledvky se pitom nepihl [ 237 odst. 2 aby byla zjitna osoba, kter skuten vstoup do prv
psm. a) OS] a ve vcech upravench zkonem o ro- a povinnost zstavitele, poppad aby bylo zjitno, e
din, ledae jde o rozsudek o omezen nebo zbaven ro- zstavitel nem ddice,kter by nabyl ddictv,a e proto
diovsk zodpovdnosti nebo pozastaven jejho v- ddictv mus ve smyslu 462 ObZ pipadnout sttu.
konu,o uren (popen) rodiovstv nebo o nezruiteln Podle ustanoven 175k odst. 1 OS, jestlie nkdo
osvojen [ 237 odst. 2 psm. b) OS]. ped potvrzenm nabyt ddictv tvrd, e je ddicem
Ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 a popr prvo jinho ddice, kter ddictv neodmtl,
psm. a) OS je zaloena na rozdlnosti (nesouhlasnosti) vyet soud podmnky ddickho prva obou a jedn
rozhodnut odvolacho soudu s rozhodnutm soudu prv- dle s tm, u koho m za to, e je ddicem. Podle usta-
nho stupn. O nesouhlasn rozhodnut jde tehdy, jest- noven 175k odst. 2 vty prvn OS, zvis-li vak roz-
lie okolnosti vznamn pro rozhodnut vci byly po- hodnut o ddickm prvu na zjitn spornch skute-
souzeny obma soudy rozdln, take prva a povinnosti nost,odke soud usnesenm po marnm pokusu o smr
stanoven astnkm rozhodnutmi jsou podle zvr toho z ddic, jeho ddick prvo se jev jako mn
tchto rozhodnut odlin. Odlinost nelze ovem rozu- pravdpodobn, aby sv prvo uplatnil alobou.
mt rozdln prvn posouzen,pokud nemlo vliv na ob- Z ustanoven 175k odst. 1 OS vyplv, e soud po
sah prv a povinnost astnk, ale jen takov zvr, vyeten podmnek ddickho prva jedn dle s tm,
kter rozdln konstituuje nebo deklaruje prva a po- u koho m za to,e je ddicem.Usnesenm vydanm podle
vinnosti v prvnch vztazch astnk.Okolnost,zda od- tohoto ustanoven me bt rozhodnuto jak vyplv
volac soud rozhodl podle ustanoven 219 OS nebo z jeho znn pouze o tom, s km (tj. s kterm z dosa-
zda postupoval podle ustanoven 220 OS, poppad vadnch astnk zen, mezi nimi je spor o ddick
jak formuloval vrok svho rozhodnut,nen sama o sob prvo) bude nadle jednno jako s osobou, o n lze mt
vznamn; pro posouzen ppustnosti dovoln z hle- dvodn za to, e je ddicem, a, je-li to potebn, jak je
diska ustanoven 237 odst. 1 psm. a) OS je podstatn ddick titul tto osoby (pi pozitivnm vymezen), po-
porovnn obsahu obou rozhodnut. ppad s km (tj. s kterm z dosavadnch astnk -
V projednvan vci soudy obou stup prva a po- zen, mezi nimi je spor o ddick prvo) nadle nebude
vinnosti astnk, o n v zen lo, posoudily zcela jednno, nebo lze mt dvodn za to, e nen ddicem
shodn (oba dosply k zvru, e zv K. M., zemelho (pi negativnm vymezen).Tmto usnesenm se toti e
dne 14. 12. 1996, ze dne 8. 11. 1996 je neplatn, nebo (vyetuj) podmnky ddickho prva pro ely prbhu
jmenovan pi jejm pozen jednal v duevn porue,kter zen a m vznam jen pro vymezen astnk zen
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 57
AD NOTAM
o ddictv; na jeho zklad soud v ddickm zen po-
vauje za astnka zen ve smyslu ustanoven 175b
vty prvn OS tu osobu, o n bylo pravomocn roz-
hodnuto, e s n bude dle jednno, poppad pestane
povaovat za astnka zen toho, o nm bylo pravo-
mocn rozhodnuto, e s nm nadle nebude jednno.
