AD NOTAM

Notsk asopis

Vydv Z obsahu
Notsk komora R J. Fiala, Kompenzace zastaven pohledvky
v nakladatelstv
T. Dvok, Drustevn zlony de lege lata
C. H. Beck
E. pokov, Ddictv s cizm prvkem

V. Kouba, Zamylen nad postupem Stediska

cennch papr v ddickm zen

Mstsk soud v Praze: een sporu o zapoten

daru na ddick podl

strany 4972

30. ervna 2003 9. ronk 3/2003

C. H. BECK Praha
 AD NOTAM
slo 3/2003 Z obsahu ptch sel:

J. Spil, Negatorn aloba

OBSAH J. Nmcov, Ochrana oprvnnho
ddice
lnky

J. Fiala: Kompenzace zastaven pohledvky . . . . . . . 49 P. Baudy, K odstrann nejistoty

T. Dvok: Drustevn zlony de lege lata . . . . . . . 51 o vlastnickm prvu
E. pokov: Ddictv s cizm prvkem . . . . . . . . . . . . 57

Diskuse

V. Kouba: Zamylen nad postupem Stediska

cennch papr v ddickm zen . . . . . . . . . . . . . 60

Ze zahrani

M. Foukal: Mimodn zasedn Generlnho

shromdn a Stl rady UINL v Pai
(9.14. 3. 2003) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
J. Krejov, K.Wawerka: Evropsk smluvn prvo
v Salcburku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Soudn rozhodnut
Vedouc redaktor:
Nejvy soud esk republiky: Nabyt oprvnn JUDr. Svatopluk Prochzka
drby sttem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Redaktor:
Nejvy soud esk republiky: Pevod nemovitosti Mgr. Jakub Adam
za npadn nevhodnch podmnek a lichevn Adresa redakce:
smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 eznick 17, 110 00 Praha 1,
tel. 225 993 959, 225 993 969
Mstsk soud v Praze: een sporu o zapoten fax 225 993 950
daru na ddick podl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Redakn rada:
JUDr. Petr Blek
Zprvy z notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
JUDr. Ondej Holub
Inhalt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 JUDr.Vclav Kouba
Doc. JUDr. Ji Mike
JUDr. Svatopluk Prochzka
Table des matieres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: notarkom@mbox.vol.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2003
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o.,Teslova 12, P. O. Box 169,
830 00 Bratislava 3, tel./fax.: 07/44 45 45 59 pedplatn,
tel./fax.: 07/44 45 46 28 administrativa,
e-mail: magnet@press.sk
ISSN 1211-0558 MK R 7049
 AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 30. ervna 2003

lnky
Kompenzace zastaven II. Obecn o zastaven pohledvky
pohledvky Zstavn prvo, jeho pedmtem je pohledvka, ped-
stavuje specifick druh zstavnho prva jako vcnho
Doc. JUDr. Josef Fiala, CSc.* prva k ciz vci (pitom vcn-prvn povaha zstavnho
prva se neprojevuje jen ve vztahu k vci hmotn, ale
I. vodem t k jinm pedmtm zstavnho prva viz 164
odst. 1 ObZ), jeho prvoadmi funkcemi jsou funkce
Obecn prvn prava zstavnho prva zaazen zajiovac a uhrazovac.Dobrovoln zstavn prvo k po-
v obanskm zkonku doznala v poslednch dvou letech hledvce vznik pedevm psemnou smlouvou uzave-
zsadnch zmn (viz zkon . 367/2000 Sb. a zkon nou mezi zstavnm vitelem a zstavnm dlunkem
. 317/2001 Sb.). adu novinek lze hodnotit pozitivn, zstavcem. Nedodren psemn formy smlouvy ( 156
ada otzek vak zstv nadle mimo pozornost eskch odst. 1 ObZ) je sankcionovno jej absolutn neplat-
zkonodrc. Je pitom naprosto evidentn, e kvalitn nost, tud absenc titulu (prvnho dvodu). Pitom z-
prvn prava pedstavuje conditio sine qua non napl- stavce je vitelem (m pohledvku, kterou zastavuje)
nn obou funkc zstavnho prva funkce zajiovac vi svmu dlunkovi. Tento dlunk je ve vztahu vi
i funkce uhrazovac. zstavnmu viteli poddlunkem. Ke vzniku zstavnho
Jednm z diferencianch kritri druh zstavnho prva k pohledvce postauje uzaven zstavn smlouvy
prva je povaha pedmtu zstavnho prva zstavy. Od- ( 159 odst.1 ObZ),nen-li vyuita odkldac podmnka,
linost pedmt vede v ad ppad i ke speciln avak zastaven pohledvky je vi poddlunkovi inn
prvn prav, jako je tomu nap. pi zstav obchodnch a od okamiku, kdy je o zastaven psemn vyrozumn
podl, cennch papr, vetn nkterch specilnch zstavnm dlunkem zstavcem (jin ne psemn
druh (hypotnch zstavnch list, zemdlskch forma vyrozumn vede k absolutn neplatnosti konu
skladnch list). Jistmi zvltnostmi se vyznauje i z- a zastaven pohledvky nenabude innosti vi pod-
stavn prvo, jeho pedmtem je majetkov prvo (ob- dlunkovi) nebo kdy je mu vznik zstavnho prva
vykle pohledvka).Prvn regulace zstavnho prva k po- prokzn zstavnm vitelem ( 159 odst. 2 ObZ). Pi
hledvce byla do 31. 12. 2000 zaazena do 151h aplikaci poslze uvedenho postupu nesta pouh vy-
151j ObZ a tvoila relativn samostatn celek,vyuiteln rozumn o vzniku,nebo tento vznik mus bt prokzn
vak pitom byla i obecn ustanoven o zstavnm prvu. zstavn vitel toti dosud nebyl s poddlunkem
Od 1. 1. 2001 ji tento druh zstavnho prva tvo inte- v prvnm vztahu nejlpe zstavn smlouvou. Dokud
grln soust obecn obanskoprvn regulace, m je nen informan povinnost splnna, nevznikaj poddlu-
pln podpoen zvr o nezbytnosti aplikace vech usta- nkovi vi zstavnmu viteli dn povinnosti pmo
noven o zstavnm prvu (nevyluuje-li to povaha vci). vyvolan zzenm zstavnho prva k pohledvce a je
Novelizovan prvn regulace vslovn uvd pohle- povinen plnit svj dluh vi obliganmu viteli.
dvku mezi zpsobilmi pedmty zstavnho prva
( 153 odst. 1 ObZ), zpesnila proces vzniku zstavnho III. Charakteristika prvnho postaven subjekt
prva k pohledvce ( 159 ObZ) a naznaila postup pi
uspokojen zstavnho vitele ( 167 ObZ); ve svm Podstatnou charakteristiku prvnho postaven sub-
celku jde tedy o pravu pomrn kusou. To umouje, jekt formuje existence dvou obligan-prvnch vztah
e se lze v prvn praxi setkat s chovnm poddlunk, a jednoho zstavn-prvnho vztahu. Prvn obligan
kte (jako dlunci v prvnm vztahu, v nm je pohle- vztah existuje mezi poddlunkem jako dlunkem (D1)
dvka vi nim pedmtem zstavnho prva) uskute- a zstavcem jako vitelem (V1) a k obsahu tohoto vztahu
uj kompenzan projev vi viteli zstavci, s velmi pat pohledvka (P1); druh obligan vztah existuje
pravdpodobnm myslem doshnout nejen zniku je- mezi zstavcem jako dlunkem (D2) a zstavnm vi-
jich dluhu, ale tak zniku zstavnho prva (na zklad telem jako vitelem (V2), piem do obsahu tohoto
zniku zstavy, nebo pedmtem zstavy je pohledvka vztahu pslu jin pohledvka (P2). Zstavn-prvn
zstavce vi poddlunkovi). Jde pochopiteln o p- vztah existuje mezi zstavcem (V1) a zstavnm vite-
pady, kdy zstavou je pohledvka na penit plnn, co lem (V2), piem v dsledku zastaven pohledvky P1
je pravidlem.Vzhledem k tomuto chovn, jako i k p- vznikaj povinnosti i D1, ale jeho prvn postaven jako
padnm nepznivm nsledkm pro zstavnho vitele, dlunka vi jeho viteli (V1) se nemn (mutatis mu-
lze povaovat prvn regulaci postaven poddlunka za
nedostatenou a je teba posuzovat,zda je takov postup * Autor je vysokokolskm uitelem na katede obanskho prva Prv-
v souladu s prvnmi normami. nick fakulty Masarykovy univerzity v Brn.
50 slo 3/2003 AD NOTAM
tandis by bylo mono konstatovat obdobu s ces nebo Na zklad ve uvedenho lze proto konstatovat, e
se zajiovac ces rozdl spov v tom, e poddlunk pokud dlunk D1 m vi svmu viteli V1 vzjemnou
nadle zstv dlunkem vi V1, nestv se dlunkem kompenzabiln pohledvku, neme vykonat kompen-
V2). zan projev vle (a jednostrann, i uzavt smlouvu
Obsah obliganch vztah tvo prva a povinnost o zapoten), nebo by tm zashl neppustnm zpso-
obou stran (dlunick a vitelsk). Zkladn povinnost bem do prv a prvem chrnnch zjm zstavnho v-
dlunka (ale i jeho prvem) je povinnost splnit dluh, itele.
kter koresponduje prvo vitele na plnn, tj. pohle- V ppad, e by poddlunk pesto kon smujc
dvka. Mezi obvykl oprvnn dlunka pat tak pro- k zapoten provedl, lze po splatnosti trvat na splnn
veden kompenzace, jestlie m vi svmu viteli vz- jeho povinnosti, tj. vymhat na nm plnn i soudn ces-
jemnou pohledvku stejnho druhu (tot prvo m tou, pokud je pohledvka P1 splatn. Pokud by pohle-
i vitel, nebo jde o vzjemn pohledvky). Je notorie- dvka P1 nebyla jet splatn, bylo by mon vyut pre-
tou, e kompenzace je jednm ze zpsob zniku ventivn ochrany zaloen na urovac alob (s petitem
zvazk, co by ve zkouman situaci znamenalo, e z- domhajcm se uren existence zstavnho prva).
nikem pohledvky P1 by se pohledvka P2 stala neza-
jitnou. Tak se dostv do poped otzka rozsahu 3. Zapoten zstavcem
(mez) povinnosti poddlunka splnit dluh a jej modifi-
kace v dsledku zastaven korespondujc pohledvky. Kompenzaci vzjemnch pohledvek by mohl uinit
tak sm V1.V tomto ppad ji pichz v vahu pouze
IV. Znik zastaven pohledvky, zejmna jednostrann zapoten, k dohod o zapoten neme
zapotenm dojt vzhledem k nemonosti smluvnho projevu vle
dlunka D1 (viz ve).Vznik takov situace me bt na-
1. Znik pohledvky splnnm prosto stejn, tj. poddlunk se stv vitelem V1 nap.
na zklad ces pohledvek vi zstavci od jinch sub-
V minulosti (tj.v obdob mezi 1.4.1964 a 31.12.1991) jekt. Kompenzan projev vle by vak neuinil podd-
sten upravoval analyzovanou problematiku 167 lunk,ale zstavce a tak tmto zpsobem by zanikla po-
zkonku mezinrodnho obchodu . 101/1963 Sb. hledvka tvoc pedmt zstavnho prva, tud by
(ZMO). Citovan ustanoven umoovalo poddlun- dolo k zniku zstavnho prva a pohledvka P2 by se
kovi plnit svmu viteli jen se souhlasem zstavnho stala nezajitnou.V vahu pichz bu vyuit prva z-
dlunka. Je sice pravdou, e obdobu tohoto ustanoven stavnho vitele dat doplnn zajitn s tm,e pokud
platn prvn d neobsahuje, avak lze namtat, e ani dlunk tak neuin, pohledvka se stane splatnou ( 163
takto stanoven meze podlunkova chovn nezakazo- odst. 2 ObZ), nebo kdy bude patrn, e takov po-
valy expressis verbis proveden kompenzace dlunkem stup nevede k uspokojen vitele V2, uplatnn nmitky
D1 vi V1.Na toto pravidlo navazovala povinnost podd- neplatnosti kompenzanho konu ze stejnch dvod,
lunka, byla-li pohledvka P1 splatn, plnit zstavnmu jako v ppad kompenzace poddlunkem.
viteli ( 168 ZMO). Nynj situace je obdobn, podle
167 odst. 1 ObZ je poddlunk povinen splnit svj V. Zastaven pohledvky na vrcen penz
dluh po splatnosti zastaven pohledvky zstavnmu v-
iteli. Uveden ustanoven povauji za kogentn, nebo Nad rmec tmatu nutno upozornit na dal z prak-
z povahy vci vyplv, e nen mon jin prava.Tuto tickch problm souvisejcch se zstavnm prvem
povahu toti determinuje princip charakteristick pro k pohledvce, zejmna proto, e nejastjm pedm-
vcn prva numerus clausus, a proto vslovn za- tem plnn zastaven pohledvky jsou penze jako pla-
kotven chovn je jedinou monost povinnho sub- tidlo, kter vak zstvaj vcmi v prvnm smyslu. Pln-
jektu, jakkoliv jin chovn je proto zakzno (take li poddlunk svj zvazek zstavnmu viteli,nedochz
i kdy chyb vslovn zakotven monosti poddlunka samo o sob k zniku pohledvky P2, ale zstavn prvo
plnit svmu viteli, bez souhlasu nositele korespondu- k pohledvce se transformuje na zstavn prvo k vci
jcho oprvnn, tj. zstavnho vitele, stejn plnit ne- (k vcem). Jsou-li takovou vc penze, nejde o pignus
sm). regulare (nebo nen vymnno jejich vrcen in specie),
ale o pignus irregulare, kter bylo v minulosti hodno-
2. Zapoten poddlunkem ceno jako pignus nominis, tj. zastaven nroku na vr-
cen penz. Nsledn by bylo mono uvaovat o kom-
Spornou navazujc otzkou me bt zkouman penzaci mezi zstavnm vitelem a zstavcem.
oprvnn provst kompenzaci. Nen pochyb o tom, e
obecn je dlunk oprvnn vzjemn pohledvky za- VI. Zvrem
post (jednostrannm konem nebo dohodou).Jde tedy
o subjektivn prvo dlunka, jen ho me sm vykon- Zstavn prvo je tradin povaovno za pomrn
vat a tak jeho realizac dosahovat uspokojen svch in- spolehliv zajiovac prostedek,jeho efektivita je pmo
dividulnch poteb a zjm. Ovem tak chovn oprv- mrn zvisl na kvalit prvn pravy.Prvn praxe pi-
nnho subjektu m svoje meze, nebo vkonem prva n adu podnt k vahm de lege ferenda. Nkter
nelze bez prvnho dvodu zasahovat do prv a oprv- z nich ji naly svj odraz v prvn prav (nap. vznik
nnch zjm tetch osob ( 3 odst. 1 ObZ).Takov v- zstavnho prva k movitm vcem zpisem do rejstku
kon prva nepov prvn ochrany, dokonce by bylo zstav), jin (nap. postaven poddlunka, vztah obliga-
mon uvaovat o jeho rozporu s dobrmi mravy, a tu- nho dlunka a zstavnho dlunka) na zkonnou
d o absolutn neplatnosti konu. pravu nadle ekaj.
AD NOTAM
Drustevn zlony de lege lata
(1. st)
JUDr. Tom Dvok*
Jsou tomu ji vce ne dva roky, co jsem poprv sou-
hrnn pojednal o problematice drustevnch zloen.1
Od t doby dolo k nkterm legislativnm zmnm
a spoleensk i osobn vvoj mne dovedl k jistm n-
zorovm posunm, na n jsem reagoval adou dl-
ch pspvk, publikovanch porznu v asopisech,
dnes ji mnohdy pekonanch. Tento lnek neme
bt detailnm rozborem vech nedostatk platn nor-
mativn pravy a ani se o to nesna. Jedn se mi zde
o pokud mono podrobn aktuln rozbor platn
prvn pravy drustevnch zloen.
Rd bych hned vodem uvedl, e cel zkon .
87/1995 Sb. je pln zjevnch terminologickch chyb,
nen obsahov sladn s obchodnm zkonkem po no-
vele . 370/2000 Sb. (tj. ani vce ne dva roky po jej
innosti), a obsahuje adu vgnch a nejednozna-
nch ustanoven i zjevnch nesmysl.Tam, kde to tedy
z povahy vci je mon, drm se standardn obchod-
nprvn terminologie (s tm, e na hlavn nedostatky
se dle upozoruje).
I. Koncepce drustevnch zloen
Drustevn zlona je pojmna jako drustvo,piem
na jej postaven se pouij ustanoven obchodnho z-
konku o drustvech, pokud zkon o drustevnch z-
lonch nestanov jinak [ 1 odst. 2 zk. . 87/1995 Sb.,
o spoitelnch a vrnch drustvech, ve znn pozdj-
ch pedpis (dle jen ZDrZl)].
Zkon definuje drustevn zlonu jako drustvo,kter
pro podporu hospodaen svch len provozuje pe-
vn finann innost, a dle poskytuje svm lenm
dal sluby pro uspokojovn jejich poteb ( 1 odst. 3
ZDrZl). Finann innost se rozum pijmn vklad
a poskytovn vr,zruk a pennch slueb v rznch II. Zaloen a vznik drustevn zlony
formch;krom toho drustevn zlona poskytuje svm
lenm dal sluby pro uspokojovn jejich poteb. Z-
lona vak nen bankou a jej innost nen ani provozo-
vnm ivnosti.
Z tto zvolen koncepce ovem plynou jist dl z-
vry. Pedevm, akoliv zlona nen de lege lata ban-
kou, pesto se svoj innost a pravidly hospodaen
bance podob. Akoliv i zlona podnik s cizmi pro-
stedky, nejsou na bezpenost jejho hospodaen a pro-
vozu kladeny zdaleka takov nroky, jako je tomu dnes
u bank. Drustevn zlona pitom nen, a ani neme
bt pouze dobrovolnm sdruenm lid sloucm k pod-
poe hospodaen svch len.
Vsledky ady zloen prokzaly, e pouh spolhn
se na entuziasmus jedinc a historick tradice drustev-
nho pennictv v eskch zemch nejsou zdaleka do-
statenou zrukou, e drustevn zlony budou fungo-
vat tak,jak si jejich tvrci v roce 1995 pedstavovali.Dnes
je toti diametrln jin doba ne v 19. stolet, kdy dru-
stevn pennictv v eskch zemch vznikalo. Dnes pro-
st neposta umonit zmrtvchvstn drustevnch z-
loen. Byly-li ji jednou zlony obnoveny a m-li sektor
drustevnho pennictv fungovat bez katastroflnch
slo 3/2003 51
otes,2 pi nich ada lid pila o sv celoivotn spory
a kdy nakonec musel zashnout stt a vydat prostednic-
tvm zvltnho zkona3 emisi dluhopis,aby bylo mono
vkladatelm vyplatit alespo zkonem zaruen nhrady
za pojitn vklady, je nutn jednak stabilizovat cel sek-
tor, a dle doclit toho, aby na innost drustevnch zlo-
en byly kladeny stejn poadavky jako na innost bank.
To ovem vyaduje dalekoshl legislativn zmny.
Poslaneck snmovna Parlamentu esk republiky
v prbhu roku 2002 projednvala dvakrt nvrh zsadn
novely platnho zkona, jejm smyslem bylo harmoni-
zovat zk. . 87/1995 Sb. s pslunmi smrnicemi Ev-
ropsk unie.4 Prvn nvrh, v prbhu projednvn ped
volbami do Poslaneck snmovny znan poznamenan
zejmna pedvolebn horekou, byl sice Poslaneckou
snmovnou schvlen, ale vrtil jej Sent a pot se ji po-
tebn poet hlas k jeho optovnmu schvlen (v ja-
kmkoliv znn) nenael. A druh pokus v jnu 2002
skonil zamtnutm ji v prvm ten v Poslaneck sn-
movn.Souasn stav je tedy ten,e prvn prava zjevn
neodpovd poadavkm prva EU a esk republika je
ve skluzu s plnnm zvazku k harmonizaci tto pravy,
nebo zkon ml bt harmonizovn do 31. 12. 2002, co
se nestalo.
Nelze ovem pehlet dva aspekty vci. Za prv, ja-
kkoliv een je z povahy vci nouzov, ec pouze z-
van nedostatky existujc pravy a harmonizujc esk
prvn d a prvem EU. Do doby rekodifikace soukro-
mho prva, tzn. do doby pijet novho obanskho z-
konku a obchodnho zkona se ale ned nic jinho d-
lat; teprve pot bude mono pistoupit k potebn
zsadn reform a k pijet nov pravy. A za druh, jak
plyne z poadavk citovanch smrnic, na kapitl a kri-
teria finann a kapitlov pimenosti zloen bude
v rmci EU nutno klst podstatn vt draz ne dnes,
nebo platn legislativa je vrazn mrnj. Je dnes vel-
kou neznmou, kolik zloen a jakm zpsobem bude
schopno se s tmito novmi poadavky, je pinese bu-
doucnost, vyrovnat.
1. Zaloen a vznik
Oproti jinm druhm drustev drustevn zlona ne-
me vzniknout bez sttnho povolen. Toto povolen
udluje na zklad psemn dosti ad pro dohled nad
drustevnmi zlonami (dle jen ad); na toto povo-
len vak nen prvn nrok ( 2a ZDrZl).
Zkon sice vslovn nestanov, kdo podv dost
o sttn povolen, podle veho to vak budou lenov
* Autor je odbornm asistentem na Katede obchodnho prva Prvnick
fakulty Zpadoesk univerzity v Plzni.
1
Viz Dvok, T. Drustevn prvo. 1. vydn, Praha: C. H. Beck, 2001,
s. 217245.
2
Podobnch tomu, ke ktermu dolo na pelomu let 19992000, kdy
se dostalo do padku nebo pod nucenou sprvu pt nejvtch dru-
stevnch zloen v zemi s 80 % vklad vech len drustevnch zlo-
en v zemi.
3
Zkon . 9/2001 Sb., o sttnm dluhopisovm programu k zskn fi-
nannch prostedk na poskytnut nvratn finann vpomoci ze stt-
nho rozpotu ke kryt vplaty nhrad ze Zajiovacho fondu.
4
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 2000/12/ES ze dne 20. 3.
2000 o pstupu k innosti vrovch instituc a jejm vkonu a Smr-
nice Evropskho parlamentu a Rady . 94/19/ES ze dne 30. 5. 1994
o systmech pojitn vklad.
52 slo 3/2003
prvnho pedstavenstva.V dosti se uvdj tyto daje:
obchodn firma, sdlo, ve zapisovanho zkladnho ka-
pitlu a vcn a organizan pedpoklady k innosti dru-
stevn zlony. K dosti je nutn piloit stejnopis no-
tskho zpisu z ustavujc schze, doklad o splacen
celho zapisovanho zkladnho kapitlu, listiny proka-
zujc odbornou zpsobilost a bezhonnost vech len
pedstavenstva, vrov komise a kontroln komise a n-
vrh obchodnho plnu, kter mus bt reln. O dosti
je ad povinen rozhodnout ve lht 60 dn od doruen
dosti nebo jejho doplnn, a to po posouzen podm-
nek pro udlen povolen.5
Pokud je povolen udleno, udluje se na dobu neur-
itou a nelze jej pevst na jinou osobu. Vkon nkte-
rch innost, kter mohou bt podle 3 ZDrZl ped-
mtem innosti drustevn zlony, me bt v povolen
omezen nebo vylouen. Samo povolen pitom zanik
dnem prvn moci rozhodnut adu o odnt povolen
nebo dnem zruen drustevn zlony ( 2a odst. 4
ZDrZl).
V ostatnm i zde plat pslun ustanoven obchod-
nho zkonku o zaloen a vzniku drustva.
2. Stanovy
prava nleitost stanov obsaen v 5 ZDrZl m jako
lex specialis pednost ped obchodnm zkonkem. Z-
rove je to prava vlun.Ve stanovch drustevn z-
lony mus bt jednak obligatorn nleitosti,kter jsou
taxativn vypoteny v 5 odst. 1 ZDrZl, a dle zde mo-
hou bt fakultativn nleitosti, kter zk. . 87/1995
Sb. vslovn oznauje za pedmt pravy stanov.6
Obligatornmi nleitostmi stanov drustevnch z-
loen jsou tyto daje:
a) obchodn firma a sdlo,
b) pedmt innosti,
c) vznik, znik a podmnky lenstv v zlon,
d) prva a povinnosti len k zlon a prva a povin-
nosti zlony k lenm,
e) ve lenskho vkladu7 a zpsob jeho splcen,
f) vymezen psobnosti pedstavenstva, kontroln ko-
mise a vrov komise, poet jejich len, dlka je-
jich funknho obdob,zpsob ustanoven do funkc,
psobnost tchto orgn a zpsob jejich svoln
a jednn,
g) zpsob uit zisku a hrada ppadn ztrty,
h) ve zapisovanho zkladnho kapitlu,
i) vpovdn lhta pro znik lenstv pi vystoupen 5
lena,
j) podmnky poskytovn slueb dle 3 odst. 1 psm. d)
ZDrZl,8
k) zkladn podmnky pro innosti dle 3 odst.2 ZDrZl,9
l) ve zpisnho, kter slou ke kryt nklad spoje- dovodit, e by nic jinho ve stanovch obsaeno bt nesmlo. Proto je
nch se vznikem lenstv,
m) zpsob a rozsah pevodu pravomoc vrov komise
na jin osoby,
n) bli pravidla poskytovn informac lenm o hos-
podaen zlony,
o) finann d, a
p) uhrazovac povinnost len a jej podmnky.
Fakultativnmi nleitostmi stanov jsou zejmna
tyto daje:
1. prodlouen lhty pro splatnost vypodacho podlu
[ 4 odst. 6 psm. a) ZDrZl],
AD NOTAM
2. bli pravidla svoln nhradn lensk schze
( 5a odst. 2 ZDrZl),
3. stanoven podmnek bezhonnosti a odborn zp-
sobilosti dalch vedoucch pracovnk drustevn z-
lony ( 6a odst. 1 ZDrZl),
4. rozen stetu zjm ( 7 odst. 6 ZDrZl),
5. pravidla rozdlovn zisku ( 9 odst. 1 ZDrZl), a
6. pravidla vy tvorby rizikovho a rezervnho fondu
a pravidla zzen a tvorby dalch fond ( 10 odst. 2
ZDrZl).
III. Majetkov otzky drustevnch zloen
1. lensk vklady
Ve lenskho vkladu me bt t zmnna,a to ces-
tou zmny pslunho ustanoven stanov. Rozhodnut
lensk schze o zmn stanov, kterou by se snila ve
lenskho vkladu, je neplatn bez pedchozho souhlasu
adu ( 5a odst. 3 ZDrZl). ad posuzuje toto snen ve
vztahu k povinnosti drustevn zlony dodrovat pravi-
dla a ukazatele pomru kapitlu a rezerv k pasivm ( 11
ZDrZl), s pihldnutm k bezpenosti a stabilit zlony.
Pro drustevn zlony ovem plat, e vkladem mo-
hou bt pouze penze ( 4 odst. 5 ZDrZl).
2.Vypodac podl
Speciln pravu pedstavuje kogentn ustanoven 4
odst. 6 psm. a) ZDrZl. Podle nj plat, e bvalmu lenu
nebo jeho ddici vznik nrok na vypodac podl ve
vi splacenho lenskho podlu; vplata se provd
v penzch.Vypodac podl je splatn po uplynut jed-
noho msce po schvlen dn etn zvrky za etn
obdob, v nm lenstv zaniklo. Stanovy mohou tuto
lhtu prodlouit, maximln vak na 12 msc.
IV. lenstv v drustevn zlon
1.Vznik a znik lenstv
Zkon . 87/1995 Sb. obsahuje zvltn pravu stran
vzniku a zniku lenstv. lensk podl v drustevn z-
lon je nepevoditeln,a to i mezi leny.Rovn tak pe-
chod lenskho podlu je neppustn ( 4 odst.1 ZDrZl).
Nedodren tto lhty lze povaovat za nesprvn edn postup dle
13 odst. 1 zk. . 82/1998 Sb., se vemi dsledky z toho plynoucmi.
6
Formulace ust. 5 odst. 1 ZDrZl vzbuzuje dojem, e dn jin otzky
ne ty, kter zkon vslovn oznauje za pedmt pravy, ve stanovch
nemohou bt obsaeny. To ovem nen pravda. I zde plat zkladn prin-
cip soukromho prva, toti co zkon vslovn nezakazuje, je dovo-
leno (l. 2 odst. 4 stavy R, l. 2 odst. 3 LPS). Ze zkona pitom nelze
prava i jinch otzek ve stanovch zlony mon a ppustn.
7
Nikoliv podlu, jak zkon nesprvn stanov (k tomu viz dle).
8
Drustevn zlona me pro sv leny zprostedkovvat a obstarvat
prvn a poradensk sluby, obstarvat nkupy zbo a slueb (vetn
hospodskch poteb), poskytovat pspvky na sociln, zdravotn
a vzdlvac ely a organizovat innosti ve spolenm zjmu len
v oblasti sociln, zdravotn a vzdlvac.
9
Jedn se o daje o tom, jak innosti a v jakm rozsahu bude dru-
stevn zlona provozovat. Podle zkona je pitom oprvnna pouze
k tmto aktivitm: pijmn a ukldn vklad jinch zloen, nabvn
vybranch druh dluhopis, pijet dar a ddictv, poskytovn pjek
Zajiovacmu fondu, nabvn majetku potebnho k provozu dru-
stevn zlony a s pedchozm souhlasem adu i poskytovn vybra-
nch finannch slueb nkterm dalm osobm.
AD NOTAM
Ustanoven 4 odst. 4 ZDrZl pitom vytv naprost
terminologick gul, kdy stanov, e pro ely tohoto len je modifikovateln ustanovenm stanov,a to dvma
zkona se lenskm vkladem rozum lensk podl.10
Tm ovem zkonodrce mch jablka s hrukami, nebo
mezi obojm je podstatn rozdl. Jak sprvn konstatuje
I. Peliknov, zpravidla je velikost podlu kvantifikovna
velikost vkladu, vcn jsou vak ob kategorie vdy od-
liovny.11 Nerespektovn tohoto pojmoslovnho roz-
dlu pak vede nutn k chaosu.
lenem zlony me bt pouze osoba fyzick, pln
zpsobil k prvnm konm, piem zlona mus mt tlivch lenech volench orgn.
nejmn 30 len ( 2 odst. 1 ZDrZl). Ze zkonnho po-
adavku, aby lenem byla pouze osoba pln zpsobil
k prvnm konm, plyne, e zakldajcm lenem nebo prv z dvodu zjitn ztrty,co zeteln plyne i z dikce
pozdji pijatm lenem sm bt pouze osoba zletil,tzn.
pouze osoba, kter dovrila 18 let, anebo osoba, je na-
byla zletilosti uzavenm manelstv.
2. Uhrazovac povinnost len drustevnch zloen
prava uhrazovac povinnosti len zloen je vybu-
dovna na obdobnch principech, jako to in ust. 222
odst. 2 ObchZ. Jsou zde vak i podstatn odchylky.
len zlony je zaten uhrazovac povinnost vdy.
Nen ponechno na vli lensk schze, zda ve stano-
vch institut uhrazovac povinnosti uprav i nikoliv.
prava tohoto institutu je obligatorn soust stanov
[ 5 odst. 1 psm. e) ZDrZl]. Nicmn i tehdy, pokud by
stanovy uhrazovac povinnost len drustevn zlony
neupravovaly, byli by lenov touto povinnost zateni,
by pouze v minimlnm, zkonem stanovenm rozsahu.
Dle zkon stanov minimln vi uhrazovac povin-
nosti; ta je stanovena na dvojnsobek lenskho vkladu.
Jeliko ve lenskho vkladu je pro vechny stejn,12 je
i minimln ve uhrazovac povinnosti stejn pro vech-
ny leny.
Zvanou otzkou je vazba na posledn vtu 222
odst. 2 ObchZ, kter od 1. 1. 2001 nov stanov, e uhra-
zovac povinnost lena nesm peshnout trojnsobek
lenskho vkladu. Je otzkou, zda se toto ustanoven
vztahuje i na drustevn zlony. Podle mho mnn ni-
koliv, nebo obecn plat princip lex specialis derogat
generali, tedy e zkon speciln m pednost ped z-
konem obecnm. Je sice pravdou, e novela obchodnho
zkonku proveden zkonem .370/2000 Sb.,kter zm-
nila dikci 222 odst. 2 ObchZ, nabyla innosti pozdji
ne novelizovan ust. 4 odst. 3 ZDrZl,13 avak to nic ne-
mn na skutenosti, e 4 odst. 3 ZDrZl je lex specialis
k 222 odst. 3 ObchZ. Mm za to, e se limit pedstavo-
van posledn vtou 222 odst. 2 ObchZ na uhrazovac
povinnost len drustevnch zloen nevztahuje a uhra-
zovac povinnost tak me bt ve stanovch urena i ve
vym rozsahu ne trojnsobkem lenskho vkladu.
Zkon dle umouje, aby ve uhrazovac povinnosti
byla rozdln pro jednotliv leny; rozhodnm kriteriem
je ve uloench vklad jednotlivch len. Pod po-
jmem uloen vklad je ovem teba rozumt vklady
len nachzejc se na bnch, vkladovch a jinch
tech, nikoliv lensk vklady.
Uhrazovac povinnost len vech nebo nkterch vo-
lench orgn zlony me bt ve stanovch urena pro ostatn leny pedstavenstva drustevn zlony.
jako vy ne uhrazovac povinnost ostatnch len; pi-
tom me bt uhrazovac povinnost rozdln urena
i pro jednotliv volen orgny zlony.
slo 3/2003 53
Z toho nutn plyne zvr, e uhrazovac povinnost
zpsoby; nic pitom nebrn tomu, aby byly vyuity oba
zpsoby zrove anebo jen nkter anebo dn.prava
vak mus bt vslovn obsaena ve stanovch. Ze z-
kona neplyne jednoznan, zda je mon stanovit uhra-
zovac povinnost rzn pro jednotliv leny tho vole-
nho orgnu.14 Podle veho vak toto nen mon,nebo
zkon hovo v posledn vt 4 odst. 3 ZDrZl vlun
o jednotlivch volench orgnech, nikoliv vak o jedno-
I u zloen plat obecn princip, e po lenech nelze
vyadovat prostedky z jinho prvnho dvodu ne
ustanoven 9 odst. 2 ZDrZl. lenov zlony jsou po-
vinni splnit svoji uhrazovac povinnost podle zkona
a stanov do 30 kalendnch dn ode dne konn len-
sk schze. Pitom nen mon tuto lhtu jakkoliv zkr-
tit nebo prodlouit, nebo je dna ex lege.
Rozhodnut lensk schze o zmn stanov, kterou by
se snila ve uhrazovac povinnosti, je neplatn bez
pedchozho souhlasu adu ( 5a odst. 3 ZDrZl). ad
posuzuje toto snen ve vztahu k povinnosti drustevn
zlony dodrovat pravidla a ukazatele pomru kapitlu
a rezerv k pasivm podle 11 ZDrZl, s pihldnutm
k bezpenosti a stabilit drustevn zlony.
lensk schze me pikroit k rozhodnut o pijet
uhrazovac povinnosti i pot, co byl na drustevn z-
lonu prohlen konkurs. Sprvce konkursn podstaty je
povinen svolat lenskou schzi k rozhodnut o realizaci
uhrazovac povinnosti do 30 dn pot, co obdr dost
adu.15 Svoln schze m smysl a pot, co bude zji-
tn rozsah oprvnnch nrok vitel zlony, nebo
elem schze je vhradn schvlen rozhodnut o kryt
ztrty uhrazovac povinnost len. Pitom se postupuje
jako pi svoln jakkoliv jin lensk schze. Nklady
s tmto svolnm spojen jsou nklady spojen s udro-
vnm konkursn podstaty.
V. Orgny drustevn zlony16
1. Zvltn pedpisy o lensk schzi
Kad len zlony m za vech okolnost pouze je-
den hlas ( 6 odst. 8 ZDrZl). K platnosti usnesen len-
sk schze je teba dvou tetin hlas ptomnch len,
pokud se rozhoduje ( 5a odst. 1 ZDrZl):
a) o zpsobu hrady ztrty zlony, nebo
b) o fzi nebo rozdlen zlony.
Zvltn pravidla plat i ohledn svolvn nhradn
lensk schze ( 5a odst. 2 ZDrZl). Nhradn lensk
10
Je sice pravdou, e zkonodrce me pomoc fikce stanovit skoro
cokoliv, takovto prava vak neme poslouit niemu dobrmu.
11
Peliknov, I. Veejn obchodn spolenost. Srovnvac prvo ob-
chodn. Praha: Orac, 2002, s. 131.
12
Zkon nerozliuje zkladn a dal lensk vklad.Dal majetkov ast
len je pitom v drustevnch zlonch neppustn ( 4 odst. 5
ZDrZl).
13
Zkon . 370/2000 Sb. nabyl innosti 1. 1. 2001, kdeto zkon
. 100/2000 Sb., kter novelizoval 4 odst. 3 ZDrZl, nabyl innosti ji
1. 5. 2000.
14
Nap. vy uhrazovac povinnost pro pedsedu pedstavenstva ne
15
Sprvce konkursn podstaty me svolat lenskou schzi vhradn
za tmto elem; k jinmu svoln schze nen oprvnn.
16
Jak plyne z povahy vci, drustevn zlona neme bt malm dru-
stvem; pedpis 245 ObchZ tu nen aplikovateln.
54 slo 3/2003
schze me bt svolna stejnou pozvnkou jako dn
i mimodn lensk schze; mus ovem obsahovat
upozornn, e nhradn lensk schze je schopn se
usnet za ptomnosti jakhokoliv potu len. Takto
svolan nhradn lensk schze me bt zahjena ji
po uplynut 30 minut od pvodn plnovanho zahjen
dn i mimodn lensk schze.
Zkon podmiuje platnost uritch usnesen ped-
chozm souhlasem adu.Jedn se o rozhodnut o zmn
stanov, jimi se sniuje ve lenskho vkladu nebo se
sniuje ve uhrazovac povinnosti len zlony ( 5a
odst. 3 ZDrZl).
2. vrov komise
AD NOTAM
Kandidt na funkci mus bt tak odborn zpsobil.
Odborn zpsobilou je pitom osoba,kter m ukonen
pln stedn vzdln a nejmn dva roky praxe v ob-
lasti souvisejc s pedmtem innosti drustevn zlony
podle 3 odst. 1 ZDrZl nebo alternativn ukonen vy-
sokokolsk vzdln [ 2a odst.7 psm.b) ZDrZl].20 U ab-
solvent vysok koly nen poadovna odborn praxe
a ani nen stanoveno,jakho druhu toto vzdln m bt,
take podle veho posta jakkoliv, i takov, kter nem
s pedmtem innosti zlony dnou souvislost.
Kandidt na funkci nikdy nesm bt v pracovnprv-
nm nebo jinm obdobnm pomru k podnikatelskmu
subjektu, kter nakld s uritmi druhy cennch pa-
pr.21

