Obsah

Apokryf.................................................................................................................................................1 Vetelec.................................................................................................................................................2 Projekt revoluce v New Yorku.............................................................................................................9 Smrt ve stedu.....................................................................................................................................27 Nenpadn pvab AIDS demokracie.................................................................................................41 Konvergence la G. B. Shaw.............................................................................................................56

Apokryf
Sovy nejsou, m se zdaj bt," prav tajemn zvltn agent Dale Cooper v Lynchov kultovnm americkm serilu Twin Peaks. Tato vta dostala kdla a obletla na nich svt. Pokrytectv, dezinterpretace, mystifikace, stejn jako absurdn, krkolomn a spikleneck vklady kad banality. To jsou prvodn znaky problm i problm", jimi ns denn prostednictvm mdi v nekoncch erupcch zahlcuje technologick svt konce a potku tiscilet. Nejen reisr David Lynch, kter svou poetiku na oteven mystifikaci stav, se tomu dovedn a prvem ironicky smje. Je-li lovk paranoidn, neznamen to jet, e nen pronsledovn," pipomn stejn oprvnn znm, k Lynchovi komplementrn bonmot neznmho autora. Plat-li vak oboj, jak se v tom zmatku vyznat? Tko. Mdii se zabvm vlastn cel ivot a ze vech stran. Pedevm jsem v nich dlouho pracoval. Ped rokem '89 jako reportr v asopisu Kvty, po nm v asopisu Reflex, kter jsem v roce 1990 zaloil a nkolik let dil. Napsal jsem tak nkolik knek, beletrii i takzvanou literaturu faktu. Posledn z nich [Pedbn portrt, o fenomnu Boleslav Polvka) vyla nedlouho ped pdem komunismu. O t doby jsem se u do dnho vtho kninho projektu nepustil. Nebyl na to as, mohl bych ci. Publikoval jsem sice dle v novinch a asopisech, intenzivn il vzruujc dobu pechodu z komunismu do kapitalismu, ale na knku to nebylo. Ctil jsem, e nen jasn tma. Takov, kter by nesneslo odkladu. Kter by o dob, do n jsme spadli", mohlo nco podstatnjho ci. Podstatn naopak bylo, e jsem z mdi odeel. Zaloil jsem s kolegou z Reflexu reklamn agenturu, a dostal se tak trochu na druhou stranu. V kritickm roce 1997, v dob sarajevskho atenttu", m cesta zavedla do blzkosti Vclava Klause. Spolupracoval jsem s nm na nkolika pedvolebnch kampanch ODS, ml jsem svj podl na jeho rozhodnut kandidovat v roce 2003 na prezidenta republiky, nebyl jsem stranou ani kampan za jeho prvn zvolen do nejvy stavn funkce. To mj ivot opt dramaticky zmnilo. Pijal jsem nabdku vst Tiskov odbor prezidentsk kancele a poslze jsem se stal i prezidentovm mluvm. Tm jsem se opt naplno ponoil do svta mdi, ted ale ji zcela na opan stran barikdy". Bylo to neuvitelnch, vyerpvajcch, ale na zitky a zkuenosti nesmrn bohatch pt rok. Po dramatickm zvolen Vclava Klause na druh funkn obdob v noru 2008 jsem peel do pece jen trochu klidnj funkce zstupce editele prezidentsk kancele. ekl bych, e sotva lze poznat svt mdi (a politiky) z bliho doteku a rznorodjch hl pohledu, ne mi bylo osudem dno. Jist to neznamen, e bych o tchto specifickch svtech, kter tak zsadn ovlivuj nae ivoty, vdl ve. Ani zdaleka ne. Nicmn dlouh desetilet intenzivn prce uvnit i vn mdi a politiky m vedou k jistm obecnjm zvrm, kter snad mohou bt pro nkoho zajmav. V roce 2008 jsem na toto tma udlal obshlej rozhovor s Bohumilem Peinkou pro brnnskou Revue Politiku. K mmu pekvapen vzbudil rozhovor pomrn siln zjem nejen u odborn" veejnosti, ale dokonce i tam, kde bych to ze veho nejmn pedpokldal v mdich. Nakladatelstv

Dokon mi pak velkoryse nabdlo, abych o tto problematice napsal nco souvislejho. Nsledujc texty tedy rozhodn nejsou pokusem o njakou vdeckou prci". Jde o nkolik esej spojench tmatem permanentn mystifikace, kter je veejnost nikoli jen u ns ve stle dramatitj podob vystavena. Mm za to, e prv z takto zvolenho hluje mon zahldnout ji i obrysy nov se utvejcho svta na prahu tetho tiscilet. Nen to nejveselej pohled, i kdy neteba hned propadat panice. Ostatn mnoha souasnkm pipad nae technologick epocha jako cosi zcela uniktnho, v cel lidsk historii neznmho, bezprecedentnho. Jsem pesvden, e je to iluze. e v jinch kulisch na spirle, pokud ne v kruhu ijeme vcelku standardn problm, kter tady byl ji nejednou. Znm starozkonn apokryf l nehostinn svt, v nm se ocitli nai prarodie, kdy uvili Pokuiteli. V marniv touze bt rovni Bohu pojedli ze zakzanho Stromu poznn dobrho a zlho, a Hospodin je proto vykzal z Rje: Adam stl pak tyicet dn po krk v chladn ece a lidsk existence visela na vlsku. Mnoh nasvduje, e dnes na tom nejsme o mnoho lpe. Naplno oteven stavidla racionalismu, jen stvoil nai technologickou civilizaci, rozvodnila postupn bystinu kritickho rozumu do divokho kalnho toku, jeho hladina rychle a nebezpen stoup. Sociln ineni, velekn nboenstv vemocnho lovka, na nm projektuj a stavj pehrady, kter brn pirozenmu proudn. Ujiuj ns, e tak in pro nae Dobro, e maj ve pevn v rukou, e ve skutenosti jen dovedn reguluj protichdn proudy pirozench lidskch zjm tak, aby zen a trvale" vyrbli energii pro pozemsk rj. Je to vzneen zmr. Opt stojme po krk ve vod. Okol u tm nevidme. Mdium, kter ns od nj oddluje, poskytuje jen jeho virtuln obraz. Mdia ns ze vech stran omvaj, tla na ns, smkaj nmi, manipuluj. Mnohm to zatm pipad sp zbavn, vzruujc a trochu snov. Kolbni usnaj. Proto je pli neznepokojuje, e pokud hladina stoupne jet o kousek v, zcela ztrat pevninu pod nohama. Souasn svt nen tm, m se zd bt. Co s tm? V prvn ad nejprve odloit brle mmen a pokusit se pochopit, co se kolem ns -as nmi doopravdy dje. K tomu by svm malm dlem rda pispla i tato knka.

Vetelec
Potek tetho tiscilet pinesl mnoh oekvn. Povtinou optimistick, co je vcelku pirozen. Lid si s potkem ehokoli obvykle rdi spojuj nadji na lep pt. Potek stolet a co teprve tiscilet! je pro nadji jako stvoen. Ve sv seln symbolice nese cosi vznamnho ji sm o sob. Pelomov datum m v sob automaticky zabudovan patetick tympn, burcujc zvon. A chceme, nebo nechceme, psob to skoro na kadho tedy alespo na toho, kdo se dozv, e konec jednoho a zatek dalho tiscilet je tady. Aby se o tom lovk dozvdl, mus to z vnjku doputovat k jeho smyslm. Letopoet je samozejm zleitost povtce imaginrn, spoleensky dohodnut, modernm medilnm slovnkem bychom ekli virtuln". Nelze ji odest z pravidelnho zdnlivho pohybu Slunce po zemsk orbit. Letopoet v sob nemme geneticky zabudovan. A je tud velmi nejist. Podle idovskho kalende rok dva tisce nastal, kdy o na kesansk euroamerick civilizaci nebylo ani vidu, ani slechu. Vyvolen nrod si oslavu roku 2000 uil u zhruba 1760 let ped narozenm Jee Krista, take kdy svt ped pr lety zachvtilo mileniln naden, pro idy lo o vcelku bn rok 5760. A to u nezmiuji mnoh jin kalende jinch kulturnch okruh, protoe pro nai souasnost je ten judaisticko-kesansk urujc. Ostatn je aktuln urujc i pro zbytek svta. Ne vystelily k nonm oblohm prakticky vech kontinent ohostroje vtajc pchod roku 2001 a miliny lid v ulicch mcgamst sc s nadenm oekvnm koupaly v zplavch alkoholu, stly tisc rok pedtm, pod tout oblohou (relativn) obdobn davy. V absolutnm vyjden jich sice bylo mn, protoe populan exploze prv nijak aktuln nehrozila, ale jejich oekvn nebylo o nic men. Vlastn naopak bylo nekonen vt a nekonen radostnj: kadou chvli se mla zat hroutit
3

nebesk klenba, jasn signl ohlaujc konec svta v dramatick parusii, druhm pchodu Kristov. Bohi se na posledn chvli divoce zbavovali majetku (rozdvali ho chudm), hnci (tj. vichni) se usilovn kli, crkevn pedstavitel stli vzruen pipraveni pivtat Pna a s koncem dosavadnho i potek novho, definitivnho svta. Jene konec svta nenastal, prvn leden 1001, jako i nsledujc dny, tdny, msce a roky, byly podobny jako vejce vejci tm pedmilenilnm, rozbhla se desetilet a stalet vstc dalmu milniu. Nco se vak pece jen stalo: otes z faktu, e se nestalo nic. To nebylo mon vysvtlit jinak, ne e lid byli mystifikovni, kdy uvili zprv o nadchzejcm konci svta, ztotonili se s n a podle toho jednali. Bez ohledu na to, zda parusii oekvali astn a s nadj, i v zoufalstv ze patnho svdom, realita okovala vechny a svt mlem uvedla v hlubok zmatek a chaos. V kadm ppad podstatn nabourala dosavadn paradigma, ne nhodou brzy nastartovaly velk racionalistick a dal hereze, jako mnoc se pznaky eroze pvodnho kesanskho tosu. To vechno zpsobila jedin neoven zprva. Na prvn pohled oviteln pomrn tko. Stailo se vak podvat do Bible, abychom v Kristovch slovech nali jej jasn dementi: O tom pak dni a hodin dn nev, ani andl nebet, jedin sm Otec mj." (Matou 24/36) Pokud by tohle njak vznamn noviny i televize zveejnily, a konkurence by se do toho opela, aby jinmi citacemi z tho zdroje obhajovala nzor establishmentu, urit bych stl na stran tch, kdo by tvrdili, e zmnn vta je nepekroiteln, nelze ji napadnout jakmkoli jinm argumentem i citac. Vznikla by pkn mela, a protoe jde o tma zsadn, mediln i politicky pitaliv (strach a nadje jsou jedin skuten pouiteln tmata pro mediln a politick hry), dohadovali bychom se o tom nejsp dodnes, pestoe kauza by byla u podn uvlen a rozmlnn. Jene nebylo televize ani novin, ba ani knihtisku, a tak se svt dosud nepekonanou poplanou zprvou (medializovanou pouze z kazatelen) otsl v zkladech. Neexistovala nezvisl mdia, nebylo, co by zprvu relativizovalo, co by se ptalo po jejch autorech, jejich dvryhodnosti, majetkovch pomrech, co by dalo prostor pochybovam, investigativnm serilm prost nebylo nic, ne jedin uznvan, veobecn pijat a nezpochybniteln moc a jej katastrofln omyl. i zmr, jeho konce autoi zvstovatel apokalypsy nedohldli, a jen se obrtil proti nim. Tisc let pot u bylo zdnliv k dispozici ve, co tehdy schzelo. Alespo v technologickm smyslu slova. vahy o Armagedonu sice tak nechybly, ale pli lid to neovlivnilo. To proto, e jak se zdlo jejich nositelem a iitelem nebyla dn veobecn uznvan autorita, ale nezvisl" mdia. Jene to je opravdu jenom zdn. Rozhodujc postaven, jakm ped deseti staletmi disponovala katolick crkev (od utven veejnho mnn v nejintimnjch lidskch vcech, a po rozhodujc vliv v mocenskch hrch), pelo na potku tetho tiscilet zcela do vlastnictv mdi. Jen se to jejich bnmu uivateli tak jednoznan nejev. Ve skutenosti vak souasnost na civilizace mdia zcela ovldaj, co krom jinho znamen, e pokud nm to ona sama na sebe neeknou, nevme to. A protoe nae civilizace je vzhledem ke sv technologick pevaze pro zbytek svta urujc (a se mu to lb, nebo ne), je mediokracie skutenm pnem tohoto svta. Zatmco ovem struktura crkve byla (a je) pes svou uzavenost relativn pehledn, pyramidln, odvozen od volenho zstupce Pn na Zemi, s mdii je tomu prv naopak: nemaj dnou hierarchickou i jakoukoli jinou viditelnou strukturu, zd se, jako by se tkav vznela v beztnm veejnm prostoru a vcemn nahodile vznikala a zanikala v ltm konkurennm boji. Jako by byla jen jakmsi zbavnm doplkem, z uctiv vzdlenosti obhajcm po promnlivch orbitch reln ivot, zcela zvisl na pzni i nepzni veejnosti. Je tomu vak zcela naopak. Mdia jsou ivouc organismus, skuten vetelec, daleko beltj, odolnj a nezniitelnj ne vechna straideln monstra, kter nm kdy Hollywood stihl pedstavit. Jeho tlo napohled nem jasn tvar. Je skryto, nebo pi svm rstu kopruje vechno viditeln i
4

neviditeln s takovou psychologickou sugestivnost, e u stailo prorst vekerm veejnm i soukromm prostorem, kter je k dispozici. Nejprve pozvolna a nenpadn, pak stle dynamitji. V souasnosti opisujc exponenciln posloupnost technologickch vynlez u naprosto nezakryt, s omraujc rychlost a bezohlednou ravost. Vetelci poskytujeme nejen sv tla, ale pedevm svou jet nedvno pomrn svobodnou mysl to je pro hloubkov vkoenn nezbytn k jeho smrtc parazitick existenci. A inme tak dobrovoln. Nebo si to alespo myslme, co je opt prce mdi. Napohled to tak skuten vypad. Meme pece kdykoli dlkovm ovladaem vypnout televizi i rdio (neboje vbec do sv domcnosti i pracovnho prosted nevthnout), nekupovat kad rno noviny a asopisy (tm sp si je nenechat poslat za vlastn penze do schrnky), nestisknout na potai tlatko, kter ns napoj na celosvtovou datovou (nikoli informan) s. Jene to je naprost fikce. Nememe to udlat. Nememe (protoe ani nechceme) udlat nic a dvod je fatln: Nevdli bychom, co si mme myslet. Pipadali bychom si sociln deprivovan, protoe bychom hovoili o nem jinm ne vichni ostatn, a nevdli bychom, o em hovo oni. Jsme dokonale indoktrinovni tmaty, kter u dvno nevychzej z naich pirozench zjm a z nich vyplvajcch pedstav, mylenek a pocit. Starme se o vci a vymezujeme se k imaginrnm skutenostem, kter za ns stanovila mdia. Ponaje jejich permanentnm zpravodajstvm, kter pedstr, e ns informuje o dn v naem okol od zchodov msy po zbytek planety, pes nekonen serily a telenovely z neexistujcch svt, gladitorsk hry se stechovm oznaenm Sport a ve dal, co souvis se ivotnm stylem, a po piznan i skryt reklamy na cokoli, co si mme koupit, kam mme jt, co vidt a slyet, co jst a pt. eho se bt, emu vit, kde je nebezpe a kde nadje. Co mme udlat a neudlat. To vechno vetelcv parazitick organismus u hostitele ovld. Je k nmu v dvrnm vztahu a tv se pevn jako pomocnk. Je pist k jeho vdom s hladovmi otzkami: co si jet peje? Jak to m vypadat? Pokud to dme jen hnutm prstu (teba na ovladai) najevo, okamit se pesn pizpsob vtinov odpovdi. A posune se. A promn. A zase je silnj. Aby nevyvolal imunitn odmtvou reakci, metabolizuje do napadench organism ochromujc nasldl jed vn zbavy. m dle je mu hostitel vystaven, tm bezbrannj je proti bezdnm i clenm manipulacm, kter jsou vlastnm smyslem vetelcovy existence. Kdyby se byl napklad ped zmnnmi oslavami" milnia rozhodl, e uvede svt do obdobnho chiliastickho chaosu, jak nastal potkem jedenctho stolet, nic by mu v tom nedokzalo zabrnit a byl by daleko spnj. Kdyby, eknme, jednohlasn zavelel: Pevninsk svt bude na Nov rok napaden a znien neznmm virem, jen se jako blesk roz od vchodu k zpadu, a zachrn se pouze ten, kdo bude v tu dobu na moi a setrv tam nejmn tyicet dn!" Blazeovan civilizovan lidstvo by vyskoilo od petkajcch stol materiln hojnosti a chvatn by napochodovalo do moe jako lumci. Na soui by zbyly jen zoufal izolovan skupinky, kter by to nestihly, i jednotlivci-devianti, kte mdia nevnmaj a s ostatnmi lidmi nejsou v kontaktu. Co vak vc vzpt by se na rozdl od nkdejho planho poplachu ukzalo, e nelo o kachnu mediln fikce by se toti nejsp stala realitou. Oputn msta, nefungujc i havarovan (protoe oputn) elektrrny a vechna dal technologick zazen by bhem nkolika dn stvoila z civilizovanho prostoru pou, kterou by bloudily dsiv osaml existence, neschopn se o sebe postarat a vcemn pasivn oekvajc svj konec. Nco podobnho ml mon na mysli americk spisovatel Cormac McCarthy ve sv temn knize Cesta. Jeho text je natolik zsadn, e bylo tm nepochopiteln, e mu za nj (fakticky mdia) udlili prestin" Pulitzerovu cenu. Srozumiteln vysvtlen proto mus bt opt mediln, tedy potvrzujc souasn axiomy a paradigmata, na nich mediln manipulace stoj: protoe pvod on literrn globln katastrofy (kter je ovem pouhou kulisou a pozadm zsadnho pbhu o nem zcela jinm) nen jasn, a hlavn mediln proud prv investuje miliardy dolar do absurdn fikce o akutnm nebezpe globlnho ekologickho
5

sebeznien lidstva, byla kniha udlenm vysoce politicky korektn ceny vyloena jako vysoce politicky korektn varovn ped ekologickou katastrofou, m bylo skuten poselstv knihy brutln znehodnoceno. Pro se to dje, brzy uvidme. Vrame se vak jet zpt k vetelcov anatomii, protoe bez pokusu alespo sten trepanovat peliv oetovan povrch jeho tla a nahldnout do zapchajcch tkn pod k by vechno, o em byla a bude e, mohl ten prvem brt jako tisc padest zbyten povzdech, e s mediokraci je to holt tk, ach jo, no jo, no nic. Sebezniujc mediln povel lidstvu se tedy tentokrt nekonal. Nebyl toti ve vetelcov zjmu. Buduje pece naopak iluzi o nekonench monostech a schopnostech lovka, jen m planetu zcela v rukou, a proto s n m zachzet tak, jak mu bude pedepsno. Pedstava lovka zcela zvislho na Bom radku se pro leton milnium tedy viditeln nehodila. pln tyto pedstavy vak ignorovat tak nelo. Proto se mdia omezila na okrajov a vcemn bizardn historky na tma konce svta. V takzvan seriznch" mdich, s patin ironickm komentem. V takzvan bulvrnch" s patinmi plstrnkovmi vykinky a jakoby vn mnnmi otaznky. Celkov vak bylo kadmu hostiteli nad i podtextov sdlovno, e pokud je jen trochu petn, pochop, e mylenky na fatln podstatu lidsk existence jsou jen nic neznamenajc hra asi jako kadodenn i kadotdenn zbavn" amatrsk horoskopy. Tady u vidme prvn typ lenn organismu, kter zkoumme. Sledujeme, e se vyvj a jeho sti se specializuj. Pvodn dn dlen na serizn a bulvrn" neexistovalo. Prvn noviny nic takovho neznaly, vechno bylo pkn na jedn (nevaln) hromad. To je docela podstatn, protoe tm parazit odkazuje ke svmu pvodu a vvoji, jen je v pravm slova smyslu evolucionistick. Nen proto divu, e soudob evolucionismus pat k hlavnm axiomm enm totln vtinou mdi, je jako nepochybn lidsk vtvor vyspla do dnen podoby prv evoluc, a tmt procesem (bez ohledu na revolun technologick skoky) se nadle udruj a vyvjej. Musme proto v tomto ppad vzt spornou Darwinovu evolun teorii velmi vn, alespo (i vhradn) pokud jde o tlesnou konstituci vetelcovu. Pro vzkum je tedy nezbytn oddlit tlo (dnes u je pesnj pout slova hardware) od podstaty (software), kter je oivuje. Ml bych asi podotknout, e se za darwinistu nepovauji. Nepovaoval se za nj ostatn ani Charles Darwin. Je pznan a mnoh napovdajc, e mlokdo dnes v, e Darwin ani na okamik nezapochyboval o pvodu svta jako stvoitelskho aktu Boho. Darwin a darwinismus jsou toti dv zcela odlin vci. Tou prvn je prodovdec a myslitel, autor (dnes ji fakticky vyvrcen) teorie, kter by mohla poslouit jako hezk ilustrace slep cesty evropskho, v sob zbloudilho, postrenesannho racionalismu. Darwinismus je pak vynikajcm pkladem jedn z prvnch rozshlch manipulac mdi, kter po prodovdcov smrti jeho teorii rozezala, elov poskldala a svvoln doplnila neovenmi nesmysly, vmysly i skutenmi podvrhy, aby ji pak mohla prohlsit za prokzanou, a pot tuto bibli ateismu zafixovat v hlavch mnoha generac tak brutln, e pedchoz dky budou i mnoz pemliv teni dost mon pokldat za nadsazen nebo blzniv. Ale to by bylo na pln jin text. Pro tento je dleit, e v ppad vzniku a vvoje medilnho organismu plat evolucionistick teorie beze zbytku. O co jde? Darwinistick teorie veho druhu toti funguj jako pouiteln (protoe realitu sprvn popisujc) pouze v ppad, e na potku toho kterho spoleenskho jevu stoj v roli stvoitele lovk. Pokud nslednmu vvoji nech plus mnus voln prbh, v nm se budou stetvat ve voln souti nejrznj zjmy, pokusy a omyly, je zarueno, e jev bezpen proke i neproke ivotaschopnost. Vnj zsahy i uml omezen jej naopak bezpen atrofuj a pokud je odstaven od nepetritho psunu uml vivy poslze i zni. Takovm procesem prolo v modern historii zpadn civilizace kdeco. Dobrm pkladem je marxismus i nacismus: jejich autoi svmi tvrmi kreacemi (v zjmu Dobra samozejm) bezmla spn destruovali samu podstatu civilizace. e lo o scestn (protoe nepirozen) ideologie, se ovem pro vtinu aktr (organiztor i obt) i pihlejcch stalo zjevnm a ve chvli, kdy se ideologie veobecn manipulace za vydatn, nikoli vak rozhodujc pomoci mdi stala prax.
6

Jak se stalo, e tohle vechno mdia peila? m to, e se jako jeden z mla vynlez udrela od svitu modern demokracie a do postdemokratick epochy, jej se nakonec stala definic (mediokracie), a zcela ji ovldla? Co to bylo za mimodn siln impuls, e jeho energie staila udrovat v pohybu subtiln setrvank, pestoe proti nmu v boji o ivot (ne nutn vdy jen politick) tlaily tk vhy demokratickch i nedemokratickch vldc, socilnch inenr a technolog moci? A pedevm kde nastal onen zlomov okamik, kdy parazit, ijc po velmi dlouhou dobu se svm hostitelem v sice protikladn, ale oboustrann prospn symbize, se nhle zaal chovat a jednat proti jeho zjmm a zaal ho ovldat? Myslm, e na tuto otzku je odpov nasnad a u byla naznaena: na lovka se evoluce nevztahuje, na jm stvoen vynlezy vak plat beze zbytku (vetn evolun teorie pochopiteln). lovk se toti po vky prakticky vbec nezmnil. Vyplv to z jeho pvodu, z jeho podstaty. Pomrn pesn ns o tom informuje Bible, prapedek vech mdi, ve shod s dalmi (mn) vznamnmi prameny. Je zjevn, e lovk jedn stle stejn dobe i patn, m tyt velk a obdivuhodn chvle vzept, stejn jako okamiky ubohch zpronevr, zloin a pd do nejhlubch propast lidstv. Tch je k jeho kod pohchu obvykle daleko nejvc. Take v tomto smyslu nic novho po cel vky. V nejspnj z civilizanch vtv, judaisticko-kesansk, vedla lovka schopnost introspekce spe ne k velkm duchovnm vkonm k praktickmu zjitn, e lidsk dl si lze usnadnit a uinit pohodlnj. Technick vynlezy a objevy se pro ni staly stle charakteristitjm znakem, souasn technologick civilizace je tedy logickm dsledkem. Jene lidsk vynlezy, na rozdl od lovka, podlhaj evolunm zmnm, vyvjej se, jeden vychz z druhho, osvden pokrauje a je potkem dalho vynlezu i objevu. Historie dokoleka dokld, e tak souasn narst lidsk zpupnost, pocit vldcovstv, sebezbotn a odtren se od pirozench koen. Zatm to pokad skonilo men i vt katastrofou, po n nsledovalo vystzlivn, omyt ran, pokorn nvrat ke sloit a obtn podstat a zjitn, e si lze tk dl usnadnit, uinit pohodlnj... a tak pod dokola. Objevy a vynlezy maj ve sv podstat zabudovanou pirozenou vvojovou tendenci. m vce se zdokonaluj, tm rychleji se dalm zvitem spirly vyvjej. Protoe vak se tak dje v protikladu k lovku, jeho se evoluce netk, mus nutn nastat okamik, kdy vynlez aktuln lidsk schopnosti v njakm aspektu peroste, zane jednat samostatn", nekontrolovan. Na rozdl od autor sci-fi si nemyslm, e nejvnj nebezpe v tomto smru lze oekvat od kybernetickho opisovn" prodnch struktur napklad lidskho mozku. Vvoj artificiln bytosti, jaksi kopie" lovka, je podle m nereln. Od apkovch robot (RUR) a ke Clarkov elektronickmu supermozku (HALL), v nm se nhle (evolun) objev schopnost pocitu a citu, jde toti stle o ji (nejednou) vyzkouen, nefungujc model. Ozname ho pro veobecnou znmost termnem Golem. Evolun vvoj vynlezu naraz toti v tomto ppad na nepekroitelnou pekku. Nedostane se mu toho nevyslovitelnho a nepostiitelnho, m je charakterizovn pouze lovk, a pro co mme odedvna souhrnn oznaen: due. Pokud ji nem, bude nakonec vdycky kontrolovateln. Z toho plyne, e jedinm skuten nebezpenm vynlezem me bt nco, co lovku jeho dui zciz, pivlastn si ji, pinut ji, aby jednala podle jeho zjm. Judaisticko-kesansk tradice m pro toto nejvy ohroen lovka a lidsk spolenosti pomrn dobe zmapovan termn: satan i bel a jeho varianty. Pokud zstanu u literrnch pmr, pak se umm identifikovat spe s Goethovou metaforou vdy a vude ptomnho Mefistofela, ne s apkem a Clarkem, by jejich vize jsou ctyhodn, vzruujc a efektn. Nemm proto ani zdaleka takov obavy ze stejn vzruujcch a efektnch vynlez a objev, napklad v oblasti genetickch manipulac. Jist si ournm" v lidskm mikrosvt meme velmi zproblematizovat existenci, pokodit cel generace naich nsledovnk, kte pak budou mt velk starosti s tm, aby nae pubertln objevitelsk zancen uvedli opt do podku. Ale nemm z nich takov obavy proto, e ve sv podstat spovaj v myln mechanistick pedstav lovka jako
7

stroje. Nedotkaj se ivouc lidsk podstaty, due. Jsou to jen jin pokusy o Golema, pokusy na vy technologick rovni, ale stejn omezen a slep. lovka nen mon znovu stvoit. Je vak mon pokusit se stvoen si pivlastnit a vyut ke svm zmrm. Vynlez, kter takovou dsivou potenci m, vypad nevinn, skoro vlastn nijak, amorfn, nepostiiteln, nebo bhem svho vvoje se dokzal skvle pizpsobit mncm se podmnkm. Jako vtzn upr evoluce, kter v sob obsahuje potencialitu vech vynlez a objev dohromady, se pisv na lidskou dui, ije z n, manipuluje j, a tm ji zan ovldat a s n i celou spolenost: mdia. Nevdanost prostho objevu, z nj se postupn vyvinul smrteln nebezpen vetelec, spov v jeho veobecnm psoben: je individuln i masov, organizovan i nahodil, ale pedevm permanentn, stl. Kadm dnem pevnji prorst neprobadatelnmi zkoutmi individulnch osobnost, na nich si vylmali zuby dosud vichni dikttoi. A zan tyto osobnosti nikoli ovlivovat (jak tomu bylo dve v nich stdich vvoje, kdy jet nelo o nic nebezpenho), ale mnit k obrazu svmu. A to vechno v obrovskm, masovm mtku. Vetelcova zzranost, moc a nepostiiteln neviditelnost spov pedevm v tom, e u nen nm psobcm vn (i kdy technicky a technologicky se to tak jet njakou dobu bude jevit), ale vstoupil ji dovnit. S dtskou bczostynost si tam otevr brny nejintimnjch tajemstv a pohnutek, pro sv cle vyuv nejsvtlej i nejtemnj strnky lidsk due. Nemyslm vak, jak jsem ji ekl, e jde o nco od potku takto zamlenho, o njak organizovan spiknut. Je to daleko hor: tato nestvra, kter ohrouje podstatu na civilizace, dostala prvotn impuls, zrodila se, a po vtinu doby svho promnlivho vvoje erp slu z ehosi navsost ulechtilho a elementrnho, z prazkladnho daru, o nj se vlastn po cel djiny od stvoen svta hraje: z lidsk touhy po svobod. Zjitn, e je mon vyjdit se k emukoli, a pedevm, e lze (technologicky i politicky) o tom ve stejnm ase informovat ostatn leny obce, a souasn i jim dt pleitost k veejnmu uplatnn jejich nzor, odstartovalo tak grandizn objevitelskou cestu za svobodou, e proti n je Kolumbova vprava jen epizodou z moskho variet. Od t doby a donedvna cel generace vdy znovu objevovaly Ameriku: mediln kontinent Svobody Slova je velmoc. Sedmou, kalo se. Symbolickm i praktickm pilem se v tomto smru stal Prvn dodatek americk stavy. Onen slavn dodatek o svobod slova jen dodnes charakterizuje podstatn rozdl mezi mdii v Evrop a ve Spojench sttech (dal pklad vyho lenn vetelcova organismu v dsledku evoluce) zstv nepekonanou deklarac i zkonem. Bez ohledu na to, e rychle eroduje a stv se spe pamtnou relikvi ne horce plpolajc pochodn-majkem v ruce on velk pan z ostrova na ece Hudsonu z dob, kdy se kolem n vplouvvalo do svobodnho svta. Otcov zakladatel toti byste pochopili, co v zemch, z nich pili, zstalo nepochopeno trvale: e svoboda nen jen voavm koenm, pouitelnm do omek patetickch deklarac, ale e jej praktick uplatnn otevr bezednou spku pirozen lidsk kreativity. A e nim neomezovan svoboda projevu je jedinou bezpenou pojistkou, aby dokon otevenou brnu t nevyprazdujc se obilnice (z n se cel zzran spch a bohatstv projektu Spojen stty odvinul) jednoho dne pan Kdokoli, bu potichu a nenpadn, i naopak s podmaniv demagogickm hlasitm prsknutm, nepibouchl. Nebo prv dospl ke zjitn, e pro jeho zmry se neregulovan" svoboda projevu (mdi) nehod, protoe neprospv Velkmu Dobru, kter se prv rozhodl svm hloupm a zaostalm spoluobanm naordinovat. V praktickm uplatnn svobody slova kulhala Evropa za Spojenmi stty vdy o mnoho krok pozadu, a proto zstala pozadu i ve vem ostatnm. Nikoli naopak. Evropsk mdia byla historicky proti tm zmoskm vdycky daleko nesvobodnj. Cenzorsk zsahy (a oteven i skryt, a edn" i autocenzurn) byly ve starm svt vdycky spe pravidlem, zatmco v zmo vjimkou. A nemm te na mysli pouze obdob rznch totalitnch experiment, pi nich si vldnouc moc mdia zcela privatizovala jako nstroj sv propagandy. Plat to i pro fungujc evropsk demokracie. Rozdl byl pouze relativn.
8