Vydn usnesen podle ustanoven 175k odst. 1 OS
je na mst tehdy,jsou-li skutkov tvrzen astnk o roz-
hodnch okolnostech shodn a zvis-li rozhodnut o d-
dickm prvu pouze na prvnm posouzen vci. Nen-li
tomu tak, m soud (soudn komisa) vzhledem k tomu,
e v nespornm ddickm zen nem z procesnho
hlediska monost objasovat sporn skutenosti, postu-
povat zpsobem stanovenm v ustanoven 175k odst. 2
OS.Toto ustanoven soudu (soudnmu komisai) ukld,
aby se pokusil uveden spor o ddick prvo vyeit do-
hodou, tj. aby vyvinul sil smujc k tomu, e se roz-
hodn skutenosti mezi astnky uplatujcmi roz-
porn ddick prva stanou nespornmi. Nepoda-li
se soudu (soudnmu komisai) uveden spor vyeit do-
hodou a skutenosti rozhodn pro posouzen ddickho
prva zstanou i po pokusu o odstrann sporu mezi
astnky sporn, vyd soud usnesen, kterm odke
toho z astnk, jeho ddick prvo se jev jako mn
pravdpodobn, aby sv prvo uplatnil alobou.
Vzhledem k tomu, e mezi astnky zen o ddictv
po zstaviteli je spor o to, zda zstavitel jednal dne 8. 11.
1996 pi pozen sporn zvti v duevn porue, kter
jej inila k takovmu konu neschopnm, tedy spor
o skutkov okolnosti rozhodn pro posouzen ddic-
kho prva, bylo na mst, kdy soud v zen o ddictv
po zstaviteli jak ze spisu vyplv postupoval zp-
sobem stanovenm v ustanoven 175k odst. 2 OS.
Ddictv se nabv smrt zstavitele (srov. 460
ObZ). K nabyt ddictv zstavitelovm ddicem vak
nedochz jen na zklad smrti zstavitele.Prvn prava
ddickho prva vychz z principu ingerence sttu pi
nabvn ddictv; pedpokld mimo jin, e ddictv
po kadm zstaviteli mus bt soudem projednno a roz-
hodnuto, e zen o ddictv se zahajuje i bez nvrhu
a e v zen o ddictv mus bt projednn tak maje-
tek, kter pi pvodnm projednn a rozhodnut ddic-
tv nebyl znm (nebyl zjitn). Podle rozhodnut soudu
o ddictv ( 175q OS) se ddictv nabv s innost
ke dni smrti zstavitele. V dob od smrti zstavitele a
do rozhodnut o ddictv pravomocnm usnesenm
soudu tu neme bt jistota, s jakm vsledkem zen
o ddictv skon (zejmna, kdo se stane zstavitelovm
ddicem a jak bude vypodno ddictv mezi vce z-
stavitelovmi ddici).
Zanechal-li zstavitel vce ddic, projevuje se stav,
jak tu vznik v dob od smrti zstavitele a do pravo-
mocnho rozhodnut soudu o ddictv, tak v jejich vz-
jemnch vztazch k majetku patcmu do ddictv. Mus
bt vzato v vahu, e rozhodnut soudu o ddictv m
sice inky ke dni smrti zstavitele, e vak do prvn
moci rozhodnut o ddictv nen jist, jak budou jejich
prva a povinnosti k ddictv upravena. Uveden
zvltn vztah ddic k zstavitelov majetku m mimo
jin za nsledek, e a do prvn moci usnesenm soudu
o ddictv jsou ddici povaovni za vlastnky celho ma-
jetku patcho do ddictv (vech vc a majetkovch
prv zstavitele) a e z prvnch kon,tkajcch se vc
nebo majetkovch prv patcch do ddictv,jsou oprv-
slo 1/2005 57
nni a povinni vi jinm osobm spolen a nerozdln,
piem jejich ddick podl vyjaduje mru, jakou se na-
vzjem podlej na tchto prvech a povinnostech. Ve
sporech s jinmi osobami, tkajcch se vc nebo ma-
jetkovch prv patcch do ddictv, se uveden vztah
ddic k zstavitelov majetku projevuje tm,e maj po-
staven tzv. nerozlunch spolenk ( 91 odst. 2 OS),
nebo jde o takov spolen prva a povinnosti, e se
rozhodnut ve sporu mus vztahovat na vechny ddice
(srov.rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 10.11.1999,
sp. zn. 21 Cdo 1820/99, uveejnn v asopise Soudn ju-
dikatura, ronk 2000, pod slem 67).