Krom t obecnch obligatornch orgn (lensk
schze, kontroln komise, pedstavenstvo) ustanovuj
drustevn zlony jet orgn tvrt, toti vrovou ko-
misi,kter m povinn nejmn ti leny ( 6 ZDrZl) a je-
j leny vol lensk schze z ad len.Toto ustanoven minologicky odlin od pojmu pe dnho hospode,
je ovem nedomylen, nebo znemouje drustevn z-
lon zskat kvalifikovan odbornky z ad expert stoj-
cch mimo lenskou zkladnu drustevn zlony.
vrov komise rozhoduje o poskytovn vr le-
nm, poskytovn zruk za vry len a o zajitn zlony a jejch len. Proto lze konstatovat, e i pes
vr. Pokud tak ur stanovy, je vrov komise oprv-
nna pevst st vkonu svch pravomoc na jin osoby,
a to zpsobem uvedenm ve stanovch; odpovdnost
len vrov komise tm vak nen dotena.
vrov komise podlh t dohledu ze strany kon-
troln komise,kter vi n me uplatnit tyt pravomoci
jako vi pedstavenstvu podle obchodnho zkonku.
3. Podmnky zpsobilosti k vkonu funkce ve volench
orgnech
lenem volenho orgnu17 zlony me bt pouze
fyzick osoba, kter krom obecnch poadavk obsa-
ench v 238 odst. 1 ObchZ dle spluje kriteria bez-
honnosti a odborn zpsobilosti ( 6a odst. 1 ZDrZl);
stanovy pitom mohou urit, e se tyto poadavky vzta-
huj i na dal funkcione zlony.18
Za bezhonnou se nepovauje osoba, kter spchala
[ 2a odst. 7 psm. a) ZDrZl]:
a) trestn in majetkov povahy, nebo
b) trestn in, jeho skutkov podstata souvis s ped-
mtem innosti zlony,19 nebo
c) jin mysln trestn in.
Nezbytnou podmnkou k vkonu funkce ovem je, e
kandidt proke svoji bezhonnost vpisem z Rejstku
trest vydanm podle zkona .269/1994 Sb.,o Rejstku
trest, kter nen star 3 msc.
Obdobn jako v jinch ppadech posuzovn bez-
honnosti se nevyaduje bezhonnost absolutn, nbr
posta bezhonnost relativn, tj. bezhonnost vzhle-
dem k povaze a pedmtu innosti lena volenho or-
gnu nebo likvidtora. Je tud zjevn, e podmnka bez-
honnosti bude nap. splnna u osoby, kter spchala
trestn in zanedbn povinn vivy, nebude vak spl-
nna u osoby, kter spchala trestn in poruovn z-
vaznch pravidel v hospodskm styku. ad je oprv-
nn a povinen si vydat opis z evidence Rejstku trest
stran kandidt,co je velmi podstatn,nebo si tak me
nezvisle ovit,zda daje mu pedkldan jsou pravdiv.
4. Povinnosti a odpovdnost len volench orgn
lenov volench orgn jsou povinni vykonvat svoji
funkci s odbornou p. Pojem odborn pe je sice ter-
v principu vak plat, e lenov volench orgn jsou
povinni svoji funkci vykonvat dn, kvalifikovan, po
vech strnkch profesionln, s respektem nejen k do-
drovn zkona, avak pedevm k zjmm drustevn
tento terminologick rozdl nebude mezi tmito pojmy
podstatnho rozdlu, ba prv naopak; pokud by snad
mezi tmito pojmy bylo rozdlu, pak by tento byl v praxi
zanedbateln, resp. bez vtho vznamu.
Pi vkonu funkce jsou krom prvnch pedpis a sta-
nov povinni respektovat t rozhodnut adu ( 6
odst. 10 ZDrZl). Tento zkonn pkaz je ovem v pod-
stat nadbyten, nebo povinnost respektovat vykona-
teln sprvn rozhodnut plyne ze sprvnho du. le-
nov volench orgn maj vi adu rozshlou
informan povinnost; jsou povinni jej informovat
o vech skutenostech, kter by mohly mt za nsledek
ohroen hospodaen drustevn zlony nebo nstup
sankc nebo npravnch opaten podle 28 ZDrZl.
Specificky je konstruovna odpovdnost za kodu zp-
sobenou drustevn zlon pi vkonu funkce.lenov,
kte tuto kodu zpsobili poruenm prvnch povin-
nost pi vkonu psobnosti, odpovdaj za tuto kodu
spolen a nerozdln; tuto odpovdnost nelze smluvn
omezit ani vylouit.Oproti obecn prav odpovdnosti
len volench orgn drustva plat, e lenov vole-
nch orgn odpovdaj i za kodu zpsobenou plnnm
nevhodnho pokynu lensk schze.Tto odpovdnosti
se vak zprost, pokud alespo jeden len volenho or-
gnu na nevhodnost pokynu lenskou schzi upozornil
17
Volenmi orgny drustevn zlony jsou pedstavenstvo, kontroln
komise a vrov komise.
18
Nap. na vedoucho poboky drustevn zlony.
19
Za takovto trestn in lze povaovat nap.trestn in vrovho pod-
vodu podle 250b TrZ.
20
Zkon nestanov, zda je poadovno vzdln magistersk, anebo zda
posta vzdln pouze bakalsk.Vzhledem k neexistenci vslovnho
zkonnho poadavku magisterskho vzdln lze mt za to, e posta
vzdln bakalsk, nebo i to je ode dne innosti zkona . 111/1998
Sb., o vysokch kolch, povaovno za dn vysokokolsk vzdln.
21
Jedn se tedy o obchodnky s cennmi papry, kte nakldaj s t-
mito druhy cennch papr [ 3 odst. 2 psm. c) ZDrZl]: sttnmi dlu-
hopisy, dluhopisy se sttn zrukou, dluhopisy emitovanmi eskou n-
rodn bankou, hypotenmi zstavnmi listy, komunlnmi obligacemi
a dluhopisy vydanmi centrlnmi bankami lenskch stt OECD, za
kter se tyto stty zaruily.
AD NOTAM
a podal o zaprotokolovn nmitky ( 6a odst.2 ZDrZl).
Zkon nepoaduje zapsn tto nmitky, posta pouze
vznesen poadavku na jej protokolaci. Na druh stran
je douc,aby tato nmitka byla zaprotokolovna,nebo
to me mt vznam z dkaznho hlediska. lenov vo-
lench orgn ovem nikdy nesm plnit pokyny jsouc
v rozporu s prvnmi pedpisy a, akoliv to zkon v-
slovn nestanov, tak se stanovami.
5. Zkaz konkurence a stet zjm
Krom obecnho ust. 249 ObchZ o zkazu konku-
rence,kter je rozen u drustevnch zloen i na leny
vrov komise, existuje zvltn prava v ust. 7 ZDrZl.
Osoba, kter je lenem drustevn zlony, neme
ovovat jako auditor etn zvrku zlony, v n je le- b) o pedmtu sv ppadn podnikatelsk innosti,
nem.22 Dle osoba,kter je lenem vrov komise nebo
zamstnancem, jen je podle stanov zlony oprvnn
rozhodnout o poskytnut vru, neme bt sama rui-
telem za vr,o jeho poskytnut rozhodovala;me vak
bt ruitelem za jin vr. Pokud orgn zlony rozho-
duje o realizaci uritho zjmu osoby, je je lenem to-
hoto orgnu, pak je tento len vylouen jak z rozhodo-
vn, tak i z jednn tohoto orgnu; nen tedy ppustn
ani jeho ast na schzi orgnu. To vak neplat o roz-
hodovn lensk schze.
vry poskytovan zlonou mohou bt uritm sku-
pinm osob poskytnuty pouze za zvltnch podmnek.
Jedn se o tyto osoby:
a) leny pedstavenstva, kontroln komise a vrov ko-
mise,
b) leny, kte jsou zrove zamstnanci drustevn z-
lony, a
c) osoby,kter jsou osobami blzkmi osobm uvedenm
ad a) a b).
Z hlediska praktick aplikace tohoto zkazu m
znan vznam vymezen pojmu osoby blzk. Pi v-
kladu tohoto pojmu je nutno vyjt z definice obsaen
v 116 ObZ, podle nho je osobou blzkou pbuzn
v ad pm.23 Jin osoby v pomru rodinnm (nap.
pomr strcov/tety, synovci/netee, bratranci/seste-
nice navzjem,apod.) nebo obdobnm (nap.pomr dru-
hov a druky, osoby navzjem sevagen, apod.) se po-
kldaj za osoby blzk, jestlie by jmu, kterou utrpla
jedna z nich, druh pociovala dvodn jako jmu
vlastn.
Pitom podle existujc judikatury plat, e otzku,
zda dv osoby jsou si blzk, je teba posuzovat z hle-
diska obou tchto osob; je-li jedna z nich vi druh
osobou blzkou, pak plat tot i o druh. Pro posou-
zen, zda je nkdo osobou blzkou proto, e s jinou oso-
bou ije ve spolen domcnosti jako len rodiny, je
rozhodn stav v dob, kdy dolo mezi nimi k prv-
nmu konu, o n jde, a nikoli v dob vynesen soud-
nho rozhodnut (R 120/1956).
vry lze tmto osobm poskytnout pouze tehdy, po-
kud jsou poskytovny za stejnch podmnek jako ostat-
nm lenm drustevn zlony, avak s tm, e vr po- (otec, dd, atd.), a to bez omezen; dle sourozenec (polorod i plno-
skytovan lenm kontroln komise, lenm majcm
pracovn pomr v zlon a osobm jim blzkm lze po-
skytnout jen s pedchozm souhlasem pedstavenstva,
a lenm pedstavenstva a vrov komise a osobm jim
blzkm lze vr poskytnout jen s pedchozm souhla-
sem kontroln komise.
slo 3/2003 55
Zkaz konkurence je dle rozen v tom smyslu, e
vkon funkce lena volenho orgnu zlony je neslu-
iteln s vkonem funkce lena volenho orgnu jin
drustevn zlony a s pracovnm nebo obdobnm24 po-
mrem v jin zlon.
Stanovy mohou dle urit, e len volenho orgnu
a vedouc zamstnanec nesmj zastvat funkci ve sta-
tutrnch nebo dozorch orgnech nebo funkci editele
nebo prokuristy v jin prvnick osob.25 Kad kandi-
dt na lenstv v orgnu nebo na funkci vedoucho za-
mstnance (na nho se dle stanov tato kriteria zpso-
bilosti t vztahuj) je povinen ped dnem svho zvolen
nebo jmenovn psemn informovat toho, kdo jej vol
nebo jmenuje:
a) o sv bezhonnosti a odborn zpsobilosti,
c) o lenstv v orgnech jin prvnick osoby,
d) o vkonu prokury u jin prvnick osoby,
e) o pedmtu innosti jin prvnick osoby a o tom,zda
na n m majetkovou ast nebo zda v n m pracovn
nebo jin obdobn pomr.
Tato informan povinnost plat i o ppadnch zm-
nch tchto skutenost.
6. Schvalovn len volench orgn
Drustevn zlona je povinna doruit adu ve lht
pti kalendnch dn ode dne zvolen lena volenho
orgnu drustevn zlony dost o posouzen podm-
nek pro vkon funkce vetn listin osvdujcch spl-
nn tchto podmnek ( 7 odst. 8 ZDrZl). Jedn se ze-
jmna o doklady o dosaenm vzdln, odborn praxi,
dle aktuln vpis z rejstku trest a psemn prohl-
en podle 7 odst. 7 ZDrZl.
Pokud ad rozhodne, e doten osoba nespluje
podmnky pro vkon funkce lena volenho orgnu,pak
vkon funkce tto osob zanik dnem doruen tohoto
rozhodnut drustevn zlon. Tato dikce ovem vzbu-
zuje pochybnost, zda se tm rozum doruen pravo-
mocnho rozhodnut, anebo zda posta doruen
rozhodnut dosud nepravomocnho, avak ji vykona-
telnho. I v tto zleitosti je rozhodovno ve sprvnm
zen,piem odkladn inek odvoln nen stanoven,
avak ani vylouen. Rovn tak ze zkona neplyne, e by
nebylo v tto vci ppustn odvoln. Proto vkon
funkce zanik a dnem doruen rozhodnut, proti n-
mu se ji nelze odvolat; dnem doruen je toto rozhod-
nut pravomocn a vykonateln ve smyslu 52 Sp.
Nelze toti akceptovat takov vklad zkona, podle n-
ho by doruenm dosud nepravomocnho rozhodnut
vkon funkce zanikl, a pot, co by bylo toto rozhodnut
v odvolacm zen zrueno, by se vkon funkce obnovil.
Pokud v dsledku rozhodnut adu vkon funkce za-
nikne,je drustevn zlona povinna,pokud se jedn o z-
22
Je ppustn, aby auditor, kter je lenem drustevn zlony X, ov-
oval etn zvrku jinch drustevnch zloen.
23
Tj. kad pokrevn potomek (syn, vnuk atd.) a kad pokrevn pedek
rod) a manel po dobu trvn manelstv. Vztahy vznikl osvojenm
jsou pitom postaveny narove pbuzenskm ( 63 odst. 1 zk. .
94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis).
24
Obdobnm pomrem se rozum prce konan mimo pracovn pomr
podle 232 a nsl. ZPr.
25
Zkon zde roziuje monost urit ve stanovch, e zkaz vkonu
funkce se tk nejen podnikatelskch prvnickch osob, nbr veke-
rch prvnickch osob.
56 slo 2/2003 AD NOTAM
nik vkonu funkce lena pedstavenstva, podat bez zby- vjimka, nebo ad me na dost drustevn zlony,
tenho odkladu nvrh na zmnu zpisu v obchodnm kter mu mus bt doruena nejpozdji do 31.3. kalen-
rejstku. Ppadn trvn zpisu bvalho lena ped- dnho roku nsledujcho po uplynut roku,28 za nj
stavenstva v obchodnm rejstku nem vak jin inky se etn zvrka zpracovv, zlon udlit vjimku
ne ty, kter plynou z principu publicity rejstkovch z povinnosti auditu, a to z dvodu malho rozsahu a n-
zpis ( 27 ObchZ). ronosti innosti zlony ( 8a odst. 1 ZDrZl). Zkon
ad je povinen v tto vci rozhodnout do 30 dn, ji- umouje, aby mal zlony byly rozhodnutm adu
nak plat, e len volenho orgnu podmnky spluje. zprotny povinnosti auditu; na toto zprotn vak nen
Pedpis posledn vty 7 odst. 8 ZDrZl m za cl zabr- prvn nrok. ad rozhoduje na zklad sprvnho uv-
nit pedevm neinnosti sttnho dozoru. Zkonodrce en;rozhodnut je pijmno postupem podle sprvnho
na jedn stran usiluje o ochranu oprvnnch zjm du a drustevn zlona se me proti zamtavmu roz-
len drustevnch zloen i tetch osob tm, e dv hodnut odvolat k Ministerstvu financ R.
sttnmu dozoru oprvnn schvalovat leny volench Drustevn zlona je povinna vybranho auditora29
orgn drustevnch zloen, na stran druh vak v z- oznmit adu, kter me ve lht 30 dn po obdren
jmu rychlho rozhodovn sttnho dozoru neposkytuje tohoto oznmen auditora odmtnout. Pokud tak uin,
adu pli dlouhou dobu na vahu a nut tak sttn do- je povinen toto odmtnut v tto lht drustevn zlon
zor k poadovan innosti, nebo pokud ad do 30 dn doruit.Pokud ad zstane neinn nebo sv odmtnut
od doruen nvrhu nerozhodne, e s dotynou osobou v zkonn lht zlon nedoru, pak plat, e s vybra-
nesouhlas, pak se m za to, e souhlas. nm auditorem souhlas.
Z hlediska bhu zkonn ticetidenn lhty ode dne Pokud ad auditora odmtne, mus zlona ve lht
doruen nvrhu adu je nutn si uvdomit, e jde 15 dn ode dne doruen tohoto odmtnut vybrat a ozn-
o lhtu hmotnprvn, co m nsledujc dsledky: mit adu jmno novho auditora. I zde pitom plat, e
a) pokud chce ad lena volenho orgnu zamtnout, ad je oprvnn auditora odmtnout opakovan.
mus v tto dob vydat rozhodnut, a pedevm mus
bt toto rozhodnut nejpozdji tict den lhty do- 2.Vron zprva
rueno;26 z toho plyne, e rozhodn neposta, aby
bylo v posledn den lhty rozhodnut zaslno; a Pedstavenstvo zlony je povinno vypracovat vron
b) rozhodnut mus bt dorueno do vlastnch rukou; zprvu (jej soust je dn etn zvrka) vdy, a je
vlastn doruen vak me bt provedeno dritelem povinno ji vypracovat tak, aby ji bylo mono pedloit
potovn licence27 nebo vlastnm doruovatelem a- lensk schzi ke schvlen, piem lensk schze se
du, pop. i nhradnm zpsobem ( 24 Sp). mus konat nejpozdji do 30. 6. kalendnho roku, kter
astnkem sprvnho zen je vdy pouze zlona nsleduje po roce, za nj se vron zprva zpracovv
sama ( 28 odst. 5 ZDrZl). Je ovem otzkou, zda toto vy- ( 6 odst. 6 ZDrZl). Plat pitom, e pedstavenstvo je po-
louen lena orgnu z zen, ve kterm se rozhoduje vinno nejmn 30 dn pede dnem konn lensk
(mimo jin) i o jeho prvech a povinnostech, je jednak schze zaslat vron zprvu lenm drustevn zlony.
opravdu nezbytn, a pedevm, zda nedochz k poru- Do 10 dn ode dne schvlen vron zprvy je pedsta-
en prva na spravedliv proces (l. 36 LPS); spe se venstvo zlony povinno ji zaslat adu.
lze klonit k zvru, e tomu tak je.
Proti rozhodnut,kterm Ministerstvo financ R zamt- 3. Omezujc pravidla hospodaen
lo odvoln a potvrdilo prvoinstann rozhodnut, lze po-
dat sprvn alobu podle 65 a nsl. zk. . 150/2002 Sb., Zisk zlony lze rozdlit pouze mezi ty leny,kte kryli
soudnho du sprvnho (dle jen SS); soudem vcn ztrtu drustevn zlony uhrazovac povinnost, a to
a mstn pslunm je Mstsk soud v Praze ( 7 SS). pouze do ve skutenho plnn tto uhrazovac po-
vinnosti ( 9 odst. 1 ZDrZl); ust. 252 odst. 2 ObchZ se
7. Jednac dy nepouije.To ovem vyvolv jist interpretan otzky.
Pedevm je nejist, zda je mon rozdlit zisk mezi
Podle 6 odst. 7 ZDrZl kad orgn zlony jedn leny zlony, kter nikdy etn ztrtu nemla a tud
podle jednacho du, kter schvaluje lensk schze; ani nedolo k uhrazovac povinnosti.Z kogentn zkonn
jednac d je obligatorn.Vzhledem k tomu, e ust. 5 dikce patrn nen mon uinit jin zvr, ne e v ta-
ZDrZl nestanov nic o tom, e by jednac dy orgn z- kovm ppad nen mon zisk rozdlit.
lony byly soust stanov, jsou jednac dy pouze vnit- Dal otzkou je, zda je mon nap. rozdlit zisk mezi
nmi pedpisy stojcmi mimo stanovy. Poruen jedna- leny za rok 2000,jestlie k plnn uhrazovac povinnosti
cho du ovem neme nikdy vst k neplatnosti dolo v roce 1997 za rok 1996, anebo zda je toto mon
prvnho konu, kter konkrtn len orgnu jmnem pouze tehdy,jestlie k hrad ztrty dolo v bezprostedn
zlony uinil. Obdobn tak plat, e z poruen jedna- minulosti,tedy zda je mon rozdlit zisk dosaen za rok
cho du, kter je v rozporu s prvnmi pedpisy, ne- 2000 pouze tehdy,pokud lenov splnili v roce 2000 svoji
me bt dovozovna odpovdnost poruitele.
26
Rozsudek Vrchnho soudu v Praze ze dne 12. 8. 1995 j. 6 A 180/93,
VI. Hospodaen drustevnch zloen Sprvn prvo, 1996, . 6, s. 349 a nsl.
27
Zkonem . 29/2000 Sb., o potovnch slubch byl dosavadn termn
pota nahrazen novm pojmem dritel potovn licence.
1.Audit 28
Tato dikce v dostaten me nezohleduje,e od 1.1.2001 je mon,
aby etn obdob bylo rovno kalendnmu nebo hospodskmu roku.
29
Zkon sice v 8a odst. 2 ZDrZl hovo o auditorech, z toho ovem
U drustevnch zloen mus bt etn zvrka audi- nelze dovozovat, e je nutno vybrat nkolik auditor; posta volba jed-
torem ovena vdy. Z tohoto principu ovem existuje noho auditora nebo auditorsk spolenosti.
AD NOTAM
uhrazovac povinnost na pokryt ztrty za rok 1999.Podle
veho je vak mon i prv varianta,nebo z prvn pravy
nelze dovodit jednoznan opak.Pesn pravidla by v ka-
dm ppad mly obsahovat stanovy.
V souvislosti s innost zlony zkonodrce polopa-
ticky stanovil, e drustevn zlona je povinna seznmit
uchazee o lenstv se vemi skutenostmi souvisejcmi
se lenstvm; bez ohledu na toto ustanoven je vak vdy
povinnost zlony i jakhokoliv jinho drustva toto ui-
nit, jinak poruuje zkonn pkaz jednn v souladu
s dobrmi mravy.
Konen specilnmi povinnostmi zkonodrce zatil
pedstavenstvo, kter je dle 6 odst. 5 psm. a) ZDrZl po-
vinno rozhodovat na nvrh vrov komise o:
a) roen vklad a vr,
b) poskytnut vru jin zlon,
c) pijet vru od jin banky nebo zlony,
d) pijet vkladu od jin zlony.
Dle je pedstavenstvo povinno rozhodovat o nkupu
a prodeji dluhopis a o poplatcch za innosti a sluby
poskytovan lenm.
Specifick pravidla plat pro zlony stran nakldn
s pohledvkami. Pedevm je zlona oprvnna jedno-
strann zapost sv splatn pohledvky za lenem,a to
v nsledujcm poad: roky z vklad, vklady30 a vypo-
dac podl. Zlona rovn me odmtnout vplatu
rok z vklad, vklad a vypodacho podlu, pokud je
len v prodlen se spltkami anebo nevypodal sv
splatn zvazky vi zlon ( 4 odst. 7 ZDrZl).