Nutno vak objektivn podotknout, e a na pr (vtinou tragickch) djinnch okamik, kontinentln Evropa (ve smyslu vcemn homogennho civilizanho prostoru) o skutenou svobodu nikdy pli neusilovala. Zestrl, zlenivl a organizac vlastnch pohrom vyerpan kontinent zajmalo stle vce sp pohodl, nenronost a rovnoststv ne vzruujc a dynamick svt vn konkurence mylenek, a proto i nestejnch monost pro kadho. Prvn stavn dodatek byl bezpochyby tak jednm z vznamnch dvod, pro se v minulm stolet Amerika neinfikovala virem komunismu i nacismu. Zatmco v Evrop byly ob ideologie (a jejich nositel) v potcch pedmtem perzekuc a pronsledovn, v Americe nevzniklo vnj nebezpe indoktrinace ani v tk dob hospodsk krize ve tictch letech. Proroci sociln inenrskch projekt mli plnou volnost k hlsn svch viz stejn jako jejich odprci, take nevzbudili vt pozornost ne rzn kazatel mnoha protestantskch crkv, ktermi byly a jsou Spojen stty pmo propikovny, ani vtinou jejich vhlas peshne regionln mtka. V relativn mimodn svobodn americk spolenosti se tak proto a donedvna jen velmi tko mohly uchytit proti svobod nepokryt namen filozofie a ideologie. Marxismus, komunismus a nacionln socialismus zde proto nemly anci, respektive zstaly tm, m ve sv podstat jsou: artikulac okrajovch deviac zla, zvisti a nenvisti, kter jsou ovem odevdy v njak me ptomny v lidskch bytostech. Pedstava, e nsilnm umlovnm zmiz nebo atrofuj, je naprosto scestn, a pat mezi disciplny soft" socilnho inenrstv: jet nikdy se to nestalo. Kadho zakazovanho chleba chce lovk nejvt krajc. Pokud je vak falenm mesim naopak od potku oteven veejn prostor, aby se v nm svobodn utkvali spolu s konkurennmi mylenkami i projekty, tm absolutn nemaj anci. Ale pedevm: svoboda v demokracii bu je, nebo nen. Pokud je, mus bt k dispozici pro kadho, bez pedbnho vbru (pedbn opatrnosti", jak zn krsn souasn termn bolevik veho druhu, barev a pesvden). Je jasn, e neomezen svoboda slova, jako kad jin svoboda, pin mnoh problmy. Jsou vak nekonen men ne ty, kter vznikaj ve spolenostech s relativn ni rovn tto pro demokracii klov svobody. Tohle vechno v tm ist podob platilo do konce druh svtov vlky. Vetelcovo mediln tlo vypadalo pomrn neutrln, vyvjelo se skoro pravideln, prospvalo i kodilo, tak jako kad jin lidsk vtvor, jeho vliv na ivoty jednotlivc i spolenost sice zvolna zesiloval, avak krom ppad, kdy spoutn pevnmi etzy (komunismus, nacismus) byl cvien jako honc pes k lovu v pedpekl, sm vraedn tendence nevykazoval. Levicov intelektulov (kvli spoe msta by stailo ci pouze intelektulov, protoe jde bezmla o tautologii) si mdia pmo zamilovali a obsadili, nebo se stala idelnm prostorem pro jejich exhibice. Potebovali se navzjem. Napsat a vydat knihu je vtinou docela pracn, sloit, obvykle mnohamsn sil, kter navc vyaduje jist specifick talent, piem spoleensk dosah textu je bez mediln multiplikace nejist a omezen. Navc klade nroky i na pjemce ani pest knihu nelze bez vynaloen nemalho sil. Zato napsat lnek do novin je zleitost nkolika destek minut, nanejv hodin, specifickho talentu neteba, piem obrovsk poet kopi zsadn zvyuje spoleensk dosah autorovy kreace i proto, e ani pjemce nen nucen ke zvltnm vkonm. Tak se mediln prostor stal od potku, v mezivlenm obdob definitivn, arnou levictv. Je to nakonec zcela pirozen. Politick levice to je jej definin charakteristika vdy usilovala o zmnu existujcch spoleenskch pomr. O vt Dobro pro vechny. O jak Dobro jde, vd vhradn jeho suvernn vrozvstov. Maj na to sebou sammi vystaven patent, jsou majiteli kl, majiteli pravdy, kterou po dobrm i po zlm vnut svm mn chpavm spoluobanm. Ideov pozad: lovk doke vechno, nebo Svt pat nm (...jen za to vzt a plivnout do dlan", viz V+W, Osvobozen divadlo)! Hlavn mylenka: Dobro mus bt, i kdyby sc nkomu mlo ublit. Metoda: revoluce (organizovan pokrok) v malm i velkm, peskakovn pirozenho evolunho vvoje spolenosti. Stejn charakteristika vtinov plat pro intelektuly obecn. Proto byli (a jsou) obvykle skvle
9

vyuiteln pro politick hnut, kter (v zjmu Dobra) pro sv mocensk ambice deklasovala demokratick principy, obanskou svobodu na mst prvnm. Proto je nadan dikttor po bolevickm pevratu v Rusku nazval uitenmi idioty", co nebylo mnno jako pezrav urka, ale such deskripce. Proto intelektulov vtinov okupuj mdia, proto jsou mdia vtinov z definice levicov. Pesn eeno byla. Platilo to pro mezivlenou dobu, v n intelektulov a mdia v mnoha zemch pipravili pdu pro nstup diktatur. Platilo to rovn po druh svtov vlce, kter odstartovala bipolrn svt, v podob pojaltskho rozdlen sfr vlivu, mezi jedin skuten vtzn mocnosti Spojen stty a Sovtsk svaz. Jejich nsledn tm plstolet souten pineslo raketov nstup technologi raket pedevm. Vetelcv organismus z toho nebvale profitoval. Zdokonalen rozhlas, zzran technick monosti filmu, ale pedevm masov rozen televize znamenalo pelomov skok do novch oblast psoben. Vetelec si tak otevel v lovku dal nov brny a pipojil se na n. To umonilo nejen exponenciln zven masovho zsahu veejnosti, ale i zsadn zmnu v obsahovm pojet ench informac" a zbavy: oba tyto zkladn vetelcovy orgny, jeho mozek a srdce, se tak zaaly vzjemn mnohem vce ovlivovat, kooperovat a prolnat, co vedlo k sofistikovanmu zjednoduen dve sloitch chemickch vazeb v jeho metabolismu. Zatmco pvodn vstebn vmk medilnho organismu vyadovalo pece jen jistou aktivn spoluast tene i posluchae, filmov-televizn chapadlo u nic takovho nepedpokld: vechny obsahy jsou mixovny v natrvenm stavu plnho zprostedkovn, take pro nejvy poitek (a inek) je naopak nejphodnj stav dokonal pasivity. Nic netuc bavc se hostitel se tak proti inkm jedu indoktrinace stal prakticky bezbrann, a ho nevdomky a bezbolestn integroval do sv ltkov vmny, a identifikoval se s nm. Vvoj medilnho organismu tm kvalitativn rozil a zmnil pvodn strukturu z doby svho stvoen, a v principu byl zavren. Internet a dal technologick injekce u vlastn nepinej nic novho (i kdy se tak tv), pouze fixuj dosaenou rove, multiplikuj ji a prohlubuj. Je vak teba zdraznit, e stle je e jen o mechanismu, o stroji, o tle, kter je sice i nadle schopno samostatn produkovat (metabolizovat) obsahy, ale to jet vbec nic nek o tom, kam tm m, co chce, kam svho ovldnutho a manipulovanho hostitele smruje. Jene prv v tom spov vlastn princip a smysl promny, kter vetelce vynesl na souasn evolun stupe. Jen o to jde, zbytek je haraburd. V klasick" mediln dob to bylo pomrn dobe iteln. Mdia byla bu v relativn nezvislm postaven k veejnmu prostoru, nebo je znsilnil a drel v rukou vce i mn zjevn, ale vdy pomrn dobe identifikovateln manipultor, jen chtl veejn prostor ovldnout i s jejich pomoc. V okamiku vetelcovy dosplosti je tomu vak zsadn jinak. Co je klasick mediln doba"? Kdy zan a kon? Jak byl vetelec stvoen, a jak znamen provzela jeho vznik a souasn perod? Otzky ns kupodivu navracej k milenilnm vahm. Nechm na teni, zda nsledujc selnou symboliku vezme jako bnou zbavnou hru, nebo ho inspiruje k hlubmu zamylen. Asi nen pli pekvapiv, e vetelcovo stvoen se kryje s potkem epochy, j jsme si zvykli kat novovk. Doby rozporupln jako sm lovk, doby, kter pinesla jak nevdan osvobozen, tak stejn nevdan zotroen. Doby evropskho racionalismu, kter erodoval a poslze tm rozloil duchovn bzi, na n nae civilizace od svch potk pes vechny peripetie vdy pevn spovala svm vztahem k universu, k Bohu jako primrnmu a k lovku jako odvozenmu. Doby, jej skvl i temn dozrvajc plody zejm bez monosti vbru sklzme a ochutnvme prv dnes, na potku jedenadvactho stolet. A protoe jsem pesvden, e nic nen nhoda, nepekvapuje m ani zajmav shoda: mezi vetelcovm zrozenm a okamikem jeho dosplosti le doba poloviny tiscilet. Pesn. Guttenberg provedl svj prvn tisk v roce 1445. Televizn epocha zaala spolu s koncem druh svtov vlky v roce 1945. Prvn datum je rokem vetelcova zrozen, druh prahem jeho dosplosti
10

a promny. Stejn jako vynlezce knihtisku (evropskho, v n to bylo o pt set rok dve, ale pro tyto vahy je rozhodujc n civilizan okruh) pracoval na svm pevratnm objevu jist dve, ale teprve jeho sputn je rozhodujcm okamikem, i televize zaala skuten t a v divoce se rozvjejcm povlenm svt po roce 1945. Roku 1492 objevil Kolumbus Ameriku, kter Guttenbergovu vynlezu (a vem z nj tak i onak odvozench technologi) dala svm Prvnm stavnm dodatkem kdla, na nich doletla a ke sv absolutn technologick pevaze, m se stala bezkonkurenn globln velmoc. Pl tiscilet pot, roku 1992, nastoupil do adu jako dvaatyict prezident Spojench stt sentor Bill Clinton. Tsn pedtm rozpadem komunistickho bloku skonila studen vlka, aby uvolnila msto novmu paradigmatu. Ve stejnm roce Amerian Francis Fukuyama vydal svj bestseller Konec historie, myln se domnvaje, e napsal Manifest nov doby. Nov doba sice skuten pichzela, ale mlo v n jt o nco naprosto opanho: o dramatick pokraovn historie v dosud zcela neznmm balen. Nebo jen mlokdo tuil, e sloenm prezidentsk psahy nezahajuje ve skutenosti sv prvn obdob prezident Clinton, ale e s nm (i v nm) se symbolicky i prakticky ujm vldy nad svtem vetelec. Pesn pl tiscilet po objeven Ameriky zaala epocha mediokracie. Generln zkouka se odehrla nedlouho pedtm. Reisr ji nazval Vlka v zlivu a lo o vbec prvn vlku, kter od potku do konce probhla v pmm televiznm penosu. V edestch a sedmdestch letech mdia ve svm levickm rozmachu zpsobila, e USA ve Vietnamu prohrly dleitou bitvu s komunismem. I to byla svho druhu zkouka, ale jet zcela v duchu pvodnho paradigmatu. Mdia sice ukzala svou do t doby neznmou slu, ale jejich protivlen bojov taen proti vld nebylo nic jinho ne klasick pravolev souboj zjm, v nm levice ovldla vetelcv rychle dospvajc organismus. S jeho pomoc donutila svou vlastn zemi, aby prohrla vlku, m vnitropoliticky zvtzila nad vldou. Jist pozoruhodn vkon, ale vlastn nic novho. tok na Saddma Husajna ji nco novho naznail, i kdy v pravm slova smyslu jet nelo o marketingovou vlku. Tu spustil bombardovnm Srbska a Bili Clinton. Pesnji eeno byl k n infikovn vetelcem prostednictvm Madeleine Albrightov. Byla to prvn vlka, v n u nelo o klasick zjmy, jako ve vech vlkch pedchozch. Proto se pro ni vytvoil i nov mediln termn: humanitrn bombardovn", kter, jak div, tolik pipomn jin dvouslov z dob komunismu spravedliv vlka". Bojovalo se proti zlmu Miloeviovi a Srbm za hodn Albnce a muslimy vbec. ton vlka za Dobro. Ve neodvratn smovalo k jedenctmu z". Jen nikdo nevdl, jak bude vypadat. Ale e pijde nco, co marketingov ospravedln revoluci Dobra a vvoz jedin sprvn" demokracie do celho svta, o tom nemohlo bt po Clintonov vlce na Balkn pochyb. Jedenctm zm mediokracie spustila sv mocensk techniky a technologii manipulace naplno. ra demokraci skonila. S potkem tiscilet asi proto, aby se to dobe pamatovalo a potalo ijeme postmodern svt postdemokracie. Co toto post" pesn vyjaduje i oznauje, nelze zatm jednoznan ci. Ostatn tak o hledn obsahu tohoto novho pojmu jsou texty v tto knce. Zatm je to tak, e pro popis podivnho stavu, do nho jsme se dv desetilet po zhroucen komunismu v na zemi dostali, je poteba docela dosti slov. To ale na potku epochy komunismu, nacismu i demokracie bylo jist zrovna tak. Teprve pi zptnm pohledu u dnes sta ci: demokracie, komunismus, nacismus a kad v, o co lo, respektive jde. Nikoli. V to prv mlokdo a v tom spov hlavn nebezpe nastupujcho paradigmatu. Jednm z poznvacch znak postdemokracie i mediokracie je toti peroubovn dosud uvanch zkladnch pojm, znak a symbol do jinch vznam a zmaten smantiky pi vytven orwellovskch umlch novoe. K roziovn uklidujcho zdn, e se nic podstatnho se systmem nedje, udruje mediokracie nadle zdn existence pvodnch demokratickch instituc, struktur a postup, ale jde ji jen o jejich obaly, vnitek u je vyplnn nm zcela jinm.
11

Ale tm se dostvme ke kruciln otzce: co, nebo kdo to je ta mediokracie"? Kdo, nebo co je softwarem, kter d vetelcovo technologicky neobyejn zdokonalovan hardwarov tlo, aby inilo, co in? Pedevm nemyslm si, e jsme pedmtem njakho explicitnho spiknut. Myslm, e spe ne. Hlavn argument proti spov v principu vci. Jde toti o pli romantickou pedstavu, a ta je z definice prv vrazem pedchozho mizejcho paradigmatu, on ppravn evolun fze mezi Guttenbergem a televiz, mezi objevenm Ameriky a sestelenm dvojat v New Yorku. A km-li MY, mm tm k tmu. Doposud jsme byli zvykl vnmat podobn nebezpe v pehlednm prostoru MY a ONI. Tak o tom psal Jevgenij Zamjatin ve svm zsadnm romnu My, kterm v prvn polovin dvactho stolet dohldal podstatu komunistick diktatury a osud jednotlivce ve vztahu k pomrn pesn definovan moci manipultor a utlaovatel. Tak o tom psal Thomas Mann ve svm romnuodkazu Doktor Faust, kdy podstatu nacismu rozpoznal ve fatlnm pklonu temn sti nmeck due k obchodu", v nm lovk posedl touhou po moci smn absolutn vkon za neschopnost lsky, a obrt se tak proti lidem. A tak o tom psal i George Orwell ve svm 1984, kdy obdobn tendence (Zamjatinovu i Mannovu) pesn vyctil v povlen britsk (potamo evropsk) situaci. I tam stoj jedinec jako zstupce ovldanch (MY) proti zotroujc moci sociln-inenrsk mafie (ONI). Dnes vak viditeln nejsme konfrontovni s pedstavami njakho konkrtnho novho nastupujcho dikttora i zk skupiny spiklenc, pipravujcch svtov sttn pevrat" a vyuvajcch k tomu vetelce jako svou zbra. To by vlastn bylo jet docela dobr, protoe srozumiteln, a lo by se proti tomu koneckonc mon i njak inn brnit s vyuitm zkuenost z djin totalit. Lze se vak obvat, e problm je ve skutenosti mnohem hor. Chirurgie kter dosud umoovala oddlit chorobnou st od zdrav, oslavit konec vlky proti dikttorovi, shakespearovsk pohbt mrtv" a vnovat se zase ivotu, se u patrn neaplikuje. Vetelcv organismus ji tak vtinov prorostl nam, e MY jsme ONI, a ONI jsme tak MY. Jinmi slovy: pokud je to spiknut, pak je to spiknut ns proti sob samm, vtin proti vtinm, spiknut veobecn. Mediln vetelcovo tlo, kter ns neviditelnmi nitkami hluboce propojuje, pen virus nkazy v jedinm okamiku do vech souasn, otevr Pandoiny skky v nesetnch mutacch a aplikacch a zvdav se ns pt: co z temnch strnek vaich osobnost mm jet vynst na svtlo Bo? Co jet hnusnjho a odpornjho, ne jsem vm dosud ukzal, vs v hloubi due tajn pitahuje? Citlivmi sondami a mcmi pstroji veho druhu mu v pubertln otevenosti odpovdme a on in. Tato aspirace a inspirace samozejm nen jedinm zdrojem on zkzonosn sebemanipulace. Nadle plat, e v medilnm prostoru, i za jeho zvojem, existuj mocn sly, kter umle vytvej kampan pro mal i globln manipulace. Obrovsk prmyslov a lobbistick skupiny, stejn jako mnoz politici, vyuvaj snenho prahu imunitn vnmavosti veejnosti a pidvaj do zpola zmrtvlho veejnho prostoru dal dvky jedu Obav a Nadj, v ekonomickm zjmu svch len. dn paradigma se pirozen nezmn v jedinm okamiku. Doznvn starch metod a zjm se proln s novmi jet pomrn dlouho. Nov svt, kter sc za mizejc starou pevninou rsuje kejme j pro jednoduchost Demokracie (zstupn shrnuje celou pltisciletou cestu novovku za osvobozenm lidsk bytosti z obru vech monch podob doznvajcho otroctv) tento Nov svt postdemokracie toti nerozliuje. Jeho pvodcem je zbytnl vtinov ego euroamerick civilizace, jej pesvden, e pnem a vldcem vehomru je lovk, kter doke ve, co si zamane, a tak si pipravuje autootroctv, dosud neznm druh nesvobody. Pipomn to anekdotu z doby pdu komunismu: co je to socialismus? Trnit cesta od kapitalismu ke kapitalismu. Ovem s tm, e pro porozumn je nutno slova kapitalismus zamnit za socialismus. Urit nejde o nco zhola novho. Idea Babylnsk ve se vemi znmmi dsledky je vak v myslch souasnk vtinov ji jen pohdkou, jakousi expresvn metaforou, bonmotem, podobn
12

jako zlidovl Nietzschev vrok Bh je mrtev". Je pznan, e v medilnm vku se ji mlokdy cituje pokraovn tto vty, je je klem k prvn: My jsme ho zabili!" Tmto drobnm" posunem, vytrenm vroku z kontextu, se z hrdeln obaloby lovka stane naopak furiantsk popvek o lidsk vemocnosti. Jde o banln" prhled do jedn z metod mediln praxe: vymaznm kontextu i jeho pravou", skldnm hlsek i slov, kter byla vyslovena v poad X do poad Y, zsadn manipulativn zmn vznam ehokoli do protismru", do smru, kter prv vyhovuje zmru manipultor, kte (ani to tu) se nakonec sami stvaj obt vlastn manipulace, protoe i oni, novini, jsou prorostl vetelcovm tlem a zamoeni jeho metabolismem. Ba prv proto, e jsou v blim kontaktu s jeho produkc, jsou tak vce kontaminovni. Obsluha jadernch elektrren nos Geigerv pota, aby byla ped ppad nmi nebezpenmi dvkami zen chrnna. Novini si pi obcovn s vetelcem vtinou kondomy nenasazuj, nkazu AIDS demokracie bezostyn, suvernn a hrd , myln se domnvajce, e jim promoen propjuje speciln moc. Je z toho veho njak cesta? Njak jist. Asi ale ne ta zmiovan vejkem, kdy cituje uhle souzenho a odsouzenho na smrt za velezrdu", jen bhem procesu i po vynesen rozsudku stle opakuje: A si bylo, jak si bylo, pece jaksi bylo, jet nikdy nebylo, aby jaksi nebylo." A na jeho slova dolo, nebo ho sice obsili, ale vzpt picvlal posel od csae, kter mu dal milost, take ho nehodili do spolenho hrobu s ostatnmi lumpy, ale dostal svj vlastn krsn hrobeek. Jednu solidn monost nabdl Michail Saltykov edrin ve sv knize Stohlav sa: Je naase, abychom pevn stanuli na tto zemi, je naase prozkoumat a pochopit tuto stohlavou sa, kter se nazv skutenost, podvat se, zda je opravdu tak odporn a pinav, jak nm ji lili nai uitel, a jestlie tomu tak je, jak jsou piny t rozrznnosti a rznotvrnosti celku, a zda nen prv v tomto boji, prv v tto rznotvrnosti, skryt hlubok smysl a zrodek budoucnosti." Pelom tiscilet podle mdi probhl klidn, nic se nestalo. Jene ono se stalo. A muselo se to poprv naplno projevit samozejm tam, kde bylo vetelcovo lenit tlo nejvysplej a nejsilnj: v Americe, v New Yorku, ti. z 2001.

Projekt revoluce v New Yorku

Nikdo nen vc zotroen ne ti, kdo myln v, e jsou svobodni. J. W. Goethe Jednoho krsnho pozdn letnho rna narazila dv americk letadla do dvojice vysokch newyorskch kancelskch budov. Svt se otsl v zkladech a promnn jest. Pokud bychom uvaovali racionln, je to uinn zhada. Nebo pi hlubokm respektu k tragdii zhruba t tisc zabitch, vtinou zamstnanc vznamnch firem, kter si v onch budovch pronajmaly kancele pro sv obchody v souasnm svt o nic zvltnho i dokonce nevdanho bohuel nelo. Poet obt byl sice na mstn pomry relativn vysok, ale vcelku zanedbateln proti pravidelnm destkm a stovkm tisc zabitch lidskch bytost na rznch mstech svta, nejastji v Africe, kde pokud se hromady mrtvch nebl alespo plce milinu nestoj to obvykle ani za report v televiznch novinch. A letadla boc budovy s civilisty? Nedlouho pedtm startovala americk letadla proti jinm dokonce nikoli americkm budovm, tak je boila, tak v nich umrali nevinn lid, a pece se svt v hrze neotsal v zkladech (a mon ml), ba naopak, chvlil bomby, piloty i jejich velitele, a nek zrannch a pl pozstalch nazval nezbytnou dan za nastolen Dobra, co bvalo v tto civilizaci do t doby zvykem jen v ppad obrannch akc proti agresorovi. m to, e v prvnm ppad se destky a stovky milin lid v Americe i mimo ni dodnes nedokzaly smit se zboenm dvou budov a zcela propadly vlen psychologii, v jejm rmci bez odporu souhlasily s dobrovolnou ztrtou podstatnch obanskch svobod? A s hlasitm i nanejv mlenlivm souhlasem akceptovaly pochod celch armd proti zemm, kter na n nejen netoily, ale ani toit nemnily? A pro naopak v druhm ppad aplaudovaly bombardujcm
13

leteckm svazm, angaujcm se zcela svvoln ve prospch jedn ze stran obansk vlky, kter se Americk bezpenosti v dnm myslitelnm smru netkala? Obrana, agrese, nebo nco zcela novho? Dosud se mlo za to, e je rozdl, kdy njak stt zato na jin stt a napaden se brn napklad protitokem. Jene leteck tok Spojench stt na Srbsko, kter v devadestch letech eilo sv vnitn problmy, byl uebnicovou humanitrn" agres sovtskho typu (argumentovat, e Srbsko nebombardovala Amerika, ale NATO, je obdobn pokryteck jako tvrdit, e v roce 1968 byla eskoslovensku poskytnuta bratrsk pomoc" armdami Varavsk smlouvy, nikoli Sovtskm svazem). Znien budov Svtovho obchodnho centra na Manhattanu teroristy potkem tetho tiscilet naopak zcela urit agres jednoho sttu proti jinmu nebylo. Pokud se pidrme oficilnho vkladu, lo o nboensky motivovan tok nkolika islmskch fanatik na domnlho satana a to, e se podail, bylo nanejv selhnm instituc zajiujcch vnitn bezpenost USA, urit vak ne tokem jinho sttu na Ameriku. Nkoho v tuto chvli oprvnn napadne, zda u nen trochu nudn znovu a znovu se vracet k onm dvnm" udlostem, protepanm mdii ze vech monch i nemo nch stran. Mohou ns i dnes zajmat jinak ne jako vzpomnka na vzruujc televizn obrzky pedn kandidty na Oscary v jet kupodivu neoceovan kategorii Informan zbava? Jinmi slovy maj k na souasn esk realit njak speciln vztah? A pokud ano je mezi obma leteckmi tragdiemi" vbec njak vazba? S odstupem je paradoxn stle zjevnj, e vznamn paralela mezi obma udlostmi skuten existuje. Souasn jsou pesvdivm znamenm nstupu nov doby, kter bezesporu nenese vci svobody nic dobrho a vystav svt obtnm zkoukm ovem v pln jinm smyslu, ne jak se ns sna mystifikovat politick a mediln mainstream. Co je vak z hlediska tohoto textu nejpodstatnj: souvislost s velmi nedvnmi udlostmi v esk republice je pi blim pohledu a pekvapiv filozoficky a politicky paraleln. Podstatn vce, ne napklad v ostatnch zemch kontinentln Evropy. Zpravodajsk hry, nebo urka americkho prezidenta na Praskm hrade? V jednom rozhovoru na zvr svho druhho volebnho obdob oznail G. W. Bush za nejvt chybu, j se bhem osmi let v kesle nejmocnjho lovka planety dopustil, e pli dvoval informacm tajnch slueb". Pokouel se tm odvodnit sv tragick rozhodnut o invazi do Irku, kterou Spojen stty, doprovzen symbolickmi jednotkami nkterch svch spojenc, uskutenily oficiln proto, e irck prezident Saddm Husajn dajn shromaoval zbran hromadnho nien snad chemick i jak. Kdyby nelo o autentick vrok, znlo by to jako mimodn hloup protiamerick vtip i premisa bkov" hollywoodsk komedie: USA napadnou suvernn stt, na stol v nm loutkovou vldu, kter pozdji (kvli psobiv, mediln pitaliv poprav) ulov pedinvaznho prezidenta s adou len jeho vldy. Souasn rozjedou krvavou a nekonenou obanskou vlku, pi n umraj nejen tisce bezvznamnch" mstnch obyvatel, ale i hrdinnch Amerian. A to ve, jak se uke, vlastn jen nedopatenm, bezdnm i mon i trochu zmrnm pehmatem njakho analytika CIA. Co se d dlat, chybovat je lidsk, e, tm pr destkm tisc mrtvch u stejn nikdo ivot nevrt. A ten popraven prezident byl pece tak jako tak podle naich mtek pkn gangster, take ho nen dn zvltn koda, i kdy je pravda, e v oblasti jsou nkte jet mnohem hor, ale ti jsou zase nai ropn protiteroris tit spojenci. Vzhledem k tomu, e o vtip nejde, vc demokratick idealista by nyn oekval, e svobodn a nezvisl mdia" se na pchnouc stopu vrhnou jako hldac psi a budou chrlit tuny zsadnch otzek typu: byl prezident Spojench stt skuten jen obt" myln informace, nebo lo o zmrnou manipulaci prezidenta a vldy USA tajnmi slubami, o zpravodajskou hru, kter smovala k vyvoln mediln spravedliv vlky" za elem poslen vojensk ptomnosti ve strategicky klov oblasti Stednho vchodu? A pokud ano, co z toho plyne? A stalo se to poprv, nebo jde o chronick syndrom neastnch pehmat" po zhroucen bipolrnho systmu? Ale i prmrnho optimistu, kter jet zcela nerezignoval na svj mediln itn mozek, by ml ovanout alespo stn znepokojen: kdo tedy skuten vldne vojensky a technologicky nejsilnj
14

mocnosti souasnho svta, pokud existuj demokraticky nekontrolovateln mechanismy umoujc nevolenm silm v neviditelnm zkulis politiky podle veejn nedefinovanch zjm manipulovat oficilnmi osobnostmi v ele sttu jako svmi figurkami? Tume vbec, jakmu nebezpe je v tom ppad souasn svt vystaven? A nen prv tohle jednm z klovch princip postdemokracie? Je pznan, e dn podobn otzky serizn" hlavn mdia za moem ani v Evrop po Bushov interwiev ne nastolila. Jednak je irck dobrodrustv pro infozbavu ji mlo zajmav, nebo se zejm bl k nehrdinskmu konci, ale pedevm je tady nov zc hvzda informanho showbyznysu, prezident Barack Obama. Socialista a ernoch dva v jednom! No nekupte to! Pry s minulost! Je tady zmna! Meme, smme, umme Yes, we can! Pipomeme proto (dvodn se lze obvat, e to dnes u vtina lid nev, a to ani ti, kter to jako klov tma jet nedvno v souhlasu i odmtnut iritovalo a vzruovalo tak jepi je ivotnost i velkch tmat infozbavy!), e tato vlka zaala invaz Spojench stt (a Blairovch Socialistickch ostrov) do Irku v roce 2005. Dvodem byla dajn absolutn jistota tajnch slueb USA a Velk Britnie, e Saddm Husajn vlastn zbran hromadnho nien", skrv je a je odhodln je pout. (Pane vejku, u tikrt tu byli pnov od policie, vechno vm tu prohledali a kdy nic nenali, ekli, e jste ztracenej, protoe jste rafinovanji") Pedpokldejme pro tuto chvli, e G. W. Bush i T. Blair byli skuten o takovm nebezpe svmi pionnmi institucemi informovni. e fov tajnch slueb neplnili pouze explicitn i pinejmenm implicitn objednvku f svch stt vytvoit pro dlouhodob zamlenou a pipravovanou intervenci mediln pijateln alibi. Pipomeme si souasn, e v Blm dom sed tou dobou republiknsk, tedy pravicov prezident, zatmco v Downing Street bydl labouristick ili socialistick premir Jejho Velienstva. Za takovho rozloen sil by v minulosti bylo s vysokou mrou pravdpodobnosti mon pedpokldat nsledujc vvoj: Londnsk svtlono" bude burcovat kolegy svtlonoe, sttnky soudruhy ze Socialistick internacionly, aby svt proti zloinnmu irckmu zbroji podnikl razantn akci. Nejlpe kdy OSN a NATO spolen vltnou do tce zkouen zem (vcemn kad zem, kter nedisponuje Dobrem postdemokratick demokracie euroamerick ho typu, je pece tce zkouen, i kdy o tom teba jet nev), a nastol zde spravedliv pomry podle zpadnho stihu. Stty se spravedlivmi pomry toti, jak znmo, zbran hromadnho nien nehromad, a pokud, tak je ne ukrvaj ped mezinrodnmi inspektory, protoe dn na sv zem nevpust. Londan by v tto vci intenzivn jednal tak s Washingtoanem. Nalhal by na nj, aby Amerika nezstvala v tto vci stranou, ale brala vn svj dl odpovdnosti na en Dobra proti Zlu kdekoli po svt. Republiknsk prezident by vak pro to neml pli pochopen. Nepipadalo by mu jako dobr npad riskovat ivoty Americkch vojk v nejist a nesmrn nkladn operaci (kterou budou platit amerit daov poplatnci), kdy je mon vyut pokud je vbec nco poteba dlat spoustu nepmch pk, zvlt hospodskch. Invazi!" bude u hystericky jeet socialista, protoe v, e ve svt mus bt nastoleno Dobro, i kdyby se mlo nkomu ublit. Uklidnj se, mladej," bude ho mrnit republikn. Nezapomnejme, e Saddm byl n spojenec proti rnu, proto jsme ho tak nezlikvidovali, kdy si vylpl na Kuvajt. Jasn jsme mu ukzali, e pokud si zane vyskakovat vc, ne je zdrvo, dostane pes drku. Stejn tak nezapomnejme, e jde o jeden z mla arabskch reim, kde vldnou civilov, a ne mudahedni. Co dnes, tyi roky po jedenctm z, tak nen k zahozen. Zachovejme proto klid. A svme to sp chlapcm z tajnch slueb. Pokud Saddm nco opravdu m, oni si s tm porad i bez invaze." Fakt, e se tento rozhovor neodehrl a pokud k nmu byl nbh, tak v opanm rozhozen rol je patrn skutenm klem k problmm, kterm dnen svt el. Proto nen vbec podstatn, zda americk prezident byl nebo nebyl obt zmrn i bezdn dezinformace tajnch slueb. To, eho prezident Bush v citovanm rozhovoru litoval, nebyla toti principiln chybn mylenka na vlku v Irku, ale chybn informace, kter ji rozpoutaly. Kdyby ty informace byly sprvn,
15

vechno by zejm dopadlo astn. Vlka by mon byla, mon ne, ale vsledek by nebyl tak katastrofln, jako byl a je. Pesn takhle len dnes pemlej a jednaj mnoz, kdo o sob tvrd, e jsou nominln pravici, politici oddan svobod, pirozenmu evolunmu vvoji a odprci vizion a pokrok celho svta. V kontinentln Evrop, kde a do zaloen Obansk demokratick strany dn ideov pravice nikdy neexistovala, by se takov nzorov gymnastice lovk nejsp nedivil. Ale e by u i Amerika? V tto souvislosti nen bez zajmavosti pipomenout (podle mdi) skandln" nedorozumn mezi Vclavem Klausem a Georgem Bushem mladm prv z doby vzniku irck vlky. V esk republice prv vldli socialist. Pesto ani ti nevyslali do Irku pravideln vojensk jednotky, ale pouze lkae, poln nemocnici a pozdji instruktory pro vcvik policist. Dokonce ani pro esk socialisty nebyla irck internacionalistick invaze Dobra" v podn americkho republikna dostaten prkazn. Podle vtiny eskch mdi vak lo o jednoznan pozitivn, humanitrn" invazi. Povtinou mlad novini, vrni dobrm tradicm esk urnalistiky, od pdu komunismu (jakmile jim u nic nehrozilo) neochvjn a staten bojuj proti Rusku (ani si staili pes primitivn mku antikomunismu povimnout, e Rusk federace je mezitm spe vspou ostrho kapitalismu, pinejmenm v porovnn se socialistickou Evropskou uni) a bezvhradn miluj naeho novho Velkho spojence na opan stran svta. Kombinace jejich ritulnho" antiklausismu s pvodn nekritickm obdivem k G. W. Bushovi (stejn jako pedtm ke Clintonovi) a jeho hrdinskm inm doznala jeden z vrchol v dramatickm popisovn nechuti, kterou dajn americk prezident vi svmu eskmu protjku nejpozdji od irck invaze choval. Podstatou celho skandlu" bylo standardn pijet americkho diplomata na Praskm hrad v souvislosti s irckou kriz. V soukromm rozhovoru se Vclav Klaus odvil zapochybovat o invazi do Irku jako inn metod een mezinrodnch problm. Zapochyboval tak o oficilnm dvodu pro tuto invazi. Onen rozhovor je dodnes v eskch mdich stigmatizujcm, akoli u dvno vtina Amerian i Evropan (na rozdl od eskch novin) stoj na Klausovch pozicch. Kdo by oekval, e po letech alespo nkte novini uznaj svj omyl a slavnostn a hrd oznm svtu, e esk prezident ml tehdy zase jednou (jako obvykle) intuitivn sprvn odhad, tomu nen rady ani pomoci. Vclav Klaus pochopiteln neml dn tajn zpravodajsk informace, kter by G. W. Bushovi schzely. Jen jsa bytostnm politickm konzervativcem v rozhovoru s velvyslancem republiknskho prezidenta usoudil, e si nejen me, ale i mus dovolit uritou mru ideovho" nesou hlasu. Jako celoivotn ptel Ameriky a obdivovatel jejch republiknskch, svobodymilovnch a demokratickch tradic ml dokonce za svou sttnickou i svtonzorovou povinnost umen" vyjdit obavy ze zpsobu, jakm hlavn svtov velmoc irckou krizi vytvoila, aby seji pot musela pokouet bez ance na spch eit. Skuten skandln na tomto jednoznanm Klausov postoji bylo pedevm to, e tm o nkolik rok pedeel ostatn, nikoli jen evropsk sttnky, kte se zprvu mohli petrhnout loajalitou, aby kdy okupace Irku namsto oekvanho slavnho blitzkriegu" pela do bezvchodn a nekonen obansk vlky a veejnost zaala ztrcet trplivost dvali stejn rozhodn (protoe opt u v main streamu") najevo odpor k irckmu bushovskmu een. Kdo ji nyn odhalil zhadu, pro pravicov americk prezident nhle mysl a jedn jako radikln levik, nebude pekvapen neveselmi zvry, kter z toho vyplvaj. Meninov ten, nechrnn vlhkm teplem stdnho proudn politicky korektnch pravd", by mohl mon tuit, co spolenho m v djinch ztracen kink Aurora z promrzlho Petrohradu na potku jna roku 1917 se stle jet nezapomenutm vstelem dvou letadelprojektil do dvojice budov v New Yorku onoho pjemn teplho rna jedenctho z 2001. Neomarxist vech zem, spojte se! Udlosti nsledujc po efektnm zatku tetho tiscilet, poamericku zvanm 01/09/11, charakterizuje zvyujc se vojensk angaovanost Ameriky i Evropy v rznch stech svta. Na tom nen nic divnho. Socialist vech epoch mli a maj stejnou
16

utkvlou pedstavu, e Dobro a Spravedlnost, jejich jsou vhradnmi majiteli, maj povinnost it po dobrm i po zlm nejen ve svch vlastnch zemch, ale t na zbytku planety. Jejich svatm poslnm je nst svtlo Pokroku i tm, kdo po nm vbec netou, nebo ho dokonce teba vzhledem ke svm vlastnm staletm zkuenostem, hlubokm kulturnm i nboenskm tradicm vbec za pokrok nepokldaj() a chtli by si t po svm, teba i v technologick tm". Udlosti pedchzejc jedenctmu z maj mnoho podobnch charakteristik. Nen proto divu, e se do nich zapletl prezident Vclav Havel. Je pznan (a mnoh de kadentn stny osvtlujc), e pvodn pacifistick levicov intelektul Havel se na vrcholu politick pyramidy kafkovsky metamorfoval (pedevm v dsledku svch nadstandardnch kontakt s prezidentem Clintonem a jeho eskou" ministryn zahrani) v radiklnho neomarxistu. Ukzalo se, jak blzk je jeho nepolitick politika" bushovskmu neokonzervatismu. V posledn fzi svho prezidentovn u pmo chrlil vlenick vzvy k en Dobra ohnm a meem. Humanitrn" vlen operace ho natolik vzruily a oslnily, e aplaudoval i vem preventivnm vlkm" Clintonova nstupce, republikna Bushe (a byl nakonec i mezi evropskmi politiky, socialisty rznch odrd, pokldn za evropskho promotora americkch neokonzervativnch jestb). Je vechno jenom souhra sarkastickch nhod, nebo m postmodern chaos ve skutenosti logick a odhaliteln piny a jaksi by teba perverzn d? Nhody neexistuj. Jde o eufemismus, prozrazujc bezradnost lidsk pchy, marn touc po vevdoucnosti. Je veobecn znmo, e ulechtil" vlen operace, coby metoda en Dobra po zlm, nebyly vmyslem G. W. Bushe. Vynalezl je v devadestch letech prezident Bill Clinton, jen tento originln koncept npravy dle metody" vtlil v dubnu 1999 do doktrny NATO. Humanitrnm bombardovnm" Srbska tehdy Clintonovy Spojen stty vstoupily slavnostn do konfliktu, ktermu nejen nerozumly, ale jen byl pro jejich strategick zjmy na Balkn pinejmenm problematick, respektive zcela nesmysln. Navzdory tomu B. Clinton nepoteboval pozdji elet chybnch" informac tajnch slueb. V Srbsku se nezapinil" vsadkem nmon pchoty, na Balkn neumrali amerit oban, lo o istou technologickou operaci, pi n jen" zniil infrastrukturu a pozabjel bezvznamn obyvatele jaksi neznm vchodn zem. Nen pochyb, e americk invaze do Srbska, formln kryt souhlasem lenskch zem NATO (od roku 1968 se nic lepho nevymyslelo prost proto, e to nen poteba, veejnost tento typ vlek zajm jen jako okrajov druh televizn informan zbavy) byla prostednictvm M. Al brightov patrn nejdleitjm dramatickm dlem Vclava Havla. V kadm ppad se ale humanitrn bombardovn" stalo jeho divcky nejvdnj absurdn frakou. Z neobjasnnch pin dodnes pekvapiv nebyla ocenna Nobelovou cenou mru. V samm zvru devadestch let tak dostalo mezinrodn spoleenstv jasn signl, e en Dobra po dobrm, nebo po zlm", kter po sedmi desetiletch obdobnch experiment socialist nacionlnch a bolevickch na jednu dekdu tm ustalo, je opt modern, revitalizovan a pln chuti. Pro neomarxismus reinkarnaci marxismu po jeho vnjkovm utlumen v zvren fzi rozkladu bolevickho socialismu tak spe neplnovan udlali Vclav Havel a jeho ptel, dva posledn amerit prezidenti, dleitou, neocenitelnou prci. Socialistick vlda Miloe Zemana americk nlety na Srbsko bez velkho naden nakonec podpoila. Ale konec konc socialist maj en Dobra vemi prostedky v popisu prce. Na rozdl od ostatnch lenskch zem NATO z kontinentln Evropy vak u ns u nkolik let existovala siln ideov politick pravice Obansk demokratick strana v t dob hlavn opozin parlamentn strana. V internm bulletinu z bezna 1999 se nkolik tehdejch (i dnench) vznamnch pedstavitel tto strany ke krizi vyjdilo, a vzhledem k tmatu, kter tento text sleduje, je mimodn zajmav ocitovat alespo pr vt. Vclav Klaus, tehdej pedseda ODS, v obshlm lnku bombardovn odmt a v zvru pe: Formln souhlas s nm, co si nemyslm, je pmou vzvou k pokrytectv. ijeme ve svobodn zemi a vyjadujeme sv svobodn nzory bez ohledu na to, e nm bude krtkodob spl no. ... Primitivn antirusismus stejn jako zaslepen ameri kanismus jsou jen jinmi stranami te mince.
17