Postaven alobce v zen ped soudem je tu ureno
obsahem rozhodnut soudu, vydanho podle ustanoven
175k odst. 2 OS. Ostatn astnci zen o ddictv
budou vystupovat v zen ped soudem jako alovan,
a to i kdy v zen o ddictv se nkte z nich ke sporn
otzce nestavli odmtav nebo vystupovali pasivn.
Okruh alovanch soud ve spornm zen zjiuje ne-
zvisle na dajch uvedench v rozhodnut vydanm
podle ustanoven 175k odst. 2 OS v zen o ddictv.
alovanm ve spornm zen nic nebrn v tom,aby zau-
jali stanovisko shodn s alobcem. Soud vak neme
z takovho vyjden alovanho dovodit, e ddick
prvo pestalo bt sporn, a zen zastavit, pokud nem
podklady pro postup podle ustanoven 96 odst. 13
OS, tj. k vyzen vslovnho zptvzet nvrhu.
Ur-li alobce okruh astnk spornho zen v n-
vrhu na jeho zahjen ( 90 OS) odchyln od okruhu
astnk zen o ddictv a jako alovan ozna jen n-
kterho (nkter) z nich, neme bt alob vyhovno
pro nedostatek vcn legitimace vyplvajc z hmotnho
prva, nebo se zen neastn vichni nerozlun spo-
lenci ( 91 odst. 2 OS) (srov. zprvu projednanou
a schvlenou obanskoprvnm kolegiem bvalho Nej-
vyho soudu SR dne 18. 6. 1982, Cpj 165/81, uveej-
nnou ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, ro-
nk 1982, pod slem 49).
V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
stavu zjitno, e zstavitel podil dne 8. 11. 1996 zv,
kterou odkzal pozemek . 27 s budovou . p. 10 v ka-
tastru obce H. S., zapsan v listu vlastnk . 34 K S.
alovan. Souasn bylo zjitno, e ddici zstavitele ze
zkona jsou alobkyn, tj. manelka zstavitele, a dti z-
stavitele L. M., bytem v L., a J. M., bytem v L.
Z tchto zjitn vyplv,e astnky spornho zen
o alob na uren ddickho prva mly bt, vedle a-
lobkyn a alovan, tak dti zstavitele L. M. a J. M.Vz-
hledem k tomu, e L. M. a J. M. nebyli alobkyn oznaeni
za astnky zen a soud prvnho stupn i odvolac soud
z tto skutenosti nevyvodily pslun zvry (zamtnut
aloby pro nedostatek vcn legitimace) je na mst z-
vr,e rozhodnut odvolacho soudu eilo prvn otzku,
kter mla pro rozhodnut dan vci urujc vznam,
v rozporu s hmotnm prvem.
Protoe alovan popsanou nesprvnost rozhodnut
odvolacho soudu namt v dovoln, je jej dovoln p-
pustn podle ustanoven 237 odst.1 psm.c) OS a sou-
asn dvodn, nebo je naplnn dovolac dvod uve-
den v 241a odst. 2 psm. b) OS.