Cese pohledvek je pitom mon pouze mezi leny
te zlony;to plat ve vztahu k pohledvkm,kter maj
lenov z titulu svch vklad na bnm,resp.jinm tu
u zlony ( 4 odst. 9 ZDrZl). Naopak cese pohledvek
zlony za jejmi leny nen nijak zkonem omezena.
Pokraovn
30
Zpoet je mon jen co se vklad na tech te. Vklad poskytnut
lenem pi vstupu do zlony zapost nelze, nebo je soust jejho
zkladnho kapitlu. Krom toho nen pojmov mon, aby ml len
lensk vklad ve vi 0 K.
Ddictv s cizm prvkem
Mgr. Elika pokov*
I. Obecn
V tomto svm lnku bych se chtla pokusit o pehled
problematiky ddictv s cizm prvkem.Noti jako soudn
komisai se v souasn dob dky otevenm hranicm,
volnmu pohybu osob, zbo a slueb a rovn v d-
sledku postupujc integrace esk republiky do Evrop-
sk unie v daleko vy me ne dve setkvaj v rmci
ddickho zen s tzv. cizm prvkem. Ciz prvek v zen
o ddictv se me vyskytnout zejmna v nsledujcch
ppadech:
a) zstavitel je esk sttn oban, ddictv le na zem
esk republiky a mezi ddici je cizinec;
b) zstavitel je esk sttn oban a ddictv le v cizin;
c) zstavitel je cizinec a ddictv le na zem esk re-
publiky.1
Zkladnm vnitrosttnm prvnm pedpisem, upravu-
jcm otzky, kter mohou vzniknout v oblasti mezin-
slo 3/2003 57
rodnch vztah soukromho prva, je zkon . 97/1963
Sb. o mezinrodnm prvu soukromm a procesnm, ve
znn pozdjch pedpis (dle MPSaP), kter obsa-
huje tzv.kolizn normy.Dle 2 MPSaP se vak ustanoven
tohoto zkona pouij jen tehdy, nestanov-li nco jinho
mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna.
Praktick otzky ve styku s cizinou upravuje Instrukce
Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 1. 1997 .j. 109-93-J
o postupu justinch orgn ve styku s cizinou ve v-
cech obanskoprvnch.
Cizinci maj ve smyslu 32 odst. 1 MPSaP v oblasti
svch osobnch a majetkovch prv stejn prva a stejn
povinnosti jako et sttn oban, pokud tmto zko-
nem nebo zvltnmi pedpisy nen stanoveno jinak.
Not jako soudn komisa nen oprvnn sm svm
jmnem dat o poskytnut prvn pomoci v cizin (viz
38 odst. 2 OS), je vak povinen pipravit vechny po-
tebn podklady pro vydn usnesen a nvrhy pslu-
nch rozhodnut soudu, a to vetn dost o prvn po-
moc apod. Soudn komisa by pi vyizovn vc s me-
zinrodnm prvkem ml mt zrove na zeteli zvltn
prvn povahu, sloitost a citlivost tchto prvnch vzta-
h a ml by si bt vdom nronosti ppravy a postupu
v tchto vcech zejmna s ohledem na pouvn norem
cizho prva a mezinrodnch smluv.2
II. Vnitrosttn kolizn prava v esk republice
1. Pravomoc eskch soud
V ppad existence cizho prvku v ddickm zen
mus soud (soudn komisa) v prv ad posoudit otzku
sv pravomoci,poppad urit,zda nen dna pravomoc
cizho justinho orgnu,a pokud ano,pak kterho sttu.
Zkladnm rozliovacm kritriem je sttn obanstv z-
stavitele. Zkon o mezinrodnm prvu soukromm
a procesnm rozliuje v 44 a 45 ti situace:
a) Prvn velkou skupinou ppad jsou situace, kdy je
zstavitel eskm sttnm obanem a jeho majetek se na-
chz na zem esk republiky.V tomto ppad je pra-
vomoc eskho soudu dna vdy, a to i tehdy, budou-li
vichni ddici cizinci.
b) Do druh skupiny meme zaadit ty ppady, kdy
je zstavitel eskm sttnm obanem a jeho majetek le
zcela nebo zsti v cizin. esk soud projedn takov
ddictv jen tehdy,jestlie se majetek v cizin vydv es-
km orgnm, anebo tehdy, jestlie ciz stt piznv ta-
kovm rozhodnutm eskch justinch orgn prvn
nsledky.
c) Do tet skupiny pat ty ppady, kdy esk soud
projedn ddictv po cizinci, kter je v esk republice,
jestlie stt, jeho je zstavitel pslunkem, ani nevy-
dv ddictv eskch oban eskm justinm org-
nm, ani nepiznv jejich rozhodnutm prvn n-
sledky, anebo odmtne-li se ciz stt zabvat ddictvm
i nevyjd-li se, nebo
ml-li zde zstavitel bydlit a d-li o to ddic, kter
se zde zdruje, nebo
* Autorka je notskou kandidtkou JUDr.Jiho Svobody,note v Praze.
1
Fenyk, J., Ondru, R. Prvn styk s cizinou v trestnm a netrestnm -
zen a ped orgny veejn sprvy. Praha: Linde, 1997, str. 192 a nsl.
2
Pokorn, M. Zkon . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm
a procesnm a innost not.Ad notam, 1998, 5, str. 110.
58 slo 3/2003
vdy, jde-li o nemovitost lec na zem esk repub-
liky.
V ppadech, kdy nen dna pravomoc eskho soudu
projednat ddictv po cizinci, by toto le na zem
esk republiky, se esk justin orgny omez pouze
na proveden potebnch opaten k zajitn majetku po
cizinci.V praxi to znamen, e soud provede pedbn
eten zejmna ohledn zstavitelova majetku a ddic,
piem dle 175z odst. 1 OS vyd astnkm na je-
jich dost edn potvrzen o vsledku tohoto eten.
M-li bt vydn majetek do ciziny, vyrozum o tom soud
dle 175z odst. 2 OS tuzemsk ddice a vitele ozn-
menm, kter se vyvs po dobu 15 dn na edn desce
soudu. Znmm astnkm se toto oznmen doru.
Na ddick zen dopad ustanoven 47 MPSaP upra-
vujc, kter subjekty jsou vyaty z pravomoci eskch
soud. Jedn se o ciz stty a osoby povajc diploma-
tick imunity.
2. Rozhodn prvo
Pot, co soud konstatuje v danm ddickm zen
svou pravomoc,ml by dle posoudit,jak hmotn prvo
bude v pedmtn vci uito. Bez ohledu na ptomnost
cizho prvku v ddictv se aplikuj vdy esk procesn
pedpisy.
Prvn pomry ddick se dle 17 MPSaP d prv-
nm dem sttu, jeho byl zstavitel v dob smrti stt-
nm obanem. Pod pojem prvn pomry ddick spad
existence dvodu ddn,vymezen rozsahu ddictv,ve-
likost ddickch podl, okruh ddic ze zkona a ze z-
vti, ddick zpsobilost nebo nezpsobilost, odpovd-
nost za dluhy ddictv apod.
Hraninm urovatelem je v ppad ddickch prv-
nch pomr pro cel ddictv sttn pslunost zsta-
vitele v dob jeho smrti. esk prvn d tedy pouv
tzv. jednotn ddick statut, kter vol stejn postup jak
v ppad movitho, tak i nemovitho ddictv.V nkte-
rch sttech se vak objevuje tzv.roztpen ddick sta-
tut,kter znamen,e se jinho hmotnho prva pouije
v ppad movitho ddictv a jinho pro ddictv ne-
movitost.
Pro ppad posouzen zpsobilosti zdit nebo zruit
zv,jako i ink vad vle a jejho projevu zkon o me-
zinrodnm prvu soukromm a procesnm upravuje ko-
lizn normu odlin, ne je tomu v ppad obecn zp-
sobilosti k prvnm konm. Dle 18 odst. 1 MPSaP se
zpsobilost zdit nebo zruit zv, jako i inky vad
vle a jejho projevu d prvem sttu, jeho pslun-
kem byl zstavitel v dob projevu vle. Tot prvo je
rozhodn i pro uren,kter dal druhy pozen pro p-
pad smrti jsou ppustn. Pedmtn ustanoven lze
vzthnout i na institut vyddn.V tomto ppad je tedy
hraninm urovatelem sttn pslunost zstavitele
v dob pozen posledn vle.
Obdobn pro formu zvti vol ustanoven 18 odst. 2
MPSaP odlin hranin urovatel ne pro obecn ppady
formy prvnho konu. Dle tohoto ustanoven se forma
zvti d prvem sttu, jeho pslunkem byl zstavi-
tel v dob,kdy zv uinil;sta vak,vyhov-li prvu sttu,
na jeho zem byla zv uinna. Tot plat o form
zruen zvti. Primrn hranin urovatel je sttn p-
slunost zstavitele v dob projevu vle, sekundrnm
hraninm urovatelem je msto uinn zvti.
AD NOTAM
Odlin situace nastane v ppad odmrti, kdy sttu
pipadne ddictv, kterho nenabyl dn ddic. Zde se
toti nejedn o ddick prvo sttu, ale o zvltn zpsob
nabyt vlastnickho prva sttem, kter nelze ztotonit
s ddnm. Pokud tedy stt nabv vlastnickch prv od-
mrt v ddickm zen s cizm prvkem, pouije se es-
kho hmotnho prva, a to na zklad koliznch ustano-
ven v 5 a 6 MPSaP (vcn prva k nemovitostem
i k vcem movitm se d prvem msta, kde vc je, vznik
a znik vcnch prv k vcem movitm se d prvem
msta, kde vc byla v dob, kdy nastala rozhodn skute-
nost).Prvn pomry ddick se vak a do okamiku,kdy
je konstatovno, e neexistuje dn ddic, d prvem
sttu,jeho sttnm obanem byl zstavitel v dob smrti.3
3. Zjiovn cizho prva
Dojde-li soud (soudn komisa) k zvru, e je v kon-
krtnm ddictv poteba pout cizho hmotnho prva,
mus zjistit jeho obsah.Postup,jakm se zjiuje ciz prvo,
je obsaen v 53 odst. 1 MPSaP. Justin orgn m v prv
ad sm uinit vechna potebn opaten k jeho zji-
tn, me si k tomu tak vydat informaci od mezin-
rodnho odboru Ministerstva spravedlnosti esk repub-
liky,co byl a donedvna standardn postup.Ministerstvo
spravedlnosti bylo povinno sdlit nejen vlastn text p-
slun ciz normy, ale i zsady jej interpretace a aplikace.
Situace se vak podstatnm zpsobem zmnila po-
naje dnem 25. 9. 1998, kdy pro eskou republiku vstou-
pila v platnost Evropsk mluva o poskytovn informac
o cizm prvu.4 Na zklad tto mluvy si smluvn strany
poskytuj informace o svm obanskm a obchodnm
prvu, jako i o zen v oblasti obanskho a obchod-
nho prva a o organizaci svho soudnictv.K 15.11.2001
bylo smluvnmi stranami mluvy 38 stt. Kad ze
smluvnch stran mluvy si zdila jeden orgn pijmajc,
kter pijm dosti o informace zaslan jinou smluvn
stranou,a jeden nebo vce orgn odeslajcch,kter pi-
jmaj dosti o poskytnut informac od vlastnch justi-
nch orgn a pedvaj je do zahrani.Pijmajcm i ode-
slajcm orgnem je v esk republice Ministerstvo
spravedlnosti esk republiky. dost o poskytnut in-
formac o cizm prvu a ppadn veker plohy mus
bt sepsny v ednm jazyce dodanho sttu nebo
mus bt opateny ednm pekladem do tohoto jazyka.
dost pipravuje soudn komisa,nech ji peloit soud-
nm tlumonkem a ve zale soudu, kter dost po-
stoup mezinrodnmu odboru Ministerstva spravedl-
nosti esk republiky jako orgnu odeslajcmu. Toto
ministerstvo pak zale odpov prostednictvm soudu
soudnmu komisai, jen ji nech peloit do eskho ja-
zyka. mluva znamen pnos zejmna v tom, e se no-
t jako soudn komisa bude moci spolehnout na to, e
bude aplikovat ciz prvo, kter je na zem danho ci-
zho sttu v urit dob skuten platn.
4. Postup justinch orgn ve styku s cizinou
Postup justinch orgn ve vcech s mezinrodnm
prvkem upravuje podrobn Instrukce Ministerstva spra-
vedlnosti ze dne 3. 1. 1997 .j. 109-93-J.
3
Viz dlo cit. v pozn. 1, str. 196.
4
Svoboda, J. Novinky ve zjiovn cizho prva, Ad notam, 2001, 56,
str. 111.
AD NOTAM
V prvn sti instrukce jsou popsny formy styk s ci-
zmi orgny. Jedn se o:
a) pm styk justinch orgn esk republiky s jus-
tinmi orgny Maarska, Polska a Slovenska, ppadn
s konzulrnmi ady cizch stt sdlcmi v esk re- tehdy, nestanov-li nco jinho mezinrodn smlouva,
publice;
b) styk prostednictvm Ministerstva spravedlnosti
esk republiky; pokud nen mezinrodn smlouvou sta-
noveno jinak, uskuteuje se styk justinch orgn es-
k republiky s cizmi justinmi orgny i s cizmi fyzic-
kmi a prvnickmi osobami nepmo prostednictvm
Ministerstva spravedlnosti;
c) styk podle haagskch mluv; podle mluvy o do-
ruovn soudnch a mimosoudnch psemnost v cizin
ve vcech obanskch a obchodnch z 15. 11. 1965
a mluvy o provdn dkaz v cizin ve vcech ob-
anskch a obchodnch ze dne 18. 3. 1970 se stkaj jus-
tin orgny esk republiky pmo s stednmi orgny 1. Dvoustrann mezinrodn smlouvy
lenskch stt obou mluv;
d) styk se zastupitelskmi ady v zahrani; styk
justinch orgn esk republiky se zastupitelskmi
ady esk republiky v zahrani se provd prosted-
nictvm Ministerstva zahraninch vc esk republiky.
V druh sti instrukce je upravena mezinrodn prv-
n pomoc, kter zahrnuje zejmna dodn justinch
orgn esk republiky o doruen psemnost v cizin
nebo o proveden dkaz a dalch procesnch kon
v cizin (aktivn prvn pomoc) a dle obdobn do-
dn cizch justinch orgn adresovan justinm or- smluvn strany za podmnek stanovench pro vlastn ob-
gnm esk republiky (pasivn prvn pomoc). Je zde
podrobn stanovena prava psemnost urench pro ci-
zinu, obsah a jazyk dodn apod. Podle 23 instrukce
lze obanm esk republiky v cizin doruovat pse-
mnosti tak prostednictvm zastupitelskho adu es-
k republiky v pslunm cizm stt.
st tet instrukce pojednv o jurisdiknch a koliz-
nch otzkch v oblasti obanskoprvn.Pro soudnho ko-
misae je dleit oddl C tto sti, 4147,kde je upra-
ven obor prva ddickho.Soud (soudn komisa) nejprve
zjiuje, zda je dna jeho pravomoc k projednn ddic-
tv s mezinrodnm prvkem, a to podle ustanoven mezi-
nrodnch smluv, nebo podle zkona o mezinrodnm
prvu soukromm a procesnm (viz ve). Zjist-li soud,
e je dna jeho pravomoc,mus dle vyeit otzku,podle
jakho hmotnho prva se d ddick prvn pomry, smluv obsahuje ploha . 2 Instrukce Ministerstva spra-
co zjist z koliznch norem pslun mezinrodn
smlouvy nebo ze zkona o mezinrodnm prvu soukro-
mm a procesnm. Pi projednvn ddictv soud postu-
puje podle eskch procesnch pedpis. Ve smlouvch
o prvn pomoci nebo v konzulrnch smlouvch bv
stanoveno, e v ddickch vcech jsou diplomatick
a konzulrn ady i bez udlen pln moci oprvnny za-
stupovat sv obany,pokud jsou neptomni a neustanov-
li si jinho zstupce. Pokud ddic ije v cizin, doporu-
uje se doruovat mu prostednictvm zastupitelskho
adu esk republiky v pslunm sttu. V takovch p- mluva o provdn dkaz v cizin ve vcech ob-
padech nen nutno poizovat peklad doruovanch p-
semnost. Jestlie projednn ddictv nepat do pravo-
moci eskho soudu, provede soud pouze pedbn
eten a o vsledku informuje pslun zastupitelsk
ad. Zemel-li ciz sttn oban v souvislosti s dopravn
nehodou,k n dolo na zem esk republiky,zale soud
opis protokolu o pedbnm eten t celnmu adu, 6
kter je mstn pslun pro obvod soudu.
slo 3/2003 59
III. Mezinrodn prvn prava
Jak ji bylo ve eeno, ustanoven zkona o mezin-
rodnm prvu soukromm a procesnm se pouij jen
kterou je esk republika vzna. Mezinrodn smlouvy,
a to dvoustrann nebo mnohostrann, maj tedy ped-
nost ped vnitrosttn pravou. Pestoe vtinu mezin-
rodnch smluv uzavela SSR, kter jako stt zanikla, z-
stvaj v platnosti ty,kter jsou obsahem l.5 odst.2 stav-
nho zkona NR . 4/1993 Sb., o opatench souvisej-
cch se znikem SFR. Dle tohoto ustanoven pevzala
esk republiky prva a zvazky, kter pro SFR ke dni
jejho zniku vyplvaly z mezinrodnho prva, s vjim-
kou tch, kter jsou spojeny s zemm Slovensk re-
publiky.5
Smlouvy o prvn pomoci s bvalmi socialistickmi
stty, jako nap. s Albni, bvalou Jugoslvi, Bulharskem,
Mongolskem, Kubou, bvalm SSSR, Vietnamem, Pol-
skem, Maarskem apod., obsahuj zejmna nkter ko-
lizn normy, pravu pravomoci justinch orgn a usta-
noven o poskytovn prvn pomoci a o uznn a vkonu
rozhodnut.V tchto smlouvch je stanoven princip rov-
nho postaven oban obou smluvnch stran, tj. maje-
tek a prva pechzej ddictvm na obany druh
any.Ve vtin tchto smluv byl pro ddick vci uren
tpen statut, kdy pro movit vci se uije prvn d
dle sttn pslunosti zstavitele v dob smrti a pro ne-
movitosti dle msta, kde se nachz.6 V tchto smlouvch
je tak specificky upravena odmr. Movit majetek pi-
pad sttu, jeho obanem byl zstavitel v dob smrti,
a nemovit majetek pipad tomu sttu, na jeho zem
se nachz.
Dvoustrann smlouvy sjednan v minulosti se zpa-
doevropskmi stty, nap. s Belgi, Velkou Britni, Fran-
ci, Itli, Rakouskem, panlskem apod., neobsahuj spe-
ciln kolizn normy,co znamen,e se v plnm rozsahu
pouij pslun ustanoven zkona o mezinrodnm
prvu soukromm a procesnm.7
Pehled vybranch mezinrodnch dvoustrannch
vedlnosti ze dne 3. 1. 1997 .j. 109-93-J.
2. Mnohostrann mezinrodn mluvy
Pehled dleitch mnohostrannch mluv z oboru
mezinrodnho prva soukromho a procesnho,ktermi
je esk republika vzna,obsahuje ploha .1 Instrukce
Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 1. 1997 .j. 109-93-J.
Pat mezi n nap.:
mluva o civilnm zen (Haag, 1. 3. 1954);
anskch a obchodnch (Haag, 18. 3. 1970);
mluva o doruovn soudnch a mimosoudnch pse-
mnost v cizin ve vcech obanskch a obchodnch
(Haag, 15. 11. 1965);
5
Tschpl, R. Nrodn a unifikovan prava koliznho prva ddickho.
Ad notam, 2001, 3, str. 52.
Viz dlo cit. v pozn. 5, str. 52.
7
Viz dlo cit. v pozn. 4, str. 110.
60 slo 3/2003
mluva o uznvn rozvod a zruen manelskho
souit (Haag, 1. 6. 1970);
Vdesk mluva o diplomatickch stycch (18. 4.
1961);
Vdesk mluva o konzulrnch stycch (24. 4. 1963);
mluva o sttnm obanstv vdanch en (New York,
20. 2. 1957);
mluva o mezinrodn sprv pozstalost (Haag,2.10.
1973);
Clem tto mluvy je usnadnit sprvu ddictv s cizm
prvkem tm, e osob poven sprvou se vystav tzv.
mezinrodn osvden.To umon oprvnn osob co
nejvhodnj postaven pi provdn kon s ddic-
tvm spojench, a to od shromdn ddictv po jeho
rozdlen mezi ddice.
mluva o stetu zkon tkajcch se formy pozen
pro ppad smrti (Haag, 5. 10. 1961);
Podle tto mluvy m pozen pro ppad smrti formu
platnou v ostatnch sttech, jestlie vyhovlo poadav-
km formy stanovenm prvnm dem msta, kde bylo
pozeno,nebo poadavkm msta sttnho obanstv po-
izovatele nebo jeho domicilu nebo obvyklho bydlit,
u nemovitost msta jejich polohy.Tato mluva m cha-
rakter erga omnes, aplikuje se tedy vdy bez ohledu na
to, kdo jsou dal smluvn strany. Doposud ji ratifikovalo
35 stt, mezi ktermi vak chyb esk republika.
mluva o prvu pouitelnm pro ddictv v ppad
smrti (Haag, 1988);
Z tto mluvy obecn plyne, e ddick zen se d
prvnm dem sttu,kde ml zstavitel obvykl bydlit
v dob smrti, byl-li tak jeho sttnm pslunkem.
mluva nebyla dosud ratifikovna dnm sttem a ne-
vstoupila v platnost.
Evropsk mluva o poskytovn informac o cizm
prvu (Londn, 7. 6. 1968).
Na zklad tto mluvy si smluvn strany poskytuj in-
formace o svm obanskm a obchodnm prvu, jako
i o zen v oblasti obanskho a obchodnho prva a o or-
ganizaci svho soudnictv (viz ve).
Je teba zpravidla dt pednost prvn prav podle
dvoustrannch smluv ped smlouvami mnohostrannmi,
nebo dvoustrann smlouvy e obvykle ir okruh prv-
nch vztah mezi subjekty smluvnch stran. Nen-li vak
v dvoustrann smlouv stanoveno nco jinho, lze po-
stupovat mezi tmi stty jak podle dvoustrann smlou-