Na stran stojme v zkladnm ideovm konfliktu konce dvactho stolet, je jasn." Podobn to vid tehdej mstopedseda Miroslav Macek. Krom jinho k: ...kdyby Amerian nepotebovali vyzkouet neviditeln bombardr B2 v praxi, kdyby nemohli vlit od zelenho stolu i z vin, ze kterch nen vidt obti a nen slyet jejich kik... Vlenick pokik, kter spustili nkte et politikov a urnalist, rozhodn nesm bt vyjdenm naich pedstav o NATO... A tyto militantn hlavy vychladnou, budou mt as zapemlet, zda je po skonen nlet svt o milimetr lep ne ped jejich zahjenm. Obvm se, e opak bude pravdou." Tyto dv citace ve vztahu k nsledujcm dvma ukazuj zajmavou vc, kterou si ped tm deseti lety za suvernnho pedsednictv Vclava Klause sotva kdo uvdomoval. e toti u tehdy se kolem klovch ideovch otzek formovalo v ODS neokonzervativn" kdlo, kter se ji stavlo do zatm tich opozice proti pravicovmu konceptu otc zakladatel". Ti, kdo ji tehdy bombardovn z rznch dvod chpali" i omlouvali, se pozdji stanou ministry ve vld Mirka Topolnka, kter se s kosovskm problmem setk znovu na jeho samotnm tragickm konci. Jako pklad ocitujme z tehdejho spolenho stanoviska Jana Zahradila a Petra Nease (Topolnkv ministr socilnch vc): Srbov nejen odmtli podepsat smlouvu, ale dokonce v poslednch tdnech zintenzvnili toky na civiln obyvatelstvo Kosova... NATO... nezbylo ne uskutenit hrozbu leteckch tok... Mezinrodn spoleenstv se mus jasn postavit za zemn integritu Srbska, proti kosovsk nezvislosti a za odzbrojen kosovskch povstalc," pe P. Neas, kter jen o pr let pozdji, a se dostane z opozice do vldy, bude hlasovat pro pekotn rychl uznn nezvislosti Kosova na Srbsku ale k tomu se jet dostaneme. Pro tuto chvli pod jet vypadaly pravice a levice alespo mrn protikladn. Blil se konec tiscilet a navzdory drobnm poruchm zpadn svt vypadal konsolidovan, bonhomn a blahobytn. V Americe skonilo Clintonovo druh volebn obdob a do prezidentskho kesla po tsnm volebnm vsledku usedl republikn, syn nedvnho prezidenta, G. W. Bush. Pro severozpadn tvrtinu zemkoule, kter se o podpovrchov politick proudy vtinou (a zcela pochopiteln) nezajm, to byla nadje, e nov tiscilet zane pokusem zmrnit Clintonovy socialistick experimenty v domc i zahranin politice. e v Americe a v odlesku t ve zbytku svta se opt stane vznamnjm a frekventovanjm stle mn viditeln a slyiteln slovo, kter je pro smysluplnou lidskou existenci od stvoen svta nejdleitj: Svoboda. 11. z 2001: Druh vstel z Aurory Uznvan teoretik mdi Marshall McLuhan vyslovil ji ped lety zkladn pouku: steit je nutno jen mal tajemstv. Velk tajemstv bude steit sama veejnost tm, e jim odmtne vit. Jinmi slovy, velk tajemstv nen teba sloit utajovat, sofistikovan konspirovat, detailn inscenovat. Z poru skho snmu obvinila goebbelsovsk propaganda komunisty. Nacist potebovali zminku, aby se mohli razantn vypodat s konkurennm dikttorskm systmem, kter je do t doby zjevn neohrooval, kter vak potebovali brzy napadnout. Nejlep cestou, jak jednm derem zmanipulovat domc i svtov veejn mnn, byla inscenace dechberoucho divadla, toku na symbol nmeck sttnosti. Nebylo k tomu teba sloit detailn konspirace. Pedstava, e tento neuviteln in zorganizovala sama nacistick propagandistick mainrie, byla pro zrann nmeck vlasteneck ctn nemysliteln. Ve veejnosti se zvedla tsunami nacionalistickho bsnn, a pocit ohroen okamit a definitivn zakotvil verzi, kterou sttn moc nabdla. Vechny pochybnosti, nejasnosti, logick mezery a skeptick hlasy smetla bouliv vlna antikomunismu. Proces s dajnmi hi byl frakou, ale pochybnosti mohli mt jen neptel. Stejn postupovali komunist. V malm jsme si to mohli ut sami bhem politickch hrdelnch proces v padestch letech minulho stolet. Totalitn moc vytvoila fikci protisttnho spiknut ze zahrani organizovanch terorist (jen se tak v t dob jet nejmenovali), kte dajn usilovali o nsiln svren prv nastolenho nejspravedlivjho spoleenskho uspodn. A statisce lid podepisovaly rezoluce dajc smrt pro zrdce. Sama zmanipulovan veejnost vytvoila ze mezi realitou a l. Prv tento typ zjevnch mystifikac (kter veejnost pijme za sv a dr je pak silou rozjetho
18

setrvanku) m na mysli McLuhan. Vytvo-li toti inscentor nejlpe sttn moc dostaten okujc veejn pedstaven, kter zbo i pekro mru bn uvitelnosti, veejnost sama zabrn identifikaci pravho pvodce. V instinktivn sebe zchovn emocionln reakci obklop veker racionln pochybnosti hradbou iracionln dvry v oficiln verzi. Opak by znamenal pipustit, e sttn moc se zcela vymkla veejn kontrole, a e tedy vechny jistoty, na nich dan spoleensk uspodn spov, jsou jenom fikce. Zvlt v demokracich je nco obdobnho zdnliv nemysliteln a s tm manipultoi potaj, na tom spch svho spiknut" stavj. Odhalen se tak stane prakticky nemon, i kdyby bylo jasn, e to, co je pedkldno k ven, se tak, jak je to servrovan, odehrt prost nemohlo. Pispv k tomu inflace krkolomnch medilnch konspiranch teori, budovanch jako zbavn hra kolem kad hlouposti. Tm se banalizuj i ppady dvodnch a vnch podezen, a jejich nositel jsou pak s klebkem zaazeni do kategorie blzn, blouznivc i popra". Doufm, e podstata mcluhanovskho syndromu je nyn dostaten srozumiteln, abych se mohl nadechnout a ci: Jedenct z v New York City se tak, jak nm bylo pedvedeno, zdvodnno a zafixovno, nikdy nestalo. Nemohlo se stt. Obraz, kter politick reprezentace USA (v irm slova smyslu) pro vlastn i svtovou veejnost vytvoila, byla v kadm ppad manipulace, pinejmenm mediln. Plat to bez ohledu na to, zda napklad prezident Bush byl sm manipulovn a nai potomci si msto nho za padest let povzdechnou, e vit tajnm slubm byla jeho nejvt chyba, nebo zda tak on je vdomm astnkem celho podvodu. Klonil bych se vak spe k prvn monosti. Pokud skuten lo o divadlo v reii tajnch slueb, zasvcen prezidenta do cel operace by bylo zbyten riskantn a mlo by smysl pouze v romantickch konspira nch filmech. Pro vytvoen zamlen mediln interpretace neuviteln" udlosti jsou rozhodujc prvn hodiny. Tam prezident mus bt pesvdiv a pesvdiv je, kdy nic nehraje. Ale dokonce i v ppad, e na inscenaci celho pbhu oficiln tajn sluby nemly pm copyright, musely o jeho pprav vdt a zmrn nezashly. Pokud by toti tato premisa neplatila, byla by mdia dvno zasypna oficilnm i neoficilnm vyetovnm vech pochybnost, kter se na hromadch vtch ne sutiny obou mrakodrap navrily kolem dosud nejvt reality show v krtkch, ale hutnch djinch televizn informan zbavy. e jsme se pravdpodobn stali pedmtem nejefektnj manipulace modern doby, je vidt pedevm z dsledk. I kdyby toti vechny udlosti zamlenho obrazu spolu skvle a pesn lcovaly, to, co nsledovalo, je samo o sob zcela dostaujcm dkazem o umlm pvodu cel tragdie. Pokud by toti opravdu lo o zdail tok nkolika odhodlanch muslimskch radikl, jim by se v podstat povedl sttn pevrat v Americe, ale moci se nechopili, protoe o ni neusilovali, stejn jako viditeln neusilovali o vnitn rozvrat nenvidnho neptele, satana souasn epochy", byli bychom svdky nejbizarnj udlosti v lidskch djinch. Pak by jedenct z byl pouze surrealistick i spe patafyzick studentsk mejdan. Amerika by se v reakci na toto ponen (protoe o nic jinho by nelo) uraen uzavela svtu a dalch deset let by se zabvala pebudovnm systmu svch tajnch slueb, sttnho a vojenskho apartu, kter spolen katastrofl n selhaly. Stal se vak prav opak. Kysel ovoce stromu mystifikace, kter od t doby jme, m vechny znaky toku na samu pvodn svobodnou podstatu Spojench stt americkch a jejich evropskch spojenc. Jedenct z a tok na twins" eeno jazykem kultovnho americkho serilu Twin Peaks nebylo tm, m se zdlo bt". Pravdpodobn lo o mediln ouverturu skutenho toku, kter nemusel bt dokonce v pravm smyslu slova konspirac. Ve ukazuje navc na to, e ideov (nikoli provedenm, ijeme pece jen v ponkud vylepen technologick dob) nelo o originl. e jsme byli svdky respektive obti druhho vstelu z Aurory. Pro mlad tene na vysvtlenou: komunistick mytologie k, e v Petrohrad se v listopadu
19

1917 vzbouili Rud nmonci na kinku Aurora. Jejich vstel z lodnho dla byl signlem k zapoet bolevick revoluce. Masy se daly do pohybu, zatoily na symbol moci Zimn palc a naplnila se tak slova Marxova Komunistickho manifestu: as oponou trhnul a zmnn svt. Historicky je to samozejm nesmysl. Aurora nikdy svm vstelem nedala signl k toku na Zimn palc. Povst o tom se vak stala mantrou, kterou v zemch, je pohltil komunismus, znalo kad mal dt. lo o mediln dobe pouit headline. Vdce revoluce V. I. Lenin, nemaje k dispozici televizi, nechal o t udlosti natoit film. Rommv dokument" je samozejm hran fikce, kterou vak, stejn jako Auroru, m vtina z ns (nad ticet, eeno se strnoucmi Beatles) ve sv zkladn pamti. Lenin dobe vdl, pro si musej puist, chtjli ovldnout spolenost, osvojit zkladn pouku, e ze vech umn je pro ns nejdleitj film". Lid se maj stt pmmi svdky" (na vlastn oi", eeno s infozbavnm poadem televize Nova) udlost, kter se nikdy nestaly, nebo se staly jinak. Tot vdl Joseph Goebbels, proto dodnes mme k dispozici zbry hocho skho snmu, slavn jedenct z" nacistick moci. Koneckonc vdl to u csa Nero, ml pouze smlu, e do vynlezu pohyblivch obrzk schzelo jet pr stovek let. Jeho zaplen ma bylo typickm "jedenctm zm", startujcm obrovskou kampa proti kesanskm teroristm" ohroujcm Ameriku antick epochy. Ale vzhledem k relativn nimu potu respondent se nakonec bez CNN obeel. Povimnme si dleit vci: e m zaplil Nero, nikoli kesan, sk snm sami nacist a e z Aurory dn Rud revolun nmonci nikdy nevystelili, vme jen proto, e stojme na stran vtz. Jsme ddici vtz kesan, protinacistick koalice, zpadn kapitalistick civilizace. Djiny vdy p vtzov. Ti nm odhaluj podvody" svch protivnk, jim ovem ve sv dob veejnost upmn a opravdov vila (krom nkolika bezvznamnch popra", s nimi to a do dnench dn vetn dopad obvykle prvem silnjho patn). Druhou dleitou vc, kterou je nutno vnmat stejn vn, je to, e bolevit i nacistit socialist nevytveli sv propagandistick mystifikace se zvrhlm zmrem, aby nastolili Zlo. Naopak, jejich upmn a zancen vize smovaly zsadn k nastolen Dobra a jeho rozen po celm svt. To teprve zptn pot, co prohrli vidme hekatomby zavradnch, dolh k nm kik muench obt, zniench ivot, nadj, talent. Probrme se donedvna psn tajnmi komunistickmi a nacistickmi archivy, a kme si: aha, takhle to tedy bylo! Tohle a tohle zinscenovali vlastn docela primitivn, a lid jim to batili navzdory absurdit cel vci. A spolupracovali na tom s nimi vdom! ti, o nich bychom to nikdy neekli, intelektuln elity, spisovatel, umlci, fi lozofov jak je to mon? Kroutme hlavami, divme se a pipadme si proti tm minulm podvedenm nesmrn pouen, chyt a nepolapiteln. Nm by se nco takovho pece stt nemohlo. Opravdu ne? A jedenct z? To, ejste paranoidn, jet neznamen, e vs nepronsleduj. Nedvno jsem v rozhlase zaznamenal pozoruhodnou anketu. Otzka znla: vzpomnte si, kde vs zastihla jedenctho z zprva o toku na newyorsk dvojata, a co jste v tu chvli dlali? Pamatovali si prakticky vichni. Kad, kdo neije zcela mimo realitu, v, co dlal jedenctho z. Nen to asn? Sp vysoce podezel. V kadm ppad je z toho patrn, e si nkdo pinejmenm ikovn pohrl s va individuln a na kolektivn" pamt. Zkuste naopak zcela nhodnmu publiku bez ohledu na jeho vk, zliby, sociln postaven, politick i nboensk preference promtnout zbry letadel narejcch do budov na Manhattanu. Bude jen promile tch, kdo situaci plus mnus pesn neidentifikuj. Dokonce budou schopni pidat minimln interpretan legendu: tok islmskch terorist na Ameriku. Dnes ji existuje rozshl textov i obrazov publicistika prokazujc, e oficiln verze udlost z jedenctho z je ir nesmysl. Bylo vyrobeno i nkolik vnch film (ani jedin veejnoprvn" evropsk televize dn z nich nikdy neodvyslala), napsna ada knih, lnk, seril. Vechny se, vcelku pochopiteln, to kolem tho. Rozebraj postupn udlost za udlost, snmek za snmkem, sekvenci za sekvenc. Hovo znovu se svdky i astnky. Je to jist vzruujc
20

ptrn a jeho protagonist, kte nechtj slouit za hloup oveky, si nelze ne vit. Kad, kdo m zjem, me si najt na internetu teba alespo nkter nejznmj filmy (Zero: An Investigation Into g/11, Thejersey Girls, nebo gn In Plane Site a dal), kter ho do problematiky docela slun uvedou a zorientuj v n. Tento text vak m jinam, take len nesrovnalost, evidentnch podvod a manipulac (by pro nezasvcen asi senzan") ped, v prbhu i po toku," by spe zamlovalo to nejpodstatnj, m se kupodivu vtina profesionlnch ani amatrskch vyetovatel v podstat nezabvala. I kdy jde o nejdleitj otzku vech detektivek umlch i skutench: qui bono? V prospch se to vechno udlo? Za n toti, nejve na stupni obecnosti, se rsuje ta opravdu nejdleitj: pro? Ne se na ni pokusme odpovdt v jednom monm a pravdpodobnm ezu", povimnme si jet jedn zajmavosti: stle stoup poet tch, kdo navzdory nemnn oficiln propagandistick verzi pochybuj o tom, e ve bylo tak, jak v televizch na vlastn oi" vidli. Ve Spojench sttech, podle rznch przkum (s dsivm, a vlastn tak docela pznanm rozptylem, kter k nco podstatnho o jednom z dleitch nstroj medilnch manipulac), jde o dvacet a padest procent populace. Za extrmn zajmav vak pokldm, e i v echch tm ti tvrtiny dotzanch nev oficiln verzi. Bez ohledu na seriznost tohoto przkumu je jasn, e pjde o vysok slo, a jet se k nmu vrtme, protoe je opt symptomatick. Nen pekvapiv, e vtina naich seriznch" mdi se pochybnostem kolem jedenctho z nadle ostentativn nevnuje. Bylo by to nco podobnho, jako bt popraem" tzv. globlnho oteplovn (ne-li neho horho, kriminlnho). Jednou z mla vjimek se stal asopis Reflex, jeho slo 50/08 zjemcm o problematiku rovn doporuuji. Pokldm za vrchol spravedliv poadovan obansk statenosti, pokud autor, kter se s nosnou pedpoja tost postupn seznamuje s vtinou zsadnch argument, je nakonec vhav odmtne s tmto srozumitelnm zdvodnnm: Ano, v oficilnm vkladu udlost 11. z je ada nejasnost. V Nrodn komisi proti teroristickm tokm na Spojen stty, je byla zaloena dle ne rok po pdu Dvojat, aby ve vyetila, psobila ada lid, o jejich nezaujatosti je mon s spchem pochybovat, a vsledky jej prce jsou neuspokojiv lze dokonce tvrdit, e v mnoha ohledech ml, manipuluje s fakty a prokazateln brn hlubmu zkoumn nkterch nejasnost. Ovem mezi kritikou oficilnch zvr vyetovn a tvrzenm, e jde o jedno velk spiknut, je pece jen pr krok. Pro m osobn je to pr krok nad propast nihilismu. Jestlie by toti bylo mon naplnovat spiknut, v nm jsou zapojeny nadnrodn firmy, tajn agenti, armdn piky, demokrati, republikni, pak nem smysl chodit k volbm. A pokud o tom vem zmrn ml i vechna vznamn mdia, pak nem smysl sledovat televizn zprvy a st noviny. Znamen to uvit, e nae zpadn spolenost ve svch zkladnch principech naprosto nefunguje. (...) Riziko nhodnho odhalen je pli velk, ale pro zastnce konspiran teorie, kte v ve zkorumpovanost a zaujatost vtiny mdi, je to malichern argument." Ji dlouho nejsem fredaktorem asopisu, z nho jsem citoval. Pi ten tchto zoufalch slov mho (mn osobn neznmho) mladho kolegy jsem toho vak snad poprv zalitoval. Asi jako bval entomolog, kter nhle po letech zahldne exempl druhu, kter ji pokldal za nenvratn vyhynul, a jen si pece jen prodlouil svou existenci proti vem pedpokladm o okamik dle. Ta slova jsou krystalicky asnouc, tm hluboce ilustrativn a vstin pro vtinov postoj bnch slunch lid. Ti prost a je jich ve vech spolenostech vetn na vtina z pochopitelnch sebeo-brannch dvod nemohou pipustit, e je vldy a mdia podvdj. To by pro n it v pravidlech tto z jedn strany blahobytn, z druh strany chud a obtn civilizaci pln ztratilo smysl. Svou obecnou dvrou (a vlastn pn Bh za ni zapla) v elementrn poctiv grunt svobodnho spoleenskho systmu, v nm ij, pracuj, vychovvaj sv dti a utrcej tce vydlan penze, sice na jedn stran stabilizuj cel systm a brn tomu, aby byl pli snadno vykolejen, souasn vak paralyzuj monost odhalen i velkch a zsadnch podvod a manipulac nebo pedevm prv tch. Prv ped tm varuje Marshall McLuhan. m vtch, tm nepravdpodobnjch.
21

Je tud principiln omyl vit i spolhat na to, e existuje riziko nhodnho odhalen. Nebo e je dokonce velk. Naopak, vbec neexistuje! To by pedpokldalo nebezpe pln zmny paradigmatu, a tm t ohroen jakkoli spornch a pochybnch jistot. Pro by to kdo dlal? Dokumentuje to prv sm osud ptrn po pravd o 11. z 2001. Vechny nejvt nespojitosti a nesmyslnosti byly pece dvno odhaleny, zveejnny a nic se dle nedje! Mlad novin o tom nape poctiv lnek pln pochybnost a nikde na to nikdo nereaguje. Nebo j teba ano. I ti rozhoen demonstranti na fotografii zmnnho lnku, komentovan podtitulkem: Demonstrace v New Yorku. Neochotu pihlsit se k chybm, kter tok umonily, a zamlovn vlastn odpovdnosti si mnoz vykldaj jako dkaz spiknut." Vtinovho obana to dlem nezajm, protoe m v ase pln vedn starosti a ptrn po njakch sttnch podvodech jak je zvykl pat spe do oblasti televizn a filmov zbavy typu Fakta X. Dlem m za to, e kdy by lo opravdu o nco vnho, mdia s tm dve nebo pozdji vyrukuj a bude z toho skandl". Co je zvl pikantn dvra v na technologick dob, v n vtina manipulac ve veejnm prostoru, tch rozshlejch pak zsadn, m schvalovac raztko medilnch kartel. Co takhle se zeptat v esk televizi (ppadn v kterkoli evropsk televizi veejn sluby"), zda odvysl nkter ze zmnnch dokument? Ale nakonec ani to nen nejpodstatnj. Protoe v tomto ppad (a mnoha podobnch) nen, jak se ukazuje, nakonec nejdleitj ani to, jak ve doopravdy probhlo. Jinak eeno i kdyby napklad na chvli prv neplatily nkter fyzikln zkony (co, jak v kad konzument Hollywoodu, nikdy nelze vylouit), a ve probhlo vcemn podle oficiln verze, take vechny nejasnosti" by bylo mon shodit ze stolu v kompromisnm zamruen (Je mon, e nkte klov lid uvnit administrativy tuili, e se mon nco chyst, a nereagovali na to adekvtn drazn." /Krytof Kozk/), na ideov podstat i praktickch dsledcch cel udlosti by to vlastn stejn nic nemnilo. Protoe nezapomnejme na to Aurora ve skutenosti pece tak nikdy nevystelila, a celm generacm to dodnes nevymluvte! Podle plod poznte je Jedna z vnjch konspiranch teori tvrd a m k tomu docela slun argument e vechno vetn AlKajdy je vtvor americkch tajnch slueb. Bez ohledu na to, zda tomu tak je, i nen, jedno je zjevn: kdyby nebylo Usmy Bin Ldina, musel by ho Hollywood prezidentu Bushovi vymyslet a nechat virtuln oivit medilnm mem znaky Rabi Lw. Osobn se klonm k nzoru, e Usma (v podob, v jak ho cel svt zn z jeho komickch televiznch projev") nikdy neexistoval. Nikoli proto, e bych byl pvrenec konspiranch teori (navzdory tomu, e na n vechno ukazuje), ale protoe se pece jen neskromn pokldm za jistho znalce mdi, jejich metod a psoben. Pro Bin Ldina, podle mch znalost, z toho plyne smutn zvr, e pokud existoval (i existuje) njak jinak, ne jak ho znme z mdi, je mu to houby platn, protoe stejn neexistuje. A to navzdory zkladnmu axiomu mediln manipulace, e pokud nco neexistuje, jet to vbec neznamen e to neexistuje, ale to u bychom se poutli na prh odborn debaty, kter nen smyslem tohoto textu, nebo krom jinho by nikoho (prvem) nebavila. Spe jako zbavnou vloku uinm radji malou praktickou exkurzi do vech tch existenc a neexistenc, protoe s nstupem spsonosnho Baracka Obamy do adu americkho prezidenta jeli moje vaha sprvn se vci kolem Usmy zanou brzy hbat, take ten dostane hezkou pleitost ovit si alespo nkter tvrzen na vlastn oi" v nedalek budoucnosti, o n pece zatm nic nevme: Pokud Usma neexistuje, znamen to, e ho nelze ulovit. Z toho plyne, e uloven bude. Televizemi se prokutl nejsp i jeho uznut hlava, odbornci potvrd nade vi pochybnost jeho DNA a Ldinovic rodina mu z vt sti ani nepijde na poheb. Pokud ovem Usma opravdu existoval i existuje, nebude nikdy chycen. Pravdpodobn jednoho dne zhadn zmiz jako onen povstn Golem a pestane o sob navdy dvat prostednictvm sv oblben televizn stanice vdt, take nakonec nm, jeho vdnm serilovm divkm, nezbude, ne s tkm srdcem vzt na vdom informace oven ze dvou na sob nezvislch zdroj", e
22

zahy nul kdesi v afgnskch horch na nsledky akutnho palu nebo chorobn trudnomyslnosti. Nebude to pln jist, ale hlavn e jsme se toho bla navdy zbavili. Za mn pravdpodobn pokldm, e Hollywood dostane zakzku natoit njakou vojenskou operaci (viz Vrtti psem), pi n mnohaetnho dritele teroristickho Osca ra roztrh zsah rakety nebo nco podobnho. To by toti mohlo zase zvednout vlnu islmskho nsil jako odvety za jeho potupnou, a muednickou smrt. A to v nsledujcm obamovskm" obdob velkho smen vbec nepjde, ba prv naopak, zane to bt nepopulrn. Dobr na tom je, e islm u brzy pestane bt synonymem pro Zlo. Nebo si to tak alespo skuten tvrci chystan nov" americk zahranin politiky bezpochyby pedstavuj. A pokus se o to vemi prostedky, i kdy nen jist, jak rychle budou spn. Divadlo islmskho terorismu bylo jedenctm zm rozehrno pece jen na dosti vysok rovni, a mdia pod akoli se to asto u nezd dlaj stle jet lid. A nkte si navc chtj o sob myslet, e maj vlastn (vte mi, vm co km) nzory. A tak i onak zahraninpolitick linie, odstartovan jedenctm zm, dozn vbrzku znanch zmn a prav. Pokud chceme zjistit nco podstatnho o skutenm pozad jedenctho z, musme se pedevm vnovat tomu, co pineslo. Uet to bude kormutliv pro vechny, kdo v ve svobodu ve vech jejch projevech jako v jedinou cestu ke smysluplnmu ivotu v kreativit a z n pramenc prosperit (kalo se jim prost pravici). Spokojeni budou naopak neomarxist, neotrockist prost nov bolevici veho druhu v modern stienm, tentokrt zelenm ochrannm zbarven. (Bylo by tragickm omylem zamnit je s pozstatky nkdejch poctivch" rudch komunist. Ti k nim v dnm smru nepat.) et hovo jednoznan svt po osmi letech je opt o mnoho nesvobodnj. Stty zskaly dal technick prostedky a legln metody ke kontrole soukrom oban, firem, t a finannch tok. Mantra mezinrodnho terorismu (obas doplnn nzornou agitan ukzkou v nkter evropsk metropoli) poslouila jako ideln prostedek k prosazovn stle tuch a explozivn se mnocch zkon na omezen prakticky veho, co dosud jet alespo zsti zbvalo v soukromm vlastnictv (soukrom napklad). Vcemn obecn shoda dnes naopak panuje v tom, e vechny americk zahranin intervence a mise, kter jedenct z odstartovalo, skonily katastrofou. A svt je po nich paradoxn mnohem mn bezpenm mstem nejen ve srovnn s dobou, kdy se hroutil komunismus, ale i s dobou ped koncem tiscilet. Ke skutenm stle pouze formln a alibisticky eenm problmm hladovjcho tetho svta," zvlt pak nemocn Afriky, kter ostentativn nikoho (krom tichho kroku nskch obchodnk) z velkch svtovch hr nezajm, se pidaly neekan opt problmy nboensk. Kesansk, judaistick a islmsk svt a se obrac ke stejnmu Bohu proti sob stoj v podobn nesmyslnm napaen jako ped tisciletm. Tohle e se vechno stalo za prezidentovn americkho republikna, nslednka Ronalda Reagana? To je pece naprost nesmysl, protimluv! Ml by bt, ale nen. Prv v tchto paradoxech lze najt jednoduch kl k jedenctmu z bez ohledu na to, kdo za nm stl jako bezprostedn organiztor a realiztor. Proto nakonec nen nejpodstatnj, zda pravda o hororu na Manhattanu nkdy vyjde najevo. Ve, co nsledovalo po onom rnu, kdy dv letadla narazila do dvou kancelskch budov v New Yorku, stejn tak jako mnoh, co tomu pedchzelo, bylo v protikladu k ideovm principm americkho politickho republiknstv, jeho oddanosti svobod, jeho antirevolucionskmu konzervatismu vychzejcho z pevn kesansk vry. To ve za vznamn asistence nepochybnho kesana, texaskho konzervativnho republiknskho politika George Walkera Bushe. Objasnn tto zdnliv zhady je automatickm eenm pro vechny, kdo z toho vychzej. tyictm tetm prezidentem USA zvolen marxista! dn takov novinov titulek se v okamiku prvnho (ani druhho) volebnho vtzstv G. W. Bushe nikde neobjevil. Dokonce ani v seriznch" mdich. Nejen proto, e by pro n nebyl pitaliv, ale a to by na nm bylo nejskan dlnj a odporujc souasn urnalistick praxi nkdo by ho mohl pokldat za relativn pravdiv. Za
23

skandln by se pokldal v esk republice, pesn eeno v jej elitn" umleckournalistick sti, kter si vzornm antikomu nismem l sv vtinou oprvnn komplexy viny z dob totality. V Americe by to bylo sp naopak, pokldalo by se to za pikantn a zajmav. Protoe znm skutenost, e vznamn lid (a cel thinktanky) se silnm vlivem na piky republiknsk strany maj bolevickou trockistic kou minulost, u dvno nikoho nepohoruje. Od jist doby se to dokonce povauje za intelektuln pjemn provokativn, asi jako kdy japci" zaali nosit ke klasickm konzervativnm oblekm tenisky. A pineslo to obdobn plody. Nov pohled na konzervativn hodnoty z hlediska republikn, na nov cesty jak v modern dob uchrnit americk sen o svobod. Jak deratizovat" ve, co nen stieno podle idelnch mr" americk demokracie, a co je proto podezel. Tomuto novmu smru v americk republiknsk stran se zaalo kat neokonzervatismus. U jeho zrodu stli zatkem sedmdestch let bval marxist a trockist typu Irvinga Kristola (jet v roce 1983 byl podle vlastnch slov hrd na sv nkdej lenstv ve 4. komunistick internacionle). Pro pesnost je nutno dlat mal dltko mezi starm a mladm Kristolem, a tedy dvma generacemi neocon, jak se jim k. Lid jako Norman Podhoretz popisuj, e k odchodu od radikln levice dospli pod vlivem rozvratu socilnch struktur koncem edestch let. Pod dojmem nstupu komunismu vude ve svt si ekli, e jestli se tomu americk civilizace nepostav, demokracie vude na svt zanikne. Tohle byl zdroj jejich konverze." (Bohumil Peinka, Revue Politika, prosinec 2008) Pokud m nyn nkdo opt pocit dj vu, ani trochu se mu nedivm. Velmi to pipomn (v ideov i asov rovin) generaci eskoslovenskch reformnch komunist z roku 1968, kte se po nespnm pokusu o mocensk ovldnut jejich strany a nsledn normalizan exkomunikaci stali jdrem Havlovy Charty 77. Sdruovala cel spektrum vtznmi prosovtskmi loutkami odkopnutch bvalch soudruh v rozpt od reformnch pravik" a k maoistm a trockistm. Ti vichni se nhle zaali obvat o svobodu a demokracii, apelovali na nebezpe en komunismu sovtskho typu ve svt a nkte, snace se vylepit totalitn reim (kter pedtm pomhali instalovat), v interpretaci normaliztor peli k pravici". Stejn tak jako amerit marxist a trockist se vak v principu nezmnili. I po sv konverzi zstali pesvdeni, e svt je mstem pro hrtky jejich viz. Oni jsou jednou tmi vyvolenmi vizioni a vize je pro n vc ne cokoli jinho. Infiltrovali pravicovou entitu a naroubovali do n pedstavu, e se svtem je teba nco zsadnho udlat. Teba, e americk demokracie je nejdleitjm rysem souasnho svta a e je proto nejen nutn, ale zcela legitimn ji it po celm svt. Prost si definovali nov Dobro," a vrni sv pvodn ideov vbav byli odhodlni je exportovat (jako bolevici socialistickou revoluci). V obdob spnho prezidentovn Ronalda Reagana byl vliv neokonzervativc jen sten, ale existoval a zdokonaloval se. V bipolrnm svt bylo samozejm uplatnn ideologie neokonzervatismu jednak logitj, jednak srozumitelnj, pedevm vak charismatick a talentovan prezident Reagan pustil do sv politiky jenom tolik prvk neokonzervatismu, kolik v souboji se sovtskm konkurentem bezprostedn poteboval. Byla to vehovudy teze o Sovtskm svazu jako i zla" a z n vyplvajc vtzn" hollywoodsk verze leninsk filmov politiky" v podob psobivho scifi projektu Hvzdnch vlek. Pznan pro nj bylo povimnme si dobe e vnjkov, inscenan byl tak pesvdiv, e okouzlil" i star sovtsk praktiky analytiky. V dsledku toho pravdpodobn uzbrojil a hospodsky rozkymcel zkamenl sovtsk gulak natolik, a pivedl do Kremlu Michaila Gorbaova. {Pirt:to sou kecy, Sovtsk Svaz nebyl uzbrojen, Rockefeller nesklzel na sjezdu KSSS protoe, zvodili ve zbrojen, americky program satelitu nebyl prozastaven jen tak pro nic zanic, aby byl SSSR 'prvn' ve vesmru, SSSR byl od zatku a do konce zen a financovn ze zpadu, od tch kufr plnch penz ze ktermi cestoval Trotsk z USA a byl na hranicch s Kanadou zadren a proputn a na osobn zsah prezidenta Hoovera, nebo ten zapeetn vlak pln penz, kter jel pes 3 evropsk stty, kter vdli, e je uvnit smrtc virus id Uljanov - Lenin, rozpeetn a
24

aktivn a v Rusku, Gorbaov si sm zvyoval kvty na mrtv lidi, byla to stejn kurva jako vichni pednm. Dvod pro soudruh Hjek pouv tuto le o 'pirozenm pdu' komunismu je asi aby zakryl skutenosti tkajc se 'think tanku' Prognostick stav, odkud Vclav Klaus i Milo Zeman oba pochzeli a jejich 100% kontrolu KGB ped zmnou reimu a dvodu pro je dnes tak proti monolitickmu spiknut zpadnch vldnocch rodin. Viz seznam vldnoucch rodin : Committee of 300 od autora Johna Colemana } Propagandistick a manipulativn (umleck) hodnota inscenace Hvzdn vlky, pi n na zemsk orbit do sebe narej ltajc stroje a za psobivch svtelnch a zvukovch efekt se vzjemn destruuj, byla jist zvratn, dobov nedostin, technicky vak sporn. Mla tolik dr a nedostatk, tolik toho nelcovalo", e zejm kdyby sovti v t dob popli vce sluchu pochybujcm tajnm slubm, nerelnost inscenace by odhalili. Oni vak uvili velikosti nebezpe" a Reaganov neoconsk" odhodlanosti it hodnoty svobodnho svta" za kadou cenu a kapitulovali. Takzvan neokonzervativn revoluce pinesla do svtov politiky prostednictvm klovch spojenc Ronalda Reagana a Margaret Thatcherov naas snen akci socialistick internacionly a poslen princip svobody. Brzy se ukzalo, e lo pouze o doasn a navc tce zaplacen vtzstv, protoe oba politit velikni, zosobnn nadje na svobodu, souasn poznamenali svt zrozenm dvou chorobnch ideologi, kter ns dnes dus. Nebo dobr mysly, jak znmo, dld cestu do pekel. Byla to Margaret Thatcherov, kdo si vymyslel globln oteplovn". A to v dob, kdy (stejn vdci" jako ti dnen) klimatologov prv hrozili pichzejcm globlnm ochlazovnm", v nm cel zem zmrzne a ivot na n vyhasne. Jene pedsedkyn britsk vldy prv bojovala totln vlku s hornickmi odbory, take potebovala zavt doly a orientovat se na jadernou energii. Sprvn pochopila, e k tomu potebuje vdeck zdvodnn", e uhl je nebezpen nejen pro Britnii, ale pro celou planetu. Mediln to sice skvle fungovalo, jene, jak se ukzalo, lo o smlouvu s blem. Zaloila toti a mohutnou finann injekc uvedla do chodu dnes tragicky slavnou" organizaci (ICCP), kter spolu s A. Gorem dostala za oteplovac podvod nedvno Nobelovu cenu. elezn Margaret mla pro vdce jasn zadn s vysokou clovou prmi: obrtit ve veejnm mnn paradigma z globlnho ochlazovn na globln oteplovn, v nm fosiln zdroje nejen nejsou poteba, ale jsou pmo zhoubou ivota. Stalo se a dnes tento kabaretn nesmysl pat k zkladn zbrojn vbav tch, proti kterm ji vynalezla: ddic radiklnch odbor, souasn zelen bolevick internacionle. A po zdech Ronalda Reagana zase ve v tichosti v Americe vyplhali reinkarnovan marxist a trockist neoconi. Pomsta sentoru McCartneymu, Americe a celmu svtu po padesti letech... Guruov neokonzervatismu ovem definitivn poslili pedevm v dsledku Reaganova fantastickho politickho spchu vtzstv ve studen vlce. Jejich pravicov marxismus* nicmn naplno expandoval, kdy se americkm prezidentem stal osobn mil, ale politicky nevrazn a slab George Bush mlad. (Dnes existuj ve Spojench sttech tyi(!) vznamn neokonzervativn thinktanky. K jednomu z nich ostatn pat i nezvolen John McCain.) Marxistick principy politiky republiknskho neokonzervatismu, jim intelektuln i manaersky slab G. W. Bush nakonec zcela podlehl, se v jeho dvou funknch obdobch konen mohly uplatnit naplno. Ve vnitropolitick oblasti lze jejich metodu charakterizovat jako tvrd jdro s mkkm obalem". Primitivn a politicky niiv idea tzv. all catch party (strany pro vechny, jako stvoen v Havlov terminologii strany jsou pro stranky, OF pro vechny") vedla k rtorickmu a poslze i faktickmu pochodu doleva (eufemisticky do stedu"), tedy k pibliovn se demokratm, a nakonec i k jejich programovmu vykrdn, ili k vprodeji princip svobody. To byl nakonec jeden ze zkladnch dvod vysok mry regulace finannho sektoru (a vyfouknut hypotn bubliny), je vedla k finannmu krachu 2008. V oblasti zahranin politiky G. W. Bush navzal na Clintonovu strategii humanitrnch vojenskch intervenc". Avak aby tuto vznamnou mylenku (po Leninovi, Stalinovi a Brenvovi) a tak praxi vdeckho komunismu" mohl uinit svtovou realitou, muselo pijt nco
25