Nejvy soud esk republiky proto rozsudek odvo-
lacho soudu bez jednn ( 243a odst.1 vta prvn OS),
zruil ( 243b odst. 2 st vty za stednkem OS). Vz-
hledem k tomu, e dvod, pro kter byl zruen rozsudek
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 58
58 slo 1/2005
odvolacho soudu, plat i na rozsudek soudu prvnho
stupn, zruil Nejvy soud esk republiky i toto roz-
hodnut a vc vrtil Okresnmu soudu v L. k dalmu -
zen ( 243b odst. 3 vta druh OS). Souasn Nejvy
soud esk republiky uloil soudm vypodat se sku-
tenost, e spor o platnost zvti zstavitele ze dne
8. 11. 1996 je v prv ad sporem o ddick prvo alo-
van, u n je prv tato zv titulem k ddn, a a
v druh ad sporem o rozsah ddickho prva alob-
kyn, u ni je ddick titul (tj. zkon) nesporn.
Stoj za pozornost
Prvn rozhledy
2004, . 24
Vrchn soud v Praze Ke zven zkladnho kapitlu sou-
ty vklad pi fzi dvou spolenost s ruenm omezenm
69a odst. 6 ObchZ
Za vznik novch obchodnch podl u nstupnick spo-
lenosti v ppad fz dvou spolenost s ruenm ome-
zenm ve smyslu 69a odst. 6 ObchZ je teba povaovat
i ppad, kdy m bt zven vklad jedinho spolenka f-
zujcch spolenost v nstupnick spolenosti, by nomi-
nln ve jeho obchodnho podlu v nstupnick spo-
lenosti se nemn.
Spolenost s ruenm omezenm je v rmci fze coby za-
nikajc spolenost povinna nechat ocenit sv jmn i v p-
pad, e se stejn osoby podlej ve stejnm pomru jak
na spolenosti zanikajc, tak na spolenosti nstupnick,
pokud se v dsledku fze zvyuje zkladn kapitl n-
stupnick spolenosti s ruenm omezenm zvenm
vklad do zkladnho kapitlu.
Usnesen Vrchnho soudu v Praze ze dne 2.9.2004,sp.zn.
7 Cmo 460/2003
2004, . 23
Beran, K. Veejnoprvn subjektivita (o prvn subjekti-
vit v oblasti veejnho prva)
Nejvy soud esk republiky K nalhavmu prvnmu
zjmu jedinho ddice na uren jeho vlastnictv k vci,
je mla bt ke dni smrti ve vlastnictv zstavitele a dosud
nebyla v ddickm zen projednna, a na uren, e z-
stavitel byl ke dni smrti vlastnkem urit vci, jestlie do-
sud nebylo zahjeno zen o dodatenm projednn d-
dictv
80 psm. c) OS
460 ObZ
1.Ani jedin ddic se neme s spchem domhat alo-
bou podle 80 psm. c) OS uren, e je vlastnkem
vci nleejc do ddictv, pokud tato vc nebyla ped-
mtem zen o ddictv a nebylo mu ohledn n potvr-
zeno nabyt vlastnictv.
2. Pro uren, e zstavitel byl ke dni svho mrt vlastn-
kem konrktn vci, nen z hlediska nalhavho prv-
nho zjmu vznamn, zda ji byl podn nvrh i pod-
nt k zahjen zen o dodatenm projednn ddictv.
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22
Cdo 1826/2004
Vrchn soud v Praze K povinnosti exekutora vi rejst-
kovmu soudu, k mlenlivosti exekutora
AD NOTAM
31 E
28 odst. 6 a 7, 32 ObchZ
Nutnost zpisu nazen exekuce do obchodnho rejstku,
jako i zpisu dalch skutenost o zmn i zniku tto
skutenosti, plyne pmo ze zkona, a tud je sdlen sku-
tenosti,je m pm odraz v takovm zpisu,povinnost
kad osoby, vetn osoby soudnho exekutora. Takov
sdlen nen chrnno mlenlivost ve smyslu 31 E, ne-
bo pmo na zklad specilnho zkona ( 28 odst. 6 a 7
a 32 ObchZ) je zpis,zmna zpisu i vmaz skutenosti
i daje danho zkonem do obchodnho rejstku, je je
pmm odrazem sdlovan skutenosti, veejnm da-
jem.
Usnesen Vrchnho soudu v Praze ze dne 2.9.2004,sp.zn.