vy,tak i podle mnohostrannch smluv,jimi jsou oba stty
vzny. Rozhodujc je, kter postup je v konkrtnm p-
pad elnj, rychlej a ekonomitj.8
3. prava v Evropsk unii
Komunitrn prvo penechv oblast hmotnho sou-
kromho (tedy i ddickho) prva v kompetenci nrod-
nch stt. Od 90. let se vak v rmci 1. pile Evropsk
unie rozvj mimo jin i spoluprce v procesnch vcech,
pedevm ohledn vynucovn a uznvn soudnch roz-
hodnut. Prvnm krokem bylo schvlen aknho plnu
na vzjemn uznvn rozhodnut v nespornch ze-
nch, tedy v zench, kter mohou bt zahjeny i bez a-
lobnho nvrhu (pat sem i ddick zen).Pedpokld
se dal prohlubovn spoluprce v tto oblasti.9
8
Viz dlo cit. v pozn. 2, str. 107.
9
pok, R.Azylov politika a vymhn soudnch rozhodnut na programu
jednn Rady ministr vnitra a spravedlnosti, Integrace, 21. 2. 2001.
AD NOTAM
Diskuse
Zamylen nad postupem
Stediska cennch papr
v ddickm zen
JUDr. Vclav Kouba*
V ddickm zen provd not kony podle ustano-
ven 38 obanskho soudnho du (OS) z poven
soudu a jmnem soudu podle ustanoven 38 OS v po-
staven soudnho komisae. Jde i o eten o tom, zda ml
zstavitel cenn papry evidovan Stediskem cennch
papr.Tento procesn kon inn notem jako soud-
nm komisaem je zcela nepochybn v mezch ustano-
ven 128 OS a koresponduje mu prvn povinnost
Stediska cennch papr bezplatn odpovdt na dotaz
soudu.Tm nen doteno prvo Stediska cennch papr
na nhradu skutench hotovch vdaj, a to v mezch
ustanoven 139 odst. 1 a odst. 3 OS.V praxi Stedisko
cennch papr na ve uveden dotaz soudu odpovd
ne zcela pesn a zasl vpis z tu cennch papr, je-
ho majitelem byl zstavitel.
Ponaje ervnem roku 2002 Stedisko cennch pa-
pr zapoalo s odkazem na rozhodnut adu pro
ochranu hospodsk soute j. S 1/02-687/02-VOI
z 12. 3. 2002 vystavovat faktury, ve kterch oznailo no-
te,kter v postaven soudnho komisae uinil ve po-
psan procesn kon,jako odbratele,a jako plnn,kter
je pedmtem fakturace, oznailo nhradu hotovch v-
daj (297,- K).Stediskem cennch papr citovan roz-
hodnut adu pro ochranu hospodsk soute se vak
tk pouze bezplatnho poskytovn slueb sttnm or-
gnm v ppadech, kdy nklady za tyto sluby byly hra-
zeny z poplatku za veden cennch papr. Pedmtn
rozhodnut adu pro ochranu hospodsk soute se
jako rozhodnut sprvnho orgnu mohlo tkat pouze
slueb pro sttn orgny, tedy jenom v ppadech, kde
nen vedeno soudn zen.V soudnm zen plat stav-
nprvn princip nezvislosti soudu a dn rozhodnut
sprvnho orgnu neme ovlivnit rozhodovn soudu
o nhrad hotovch vdaj a suplovat postup pi uplat-
nn nhrady hotovch vdaj podle obanskho soud-
nho du. Zjiovn rozsahu zstavitelova majetku v d-
dickm zen soudem podle 128 OS je vkonem
soudnictv, nikoliv tedy slubou pro sttn orgn. Jde
o procesnprvn vztah,kde soud a ten,vi nmu kon
soudu smuje, nejsou ve vztahu obchodnch partner,
kte by si mohli fakturovat sv sluby,ale v tomto vztahu
soud rozhoduje postupem upravenm v obanskm
soudnm du o dn uplatnnm nroku na nhradu
hotovch vdaj usnesenm.
Z m praxe soudnho komisae povenho Obvod-
nm soudem pro Prahu 4 musm konstatovat naprosto
elov postup Stediska cennch papr ve snaze obe-
jt zmnnou zkonnou pravu. Ponaje ervnem 2002
jsou tak mn v kad shora zmnn vci zaslny fak-
* Autor je notem v Praze.
AD NOTAM
tury, ve kterch jsem t oznaovn jako odbratel, a je
mi shora popsanm zpsobem fakturovna nhrada ho-
tovch vdaj za archivn informaci v tiskov sestav,pi-
em je odkzno na cenk slueb Stediska cennch pa-
pr, kter byl vydn rozhodnutm editele Stediska
cennch papr z 10. 4. 2002 j SCP 17332/M1000,
a potovn. Ve vech vcech jsem nsledn zaslal Ste-
disku cennch papr pouen o tom, e not v posta-
ven soudnho komisae sm neodpovd za uhrazen ho-
tovch vdaj, kter mly Stedisku cennch papr
vzniknout v souvislosti s konnm soudnho (ddickho)
zen,a e faktura nen institutem obanskho soudnho
zen;je tedy na Stedisku cennch papr,aby uplatnilo
nrok na nhradu hotovch vdaj nvrhem a o tomto
nvrhu by pak postupem upravenm v obanskm soud-
nm du rozhodl soud usnesenm. To se ale v dnm
z tchto ppad nestalo, pouze m Stedisko cennch
papr v dalch ppisech jako note oznailo za dlu-
nka a optovn m urgovalo o zaplacen vystavench
faktur s odvodnnm, e uplynula lhta pro jejich splat-
nost. Stedisko cennch papr zcela zmrn pomjelo
sv postaven, dan obanskm soudnm dem v d-
dickm zen,a argumentovalo,e faktury jsou vystaveny
oprvnn, nebo lo o zskn dat z centrlnch infor-
manch systm, piem pokud not tyto vdaje za-
plat,me se postupem podle 16 vyhlky .196/2001
Sb. domhat v ddickm zen sm po soudu, aby mu
piznal nhradu hotovch vdaj!
Domnvm se, e z platn prvn pravy lze z neu-
platnn nroku na nhradu hotovch vdaj zmnnm
postupem v rmci probhajcho ddickho zen dovo-
dit znik tohoto nroku Stediska cennch papr.
Z mch poznatk z rozhodovn u jinch soud, kde
byl tento nrok Stediskem cennch papr uplann, vy-
plv, e soudy v tchto ppadech vydaly usnesen, ji-
mi Stedisku cennch papr piznaly potovn, a ve
zbytku nrok zamtly. Proti tomuto usnesen nen p-
pustn odvoln.
Chtl bych se ble pozastavit nad usnesenm Kraj-
skho soudu v eskch Budjovicch j.5 Co 2768/2002-
67, kterm soud k odvoln Stediska cennch papr
proti rozhodnut Okresnho soudu ve Strakonicch o za-
mtnut uplatnnho nroku na nhradu hotovch v-
daj pekvapiv rozhodl tak,e jej zmnil v tom,e esk
republika Okresn soud ve Strakonicch je povinna
uhradit Stedisku cennch papr stku 14,40 K do t
dn od prvn moci tohoto usnesen.Odvodnn tohoto
usnesen, kter je ovem zvazn pouze pro souzenou
vc, cituji na zvr tohoto pspvku.
Zvrem je nutno zmnit, e Stedisko cennch papr
se zejm nehodl smit s postavenm, jak mu dv
obansk soudn d, a s konstatn judikaturou soud,
kter dn uplatnn nrok na nhradu hotovch v-
daj piznaly jen v rmci potovnho.Proto vyvolalo jed-
nn na Ministerstvu spravedlnosti esk republiky za
asti zstupce Notsk komory esk republiky.Podle
mho nzoru mohlo mt takov jednn pouze povahu
urit zdvoilostn schzky, nebo ani pod zminkou jed-
notnho postupu neme sprvn orgn, tedy Minister-
stvo spravedlnosti esk republiky, ani orgn notsk
samosprvy, tedy Notsk komora esk republiky, za-
sahovat do nezvislosti soud. O piznn i nepiznn
uplatnn nhrady hotovch vdaj me rozhodnout
pouze pslun soud.
slo 3/2003 61
Z odvodnn rozhodnut Krajskho soudu
v eskch Budjovicch j. 5 Co 2768/2002-67:
Napadenm usnesenm soud prvnho stupn rozhodl, e Ste-
disku cennch papr se nhrada hotovch vdaj nepiznv.Toto
rozhodnut odvodnil okresn soud tm, e notka jako soudn ko-
misaka, poven provedenm kon v zen o ddictv, uinila
dotaz na stav tu majitele cennch papr ke dni jeho mrt. Za
podn zprvy tuje Stedisko cennch papr stku hotovch
vdaj ve vi 280,- K dle poloky 11.2 Cenku slueb Stediska
a 14,40 K potovnho. Okresn soud vychz z toho, e kad je
povinen sdlit bezplatn na dotaz soudu skutenosti, kter maj v-
znam pro zen a rozhodnut podle 128 OS, piem kony no-
te se podle 38 OS povauj za kony soudu. Dospv k zvru,
e tovan stka 294,40 K nen hotovm vdajem ve smyslu
ustanoven 128 OS, proto poadovan stka Stedisku cennch
papr nebyla piznna.
Proti tomuto usnesen podalo Stedisko cennch papr odvo-
ln. Poukazuje na to, e k dotazu soudn komisaky byly poskyt-
nuty daje,tkajc se t majitele zaknihovanch cennch papr.
Za tyto informace poaduje odvolatel nhradu hotovch vdaj,
a to podle poloky 11.2.Archivn informace v tiskov sestav podle
platnho Cenku slueb stediska a potovn ve vi 14,40 K.
Odvolatel poukazuje na to, e i kdy je podle 128 OS kad po-
vinen sdlit bezplatn soudu na dotaz skutenosti, kter maj v-
znam pro zen a rozhodnut ve vci, nen tm doteno ustanoven
139 odst. 3 OS. Podle uvedenho ustanoven m podle odvola-
tele ten, komu soud uloil njakou povinnost, tat prva jako sv-
dek, nen-li astnkem zen. Svdek m prvo na nhradu hoto-
vch vdaj a ulho zisku. Stedisko podle odvoln uplatnilo svj
nrok na nhradu hotovch vdaj vas a okresn soud nepostu-
poval podle nj sprvn, pokud nhradu tchto vdaj nepiznal.
Odvolatel vychz z toho, e bylo vydno Rozhodnut editele Ste-
diska ze dne 10. 4. 2002, .j. SCP - 17332/M1000-2002, kterm do-
lo k vyslen hotovch vdaj.Uvedenm rozhodnutm bylo podle
odvolatele stanoveno, e ve vztahu k notm jednajcm v ddic-
km zen je prava inn od 1. 6. 2002, pro sttn orgny a or-
gny sttn sprvy od 1.1.2003.Odvolatel proto tvrd,e se nejedn
o zaveden ceny za poskytovn informac, ale pouze o nhradu ho-
tovch vdaj. Navrhuje, aby usnesen soudu prvnho stupn bylo
zmnno a nhrada hotovch vdaj ve vi 294,40 K byla odvo-
lateli piznna.
Odvoln v tto vci je ppustn ( 201 a 202 OS), bylo po-
dno osobou k tomu oprvnnou ( 201 OS) a v zkonn lht
( 204 OS). Obsahuje i nleitosti uveden v ustanoven 205
odst. 1 OS.
Odvolac soud projednal vc v celm rozsahu, nebo z obsahu
odvoln dn meze pezkumu odvolacho soudu neplynou ( 212
vta prvn OS). Napaden usnesen bylo pezkoumno podle
212a odst. 1 OS, a to i z dvod, kter nebyly v odvoln uplat-
nny. Odvolac soud neshledal vady zen vyjmenovan v ustano-
ven 212a odst. 5 OS, ke kterm by pihlel z edn povinnosti.
K projednn odvoln nebylo nutno naizovat odvolac jednn,jak
to umouje ustanoven 214 odst. 2 psm. c) OS.
Odvoln je sten dvodn.
Okresn soud sprvn vychz z toho, e podle 128 OS je
kad povinen bezplatn na dotaz soudu sdlit skutenosti, kter
maj vznam pro zen a rozhodnut. Ustanoven 139 odst. 3 OS
tm nen doteno. Podle 139 odst. 3 OS ten, komu soud uloil
pi dokazovn njakou povinnost, zejmna aby pedloil listinu,
m tat prva jako svdek, nen-li astnkem. Mus je uplatnit za
tch podmnek jako svdek. Podle 139 odst. 1 OS svdci maj
prvo na nhradu hotovch vdaj a ulho vdlku (svdenho).
Toto prvo zanik, nen-li uplatnno do t dn od vslechu nebo
ode dne, kdy bylo svdku oznmeno, e k vslechu nedojde.
Notka,poven provedenm kon v zen,jej kony se po-
vauj za kony soudu, podala Stedisko cennch papr o sd-
len skutenost, kter maj vznam pro zen a rozhodnut. Proto
m Stedisko cennch papr prvo na nhradu hotovch vdaj,
kter mu v souvislosti se sdlenm tchto skutenost vznikly. Ne-
pichz zde toti v vahu piznn nhrady ulho vdlku, tj. sv-
denho, kter pslu pouze pro ppad, e se svdek osobn do-
stav k soudu.Hotov vdaje odvolatele tvo nepochybn i nklady
potovnho ve vi 14,40 K.
Odvolac soud vak povauje za sprvn zvr okresnho soudu,
e dal stka, tovan ve vi 280,- K jako hotov vdaje na z-
62 slo 3/2003
klad rozhodnut editele Stediska dle poloky 11.2 Archivn in-
formace v tiskov sestav,nen tovna oprvnn.Hotov vdaje
jsou takov vdaje,kter musely bt vynaloeny v souvislosti se sd-
lenm skutenost, kter maj vznam pro zen a rozhodnut. Ta-
kovmi vdaji jsou u svdk nap. jzdn, stravn i noclen, co
v posuzovanm ppad nepichz v vahu. Stedisko cennch pa-
pr podle odvolacho soudu prokzalo hotov vdaje pouze v t
stce, kter byla vynaloena na potovn, nikoliv vak v dal to-
van stce, tj. 280,- K. Jen z toho, e editel Stediska cennch pa-
pr vydal rozhodnut, kterm uril nhradu za poskytnut infor-
mac sttnm orgnm a oznail jej jako nhrada hotovch vdaj,
nelze podle odvolacho soudu dovodit, e tovan stka je ho-
tovm vdajem Stediska cennch papr ve smyslu 139 odst. 1
OS.Pitom ten,kdo poskytuje uritou zprvu soudu (povenmu
noti) m nrok pouze na hradu hotovch vdaj, jak je stano-
veno v ustanoven 139 odst. 1 a odst. 3 OS.
Okresn soud z uvedench dvod nerozhodl sprvn pouze v t
sti, kde odvolateli nepiznal ani nhradu hotovch vdaj, kter
byly skuten eln vynaloeny, tj. nhradu potovnho ve vi
14,40 K. Proto bylo usnesen soudu prvnho stupn podle 220
odst. 1 OS zmnno a nhrada hotovch vdaj v prokzan vi
byla odvolateli piznna.
Ze zahrani
Mimodn zasedn Generl-
nho shromdn a Stl rady
UINL v Pai (9.14. 3. 2003)
JUDr. Martin Foukal*
I. Dvody mimodnho zasedn
Na zklad dosti francouzsk notsk komory se
Stl rada UINL na svm minulm zasedn konanm
v jnu 2002 ve Valencii rozhodla svolat na bezen 2003
mimodn zasedn Generlnho shromdn i Stl
rady tak,aby se zahranin astnci zasedn mohli ast-
nit tak oslav 200 let od vyhlen Zkona Ventose
(16. bezna 1803). Tmto zkonem byl poloen zklad
modernho notstv nejen ve Francii, ale v podstat i ve
vtin zem latinskho notstv.Termn konn byl zvo-
len rovn s ohledem na to, aby bylo souasn mon
projednat a ppadn schvlit pijet nskho notstv
za dnho lena UINL s tm,e k vlastnmu slavnostnmu
pijmacmu ceremonilu by mohlo dojt za asti nsk
delegace na dnm zasedn Stl rady a Generlnho
shromdn UINL v Quebecu v Kanad v jnu 2003.
II. Mimodn zasedn Stl rady UINL
11. a 12. bezna 2003
Vzhledem k tomu, e prezident UINL, dr. Francisco
Arias, byl ze zdravotnch dvod neptomen, ujal se -
zen jednn Stl rady viceprezident UINL pro Evropu,
dr. Nicolas Stassinopoulos. Krom cel ady formlnch
bod jednn a podvn jednotlivch zprv z pslu-
nch komis a orgn,zprv viceprezident a pokladnka
UINL aj. byla hlavnm bodem jednn otzka pijet Aso-
ciace nskch not do UINL. Tato zleitost byla ji
velmi podrobn projednvna na pedchozm zasedn
Stl rady, konanm v jnu roku 2002 ve Valencii. Zde
AD NOTAM
byla komis CCNI (konzultativn komise pro nelensk
notstv UINL) zpracovna rozshl zprva s mnoha p-
lohami; komise CCNI po vysln nkolika svch mis do
nsk lidov republiky (LR) pijet nskho notstv
do UINL doporuila.V lednu 2003 se rovn v anghaji
uskutenil velmi spn mezinrodn semin, jeho se
zastnila cel ada hlavnch pedstavitel UINL a z-
stupc notskch komor vetn prezidenta Notsk
komory esk republiky.
anghajsk semin organizovan spolen UINL
a Asociac nskch not byl hodnocen velmi pozi-
tivn jak obma podajcmi stranami, tak i nejvymi
pedstaviteli Ministerstva spravedlnosti LR. Je sice sku-
tenost, e veejn noti tvo nyn v n kolem 30%
z celkovho potu not, ale toto procento v posled-
nch mscch neustle roste a dle odhad by mlo do
konce roku 2003 doshnout a 50 % (pro srovnn je
teba uvst, e sttn noti soubn existuj i v jinch
lenskch zemch UINL, jako nap. v Rusku nebo Ru-
munsku).Asociace nskch not o vstup do UINL usi-
lovala ji adu let s vdomm, e jej pijet za lena v-
znamn posl postaven nskch not vi sttnm
orgnm i veejnosti. nsk vldn msta sama vvoj no-
tstv v n podle latinskho modelu podporuj a uv-
domuj si potebu zajistit ekonomickm transakcm po-
tebnou prvn jistotu prostednictvm notstv. Jako
dleit se jev skutenost, e v LR je nyn, kdy se v tto
zemi prudkm tempem rozvj ekonomika a zahranin
obchod, patrn snaha americkch advoktnch firem
o zskn vlivu.Tato snaha by mohla ovlivnit rozhodovn
o pijet anglosaskho prvnho systmu.
Ve uveden obshl zprva CCNI byla koncem roku
2002 rozeslna nejenom vem lenm Stl rady, ale
i vem lenskm notstvm UINL s tm, e vichni mli
v rmci 90-denn lhty monost vznst sv nmitky i
poloit doplujc otzky.Tto monosti vak vyuili jen
pnov dr. Woschnak a dr. Perez Montero. Zmnn ko-
respondence byla rozeslna na vdom vem lenm
Stl rady i jednotlivm lenskm notstvm. Pi nsle-
dujcm jednn bylo poukzno na skutenost, e i sou-
asn lensk notstv UINL, a to vetn zakldajcch
notstv, se vyznauj uritmi specifiky, kter jsou to-
lerovna a nebyla dvodem pro nepijet danho not-
stv do UINL, ppadn jeho vylouen.
Po diskusi, kter se tkala jak samotnho pijet no-
tstv LR (nkte diskutujc poukazovali tak na
mon dopady nap. na nrok na obsazen nkterch
funkc ve struktue UINL nskmi kolegy, nutnost tlu-
moen zasedn UINL do ntiny apod.), tak stanoven
ve jeho lenskho pspvku do UINL, dolo k samot-
nmu hlasovn, jeho vsledkem bylo jednomysln
schvlen pijet do UINL a uren lenskho pspvku
nskho notstv v nejvy kategorii.
III. Pijet v sdle Francouzsk notsk komory
V roce 2003 vykonv funkci prezidenta CNUE (Kon-
ference notstv EU) prv prezident Francouzsk no-
tsk komory, dr. Armand Roth, kter v Pai vyuil p-
tomnosti delegac z kandidtskch zem EU a pozval dne
11. bezna 2003 v odpolednch hodinch prezidenty no-
* Autor je prezidentem Notsk komory esk republiky.
AD NOTAM
tskch komor Estonska, Maarska, Polska, esk re-
publiky, Slovinska a Slovenska ke spolen schzce za
elem vzjemnho bliho seznmen a vmny n-
zor na budouc spoluprci po pistoupen tchto no-
tstv do CNUE v souvislosti s plnovanm vstupem kan-
didtskch zem do EU v roce 2004. Delegace vtiny
kandidtskch zem se pravidelnch jednn CNUE jako
pozorovatel ji v minulch letech astnily.Tato ast
byla s ohledem na budouc zalenn do CNUE a pro zs-
kvn novch informac nesmrn dleit a pnosn. dr.H.Fesslerem,dr.Perezem-Monterem.Jejich vystoupen
Prezident A.Roth doporuil ptomnm delegacm,aby
o pijet do UINL zadaly pokud mono do 1. 9. 2003,
aby mohlo bt jejich lenstv projednno na Generlnm
shromdn CNUE, kter bude svolno potkem listo-
padu 2003 do Vdn. Do t doby je teba, aby kandidt-
sk zem pistoupily ke stanovm a deontologickmu
kodexu CNUE. S pijetm za lena CNUE bude ovem
spojena i povinnost hradit lensk pspvek v nemal
vi, kter by podle pedbnho nvrhu CNUE ml bt
v prvnch dvou letech redukovn (1/3 pln ve v prv-
nm roce a 2/3 v druhm roce lenstv).Pesn ve bude
nicmn pedmtem dalho jednn.Vlastn pijet pi- lnm lenm UINL. Bezplatn vtisky budou rovn na-
pad v vahu teprve po pijet kandidtskch zem do
EU. Dr. Foukal poukzal na pozitivn i negativn dopady
spojen se vstupem do CNUE.
Dr. Roth nabdl ptomnm delegacm monost vyslat
sv zstupce na Frum mladch not do Bruselu v ter-
mnu 16.17. ervna 2003.
IV. Oslavy 200. jubilea
V souvislosti s oslavami vro Zkona Ventose se ko-
nala cel ada doprovodnch spoleenskch akc, jako