zsadnho. Bipolrn svt neexistoval, s nm padla i e zla". A marxistick vtev neokonzervatismu z djin dobe vdla, e mus definovat (tdnho) neptele. Jen proti nmu m morln prvo" zatoit kdekoli na svt. Jen ten opravuje kamkoli vyvzt revoluci, respektive demo kracii a tak sc preventivn brnit en novho nebezpe. A souasn, co je vlastn nakonec nejdleitj, velk neptel, kter um pekroit hranice zem a operuje pmo ve Spojench sttech (Evropsk unii), dv regulrn pleitost podznout pil obanskch svobod, vynutit si legln vstup do individulnho i podnikatelskho soukrom, a dostat tak nakonec celou spolenost jet hloubji pod sttn dohled. V rmci ochrany svobod a bezpenosti pochopiteln. Pokud aktuln neptel nen, bude stvoen. Ped oima celho svta. V pmm penosu. Nejlpe, budouli Spojen stty napadeny vnj velmoc. Protoe dn takov reln neexistuje, bude virtuln stvoena spolu s neptelem. Jeho vlast bude bez hranic. Po celm svt. Nebo v takovm ppad lze podle poteby vojenskou intervenci provst kdekoli a kdykoli, vdycky bude spravedliv a obhajiteln. Vdycky souasn ponese nikoli jen praktickou podobu, ale t idealistick tos obrany svobody a demokratickch hodnot zpadnho (myleno americkho) svta o kter, nemylme se, neokonzervativci opravdu upmn usiluj. Jene, bohuel, za kadou cenu. By by j, v ppad nezbytnosti, muselo bt teba i stvoen nov (jist jen doasn") diktatury. Prost takov obyejn spe neomarxistick ne neokon zervativn sny. V Blm dom je zaali uvdt v ivot perozen" nedvn Marxovi ideov nsledovnci. Paradoxn tak zvolenm G. W. Bushe, osobn jist autenticky zapshlho antikomunisty vstoupil Karel Marx hlavnmi dvemi do Ovln pracovny Blho domu. A jako vude jinde na svt, kde se v njak modernizovan podob objevil (a jet objev), zapoal brzy produkci dalm dlem oblbenho serilu operace Trval svoboda. Pedevm proto existuje dosti reln monost, e 11. z opravdu zorganizovaly tajn sluby USA. Onoho krsnho zijovho rna kamery I jak to astn nhoda! zaznamenaly zblesk z kannu. Staily dva vstely a ve na Manhattanu se brzy (pravdpodobn strachem, nebo kvli aktuln absenci fyziklnch zkon) zhroutily. Jak to ndhern a zcela neuviteln zkza! Svtem v ozvn dunla pak cel roky zprva, e islamist zatoili na Spojen stty. Neuviteln se stalo skutenost. Kdo nev, a nikam nebh. A zstane spolu s ostatnmi pilepen k televiznm obrazovkm. Uvid psobivou zkzu ze vemonch hl, zbr a sestih na vlastn oi prakticky v pmm penosu. A pak znovu jet alespo milinkrt v prbhu vypalovn t napt ji posvtn pravdy zbrusu novho paradigmatu potku tetho tiscilet do pamov matrice stamilin mozk. A pokud nkdo pochybuje, je napt blzen, popra, spojenec terorist, fantasta, anebo vechno dohromady. Jinak nen teba nic dokazovat ani obhajovat. Veejnost se 0obhajobu neobhajitelnho postar, pod detnkem medilnho mruen, svou vrnou nedvrou sama. Post coitum triste, aneb vlka je sexy, jen pokud je krtk a vtzn. Zda 11. z 2001 bylo propagandistickou mediln ouverturou k zahjen neobolevick revoluce, nelze samozejm jednoznan ci. V kadm ppad tato udlost nese vechny znaky hollywoodskho scne. Vlastn proveden 1oficiln verze cel udlosti jsou v kadm ppad pinejmenm zoufale drav. Pro tuto chvli vak nespekulujme jak, ani kdo. Pijmme tak ji zmnnou minimalistickou variantu, kterou by dnes jako optimln vchodisko z problmu patrn rda pipustila i oficiln msta: e toti o chystanm toku kdekdo mohl vdt, ale vichni ve vzcn shod podcenili ne bezpe. Prost i kdyby jedenct z Amerian sami nezorganizovali i neinspirovali, tajn sluby o ppravch toku urit vdly a nechaly ho probhnout. Bylo mon ho skvle propagandisticky vyut k zahjen operac v mnoha stech svta, do nich by se jinak armda Spojench stt dostvala daleko obtnji, zbyten elc svtovmu veejnmu mnn. A vlka na vvoz demokracie pece mus bt nejen vzneen, ale tak populrn. Nic novho. Pearl Harbor slo dv, chceme-li. Cynick zneuit otesen a zrann obansk hrdosti Amerian, kombinovan se zdenm z neptele, kter se zjevil ped branami opt stejn
26

neekan, jak to obvykle in hanniba lov vech epoch. V okamit reakci zahjila Bushova vlda intenzivn tok proti do t doby virtulnmu nepteli v podob mezinrodnho (islmskho) terorismu. Fakticky ho tm stvoila, a okamit mu vypovdla vlku. Svtovou, protoe terorismus, nemaje hranice sv vlasti, je vude. Od tto chvle mli Bushovi neoconi prostednictvm svho odhodlanho prezidenta prvo udeit kdekoli. A nebylo teba pipravovat dal teroristick toky proti Spojenm sttm. Neokonzervativn ideologick manul preventivn obrany (ideov klon principu tzv. pedbn opatrnosti" v podn jin vtve revolun Internacionly zvan Globln oteplovai) hovo jasn a naim um nepjemn povdom: na prvo preventivnho deru (znien, zastelen) sta toliko schvalovn atenttu nekuli ukrvn atenttnk (skuten i virtuln) i jejich spolupracovnk vetn potencilnch. O Usmovi ji byla e. Nejznmj lotr novovku m proti svmu zejm nejblimu slavnmu kolegovi Adolfu Hitlerovi jednu pozoruhodnou pednost. Od chvle, kdy zpravodajsk sluby oznmily svtu jeho existenci, ho ni kdo nikdy nevidl jinak ne virtuln. Skrv se, satan, i se svou dokonale zenou a financovanou organizac, na ni nesta ob atlantick unie vetn jejich spolen Severoatlantick aliance (nejdokonalejho a technologicky nejvybavenjho vojenskho seskupen souasnho svta)! On se, pes, ukrv nkde v lidsk bytosti nedostupnch horch Afghnistnu. U kvli nmu Amerian zlikvidovali jednu mstn vldu otrhanch islamist, kter ovem, jak je u belskch drak zvykem, dalmi toky a usek vnm hlav jen sl, protoe za jednu hlavu narostou ti nov. Take brzy bude tato pvodn thlav sa u sto hJavou. A pokud to tak pjde dl, nedemokratizovatdn domorodci z poutn zem na konci svta (kde sice podle televiznch zbr nen krom skal a psku vbec nic, ale cel desetilet o ni pesto bolevici vech zem jako umanut bojuj) vlku otrhanc proti kesansk euroatlantick civilizaci vyhraj, co bude jasn dkaz Boho zsahu ve prospch islmu. Pokud k takov interpretaci nechtj nechat Amerian dojt, mli by sebou hodit a nco udlat. Te snad ten bjn Obama... Jene ono to je a bude obtn. Investice do obrazu Usmy a jeho AlKajdy byly obrovsk. Vnosy a zisky se pohybuj zatm spe v ervench slech. sil tisc a tisc vojk (vetn eskch), pasoucch v afghnskch dlavch po onom zosobnnm zlu v turbanu navzdory technologim, kter najdou i ztracen nunice na dn moe, vychz naprzdno. Jen ten dmon se nm pod smje do o alespo soud podle obasnch studiovch exterir" televize AlDazra. Je to pozoruhodn bilance: padly cel stty, byli uloveni a popraveni lenov jejich vld vetn prezidenta, zavradny desetitisce mstnch oban a nic! Skupinka zaprench pistolnk kolem vdce hnut odporu si dl spoko jen ije a v pln sle d svou celosvtovou organizaci. Je to nesmysl. Nebo jsou to Mimozeman. Je to vsmch. I hodn dvivmu a zmanipulovanmu lovku by u mohlo bt alespo mrn npadn, pro velmoc typu Spojench stt, kter me zashnout kdekoli na svt, dodnes onoho mysteriznho hubeoura nechytila. Pemlivj by to mohlo nakonec dovst ke znepokojiv logick otzce: co je to za mizernou telenovelu? Existuje vbec tento konkrtn Usma bin Ldin, nepolapiteln vdce svtovho Zla? Nen to pouze mediln stvoen hollywoodsk komiksov postava? A pokud opravdu fyzicky existuje, nen to tak, e ho dodneka nikdo nedopadl jen proto, e je pro Ameriany a jejich spojence nezbytn jako ropa, s n ostatn v zjmovch hlubinch, by teba nepmo, souvis? Na jeho triko jdou pece tak i onak nejen zahranin intervence na Stednm vchod a ve Stedn Asii, ale tak vtina razantnch omezen obanskch svobod, jimi se jet ped dvma destkami let odlioval zpadn svt od sovtskch komunistickch despoci. Jak by kdo zdvodnil obrovsk pravomoci pro policejn orgny a tajn sluby, desetitisce kamer, monitorovn vekerho pohybu kterkoli osoby, voln vstup do dve zapovzench soukromch objekt a ivot vetn bankovnch tajemstv? Zkladn mantra zn: ve pro vai bezpenost, oban! Protijed: tte Zamjatina a Orwella, tam to vechno je. Pedstavte si svt nhle zbaven Usmy bin Ldina. Proti komu se bude bojovat? A jak drah a nron by bylo mediln vytvoit novou fiktivn hlavu mezinrodnho neptele civilizace! Neptel
27

toti mus bt mezinrodn. Jinak nebude kam vyvet novou, a tentokrt u opravdu sprvnou revoluci, respektive demokracii, a se to komu lb, nebo ne, protoe demokracie je Dobro, co mme vdecky oveno. Pro lovka z na sti svta, jeli mu alespo ticet a ve, je zoufal, e si me pamatovat, jak tady u tohle vechno a to velmi nedvno bylo. Ale dn strach, brzy o tom u nikdo vdt nebude a pjde opt o naprostou novinku. Mm to experimentln oveno. Kdy jsem pi pednce na prask urnalistice zmnil legendu o kinku Aurora z jnovho listopadu roku 1917, nikdo (!) z dvacetiletch poslucha nevdl, o em je e. Setlej tipovali nco z antick mytologie. Teorie konvergence prokazuje svou neobyejnou produktivitu. Zatmco pvodn pedpokldala sbliovn a postupn splynut komunistickho a kapitalistickho systmu v Evrop, infekce k vytven diktatury Dobra peskoila dky clintonismu a na nj navazujcmu neokonzervatismu za moe a nese ji sv prvn hrozny. Skupina nikoli bezvznamnch americkch novin na zklad obdobnch dat a vah zkonstruovala teorii, podle n jsou neoconi" tajnm bratrstvem ze pikovch univerzit, kte se spolen se svmi profesory rozhodli ovldnout svt. Nebt to trochu moc romantick pedstava, nepekvapilo by m to. Bohuel vak vm, e marxismus je na americkch vysokch kolch mainstreamovou ideologi ji nejmn pl stolet a nic podstatnho pro svtovou pro letskou revoluci (krom nkolika hollywoodskch trhk) nevyprodukoval. Nejen v tomto smyslu byla obyejn sovtsk Komunistick internacionla daleko spnj. A proto prv v n donedvna vldnouc amerit neokonzervativci maj sv koeny. Nebyli by takov blzni, aby v cest za ppadnm ovldnutm svta vvozem Dobra li pes univerzity, kdy mli vstupn legitimace pmo do Blho domu. Nebo jet maj? spn velk spiknut je toti vdycky mnohem jednodu, ne si mysl ti, kdo po nm ptraj. A souasn plat, e dn pln nikdy zcela nevyjde. Prv jedenct z je toho dobrm nzornm pkladem. Ukazuje, e pokud je pln dostaten ambicizn a jednoduch, chyby a nedokonalosti nepedstavuj pro autory dn velk pokud vbec njak riziko. Neoconi v echch Neunavoval bych kohokoli vahami o ji ponkud z mdy vylm jedenctm z, pokud by se jeho dsledky netkaly esk reality. Nejen v obecnm smyslu (tak jako vech ostatnch zem svta), ale i vysoce specificky, podobn, jako se dotkaj teba Velk Britnie. Druh generace neokonzervativc, kter dominovala ideovmu podneb a tragickm praktickm politickm inm George Bushe mladho, bezprostedn ovlivnila mylenkov svt sti naich politickch elit. Jak div, kdy prv zde, v tradin rovnostsk a skeptick stedoevropsk zemi, vznikla po zhroucen komunismu (pro toho, kdo zde neil, zzran) jedin ideov pravicov obansk strana v kontinentln Evrop, kter se dokzala dominantn prosadit do vldnoucch struktur sttu Obansk demokratick strana. Dokud stl v ele ODS jej zakladatel Vclav Klaus, neo konzervativn mylenky v n pochopiteln nerezonovaly. Strana byla ideov klasickou pravic s liberln konzervativnmi kdly, pznan orientovan na britskou konzervativn politickou tradici, ztlesovanou pedevm Margaret Thatcherovou. V okamiku, kdy Vclav Klaus zamil do kesla eskho prezidenta a veden Obansk demokratick strany pevzal Mirek Topolnek a jeho druhov, dolo k postupn promn jej ideov orientace. Strana programov zamila doleva, do takzvanho politickho stedu". Tam se s neokonzervativci nemohla minout. Spojen s Bushovou neokonzervativn administrativou bylo prostednictvm stle se roziujcho kruhu ode esckch klon nepolitick politiky" (zvlt prostednictvm americkch kontakt Alexandra Vondry) siln ji v dob, kdy byla ODS v opozici. Stala se na n ale pmo ivotn zvislou od okamiku tsnho vtzstv ve volbch 2006, nakoupen minimln parlamentn vtiny a vytvoen vldy v koalici s KDUSL a M. Burskem (pod aktulnm umleckm jmnem Strana zelench). Od tohoto okamiku dochz k exponencilnmu propojen veden ODS s lidmi kolem Vclava Havla. Jeho bval hradn kancl Karel Schwarzenberg se dokonce stv ministrem
28

zahrani (!), Alexandr Vondra jeho dvojnkem: pesvdiv doklad, e bushovsk neokonzervatismus Topoln kovu ODS brutln infikoval a metamorfoval. Za vechny ideov" bacilonosie zmime alespo i u ns znmho neokonzervativnho ideologa Roberta Kagana, kterho nikoli nhodou obdivuje a na esk politick trh tradin uvd prv mstopedseda Topolnkovy vldy, nkdej disident a blzk Havlv polistopadov spolupracovnk Alexandr Vondra. To nen spoleensk drb, ale vznamn poznmka k porozumn mylenkovm koenm nejpodstatnjch domcch (zvlt bezpenostnch) a zahraninpolitickch priorit Topolnkovy stedopravicov" vldy. Bez tto znalosti by sebevraedn tmata, pro kter neexistovala dn domc poptvka (radar, americk vojensk ptomnost, rychl uznn americkoalbnskho" Kosova i na evropsk pomry neobyejn agresivn politika vi Rusk federaci a mnoh dal), nedvala vbec dn smysl. Republika je nepotebovala, veejnost byla vtinov proti, ODS na nich straliv krvcela, nic nezskala a pesto na nich fundamentalisticky trvala. Pedstavitel ODS se tak pod Vondrovm (respektive Havlovm) vlivem stali hlavnmi redistributory postde mokratickho neokonzervatismu ve vlastn stran i v evropskm prostoru. Vysvtluje to mnoh postoje a vkony neokonzervativn (pznan definovan jako stedoprav") vldy: pemnu armdy na zahranin expedin sbor, pipraven plnit speciln intervenn koly v rmci doktrny vvozu demokracie stty NATO. Tto filozofii pesn odpovd rychl uznn Kosova v zvsu hned po Spojench sttech, i podpora Gruzie v invazi do Jin Osetie ve snaze stvoit z Rusk federace neptele a zaehnout s n srozumitelnou" druhou studenou vlku. Ve v rmci te nebezpen neokonzervativn pedstavy, s n G. W. Bush napadl Afghnistn a Irk. Jdeli o export Dobra demokracie euroatlantickho typu, m Amerika a jej spojenci prvo zasahovat vude ve svt, kde to neklape podle jejich pedstav. Ideovou podstatou jde samozejm o ist kristolick" (viz Kristol) imperialismus sovtskho typu veden mesianistickou pedstavou, e vvoz Dobra je regulrnm prvem vizion. Principiln oddanost vci svobody, odpor k socilnmu inenrstv a pesvden, e svobodn lidsk kreativita co nejmn omezovan pkazy, zkazy (novojazykem regulacemi") a sttnm dirigismem, vedou v pirozen evolun lince k nejefektivnjm vsledkm to bvala donedvna obvykl ideov vbava politick ideologie a praxe, pro ni se vilo oznaen PRAVICE. Ve srozumitelnm svt by proto Vclav Havel byl prototypem levika, s nm by si americk republiknsk prezident nad zmnnmi tmaty asi pli nenotoval, podobn jako kterkoli pedseda ODS. V nesrozumitelnm svt pravicovch" neokonzervativnch sociln-inenrskch viz se vak tyto pvodn polaritn vzdlen ideov pozice vzjemn pibliuj a prostupuj. Tuto nepirozenost nsledn fixuj v hlavch oban mdia. Komenttoi v seriznch mdich" hovo a p o pekonanm pravolevm vidn politiky, protoe politika je pece jen Dobr, nebo patn. e nic takovho z hlediska asto protikladnch zjm oban neexistuje? e co je dobr pro levici, me bt patn pro pravici a naopak? To prv ne, to bylo. Te u bude jen Dobro. Pokud nm ho nezni mezinrodn terorist. A tak jet vce kamer, jet vt mnostv policejnch pravomoc na obou stranch Atlantiku a hlub sjednocen Evropsk unie v jej vchodn sti. Zatmco pravdpodobn nevinn, protoe ne pli chpav kyj neocon, Georges Walker Bush vedl sv sebezniujc vlky, kter pinesly svtu jen mlo svtla (asi nejvce v politick destrukci Tonyho Blaira, veleknze Tet cesty k socialismu s lidskou tv, s nm se americk republikn sptelil na politick ivot a smrt), na esk pravicov scn se v dozvucch jedenctho z odehrla skuten neokonzervativn revoluce. Vzhledem k tomu, e splynula s hlavnm proudem budovatel evropskho socialismu, take ohroen spolenosti zvenmi dvkami svobody ani teoreticky nehrozilo, idla hldacch ps demokracie ji nezaznamenala. Na jejm konci (jen byl ohranien ptomnost G. W. Bushe v Blm dom) se ji metamorfovan bval pravicov premir Mirek Topolnek obadn veejn vyznal ze svho obdivu k bvalmu socialistickmu premirovi Miloi Zemanovi za jeho neobyejn staten postoj v dob, kdy odsouhlasil americk (NATO) humanitrn bombardovn Srbska. Stalo se tak jako soust projev Topolnkovy adorace G. W. Bushe, pr dn ped jeho odchodem z Blho domu:
29

Pes vechny vhrady svta i Evropy ho pokldm za velkho prezidenta, zvlt v druhm obdob, (sic!) ... Jiste se dopoutl chyb, ale ty bych mu osobn odpustil. I kdy mon jako jedin politik v Evrop." Neobyejn staten a nekonformn postoj! Nelze ho mt za intelektuln insolventn, ale naopak mimodn koherentn, pokud vezmeme v vahu slova, jimi se v tomt rozhovoru (HN, 2. i. 09) vyznal M. Topolnek ze svch pocit z demonstrativnho odchodu otce zakladatele z msta estnho pedsedy ODS: Samozejm, e m Vclav Klaus v loskm roce zklamal. ... To, jak vstoupil do dn v ODS a jak vyjaduje nespokojenost se zpsobem, jakm dme tento stt... to m pochopiteln muselo mrzet.... Mm svou vizi, svou pedstavu, a jestli po tto cest u se mnou nejde Vclav Klaus, tak to pouze beru na vdom." Premir v tchto zrdnch ideovch velehorch neplh natst sm. Topolnkv ministr vnitra, ednk, kter m na starosti i vnitn bezpenost sttu, pravicov politik I. Langer (ODS) se zase vyznal, e za svj nejvt spch pokld vstup esk republiky do tzv. Schengenskho prostoru, tedy zruen hraninch kontrol (po nich mohou napklad albnt drogov mafini vstupovat do na zem konen zcela bez omezen). A za jet vt spch pak dle svho vyjden pokld zruen" vzov povinnosti pro echy cestujc do USA. Tak toti zn eufemismus pro zaveden vz" a to tentokrt nediskriminan pro vechny stty jejich soust je napklad sbr otisk prst cestujcch. Jde o pm dsledek jedenctho z. Prv takto vypad prohlubovn svobody prostednictvm (zcela spornho) ruen vz" v pojet americkch neokonzervativc a jejich devtnch eskch k. Ostatn ministr vnitra, vznamn len ODS, uplatnil brzy nov pravicov mylen" i na domc scn. Vytvo il zkon, jm zavedl do esk legislativy v mnohm jet drastitj prvky policejn kontroly, ne by se odvili veejn deklarovat komunist ped rokem 1989. Policist nyn mohou napklad bez povolen soudu vstupovat libovoln do byt i firem podivuhodn svobodnch" oban! Jde o zkony pochzejc z obdobnho ideovho zdroje jako pln toku na New York 11. 9. 2001, a u ho zorganizoval kdokoli. Jako v lomku holografick desky se v tom zrcadl cel lesk i bda neokonzervatismu a tmu jeho scnrist, producent, herc i reisr na obou stranch Atlantiku. A opravdu nen a tak podstatn, zda jednu z nej sugestivnjch medilnch manipulac sehrli, nebo jen zneuili bze televizn inscenace masov vrady v pmm penosu. Oteven se et neoconi projevili bhem toku gruznskho prezidenta Saakaviliho na Abchzii a Jin Osetii. Zareagovali okamit a obvinili Rusko z toku na Gruzii. Snaili se vyvolat na tto bzi krizi, je by vedla k obnoven psychologie i mechanism studen vlky z doby ped zhroucenm komunismu. V cel Evrop tyto absurdn a eskm nrodnm zjmm nebezpen postoje prosazovala primrn esk vlda, respektive jej vd skupina neocon (M. Topolnek, A. Vondra, M. man, P. Neas, K. Schwarzenberg, M. Bursk, I. Langer). A jak jinak? ve za pln osobn podpory i podpory spolupracujc mediln lobby gurua levho kdla neokonzervatismu (nepolitick politiky") Vclava Havla. Shodou okolnost vak souasn vrcholila prezidentsk kampa ve Spojench sttech, take nkter esk komenttory situace ponkud rozpoltila. Chtli (sprvn) dokazovat, e v Gruzii jde o Bushovu hru proti Obamovi a ve prospch McCaina, souasn by vak chtli bt loajln ke svm druhm ve zbrani. Tuto schizofrenii (kter samozej m nemla pradn vliv na celkov mediln vlenick protirusk haraen) s jistm pvabem ukazuje text Erika Besta (v esku naturalizovanho americkho novine, Havlova ptele), kter v Lidovch novinch v lnku Pro mus McCain vyhrt", se nejprve jet vrtil k jedenctmu z a v tto souvislosti tak k irck vlce, za kterou se Havel celou vahou svho mezinrodnho neokonzervativnho renom mnohokrt postavil jako za vlku spravedlivou": m dl vce Amerian nev oficiln verzi udlost u. z 2001," pe E. Best. Tato nedvra u nepanuje jen mezi zastnci spikleneckch teori, kte se domnvaj, e americk vlda se bu pmo podlela na tocch na newyorsk dvojata, i o nich vdla, a nic nepodnikla. ... Bl dm dal pkaz CIA, aby zfalovala dopis z roku 2001, prokazujc spojen mezi teroristou Mohamedem
30

At tou (v oficiln verzi hlavn strjce toku z 11. z, pozn. P.H.) a vldou Saddma Husajna. ... Jestlie jsou pvodn svdectv pravdiv a Bl dm zfaloval dkazy, aby ml dvod zatoit na Irk, me se jednat o vldn spiknut. ... Znm politick komenttor J. McLaughlin pedpovdl, e djiny prokou, e Spojen stty daly tajn souhlas Gruzii k invazi do Jin Osetie. McCain reagoval na invazi tak pohotov, e to skoro vypadalo, e o n byl informovn pedem." Stejn jako nai neoconi, chtlo by se dodat. Take znovu: pro to vechno? Pro neokonzervativn vidn svta je svtov tdn neptel" stejn elementrn, jako vdycky byl pro vechny marxistick koncepce. V demokratickm systmu zdvoduje pedevm zsadn utaen policejnch roub a degradovn obanskch svobod uvnit sttu, a tak ospravedluje revolun vvoz demokracie jako akt preventivn obrany i pedbn opatrnosti*4 vi silm Zla. Tmi byly nejprve AlKajd a spol., tedy tve mezinrodnho islmskho terorismu stvoenho" do podoby celoplanetrnho ohroen civilizace 11. z 2001. Jene ten ve veejnm mnn, jak se ukzalo, fungoval v pouitelnm asovm intervalu bohuel tm vhradn na americkou veejnost. toky v Madridu a v Londn mly navzdory mediln ofenzv naopak pekvapiv" pouze lokln dsledky, obany vtiny ostatnch evropskch stt nevystraily prakticky vbec. Navc vlka v Irku smovala k neslavnmu konci. Tak zjevn, e dokonce u i esk mdia, je byla a na mal vjimky zpotku jejm fanatickm propagandistou (jako veho americkho, pes koprk jako dve veho sovtskho), a proto i pranem Vclava Klause, kter od potku tuto vlku i jej dajn piny kritizoval, zaala mnit tn. Stle astji se zaaly objevovat komente, kter by jet ped nkolika msci byly pokldny za kontrarevolun". Pknm pkladem je text zstupce fredaktora MF Dnes Viliama Bucherta. Na konci roku 2008 analyzoval vborn proveden a psobiv vojensk der v Afghnistnu v rmci operace Trval svoboda" krom jinho takto: Akce zahjen 7. jna 2001 pila rychle po teroristickch tocch v USA. Po leteckm bombardovn byla 19. jna zahjena pozemn ofenziva, a u 13. listopadu byl dobyt Kbul a padlo hnut Taliban. Skvl, ale... Slabou strnkou podobnch zsah je vyvoln asymetrick vlky v mst deru, kter me trvat roky a ... nahrv extrmistm a teroristm. ... Zpad vetn eska zde, dl dobro' pro lidi, kte zsadn odmtaj ve sv vlasti jakkoli ciz vojky. Sname se implantovat n zpsob demokracie a vidn svta na muslimsk tlo, kter m zcela jin zvyky a tradice." Rouhav prozen medilnho neocona. Dlat Dobro" pro ty, kdo je odmtaj, dlat Dobro" za kadou cenu, i kdyby se mlo nkomu ublit," je skvl vyjden pro jednu z podstatnch zsad tto neideologick ideologie (komplementrn s nepolitickou politikou"). Obas se u nkterch urnalist zblesky samostatnho mylen jet objev. Vtinou vak natst zstane jen u zblesk natst pro ty, kdo chtj existovat na profesionlnm ivotodrnm vslun novinskho mainstreamovho tro jinho dogmatu: co od Ameriky, Evropsk unie a Vclava Havla pochz, posvtno jest. Takovto nebezpen prozen vak samozejm ani v nejmenm nezashla esk politick piky. Amerit vldn neoconi a jejich et nsledovnci stli ji del dobu ped problmem, kdo blednouc teroristickou i zla nahrad. V nouzi shli po een nejbanlnjm v jinak sprvnm pesvden, e bezduch a jednoduch bv nejinnj. Nabdli reinkarnovan, mizern vybarven omalovnkov obraz barbarskho ruskho medvda," usilujcho opt uchvtit stedn a vchodn Evropu, sotva se od nj osvobodila. Nov studen vlka by samozejm byla (pi hroutcch se vlkch v Irku a Afghnistnu a za periodicky se zostujc situace mezi Izraelem a Palestinci) pro neocony na obou stranch velk loue pravm poehnnm. Na to et neokonzervativci rdi slyeli. Dosud si propagandisticky museli vystait s tdnm neptelem" v podob bezmocnch zbytk nkdejch komunist, kte se na rozdl od koleg z okolnch zem dokonce ani nepejmenovali, aby se skryli za novou fasdu, take tok na n pedstavoval vdy pravou lahdku. Jene to tak u pestvalo bt zbavn. Stle vt st potencilnch voli pravice (zvlt mlad generace) si uvdomovala, e bojovat star vlky je pouze virtuln zbava senilnch starc vech vkovch kategori, ve kter zneuvaj
31

dvno devalvovanch symbol a znak epochy, kter se v tto podob vrtit prost neme. Lpe by to ale samozejm mohlo inkovat za pedpokladu, e by se na vchod opt vynoil hroziv obrys starobylho sovtskho neptele, ktermu se obecn uvyklo kat Rusov". Potom by i vybledl stn nkdejch komunist mohl zskat opt volebn uchopiteln kontury. Pece jen pod existuje velk generan skupina, pro ni rusk nebezpe" pi patin mediln ofenzv me zabrat. Ale to by muselo bt nco konkrtnho, silnho, dramatickho. Napaden malho souseda (Gruzie) pipadalo politikm bez politick fantazie pmo ideln. Vehnn gruznskho Ameriana Saakaviliho do vlky proti vzboueneckm provincim vak narazilo na nkolik skal. Byl zde precedens v podob Kosova, take bylo obtn vysvtlit, pro Srbsko Kosovu nesm brnit v samostatnosti, zatmco geograficky nepli vzdlen Gruzie vi Jin Osetii toto prvo m. Souasn vznikl obvykl problm, e Vclav Klaus, jeho prezidentsk hlas byl z Praskho hradu pece jen stle mediln slyiteln, se neuvolil tuto neoconskou takaici podpoit. (Stejn jako kdy nedlouho pedtm odmtl uznn Kosova eskou vldou a vyjdil velvyslanci Srbska svou solidaritu v situaci, kter a pli neodbytn pipomnala okolnosti podpisu mnichovsk dohody velmoc s Hitlerem a srbskou solidaritu s tehdy vemi oputnm eskoslovenskem.) Vbec nejvt rna pro esk neocony pila z Evropsk unie (kter mezitm zaali pichzet na chu pmo mrn vyhasnn sv pravicov orientace). Prezident Sarkozy Topolnka se souhlasem Nmecka obeel a v praxi mu pedvedl, jak vypad obhajoba francouzskch zjm, respektive zjm dvoulennho kondominia, v reln politice Evropsk unie. Ke zden M. Topolnka, A. Vondry, V. Havla a K. Schwarzenberga se velmi rychle domluvil s prezidentem Medvedvem a premirem Putinem na nastaven statu quo, obdobn jako v (albnskm) srbskm Kosovu. Nikoli kvli strategickmu postaven Ruska v zsobovn zpadn Evropy ropou a plynem, jak pot a nen vyloueno, e vn pesvdovali sebe i veejnost pravovrn neoconi typu politologick hvzdy" Bohumila Doleala. (Stal se j, jako jeden z mdii milovan hrstky zhrzench" len nkdejho Klausova reformnho tmu, kte od premira nedostali oekvan funkce i trafiky jako teba Tom Jeek a v obavch z politick nezamstnanosti se rekvalifikovali na profesionln antiklausovce a ideov peli do tbora neokonzervativc. Vzhledem k tomu, e v dobch totality vtinou proli Komunistickou stranou, mla tato jejich odboka", podobn jako v Americe pro Kristola a spol., srozumitelnou logiku kruhu). B. Doleal v Lidovch novinch v dob vypuknut izraelskho toku na Gazu a obvyklch novoronch hrtek mezi Ruskem a plynovm neplatiem" Ukrajinou, prv v prvnch dnech eskho pedsednictv EU, pokldal za nezbytn (po tisc v jin podob) sdlit: esku (mnno Havlovi, Topolnkovi a lenm jejich tmu, pozn. PH) jako nynj pedsednick zemi dali Rusov u pedem nevybrav najevo sv hlubok pohrdn. ... Racionln ostraitost vi Rusku, jedno ze zbvajcch plus esk (rozumj Schwarzenbergovy, pozn. PH) zahranin politiky, se bude v tto situaci dret jen obtn," konstatuje neobyejn pronikav oblben politolog a pokrauje: Tvrnost eskch stanovisek je znepokojiv signl, e R na svou nynj lohu nem, e je proti Sarkozymu, Vatiknu, domc opozici i zpadnmu veejnmu mnn pli slab, aby si mohla dovolit luxus hjit spravedlnost. ... Posledn neptel, kter eskmu premirovi vyvstal, je francouzsk prezident Sarkozy. I on m dvrn vztahy k Rusku a zastv propalestinsk postoje." Paranoia pmo exponenciln, pro obhajobu eskch neocon vak nezbytn. Pvabn pitom je, e pznan zaznv ze stejnch zdroj a kruh, kter pedtm leely svm francouzsko-nmeckm protektorm devtn u nohou, a pedhnly se v karikovn postoj prezidenta Klause jako osamlho smnho donkichota v boji proti vem". Nyn je ovem neptelem Topolnkovm pr dokonce i Vatikn jako za starch dobrch bipolrnch as, nemluv o tom proradnm zpadnm veejnm mnn", proti nmu neoconi opt tak obtn hj spravedlnost", na ni samozejm maj patent. Ale asi nejpvabnj je zvren dkaz Sarkozyho spiknut: ...I on m dvrn vztahy k Rusku a zastv propalestinsk postoje." Jasnji se frustrovan esk neocon legitimovat neme.
32