7 Cmo 423/2003
2004, . 22
Vedral, J. Jet k crkevnm prvnickm osobm (zabv
se crkevnmi prvnickmi osobami jako prvnickmi
osobami sui generis. Rozebr monosti zizovn
tchto prvnickch osob, souvisejc otzky v oblasti ka-
nonickho prva a problematiku tzv. historickch prv-
nickch osob a jejich prvn subjektivitu)
Soudn rozhledy
2004, . 12
Nejvy soud esk republiky Uren vlastnickho prva
ke dni smrti prvnho pedchdce alobce a vlastnick
prva alobce
80 psm. c) OS
126 odst. 1 ObZ
alobce se me domhat uren, e jeho prvn ped-
chdce byl ke dni mrt vlastnkem nemovitosti, ale ta-
kovm urenm nen deklarovno, e i on jako prvn n-
stupce je vlastnkem. Me sice na zklad takovho
uren dat o projednn nemovitosti v ddickm zen,
ale rozhodnut vydan v ddickm zen nebudou alo-
van vzat;o skutenm vlastnkovi me bt rozhodnuto
jen v dalm sporu.
Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
13. 8. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1445/2004
Nejvy soud esk republiky Platnost smnn smlouvy
a vlastnictv smovan vci.Uchopen drby nemovitosti
a jej uvn
312, 1045 OZO
129 odst. 1, 611 ObZ
1. Smnn smlouva nemus bt neplatn jen proto, e
v dob jejho uzaven nebyl jeden z astnk dosud
vlastnkem smovan vci.
2. K uchopen drby nemovitosti nen teba jejho uvn.
Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
22. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1442/2004
2004, . 11
Vrchn soud v Praze K pedpokladm postupu soudu
podle 107a odst. 2 OS
107a odst. 2 OS
Pi rozhodovn o nvrhu na vstup novho astnka do
zen namsto dosavadnho soud nezkoum meritorn
strnku vci. Ov, zda je osvdena prvn skutenost,
se kterou prvo spojuje pechod nebo pevod prva nebo
povinnosti, dokazovn neprovd. Je-li takov skutenost
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 59

AD NOTAM slo 1/2005 59

osvdena a v ppad vstupu novho alobce souhlas-l
ten se svm vstupem do zen, soud nvrhu vyhov.Tm
nen prejudikovna ani dvodnost v zen uplatnnho
nroku ani platnost prvnch jednn,kter byla dvodem
jeho rozhodnut. Budou-li tyto otzky sporn, projedn je
soud s novm astnkem,a dospje-li k zvru,e mu n-
rok nesvd nebo se nestal platn astnkem spornho
prvnho vztahu, promtne se to v rozhodnut ve vci
sam.
Usmnek vystavench ve form cennho papru na ad je
takovou skutenost rubopis. Postauje tedy osvdit, e
sporn smnka je opatena formln vyhovujcm rubo-
pisem.
Usnesen Vrchnho soudu v Praze ze dne 24. 4. 2003,
sp. zn. 5 Cmo 141/2003
Mgr. Pavel Hutk, not v Olomouci
JUDr. Hana Kantorov, notka ve ru nad Szavou
JUDr. Jana Michlkov, notka v Rakovnku
JUDr. Jana Prakov, notka v eskch Budjovicch
b) krnou komisi ve sloen:
JUDr. Jarmila lkov, notka v umperku, kter byla
zvolena pedsedkyn komise
JUDr.Vlasta Audyov, notka v Olomouci
JUDr.Ale Bezina, not v Praze
JUDr. Ivana Kondrov, notka v Rychnov nad Kn-
nou
JUDr. Svatopluk Prochzka, not v Praze.

Prvn rdce
Fejeton Ad Notam
2004, . 11
Kozk, J. Nad poslaneckou novelou zkona o konkursu Vl doba
(zamylen nad pipravovanou pravou zkona)
JUDr. Petr Blek*

Kdy se lme rok, bv zvykem ohldnout se zpt i za-

Zprvy z notsk komory hledt se vped, dlaj se bilance i prognzy.