nap. pijet ptomnch zahraninch delegac na Pa- mdn lenskch notstv UINL se uskuten na po-
sk notsk komoe a pijet na Ministerstvu financ
u dr. Alaina Lamberta, francouzskho ministra pro sttn
rozpoet a bvalho prezidenta Francouzsk notsk
komory, nvtva Francouzskho nrodnho archivu
a hudebn pedstaven Le Quatuor. Samotn oslavy pro-
bhly dne 13. bezna v 18.00 v hotelu Intercontinental,
na slavnostnm zasedn za ptomnosti francouzskho
ministra spravedlnosti, pana Dominique Perbena, a ady
dalch vznamnch host.
Zkon Ventose z roku 1803 byl vznamn tm, e po
zruen krlovstv a teroru zpsobenm francouzskou re-
voluc dolo za vldy Napoleona ke zruen dosavadnch
krlovskch,lechtickch a crkevnch not.Napoleon
vytvoil instituci veejnch not a stanovil tak nov
pravidla pro vkon jejich funkce.Tm byly jet za pro-
bhajcch vlek na zem Francie i s cizmi zemmi
dny pedpoklady pro penesen kol sttu na vybran
osoby veejn note, co bylo nesmrn dleit pe- bez ptomnosti jeho tvrce a hlavnho organiztora,
devm v oblasti vlastnickch vztah. Do t doby platil
ve Francii jet pvodn provizorn zkon z roku 1791,
kter vak byl pli sloit a nikdy nebyl zcela dodro-
vn. Zkon Ventose poloil zklady nesporn legislativn
stability ve Francii, kter trv ji dv stolet. Zkon velmi
ovlivnil vvoj notstv i v ad dalch zem hlavn ve Kirschner byl inicitorem mylenky pravidelnho konn
frankofonnch zemch,v Latinsk Americe,ale i ve stedn
a vchodn Evrop. Tmto zkonem byl poloen zklad
pro vznik a fungovn notskch komor, pro stanoven
podmnek pro pstup k profesi, pro odpovdnost a ne-
strannost note, pro povinnost pest text notskho
zpisu ped jeho podpisem stranami apod.
slo 3/2003 63
V. Mimodn Generln shromdn lenskch
notstv UINL 14. 3. 2003
st jednn Generlnho shromdn byla vnovna
pnosu Zkona Ventose z mezinrodnho hlediska.V tto
souvislosti zaznlo est refert, kter byly pedneseny
dvma honorrnmi prezidenty UINL, pny dr. L. Chai-
nem a dr. J. V. de Goytisolem, a tymi estnmi prezi-
denty UINL, dr. G. Demersem, dr. A. Schwachtgenem,
se tkala pedevm vlivu ve uvedenho zkona na roz-
voj notstv v Itlii, ve panlsku, ve frankofonn Africe,
v Latinsk Americe i ve stedn Evrop a obsahovaly ce-
lou adu zajmavch historickch souvislost.
Dalm projednvanm bodem bylo vydvn odbor-
nho notskho asopisu Notarius International, je
bude na zklad nov smlouvy sveno Nmeckmu no-
tskmu institutu (Deutsches Notarinstitut). Tento a-
sopis by ml nyn vychzet tyikrt ron, ve tyech
jazykovch verzch, v nkladu 1.000 vtisk a bude ro-
zesln vem lenskm notskm komorm a individu-
bdnuty nkterm univerzitm a vznamnm institucm.
Nelze opomenout dal bod programu jednn,kterm
bylo navren novch kandidt na udlen du UINL
za zsluhy o notstv.Vichni navren kandidti byli jed-
nomysln schvleni a k pedn du dojde na kongresu
v Mexiku v r. 2004.
Na programu bylo rovn schvlen pijet nskho no-
tstv do UINL,kter bylo provedeno jednomysln a byla
tak podle stanov UINL pekonna posledn pekka
v dlouholetm procesu vstupu nskch not do UINL.
Dal, tentokrt ji dn zasedn Generlnho shro-
zvn kanadskch koleg v mst Quebecu v termnu
10.11. jna 2004. Tomuto zasedn bude pedchzet
9. jna 2003 dn zasedn Stl rady.
Evropsk smluvn prvo
v Salcburku
Jaroslava Krejov, Karel Wawerka*
Leton evropsk notsk dny v Salcburku se konaly
dky Velikonocm,kter pipadly na obvykl termn ko-
nn tto akce o tden pozdji, probhly tedy a ve
dnech 24. a 26. dubna 2003.
Toto setkn evropskch notskch teoretik, kter
se letos konalo ji po patnct,probhlo bohuel poprv
prezidenta Rakousk notsk akademie dr. Uwe
Kirschnera. et noti dr. Kirschnera dobe znaj z jeho
obtav pednkov innosti v esk republice (nap.
o otzkch svenskch smluv), jako i z pravidelnch
setkn eskch a rakouskch not Vltava Dunaj. Dr.
Salcburskch notskch dn jako msta vysoce teore-
tickho a prestinho setkvn evropskch not.
* Jaroslava Krejov je notkou v Tboe. JUDr. Karel Wawerka je not-
em v Praze.
64 slo 3/2003 AD NOTAM
Nikoli nhodou se prvn salcbursk notsk dny ko- zkona, k jeho formovn se vak nabz nkolik cest.
naly v roce 1989 v dob lmn led.Tvrci notskch Zdraznil nepetrit vvoj evropskho smluvnho prva
dn dali pravidelnou ast zstupc vznikajcch ste- bhem poslednch 200 let a ujistil, e cesta v prvu sm-
doevropskch a vchodoevropskch notskch komor uje k jednotn kodifikaci. Pracovn skupina ustanoven
najevo, e Evropa tvo jedin celek, do nho neod- za elem ppravy evropskho smluvnho prva byla vy-
mysliteln patme i my. Dr. Kirschner bohuel v kvtnu tvoena ji ped 20 lety. Prof. dr. Rainer nevylouil ani vy-
2002, po skonen 15. evropskch notskch dn, zem- tvoen jednotnho evropskho obanskho zkonku.
el. V naich myslch a srdcch vak zstane uchovna Pipoutl rovn vydn spolenho evropskho zko-
vzpomnka na tohoto velkho notskho myslitele jako nku o vlastnictv, kter by upravoval vlastnick vztahy
na vzor a pklad eskm notm. pro vechny obany Evropsk unie. Jako inspiraci a z-
Hlavnm tmatem letonho pracovnho setkn, kte- klad oznail francouzsk obansk zkonk Code civil.
rho se astnilo pes 200 zstupc z nkolika zem,bylo Dr. Huff zdraznil, e Evropa stoj ped dalm velkm
Evropsk smluvn prvo s podtitulem Sjednocen krokem, kterm je pijet deseti novch lenskch stt
prvo Sjednocovn prva v Evrop. za leny EU, co znamen velkou vzvu pro prvnky, a
Jednn se zastnili vznamn pedstavitel Rakous- ji se jedn o soudce, advokty nebo note. Konvent
ka, a to zejmna ministr spravedlnosti dr. Dieter Bhm- bude brzy projednvat nvrh evropsk stavy.Zdraznil,
dorfer, dle pak bval ministr spravedlnosti, nyn not, e zkladnm problmem sjednocovn prvnch d
dr. Nikolaus Michalek, prezident Rakousk notsk ko- jednotlivch evropskch zem je slaovn jejich jazyk,
mory dr. Georg Weissmannn, viceprezident tto komory tj. hledn sprvnch adekvtnch pojm v jednotlivch
dr. Klaus Woschnak, estn prezidenti Mezinrodn unie jazycch pro tyt prvn vrazy. Dr. Huff zdraznil, e je
latinskch notstv dr. Helmut Fessler a dr. Andr Sch- skeptick v otzce, zda v blzk dob dojde k harmoni-
wachtgen a dal vznamn vdeck kapacity Rakouska zaci evropskho prva. Prvn perspektivu dr. Huff spat-
i dalch zem. Jednn bylo zameno pedevm na uje ve vyuvn poznatk ze vech rznch zem.
otzku, jak intenzvn je vhodn postupovat pi sjedno- estn prezident Francouzsk notsk komory Jac-
covn jednotlivch prvnch d Evropsk unie v ob- ques Motel se ve svm pspvku zamil na tma:Duch
lasti obanskoprvnch smluvnch vztah. Code Napoleon v evropskm smluvnm prvu. Pova-
Jednn zahjil dr.Woschnak, kter na pkladu stavby uje Napoleonovu legislativu, jejm vrazem je fran-
tunelu pod kanlem La Manche demonstroval monost couzsk obansk zkonk Code civile, za vzor pro sjed-
sladn i tak zdnliv nesourodch prvnch prav, jako nocovn rznch prvk evropskch prvnch prav.
jsou prvn pravy francouzsk a anglick. Napoleon snil o Spojench evropskch sttech a sou-
vodnm pspvkem se stala slova estnho prezi- asn Evropa se k tomuto pojet pibliuje. Napoleon byl
denta francouzskho notstv Jacquese Motela, kter schopen slaovat rzn prvky a obyeje rznch mst
uvedl, e harmonizace civilnho prva je nezbytn. No- v jednotn kodex.V diskusi se pipojil prof. Rainer, kter
t ze sv pozice veejn vry ovuje identitu astnk, uvedl,e on sm (zastnce kodifikace) povauje Code Na-
bojuje proti pran pinavch penz, zajiuje zpisy do polon za zkladn model pro evropsk obansk prvo.
rejstk, pispv k fungovn vnitnho trhu a notsk Dr. Motel zvrem zdraznil, e Code Napolon je 200
zpisy umouj pmou vykonatelnost zvazk. Evrop- let po svm vydn stle vjimenm, genilnm dlem.
sk vykonateln titul upravuje nazen tzv. Brusel I. Hlavn administrtor Evropsk komise EU Michel van
Evropsk rada pijala definitivn text nazen Bru- Huffel pednesl refert na tma Harmonizace nebo jed-
sel I dne 22. 12. 2000 a nazen vstoupilo v platnost dne notn kodifikace. Z pohledu vysokho ednka EU in-
1. 3. 2002. Nazen nahradilo pedchoz dohodu z Bru- formoval o souasnm stavu ve vvoji evropskho smluv-
selu z roku 1968. Nazen umouje zjednoduit obh nho prva. Seznmil se tymi uvaovanmi variantami
soudnch rozhodnut i autentickch listin v Evropsk pi tvorb evropskho prva, kter osciluj mezi napros-
unii, upravuje jejich uznn a exekuci. Pokrv vechny tou pasivitou orgn Evropsk unie na jedn stran a
oblasti prva obanskho a obchodnho, krom oblast, po tak intenzivn sjednocovn prvnch d, kter by
kter jsou vslovn z tto pravy vyaty, tzn. stavu a zp- znamenalo vytvoen jednotnho obanskho zkonku
sobilosti fyzickch osob, manelskho systmu, padk, i kodifikace evropskho smluvnho prva. Dr. Huffel se
zvt a ddictv, sociln pe a rozhodho zen.Toto vak rozhodn vyslovil pro sjednocovac proces. K tomu
nazen neobsahuje zmny vztahujc se k notstv, se ozvaly kritick pipomnky s poukazem na skutenost,
kter byly pijaty Evropskm parlamentem ji na podzim e proces sjednocovn ji probh 20 let bez valnch v-
roku 2000. Notsk listiny mohou bt vykonny v Ev- sledk.
ropsk unii bez jakchkoliv formalit. Doloka exekuce Osvujc byl pspvek dr. Ursuly Brinkmannov, za-
zatm zstv povinn. kladatelky Intercultural Business Improvement v Laren
Tit jednn lze spatovat pedevm v pednkch v Holandsku. Tato velmi armantn a fundovan mlad
prof. dr. Johannese Michaela Rainera z Institutu rakous- ena osvtlila monost harmonizace prva v rmci Evro-
kho a evropskho prva soukromho z Univerzity py ze zcela jinho pohledu. Zkladn otzkou jejho re-
v Salcburku, nmeckho advokta a fredaktora aso- fertu se stalo porovnn jednotlivch prvnch d
pisu Neue Juristiche Wochenschrift Martina W. Huffa z hlediska kultury a zvyklost jednotlivch nrod. Jed-
z Frankfurtu n. M., estnho prezidenta Francouzsk no- nalo se tedy o analzu dopad kulturnch a nboen-
tsk komory Jacquesa Motela a hlavnho administr- skch tradic na prvn d t kter zem.
tora Evropsk komise v Bruselu Michela van Huffela. Neobvykl bylo vystoupen profesora dr. Bassama Ti-
Prof. dr. Rainer je zastncem ppadn monosti jed- biho z Univerzity v Gttingenu v Nmecku na tma Asi-
notn kodifikace evropskho smluvnho prva. Je zastn- milace nebo tich akceptace Konflikty mezi islmem
cem integrace evropskch prvnch norem, spolenho a interpretac evropskho smluvnho prva. Prof.Tibi,
AD NOTAM
vc muslim, vysvtlil zkladn rozdly mezi kontinen-
tlnm a islmskm prvem. Islmsk prvo ara zna- skho majetku a Fondech nrodn obnovy, nebo e by
men, e plat to, co je dno od Boha. To znamen, e
prvo je nadasov,neprochz novelizacemi,nebo jeho
podstatu tvo pslun nboensk texty. Roli zkono- den kupn smlouvy, pi jejich uzavrn byla alobkyn
drce zastv Bh.
Zvrem je mono shrnout, e 15. evropsk notsk
dny v Salcburku byly poznamenny tradinm hleda-
stvm jejich organiztora dr. Uwe Kirschnera. Jeho zv-
ren dlo zamen na otzky sprvn mry sjednoco- vydrenm, protoe stt nemohl bt v dobr ve, e mu
vn evropskch prvnch d je inspirativn i pro ns. nemovitosti pat a alovan 2) a 5) nedreli vc po dobu
V tchto dnech, kdy se rozhodujeme o pstupu na
zem do Evropsk unie, jsou pro ns uveden otzky
zvlt aktuln.
Soudn rozhodnut
Nabyt oprvnn drby sttem
Stt nen oprvnnm dritelem, nebyl-li se ze-
telem ke vem okolnostem v dobr ve, e vc mu
pat, ji pi uchopen drby. Nedostatek dobr
vry sttu, kter se chopil drby, nelze zhojit tm,
e vc je pedna do sprvy jinmu sttnmu or-
gnu, kter o okolnostech nabyt drby nen in-
formovn.
Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
5. nora 2003, sp. zn. 22 Cdo 1115/2001
Z odvodnn: Okresn soud v eskch Budjovicch
(dle soud prvnho stupn) rozsudkem ze dne 29. z
2000, . j. 17 C 62/96-214, vrokem I. uril, e kupn
smlouva uzaven dne 21. 5. 1990 mezi PBH v . B.
a manely Z. B. a D. B., o pevodu vlastnictv k bytu
. 463/1, nachzejcmu se v dom postavenm na po-
zemku . parc. 989 v k. . . B., . p. 463, spolu s 64%
spoluvlastnickm podlem na spolench prostorch
tohoto domu, a kupn smlouva uzaven dne 20. 7.
1986 mezi PBH v . B. a manely Ing. Z. B. a V. B., o pe-
vodu vlastnictv k bytu . 463/2, nachzejcmu se
v dom postavenm na pozemku . parc. 989 v k. . .
B., . p. 463, spolu s 36% spoluvlastnickm podlem na
spolench prostorch tohoto domu jsou neplatn, v-
rokem II. uril, e alobkyn je z jedn ideln polo-
viny vzhledem k celku spoluvlastnkem domu posta-
venho na pozemku . parc. 989 v k. . . B., . parc.
463 a pozemku . parc. 989 v k. . . B. a pozemku
. parc. 990 v k. . . B. a rozhodl o nkladech zen.
Soud prvnho stupn vyel ze skutenosti, e se a-
lobkyn, kter v roce 1948 opustila eskoslovenskou re-
publiku, domhala jednak uren, e je v rozsahu jedn
poloviny spoluvlastnic ve vroku II.specifikovanch ne-
movitost, jednak uren neplatnosti ve vroku I. uvede-
nch smluv. Nemovitosti nabyla do podlovho spolu-
vlastnictv 6.6.1940 a toto spoluvlastnictv trvalo,akoliv
jako jejich vlastnci jsou v pslunm katastru nemovi-
tost zapsni alovan.Ti pozdji nemovitosti koupili od
sttu, kter je spravoval. Nebylo prokzno, e nemovi-
tosti byly alobkyni zkonfiskovny podle dekretu prezi-
slo 3/2003 65
denta republiky . 108/1945 Sb., o konfiskaci neptel-
alobkyn byla odkodnna podle mezisttn dohody
o vypodn restitunch nrok. Proto ve vroku uve-
jako spoluvlastnice opominuta, byly neplatn, nebo
kupn smlouvu mohl podle 588 a nsl. obanskho z-
konku jako prodvajc uzavrat toliko vlastnk nemovi-
tost. Stt ani alovan nenabyli vlastnickho prva ani
potebnou k vydren.
Krajsk soud v eskch Budjovicch jako soud od-
volac rozsudkem ze dne 26. ledna 2001, . j. 5 Co
3200/2000-237, zmnil rozsudek soudu prvnho stupn
tak, e alobu zamtl; konstatoval t, e rozsudek soudu
prvnho stupn ve vrocch o uren vlastnictv k jedn
polovin domu p.463 a k jedn polovin pozemk parc.
. 989 a 990, pokud jm bylo rozhodnuto o alob sm-
ujc proti alovanmu PBH v . B., s. p., zstv nedo-
ten. Dle rozhodl o nkladech zen ped soudy obou
stup.
Podle odvolacho soudu alobkyn neztratila spolu-
vlastnick podl k jedn polovin pedmtnch nemo-
vitost konfiskac, a to ji proto, e nebylo prokzno vy-
dn sprvnho rozhodnut vymezujcho rozsah konfis-
kovanho majetku. Stt vak tyto nemovitosti vydrel.
Odvolac soud vyel ze skutenosti, e vlastnictv sttu
bylo zapsno 30.12.1952 do pslun pozemkov knihy
na zklad vmru Krajskho nrodnho vboru v . B.
. j. VII/2-F-208/171-52 z 13. 11. 1952, a podle seznamu
konfiskovanch nemovitch podstat a s odkazem na teh-
dej prvn pravu institutu vydren vlastnickho prva
v obanskm zkonku z roku 1950 konstatoval, e stt
byl po celou desetiletou vydrec dobu v dobr ve, e
mu vlastnick prvo k pedmtnm nemovitostem n-
le.Dobr vra sttu,resp.sprvce nemovitost,MNV v .
B. a pozdji TS msta . B., nebyla nim naruena, a to
ani tm, e finann orgn sttu korespondoval s bratrem
alobkyn jako s druhm spoluvlastnkem nemovitost.
Uzavel, e po uplynut desetilet vydrec doby, to je
k 3. 2. 1963, stt podlov spoluvlastnictv nabyl vydre-
nm.V roce 1985 zskal stt darem od V. T. jejich druhou
polovinu a byl k datu uzaven prvn kupn smlouvy,
uveden ve vroku rozsudku, vlunm vlastnkem jak
celho domu p. 463, tak pozemkovch parcel . 989
a . 990. Kupn smlouvy specifikovan ve vroku roz-
sudku proto byly uzaveny platn. Zmnil tud rozsu-
dek soudu prvnho stupn v pslunch vrocch. Prvn
alovan proti rozsudku soudu prvnho stupn odvoln
nepodal, a proto ve vztahu k nmu rozhodnut soudu
prvnho stupn nepezkoumval.
Proti rozsudku odvolacho soudu podv alobkyn
dovoln, jeho ppustnost opr o 238 odst. 1 psm. a)
obanskho soudnho du ve znn innm do novely
proveden zkonem . 30/2000 Sb. (dle jen OS)
a uplatuje dovolac dvody podle 241 odst.3 psm.b),
c) a d) OS. Uvd, e se konfiskace na ni nemohla vzta-
hovat, protoe byla eskoslovenskou sttn obankou
a bylo j vydno osvden o nrodn spolehlivosti. Na-
mt,e stt nemohl bt a nebyl v dobr ve,e mu vlast-
nick prvo nle. Dobr vra je svm zpsobem ospra-
vedlniteln nedostatek informac o prvnm stavu. Stt
vdy zn prvn stav, nebo ho svmi zkony zaloil, i
66 slo 3/2003 AD NOTAM
vznikl v dsledku jeho zkon. Dobr vra sttu v danm V dan vci mlo k vydren sttu dojt v dob plat-
ppad je tedy zcela vylouena.Tm je dn dovolac d- nosti obanskho zkonku . 141/1950 Sb. Podle 145
vod podle 241 odst. 3 psm. d) OS, nebo rozhodnut odst. 1, 2 obanskho zkonku z roku 1950 je-li dritel
spov na nesprvnm prvnm posouzen vci.Dle na- se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve, e mu vc
mt, e rozhodnut odvolacho soudu vychz z nepln nebo prvo nle, je dritelem oprvnnm. V pochyb-
a tedy i nesprvn zjitnho skutkovho stavu, a je tak nostech se m za to, e drba je oprvnn. astnkem
naplnn dovolac dvod podle 241 odst.3 psm.b) OS. obanskoprvnch vztah me bt i stt;stt proto me
S poukazem na 145 odst.1 zkona .141/1950 Sb.,dle bt i subjektem drby. Platn prvo v rozhodn dob ne-
na vklad dobr vry z hlediska praxe a s odkazem na ko- upravovalo (a ani dnes neupravuje) otzku, kter orgn,
mente k obanskmu zkonku nemohlo pro vznik jednajc jmnem sttu, mus bt se zetelem ke vem
dobr vry sttu v danm ppad postaovat to, co od- okolnostem v dobr ve ohledn existence vkonu pr-
volac soud uvedl, tedy e stt se stal oprvnnm dri- va, aby drba sttu byla oprvnn. O dobrou vru sttu
telem nemovitost k 3. 2. 1953, kdy bylo jeho vlastnick a o oprvnnou drbu vak neme jt, nebyl-li stt se
prvo zapsno ve veejn listin. alobkyn opustila re- zetelem ke vem okolnostem v dobr ve, e vc mu