Prv takto absurdn ovlivnil americk neokonzervatismus mnoh esk neoboleviky (odprava doleva) pot, co jedno v jakm smyslu stvoil jedenct z a zatroubil jm k dalmu djstv revoluc Dobra. Vydrelo mu to osm let, kdy byl prostednictvm G. Bushe juniora u pk moci ve Washingtonu. Bratrsk" ODS do tohoto nebezpenho tunelu vjela za svm domnlm americkm vzorem o dva roky pozdji, pot, co veden strany pevzal po Vclavu Klausovi Mirek Topolnek. Amerit republikni tvrd narazili, prohrli po dlouh dob vraznm rozdlem prezidentsk i parlamentn volby. Tak eskou pravici potkal ve stejn chvli podobn osudn malr: nejt volebn prohra v dosavadn existenci ODS. Obama nezklame oekvn, protoe nepedstavuje nadji Druhho jnovho ter 2008, okamikem porky sentora MeCaina v prezidentskch volbch, umlkla i protirusk studeno vlenick rtorika z Washingtonu. Dosluhujc prezidenti jsou v Americe zsadn loajln s vtzi a jejich rsujc se zahranin politikou, kter navzdory udren vysok mry kontinuity bude zsadn odlin od t, jakou diktovali prezidentu Bushovi neoconi z vlivnch think tank. Pokud jde o Rusko, bude urit ambic nov administrativy vytvoit s nm opt novou rove dobrch vztah. Cokoli jinho nedv v post-bipolrnm svt smysl. Jak si s touto zmnou porad osiel et neoconi, to u bude pln jin, a obvm se, e znan smutn a trapn kapitola. Aby nedolo k omylu ani v nejmenm nepedpokldm, e z druh strany ocenu pijde v ptch letech nco pjemnjho i nadjeplnjho ne dosud. Sp naopak. Pokud byl G. W. Bush loutkou dost mon spe nevdomou v rukch trockistickch neocon, s Obamou vstoupil do Blho domu pinejmenm stn weatherman". Tato teroristick organizace vznikla v edestch letech minulho stolet jako americk odno radiklnho bolevismu. Meteorologov" vak, na rozdl od mnoha podobnch spolk z t doby, plli proti kapitalismu nejen akademicky", ale pmo plnovali a tak uskuteovali bombov atentty a teroristick akce. Takzvan Frakce Rud armdy BaaderMein hof v Nmeck spolkov republice byla proti nim ajek. Weathermen mli a maj sdlo v Chicagu, odkud, jak nhoda, odstartoval svou politickou kariru Barack Obama. Bval fov tto dsiv teroristick sekty, Bili Ayers a Bernardine Dohrnov, dnes ji jen" prominentn lenov krajnho levicovho kdla chicagsk Demokratick strany, stli u potk Obamova pochodu na Washington. V jejich dom v roce 1995 politick drha Baracka Obamy vce ne jen symbolicky zapoala, kdy se jej ujala ultra levicov sentorka za stt Illinois Alice Palmerov. K jej charakteristice sta poznamenat, e se jet v roce 1986 naden zastnila 27. sjezdu Komunistick strany Sovtskho svazu. A byla to prv ona, kdo ml nejvt vliv nejen na Obamu, ale i na jeho enu Michelle Obamovo alter ego a podle veho hlavn edou eminenci" souasnho prezidenta, kter fakticky rozhoduje" o prezidentovch nzorech a postojch. Na rozdl od svho mue se M. Obamov se svmi radilnmi levickmi koncepty" nemus takticky" tajit a tak to nein. Je, zd se, stle pesvdena, e kapitalismus je nutno dorazit" a zlikvidovat prv v jeho jedin skuten bat ve Spojench sttech. A soud podle prvnch krok prezidenta Obamy, zvlt pokud jde o zpsob een finann krize v USA, m k tomu dobe nalpnuto. Zdaje B. Obama nadle ve spojen s Meteorology", nebo jde jen" o jeho politick, ideov a nzorov pozad, je nesnadn zjistit. Bhem dlouh pedvolebn kampan byl uinn pokus toto tma nkolikrt vythnout na svtlo poprv jeho protikandidtkou v demokratickch primkch Hillary Clintonovou, souasnou ministryn zahrani. Vnj investigativn pokusy nkolika mlo konzervativnch publicist byly smeteny obamovskou tsunami americkch mdi. Ta, jako vude jinde ze sv podstaty levicov, umetala afroamerickmu spasiteli" cestu v dosud nevdanm nasazen a v rmci toho tak zametala pod stl ve, co spojen ObamaMeteorologov prokazovalo. Nevmala si proto ani tak absurdnch l, jako kdy se teba sentor Obama hjil, e s Ayersem a Dohrnovou se znal jen proto, e bydleli ve stejn tvrti a jejich dti chodily do te koly co vzhledem k jejich vku nebylo mon. O levicovm teroru" americkch urnalist a jejich bez skrupulznch manipulacch veejnost nen pochyb. Jen se o tom vtinou politicky korektn" ml. Kdo se pokus alespo trochu
33

poodhalit pravdu, je jako bl vrna okamit uklovn, profesn i osobn znien. Jako znm publicista a televizn komenttor CBS Bernard Goldberg, kter v roce 2002 ve sv knize BIAS (esky Jak novini manipuluj, 2005) popsal nkter metody a praxi tto dramatick manipulace. Teprve dnes, kdy ji Barack Obama pevn sed v prezidentskm kesle, se objevuj prvn zsadn lnky. Zjemcm o nahldnut na tuto mdii umlenou odvrcenou stranu Msce" doporuuji teba strhujc lnek Mervyna F. Bendla Obama and The Weathermen" v asopise Quadrant (bezen 2009). Je nicmn jasn, e s nm takovm bylo zvolenm Baracka Obamy nutno v njak podob potat, a nemlo by ns to pekvapit. Demokratick strana vdycky smovala (a od potku devadestch let, nejpozdji s pchodem Billa Clintona, ji velmi radikln a nezasten) za socialistickou koncepc spolenosti stejn usilovn jako jej evropt (sou)druzi. Pouze to m o nco sloitj, protoe americk tradice individualismu a svobody mla v republiknech a do doby neoconsk revoluce" po Ronaldu Reaganovi zdatnho artikultora pravicovch zjm. Co se opravdu se Spojenmi stty, vedenmi ernm prezidentem meteorologem", v nejblich letech stane, tko pedvdat. Zptky ke svtu volnho trhu zbo a idej, individuln svobody a shora" nedirigovan spolenosti vak jist nezam. Amerit socialist spe pinejmenm udr a kreativn rozvinou" vysokou rove omezovn obanskch svobod a niivch trnch regulac, kter pevzali od svch politickch konkurent, ani v sil o vizi svta podle socialistick ideov vize Dobra museli hnout prstem na lev ruce. Bezpochyby budou tak dle niit politiku jako sout odlinch zjm a konkurennch koncepc a vemi silami ji v bratrsk jednot se socialisty vech zem" pothnou do mtickho, umle vytvoenho virtulnho stedu". Odpovd to jejich koncepci veobecnho Dobra. Nijak se tm netaj a snad jenom v tom je jejich vhoda proti utajenm" trockistickm neoconm. Jsou a zstanou explicitnmi konkurenty pirozenho svobodnho svta a lovka v nm. Jsou prost levici. To nen bezduch nlepka i nepodloen domnnka. A tak nic novho, co by se objevilo a nyn. Byl to Barack Obama, kter rozsvtil svou hvzdu na demokratickm sjezdu ped pti lety, slovy: Nen dn erven Amerika, nen dn modr Amerika, jsou Spojen stty!" Prv tohle ho udlalo slavnm. Poselstv, e politika jako vraz zjm ji tak v Americe skonila, a nadle bude u jen na odborncch" (i meteorologie se pokld za vdu), aby vdecky stanovili, co je Dobro. Za nm se pak vichni v jednot strany a lidu" vydme, budeme je budovat". A politici se zmn jen v zbavnj i nudnj modertory tohoto objektivnho" vrazu zjm. Lid se o tom dozvd z mdi a nau se, po em maj touit, co odsuzovat, co si myslet tak, aby to bylo politicky korektn, na co upozornit bezpenostn orgny. V tomto nulovm" stedovm prostoru se pochopiteln mu bez vlastnost" Barack Obama ct nejlpe. Jeli jeho ministryn zahrani Hillary Clintonov, nen od vci pohldnout na to, co ped pr msci radila budoucmu americkmu prezidentovi bval Clintonova ministryn zahrani M. Albrightov. Ve zdravm saltu mimodn lehce stravitelnch przdnch frz mimo jin rad: Ml byste vnovat vce asu a prostedk oblastem jako je Latinsk Amerika a Afrika, kter byly posledn dobou zanedbvny." Odhldneme-li od cynickho eufemismu zanedbvny", v ppad polomrtv Afriky je odjakiva znmo, e ji nezachrn dn humanitrn koncerty, astronomick finann dary, potravinov pomoc, ani kdyby na to padla polovina prostedk" americkho sttnho rozpotu, ale prost uvolnn celnch barir, vedoucch k okamit tvrd konkurenci africkho zbo na americkch, evropskch a asijskch trzch. Nic takovho se vak nestane, protoe je to mimo rmec uvaovn socialist vech zem. Obdobn jako okamit suspendovn klimatologick zelen totality usilujc o novou kolonizaci Afriky tm, e stejn jako kdysi (jen pod jinou vlajkou stejnho Dobra) opt znemon africkm sttm vyuvat jejich surovinov potencil, a tmto ulechtilm" zelenm imperialistickm dikttem ho vlastn podruh vydrancovat. Vdy M. Albrightov jet pokrauje: Tento aspekt strategie nrodn bezpenosti by se ml mimo jin tkat vroby potravin, distribuce lk, eten vodou, vroby energie a ochrany atmosfry. Pro ostatn nevybdnout americk
34

obyvatelstvo, aby poslouilo jako laborato pro co nejetrnj ekologick postupy, kdy by masov spoteba pestala bt symbolem americkho ivota a postupn ji nahradila udritelnost?" S novou americkou administrativou prost nejsou na mst dn plan nadje, naopak! Oteven vzvy k tomu, aby obyvatelstvo (nikoli oban!) poslouilo jako laborato pro dal plnovit sociln inenrsk experimenty, zaznvaly na rozdl od dnen Ameriky z tribun komunistickch sjezd spe ve stydliv implicitn podob. Nelze pedpokldat, e amerit sociln demokrat budou kdy pochodn svobody ve sv vlastn zemi i ve svt. A kde nen svoboda, nen ani prosperita jak pesvdiv ukzal zvr poslednch osmi let v Americe i v Evrop (a tyi desetilet do roku 1989 u ns doma, za eleznou oponou). Nen tedy nikde dn nadje? Spje tato civilizace, vybudovan na kapitalistickm" uvolnn jadernch cil lidsk kreativity v podob obanskch svobod, ke svmu neodvratnmu konci? K emu technologick civilizace spje, si me dovolit ci jen prognostik i vizion, jen se ale zase prv proto z definice bude vdycky mlit. Svt je nepochybn vc ne prost aritmetika vdeckch pln a geometrie nadj. lovk, od okamiku svho stvoen nadan kreativitou a svobodou, si zatm vdycky nael cestu, jak je uplatnit. Touhu po svobod dn prognostik i jakkoli vdec nikdy nepostihne. Takov optimismus je ovem podmnn kruhovm i spirlovm pravickm axiomem", jen bv po dlouh obdob rznch totalit pravideln vymazvn z lidsk pamti, aby pak byl obvykle za velkch obt znovu objevovn: Je to prv dar kreativity, co otevr lovku brny ke svobod, kter je nutnou podmnkou kreativity jako zkladn zbran k obran svobody. Nadje vdycky existuje, i kdy je prv v tomto djinnm prseku ohroena nejen dalm (od Marxe vlastn u standardnm) tokem rudch i zelench vizion, ale tak i snad pedevm pnutm a eroz uvnit pravicovch seskupen. A tak nejsp nejen pro ns, ale v posledku pro velkou st svta bude v nejbli dob nesmrn podstatn odpov na aktuln otzku: pinese postdemokratick epocha znik cel dosavadn politick praxe, v n otzky zskn a ochrany obanskch svobod hrly vdy elementrn roli? Peij amerit (britt, et) konzervativci? Po volebnch porkch z posledn tvrtiny roku 2008 to s americkmi neokonzervativnmi republikny (a jejich nsledovnky z ODS) opravdu nevypad nejlpe. Jiste takovch vln bylo v historii nemlo. Zvltnost souasn krize pravice je vak pevn endogenn charakter jejch problm. Nejde pouze o okovou reakci" na pirozenou cyklickou zmnu voliskch nlad. Nezd se, e by se jako obvykle pouze pelily" aktuln vznikajc tendence a zjmy a projevilo se to klasickou pravolevou kyvadlovou zmnou volebnch vtin. Tentokrt jde zejm o nco vnjho. Politick pravice se vnitn rozdlila tak, jako asi zatm nikdy. Jeden ze dvou jejch klasickch proud, indoktrinovn instantnm" marxismem, jemu se eufemisticky zaalo kat neokonzervatismus", zaal koncem devadestch let dominovat republiknsk stran v USA. Po vtzstv G. Bushe mladho se rychle penesl za moe. Principilnm pilem tto x-t varianty socilninenrsk koncepce odpolitizovn politiky (nepolitick politika) bylo pesunut pravice daleko doleva, smrem k hypotetickmu geometrickmu" stedu. Tm se neoconi zaali vdom podlet na radiklnch koncepcch svch socialistickch konkurent, vrozvst konce djin", a tedy i konce politiky. Potali s postupnm vyhasnnm a destrukc dosavadnho politickho systmu postavenho na konkurenci protikladnch (objektivnch) pravolevch zjm a jeho nahrazenm mechanismem stedu", eskmu politickmu pamtnkovi by to nikoli neoprvnn mlo pipomenout povlenou Beneovu rezignaci na demokracii vytvoenm Nrodn fronty" v rmci Koickho vldnho programu. Bonusem tto bezskrupulzn spoluprce na postdemo kratickm koktejlu dobrot vech pro vechny* (all catch party) ml bt snadnj pstup k moci zsknm irch voliskch clovch skupin. Jene pochopiteln, opak se stal pravdou. Volebn vsledky se navzdory obrovskm finannm investicm do pedvolebnch kampan stvaly stle tsnj, a vyvrcholily ostudnm pepotvnm hlas, respektive soudnm rozhodnutm o prezidentovi Spojench stt po volbch
35

v roce 2004. Republikni s demokraty si programov u byli tak blzc, e rozhodovaly spe nezjmov" (nepolitick) vlivy, virtuln hrozba mezinrodnho terorismu a nebezpe eskalace vlky s nm. I S neocony v ODS to bylo s malm asovm zpodnm velmi podobn. Volby 2006 vyhrli tak velmi tsn. Autentick byl ve volebn kampani pouze jejich svazcky pubertln zpal v boji proti (dvno mrtvmu) starokomu nistickmu nebezpe. Ten byl nhrakou republiknskho smrtelnho civilizanho nebezpe" mezinrodnho terorismu, kter by v eskch pomrech nefungoval. Vypl, a tm hysteritj a falenj antikomunistick umanutost pedvolebn kampan ODS duchovn* pochzela pedevm z nesmiitelnho revanistickho" prosted bva lch komunist osmaedestnk chartist. Totln ideov pravicov vyprzdnnost vak pmo tloukla do o, take vldnm socialistm (skandly a aframi nedlouho pedtm tm pobitm) se podailo nskok opozice vyrovnat a volby byly fakticky bez vtze t obdobn jako v USA. S tm rozdlem, e v pomrnm volebnm systmu, pi vslednm pomru ve snmovn iioo:ioo, nerozhodl o driteli pk moci Nejvy soud, ale nejv prunost pi otevenm nkupu poslanc z konkurenn SSD. Po dvou letech verbln stedopravicovho, fakticky vak ernozelen-socialistickho vldnut, doshla ODS ve sv nedlouh existenci historickho double": dvojit volebn porka vymazala pravici z kraj a znamenala rovn i ztrtu vtiny v Sentu. Ani tehdy se vak ve stran zemtesen nekonalo. Neoconi naopak udreli vechny pozice, zatmco vdce pokusu o zmnu smru, prask primtor Pavel Bm, zstal nakonec svmi kolegy hejtmany oputn a na nslednm kongresu prohrl v souboji o veden strany s dosavadnm pedsedou Mirkem Topolnkem. Bmov tezi o nutnosti nvratu ODS k modrm koenm" z doby Vclava Klause se neoconi ve stran a v jimi nakoupench" mdich hlasit vysmli. Podle vech vyjden hlavnch neoconskch ideolog (M. Topolnek, I. Langer, M. Dalk, P. Neas, M. man) ODS naopak setrv na sv cest all catch party" (Neas) za irokm rozkroenm odprava do stedu" (Zieleniec), respektive za Topolnko vm rozpaenm rukou" (Dalk) v obchodn a reklamn klamav metod tvrd jdro, mkk obal" (Topolnek). Je proto velmi pravdpodobn, e obansk pravice v echch nadlouho (pokud ne definitivn) skonila. Perod se do njak formy operetn pravice" bn v cel kontinentln Evrop, kter je asto socialistitj ne socialist (Francie a Nmecko jsou skvl pklady). Take konec? Republikni sv konzervativn koeny hledaj Alespo to hlsal titul lnku Davida Brookse z New York Times otitn v Hospodskch novinch. Na rozdl od kongresov vtiny" ODS konzervativn kdlo americkch republikn vyrazilo na zte proti bushismu", proti hlavn citadele neocon. Tradicionalist jsou pesvdeni," pe D. Brooks, e konzervativci prohrli, protoe seli z prav vry. G. W. Bush byl podle nich pznivcem velk vldy, a zradil tak konzervatismus. McCain byl pak umrnnm republiknem, jeho porka diskredituje umrnn kdlo ... volby smetly stoupence umrnn linie ve stran. ... Jist je pouze jedno: v bezprostedn budoucnosti zvtz v boji o ovldnut Republiknsk strany tradicionalist, mezi n se ad pevn vtina republikn v Kongresu." knize Jak velik americk hnut zabloudilo a jak se mie vrtit na sprvnou cestu, republiknsk kongresman Mike Edwards definuje sedm zkladnch konzervativnch hodnot, kter by nikdy republikni nemli opustit: Svoboda, zachovn mru, autonomie jednotlivce a ucelench skupin, vra v jejich soudnost a schopnost se spravovat, vlda prva, justin systm, omezen pravomoci politickch orgn a meze veejn moci vbec." Tm kacsk principy nejen pro dnen socialistickou EU, tam by to nikdo ani nepedpokldal, ale teba i pro britsk Torye, o Topolnkov ODS (soud podle socialistick legislativn smrti bhem jej posledn vldy) vbec nemluv. prosincovm (2008) vydn prestinho americkho bulletinu AEI (American Enterprise Institute for Public Po licy Research) se nkolik vznamnch postav zabv podobnmi otzkami, jak se u ns po volebnm armagedonu ODS pokusilo poloit nkolik mlo (tak asi sedm) statench, kte se
36

domnvali, e pravice je v echch zachrani teln. Byli vak okamit mediln zesmnni a politicky ukieni, take napravo zavldlo vzorn Jednotn" ticho. Jako v hrob. V Americe ne. Henry Olsen v lnku Co by udlal Reagan" konstatuje, e po debaklu ze 4. listopadu si v zapoat diskusi o budoucm smovn Republiknsk strany musej jej vdci a aktivist odpovdt na zkladn otzku: ,Me v souasn Americe vyhrt volby strana, kter je postavena na konzervativnch principech?' Pokud se pokus na tuto otzku hledat odpov, mli by si nejprve zodpovdt jinou otzku: ,Co by dlal Reagan?'" Pipomn pak historickou drtivou prohru Barryho Goldwatera v roce 1964. Vtina politickch pozorovatel se tehdy domnvala, e konzervatismus byl navdy zamtnut a e budoucnost republikn spov v tom, e se z nich stane stedov strana, jen nepatrn napravo od demokrat. Ronald Reagan nesouhlasil." Budouc prezident tehdy napsal ostr lnek, v nm obhajoval principy a hodnoty konzervatismu (jako jedinho vchodiska pro Ameriku a budouc vtzstv Republikn), ani zmnil cokoli konkrtnho, programovho". Olsen z toho sprvn usuzuje, e prv toto bylo podstatou Reaganova budoucho vtzstv a spnho prezidentstv: konzervativn principy pro nj byly vdycky vc ne zdnliv nezbytn marketingov operace" a stupky s poukazem na to, e jinak republikni u nikdy nezvtz. Vysvtluje, e sice stojme ped kolem poprat se s vrnost principm a uinit je atraktivnmi v dnenm zmnnm svt", ale varuje ped podlehnutm dvma krajnm pokuenm: Za nejvt nebezpe oznauje konzervativn revizio nismus", kter fakticky vede k popen konzervatismu, s poukazem na to, e dnen Amerian v nj ji dlouhodob nev. Volebn porka m piny v plin vrnosti mylenkm svobody a volnho trhu." Vchodiskem je zamit se na nco mn ideologickho a pout neideologick motivy z arzenlu republikn teba navdy a vude fungujc principy rodina stabilita vlastenectv. To je marketingov pijateln, a bude proto i volebn spn. Druhm nebezpem je pak postoj, e konzervatismus ve skutenosti nikdy nebyl vyzkouen, take je naase pitvrdit" bez ohledu na to, co si mysl prmrn Amerian zabvajc se konkrtnmi problmy. Olsen, kter nepat rozhodn k republiknskm jestbm", se pak stav spe za Reagana a principy (koeny) konzervatismu (pravice) jako vchodiska ke konkrtn politice ne naopak. Zn to jako dj vu z doby po volebnm debaklu ODS, kdy se na okamik zdlo, e zane oteven diskuse o budoucnosti pravice v echch. Jene aktuln ldi ODS prosadili opak: all catch party" (Neas, Topolnek, Zieleniec) a dal posun tto pvodn pravicov strany do mlhavho stedu". Zd se dokonce, e ve slovnku naich vdch neocon je u i slovo pravice pokldno za marketingov nepouiteln i nekorektn", proto ho ji zejm definitivn nahradil evropsky vysoce politicky korektn termn, kter nem dn politick obsah stedoprav strana". Situace znan podobn t z roku 1964 po zdrcujc Goldwaterov porce. Otzky ani odpovdi tak nejsou nejnovj. Schz jen njak ten Reagan, kter by napsal a ml pak politickou slu prosadit revolun" ideu: Zptky ke koenm!" Republikni proto svho novho Reagana patrn najdou. Svoboda je pro vtinu z nich natst klov pojem, na nm byl vystavn princip Amerika", a pedstavuj tak hluboce ukotven politick hnut, e ho nepolo ani velk porky, ani pechodn zavirovn" jejich politickho organismu bvalmi marxisty a trockisty. Jejich politick hnut, ponajc Komunistickm manifestem, nabralo skuten obrtky a na konci prvn svtov vlky v Petrohrad a bylo zarmovno dajnm vypuknutm revoluce", dnes bychom ekli akc mezinrodnho terorismu". Podle bolevick mytologie k n dal signln vstel Rudch nmonk z kinku Aurora, po nm se lidov masy vrhly na Zimn palc, aby svrhly a zatkly (relativn demokratickou) buroazn Kerenskho vldu. Vechno bylo, jak dnes vme, jinak. Bolevik byla ve skutenosti hrstka, ale jejich schopnost propagandy byla na tu dobu nevdan. Proto vtzili. Terorizovali pak sedmdest let Rusko a postupn i tetinu svta. Ve svm marxistickm rji na zemi zcela zlikvidovali svobodu a nahradili ji regulacemi" veho a vech. Proto nakonec prohrli. Idea vak nezemela, pouze imitovala" a nakazila nejen socialisty, ale
37

naas i americkou pravici. Tak vznikl neokonzervatismus. O Bushov Americe u znovu neteba ztrcet e. Bylo to promarnn osmilet vldy pravice, kter ji zejm na dlouho zdiskreditovalo. Poniujc prohldky na letitch se staly demonstrativnm symbolem obrovsk moci, kterou v t dob zskala sttn byrokracie. Obdobn bezpenostn revoluce" se v jenom o nco slab podob rychle pelila do socialistick Evropy. Ne snad, e by atmosfra byla obdobn vlenick jako za moem, ale ednci Evropsk unie zase o to vce miluj jakkoli zkazy, regulace a omezovn svobod. A mdia je v tom hlasit podporuj. Je to pece pro Dobro ns vech. Jsou vak i vjimky (kter potvrzuj pravidlo, nebo je veden redakc pstuje coby dkaz tzv. vyvenho postoje"), a Pn Bh za n zapla. Prv takov byl lnek esk policejn republika", kter nedlouho po pijet novho policejnho zkona na konci roku 2008 (z dlny ministra vnitra, neocona Ivana Langera) napsal do Lidovch novin advokt Vclav Vlk: Nov policejn zkon, pod rznmi pseudo odvodnnmi o zajitn na bezpenosti, spravedlnosti a veejnho podku podn utahuje rouby svobod. Ono u v Evrop tko hovoit o njak svobod a soukrom osobnosti, Rubikon orwellovskho pehovn byl definitivn pekroen po jedenctm z. ... Svt se zan mnit na ty, co jsou v databzi sledovni, a na sledujc, ... (kte) zapomnaj, e napomhn pohodlnmu sledovn a posilovn pravomoc byrokracie me skonit i tm, e se sledujc stanou sledovanmi..." dn pln nikdy nevyjde To je jedna ze zkladnch pravd, kter se bohuel neu na dn kole. Ke kod vyuovanch i vyuujcch. Filozoficky jde o zjitn, e lovk nen jak se mnoz neastnci domnvaj pnem reality. Nikdy nebude. Prakticky pak popisuje prv tuto zkuenost. Pokud m nkdo to privilegium, e je mu dno t do vyho vku (a je pouiteln), pijde na to vas sm. Jednou st plnu operace 11. z bylo vlastn proveden okujcho toku na Ameriku v pmm penosu. Bez ohledu na to, kdo byl skutenm organiztorem, kdo provdcm lnkem, kdo vypravem legendy. V kadm ppad se ml vichni, kdo tvrd, e tato st plnu nevyla. I z hlediska drav" oficiln verze. Vechny pochybnosti o tom, jak to bylo ve skutenosti", jsou toti zbyten a maj vznam pouze pro mdia. Je (a bude) to obdobn jako se zhadami kolem atentt (na Kennedyho, u ns na Heydricha, v podstat kdekoli a kdykoli), protoe jde vdycky o spiknut, a ta nakonec pinej i spoustu chyb. Zsadn jde jen o to, zda dsledky atentt pinesou to, co od nich organiztoi oekvali. Nebo u atentt je t m vdycky vznam symbolick a mediln (propagandistick) peven vznamem praktickm. Atentt na zklady rodc se demokratick moci pedznamenal marxistick pln na inenrsk" nebe na zemi. Pinesl ti tvrt stolet tlaku, miliny zavradnch, atentt na Boha a svobodu, zkladn postulty euroame rick technologick civilizace. Pln vak pesto nakonec selhal. Obdobn jako nacistick pln na podobn koncipovan pozemsk nebe, jen rozpoutnm svtov vlky pinesl jet vce obt v nepomrn kratm ase. Atentt na dv budovy a ti tiscovky obt se stal ouverturou tetho vznamnho pokusu z te ideov lhn o promnu svta. V jeho prbhu mly bt opt (pro Dobro a Bezpenost oban, jak jinak) nejprve potlaeny obansk svobody. Ve v rmci ppravy na dal svtovou vlku zaslbenou vzneenmu Plnu pinst (dobrovoln nebo nsilm) Svobodu, Spravedlnost a Lidsk Prva tak jak je tato dominantn civilizace definovala jako jedin mon a sprvn zaostalmu zbytku svta. Prvnm ml bt arabsk svt identifikovan pod krycm oznaenm" islamist. Dostali jmno AlKajd a Usma. Tento pln se zatm sten da. V tomto smyslu bylo u. z spn bez ohledu na to, kdo je jeho pvodcem. Zamlenm efektem druhho vstelu z Aurory za jakkoli mysliteln varianty musel bt vdy stet civilizac" v huntingtonovskm slova smyslu. Proto nikoli z dvod, kter lze najt u mnoha nezvisle ptrajcch skupin ve ukazuje spe na americk autorstv 11. z. Zmrzaen svobodn svt (po B. Clintonovi a G. W. Bushovi) se bude zejm dle, ne se obecn pedpokld, potkat s hospodskmi tkostmi, protoe byl zjevn zasaen hloubji, ne se zd a douf. Nejrznj proroctv
38

o konci kapitalismu", znjc jak z Evropy (kde to pat k dobrmu tnu intelektulnch snob), tak z Ameriky, tomu nasvduj. Pesto vak myslm, e u. z (jako produkt") je dobrm pkladem plnu, kter selhal. S jeho dsledky se budeme jet njakou dobu potkat, hrt si se spikleneckmi teoriemi. Pedpokldm dokonce jejich brzk oiven a vbec nevyluuji, e se dozvme pekvapujc informace" i z docela oficilnch americkch mst". Bude to potvrzenm, e tato hra je skonena. e je naase vykroit k njakmu jinmu projektu revoluce. Jak bude vypadat? O co v tom projektu pjde tentokrt? Hollywoodt prognostici jsou v oboru levickho vizionstv obvykle avantgardou. Doporuuji nepodceovat je. Vd vc ne my, obyejn smrtelnci. Nabzej v nkterch svch projektech revolun monosti. Pipravuj ns na n. Jsou vpravd osvtou ve smyslu ze vech umn je pro ns nejdleitj film". Prv nm takovm je nedvn hollywoodsk remake, nrov napohled bn, sotva prmrn scifi s nzvem Den, kdy se zastavila Zem. Kadmu doporuuji ten mizern film nevidt (takov doporuen je jedin schdn cesta, jak dostat samostatn myslcho lovka do kina). Poselstv pbhu, e nejvtm ohroenm planety Zem je lovk, patrn kadmu, kdo trochu vnm alarmistick lenstv ekologickch terorist, pravch ddic sovtskho bolevismu, nebude pipadat jako zprva z Marsu. Vetn druh sti sdlen jeho pointy: kdo se nebude chovat, jak mu nad ekologit Nadlid (humanoidn stvry Dobra z jaksi vesmrn GU", Galaktick Unie), kte lpe ne my vichni ostatn na tto planet vd, co je pro Zemi dobr lovka prost v rmci zchrann operace zlikviduj, nebo je podle jejich soudu pro planetu nebezpen". Mme jen jedinou anci, kterou nm mon milostiv ponechaj nepemlet, srazit vdn podpatky a na slovo poslouchat. Pak ns mon nechaj t. Pokud se nebudeme ptt, zda takov ivot jet stoj za to. Nejsp to nebude tak dlouho trvat. Nejsp pt usurptoi lidsk svobody nepijdou z vesmru, protoe odjakiva ij mezi nmi. Nejsp vak probhne pt atak humanoidnch likvidtor svobody, sociln-inenrskch guerill, pln jinak. Jednu vc vm vak naprosto jist: Pijdou opt.

Smrt ve stedu
Kdyby volby mohly nco zmnit, u dvno by je zakzali. To je nejnovj produkt lidov moudrosti a nachzme ho namalovan na zdech naich mst. Tko najt vstinj projev skepse a beznadje ze stavu naeho veejnho ivota. Ondej Neff (Koeny obanovy skepse, ZJV, leden 2009) Lid maj zjmy. Tato vta vyjaduje napohled nco tak samozejmho, e lovka napadne, zda mu nen stydno utrcet as svch blinch sdlovnm takovch banalit. Je tomu vak pesn naopak. Jak brzy uvidme, jde ve skutenosti o objev, jen m dalekoshl dsledky. Piblin jako atomov bomba kter ostatn vznikla rovn jako dsledek zjm. Jako tm vechno. Mnoh pitom nasvduje tomu, e lid tuto banln velepravdu jet pomrn nedvno znali. Jene najednou cvak nebo co, fu! a pirozen (asto velmi nehezk a pzemn) lidsk zjmy jsou pry. Svt se od t chvle u jenom zlepuje. Politici jsou umrnn, pracuj pro veobecn poznan a uznan Dobro, veejnost si to uvdomuje a chod proto umrnn a moudr politiky volit, chov se uvdomle jako oni. Mluv a jednaj politicky korektn, spolen se staraj o blaho lidstva a planety, kterou opatruj, chrn a ist ji od smradlavho nnosu psobenho biosfrou, lovkem na mst prvnm, ale v podstat vm ivm jakbysmet. Samozejm existuje pr kazisvt, kte dl prosazuj sv individuln nebo skupinov sobeck zjmy, nebo se spiklenecky pokouej zastavit Pokrok a Dobro. Ale pozor, trplivost lidu nen nekonen! Pokud rychle nedaj s tmi svmi provokativnmi pitomostmi pokoj, brzy se s nimi vypodme! Aby ti zodpovdn mli vce klidu, asu a prostoru pro zchranu planety a lidstva ped pehtm, mezinrodnm terorismem a bezohlednm kapitalismem s divokm volnm trhem zbo, idej a zjm.
39

Prv tak se o tom pe prakticky ve vech novinch a vysl v rozhlasech a televizch. A co bylo v televizi (a objev se proto kvli lepmu zapamatovn v titn podob ztra v novinch), to je pravda. Zjmy mme od jist doby pece vichni spolen. Krom zmnn zchrany planety ped uvaenm (zpsobenm hnm dobytka a podobnmi nechutnostmi), napklad Mrovou spoluprci v Evrop v podob projektu Evropsk unie, kter tak vytv jedinenou pleitost pro vechno a pln pro vechny bez rozdlu. U jen chvilku trplivosti a podporu spolenm zjmm naeho spolenho kontinentu, a hnedlinko vytvome spolen slunen stt, kde se konen stanou realitou dvn idely francouzsk revoluce (jej komuny daly vzniknout vzcnmu pojmu komunismus) rovnost, volnost a bratrstv! Mohou bt dleitj zjmy? Skoro se stydm nco takovho napl sprostho tvrdit, ale obvm se, e... mohou. A nejen to e stle jet jsou. A vdycky budou. ekl bych, e pokud se mi poda tuto okujc banalitu obhjit, je to na nobelovku. Abych zvil sv ance, u dopedu signalizuji, e ji odmtnu. Jednak, abych byl zajmav a dostal podstatn vt prostor v mdich ne moji kolegov-nobelist, pedevm vak pjde o projev mho skutenho (pirozenho) zjmu. Skupinov manipulace a mystifikace typu Nobelova, Pulitzerova i jakkoli podobn slavn veejn ocenn jsou u dlouho jedinm viditelnm produktem pesn definovatelnch skupin manipultor. Pat mezi n i rzn think-tanky", politick nadace zvunch jmen, evropt a amerit politici, mdia, urnalist. Ti vichni (a na vjimky, je jak znmo pravidlo potvrzuj) mi jdou po mm obanskm krku. Bombarduj moje pirozen zjmy a z televiznch vrtulnk za n do vyitnch prostor shazuj uml vykonstruovan plastov nhraky, kter hezky vypadaj, daj se snadno konzumovat, ale pi trvalejm povn zpsobuj smrtelnou otravu. Chtj m prost oddlat a podle veho se jim to u brzy poda. Pesn datum exekuce sice neznm, pece jenom jde o Proces, ale to hlavn je jist: bude to ve stedu. Hypermarkety zjm a regly s biopolitikou Ze kad nco chce, o nco usiluje, a e to, co chce, o co usiluje, se li podle individuln povahy, vchovy, ivotnch osud, fyzickch i intelektulnch danost a schopnost, kulturnch zvyk a aktuln ivotn situace, prost e lid jsou rozdln a jejich pirozen zjmy asto protikladn, bvalo pokldno v demokracich za nco tak pirozenho a samozejmho jako kadodenn vchod a zpad slunce. Nkte jsme mli to tst, e znanou st svch ivot jsme smli prot jako objekty velkho humanistickho spoleenskho experimentu v relativn slun vytpn laboratoi. Nelo o nic menho (nechpu, pro to Hollywood jet nenatoil) ne o vypstovn (miurinskm kenm) nevynvajcho loajlnho lnho otroka, jen nakonec (po dobrm i po zlm) pochop, e pouze zjem celku je mu vm. Nakonec se ta dobr mylenka kdovpro nedothla do konce, nejsp musel nkdo nco zkazit nebo ukrst, protoe v zvru se skoro vichni msto otroen sp jenom pjemn ale bezeln flkali, co jim zase na druhou stranu dvalo as snt o bjen barevnm bazaru jednoduchch a velmi rozlinch individulnch zjm a tueb a zvistiv pi tto podvratn innosti poilhvat pes ostnat drty smrem zpadnm. V postdemokratickm svt vak mnoh banln pravdy, kter kadodenn praktick zkuenost mla dosud za nezpochybniteln, bu pestvaj platit, anebo je v lesklch kosmetickch pravch nalzme v reglech medilnch supermarket jako obrovsk novinky: biopravdy. Jde o luxusn drah vrobky uren meninovm peranm spotebitelm, kte u nevd co by, a tak si nejsp z nostalgie chtj obas kousnout do neho pvodnho, obyejnho, chutnho. Zjitn, e lid nadle maj rzn pirozen zjmy, je prv z tchto exkluzivnch bioregl pro zasvcen: co je jenom jin vyjden pro skutenost, e vtinov spolenost, vydan na milost a nemilost dealerm medilnch manipulac, je u zcela peorientovna na mlenlivou konzumaci dutch frz o spolench zjmech nadazench zjmm individulnm nebo zce skupinovm. No, kdo by s tm tak nesouhlasil, e? Ve svt, v nm spoleensk pijatelnost kohokoli nebo ehokoli je primrn zaloena na petvce a pokrytectv, je (v podob tzv. politick korektnosti a stle se zuujcho prostoru pro svobodu slova) jsou vydvny za ctnosti, nepochybn plat i teze modernch politologickch mudrc: pravolev osa vtiny politickch problm je nefunkn a zastaral. Je
40

nutno ji peplovat na osu dobr-lep. To je pece souasnmu lovku srozumitelnj ne njak vypl vsty o idejch. Copak se lovk idej naj? Technologick svt vysokch odbornost naproti tomu umouje eit dvj problmy na odborn rovin: nalzt objektivn nejlep een pro vechny, a to potom formou zvaznho nazen (me i nemus bt pro estetick dojem kryto njakou podobou hlasovn) zavst do praxe v podob zkona. Nen to ideln? K emu hloup politick spory, hdky v mdich a parlamentech? Ostatn a bude dostaten dobe zorganizovn tm odbornk k emu parlament? Stedov mystifikace v dob zrodu tvrt e Tezi o zniku pravolev osy politickho stetvn mdia teoreticky pijmaj u proto, e se to slu, nebo ji do esk kotliny v rznch explicitnch i implicitnch verzch vyplavuj potoky a potky vytkajc z hlavnho proudu evropsk unionistick politiky tedy z posvtnho zdroje. Je urit jen dalm projevem na postkomunistick zaostalosti, e navzdory tomu dodnes sledujeme permanentn zuivou vlenou vavu mezi dajn ji neexistujc levic (SSD) i stejn tak neexistujc pravic (ODS), jej nkte vrcholn pedstavitel se pesto osobn nenvid do hrdel a statk". Zdlo by se, e mdia maj ped sebou tm neeiteln problm, jak tyto dva protikladn jevy souasn obhajovat jako politicky korektn. Nein jim to vak nejmen problm. Prost si ho nevmaj. A protoe si ho nevmaj v pevn a nerozborn jednot, problm nen. Technicky zmizel tak, e neeiteln celek byl rozdlen na dv samostatn sti, aby se ani trochu nedotkaly. Pak u je to skuten malikost: zatmco u ns se pece jenom pod jet tak trochu pereme (i za zbytek Evropy) s tmi naimi komunisty, kte se kdovpro nechtj umanut pejmenovat, a proto tu pod trocha toho jedovatho levicovho zpachu zstv a opravuje nae hrdiny protikomunistickho odboje jedenadvactho stolet k ostr pravicov rtorice, ve vyspl Evrop za naimi nkdejmi hranicemi je to u pln jinak. Taky sprvn. Ba jet sprvnji ne u ns. Tam ji zvtzila chvlyhodn odbornost, kter nen ani levicov, ani pravicov, kombinovan s oddanost velkm velidskm idelm. Intelektuln, profesn a mediln elity, jim je zenm osudu dno vdt jak lidsk vci uspodat produktivn, eticky a nepoliticky, jsou avantgardou pokroku, tet cestou z bludit zjm, tet alternativou pro tet pokus sociln-inenrskho projektu pro Evropu. Prvn dva komunismus a nacismus pes vekerou snahu, navzdory horm mrtvch, selhaly. Svt se musel z tch hrz pouit. A pouil se. Pouen postdemokratick svt modernch politickch technologi nabz rozum a stzlivost, kter obanm nabdne vivn, i kdy na prvn ochutnn nemastn a neslan zjmov eintopf": politika stedu si z nkdejch pravicovch i levicovch tmat vybere jen to dobr a eliminuje to patn. Politika proto u nemus bt v pvodnm smyslu politick, zjmov. Mla by bt pedevm naun, osvtov. Zjem na dobrm, spokojenm, vestrann zabezpeenm (prvo na prci, ivot, zdrav, byt) ivot od narozen do smrti mme snad vichni. Nebo skoro vichni. Takov vtina, e nen teba hlasovat. Vyjdeno novoe mlad fronty medilnch svazk (bez ohledu na jejich fyzick vk i nzev novin, asopis, rozhlasovch a televiznch stanic, v nich jsou zamstnni): Globalizovan svt stav ped lidstvo nov vzvy." Jsou pr takov povahy (globln energetika, oteplovn, terorismus, porodnost, zemdlstv, finannictv, zdravotnictv, pandemie a vechno ostatn), e nen mon hledat een problm jako dosud v dohodch a souten stt. Stedn a mal zem jsou na velk vzvy" souasnho svta slab. Jedinm racionlnm vchodiskem je proto stty zruit, smazat jejich hranice a sjednotit je do velkch celk, kter budou dostaten siln, aby elily globln hospodsk konkurenci i ohroen ze strany rozpnavch velmoc, jako je Rusko nebo na. Jen takov nov velk stt me bt souasn garantem spravedlivho socilnho systmu (Well Fare State), skutenho socilnho sttu blahobytu44, spravedlivho vyrovnn rozdl v ivotn rovni jednotlivch region (bvalch stt), a souasn zaru opravdovou svobodu, demokracii, lidsk prva, podmnky pro rozvoj kultury a umn, dostupnost zdravotn pe, vzdln a rovnch pleitost pro vechny. Prv takovm vzorovm bioprojektem" je na tet pokus vznikajc velmoc, federln Evropsk unie, pokus o zrcadlov protjek dosud nejspnjho sttnho uspodn, federln Americk unie.
41