Co z loskho roku stoj za ohldnut? Rozhodn nae
vnitrostranick diskuse na tma stav eskho notstv
veden na strnkch tohoto asopisu.
Na XX. snmu Notsk komory R, konanm Po letech mrtvolnho klidu se zeila nzorov hla-
dne 25. 1. 2005, se uskutenily i volby orgn dina a zaali jsme se konen bavit o tom, zda nae no-
Notsk komory R na dal tlet funkn
tstv je v dostaten kondici na to, aby bezezbytku
obdob. Za leny prezidia NK R byli zvoleni:
uspokojovalo spoleenskou objednvku a zda m po-
tebnou vkonovou rezervu, aby bez jmy na zdrav pe-
JUDr. Martin Foukal, not v Praze, kter byl zvolen pre-
ilo to, co ns zejm ek. Nsledn udlosti pak po-
zidentem NK R
tvrdily, e bude co eit.
JUDr. Miloslav Jindich, not v Beneov, kter byl zvo-
V diskusi se objevilo cel spektrum nzor.Radiklov
len viceprezidentem NK R
kritizovali, upozorovali na slab msta, vyjadovali n-
JUDr. Petr Blek, not v Praze
zory mnohdy a revolun i kacsk. Nahlas byly vy-
JUDr. Zdenk Rynek, not v Brn
sloveny vci nebval, bylo poukzno na existenci je-
JUDr. Karel Wawerka, not v Praze.
dinc, kte svmi kejklemi a vindly stejn jako prat
taxiki ni podstatu svch profes. Zkrtka volali po
leny prezidia NK R jsou dle prezidenti jednotlivch
zmn.Konzervativci oponovali,e nen dvod k panice,
notskch komor v psobnosti krajskch soud, kte
nebo staletmi proven tradin podoba notstv je
byli zvoleni na kolegich tchto notskch komor:
sama o sob zrukou dal existence,jej spoleensk p-
JUDr.Vclav Kouba, not v Praze, za Notskou komoru
nos je historicky osvden a jeliko historie je matkou
pro hlavn msto Prahu
moudrosti, nen teba se bt o dal osud notstv. Dis-
JUDr. Ivan Houdek, not v Pbrami, za Notskou ko-
kuse se neuzavela a perostla i do vkonnch struktur
moru v Praze
notsk samosprvy.
JUDr. Stanislav Hroch, not v Tboe, za Notskou ko-
S jejm hlavnm tmatem pak pznan koresponduj
moru v eskch Budjovicch
dal losk udlosti, kter nelze pehldnout. Zatm co
JUDr. Josef Burda, not v Plzni, za Notskou komoru
jsme diskutovali,zakousl se cech advokt do naeho no-
v Plzni
tskho kole a odnesl si soustko z pravomoci osvd-
JUDr. Vclava varcov, notka v Liberci, za Notskou
ovac v podob ovovn podpis. Nepjemn vc,
komoru v st nad Labem
prohran bitva, ale vsledek se pedpokldal (byl to
Milo Habrman, not v st nad Orlic, za Notskou ko-
na vych rovnch dohodnut legislativn obchod).Dis-
moru v Hradci Krlov
kutovalo se tedy dle a zatm co jsme diskutovali, potaj
JUDr. Jik Fleischer, not v Brn, za Notskou komoru
si cech exekutor nabrousil nok, aby si mohl z not-
v Brn
skho kole odkrojit dnou porci z pravomoci poi-
JUDr. Josef Kawulok, not v Ostrav, za Notskou ko-
zovat veejn listiny v obchodn agend.To u byla pro-
moru v Ostrav.
hra strategickho vznamu.
Jet hor pak bylo poznn, e je to vlka bez pravi-
XX. snm Notsk komory R dle zvolil:
del, kterou nikdo oficiln nevyhlsil ani neavizoval, ne-
a) revizn komisi ve sloen:
JUDr.Ji korpk,not v Jablonci nad Nisou,kter byl
zvolen pedsedou komise * Autor je not v Praze.
str_1_60 15.2.2005 9:30 Strnka 60

60 slo 1/2005 AD NOTAM

bo nai konkurenti nevedou boj o principy, ale o penze
a tud je ve dovoleno. Zjistilo se, e generalita naich
zkonodrc je neiteln a jej kroky na bojiti jsou ne-
pedvdateln.