publiku v roce 1948 v souladu s tehdy platnmi ped- pat, ji pi uchopen se drby. Nedostatek dobr vry
pisy, konfiskan dekret se na jej majetek nevztahoval sttu,kter se chopil drby,nelze zhojit tm,e vc je pe-
a vem pslunm orgnm muselo bt znmo, e ije dna do sprvy jinmu sttnmu orgnu, kter o okol-
v sousednm Rakousku.Stt nejenom nemohl bt v dobr nostech nabyt drby nen informovn.V dan vci tedy
ve, ale ml i dostatek informac k tomu, aby pi obvy- bylo mono zvr o tom, e stt byl po dobu trvn vy-
kl opatrnosti s majetkem alobkyn nenakldal. Jestlie drec lhty se zetelem ke vem okolnostem v dobr
stt navc prostednictvm svho orgnu alobkyni vydal ve,e mu sporn nemovitosti pat,uinit jen v ppad,
osvden o nrodn spolehlivosti, pak bylo vyloueno, e by bylo zjitno, e v dobr ve byl stt (sttn orgn
aby jin orgn tho sttu, v souladu s prvem, rozhodl, jednajc jeho jmnem) ji pi nabyt drby.Takov zvr
e jsou splnny podmnky konfiskace.V tomto smru do- vak odvolac soud neuinil. Pokud vyel z toho, e stt
volatelka odkazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. III. je se zetelem ke vem okolnostem v dobr ve, e vc
S 39/95. Stt tak vytvoil nezkonn stav, kter brn mu pat, je-li v dobr ve orgn realizujc drbu bez
jeho dobr ve a nelze mu poskytnout stavn ochranu ohledu na zpsob nabyt drby sttem, spov jeho roz-
viz nlez stavnho soudu sp. zn. III. S 269/96. Dobr hodnut na nesprvnm prvnm posouzen vci a je tak
vra ve vztahu k vydren nen jen otzkou prvn, ale dn dovolac dvod, uveden v 241 odst. 3) psm. d)
i skutkovou. Lze na ni toliko usuzovat z okolnost, v ni- OS.
ch se tento stav projevuje. Mus je prokazovat dritel Posouzen, zda dritel je se zetelem ke vem okol-
a nelze na ni usuzovat jen z hlediska osobnho pesvd- nostem v dobr ve, e mu vc nebo prvo pat, je po-
en,ale i se zetelem k objektivnm okolnostem.Protoe souzenm prvnm, kter jako kad prvn posouzen
pslun dkazy v tomto smru nebyly provedeny a a- mus vychzet z uritho skutkovho stavu. Dovola-
lovanou stranou ani navreny,ml odvolac soud vc vr- telka tvrd, e toto posouzen vychz ze skutenosti,
tit soudu prvnho stupn k doplnn dokazovn. Dovo- kter nem oporu v provedenm dokazovn,resp.e vy-
latelka nesouhlas s vkladem odvolacho soudu, podle chz z nedostaten zjitnho skutkovho stavu. Je
nho se neposuzuje dobr vra sttu jako jednoho sub- teba pisvdit j v tom, e skutenosti, kter by umo-
jektu, ale posta, aby byla v dobr ve jen st sttu, nily drbu sttu prohlsit za oprvnnou, doposud zji-
reprezentovan jen nkterm z jeho orgn, a je neroz- tny nebyly. Nebyly vak zjiovny proto, e s ohledem
hodn, e jin st se chov zpsobem, kter dobrou na prvn nzor odvolacho soudu, tkajc se oprvn-
vru vyluuje. Dobrou vru v danm ppad vyluovala nosti drby sttu, se jevily nadbytenmi.V dsledku ji-
vdomost daovch orgn. V rmci suvernnho sttu nho prvnho nzoru dovolacho soudu bude v dalm
existuje vdy jen jedna sttn moc a co stt svm org- zen teba uinit i skutkov zjitn ohledn nabyt
nem uin, in stt jako celek. Stt se tak k ti obana drby sttem.
neme brnit tak, e nen na nm, aby vechny jeho or- Z uvedenho je zejm, e dovoln je dvodn. Proto
gny jednaly spolu v souladu. Protoe odvolac soud do- nezbylo,ne rozhodnut odvolacho soudu zruit ( 243b
vodil dobrou vru sttu a posouzen dobr vry je i otz- odst.1 OS,vta za stednkem) a vc vrtit tomuto soudu
kou skutkovou, nebo mus bt prokzna okolnost k dalmu zen (243b odst. 2 OS). Prvn nzor dovo-
dokldajc dobrou vru, a ped soudem k tomu nebyly lacho soudu je pro odvolac soud zvazn ( 243d odst.1
provedeny dkazy,alobkyn uplatuje i dovolac dvod vta druh OS). O nhrad nklad dovolacho zen
podle 241 odst. 1 psm. c) OS. Navrhuje, aby dovolac rozhodne soud v novm rozhodnut o vci (243d odst. 1
soud rozhodnut odvolacho soudu zruil a vc mu vr- OS).
til k dalmu zen. Proti tomuto rozhodnut nen opravn prostedek p-
alovan se k dovoln nevyjdili. pustn.
Nejvy soud v zen o dovoln postupoval podle pro-
cesnch pedpis, platnch k 31. 12. 2000 (st dvanct,
hlava prvn, bod 17 zk. . 30/2000 Sb., tedy podle ob- Pevod nemovitosti za npadn nevhodnch
anskho soudnho du ve znn ped novelou, prove- podmnek a lichevn smlouvy
denou tmto zkonem) a po zjitn, e dovoln je p-
pustn podle 238 odst.1 psm.a) OS,a e jsou splnny Lichevn smlouvy jsou takov smlouvy, kter
i dal nleitosti dovoln a podmnky dovolacho zen smluvn strana uzave zneuvaje n nezkue-
(zejmna 240 odst. 1, 241 odst. 1 OS), napaden roz- nosti, tsn nebo rozumov slabosti nebo nho
hodnut pezkoumal a zjistil, e dovoln je dvodn. rozruen, piem d sob nebo jinmu poskyt-
AD NOTAM
nout nebo slbit plnn, jeho hodnota je k hod-
not vzjemnho plnn v hrubm nepomru.
O lichevn smlouvu podle obanskho prva jde
v ppad, kdy jednajc z okolnost vci vdl
anebo musel vdt, e druh strana je postiena
okolnostmi uvedenmi shora, a tuto okolnost vy-
uil; nevyaduje se, aby jeho jednn bylo souasn
v trestnm zen oznaeno za trestn in. Lichevn
smlouvy jsou absolutn neplatn.
Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne 8.4.
2003, sp. zn. 22 Cdo 1993/2001
Z odvodnn: alobce se domhal vyklizen domu
p. 490 a stavebnho pozemku v H., jejich vlastnkem
se stal na zklad kupn smlouvy uzaven 24. 7. 2000.
Dm uvaj alovan bez prvnho titulu; na vzvy, aby
se k vci vyjdili s nvrhem na een tto situace, ne-
reagovali.
Okresn soud v eskch Budjovicch (dle jen soud
prvnho stupn) rozsudkem ze dne 13. dubna 2001, . j.
18 C 186/2000-47, rozhodl, e alovan jsou povinni
vyklidit dm p. 490 v H., objekt bydlen, postaven na
zastavn ploe . parc. 161/2 o vme 214 m2, vetn
tohoto pozemku zast. pl. . parc. 161/2 o vme
214 m2, zapsan v katastru nemovitost u Katastrl-
nho adu v . B. na LV . 291 pro obec a katastrln
zem H., a to do 15 dn od prvn moci tohoto roz-
sudku a rozhodl o nkladech zen.
Soud prvnho stupn vyel ze zjitn,e alobce ped-
mtn nemovitosti nabyl kupn smlouvou uzavenou se
spolenost s ruenm omezenm C.F. Ta se stala jejich
vlastnic na zklad kupn smlouvy uzaven 11. 3. 1999
s alovanm 1). alovan 1) namtal neplatnost tto
smlouvy pro rozpor s dobrmi mravy, nebo nemovitosti
byly prodny za nepimen nzkou cenu, a tak proto,
e uvedenou smlouvu podepsal toliko s myslem zajis-
tit si pjku, nikoliv prodat dm. Od jmenovan spole-
nosti si pjil 290.000,- K (pozdji tvrdil, e lo o ni
stku), a protoe nemohl dluh splatit, prodal j dm za
392.000,- K (lo o stku pedstavujc mezitm narostl
dluh u spolenosti). Spolenost poslze dm prodala a-
lobci za cenu pesahujc 2 miliony K, piem alobce
s nm jednal o vrcen pjky jako jednatel zmnn spo-
lenosti a znal jeho finann situaci.Tyto nmitky soud
prvnho stupn nepijal s tm, e tvrzen ohledn ne-
platnosti zmnn smlouvy nemaj oporu v provedenm
dokazovn. S odkazem na 126 odst. 1 obanskho z-
konku (dle jen ObZ) uzavel, e je neoprvnnm
zsahem do vlastnickho prva alobce, uvaj-li alo-
van jeho dm bez prvnho dvodu a vkon prva a-
lobce nen v rozporu ani s 3 odst. 1 ObZ.
Krajsk soud v eskch Budjovicch jako soud od-
volac rozsudkem ze dne 27. srpna 2001, . j. 19 Co
1334/2001-66, rozsudek soudu prvnho stupn potvrdil
a rozhodl o nkladech odvolacho zen. Odvolac soud
s odkazem na 205a odst. 1 a 119a odst. l obanskho
soudnho du (dle jen OS) nepipustil proveden
dalch, alovanmi navrench dkaz, a ztotonil se,
pokud jde o neplatnost kupn smlouvy uzaven spo-
lenost s ruenm omezenm C. F. a alovanm 1), se z-
vry soudu prvnho stupn.Tvrzen alovanch, e dm
alobce prodal uveden spolenost za vrazn ni
cenu, ne inila jeho obecn cena, neshledal prvn v-
slo 3/2003 67
znamnm. Konstatoval, e z okolnost ppadu nelze
dovodit, e spolenost pi uzavrn kupn smlouvy zne-
uila svho hospodskho postaven,a neshledal oprv-
nnm tvrzen, e kupn smlouva byla uzavena v tsni
za npadn nevhodnch podmnek. Takov okolnost
nen ostatn dvodem neplatnosti kupn smlouvy, ale za-
kld pouze prvo od takov smlouvy odstoupit, co a-
lovan 1) neuinil. Uzavel, e soud prvnho stupn za
danch okolnosti nemohl alobci ochranu vlastnickho
prva podle 126 odst. 1 ObZ odept.
Proti rozsudku odvolacho soudu podvaj alovan
dovoln, ve kterm uplatuj dovolac dvod uveden
v 241a odst. 2 psm. b) OS. Namtaj, e se spolenost
s ruenm omezenm C. F. alovan 1) 12. 8. 1998 uza-
vel smlouvu o pjce,a tato spolenost nemla v ped-
mtu svho podnikn pjovn penz obanm.Vedle
dalho se musel zavzat, e k 12. 8. 1998 podepe z-
stavn smlouvu a kupn smlouvu ohledn pedmtnch
nemovitost s vhradou, e se tyto smlouvy budou tkat
nemovitost ve vlastnictv dlunka. T den podepsal
vedle smlouvy o pjce i smnku, zstavn smlouvu
a kupn smlouvu k nemovitostem. Krom smlouvy
o pjce mu nebyly dn doklady v kopii poskytnuty
a byly uloeny v trezoru jmenovan spolenosti. Uve-
den spolenosti postupn svj dluh splcel,ani by mu
o tom byly vystavovny doklady. Pot 11. 3. 1999 s alo-
vanm 1) sepsala jmenovan spolenost dohodu o na-
rovnn. Pokud jde o kupn smlouvu, tu obdrel od Ka-
tastrlnho adu v . B. bez podpisu kupujcho, toliko
s raztkem, ale ji s vyznaenm prvnch ink vkladu
k 28. 4. 1999. K 11. 3. 1999 alovan 1) musel podepsat
jet dohodu o vyrovnn dluhu,zvenho z pvodnch
310.000,- K o smluvn pokutu na 392.000,- K. Navc
s nm byla sjednna dal smluvn pokuta podle l.VI do-
hody o vyrovnn ve vi 500.000,- K pro ppad, e ne-
movitost nebude vas vyklizena.Tuto transakci odvolac
soud podadil pod nejbnj smluvn typ.Absolutn
neplatnost pedmtn kupn smlouvy dovolatel spat-
uj, s podrobnm rozborem finannch daj ve smlou-
v uveden skladby dohodnut ceny, ve skutenosti, e
se p dobrm mravm ve smyslu 39 ObZ. Konsta-
tuj, e kupn smlouva obsahuje daj o tom, e cena byla
sjednna dohodou a co tuto cenu tvo, ani by jednot-
liv sloky kupn ceny mly oporu ve smlouv o pjce
i v dohod o narovnn. Uzavraj, e mra rozporu uza-
ven kupn smlouvy z 11. 3. 1999 s dobrmi mravy do-
shla takov intenzity, e jej tolerovn jako platnho
prvnho konu ve svm dsledku ohrouje vztah k prin-
cipu spravedlnosti. Navrhuj, aby dovolac soud zruil
rozsudek soudu prvnho stupn i rozsudek soudu od-
volacho a vc vrtil soudu prvnho stupn k dalmu -
zen.
alobce se k dovoln nevyjdil.
Nejvy soud napaden rozhodnut pezkoumal a zji-
stil, e dovoln je dvodn.
Dovolac soud dospl k zvru, e dovoln je p-
pustn, nebo napaden rozhodnut m ve vci sam po
prvn strnce zsadn vznam. Zsadn je otzka, zda
sjednn kupn ceny podstatn ni, ne kolik by inila
obecn cena vci, me mt za nsledek rozpor smlouvy
s dobrmi mravy a nsledn i neplatnost smlouvy podle
39 ObZ.
Samotn skutenost,e vc byla prodna za podstatn
ni cenu ne obvyklou, tedy cenu, kter by byla dosa-
68 slo 3/2003
ena pi prodejch stejnho, poppad obdobnho ma-
jetku v obvyklm obchodnm styku v tuzemsku ke dni
uzaven smlouvy (dle jen obecn cena), nen dvo-
dem neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrmi mravy,
ppadn z jinho dvodu, uvedenho v 39 ObZ. Je
ovem zejm, e astnci prvnch vztah obvykle ne-
prodvaj vci za cenu podstatn ni ne za jakou by ji
bylo mono prodat. Pokud prodvajc jedn po zral
vaze a jeho vle nen ovlivnna tsn, bezprvnou v-
hrkou nebo jinou zvadou, uvedenou ne, a sjednn
podstatn ni ceny vychz z obecn pijatelnho mo-
tivu,nelze takov smlouv nic vytkat.Jde zejmna o p-
pady, kdy z osobnho pomru mezi astnky smlouvy
(z ptelskch nebo rodinnch vztah) vyplv, e chtli
uzavt smenou smlouvu,t.j.sten lo o prodej a s-
ten o darovn. Me jt i o ppad zjevn pemrtn dinm principm obanskho prva, obsaenm t
ceny zaplacen za vc z dvodu mimodn obliby.Tak
byla vc upravena i v 935 obecnho zkonku oban-
skho z roku 1811 (dle jen OZO).Tento zkon,na roz-
dl od platnho obanskho zkonku, obsahoval po-
drobnou pravu ppad, kdy za vc byla zaplacena
podstatn ni ne obecn cena, anebo naopak kdy vc
byla podstatn peplacena (tzv.laesio enormis mskho
prva). Podle 934 OZO neobdrela-li jedna strana na
obecn hodnot pi dvoustrann zvaznm jednn ani
polovici toho,co druh stran dala,skt zkon zkrcen
stran prvo dati zruen a uveden v pedel stav.
Avak druh strana me jednn zachovati v platnosti
tm, e jest ochotna nahraditi, eho se do obecn hod-
noty nedostv. Nepomr hodnoty se uruje podle asu,
kdy bylo jednn uzaveno.Vjimky z tohoto pravidla ob-
sahoval ji zmnn 935 OZO.Krom ustanoven o zkr-
cen pes polovici ml obecn zkonk obansk ve znn
III. dl novely ustanoven o neplatnosti tzv. lichevn
smlouvy; tato neplatnost byla absolutn a soud k n pi-
hlel z edn povinnosti (srov. Sedlek, J., Rouek, F.
Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonu ob-
anskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Pod-
karpatsk Rusi. Praha 1936, dl IV., s. 132; k neplatnosti li-
chevn smlouvy viz t zkon . 47/1881 .z. a csask
nazen .275/1914 .z.,o lichv).Lichevn smlouvy byly
vymezeny v 879 OZO v tsn souvislosti se smlouvami
pcmi se zkonnmu zkazu a smlouvami proti do-
brm mravm. Podle 879 OZO byly t neplatn
smlouvy uzaven v ppad, kdy nkdo, koist z leh-
komyslnosti, tsn, slabosti rozumu, nezkuenosti nebo
vzruen mysli nkoho jinho, d sob nebo tetmu za
plnn slbiti nebo poskytnouti plnn vzjemn, jeho
majetkov hodnota je v patrnm nepomru k hodnot
plnn.O smlouvu lichevn lo jen v ppad,kdy smluvn
strana vdom a mysln tila z nepznivch osobnch
pomr a vlastnost druh strany ve svj prospch. Pi
lichevn smlouv lichv vyuitkuje k svmu obohacen
situaci, ji nemusil sm vyvolati, kter mu vak je znma
nebo mus bti znma (Vn 15 620).Lze dodat,e podle
nlezu stavnho soudu ze dne 8. ervence 1997, sp. zn.
III. S 77/97, zsad, uznvanch a do zruen obec-
nho zkonku obanskho z roku 1811 (zkonem
. 141/1950 Sb.), tedy do doby, kdy po nsilnm zvratu
v s. stt poalo dochzet k rozruovn prvnho
du, zcela odpovdajcch demokratickm hodnotm
sttu (l. 1, l. 2 odst. 4, l. 4 st. zk. . 1/1993 Sb.), je
teba dbt i v souasn dob a z nich pi aplikaci sou-
asnho prva vychzet, a to zejmna tam, kde sou-
AD NOTAM
asn prvn prava vykazuje mezery, kter nezbv
ne peklenout vkladem.
Platn obansk prvo lichevn smlouvy neupravuje;
zn je vak 253 trestnho zkona . 140/1961 Sb., ve
znn pozdjch pedpis (dle jen TrZ), kter zjevn
vychz, pokud jde o vymezen podstaty lichvy, z prvn
pravy platn do roku 1950 a respektuje i principy ob-
saen v 879 OZO.Proto ani za platnho prvnho stavu
nelze dovodit, e by smlouvy, kter napluj znaky smluv
lichevnch (jak byly upraveny v 879 OZO), byly smlou-
vami prvn bezvadnmi; rozhodn nejsou v souladu
s dobrmi mravy.
Prvn pravu, obsaenou v obecnm zkonku ob-
anskm, nelze bez dalho aplikovat; pi aplikaci plat-
nho obanskho zkonku je vak teba pihlet k tra-
v obecnm zkonku obanskm,a tak k 253 TrZ.Proto
lichevn smlouvy, tedy takov smlouvy, kter smluvn
strana uzave zneuvaje n nezkuenosti, tsn nebo
rozumov slabosti nebo nho rozruen, piem d
sob nebo jinmu poskytnout nebo slbit plnn, jeho
hodnota je k hodnot vzjemnho plnn v hrubm ne-
pomru, jsou pro rozpor s dobrmi mravy absolutn ne-
platn podle 39 ObZ. O lichevn smlouvu podle ob-
anskho prva jde v ppad, kdy jednajc z okolnost
vci vdl anebo musel vdt, e druh strana je posti-
ena okolnostmi uvedenmi shora, a tuto okolnost vyu-
il;nevyaduje se,aby jeho jednn bylo souasn v trest-
nm zen oznaeno za trestn in.
Prod-li vak nkdo vc v tsni za npadn nevhod-
nch podmnek, a kupujc o jeho tsni nevdl a ne-
zneuil j, je smlouva platn a prodvajc m jen prvo
od n odstoupit ( 49 ObZ).
Z uvedench prvnch vah soudy v nalzacm zen
nevychzely. Je teba ovem uvst, e tato okolnost jde
nemalou mrou na vrub nedbalmu procesnmu po-
stupu alovan strany, kter rozhodn skutenosti vyl-
ila a v odvolacm zen a sten dokonce a v do-
voln (nap. e byla zneuita ni rozumov rove
alovanho), a nesplnila dkazn povinnost, akoliv
ohledn dokazovn se podle obanskho soudnho du
v platnm znn uplatuje zsada, e s vjimkami uve-
denmi v 205a OS lze uplatovat skutenosti a d-
kazy jen v zen ped soudem prvnho stupn (viz
119a OS). Nicmn v zen ped soudem prvnho
stupn vyly najevo skutenosti nasvdujc tomu, e
mohlo v danm ppad o lichevn smlouvu jt. Byla to
skutenost, e alovan uzavel i jinou obdobnou smlou-
vu o pjce (. l. 21), e se zavzal vyklidit nemovitost
ve lht, kter bude uvedena v kupn smlouv, ji nov
kupec, tj. tet osoba (!) uzave se spolenost C. F., s. r.
o.,jinak zaplat smluvn pokutu 500 000 K bez dopadu
na monost kupujcho souasn vymhat na prod-
vajc nhradu kody a splnn zvazku uveden pro-
stor vyklidit (.l. 23), dle e uveden spolenost, kter
alovanmu poskytla pjku ve vi 290.000,- K (a-
lobce dokonce tvrd, e lo o 250.000,- K) nemovitost
koupila za v podstat fiktivn stku 392.000,- K a pot
ji prodala za 2.000.000,- K (. l. 28), a z toho, e alo-
van uzavral i dal pro nj nevhodn smlouvy, kter
neml vzhledem ke svm majetkovm pomrm patrn
nadji splnit (. l. 28). Z toho veho vyplvalo, e mezi
stranami nelo o bn prvn jednn, obvykl mezi
uvliv jednajcmi osobami. Pokud by soudy zvaovaly
AD NOTAM slo 3/2003 69
monost, e mezi alovanm a pedchdcem alobce lo een sporu o zapoten daru na ddick podl
o smlouvu lichevn, mohlo by to mt dopad i na jejich
vahu o tom, zda ve vci nen teba provst jin ne na- 1. Spor o to, zda m bt na ddick podl ddice
vren dkazy podle 120 odst.3 OS.Vzhledem k tomu, proveden zpoet daru dle 484 ObZ, je nutno e-
e soudy v nalzacm zen vyly z toho,e nepimen it postupem podle 175k odst. 1 OS (jde-li jen