Je zjevn, e v tomto novm stt budou politick strany klasickho typu anachronismem. Politick program Evropsk unie, jako projekt instantn Dobro pro vechny," je ji pomrn pesn narsovn, charakterizuj jej ve zmnn cle a ambice, na nich se rozhodujc politick sly EU fakticky shoduj. Jiste se v detailech obas li, ale o sprvnosti cle nepochybuj. Z logiky vci proto maj budoucnost pedevm strany stedov, respektive prvoi levostedov. Jen oklivou a neppadnou shodou okolnost to nkterm kazisvtm pipomn povlen eskoslovensk (smrteln) vkik demokracie zvan Nrodn fronta. Tato technologick vize je zaloena na (strojn) inenrsk pedstav, e existuje jaksi mtick pevn bod ve vesmru, politick sted, v nm se jako v idelnm prseku protnaj zjmy stoupenc levice a pravice. Stedovost naznauje umrnnost (v jakmkoli myslitelnm smyslu), co zaruuje, e ve stedu se v tvr inspiraci protnaj jen ty z levo-pravch zjm, kter jsou neextrmn, uvliv, rozumn a slun. Sem proto m vichni odpovdn a vn politikov, a pichzej pvodn z jakkoli sti politickho spektra. Sted, jako irok koridor stedolevch a stedopravch tetch cest, tak nahrad pvodn pli irok mantinely demokratickho prostoru pro veejnou sout zjm odleva doprava, garantovanou neomezovanmi obanskmi svobodami (slova, shromaovn atd.) Na klasick levici a pravici proto zbudou u jen anachronit populist" i extrmist", kte pro modern evropskou demokracii pedstavuj nebezpe, nebo jsou reziduem tragick minulosti evropskho kontinentu, a bude proto poteba se s nimi do budoucna njak rznji vypodat. Mon vak, e zahynou samy vzhledem k tomu, e souasn stty se zmn v regiony (tzv. Evropa region), take dosavadn celosttn politika se rovn posune o jednu rove a stane se politikou regionln. Tady o ideovch" politickch stranch (levice-pravice) u vbec neme bt e. Pkladem mohou bt dnen vnitrosttn regiony, respektive obce, kde se pece e dajn nepolitick" tmata typu vodovod a istika. Sem velk politika" dolh jen v ozvnch, tady se pr lid na potebnch vcech nakonec dohodnou i bez politickch stran. Zjmy maj stejn a nepolitick". K jejich organizaci proto koneckonc posta kvalitn sttn apart. Me bt soudn lovk proti takovmu vizionskmu projektu? Zvl m-li se tentokrt uskutenit dobrovoln, bez nsil, za svobodnho souhlasu vech zastnnch. A nejsou ti, kdo tohle vechno zpochybuj, pinejmenm podivni, ne-li pmo neptel? Kde se berou, a co vlastn chtj? Star nejistoty? Evropu nrodnch i sttnch zjm stcch do vlek, kterch si star kontinent uil u dost? Co tito staromilci nepochopili, e zhroucenm komunismu a bipolrnho svtovho uspodn opt as oponou trhnul, a (tentokrt u opravdu a definitivn) zmnn svt"? Anebo s Evropou a pl miliardou jejch obyvatel nkdo hraje nebezpenou falenou hru? Jene kdo? A hlavn (nejastj a nejhloupj nmitka) e by tak snadno olil veejnost v ptadvaceti zemch, jejich politiky a intelektuln elity, take by vichni slep a odhodlan kreli do vln, kter je pohlt a v nich dobrovoln zahynou? e bychom neupadli do obanskho bezvdom jenom my a Irov? A pedevm e by tohle nae svobodn a nezvisl mdia dvno neodhalila? Anebo jde o njak iroce koncipovan spiknut? Vechny tyto otzky maj nco spolenho. Pedevm jsou vsostn esk. Ne e by za naimi hranicemi (?) nebyly vzneny nejrznj pochyby. Ne e by nebyla tendence je (a jejich nositele) tvrd a bez diskuse umlovat, skandalizovat, zesmovat, bagatelizovat a pedevm nevpoutt je do mdi, a pokud, tak v pedem pipravenm dehonestujcm aranm. To vechno je tam stejn jako u ns. Co vak in ve zmnn otzky zcela odlin nalhav v unijnm" zahrani a v eskm veejnm prostoru, to co zatm udruje vbec ppustnost jakkoli svobodn otzky jet posledn centimetr nad hladinou pozvoln povodn nov totality, je nesnesiteln lehk fenomn Klaus". Jde o tko vysvtliteln esk paradox. Nikdo nev, pro prv v tomto prostoru zaala mistrem Janem Husem reformace sto rok ped Lutherem, aby po husitskch ideovch" vlkch bezmla vymazala prastar esk krlovstv a jeho pslunky z pamti svta. A paradoxn to pak bylo zase habsbursk katolictv, kter likvidac eskho protestantismu (a temi stoletmi temna") patrn
42

esk nrod bezdn zachrnilo, nebo v nekompromisnm, rigidnm a nemilosrdnm nmeckm protestantismu by byl bezpochyby velmi rychle a definitivn ponmen. Obdobn paradoxy se pak nakupily pedevm v osudovch osmikovch" letech dvactho stolet: 1918 (vazalsk esk krlovstv se mn v suvernn republiku i dky garanci USA, kter ovem o sedmadvacet let pozdji bez skrupul prodaj" eskoslovensko bolevickmu Sovtskmu svazu), 1938 (Mnichovskou smlouvou ns nai spojenci Francie s Angli vnuj vrolomn Hitlerovi a ve snaze zachrnit zradou na malm stt mr mezi tmi velkmi spoutj svtovou vlku), 1948 (sametov komunistick pevrat, zaloen jaltskmi dohodami Roosevelta se Stalinem ped koncem vlky), 1968 (vzpoura mk sti bolevickch uchvatitel v zchvatu abstinennch pznak po dvacetilet nesvobody, potlaen brutln policejn akc sovtskho Ruska v odbojn provincii). A konen zhroucen komunismu na konci osmdestch let, kter na politickou scnu pivedlo dva Vclavy: Havla a Klause. Prvn byl eskm disidentem a stal se prezidentem. Druh po nm prezidentsk ad pevzal a stal se disidentem evropskm. Vclav Havel je autorem termnu (a ideologie) nepolitick politika". Proto vdy podporoval vytven rznch, z hlediska standardn parlamentn demokracie nesystmovch, krajn levicovch seskupen a hnut (v krajnm ppad i stran), kter se mystifikan oznauj za stedov". Vclav Klaus naproti tomu vytvoil cosi standardnho, ve stedn Evrop (i vlastn v kontinentln Evrop vbec) vak do t doby nevdanho: v rovnostskm a plebejskm prosted esk republiky etabloval klasickou ideovou pravicovou politickou stranu. Navc stranu obecn obanskou, tedy takovou, kter primrn nevychz vstc obhajob specifickch zjm pesn definovanch socilnch i profesnch skupin (majitel dom, soukrom rolnci, ivnostnci apod.), jak bylo dosud v ppad pravicovch" stran v esk republice i v jejm evropskm okol zvykem. Nebylo by vak samo o sob podstatn, e Obansk demokratick strana (ODS), pravicov strana angloamerickho typu, v esk republice vznikla. Podstatn bylo, e se ve veejnm prostoru neekan rychle zabydlela, dvakrt po sob zvtzila ve volbch, a tm tak rozhodujc mrou ovlivnila pechod od umle naroubovanho komunismu zpt k pvodn demokracii. To by vak nakonec tak nebylo nic tak mimodnho, aby to stlo za vc ne lnek do nedlnho vydn novin. Jene, jak se pozdji ukzalo, ODS ovlivnila nco mnohem dalekoshlejho: stala se neekan odolnm zrnkem psku, kter poalo zvedat nepjemn otzky (na tma stt svoboda demokracie), a tak drhnout v jinak dokonale namazanm soustroj evropskho integranho procesu" (eeno politicky inkorektnmi, a proto podstatu vyjadujcmi slovy Margaret Thatcherov o pokusu vytvoit internacionln socialistickou tvrtou i). A to u odvoduje zvanj otzky: jak se vbec mohlo stt, e prv v Dubekov a Havlov socialistick Praze se obansk pravice na kontinent tak neekan pevn zachytila? Pedevm vak: ohrouje tento fenomn evropsk projekt", nebo jde pouze o mstn epizodu, nepravidelnost v systmu, kter bude rychle zahlazena a vymazna z pamt? Mtick idel prostednosti V politice nic takovho jako sted (geometrick bod ve stejn vzdlenosti od dvou protikladnch tendenc) samozejm neexistuje. Politika je dynamick proces, v nm jsou pravolev tendence v neustlm pohybu, vychyluj se k jednomu i druhmu plu", a mn se v ase rovn pohled na to, co je pravicov a levicov. Z tchto dvod i teoretick vhov" sted by byl jednou daleko nalevo, jindy spe vpravo prost nelze o nm, na rozdl od polaritnch tendenc ci nic uritho. Na prvn pohled se proto me zdt zvltn, e navzdory tomu virtuln politika stedu" (jinmi slovy vymazn standardn, vn mnn politiky z veejnho prostoru) dominuje dnes na vtin politickch kolbi v celm evropsko-americkm civilizanm prostoru. Nic zhadnho v tom ale nen. Veejnost o zmizen politiky" prost... nev. Co vak h u nen zpsob, jakm by se to dovdt mohla. Kdysi k tomu slouila mdia. Ta se ovem mezitm stala politickm subjektem sui generis, kter m sv vlastn zcela konkrtn zjmy i cesty jak jich dosahovat. Mdia ji neinformuj, ale pouze programov ovlivuj veejnost, aby myslela a jednala
43

v aktulnch i stedndobch zjmech majitel a zamstnanc mdi a jejich zkulisnch protektor a politickch spojenc. Mdia jsou proto posledn, kdo by zamlel sdlit obanm, e politika ji neexistuje, e jim byla za blho dne ped oima ukradena a serotovna. V pzem postdemokratickch medilnch hypermarket je spotebitel lkn k nkupu nejjednoduch zbavnch strategi. Nechce se od nj nic. V krajnm ppad, aby v rmci stle vulgrnj a bulvrnj hry jednm politickm barvm fandil, a druh proklnal. Politika jako sportovn utkn, jako subtma infozbavy". Oban je peliv sledovn, zda se jet bav, nebo u se nud, i je dokonce znechucen, podle toho, jak zrovna hraj, vyhrvaj i prohrvaj ti jeho". Ve zvenm pzem (tam je pod jet pohodln vstup bez nmahy) probh distribuce zbo pro aktivnj a nronj". Tady u se pedstr, e o nco jde (Jde o to, aby o nco lo," znl intelektulsk bonmot zc edestch let): zatka v bezpen vzdlenosti kolem politiky je vedena tak, e vsostn politick tmata jsou vydvna za odborn", tedy zjmov neutrln. K politickm otzkm se vyjaduj odbornci", kte eknou pesn to, co mdia a na n napojen (nevolen) politick struktury potebuj. Odbornick atentty" na politiku probhaj v mdich permanentn. Jsou hlavnm produktem paraleln politick st postdemokracie parazitujc na regulrnch politickch a sttnch institucch. Odbornci a dajn i skuten, na tom zhola nezle vstupuj do veho. Normuj nedvno jet pomrn svobodn prostor na povolen a zakzan, pijateln a nekorektn, pedevm vak hroziv a jet stranj. Protoe hlavnm politickm hybatelem souasnosti jsou obavy potvrzen" odbornky, strach neudlat nic nepovolenho i ve slab verzi nedoporuenho. Jen k tomu slou vzruujc katastrofick scne globlnho oteplovn", problematika znien planety a ivotnho prosted vbec, boj proti kouen, obezit i drogm, a naopak za sprvnou" vivu, vlku, zdravotnictv, policejn kontroly, prodeje a nkup veho nezvadnho", zahranin politiku, dan i teba lety do vesmru. Vechno jsou to tmata, kde jde o penze v objemech, jak si bn lovk vbec neum pedstavit. O penze budto daovch poplatnk, nebo byznysu, kter z nich dobrovoln daov pltce medilnm tlakem teprve vytvo. Akoli jde samozejm o jednoznan politick tmata, v rmci medilnho upevovn zjmov neutrlnho stedovho paradigmatu" jsou veejnosti sugerovna jako vsostn odborn. S veejnost o nich proto nen teba diskutovat, nebo fiktivn nejde o politiku, ale o vdecky i odborn prokzanou, a tedy objektivn** cestu k Dobru, cestu z nejistoty. V politice samozejm nic objektivnho neexistuje. Mediln metoda, kter pedstr opak, politiku vdom a zmrn ni. Stav lidem ped uasl oi virtuln kulisy potmkinovskch iluz objektivn" zjevench pravd, coby hlavn obrbc nstroj pi prmyslov vrob umle vytvench sriovch zjm, pedstrajcch autentinost a originalitu. Je pece pln vedlej, zda napklad globln oteplovn" je skuten meteorologick i astronomick jev, na nm se lovk svou existenc podl a jen m potenci zkomplikovat ivot vem lidem na planet, anebo jen fikce, za n stoj neobolevick zelen" politick seskupen a na n navzan astronomick finann zjmy firem produkujcch modern technologie. Oboj je krajn, oboj je mon. K obojmu eknou v mdich vbrov najat odbornci" to i to. Jedni budou tvrdit, e jde o podvod, druz, e podvodnky jsou ti, kdo to za podvod oznauj. Teprve pokud lid umle navozenmu odbornickmu" straen uv a prostednictvm voleb se rozhodnou napklad z vlastn vle dramaticky zchudnout, odkat si, opustit vhody souasnho technologickho rohu hojnosti v zjmu hypotetick ochrany klimatu budoucnosti teprve tehdy pjde o politick rozhodnut par excellence. K niemu takovmu ale samozejm nedojde. Namsto toho budeme nadle konfrontovni s odborn podloenmi" rozhodnutmi politik, kte se veejnosti na nic neptaj, zato ale jednaj: politicky korektn, modern, na vi doby a zdnliv radikln. Ve skutenosti vak provozuj jenom stnohru, kter neohrouje jejich vlastn krtkodob kariry. in sice velkolep radikln omezujc rozhodnut ale v bezpenm vhledu dvaceti a padesti let. Nic je to nestoj, vypadaj mediln skvle, protoe povinnost plnit jejich nesmysln a nikdy vn nemylen rozhodnut u ponesou jin politici. Ani pro n to ovem nebude pedstavovat problm. Pinejhorm ozna dvn rozhodnut svch pedchdc za myln i
44

vdecky pekonan, protoe u bude v bhu zase jin manipulativn akce. A tak to me jt donekonena. Nebo tak alespo si toto politick perpetuum mobile vtina souasnch spnch a mediln adorovanch politik pedstavuje. Mleti zlato aneb pro vichni tou po nem, co ve skutenosti neexistuje? Dva ply klasick politiky, tedy levici a pravici, je na vy me obecnosti mon vyjdit zkladnmi ideovmi charakteristikami napklad solidarita (levice) versus svoboda (pravice). Zatm jsme se vak tm nedotkli klovho pojmu, kolem kterho se dnes to cel slavn euroamerick civilizan prostor. Jak vypad onen mystick STED, k nmu se upnaj nadje rozhodujc sti souasnch politickch elit, jej s tm posvtnou ctou vzvaj mdia a o nj se ve veejnm prostoru bojuje jako o Svat grl, jeho dritel ovldne svt? Navzdory avizovanmu zjitn, e nic jako definovateln politick STED neexistuje (vdy jde o dynamicky se posouvajc teoretick tit mezi rzn se vzdalujcmi a pibliujcmi politickmi koncepty a nzory na pravolev ose), pijmme pro tuto chvli jako pracovn verzi, e STED jako cosi faktickho existuje. Dvalo by to smysl, kdy se o nj vichni tak perou, kdy se tm vechna politick uskupen do nj tla. Jak definice by STEDU psluela? Pokud pijmeme, e pravice = svoboda, levice = solidarita, pak nepochybn sted m Dobro. e nevte, co si pod tm bjenm pojmem pedstavit? e pro nkoho me bt dobro pedevm svoboda, pro jinho pedevm solidarita a pro dalho jet pln nco jinho, prakticky cokoli? tom to ale prv jel To je pednost on dokonal neuritosti, do n si kad me vyprojektovat cokoli mu libo. Obsahuje vechno, co je tot jako nic. Zatmco pravicov politik riskuje, e prosazovnm poadavku svobody odrazuje vechny, pro n svoboda pedstavuje pedevm nejistotu, zatmco levicov politik s praporem povinn solidarity odrad vechny, kdo za tm oprvnn budou vidt restrikce, zkazy, pkazy a nazen ve jmnu vych jistot pro vechny, politik STEDU s mantrou Dobro neel dnmu takovmu problmu. Kdo by nechtl Dobro? e ve dvactm stolet ve jmnu Dobra tm zlikvidovali svt komunist a nacist? e se pod vzneenmi prapory Dobra dla ta nejvt politick svinstva? Co to kte? Komunismus a nacismus pece, jak vme, nebylo Dobro, ale Zlo! Jene to vme dnes, zptn. Pi jejich instalaci lo ale samozejm vhradn o Dobro! A jak obrovsk obansk zstupy tomu uvily a vyprojektovaly si do tohoto nekonen irokho pojmu vechny sv nadje i frustrace! Dnes je tu Dobro znovu. A bydl ve STEDU. Kde se rod? ppad pravicov touhy po svobod i levicovm hledn bezpe solidarity lze pvod zjm pomrn pesn vystopovat a zmapovat. Se stedovm Dobrem je to hor, protoe se lze jen obtn zachytit ehokoli strukturovanho. Pat sem toti krom jinho i bezbeh ocen vemonch asto zsadn protichdnch zjm oznaovanch jako Obansk spolenost. Tedy vce i mn organizovan a definovan skupiny, hnut a zjmov sdruen, kter neusiluj o prosazovn svch zjm v klasickm politickm volebnm souboji, protoe jm bu pohrdaj, nebo vd, e by neuspla, nebo oboj. To politick rmec obansk spolenosti z hlediska takzvanch clovch skupin hardcore" nepolitick politiky. V eskch pomrech jej mateskou pdou nejsou nmst, pedvolebn mtinky a programy politickch soupe, ale obvykle hospoda, ntlakov akce malch skupinek (s velkm medilnm prostorem) a veobecn kverulantstv proti pomrm. Ve vznamnj a ovem t mimodn odpudiv verzi jde o bezrozmrn kavrensk" intelektulsk vann, totln mylenkov chaos, jen pedstr dalekoshl vize. Zde pramen ideov bze nepolitick politiky. Jan Weiss, geniln esk spisovatel (1892-1972), je dnes prakticky zapomenut. Nesneli ho ve svorn jednot jak povlen komunist, tak intelektulov (pedi povlen). Autor Domu o tisci patrech a dalch zsadnch povdek a romn napsal ve tictch letech novelku Mleti zlato, v n problm esk nepolitick politiky, respektive obansk spolenosti, respektive nepolitickho" stedovho Dobra pedvedl v tragikomick frace: Frantiek vysedv v hospodsko-kavrensk spolenost, kde se permanentn e nejzvanj politick problmy od domcch a po celoplanetrn. Vichni vd, jak by se co mlo udlat, nadvaj a van a van. Frantiek by se rd pidal, ale je nesml, m psychologick blok, a proto
45

ml. Cel roky. Je zoufal, protoe on pece v, jak na to. Pokus se o sebevradu, kter se mu sice nepovede, ale jejm nezamlenm dsledkem je psychologick odblokovn osobnosti: Frantiek k asu cel spolenosti zane znenadn mluvit. Jeho fantasmagorick lidov" koncepce ho raketov vynesou z hospody a do nejvych pater politiky. Praha se dky nmu stv na okamik i centrem politiky svtov. To vechno a do okamiku, ne lid prohldnou, e jde o przdnou bublinu, za n nic nen, kter na niem ideov pevnm nestoj, e jde jen o naondulovan balast pivnch kec, kter vak m nebezpenou potenci zniit vechno uspodan a smyslupln. Pak Frantiek pad jet rychleji, ne el vzhru a skon opt v anonymn hospodsk spolenosti, z n vyel. A nadle u radji ml. Pokud tento pbh (bez onoho optimistickho astnho konce) komukoli kohokoli pipomene, jde o podobnost ist nhodnou. Jan Weiss pece mil na Hitlera, kavrensk a burck spolky (tehdej, samozejm!), v nich tak snadno vznikaj svtodjn koncepce, kter ve sv pmoar jednoduchosti mohou zapsobit na prvn poslech chytlav, ale jejich realizace ve veejnm prostoru vede k tragdim. Tyto moudr a vyvolen", jejich vize jsou proveny" obrazn eeno pouze uzavenou hospodskou obanskou spolenost, ty, kdo obejdou namhav regulrn politick proces a ovldnou veejn prostor suternnmi metodami", pravdami, o nich se nediskutuje, tyto falen proroky", jak soud autor, nutno v sebezchovnm gestu zahnat zptky do jejich hospod, kde mohou nanejv nekodn tlachat, nebo, co by bylo zlat, mlet. Jan Weiss, mon vbec nejvt esk spisovatel minulho stolet, by nepochybn ani dnes neml v mdich na rch ustlno, a je proto prvem zapomenut. Tume-li, co je politick STED svou podstatou, ptejme se nyn, jak je jeho role pi utven konkrtnch rozhodnut v politicko-medilnm prostoru. Pro veobecnou srozumitelnost zstame u pkladu s globlnm oteplovnm v dsledku civilizan nadprodukce" kyslinku uhliitho a podvejme se, jak by na een tohoto problmu" ml jet donedvna reagovat kad z trojice Svoboda Solidarita Dobro. Pipomeme, e na jakkoli definovan odborn rovni" se ve vsostn politickch tmatech nelze dobrat vbcc nieho. To o kauze" globlnho oteplovn plat tm sp, e je v me vt ne obvykl" pedmtem extrmn mediln manipulace. Podle n vdci" (posvtn adorovan kategorie odbornk tm jako novini) jednoznan prokzali, e tento jev a jeho civilizan piny existuj, take pokud se rychle nco" neudl, svt bude uvren do zniujc katastrofy. Pravidelnm podtextovm zkuskem pak bv sdlen, e kdo tyto vdeck zvry" nerespektuje, je buto blzen, nebo nezodpovdn voluntarista, nebo pmo neptel na civilizace a mezinrodn terorista. Objevuj se doporuen, aby klimatologm, kte jsou k oteplovn skeptit i kritit, byly odebrny profesn certifikty, nebo aby poprn" bylo trestn, jako je tomu teba v ppad holocaustu. V politice by pak takov lovk u vbec neml mt pleitost existovat, protoe svmi nzory me bt nebezpen nejen svmu okol, ale prakticky celmu svtu. Je nebezpen svt, v nm kdokoli me bt prostednictvm svch nzor pokldn za nebezpe pro svt. Proto jen velmi potichu eptnu, e dokonce i kdyby takov vdeck jednohlas existoval, vbec nic by to v politice jet neznamenalo. Ono to vak je prv naopak. Tisce vdc s poplanmi zprvami svch koleg oteplova" nesouhlas a exaktnmi metodami jejich katastrofick zvry vyvracej. To se u ovem z mdi nedozvte, nebo pouze zcela okrajov. Kdo ze ten tohoto textu napklad v, e na dvacet tisc (!) vdc v USA podepsalo petici, kter oteplovacmu blznn zsadn oponuje? Nael jsem o tom malinkou zprvu pouze v jedinm eskm denku. Nebo co ci k tomuto zjitn: V pli ervna pinesla prakticky vechna esk zpravodajsk periodika informaci, e ... Arktida me bt jet letos, ale jist do pti a deseti let, zcela bez ledu. ... daje zveejnn 16. z zdaleka takovou publicitu nemly, u ns je napklad nezveejnil nikdo. ... Led pokrv v Arktid plochu o 9,4 % vt ne loni touto dobou. I to je hluboko pod prmrem let 1979-2000.... celkov plocha ocen pokrytch ledem pod dlouhodob prmr nekles." Jde o krtk lneek Martina Weisse z Lidovch novin (kter jinak stoj v poped globlnho iku
46

oteplovacch straidel). Stejn tak Hospodsk noviny, kter nicmn v lnku JefFa Jacobyho z prosince 2008 Oteplovn? Skeptik pibv" konstatuj, e svtov teploty doshly v roce 1998 vrcholu a od t doby klesaj. Jin (klimatologov) dokonce tvrd, e se bl obdob globlnho ochlazovn." Tyto politicky nekorektn lnky nejsou nedopatenm, ale projevem pokryteck metody vyvaovn". Nyn ji mohou oba listy doloit, e daly hlas tak druh stran". V mnostv menm ne malm je obas s lupou v ruce v mdich najdete. Je tedy zjevn, e pes mdia se prost nieho nedobereme. A na to, e naprost vtina zmanipulovanch lid (vetn mnoha novin) je dnes pocitov pesvdena o existenci tohoto jevu i jeho pinch, navzdory tomu, e jeho dsledky v dnm smyslu empiricky nezavaj. Pedpokldejme, e by se pi dalch kobercovch medilnch bombardovnch podailo vytvoit alespo v njak podstatn sti veejnosti iluzi, e prov reln nebezpe a e se ho chce njakm zpsobem zbavit, a to stoj, co to stoj. Tm bychom konen stanuli ped relnou politickou otzkou: co s tm? Jet pomrn nedvno, zhruba ped dvaceti lety, by se dlo asi toto: Pravicov politici (kte by urit nespolhali na mdia, ale pracovali by s necinknutmi" relevantnmi informacemi) by nepochybn ped veejnost obhajovali nzor, e jde jednak o vc neprokzanou, a odmtli by spoleenskoinenrsk konstrukt pedbn opatrnosti", a tedy pedevm astronomick vdaje z penz daovch poplatnk na nco, co se patrn vbec nestane. Ze stejnch ideovch pozic by trvali na tom, e uml omezovn celch prmyslovch a zemdlskch obor je cestou do pekla a nakroenm k vytvoen totalitnho moudrho** sttu, kter nakonec bude obanm pedepisovat co maj jst, pt, co vyrbt a v jakch mnostvch atd. Cel by to odmtli, stejn jako pokusy o smnou pokryteckou hru na akci** v podob rznch formlnch (Kjtskch) protokol**, kter stejn nikdo nebude plnit, ale hezky to vypad. Zkuenost cel dosavadn historie by jim toti velela ochraovat primrn nejcennj statek na tto zemi, lidskou svobodu. Vysvtlovali by, e lidsk rod je ve svm hrnu nakonec vdycky rozumn a (je-li mu dn svobodn prostor) evolun smuje k nejvhodnjm eenm. Pro mnoh by bylo navc dleitm faktorem vdom, e svt nen jenom lovk a souet jeho pozemskch aktivit, ale tak to, co lovka pesahuje, od eho se lovk odvozuje. Z toho ovem plyne, e celoplanetrn* i dokonce kosmick souvislosti lovk neobshne, a ml by je proto s trochou nezbytn pokory penechat Prozetelnosti. To by mohlo bt zhruba jedno z ady ideovch" vchodisek pro politick postoj, pro nj se po francouzsk revoluci vilo oznaen pravice". Levicov politici by naopak postupovali jako ti dnen. Vytvoili by s restrikc a regulac, kter sice budou svobodn prostor dle omezovat, ale bude se tak dt ve vdecky podloenm vym zjmu" lidskho rodu. Pedbn opatrnost" je na mst, a to stoj, co to stoj. I kdyby to mlo pinst hospodsk pote a zsadn zvyovn dan pedevm tch aktivnjch a bohatch, a perozdlen takto zskanch prostedk (tdn" krde za blho dne, eufemisticky nazvan povinn solidarita"). I kdyby jednm z dsledk mlo bt nezbytn nutn" omezen pirozen lidsk vynalzavosti a podnikavosti dodatenmi regulacemi (dalmi zkazy). I kdyby nklady na tento pedbn opatrn" projekt mly bt astronomick, take by bylo nutno zvit psun penz sttu dalmi formami pmch i nepmch (napklad ekologickch) dan. Svoboda je sice i podle levice dobr a chvlyhodn vc, ale odtud potud. lovk je vhradnm majitelem nejen Zem i jejho vesmrnho okol, ale tak jedinm pnem osudu svho a svch blinch a mus se podle toho chovat. Nehled na to, e svoboda, jak znmo, je pojem relativn, a existuj jej rzn (a rzn dleit) typy. Nejen individuln, ale teba tak skupinov (napklad proletsk). Proto napklad omezen individulnch svobod ve prospch poznanch" skupinovch zjm je mnohdy legitimn a nutn. Toto by mohlo bt jedno z ady ideovch vchodisek, pro n se vil pojem levice". Na politickm trhu by pak oba tbory tyto alternativy vemi zpsoby obhajovaly a voli by vtinov rozhodl. A nesl by pak po njak as nsledky svho rozhodnut, ne by se ppadn rozhodl ke korekci v dalch volbch. Jene prv to se v souasnm evropskm politickm prostoru u nestane. Svobodn politick trh se toti po erhardovsku" zmnil. Sociln-trn politika m se socialistickou demokraci (relnho
47

socialismu) spolen vitln koen. V souasn hantrce se jmenuje POLITIKA STEDU. A proto vechny vznamnj politick strany se na nov definovan ose oznauj u pouze za stedoprav i stedolev. Tato zdnliv drobnost je symptomem zejm nejvnj poruchy demokracie po druh svtov vlce. Ostatn s vlkou a jejmi vsledky zce souvis. Jednou z nejdleitjch (a vdomch i nevdomch) loh stedovch" evropskch stran jc role Panevropsk pt kolony", seskupen, kter vedeno vzneenmi mylenkami vnho Mru a Dobra zevnit eroduje a ni svobodn a demokratick politick systm svch vlastnch zem s jedinm (starm znmm) clem: vytvoit na evropskm kontinent socialistick imprium. Inter-nacionln. Tiscilet e socialismu Nae cesta a n cl! Jene aby mohl vzniknout reln" evropsk socialistick superstrt, je nejprve nutno eliminovat autentick obansk zjmy v jednotlivch sttech, projevujc se dosud na pravolev ose. Take vzhru do Stedu! Jene jak, kdy vme, e politick sted neexistuje, ale je pouze vrazem pro permanentn dynamick pohyb soupecch pravolevch koncept? Sted" vak ji nen jen eufemismus, zstupn termn pro nepolitickou politiku, nalezen kmen mudrc, veobecn Dobro. Je souasn poznvacm znamenm pro stle poetnj skuten evropsk politick lid", dmos vznikajcho evropskho sttu: mnohasettiscov mezinrodn rodina politik a byrokrat, pro kter u je skuten hlavnm mstem jejich vlasti Brusel. Tito cizinci ve svch pvodnch domovinch pedstraj ped lhostejnmi zraky stle vce odcizenho mezinrodnho publika stle absurdnj parodii na demokracii. O svou novou vlast se budou bt do hrdel a statk. Kdo jedinkrt pekro jej hranice, pochop pro: v dnm jinm uspodn netee tolik ek nekontrolovatelnch penz daovch poplatnk, neviditelnho vlivu nap kontinentem a ekonomick moci. Z tohoto rje se neodchz, za ten se autenticky a nepedstran bojuje s tmi z provinci". Elementrn podmnkou vak je destruovat politick systmy v jednotlivch lenskch sttech EU". Nahrad je / celoevropsk nrodn fronty" v ele se socialistickou internacionlou, j bude sekundovat prav kdlo levice, Evropsk lidov strana", vytvoen podle vzoru nmeckch kesanskch socialist. Dominance stedov politiky" na nrodnch rovnch je vznamnou peripeti, pedposlednm djstvm tohoto podvodnho politickho divadla. V Evrop se pro tento tragikomick nr vil termn tet cesta" a jeho vrcholnou hvzdou bval britsk premir Antony Blair. Ten ani pli nezastral, e nepolitick politika, tet cesta i chcemeli politika stedu je v podstat jen inovovan typ starho marxistickho projektu. Do kenho stedu" se Blair dostal krokem doprava. Jeho nov Labour Party" se vzdala (pdem Sovtskho tbora prv v praxi zkrachovalch) bolevickch cl revolun zmny vlastnickch pomr a oznaila se za stedolevou. A u tam byla! Ostatn ne nhodou se britsk Jan Weiss jmenoval George Orwell, 1984 se odehrv v Britnii a jedinou chybou je, jak poznamenal Benjamin Kuras, e se autor antiutopie spletl o dvacet let. Obvm se vak, e skutenost je vlastn mnohem hor. Kdee jsou pehledn svty z dlky viditelnch Velkch bratr, snadno definovatelnch temnch manipultor! Stejn jako jejich britsk vzor, dnen Blairov ve francouzskch, nmeckch a dvaceti dalch evropskch mutacch nejsou napohled dn zlosynov, ale ve vech ohledech korektn hlasatel veobecnho Dobra a sociln spravedlnosti jako objektivn (odborn, vdecky) poznan nutnosti, eeno slovnkem znovuobjevenho a rekonstruovanho marxismu, k nmu se ovem nkte z nich kupodivu nehls. Rozhodn ne ti, kdo se oznauj za pedstavitele pravice. Asi ct, e by to bylo esteticky ruiv. Problm jc toti v tom, e obansk ideov pravice v podob politick strany v kontinentln Evrop nen a ani nikdy nebyla. Ta existovala jen na ostrovech, kter se ovem za Evropu nikdy pli nepokldaly. Pravicov politici tedy v Evrop neexistuj. Podle mstnch podmnek, stt od sttu, se za pravici oznauj politick seskupen, kter by v angloamerickm systmu dvou opozinch stran tvoila nanejv prav kdlo socialist.
48