Vsledkem loskho notskho roku je tedy tristn po-
znn, e obdob profesnho klidu a vzjemnho respektu
ji zejm nenvratn skonilo a vstupujeme do doby, kdy
prvn profese je prvn profesi vlkem. Zastnci tchto
praktik zcela jist namtnou, pro tolik kiku, vdy jde
o pouh zaveden jinde bn konkurence.Raz tezi,kter
by se nelbila ani laick veejnosti,pro by evci nemohli
t kalhoty,kdy um t na stroji.Dobe,ale v dan oblasti
jde o institucionln systmovou zmnu s celospoleen-
skm dopadem, amerikanizaci prvnho prosted, jej za-
veden by mlo bt minimln vsledkem zvan od-
born diskuse.To se ned vyeit tm, e se po tm vloupu
do spe a ukrojm si z cizho, a kdy m pistihnou, zanu
se ohnt ulechtilmi pohnutkami zavdn konkurence.
Bohuel toto podloudnictv pi een problm z-
sadn povahy se ji stalo stylem dnen vl doby. Je to
toti jednodu, ne odborn diskuse a seriozn pstup
k vcem veejnm. Politika ztratila obsah i formu, nikdo
ji podn nev o em je. Pipomn reality show, kte-
rou by televize PRIMA mohla vedle sv Balrny vyslat
pod nzvem vanrna. Moc by se to neliilo.V t prvn
akti pedstraj, e se chtj do sebe zamilovat, v t
druh pedstraj nzorov stety o tom, jak doshnout
veejnho blaha. (Za dvemi studia se pak poplcaj po
zdech a odchz s pocitem dobe vykonan prce.)
V obou ppadech vak pedevm jde o to bt vidn a za-
hrt si v televizi. Je to jenom jako. To je zjevn podoba
na politiky. Ta skryt a znan demoralizujc spov
v tom, e nae zkonodrn sbory se staly pouhou bur-
zou nzor, kde nen rozhodujc kvalita mylenky, ale
kvalita makle (lobisty), jeho informac a kontakt.
S tm vm musme potat v dal diskusi o stavu no-
tstv a uvdomit si, e rove jeho kondice potebn
k peit je dan pedevm rovn lid, kte jsou jeho
soust a rovn organizan struktury. Spolhat na ciz
nezitnou pomoc v prosted dnen doby je naivn. Ne-
umme to,ale mli bychom i pes stvajc ochrann det-
nk zkusit pracovat tak, jako by dn instrumenty sm-
rujc klienty do naich kancel nebyly. Pak by mon
odpadly argumenty ochrnc vlch praktik.A pokud jde
o diskusi, je uiten, ale nemla by bt nekonen. Nes-
mme zapomenout, e exekutoi u v t na spi jsou
a je teba se efektivn brnit. U dnes je vak jist, e e-
en otzky zven obranyschopnosti notstv proti
zmnnm praktikm bude drah, protoe vyaduje pro-
fesionalizaci tchto aktivit komory. Kdo a v jakm po-
mru to vechno zaplat,bude asi nejvtm okem efek-
tivnho vystn diskuse. Bylo by vak smutn, kdyby si
noti nebyli schopni piplatit na svou budoucnost.
Na zvr bych chtl skalnm konzervativcm pipo-
menout osud bednskho cechu.Ten v prvn polovin
minulho stolet urit nepochyboval o skvl perspek-
tiv svho staletho emesla. Spoteba piva rostla a s n
i poteba sud. Pivovar bylo jak mku a dn se neo-
beel bez party schopnch bedn. Pak ale njak kou-
mk vymyslel sud kovov. Cech bednsk i pivn fajn-
meki se zcela jist dvali na tento vynlez s despektem.