nzk kupn cena nemovitosti neme bt ani za splnn o prvn posouzen) nebo podle 175k odst. 2 OS
dalch okolnost dvodem pro neplatnost kupn (zvis-li rozhodnut na zjitn spornch skute-
smlouvy a e pominuly existenci lichevnch smluv, spo- nost).
v jejich rozhodnut na nesprvnm prvnm posou- 2. Je-li mezi astnky ddickho zen sporn,
zen vci a je tak dn dovolac dvod, uveden v 241a zda ddic obdrel vc od zstavitele za jeho ivota
odst. 2 psm. b) OS. bezplatn i za platu, jde o spor, kter m skut-
V obanskm soudnm zen se uplatuje zsada pro- kovou povahu; soud proto v tomto ppad postu-
jednac, kter je vyjdena v 101 odst. 1 OS, tak, e puje podle 175k odst. 2 OS.
astnci jsou povinni tvrdit vechny pro rozhodnut vci
vznamn skutenosti; neobsahuje-li vechna potebn Usnesen Mstskho soudu v Praze . j. 24 Co 309/2002-
tvrzen aloba (nvrh na zahjen zen) nebo psemn 142 ze dne 31. 1. 2003
vyjden k n,uvedou je v prbhu zen.astnci maj
t dkazn povinnost ( 120 odst.1 OS).astnk nese Z odvodnn: Napadenm usnesenm soud I.stupn
tzv. bemeno tvrzen a bemeno dkazn; neunesen uloil vrokem I.1) pozstalmu synovi J.K.,aby ve lht
tchto bemen vede k vydn pro nj nepznivho roz- jednoho msce od prvn moci usnesen podal alobu
hodnut ve vci. Zkon vak ukld i soudu, aby ast- na uren, e na jeho ddick podl nem bt zapoten
nka o povinnosti tvrzen pouil. Pitom nesta jen dar rekr. domu . ev. 063 se stp. 12 a parc. . 172/10
obecn pouen astnka o povinnosti tvrzen. Podle zahrada a pp. 172/15 ostatn plocha v k. . L., v hod-
118a odst.1 OS uke-li se v prbhu jednn,e ast- not 242.000,- K.Vrokem I. 2) mu uloil, aby jedno vy-
nk nevylil vechny rozhodn skutenosti nebo e je hotoven aloby pipojil ke spisu obvodnho soudu pro
uvedl nepln,pedseda sentu jej vyzve,aby sv tvrzen P., sp. zn. 20 D 485/2001.Vrokem I. 3) peruil ddick
doplnil, a pou jej, o em m tvrzen doplnit a jak by zen. astnky pouil o tom, e nebude-li aloba ve
byly nsledky nesplnn tto vzvy.V dan vci soud tuto lht podna, bude soud pokraovat v zen o ddictv
povinnost nesplnil.Prvn zstupkyn alovanho pouze se zapotenm daru na podl J. K.V odvodnn uvedl, e
obecn uvdla, e smlouva, kterou alovan prodal ob- zstavitelka zemela se zanechnm zvti ze dne 26. 10.
jekt bydlen prvnmu pedchdci alobce, je neplatn 1994, v n podila o sti svho majetku rovnm dlem
pro rozpor s dobrmi mravy. Soud ml proto alovanho pro svoje dti J. K. a D. R., kter pichzej jako ddicov
vyzvat, aby v rmci sv obrany uvedl, v em spatuje roz- I. ddick skupiny. Zvt zruila sv pedchoz zvti ze
por smlouvy s dobrmi mravy, aby podrobn popsal, jak dne 10. 11. 1993 a 11. 9. 1986. Pozstal syn J. K. pi jed-
k uzaven smlouvy dolo, a aby t vylil okolnosti roz- nn dne 13. z 2002 uvedl, e darovac smlouva (na z-
hodn pro posouzen lhty k plnn, tedy zda v dom klad kter mlo bt zapoten provedeno) nebyla ve
bydl a kter dal osoby s nm byt v dom sdlej a zda skutenosti smlouvou darovac, ale narovnnm zvazk
m zajitno nhradn bydlen. mezi zstavitelkou a jm. Uvedl, e zstavitelce pjil na
V projednvan vci soud prvnho stupn uloil alo- zakoupen nemovitosti stku 90.097,- K v roce 1986
vanmu povinnost vyklidit dm (objekt bydlen) do 15 a dle na nezbytnou rekonstrukci. Dcera D. R. tato pasiva
dn od prvn moci rozsudku podle 160 odst. 1 vty neuznala a trvala na zapoten daru na ddick podl syna
ped stednkem OS, podle kterho uloil-li soud v roz- J. K. Vhledem k tomu, e mezi astnky nedolo k do-
sudku povinnost, je teba ji splnit do t dn od prvn hod ohledn daru a je tak mezi nimi spor ohledn roz-
moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizen bytu, do patncti sahu ddickho prva,soud podle 175k odst.2 OS od-
dn od prvn moci rozsudku. Toto ustanoven se vak kzal pozstalho syna J. K., aby podal alobu u soudu.
tk jen ppad, kdy nen poteba vyklizovanmu po- Na J. K. je, aby vyvrtil darovac smlouvu ze dne 26. 10.
skytnout bytovou nhradu. Tam, kde je podle hmotnho 1994,o jejm vkladu rozhodl Katastrln ad v K.s prv-
prva poskytnut bytov nhrady na mst, se uplatn nmi inky vkladu ke dni 9. 2. 1995. Podle 109 odst. 2
ustanoven 160 odst. 3 vty prv OS, podle kterho psm. c) OS peruil soud I. stupn ddick zen.V po-
uloil-li soud pravomocnm rozsudkem povinnost vy- uen upozornil, e nebude-li aloba ve lht podna,
klidit byt a po zajitn pimenho nhradnho bytu, bude soud pokraovat v zen o ddictv se zapotenm
nhradnho bytu, nhradnho ubytovn nebo pste, daru na podl pozst. syna J. K.
b lhta k vyklizen bytu a ode dne zajitn stano- Proti usnesen podala odvoln D. R. Poukazovala na
ven bytov nhrady nebo pste.Pokud soud prvnho usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002,
stupn rozhodoval o lht k plnn (vyklizen), ani se . j. 24 Co 48/2002-105, kterm bylo zrueno usnesen
zabval otzkou, zda alovan m prvo na poskytnut soudu I.stupn .j.20 D 485/2001-92 a vc vrcena k dal-
bytov nhrady (za analogickho pouit 712 ObZ, mu zen.V tomto usnesen Mstsk soud rozhodl o v-
ppadn podle 3 odst. 1 ObZ) a ani pouil alova- zanosti soudu I. stupn pi dalm postupu nzorem od-
nho o plnn povinnosti tvrzen ohledn okolnost v- volacho soudu,a to zejmna pokud jde o zapoten daru
znamnch pro rozhodnut o bytov nhrad podle nemovitosti v k. . L. na ddick podl poz. syna. Podle
118a odst. 1 OS, je zen postieno vadou, kter mo- prvnho nzoru odvolacho soudu tvrzen o poskytnut
hla mt za nsledek nesprvn rozhodnut ve vci penz na hradu kupn ceny nem v dnm ppad
[ 241a odst. 2 psm. a) OS)] a ke kter dovolac soud vliv na stanoven ddickho podlu, ale jen na uren ob-
pihl z edn povinnosti ( 242 odst. 3 OS). vykl ceny majetku zstavitelky, ve dluh a ist hod-
70 slo 3/2003 AD NOTAM
noty ddictv. Pokud poz. syn J. K. uvedl, e darovac ovn spornch skutenost. Pouit tohoto postupu po-
smlouva nebyla ve skutenosti smlouvou darovac, jed- vaoval soud za odvodnn tm, e jde o prvo, kter se
nalo by se o neplatn prvn kon, kter ovem J. K. za- zakld na ustanovench ddickho prva.
vinil sm, a proto se neme dovolvat jeho neplatnosti Odvolac soud m za to, e za souasn prvn pravy
( 40a ObZ). Z tchto dvod navrhovala, aby usnesen je nutno eit spory o zapoten daru postupem podle
Obvodnho soudu pro P. bylo zrueno a pokraovno 175k odst. 1 nebo odst. 2 OS, a to podle toho, zvis-
v zen o ddictv se zapotenm daru na podl poz.syna li rozhodnut jen na prvnm posouzen nebo i na zji-
J. K. ovn spornch skutenost. Za spor o ddick prvo je
Odvolac soud pezkoumal napaden usnesen,ani by toti teba povaovat nejen spor,kter m vliv na ddick
naizoval jednn, nebo odvoln smuje proti rozhod- prvo urit osoby vbec, v tom smyslu, e podle v-
nut soudu I.stupn,kter se vydv bez nazen jednn sledku sporu tato osoba bu ddicem je nebo nen (nap.
[ 214 odst. 2 psm. c) OS]. spor o existenci spolen domcnosti ve smyslu 474
Odvoln nen dvodn. a 475 ObZ, spor se zvtnm ddicem o plnou ne-
Pokud odvolac soud v pedchzejcm usnesen ze platnost zvti), ale tak spor, kter se tk pouze roz-
dne 30. 4. 2002 vyslovil prvn nzor, e poskytnut pe- sahu ddickho prva, tj. otzky, na jejm een zvis,
nz zstavitelce na hradu kupn ceny a na zhodnocen zda uritmu ddici nle z ddictv ddick podl vt
nemovitosti nem vliv na stanoven ddickho podlu, i men (nap. spor zletilho potomka o absolutn ne-
ale projev se jen v pasivech ddictv jako dluh vi sy- platnost zvti ve prospch jinho potomka, kter ne-
novi, odpovd tento nzor pvodnmu tvrzen pozsta- zmn okruh ddic, ale na kterm zvis, zda se zv
lho syna ped vydnm tohoto dvjho rozhodnut. neuplatn vbec a opomenut potomek bude ddit ze
Pozstal syn vak v dalm zen sv tvrzen zmnil, zkona cel svj podl, nebo zda potomek jako neopo-
a to v tom smyslu, e nyn popr charakter smlouvy, menuteln ddic bude ddit v dsledku relativn ne-
podle kter nabyl nemovitosti, jako smlouvy darovac: platnosti zvti polovinu svho podlu podle 479 ObZ;
nov tvrd, e fakticky lo o pevod nemovitost do vlast- naprosto stejn dopad m i spor o to, zda dolo i ne-
nictv syna jako zpsob narovnn zvazk vi nmu dolo k darovn, resp. o jak dar se jednalo, nebo na
(z titulu zaplacen kupn ceny za zstavitelku a dalch tom zvis rozsah ddickho prva obdarovanho ddice
investic vynaloench na nemovitosti), tedy fakticky ni- a tm i ddic ostatnch).Zpoet me koneckonc vst
koli o darovn, ale o platn pevod (viz protokol o jed- i k tomu,e v jeho dsledku obdarovan ddic nenabude
nn ze dne 13. 9. 2002).Toto tvrzen je tvrzenm novm, z ddictv nic, co by se tm blilo sporu o existenci
kter nemohl brt odvolac soud v vahu pi pedch- ddickho prva vbec. Jin vklad by podle nzoru od-
zejcm rozhodovn, nebo tehdy pozstal syn charak- volacho soudu nebyl v souladu s pojetm ddickho -
ter smlouvy jako smlouvy darovac nepopral. zen jako zen nespornho ani s celkovm pstupem
Spor o faktickou povahu smlouvy, kterou zstavitelka k een skutkovch spor souvisejcch s ddickm -
pevedla nemovitosti do vlastnictv syna, je skutkovm zenm (viz 175k odst. 2 a 3 OS). Spory je nutno eit
sporem, nebo rozhodujc je skuten mysl astnk v zen spornm,kter je ovldno zcela jinmi zsadami
pi uzavrn smlouvy.V ppad, e vle astnk sm- ne zen nesporn (viz nap. 120 odst. 2 OS o d-
ovala k tomu, aby nemovitosti byly pevedeny do vlast- kazn povinnosti).Souasn prvn prava nepot s roz-
nictv syna na hradu (resp stenou hradu) jeho po- hodovnm spor v rmci zen o ddictv (viz 175k
hledvek, nejedn se fakticky o darovn, ale o platn odst. 2 a 3 OS), a jde dokonce tak daleko, e v ppad
pevod.Ten nen dvodem pro zapoten ve smyslu 484 nepodn aloby k uplatnn ddickho prva nastoluje
ObZ. Jestlie vak vle astnk smovala k darovn, jakousi domnnku nespchu toho, kdo ml alobu po-
jak tomu nasvduje oznaen smlouvy (a pohledvky dat; v zen se pokrauje bez zetele na jeho tvrzen
syna vi zstavitelce mly trvat dl), nejde o pevod ( 175k odst. 2 posledn vta OS). Jsou-li tmto zjed-
platn, ale o darovn, kter je dvodem pro zpoet. noduenm zpsobem eeny skutkov spory o samot-
O darovn by se jednalo i tehdy, kdyby syn nikdy takov nou podstatu ddickho prva,lze na zklad argumentu
pohledvky vi zstavitelce neml, nebo kdyby mu z- a maiore ad minus (od vtho k menmu) dospt k z-
stavitelka jet ped darovnm dluh uhradila.O darovn vru,e tm spe je teba takto eit mn zvan spory,
by se jednalo i v tom ppad, kdyby zstavitelka na syna ve kterch jde jen o rozsah ddickho prva, tedy i skut-
darovac smlouvou pevedla nemovitosti a on j pak kov spory o zapoten.
(mimo darovac smlouvu) dluh prominul;chybla by zde V tomto ppad je mezi astnky spor o to, zda
vzjemnost plnn na zklad smouvy. smlouva,na zklad kter nabyl syn J.K.nemovitosti v kat.
Spor o dvodnost zapoten daru je podle nzoru od- zem L., je ve skutenosti smlouvou darovac i nikoli.
volacho soudu sporem o ddick prvo, resp. o rozsah I kdy samotn smlouva je takto oznaena a byla jako da-
ddickho prva.Takto vc eila judikatura i za innosti rovac smlouva registrovna tehdejm sttnm not-
obanskho soudnho du z r. 1950, kter v ustanoven stvm, nelze za situace, kdy J. K. tento charakter smlouvy
331 upravoval een spornch skutenost zcela ob- popr a tvrd, e ve skutenosti na nj byly nemovitosti
dobn jako nynj 175k OS (viz R 36/55). Ji v tomto pevedeny k hrad jeho pohledvky (tj. platn), vy-
rozhodnut byl vysloven nzor,e o povinnosti zapoten chzet jen z oznaen a obsahu tto smlouvy. I kdy
rozhodne bu sttn notstv (nyn soud) za pouit smlouva byla oznaena jako darovac, nelze vylouit, e
331 odst. 1 OS z r. 1950 (nyn 175k odst. 1 OS), podle vle astnk mohlo jt ve skutenosti o zasten
nen-li teba zjiovat sporn skutenosti, nebo odke jinho prvnho konu; potom by mohl platit tento jin
podle obdoby 331 odst. 2 OS z r. 1950 (nyn 175k kon a nemuselo by se jednat o darovn (viz t
odst. 2 OS) toho, kdo tvrd zapotac povinnost jinho 41a odst.2 ObZ).I kdyby smlouva platila jako smlouva
ddice,aby ji uplatnil alobou,zvis-li rozhodnut na zji- darovac, mohlo by bt v takovm ppad pekkou za-
AD NOTAM
poten to, e pi existenci zvti, kter neobsahuje p-
kaz k takovmu zapoten,by obdarovn za elem kom-
penzace pohledvky nemuselo bt neodvodnnm
zvhodnnm obdarovanho syna ve smyslu 484
ObZ, ale zvhodnnm odvodnnm, nebo by o zv-
hodnn ani nelo. Otzky, k emu smovala vle ast-
nk, zda syn skuten vynaloil investice na majetek z-
stavitelky, zda jeho pohledvka byla uhrazena prv
pevodem nemovitost apod., maj skutkovou povahu
a proto mus bt eeny postupem dle 175k odst.2 OS.
Notsk konference k 10. vro
obnovy eskho notstv
1. ledna 1993 nabyl innosti zkon slo 358/1992
Sb.,o notch a jejich innosti (notsk d),a ada sou-
visejcch prvnch pedpis,kter znamenaly,e po vce
ne tyiceti letech bylo zrueno bval sttn notstv dentka Maarsk notsk komory dr. Judit Bokai.
a obnoveno notstv ve sv klasick svobodn podob.
K tomuto vro, kter je rovn spjato s desetiletm
psobenm Notsk komory esk republiky, byla za-
mena notsk konference konan ve dnech 18. a
19. kvtna 2003 v Praze. Na konferenci byli pozvni
vichni et noti a ada vznamnch host ze zahra-
ni i z esk republiky.
Prvn den konference probhl v nedli dne 18. kvtna
2003 odpoledne v Nrodnm dom na Vinohradech jen
za asti eskch not. Smyslem tohoto zasedn bylo
piblit celou historii eskho notstv vetn historie
nejmodernj. Inspirac pro esk note se stalo pi-
pomenut slavnch, ale bohuel tak mn spnch
okamik v historii eskho notstv, kter od samho
potku bylo velmi zce spjato s tradic italskho (latin-
skho) notstv.V tomto smyslu referovali dr. Karel Wa-
werka o nejstar historii eskho notstv do roku
1949,dr. Miloslav Jindich o nsledujcm obdob do roku
1992 s drazem na proces pijmn prvnch pedpis
souvisejcch s obnovou svobodnho notstv po roce
1989 a dr. Martin Foukal o innosti Notsk komory
esk republiky v poslednch deseti letech. Diskusn
pspvek dr. Martina einy, note v Beneov, se tkal
legislativn prce pi pprav novho obanskho z-
konku a innosti komise informatiky.
Veernho spoleenskho setkn v Nrodnm dom
na Vinohradech se ji zastnili mezinrodn host v ele
s prezidentem Mezinrodn unie latinskch notstv
Franciscem Ariasem, notem z Mexika. Ptomni byli
i pedchoz prezidenti Mezinrodn unie latinskch no-
tstv Andr Schwachtgen, not z Lucemburska, Gilles
Demers, not z Kanady, a Helmut Fessler, not z Nmec-
ka. Pivtali jsme dle delegaci slovenskch not v ele
s prezidentem tefanem Kutniem, prezidenta Italsk
notsk komory Antonia Mascheroniho, prezidenta kon-
zultativn komise Mezinrodn unie latinskch notstv
Giancarla Lauriniho, estnho prezidenta tto komise
a eskm notm dobe znmho Vittoria di Cagna z It-
lie, prezidenta komise pro zleitosti Evropsk unie Me-
slo 3/2003 71
Soud I. stupn sprvn postupoval podle 175k
odst. 2 OS a sprvn tak uloil podn aloby poz-
stalmu synovi J. K., kter zpochybuje skuten mysl
astnk darovac smlouvy. Jeho prvo se jev jako
mn pravdpodobn, nebo je zde registrovan daro-
vac smlouva a jeho investice vynaloen na nemovitosti
jsou rovn sporn (viz protokol o jednn ze dne 13. 9.
2002).
Napaden usnesen soudu I. stupn bylo proto odvo-
lacm soudem potvrzeno ( 219 OS).
Zprvy z notsk komory
zinrodn unie latinskch notstv Jean-Paula Decorpse,
prezidenta vcarsk notsk komory Bernharda Burk-
harda, prezidenta Notsk komory v Beninu Adechy
Ganioua a prezidenta Nizozemsk notsk komory A.D.
Plagemarse.Dal den byli jet konferenci ptomni dlou-
holet vznamn ptel eskch not, prezident Ra-
kousk notsk komory dr. Georg Weissmann a prezi-
Nejvznamnjm dnem konference se stalo pondl
19.kvtna 2003,kdy se v dopolednch hodinch za asti
prvnho nmstka ministra spravedlnosti dr. Vladimra
Krle,pedsedkyn Nejvyho soudu dr.Ivy Broov,d-
kana Prvnick fakulty Univerzity Karlovy doc.dr.Milana
Kindla, pedsedy esk advoktn komory dr. Stanislava
Balka a ve uvedench zahraninch host konalo slav-
nostn shromdn ve Velk aule Karolina. 1. nmstek
ministra spravedlnosti dr.Vladimr Krl ve svm vystou-
pen poukzal na nezastupitelnou roli not v demo-
kratick spolenosti.
Pozdravn projev jmnem Mezinrodn unie latin-
skch notstv pednesl jej prezident Francisco Arias
z Mexika. Na pd Univerzity Karlovy uvtal note d-
kan Prvnick fakulty Univerzity Karlovy doc. dr. Milan
Kindl, CSc., kter vyslovil domnnku o historick exi-
stenci eskch not ji v 10. stolet.
Vyvrcholenm konference se stalo zvren zasedn
v prostorch panlskho slu Praskho hradu. Kom-
plexn rozbor historie a perspektiv eskho notstv ve
svm slavnostnm vystoupen pednesl prezident Not-
sk komory esk republiky dr. Martin Foukal, kter
v tto funkci psob ji 10 let. Nsledovalo vystoupen
zahraninch astnk. Za eskou stranu jednn pso-
bivm krtkm vystoupenm pozdravil dr. Otakar Motejl,
veejn ochrnce prv a bval ministr spravedlnosti.
Zdraznil, e dosaen spchy eskho notstv nesm
v dnm ppad vst note k pocitm sebeuspokojen.
Psobivou tekou za konferenc se stal spn veern
koncert znmho houslisty Jaroslava Svcenho s Ko-
mornm orchestrem Virtuosi Pragenses, po nm nsle-
dovala slavnostn veee. Mezi noti se objevil i bval
ministr spravedlnosti dr. Ji Novk, do jeho rukou ped
deseti lety skldali et noti svj slib. V impozantnm
a dstojnm prosted panlskho slu jsme zskali p-
leitost symbolicky si pipomenout ctyhodnou cestu,
kterou esk notstv v poslednch deseti letech urazilo.
JUDr. Karel Wawerka, not v Praze
72 slo 3/2003 AD NOTAM