Nicmn jemn programov odlinosti mezi touto evropskou kvazipravic a vce i mn radikln levic donedvna pece jen alespo formln existovaly. V devadestch letech se vak zaala ob kdla vzjemn programov vykrdat (co pi jejich blzkosti nebylo nic tkho), pravice" se s hlasitm pokikem rovn posunula razantn doleva, a tak nyn mme opravdu jen velmi politicky korektn stedoprav" formace i strany. Jinmi slovy: na politick scn integrujc se" Evropy zstala pouze levice sama sebe definujc jako STED a podle drobnch akcent i odlinost v drazech na hlub i ml omezovn svobody oznaujc se za stedopravou" i levostedovou". Po zhroucen ostr" varianty socialismu v rmci dosud nejspnjho evropskho levicovho experimentu komunismu instaluj souasn evropsk politick elity (v zsad bez vraznjho nesouhlasu veejnosti) modernizovanou sametovou" verzi levick utopie, pro ni eskoslovent komunist v roce 1968 vymysleli originln marketingov (liv) termn socialismus s lidskou tv". Prv tam dnes smuje Evropa po sv irok Tet cest, v podob Evropsk unie. Bylo by to regulrn, kdyby lo o oteven politick program. Tomu by toti bylo mon alespo njak elit. Jene politika stedu" se tv jako klasick demokracie. Ukazuje tak svou stralivou lidskou tv postdemokracie. Intuitivn to prokoukne kad, kdo se jen trochu samostatnma oima rozhldne kolem sebe. Bohuel jen mlokdo vak tomuto tuen stnu i tuen souvislost" pikld vt dleitost. Pedstavu, e se vichni tme do nov podoby znmho malru, o nm nm vyprvli otcov, od sebe instinktivn odstrkujeme obdobn, jako to dlali oni. Tak oni nevili, e by hrozby byly vn. Kdekter vznamn intelektul, urnalista i filozof nstup nacionlnho socialismu (respektive komunismu) obhajoval, stejn jako plny jeho tvrc a ideolog na nezbytnou a racionln integraci evropskch stt. Ne ji Tet e (respektive Moskva) pedvedla v praxi. A teprve kdy je pozd a kody jsou nevratn, kdy svobodn prostor ovldne njak dal forma totality, intelektul vzdychne, e takhle si to tedy nepedstavoval, a aby se snze vypodal se zbytky svdom, po jaspersovsku sestroj sto prvn variantu Otzky viny. Jev, kter je v Evrop pravidlem. Ns nevyjmaje, prv naopak. Nae odpovdnost je dokonce jet vt: my jsme pece komunistickou nesvobodu ili jet tyi desetilet pot, co povlen prosperujc Evropa mohla v relativnm blahobytu sociln-trn demokracie na zkuenosti s nacismem zvolna zapomnat. Bylo to tedy vechno k niemu? Jsme po krtk svobodn epizod v devadestch letech, nejpozdji od kvtna 2004 opt tam, odkud jsme vyli? Je neproduktivn, nesvobodn a ubjejc socialistick stt nam fatlnm osudem? esk pravicov paradox a tajemstv smlouvy o pedn moci" Zpotku to vypadalo, e se stal zzrak. Souboj, kter se na na politick scn odehrl v prvn polovin devadestch let, ml bt zapsn zlatm psmem do Guinessovy knihy rekord: Socialistick nrod" (heslo, s nm ly prvody v praskch ulicch vyhlsit samostatnou eskoslovenskou republiku v roce 1918), jako by se po tragickm plstolet ivota v relnm socialismu (nejprve nacionlnm, pot bolevickm) probral ze zlho snu a vyuil svj jinak spe destruktivn skepticismus k nevdanmu osvobozujcmu inu. V echch poprv v djinch vznikla institucionalizovan politick pravice, obansk pravicov strana. A dokonce v prvnch regulrnch svobodnch volbch pilkala vtinu voli. Znovu pipomeme, e v pedvlen, mezivlen ani povlen dob na evropskm kontinent dn obansk pravicov strana nevznikla. Velmi nepesnou formalistickou klasifikac byly mezi pravicov obas azeny strany kesansk, kter sice sten stly na konzervativnch hodnotch, ale skuten tos jejich poselstv byl a je primrn sociln a socialistick. Pravicov protipl k obanskm levicovm politickm stranm (sociln demokratickm i komunistickm), kter svj program odvozovaly z obecn formulovanch idej a ideologi, se ani u ns, ani ve zbytku kontinentln Evropy a do potku devadestch let neobjevil. Vznik Obansk demokratick strany je proto uniktn a neopakovateln paradox, anomlie, jej likvidace navzdory neobyejnm tlakm zevnit i zven trvala prakticky dvacet let. Abychom pochopili tento podivuhodn jev, kter umonil veejn artikulovat nejen fatln otzku samotn existence eskho sttu, ale cel evropsk demokracie, nemli bychom zapomnat na nkter klov okolnost jeho vzniku.
49

Nen sporu o tom, e vlastn neekan (rozhodn ve veejnosti nepoptvan) zrod a spn zakotven obansk politick pravice je spojeno s fenomnem Klaus". Bylo (a je) proto zcela v logice vci, e od okamiku, kdy domc i evropt socialistit politit rutini pochopili, e nejde o stnohru, ale o reln pokus ukotvit anglo-americk konzervativn-republiknsk klon pmo v evropsk velkovvaovn svtovho socialismu, zahjili nevyhlenou svatou vlku nejen proti ODS, ale pedevm proti jejmu duchovnmu otci osobn. Ta otzka vak stle vis ve vzduchu: Pro ke zrozen pravice na evropskm kontinentu vbec dolo? A pro prv v eskoslovensku (respektive v esk republice)? Co zpsobilo, e se to podailo paradoxn v zemi, kde tradice rovnoststv, plebejstv a instinktivn nedvry k emukoli ideovmu je soust nrodn povahy" vtiny spolenosti? Odpov je obdobn paradoxn: vedle politickho talentu Vclava Klause to byl jeho antipod, levicov intelektul Vclav Havel. Tento hlasit kritik Huskova normalizanho relnho socialismu, zakladatel a po dvanct let hlava jedinho relevantnho disidentskho uskupen (Charta 77), vznn dramatik a poslze vdce sametov revoluce", ml na eskm pravicovm paradoxu bezdn vznamnj podl, ne se bn soud. Vakuum, kter kolem sebe od potku svho prezidentovn vytvoil, demonstrativn nezjem o Obansk frum, politickou bzi, kterou stvoil, a nikdy j neporozuml, odpor k politickm stranm jako stavebnm kamenm standardn demokracie, v kombinaci s chybami, jich se v pocitu neomezen monarchick pchy pravideln dopoutl to ve uvolnilo rozlehl prostor pro potencilnho soupee. e se jm nestal nkter z reformnch komunist (jako v ostatnch postkomunistickch zemch), ale prv Vclav Klaus, u bylo pedevm dlem Klausova politickho talentu, ambiciznosti na prvnm mst vak jeho v evropskch podmnkch tm mysteriznho neotesitelnho ideovho zakotven. Dky tomu dostali nkte vnmavj et oban monost alespo koutkem oka zahldnout, e za jistch okolnost by i v Evrop mohla mt mylenka nesocialistick varianty spoleenskho uspodn jistou anci. Co je pro nkter zitek, kter se rovn vzpomnce na televizn penos z prvnho pistn lovka na Msci. Bohuel jsme vak pozapomnli, e vzruujc lety do sn byly po krtkm ase nemilosrdn zastaveny. Nkdo k, e jak tohle lid jednou proij, doutn v nich chu znovu si na svobodu shnout. Jene realisticky eeno, obte pilotovanch vesmrnch let jsou legrckou v porovnn s pedstavou, e by blahobytem (na dluh) ztunl a zlenivl Evropa mla chu vystavit se nutnosti jakhokoli usilovn o cokoli. Pokud nebude mt motiv. A ten, bohuel, me bt pouze tragick. Divn nadje. ekn na konec komunismu bylo v tomto smyslu nm podobn, i kdy asi mnohem nadjeplnj, protoe za drty se svoboda rsovala jako reln alternativa. Kde je dnes? Zstane nicmn nezpochybnitelnou historickou zsluhou Vclava Havla, e zhroucen komunismu u ns probhlo relativn klidn a bez nsil. V tomto smyslu dokzal Vclav Havel maximln zroit mnohaletou prci v politickm undergroundu. Byl pirozenm a respektovanm pedstavitelem jedin relativn organizovan struktury, kter byla v okamiku kolapsu reimu k dispozici pro civilizovan pevzet moci, udren kontinulnho fungovn sttnho organismu a zabrnn totlnmu chaosu a krvavmu nsil. Nedoceniteln komparativn vhoda disidenta Vclava Havla spovala v tom, e se s nm a jeho druhy komunist v zvrenm zchvatu mocensk mrtvice nebli vyjednvat. Vnmali disidenty pevn nikoli jako kapitalisty, agenty imperialismu, tdn neptele", ale vidli v nich (intuitivn sprvn) znovuzrozen pozstatky zkrachovalho experimentu socialismu s lidskou tv z osmaedestho roku. Takov protihre dokzali akceptovat, s tmi mohli jednat a koneckonc i estn prohrt. To pro n skuten neptel nebyli. Soupei urit, ale soupei z pedstavitelnho svtonzorovho okruhu. Charta 77 byla, a se tak explicitn neoznaovala, jednoznan levicov hnut, a proto ve svch dokumentech" nikdy nevystupovala proti komunistickmu reimu jako takovmu, ale angaovala se pedevm v jeho konstruktivn kritice". A do posledn chvle navrhovala alternativy k vylepen" socialistickho zzen, k mk form socialismu, k nmu se vdy explicitn
50

pihlaovala. A nelo pouze o taktickou le". Aktivisty i sympatizanty Charty 77 byli pevn bval komunist (karirn postien stranickmi istkami po nstupu Huskova veden) a nekomunistit levicov intelektulov i umlci v typologickm rozpt od Vclava Havla a k trockisticko-maoistickm romantikm" typu Petra Uhla i Zbyka Fiera (Egon Bondy). Kesan (jako Vclav Benda) i radikln mlde (jako Jana Petrov) byli v tchto strukturch okrajov, z tch posledn mohykni reimu obavy nemli. Jsem pesvden, e se mlili vichni, kdo investigativn" hledali njak dokument i dokonce smlouvu, kter zajiovala komunistm beztrestnost vmnou za bezproblmov pedn sttu do rukou chartist. V explicitn podob j nebylo teba. Tou smlouvou byl sm Vclav Havel a jeho formace a jejich nepedstran konformn oddanost vci socialismu". Nejen komunist, nejen Havel, ale nikdo z tch statisc, kte na promrzlch nmstch cinkali kli, ani ve snu netuili, e u ns naas dojde k restauraci kapitalismu. Kdyby to vdli, v hrze a zmatku by bud strili kle zpt do kapes, nebo by volali jako v osmaedestm, kdy nejvt pedstavitelnou maximou bylo vymnit jednoho komunistu za jinho: Csa na Hrad! Jak se tedy mohlo stt, e dva a pl roku pot jednoznan vyhrla parlamentn volby prvn obansk pravicov politick strana, jej zakladatel mli obnoven kapitalismu jako stejn programov zmr? Nedorozumnm, opodnm svazckm romantismem novin, chybami prezidenta Havla a jeho politik" nepolitick politiky, nebo charismatem pracovitho Vclava Klause, jeho odhodln bylo nepedstran? Asi vm dohromady. V kadm ppad na potku Klausova politickho spchu opravdu stlo psloven nedorozumn. Minimln smantick. A to v okamiku, kdy Vclav Klaus poprv veejn ekl sprost" slovo kapitalismus a kupodivu se neztila nebesa. Lid si toti to slovo v prvn chvli peloili jako synonymum pro Zpad", roh hojnosti. Aby ne, reimn mdia a komunistit agittoi jim tyicet let vtloukali do hlav prav opak. Kapitalismus byl proto pro vtinu nroda synonymem Zpadu, spotebnho rje, sttu blahobytu, svobody a demokracie. A nikdo nemohl tuit, e u to nen pravda. Take sbalme kufry a hur za Klausem Zpt do Evropy!" Mdia pak toto nedorozumn pevn zakotvila. Prv ti urnalist, kte jet ped pr msci tvoili pte reimn mediln manipulace a nyn si do vlastnch rukou divoce" privatizovali noviny, asopisy i televizi (a rzem se z nich stali kapitalist, movit dritel akci). Tehdy jim nevadilo, e ostr transforman kroky pedbhaj prvn rmec". A za nkolik let budou divoce toit na premira Klause a u opt v jednotnm iku s nepolitickmi politiky" prezidenta Havla budou pracovat na reinkarnaci socialismu, na svj vklad do mtu o divokm kapitalismu" si kupodivu nevzpomenou. dajn zpackan privatizace", pi n ekonomov pedbhli prvnky", a tm umonili rozkrst" sttn majetek (krom mdi), bude mantrou medilnch klausobijc". Nejvc tch, kdo v prvnch letech byli zjevenm" Vclava Klause oslnni. Jist i proto, e Vclav Havel, nedotknuteln symbol revoluce", zaal produkovat zdnliv nepochopiteln chyby, kter vak nebyly nim jinm ne nepolitickou politikou v praxi. Tedy od ivota odtrenm vizionstvm, radikln verz politick superkorektnosti: jednostrann omluva" Nmcm za jejich povlen vyhnn" z eskoslovenska; znien st slovenskho prmyslu pacifistickm rozhodnutm uzavt zbrojovky; ignorantsk a pezrav postoj k vchodn tetin republiky, kter dynamizoval pirozenou snahu Slovk o optovn odtren a znovuvytvoen samostatnho sttu, ztracenho po Hitlerov prohran vlce. Ze stejnho soudku bylo Havlovo verbln sil" prosadit souasn rozputn obou vojenskch blok Varavskho i Severoatlantickho paktu. Co vak bylo hlavn: stl v zsadn opozici proti rychl hospodsk a spoleensk transformaci zem od socialismu ke standardnmu kapitalismu v podn federlnho ministra financ. Zprvu to vypadalo, e jde jen o osobn nevraivost k lovku, kter mu bere stle vt st adoran ze. I mdia si to tak pli dlouho vykldala, aby pli pozd vichni pochopili, e Vclav Klaus to s kapitalismem myslel doopravdy. V t dob veejnosti neznm ekonom byl ji v dob Praskho jara a ikovy reformy" pokldn za pravicovou chylku". Studium ekonomickch teori svobodnho trhu a jejich komparace s
51

relnm socialismem" ho pivedly k exaktnmu" zjitn, e principy svobodnho trhu se netkaj jen hospodstv, ale maj univerzln platnost. e svoboda jednotlivce je v pm me ke svobodnm pomrm v cel spolenosti, v celm stt. e konkrtn obansk svobody", kter me garantovat pouze stt, jsou pirozenm zkladnm stavebnm kamenem oteven demokratick spolenosti, zatmco oblben lidsk prva" jsou pouze deklarativn socilninenrsk k, kter ve skutenosti jde proti svobodnm pomrm. Jinmi slovy e ke svobod lze jt nejlpe zprava, zatmco vemon varianty a typy levicovch spoleenskch projekt" jsou tak i onak cestou do otroctv". e nen poteba nic zvltnho, novho, revolunho" vymlet, pouze dsledn aplikovat fungujc osvden principy standardnho kapitalismu. Bylo Klausovm tstm, e dostal ke sv koncepci transformace pleitost v jet doznvajcm rachotu hroutcho se totalitnho reimu. Oekvn veejnosti bylo sice vysok, ale souasn i jej revolun tos", take mohutn nstup ekonom praskho jara" (marxist a reformnch komunist v ele s W. Komrkem), dokzal charismatick ministr financ jak ve vld, tak na veejnosti petlait, a svou koncepci rychl hospodsk transformace od komunismu ke kapitalismu nakonec prosadit. Zsadn ideov stet se tak zaal odehrvat na bojov linii Havel Klaus. Introvertn divadelnk Vclav Havel se vak veejnosti jednak bl, jednak j pohrdal, a proto se ped n skryl za nedostupnmi hradbami Praskho hradu, odkud pouze v pravidelnch rozhlasovch monolozch zaznvalo jeho stle mn vrohodn mruen o starch strukturch" (ktermi se ve skutenosti obklopoval, viz jeho" Marin alfa, prvn premir federln vldy). Vclav Klaus mezitm v televiznch poadech vysvtloval transformaci, objdl zemi a sv permanentn veejn vystoupen pojal jako explicitn transforman a implicitn pedvolebn kampa. Pevn uchopil Obansk frum, byl zvolen jeho pedsedou a transformoval amorfn hnut" do podoby klasick politick strany, s n vyhrl prvn regulrn parlamentn volby. Vclav Havel naopak vytven organizovanho standardnho politickho prosted zsadn oponoval a (pechodn) prohrl. Heslo Strany jsou pro stranky, Obansk frum pro vechny", kter skvle fungovalo v prvnch mscch po pdu komunismu, bylo dva roky pot nepouiteln. Pesn sice vyjadovalo zkladn ideov rozpor pravice a levice v rodcm se demokratickm politickm mechanismu, jene pro mdia a veejnost rozpor neiteln a nekomunikovateln. Proto kdy se Havlovi vrn lev kdlo Obanskho fra, kter nechtlo bt soust Klausovy Obansk demokratick strany, odtrhlo a zstalo pvodnm nestrukturovanm hnutm, nikoli politickou stranou, ve volbch zcela propadlo. Kdy se vzpt oddlilo ze spolenho sttu Slovensko a vznikla esk republika (1993), paradox zazil v pln nahot: v echch proti sob na politickm kolbiti stla regulrn obansk pravice (ODS) a obansk levice (drobn socialistick strany, lidovci a komunist). Vclav Havel a jeho nepolitick politika (levicov sdruen veho druhu, tzv. obansk spolenost") byli nhle tm mimo hru. Na scnu vstoupil tet hr Milo Zeman kter vyplnil mezeru, ji vytvoil Vclav Havel svou nechut i neschopnost stt se vdcem regulrn politick levice. Zeman razantn uchopil do t doby bezvznamnou, ale v esk tradici hluboce zakotvenou Sociln demokratickou stranu a velmi rychle z n dokzal vytvoit alternativu k obansk pravici. Stali jsme se tak svdky pozoruhodnho kazu, kter nikdo dodnes nevysvtlil (neku-li ocenil), jeho dsledky vak stle, i kdy u jen slab, doznvaj: zrodek klasickho demokratickho pravolevho soupeen se toti paradoxn etabloval v centru evropskho kontinentu prv ve chvli, kdy u ml svt (nejviditelnji v postav americkho prezidenta B. Clintona) oste nalpnuto do postdemokracie. Prakticky souasn Maastrichtskou smlouvou a vytvoenm Evropsk unie odstartoval nyn ji nezakrvan sociln-inenrsk projekt konce historie demokracie", jeho idelem se stal politick Sted, v jin terminologii takzvan Tet cesta mezi kapitalismem a komunismem. V praxi se tato tendence projevila sbliovnm" politickch tmat. Pravice vykrdala" levici a naopak, take oba ply politickho ivota nakonec tm pestaly bt k rozeznn. Jejich programy a rtorika podlehly chronick chorob politick korektnosti (modern eufemismus pro pokrytectv), vichni jako by prozeli a v zblesku nhlho osvcen peladili na frekvenci veobecnho Dobra".
52

Jene ve skutenosti lo o nco hlubho a zsadnjho. Ztrta identity a krize dvry Zjevnm a pomrn dobe viditelnm projevem tohoto stavu jsou tsn, nejasn, nepesvdiv volebn vsledky, s nimi se obvykle potk Evropa i Amerika nejmn v poslednch deseti letech (pokud se nepoda jednorzov vytvoit marketingov trumf v podob politickho ke typu Obama). Volii ji nemaj alternativy k rozhodovn. Pvodn smysl voleb volba v politickm stedu zcela zmizel. Politici a jejich strany jsou od sebe prakticky nerozeznateln. Oban, kte nadle chod k volbm, in tak spe ze zvyku, z mylnho pesvden, e jde o ctnost, projev uvdomlho obanstv", nebo prost proto, e se jim njak politik lb vce ne jin. Pvodn smysl demokracie prosazovn skupinovch zjm na vtinovm principu je v troskch. Postmodern svt potku jedenadvactho stolet prov hyperinflaci slov a pojm. Prakticky nikdo u pesn nev, co znamen co. Smantika byla (pedevm) mdii rozttna na kusy a kousky. V nich sice pi pozornm studiu jet dokeme zahldnout pvodn celek, ale k orientaci to u nesta. Informace zmizely, kobercov ns bombarduj nespojit data. Slova se t a mhaj terem a v grafick i zvukov podob to na receptory bezdnch pjemc v tak zvratnm mnostv jako nikdy v dosavadn znm lidsk historii. Strm ztrcej svou pvodn komunikan hodnotu a vznam, stvaj se pouhm rytmickm doplkem obraz a zvuk valcch se niivou mechanikou tsunami. Sdlen se redukuj na jednodue komponovan znaky a symboly, kter nem k rozumu, ale k hormonm, k vyvoln emoc. Komu a jak v blytivm rachotu a zmatku vysvtlovat nco tak obyejnho, e mtick politick Sted neexistuje, e zaklnn se jm je manipulac nejtho kalibru. Koho by v permanentn boui a psobivch virtulnch vbojch marketingovch politickch strategi zajmaly takov vkladov jemnstky", jako e ve veejnm prostoru Sted vytvo pece vdycky pouze Stet. e politick sted je nestl dynamick stav, v ase neustle promnliv vsledek permanentnho stetvn protikladnch tendenc. e tedy sted neme bt programem, ale nanejv pechodnm vsledkem politickho stetu. Vtip je samozejm v psychologii. Lid obvykle Sted pocitov zamuj za umrnnost. Umrnnost je pitahuje. Pipad jim jako nejmn riskantn podnik, bezpen pstav v nebezpenm svt. Upevujc se falen stedov paradigma" je proto neklamnm signlem rychle postupujc eroze demokracie. Tato destruktivn tendence je v hlubokch vrstvch prorostl s medilnmi mystifikacemi, kter maskovac st politick korektnosti a permanentn infozbavy zakrvaj existenci a podstatu pirozench zjm a relnch problm a nahrazuj je problmy virtulnmi. Demokratick systm, kter bazln z artikulace zjm vychzel, se tak dostal do vakua a s realitou nen u tm nim propojen. Jak k tomu dolo? Pin je vce, ale nkter jsou zsadnj. Infekce, je hroz seps celho zpadnho civilizanho organismu, se v zroden podob objevila ji ve chvli jeho zrodu. Nejprve se projevovala nenpadn, pak zjevnji, a v urit chvli pekroila kritickou mez a technologick revoluce (jako jej pznan produkt, pina i nsledek) j dala energii k exponencilnmu rozrstn. Odvit se vak o takovch pinch dnes nahlas uvaovat se rovn nebezpe uplen na medilnch hranicch. Nen daleko doba, kdy bude jakkoli nezvisl mylen kriminalizovno stejn jako poprastv" (pznan termn, kter se do svobodn reality" bumerangov vrtil z dob v na sti svta nedvno minulch, kdy poprn" napklad vedouc lohy KS, vdeckho svtovho nzoru, katyskho masakru atd. atd. patilo rovn mezi trestn a spoleensky zniujc iny). U dnes za poprn" nedotknutelnch pravd, en zakzanch nzor, autor i ideologi (nebo dokonce jen jejich symbol) chod lid do vzen a mediln strci mylenkov a mravn istoty jako omezen individuln suverenity" jsou zdeni ze stle jet neomezovan svobody slova ve Spojench sttech (i kdy i to u je dnes relativn). Pedstavme si, e se rozhodnu hjit premisu, e potkem padku demokratick civilizace bylo zaveden veobecnho hlasovacho prva. TVrdit nco tak rouhavho znamen, e jsem se bud zblznil, nebo patm k reaknm extrmistickm skupinm", kter jsou potenciln teroristick, se vemi konsekvencemi, kter takov teba jen implicitn oznaen znamen. Veobecn hlasovac
53

prvo je pece jednm ze stejnch, pmo defininch znak modernch demokraci! Skuten? Demokratick stt je pece svho druhu akciov spolenost, v n investory jsou daov poplatnci. Nkdo vkld vce, nkdo mn, nkdo nic. Avak v ppad sttu (bez ohledu na vi vkladu, nebo dokonce kdy je vklad nulov) dostane kad akcion na valn hromad stejnou a pouze jedinou akcii hlasovac lstek. Je logick, e siln investoi budou mt zjem zvolit takov management podniku, kter nabdne jednak nejlep program rozvoje, jednak zaru co nejhospodrnj zachzen s jejich vloenmi prostedky. Je ale stejn tak logick, e ti, kdo nevloili nic i jen minimum, budou nejsp naopak podporovat takov veden, kter jim zaru vyplacen dividendy bez ohledu na stav firmy. Nim jinm pece nen povinn solidrn" perozdlen veejnch prostedk do socilnch dvek a slueb pouze pro jednu st oban-akcion. Ji sama solidarita vynucen nsilm je kontradikce. Stejn tak je zejm, e vdycky bude vce tch, kdo nevkldaj, ale poaduj dividendu, ne naopak. Protoe vak ob skupiny akcion budou souasn poadovat tak co nejdokonalej produkt (veejn sluby sttu), nezbude jin cesta ne spolenost zadluit. To se sice rozhodujcm investorm nebude lbit, ale nakonec budou vdycky pehlasovni. A budou-li schzet zdroje, sprvn rada rozhodne, e k pokryt tlaku na vy dividendy musej majetnj vkladatel vkldat stle vce svch soukromch prostedk. Ne na rozvoj spolenosti, na dividendy. Je zjevn, e tento systm je nejen nespravedliv, ale jde o legalizovanou krde, kter principiln zakld nutn osud tto akciov spolenosti: padek. Velc, stedn i men vkladatel budou stle mn motivovni k vkonu, nebo budou hledat cesty, jak povinnost vkldat vce ne ostatn obejt. Nebo nutn v jednu chvli pestanou bt solventn a zaad se mezi vtinov vlastnky, kte sice neinvestuj, svou hlasovac pevahou si vak vynucuj dividendu. Spolenosti vak budou zdroje chybt stle fatlnji, jej dluhy dle porostou, a konen dostane pedstavenstvo spsn npad: velkm investorm jejich majetky zespoleent" (vyvlastn, znrodn"). Tato legln krde sice naas rozpoet skuten vylep, ale a vtinov (neinvestujc) akcioni vyberou na dividendch i tento fundament, spolenost se zhrout. Pesn tak, jak jsme toho byli svdky v podob sovtskho bolevickho experimentu ve dvactm stolet. Jin dsledek posvtn" veobecn hlasovac prvo mt v principu neme. Demokracie proto ij na dluh, kter pokrvaj bu krdeemi bohatstv jinch zem, nebo vytvenm zdnlivho bohatstv (bublin", kter kdy prasknou, zpsobuj krize, jako je teba ta vrov, respektive finann z roku 2008). Pokud by existoval majetkov i daov census (akcion by ml hlasovac slu podle ve svho vkladu), sotva by mohlo nco takovho nastat. Tato situace se a do konce historie demokracie u nikdy nestane. Je zajmav si mimochodem uvdomit, e veobecn volebn prvo je vc pomrn nedvnou. V Evrop se objevuje poprv roku 1871 ve vilmovskm Nmecku, ale tkalo se pouze volebnho prva mu nad dvacet pt let a voleb do celosttnch instituc, zatmco jednotliv nmeck knectv si nadle udrovala majetkov census. V Rakousku-Uhersku se tak stalo (bez hlasovacho prva en) v roce 1907, ale prvn velk vlna veobecnho hlasovacho prva pichz teprve po prvn svtov vlce co se tk eskoslovenska (veobecn volebn prvo vetn volebnho prva en zakotvuje Washingtonsk deklarace z roku 1918), ale i Spojench stt, kter mly a do dvactch let minulho stolet veobecn hlasovac prvo znan omezen. Teprve 19. stavnm dodatkem zavedla Amerika hlasovac prvo pro eny, respektive 24. dodatkem (v letech edestch) volebn prvo pro ernochy i v jinch sttech, kde jet do tto velmi nedvn doby fakticky fungoval gramotnostn a daov census. Je pznan, e v te dob se v mnoha zemch uchytily mylenky socilnch utopi. lo o logick dsledky spoleenskch kriz vystavnch na vzneench mylenkch univerzlnch lidskch prv" a prosazench do veejnho prostoru levicovmi intelektulnmi elitami ve stle vlivnjch mdich. Stejnou przdnou bublinou, kter mus zkonit jednoho dne prasknout a vyvolat hlubokou krizi, je samotn idea socilnho sttu blahobytu", zkladn stavebn jednotka sociln-inenrskho projektu Evropsk unie. Ddici a inovtoi zkrachovalch atentt na lidskou svobodu a demokracii v nm kreativn povili princip nedobrovoln solidarity jednotlivc uvnit nrodnch sttnch
54

spoleenstv (v nich lze legln krde jet msi spolenm histori, kulturou, tradicemi obhajovat) na zcizovn a perozdlovn majetku celch stt. A nedje se tak pitom vlkou, jako dosud vdy, ale manipulac demokratick" volby spornch volebnch vtin. To ve je prv dsledek zaveden veobecnho hlasovacho prva. I v naem eskoslovenskm" ppad vede nezpochybniteln pm linka mezi prosazenm veobecnho hlasovacho prva (sociln demokraci) hned v potcch samostatnho sttu, vznikem bolevick komunistick strany koncem dvactch let, a jejm povlenm volebnm vtzstvm a sametovm totalitnm stavnm puem v roce 1948. Je toti iluz, e demokratick levice in sv egalitsk kroky v akciovce Stt z vyho principu mravnho" v zjmu nemajetnch akcion". Pouze klamavou reklamou na vbr bezpracn dividendy" urit sociln skupiny nalk, a pak v jejich zjmu" znesvobodn, okrade a nakonec ovldne a zotro vechny. Ostatn stejn je toliko psychologickm kladivem", prostedkem k ovldn velkch skupin oban pomoc zneuvn vzneench princip pro leviky ideologie tzv. lidskch prv. Deklaratorn nevymahateln prva sice krsn znj, ale vbec nic praktickho z nich pro obana neplyne. Jak teba naplnit lidsk prvo" na ivot? Zkonem, kter zake zabjet? Takov je zde ji od Moje v Desateru pikzn. Jde ale o povinnost, nikoli o prvo. Zcela jin je to, pokud jde o obansk svobody. Ty jsou konkrtn, uvnit sttu jako prvnho prostoru vymahateln. Zvyuj obanskou suverenitu vi sttu na individuln i skupinov bzi. Jsou tak pedmtem nejvtch tok zjevnch i skrytch tch, kdo v v obanskou nesamostatnost, v nutnost silnho" veden sttu, ve velk a mocn stt, kter hloupm obanm umouje t v sti regulac, pkaz a zkaz. Lze ci, e jde o definin znak: zatmco pravice bude usilovat o co nejvt mru a hloubku obanskch svobod, levice o opak a jejm marketingovm znakem bude vlajka Lidskch prv. Komunist dosud nejspnj a nejtragitj odrda levictv svj tok na lidskou svobodu naoko pojali jako vzneen zpas za absolutn rovnost. Podle toho si mohli dovolit revolun" radikalizovat svj politick slovnk. Posunuli v nm smantiku doposud nepochybnch pojm a pouvali novoe, kter podstatu jejich zotroujc utlaovatelsk ideologie dramaticky odhalila. Nsil a krdee nazvali teba tdn spravedlnost", nebo revolunm nsilm" i socialistickou demokraci". Nelo vak o nepokryteck piznn teroristick podstaty jejich mocensk organizace. Byli na svou radikln otevenost nleit hrdi, nebo tvoila vznamnou soust ideov manipulace, obracejc se nezakryt k temnm prostorm lidsk due a psychologie. Nedocenili vak (svou i stavli na vn asy", take mylenky na jakoukoli krat budoucnost si zakzali), e explicitnm tokem na svobodu umonili pomrn pesnou orientaci svm odprcm. Pro toho, komu zleelo na ivot ve svobod, bylo zjevn, kdo je neptel, kde je, co chce a konen i jak proti nmu ppadn bojovat. Souasn ineni lidskch du" jsou pouenj. Zmnili proto radikln levicovou rtoriku do novho vydn novoei. Proto normotvorn guerilly politicko-medilnch elit ji nemluv o cenzue, ale o politick korektnosti i rozumn regulaci svobody slova z dvod etickch a humanistickch. Tdn spravedlnost nazvaj povinnou solidaritou, ospravedluj ji vak obdobnou egalitskou konstrukc, stejn jako revolun nsil se v jejich souasnm podn perodilo na boj proti mezinrodnmu terorismu, ztrta obanskch svobod a soukrom se jmenuje bezpenostn opaten, vvoz revoluce se nazv en demokracie a provd se zatm postaru fyzickmi invazemi armd do zem, kde o ni zabednn lid nestoj. Protoe vak postdemokratick civilizace vykazuje stle vnj poruchy, zvyuje se rozladnost a nezjem neinvestujcch akcion" (dosud ukolbvanch asto a nemravnmi nezaslouenmi vhodami sttu blahobytu") na aktivnm udrovn sprvn rady". Tm ji nut k dal akci, take pokrauje v tendenci dle roziovat volebn prvo, a tak jet vce sniovat relativn slu investor (z jejich penz se cel sttn organismus napj). Obracej se proto k jet radiklnjm a jet snadnji manipulovatelnm skupinm, je na sttnm paternalismu ve svm vsostn privtnm zjmu parazituj (napklad studenti poadavkem bezplatnho stedokolskho i vysokokolskho vzdln). Prv odtud pramen levick snaha sniovat volisk vk.
55