Vdy nen nad pivo z devnho sudu, to je ta jedin
sprvn kvalita, tu si pece nikdo nenech vzt. Pivovar-
nci vak pili na to, e vroba devnch sud je drah
a pomal, drba nron, a e vlastn produkty cechu
bednskho jsou brzdou rozvoje pivovarnictv. Ue-
ten penze se vrazily do technologie a i fajnmeki si
nakonec zvykli. No a kde je konec bednm, nikdo je
nepotebuje, spoleensk poptvka zanikla. Dnen dti
v lepm ppad maj jaksi povdom,e mli nco spo-
lenho se devem. Jejich rodie, kdy se podvaj na Po-
stiiny, zaslz a vzdychnou, j to byly doby, kdy se jet
dlaly devn sudy, takov romantika. Musme tto ty
nae dti vzt do njakho skanzenu na ukzku emesel.
Z eho plyne pouen, e nic nen na vnost a po-
krok se na tradice neohl.

Inhalt Table des matieres

Aufstze
Mackov, A. Consecution temporum Notare und Exekutoren . . . . . 1
Musilov, . Pfandvertrge in der Praxis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Baudy, P. Zu 17 des Devisengesetzes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Sklen, J. Einige Aspekte der von einem Rechtsanwalt gem dem Gesetz
ber die Rechtsanwaltschaft vorgenommenen Quasilegalisierung im
Vergleich zu einer von einem Notar gem der Notarordnung vorgenom-
menen Legalisierung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Vesel, J. Beglaubigung der Identitt gem dem Personalausweis . . . 18
Notar und EU
Ddi, J., ech, P. Grundstze des europischen Gesellschaftsrechtes im
Hinblick auf dessen Bedeutung fr die Ttigkeit eines Notars nach dem
EU-Beitritt der R 2.Teil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Diskussion
Oulk, T. Noch einmal zu den auf vereinfachte Art und Weise registrierten
Grundstcken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Luke, L. Einfluss von am Vertrag nicht beteiligten Personen auf den Ablauf
des Eintragungsverfahrens . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Aus dem Leben der bezirkskammern
Vondrk, L. Notarkammer in Hradec Krlov ber Leben und Werk 48
Vom Ausland
XXIV. internationaler Kongress des lateinischen Notariats, Mexico City
18.22. Oktober 2004. Die Abschlussrede des neu gewhlten Prsidenten
der UINL, Prof. Giancarlo Laurini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Resolution der CNUE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der R Sachliche Legitimation im Streit ber das Erbrecht 55
Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Nachrichten aus der notarkammer
Feuilleton ad notam
Blek, P. Die Zeit der Wlfe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
Articles
Mackov, A. Consecution temporum notaires et huissiers . . . . . . . . 1
Musilov, . Contrats de gage en pratique . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Baudy, P. Concernant le 17 de la loi de devises . . . . . . . . . . . . . . . 10
Sklen, J. Quelques aspects de la quasi-lgalisation effectue par lavocat
selon la loi sur les barreaux en comparaison avec la lgalisation effectue
par le notaire selon lordre notarial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Vesel, J. Lgalisation de lidentit selon la carte didentit . . . . . . . . 18
Notaire et U.E.
Ddi, J., ech, P. Principes du droit europen des socits en tenant
compte de son importance pour lactivit du notaire aprs ladhsion de
la Rpublique tchque lU.E. 2e partie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Discussion
Oulk, T. Encore quelques remarques concernant les terrains enregistrs
de manire simplifie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Luke, L. Influence des personnes trangres au contrat sur le droulement
de la procdure de dpt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
De la vie des Chambres Rgionales
Vondrk, L. Chambre de notaires Hradec Krlov la vie et les oeuvres 48
De Letranger
XXIVe Congrs international du notariat latin, Mexico City, du 18 au 22
octobre 2004. Discours final du nouveau prsident de lUINL, prof.
Giancarlo Laurini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Rsolution de la CNUE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Dcisions Juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tchque Lgitimation relle dans le litige
concernant le droit de succession . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Cela vaut votre attention
Nouvelles de la Chambre de Notaires
Feuiletton ad notam
Blek, P. Temps des loups . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59