Notsk zkouky
Ve dnech 2. a 3. ervna 2003 se v sdle Notsk komory R uskutenily notsk zkouky, kterch se zastnilo
9 pihlench astnk, s nsledujcm vsledkem:

uchaze/ka koncipient/ka u note/ky vsledek

Mgr.Alexandra Beskybov JUDr. Jiiny Nvratov, notky v Pardubicch prospla

Mgr. Richard Brzda JUDr. Evy Dufkov, notky ve Zln prospl
Mgr. Hana Hrdlikov Mgr. Petry Urbancov, notky v Havov prospla
JUDr. Frantiek Hrub JUDr. Petra Hochmana, note v Praze neprospl
Mgr. Ondej Krejovsk JUDr.Vlasty Audyov, notky v Olomouci prospl
Mgr. Eva Machaov JUDr. Ivany Kondrov, neprospla
notky v Rychnov nad Knnou
Mgr. Pavlna Malov JUDr. Marie Bartkov, notky v Brn prospla
Mgr. Elika pokov JUDr. Jiho Svobody, note v Praze prospla
JUDr. Jana Trutnov JUDr. Miroslava Michlka, note v Tebi neprospla

Vem spnm uchazem blahopejeme.

Inhalt Table des matieres

Aufstze Articles

J. Fiala: Aufrechnung einer verpfndeten Forderung . . . . . . . . . . . . . . 49 J. Fiala: Compensation de la crance gage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

T. Dvok: Genossenschaftliche Sparkassen de lege lata . . . . . . . . . . . 51 T. Dvok: Caisses de crdit coopratives de lege lata . . . . . . . . . . . . 51
E. pokov: Erbschaft mit fremdem Element . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 E. pokov: Hritage avec lment tranger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Diskussion Discussion

V. Kouba: berlegung ber das Vorgehen des Wertpapierzentrums im V. Kouba: Rflexion sur le procd du Centre des valeurs mobilires
Erbverfahren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 (Stedisko cennch papr) dans la procdure dhritage . . . . . . . . . 60

Vom Ausland De ltranger

M. Foukal: Auerordentliche Sitzung der Generalversammlung und des M. Foukal: Session extraordinaire de lAssemble gnrale et du Conseil
Stndigen Rates der UINL in Paris (9.14. 3. 2003) . . . . . . . . . . . . . . . 62 permanent dUINL Paris (9.14. 3. 2003) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
J. Krejov, K.Wawerka: Europisches Vertragsrecht in Salzburg . . . . . 63 J. Krejov, K.Wawerka: Droit contractuel europen Salzbourg . . . . 63

Gerichtsentscheidungen Dcisions juridictionnelles

Oberstes Gericht der Tschechischen Republik: Erwerb des berechtigten
Besitzes durch den Staat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik: bertragung einer
Immobilie zu auffllig ungnstigen Bedingungen und Wuchervertrge 66
Stadtgericht in Prag: Lsung einer Streitigkeit ber die Aufrechnung eines
Geschenks an den Erbanteil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Cour suprme de la Rpublique Tchque: Acquisition de la possession par
lEtat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Cour suprme de la Rpublique Tchque: Cession des immeubles sous les
conditions dfavorables de manire frappante et les contrats usuraires 66
Tribunal municipal de Prague:Rglement de litige concernant limputation
du don dans la part successorale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Rapport de la Chambre des notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71