Veobecn hlasovac prvo je krucilnm pkladem, kter ukazuje, e demokracie v sob od potku nese prvky vlastnho neodvratnho zniku. Je zejm nejvy as se smutkem piznat, e lidovlda je pouze romantick utopick idel, kter po ase vdy nutn vede k njak form totality. Ani helnsk demokracie, pravzor t na, veobecn volebn prvo neznala. To patilo pouze akcionm", obanm. Me se nm to lbit i nelbit, ale na podstat problmu, autonomn pasti, v n demokracie sama sebe stle pevnji, svravji a niivji uzavr, to nic nezmn. A dn pirozen vchodisko z tohoto bludnho kruhu neexistuje. Plat toti, e vechny egalistick humanistick vymoenosti" pat mezi nevratn akty. Bylo by jist absurdn oekvat, e neinvestujc akcioni" njakm nhlm vnitnm intelektulnm nazenm pochop nestabilitu a nefunknost systmu a zasad se o nvrat do pvodnho pirozenho stavu, jen pro n bude maximln nevhodn. Panuje naopak podivn pesvden, e nae civilizace se udruje pi ivot, pouze je-li v neustlm pohybu a pouze tmto jedinm smrem. Jak to vyjdil bval italsk premir Romano Prodi, kdy hovoil o tomt jevu v Evropsk unii: Je to jako jzda na kole. Kdy pestanete lapat, spadnete." Nedodal vak, e to plat jen pro pkn poas a such silnice. Jakmile zapr a foukne silnj poryv vtru, pozd zjistte, e m rychleji jedete, tm vrat je v stroj, a tm oklivji se pi pdu pomltte. Obvykl atentt na Stvoitele Odkud se v demokracich vynoil nezniiteln pzrak vemocnho lovka, kter znovu a znovu vede cel obrovsk spoleenstv pod stle vtmi a barevnjmi prapory svobody, za zpvu stle veselejch a zbavnjch psn, ke stle hlubmu a temnjmu otroctv? Asi nejlpe to vyjdil Karel Marx v Komunistickm manifestu, v nm onen pzrak nazval straidlem komunismu", je obchz Evropou. Sociln inenr Marx se ale nezjevil na scn lidskch osud, utrpen a tragdi jako deus ex machina, bh ze stroje, i chceme-li sestrojen bh", ale prv jako vystn ve zmnnch tendenc, zapoatch nstupem evropskho racionalismu. Proto m onen divadeln termn v symbolick rovin pozoruhodnou platnost. Alespo pro ty, kdo vnmaj marxismus jako prvodn symptom nehody" metafyzick povahy: star kontinent opt podnikl atentt na Boha a opt zabloudil. Samozejm, e nejde o nic novho. Cel historie zdejho civilizanho okruhu, jak ji zachycuje Star zkon, je vlastn nepetritm sledem obdobnch udlost: vyvolen nrod se ve sv pe a sebestednosti neustle vzdaluje od Hospodina, zapomn na nj, pikln se k mstnm dmonickm bostvm i dv pednost zlatm telatm, bohm stvoenm lidskma rukama. Pravideln ho ek tragick zkuenost zkzy, aby v nejtch okamicch, na pokraji existence, opt Hospodina objevil. V dob novozkonn, kesansk, vak o jev nov jde. Bezmla dva tisce let byl Je Kristus nezpochybnitelnm principem a kompasem, od jeho vykupitelsk mise se odvjcla civilizace, je v novovku zaala dominovat zbytku svta. Jet docela nedvno by zpochybnn kesansk podstaty naeho svta nikoho ani ve snu nenapadlo. Ponaje Descartesem a teba k Darwinovi, kter ostatn o pvodu svta stvoitelskm inem Bom ani na okamik nezapochyboval. To uinil a po jeho smrti vdeck" darwinismus, kdy tuto teorii marxisticky zobecnil, zplotil, po svm dezinterpretoval a uinil z n zkladn dogma ateistickho nboenstv. Jet ped dvma sty lety bylo pro vtinu lid v Evrop nesmysln tvrzen, e kesansk nadje je klam. ... Dnes stojme prv ped opanm fenomnem. Vrok, e kesanstv je realita, kter zakld svt, je dnes pro prmrnho lovka bezobsan. Pro mnoh nen kesanstv nim jinm ne shlukem zbonch slov, ve kter mohou jako ve skutenost vit jen ti naivn. ... Marxismus ml v sob nco z prastar sly starozkonnho mesianismu,... kter slibuje svt, jeho existence je racionln nevysvtliteln. Vyhlenm vlky Bohu a historickm nboenstvm se zde projevuje nboensk patos, kter pitahuje takka magnetickou silou uvolnn nboensk energie mnoha lid." (Pape Benedikt XVI., Eschatologie 1997) Vc je samozejm kad lovk. Nevc neexistuj. Nen teba ohnt se spornmi termny jako antropologick konstanta", aby lovk intuitivn nahldl, e dokonce i pln popen Boha ateismus (v marxistick terminologii vdeck") je pouze druhem vry, nboenstvm, kter do centra uctvn postavilo zbotlho lovka a jeho neomezen schopnosti". Evropsk
56

racionalismus, z nj vychzejc marxismus, a vechny jeho nsledn historick i souasn odnoe a aplikace levictv, prv na tomto zbotn lovka jako absolutnho vldce individulnch a spoleenskch osud stoj. Co jinho by ospravedlnilo inenrsk nrok" na revolun utopick vize na sttn, nadsttn, ba celosvtov rovni? Tm, kdo o souasnm svt vn pemlej, je to zjevn u pomrn dlouho: Vidme ped sebou draka, o nm hovo Apokalypsa. Jan vybavil ,elmu z moe', z temnch propast zla, prvky msk sttn moci, a dal tak nebezpe, ktermu se kesan jeho doby ctili vystaveni, velmi konkrtn podobu. Totln nrok na lidi, vznesen csaskm kultem, kter politickovojensko-hospodskou moc povil na totln vemoc to tv zla, kter se ns chyst pohltit.... Jak je to vechno souasn! ... I dnes mme ideologii spchu a pohody, kter nm k: Bh je jen fikce, je nm ubr as a chu k ivotu. Nestarej se o nho! Hle, aby sis od ivota utrhl tolik, kolik doke. ... Teprve tehdy, kdy jsi ztratil Boha, ztratil jsi sm sebe. Pak jsi u jenom nhodn produkt evoluce. Pak ,drak* opravdu zvtzil." (Pape Benedikt XVI., Je Nazaretsky) Odtren lovka od Boha a od kesanstv mlo a m rzn podoby. V bolevick verzi marxistick utopie se postupovalo dramaticky nsilnmi metodami: boenm kostel, likvidac duchovnch (jako tdy"), tvrdm ideologickomocenskm tlakem, kter nboenstv oznail za opium lidstva" (a jeho iitele tud za dealery tto drogy, respektive za narkomany), ateistick ve bylo pod sankc nutno psahat od kolbky po hrob. V zpadn sti tho civilizanho okruhu se tto role dobrovoln a s nadenm ujali intelektulov, kte z definice v naprost vtin smovali a smuj k obdobnm utopim. Napjeni a ji oteven i nepiznan komunistickou ideologi sovtskho i maoistickho typu, infikovali ateismem a materialismem velkou st veejnosti. Dsledkem je buto explicitn bezvrectv, anebo unaven a znudn" kesanstv, kter je snad jet nebezpenj ne radikln ateismus levicovch intelektulnch elit. Pedevm Evropa tak neuviteln rychle, v prbhu nkolika desetilet, ztratila duchovn a kulturn kotvu, kter ji spojovala s jejmi koeny, a evropskm nrodm slouila jako fundament jejich lidsk a obansk individuln i spoleensk identity. Dokud vak trvala povlen bipolarita a za berlnskou zd a eleznou oponou hal" neptel (transformovan Antikrist") v podob rudho nebezpe" pipraven fyzicky zniit svobodn svt, nebyla ztrta identity jet tolik patrn. Projevila se vak naplno po zhroucen komunismu. Pak u vbec nic nebrnilo, aby veejn prostor totln ovldlo nboenstv vdy, odbornosti a objektivnch poznatk" ukotvench vhradn v materilnm dkazu". Duchovno a spiritualita se transformovaly do oblast Dobra jako poznan nutnosti", o n k a rozhoduj velekn souasnho postdemokratickho svta odbornci-specialist. Jen na n je postmodern lovk nadle odkzn. Jen oni ze svch jedenctch pater" nesrozumitelnch odbornost pronikaj k podstat svta" a lidskho ivota. Jsou medilnmi bohy a polobohy. Jejich mantry, en veprostupujcmi komunikanmi technologiemi, stanovuj normy veho, na lze pomyslet. Vlastn individuln rozum, pirozen lidsk zkuenost, intuice i nboensk ctn jsou vypovzeny do oblast soukromho prostoru zbavnch zjm" pro voln as. Mnoho papru bylo ji popsno o tom, jak si totalitn a ze sv podstaty protikesansk politick strany vytvely svj pseudonboensk svt. Sta pomyslet na Hitlerovu falenou germnskou mystiku a jeho pesvden, e vykonv vli prozetelnosti, nebo zobrazen zakladatel marxismuleninismu na standartch v prvomjovch prvodech, kter pipomnaly noen pravoslavnch ikon pi nboenskch procesch. Nejdeliktnjm religizn-politickm problmem dneka vak zstv sept stran hlscch se ke kesanstv s crkvemi. Zdaleka ne vechny dostoj svmu kolu. Italsk Democrazia Christiana se v roce 1994 po srii korupnch skandl a tyiceti letech setrvvn u moci zhroutila jako domeek z karet. O nmeck CDU pak prohlsil konzervativn kardinl Meisner, e by snad ono ,C' mla radji vypustit, protoe kesansk hodnoty ji vbec neprosazuje a nereprezentuje." (S. Pibyl, Fenomn lidovectv) Kesansk politick strany v souasn Evrop jsou faktickou odno ostatnch socialistickch stran, a pijaly tak svj podl na odbotn" Boha. esk KDU-SL, a jet lpe lidovci" v
57

Evropskm parlamentu, jsou toho dokonalm pkladem. Ostatn je vysoce pznan, e naim lidovcm v e komunismu sebemn nevadilo spoluvldnout" v Nrodn front s komunisty, nejvtmi odprci Boha v modern evropsk historii. Bez uzardn pak pekroili prh svobodnho svta, aby se v e Josefa Luxe stali (navzdory oficiln asti v Klausovch vldch) hlavnmi spojenci nepolitick politiky a Vclava Havla. Dnes pat et lidovci k pmo krystalickm pedstavitelm politickho pravolevho stedu", k nmu se s hrdost (kter patn skrv podvodnou utilitaritu) explicitn hls. lovk, kter si o svt nic podstatnho nemysl, jeho obzor vry definuje expertv" odborn vrok k emukoli, je idelnm materilem pro stvoen volie stedu". Obana, kter nejen ve volbch vol podle toho, co mu mdia doporu", co ozna za sprvn, za Dobro. Hlasuje nikoli za sv autentick zjmy, ale za zjmy tch, pro n se volby stvaj pouze formln legitimac pro nepm ovldnut spolenosti. Voli je v jejich koncepci redukovn na nosie" volebnho lstku, nutnho k tomu, aby zdn demokratickch pravidel nebylo narueno. To ovem vyaduje jednu zkladn podmnku, kterou zpadn sociln ineni pravdpodobn ponkud podcenili: blahobyt a z nj plynouc obanskou bezstarostnost. Nebo alespo jej pesvdivou fikci. Kdy kdysi nmeck klerikl Ludwig Erhard piel s termnem sociln-trnho hospodstv, zdlo se, e se zrodil kokopes. Kokopes peil pl stolet a pro Evropany zleva i zprava se stal pijatelnm kompromisem," pe potkem roku 2009 v Hospodskch novinch Ji Havel, ekonomick expert SSD a uitel na prask Vysok kole ekonomick, v lnku o svtov finann krizi. Se stejnou odzbrojujc upmnost pak pokrauje, nebo tam tma pmo vede: U jsme si to vyzkoueli. Mon se musme vzdt i nkterch kousk svobody. Ale nevzdme se j navdy. Snad na pr tdn nebo msc. Teba i na rok i dva." Vztah mezi sociln-trnm hospodstvm" a hlubokou eroz svobody je toti pm. Evropsk stt blahobytu", jen stoj na stle deformovanjm trhu (resp. odmt voln trh, trh bez pvlastk"), na vysok me regulac a perozdlovn, mus nakonec vystit do plnovit zen ekonomiky, do ztrty obanskch svobod, do svta, z nho jsme zhroucenm komunismu skrze pestihan ostnat drty vykroili, abychom se do nj a za mn viditeln drty, s jinou vrobn znakou, neekan rychle zase vrtili. Tm he, e pedtm byla alespo nadje (jak se ukzalo fiktivn) ve svt za na zpadn hranic. Dnes u nemme ani njakou obdobnou nadji a brzy ji patrn nebudeme mt ani sttn hranice. Stt blahobytu" m do svch zklad zabudovn princip svho vlastnho padku prv v podob axiomu o sociln-trnm hospodstv". Je to obdobn ppad - i spe dal zvit na te spirle jako veobecn volebn prvo a masov vymvn mozk a srdc, jejich dsledkem je ztrta koen zpadnch demokraci. Poruchy" typu svtov finann krize (a pedevm absurdn socialistick zpsob jejich een) ve skutenosti nejsou poruchami, ale varovnmi signly bloudn, zblesky rudch majk na zrdnch tesech postdemokracie. Jsou dsledkem vy a vy regulace" trnho prosted v socil- n-trn". Nen proto nejmench pochyb, e podobnch poruch" bude pibvat, e se stanou spe pravidlem ne vjimkou. A zdaleka ne jen v hospodstv, ale na mst prvnm v politice. A se evropsk veejnost probud ze sna o sociln spravedlivm, radikln ekologicky zblznnm a stle udriteln rostoucm svt", kter j naordinovali jej intelektuln, mediln a politick elity, proije zlou kocovinu. Co se me stt, a lid procitnou do skutenho svta, v nm djiny neskonily, a hnni nejistotou, obavami a strachem nahmtnou umrtvovan arzenl svch pirozench zjm - to je, obvm se, tma na katastrofickou sci-fi. Anebo k tomu nedojde? Budou se oban evropskch postdemokraci dle ln, ospale a bez zjmu o sv reln zjmy povalovat v demotivujcm pocitu relativnho bezpe na vn asy"? Budou slep vit svm politickm a medilnm elitm, e stt Evropa" je navdy ochrn? e navzdory narstajc nerovnosti mezi vysplm" a rozvojovm" svtem bude mon dl zvyovat celn bariry vmny zbo i mylenek a msto zdrav konkurence otevenho trhu poslat hladovjcm almuny takzvan hospodsk pomoci? Zd se, e politick a mediln elity si to opravdu mysl. Anebo to alespo velmi vrohodn
58

pedstraj, kdy na domcch i mezinrodnch scnch pedvdj falen divadlo globlnch" problm, aby o skuten problmy nemusely zavadit. Ujiuj se o nutnosti eit spolen hrozby, kter ve skutenosti hrozbami bu nejsou, nebojsou mimo dosah lidsk aktivity, monost a schopnost. Ve zmnn problematika takzvanho globlnho oteplovn je toho dokonalou ilustrac. Za medilnch tympn slavnostn schvlit plny na dvacet i padest let dopedu, zavzat sv nsledovnky astronomickmi vdaji, na kter nikdy nebude, a kter se karir souasnch politik dvno tkat nebudou, je klasickou cestou jak uhnout od odpovdnosti za souasnost. Jak dobe toto plnovn" znme z let relnho socialismu! Ve skutenosti jde vdycky o nco pln jinho. Virtuln klimatick problm, kter (dokonce i kdyby byl skuten) pesahuje monosti jakhokoli inenrskho" lidskho een, a naopak dv lovku vmluvn najevo, aby se vrtil ze svch poloboskch vin a pchy zpt na zem, aby si uvdomil sv pirozen limity a se znovunalezenou pokorou hledal cesty k pirozen adaptaci na mnc se podmnky, tak jako vdy v prbhu sv dosavadn existence na tto planet. Jene takov postoj by automaticky vedl ke znovuoiven rznosti zjm celch skupin a nrod. Nebylo by ji univerzln Dobro", politika stedu by se promnila na politiku pravolevch een. Na stole by byla nutnost pirozench een pirozench problm a jejich (nedarwinis- tick) evolun projekce. Obtn, neefektn, nevizion- sk". Takov, kter spolh na to, e svobodnmu lovku je intuitivn dno v mnohosti zjm nalzat klopotavou a pracnou cestu nstrahami svta, kter nen rjem. Nco takovho souasn politicky korektn" vdci evropskch nrod s kikem odmtaj. Do jejich funkc je vynesla ideologie stedu, jak nazvali variantu zpadnho pokusu o nebolevick" socialismus. A je jim naprosto lhostejn, e ve stedu zjevn h smrt. Smrt svobody, smrt politiky, a pedevm smrt dvry v n jako civilizanho nstroje, kter jsme mli za bjen vynlez, za perpetuum mobile na vrobu trvale udritelnho rozvoje" pozemskho rje a za smrt eschatologie.

Nenpadn pvab AIDS demokracie

(Manul zkladn rozcviky k obran proti mediln manipulaci) Mdia v postmodern dob ji nejsou hldacmi psy demokracie". Zsti proto, e demokracie v euroamerickm civilizanm prostoru je v hlubok krizi, a nebylo by co hldat. Pedevm ale proto, e zmnn bonmot ve skutenosti nikdy neplatil. Byl jen marketingovm trikem, kter ve spolenosti ila sama mdia, ve snaze povit svou existenci na cosi obecn prospnho, a pedstrat tak, e je ve veejnm zjmu, aby mla (ona i jejich zamstnanci) zvltn statut, jin, ne vechny ostatn soukrom podnikatelsk aktivity. Dnes je vak vce ne kdy pedtm zjevn, e v demokracich zpadnho stihu jsou mdia tak neoddliteln spojena a prolnuta s celm systmem, tak vrn ho vyjaduj, e krize demokracie se nejen astn a vrnji ilustruj, ale tak se na postdemokratickch problmech naeho svta aktivn i pasivn spolupodlej. Hovome o postdemokracii. Pedloka post" naznauje, e jde o nco, co ji bylo, co je za nmi. Kdo tedy pijm, e postdemokracie je jednm z charakteristickch znak postmodern doby, bere na vdom, e demokracie ji byla. Takov zjitn m ovem sv dsledky. Jednm z nich je i zmnn role mdi. Zombi snadno a lehce Na krizi demokracie se mdia nejen vznamn spolupodlej, ale v mnoha ohledech z n pmo ij, a tm souasn urychluj proces eroze, eeno post(komunistickm)mo- dernm medilnm argonem - tuneluj" ji. S lehkost spo- luvyprazduj jej zbvajc obsahy, ni jej mechanismy a instituce a ponechvaj pouze stle jej vnj virtuln skopku. Prakticky se jim, patrn nevratn, podailo zdiskreditovat politiku jako takovou, a vzhledem k zkmu propojen a obousmrnmu psoben uvnit spojitch ndob (mdia-politika) tak mdia nezamlen spoluzpso- bila i reln padek sebe samch.
59

Bylo by naivn pedstavovat si, e mdia jsou srdcem njakho sloit organizovanho mezinrodnho spiknut s clem nastolit nedemokratick totalitn spoleensk podky. A pesto tak in, pesto implicitnm centrem takovho spiknut jsou. Oveme ne vechna mdia, a tak ne stejnou mrou. Hlavn podl na veobecnm spiknut" maj pedevm celoplon televize, rdia, denky a (v men me) asopisy. adit k nim v esk realit internetov zpravodajsk servery je navzdory jejich vzrstajc oblib stle jet ponkud pedasn. Jejich pjemci jsou toti pekvapiv obvykle t konzumenty mystifikanch supermarket hlavnch mdi. Tito lid (v djinch svta zcela nov druh) vysedvnm ped obrazovkami pota sice sebevraedn zesiluj dvky mediln radiace, a projevy nemoci z ohlupujcho ozen jsou u nich proto jet patrnj (obvykle njak typ poruchy osobnosti), ale z hlediska obecnjch vah zatm nemaj valn vznam. Mon i proto, e internet je u ns stle prostedm spe pro mlad generace, kter se myln domnvaj (vedeny mdii a vice versa), e politiku okzale ignoruj, take zstvaj mimo jej vliv. Naivita k mld obvykle neodmysliteln pat, podobn jako roztomil levictv. Tragick vak je, zstanou-li ob tyto povrchn automystifikan vlastnosti lovku i v dosplosti. S takovou neblahou vbavou je pedevm dokonale bezbrannou koist medilnch predtor, kte v nich naivn levictv nadle pstuj a posiluj. Nic novho pod sluncem. Je to star pohdkov pbh o arodjnici, kter nevykrmuje Jenka z vrozen lidumilnosti, ale s jedinm jasnm clem: aby ho mohla upct a snst jako chutnj sousto. Chce-li se proto kdokoli v souasnm dusovm i klipo- vm medilnm hluku alespo trochu orientovat (pracovat takkajc na plnu jak seskoit bb z lopaty), ml by si pro zatek poloit alespo pr prostch sebeobrannch otzek: Lze se medilnm indoktrinacm njakou jednoduchou praktickou metodou inn brnit? M prmrn zamstnan lovk - hlavn objekt veho toho rachotu - anci udret si svj vlastn rozum a vli, a nestt se nesvobodnou manipulovanou zombi", myslc a tanc podle cizch not? Takov metody samozejm existuj. A u jejich hledn je samo o sob prvnm suvernnm vyhldnutm z tepla vykrmovacho chlvku v lidoroutsk mediln pernkov chaloupce. Co vlastn jsou ta mdia"? Nic jinho ne specifick podnikn, obchod, byznys, jeho specifinost spov ve virtualit produktu. Mdia ve spotebitelsk civilizaci bezpochyby nejsou nim vc ne rohlky z krmku na rohu, nebo, je-li ctn libost, sofistikovanjmi pochutinami, kter si reklamou zmaten spotebitel za sv penze pivlastuj pi velkch" periodickch rodinnch nkupech v oslniv zcch supermarketech. Zkladn rozdl je ale v tom, e mediln potrava pi konzumaci nem dol" do zavacho stroj, ale vzhru". Metabolizuje v tch oblastech lovka, kter ovldaj jemnj, citlivj, sloitji uchopiteln prostor jeho byt: psychiku a dui. Tedy tam, kde se rod nlady a kde probh rozhodovn. Teba zda si koupit chleba a rohlky. Anebo je nekoupit, protoe, akoli je cel ivot bezpen jm, najednou je zanu pokldat, dejme tomu, za nezdrav. Z hlediska podnikatelskho je vrazn specifickm rysem mdi, e jde o byznys pro nevznamnho investora nadprmrn rizikov, s investin nvratnost spe stedn- a dlouhodobou. Proto se takov do podnikn v mdich ji prakticky nepoutj. Riziko je nemrn nsobeno nejen stle ostej trn konkurenc, ale pedevm geometricky narstajc nejistotou z rychle se vyvjejcch technologi, kter ztuj investorm rozhodovn na zklad tvrdch dat". Tady nem mal investor vbec dnou pijatelnou anci. Mdia se tak stala vsostn zleitost velkch penz. Podnikatelsk riziko - zvlt v ppad novch projekt - se toti nemrn zvyuje, nebo majitel mus potat s nm tak efemrnm, jako je intuice, pocitov odhad i nemiteln profesionln zkuenost manaer. Proto i v medilnm byznysu je vrazn tendence k monopolizaci jak explicitn, tak implicitn. Odolvat nejistotm - zvlt v obdobch hospodskho poklesu, kdy inzerce, hlavn zdroj existence vtiny mdi, je obvykle utlumena jako prvn - mohou pedevm siln investoi, kte
60

maj diverzifikovan zdroj pjm, a ast v medilnm svt pro n pedstavuje pln jin bonusy (vliv na spotebitelsk chovn, na politiku, na politiky). V eskch pomrech jsme byli neho takovho zatm naposledy svdky v roce 2008, kdy prmyslnk Josef Bakala (jeho obchodn zjmy se dosud koncentrovaly pevn do energetiky) koupil od nmeckho vlastnka (!) velk esk vydavatelstv Economia, a zskal tm jeden z hlavnch seriznch" denk Hospodsk noviny. Bylo poun sledovat tuto napohled obyejnou obchodn transakci, v n se na stran uhlobaronov" angaovala vechna ostatn mdia i rzn vznamn osobnosti medilnho byznysu, v ulechtil snaze zabrnit prodeji Economie (svho konkurenta!) do rukou podezel" mediln spolenosti. Nebylo dajn jasn, nen-li jej vlastnk njak napojen napklad na Rusko (jako by lo o sttn majetek strategickho vznamu - protoe tak sami sebe ve skutenosti mnoz novini vnmaj). Kl k cel vci spoval v tom, e naprost vtina eskch mdi pat nmeckm podnikatelm, co vak mediln elity k ostraitosti kupodivu nikdy neburcovalo a neburcuje. I tento obchodn ppad" ilustruje nemaskovan pokrytectv, tento problematick ideov pil, o nj se opr vtina dnench takzvan nezvislch" eskch mdi. Souasn to vak naznauje i limity a rizika medilnho podnikn. I velk korporace s nadnrodnm psobenm, pro kter bvala tato oblast primrn bezpenm obchodnm ppadem, si nhle asto nejsou jisty, zda napklad jet dret i odprodat titn mdia, nebo se radji vas pesunout do elektronickch vod, ppadn zda oboj kombinovat ve sprvnm mixu, respektive zda toto nejist a riskantn odvtv v asech recese radji definitivn neopustit, nebo ho naopak - kvli svm vldm napklad - tm pevnji dret. Pro pklady neteba chodit daleko. Francouzsk prezident Nicolas Sarkozy reagoval velmi ppadn na hospodsk problmy hlavnch francouzskch denk, v jejich majitelch m oddan spolupracovnky, a v jejich zamstnancch proto horliv propagandisty. Bez vhn navrhl zaplatit z penz daovch poplatnk kadmu osmnctiletmu Francouzovi ron pedplatn tchto sptelench novin. Jen tak. ti si o mn, jak jsem kabrk!" Doke si nkdo pedstavit podobnou vbrovou prezidentskou iniciativu" napklad od Vclava Klause? Zkuenosti s muziklovou socialistickou revoluc s nzvem esk televize - vc veejn" by byly v porovnn s tm nudnou normalizan selankou. Nemluv o tom, e by okamit pijela vyetovac trestn vprava z Evropskho parlamentu, veden jistm poslancem za stranu zelench, souasn by se nejmn do stand by chodu uvedl esk stavn soud a populrn tribunl v Haagu, bylo by mon teba zvit i humanitrn bombardovn Praskho hradu... Evropa by prost stla na nohou. A mon e vjimen oprvnn. V tomto ppad se vak ve obelo nkolika ironickmi poznmkami na dvactch stranch novin. A tak je to sprvn. Prezident Sarkozy je pece velk Evropan, a takov maj na slab chvilky prvo. Pokud bychom chtli pece jen nalzt definin rozdl mezi podniknm v mdich a kdekoli jinde, najdeme ho nejsp v zamstnancch. Pro jakkoli jin byznys plat, e nejdleitjm faktorem spchu podnikatelova produktu je dostatek kvalifikovanch zamstnanc. To je ovem v mdich pekvapiv absolutn lhostejn. Dokldaj to nejen sla o raketovm zven potu tiskovch titul na trhu v devadestch letech. I v poslednm desetilet toti (vtinou tyt) mediln skupiny daly vzniknout dalm a dalm rdim, televizm, internetovm novinm, vedle toho se znovu objevily podnikov asopisy, stovky a tisce obecnch ad vydvaj sv vlastn periodika a kdovco jet. Kde zamstnavatel vzali a dle berou lovkotuny" novch kvalifikovanch zamstnanc, kte napluj jejich produkty obsahem? Nevzali je nikde. Nepotebuj je. Od- myslme-li si technick personl, v mdich pece nepracuj obyejn bezejmenn zamstnanci s konkrtn kvalifikac, ale osobnosti zvltnho druhu a vznamu - novini, urnalist, publicist. Vd, e nejsou obyejn zamstnanci. Tvo neobyejnou privilegovanou spoleenskou skupinu majitel pravdy". A maj pravdu, nebo to o nich mdia (tedy oni sami) . Jsou nepochybn Nadoban. Teba tm, e mnohdy napklad nemusej dodrovat zkony, kter pro ostatn obyejn obany plat bez vjimky. Vlivem nevolench nepolitickch politik se teba postaraj, aby se zmnily zkony, kter jim nevyhovuj. Nebo aby naopak nebyly jin normy strachem korumpovanmi legislativci pijaty.
61

Nebo, jsou-li pijaty, aby byli legislativci skandalizovni. Podobn vliv jist umj obas (za vynaloen velkch prostedk) uplatnit skryt i nkter dal siln profesn skupiny, spolenosti i jednotlivci. Novini to vak in veejn, nahlas a ped oima tch, kdo zkony dodrovat musej. A navc z toho in Dobro a hrdinstv a jsou za to placeni. Nen to asn? Mdia mohou beztrestn skandalizovat koho si usmysl, niit povst a kariry bezhonnch lid, vykikovat podezen, kter se nepotvrd, ale obana, jeho rodinu i firmu nenapraviteln pokod i doslova zni (na kadm prochu pravdy trochu, tvrd lidov postoj - pokud se to netk jeho samho). A neexistuje proti nim obrana. Zvlt jde-li o politiky, veejn osoby i hvzdy showbyznysu. Pokud by bylo mon noviny (televize, rdia) alovat za li, vmysly, mystifikace a nepravdiv informace a jejich nsledky a po rychlm procesu, v ppad prokzn viny, uloit novinm i urnalistm vi pokozenm vysok satisfakce v dech destek milin korun, bylo by brzy vechno jinak. Souasn praxe je vak takov, e - v lepm ppad - po dlouhm (obvykle nkolikaletm) soudnm zen dostane ob symbolickou nhradu v podob tiskov opravy", ppadn smn finann zadostiuinn. Nesmysln tiskov oprava - po letech, kter od livho naen ubhla samozejm nikoho nezajm, irok veejnost na mediln neiven skandl" u dvno spokojen zapomnla, zatmco spoleenskou jmu pokozenho i smrtc rnu existenci jeho firmy formln omluvy u nezmn. Obvykle se naopak dlouh soudn zen stane pro alovan mdium pleitost, aby alujcho dle opatrnji" skandalizovalo. Tohle se kdykoli me tkat kohokoli. Princip je vdycky stejn, pro napadenho je vc vdy stejn neeiteln. Nemus bt vznamn stavn initel, ani hvzda showbyznysu. Nemus jt ani o to, e z bezhonnho obana mdia udlaj mafina, teba na zklad pavouk" z ilegln zveejnnch policejnch odposlech, v nich se n telefonn hovor objevil za padestm kolenem" ppadn konspirace. Myslte, e se to prv vm neme stt? e nemte nic spolenho s politikou ani byznysem? Omyl. Sta, abyste si jednou zatelefonovali napklad s holiem, doktorem, i dokonce s prvnkem (!), s nm se zn bratr manelky souseda jedn prodavaky, s n si obas telefonuje vagrov manelky syna policejn sledovanho dajnho mafina. A jste tam. Jste v systmu a nikdo vm to neodpe. Chcete se snad dokonce s mdii soudit, protoe s celou tou (potenciln) skandln historkou mte asi tolik spolenho jako se slunenm svitem, a ona vm pitom zmnila ivot? Poslute si (viz ve) a Pn Bh s vmi. Pokud maj mdia zjem zat vs mchat v blt (teba kvli tomu, abyste jako informtor spolupracoval na nem, co obdobnou krkolomnou cestou vede ke skandali- zaci nkoho jinho), uin tak nesmrn jednodue. Napklad takhle: Jednoho dne vm zazvon mobiln telefon. Na displeji uvidte neznm slo. Jet to nevte, ale pestoe jste se nieho nedopustil(a), jste ztracen(a). Natst ani nevte, e mte nanejv ti monosti, bohuel jednu hor ne druhou. Buto hovor nepijmete, protoe neznm sla zsadn neberete. Pak se ovem druh den z novin i televize dozvte, e staten novini odhalili vae napojen na podezel struktury, chtli se vs na to zeptat, dt vm pleitost ve objasnit, ale vy jste ostentativn nebral telefon (pro se bojte o sv afe" mluvit, vdy kdybyste byl nevinen, ekne si lid, rd byste o tom mdia informoval a svou nevinu prokzal). Katastrofln vsledek. Nebo vyzvnjc telefon lehkomysln vezmete. Pak ale nezabrnte, aby se vm novin slun a serizn nepedstavil a nepoloil sugestivn otzku: Neradi obtujeme, ale neznte se zcela nhodou s panem XY?" Pokud okamit zavste, protoe to budete pokldat za omyl i blznivou pubertln provokaci, nsleduje dal den v mdich interpretan verze z pedchoz situace, jen zeslen o koment na nae otzky odmtl odpovdat a zavsil". Vimnte si - je to vlastn pravda! Co chcete zaalovat? Vezmte ale na vdom, e te jste ji loen bdk. Chra vs vak ruka Pn, abyste na absurdn obvinn reagoval jako slun lovk: Nikdy jsem o tom pnovi neslyel, nikdy jsem s nikm toho jmna nemluvil." Ale my mme dkaz, e se znte s
62

nktermi lidmi z jeho okol...," ekne mil hlas v telefonu atd. atd. - Pozor, tohle u me vyjt (i bt odvyslno) jako rozhovor, protoe kad slovo novini nahrvaj na zznam. Vdycky. Take jste v tom a po ui! A nechtjte si dt vyprvt, jak asn bude ped veejnost vypadat, kdy se budete soudit o opravu", v n budete chtt prokzat, e jste s mafinem XY, a do otzky poloen novinem, nikdy neml nic spolenho. Dokonno jest. Tuhle prostinkou pravdu nechce kdekdo pochopit. Nejen ti, kdo se ve veejnm prostoru profesionln angauj. Take jak se m bezhonn lovk zachovat v situaci, kdy proti nmu cynick zbablec kryt krunem mediln moci to zlmi vykonstruovanmi pomluvami, urkami a nepedstran le? Jedin opravdu smyslupln rada zn - nedlejte NIC. Ze vech patnch zvolte tu nejmn nebezpenou - variantu slo jedna. Neberte nikdy telefon s slem, kter neznte. Nechte probhnout mediln vlnku a nereagujte na ni. Nedomhejte se svch prv, nekuli spravedlnosti. Nechte vechno bt, protoe je pod nadje, e mdia pestanete zajmat. V dnm souboji s mdii toti nemete vyhrt, i kdybyste ml(a) stokrt pravdu. Pouze pjde-li o nzorov souboj, mte anci, e pi stetu nezamlen oslovte sv nzorov pznivce, nebo souasn plat, e i jakkoli negativn mediln zmnka znamen plus pro vae ambice. Ale to u je krajn ppad jinho druhu. I v takovm ppad si ovem ani na okamik nepohrvejte s pedstavou, e byste mohli v otevenm souboji s mdii zvtzit". Prohrajete vdy, jde pouze o to, jak moc a jak kody vm prohra (i v podob formlnho vtzstv) zpsob. Invalidn dy medilnho tla postdemokracie Zejm nejpodstatnj zvltnost novinsk profese pelomu tiscilet (zhruba od poloviny devadestch let minulho stolet) spov v tom, e sice stle silnji ovlivuje prakticky vechny aspekty lidskho ivota (osobnho i spoleenskho), ale kupodivu v nepm me k tomu potebuje stle nicotnj specifickou kvalifikaci, osobn zkuenosti i veobecn vzdln. A protoe nic takovho po novinch nikdo nepoaduje, oni takov zbytenosti nepotebuj, a proto (vtinov) nic takovho ani nemaj. Domnvat se, e potebn (nikoli jakkoli definovateln odborn i alespo veobecn) vzdln, profesionln schopnosti (emeslo) nebo osobit rozhled jim poskytne napklad specializovan urnalistick vysok kola, by byl stejn nesmysl, jako poadovat vysokou kolu pro hospodsk vann. K spnmu hospodskmu kibicovn je urit zapoteb svrzn (ponkud nesnesiteln) talent, k novinain rovn - a dokonce velmi podobn. K tomu, abyste se stali spnmi urnalisty, speciln i vbec jakkoli vzdln urit nepotebujete. Prv proto je po vs zamstnavatel tak jist nebude vyadovat. Tomu, kdo zrovna nev, co by dlal, nem dn siln specifick zjem, nenapad ho, jakm smrem se v ivot vydat, a pitom je dostaten ln a souasn ambicizn - co u z definice vyaduje siln aludek a nedostatek mravnch zsad, dovoluji si zcela vn poradit: Pokud umte jen trochu gramotn sesmolit vtu (ppadnji alespo sten srozumiteln pest do mikrofonu i pednst do televizn kamery), a souasn se ve vs zplihle vzdouv mocn a prv ponkud podhutn ego, ohlaujc se pirozenm pebytkem suvernnosti, kombinovanm s neprstelnou sebejistotou nevzdlanc, vyrate do nejbli redakce televize, rozhlasu i novin. Na drzm ele mjte pro zven anc vtesno poznvac znamen budoucho vldce nad lidskmi osudy, ono starobyl heslo mezinrodnch revolucion, kte chtli od zklad promnit svt (k lepmu, jak jinak): My nim nejsme, bume vm!" To vs oprvn piadit se k estadevadestiprocentn vtin naich urnalist. typrocentn menina (tato kvantifikace je, zd se, v lidstvu tak univerzln, e by to vydalo na zajmavou studii) pedstavujc v tomto ppad vjimky pozitivn deviace vs nemus zajmat. Jde povtinou o nedleit trouby, kte jet nevd, e do redakc zabloudili hloupm omylem, pod se proto s nm pacht, ale k niemu to nen, co se pozn podle toho, e obvykle na tituln strany i do hlavnch vyslacch relac neproraz a hvzdy se z nich tm urit nestanou. Jejich typrocentn nedostatenost se nade vi pochybnost projev nkolika dalmi nepehldnutelnmi znaky: nebudou umt surfovat na nevyslovench trendech v podob implicitn objednvky managementu, nepovedou intelektuln vsty kdykolioemkoli a ve sv sociln zabed- nnosti budou na sebe schopni prozradit, e teba svazck hnut esk televize - vc
63

veejn" jim bylo lhostejn. Prost takov ti nepoetn podivni podobn novinm ze sklonku epochy relnho socialismu, kte odmtali stejn tak vstoupit do Komunistick strany eskoslovenska, jako podepsat Chartu 77 (resp. Nkolik vt), protoe byli pesvdeni, e jde o jinou verzi tho totalitnho projektu, tm h, e tentokrte s tv, kter bude pedstrat lidsk rysy. Dosud vbec nen e o individuln obansk politick orientaci novin. Taje toti v podstat lhostejn. Je dost mon, e typrocentn" budou spe napravo (zhruba stejn je pravdpodobn poet skuten pravicov pesvdench lid v cel na i evropsk populaci). Jejich zaloen bude proto blzko pirozenmu respektu ke svtu a lidem v nm, pesvden, e pirozenm prosazovnm autentickch zjm naleznou lid ve svm souhrnu nakonec vdycky, by pes okliky omyl a trpkch zkuenost, to nejlep mon een jakhokoli problmu. Prost, e svt je dost. A e poslnm novin nen mnit ho k obrazu svch (i cizch) sn a viz, ale pouze" co nejpesnji informovat, reportovat (ve smyslu pvodnho r port", penm), analyzovat jeho jevy, a ve ostatn nechat na suvernnm sudku a volb ten, poslucha a divk. Normln novini (norma je definovna vtinou) budou sice pelmel vech monch zjm, v principu vak pouze rzn odrdy levik, obvykle bolevickho (vtinovho) smlen. Chpu, e mnohm to zneuvan a devalvovan slovo me znt pli psn i drsn, dokonce je mohou vnmat jako urku (vdy oni pece proti nkdejmu sovtskmu bolevismu dodnes tak staten bojuj), ale termn je ve sv totalit bohuel straliv pesn: bolevickm poznvacm znamenm je vdycky odhodln mnit svt k emusi subjektivn lepmu - lhostejno, jestli se tak dje zleva nebo zprava. Jist vznamn rakousk sociln demokrat, lidsky vynikajc lovk, jeho celoivotn zkuenosti s vlkou, okupac eskoslovenska a nslednm povlenm sovtskm totalitnm reimem hluboce sdlm, spn podnikatel v medilnm byznysu, m asto uvdl do rozpak klasickou intelektulskou otzkou, kter je definin charakteristikou du zbloudilch v poutch touhy po neuskutenitelnm: Jakou mte vizi? Kam m jt Evropa a svt, aby to bylo ku prospchu lovka a lidstva? Musme se pece my, rozumn lid, na nem sjednotit a vst spolenost k rozumnm clm. Vy dnou nemte? Tak o co vlastn usilujete?" Je nepochybn pedevm mou chybou, e se mi nikdy nepodailo vysvtlit mu, e nejvzneenj, jedinou smysl dvajc viz je vytven co nejirho prostoru pro svt bez vzneench viz. Obtn pirozen svt, jeho jedinm oprvnnm politickm vrazem je tvrd prce pro co nejsvobodnj artikulaci a prosazovn pirozench zjm vech existujcch spoleenskch proud, bez apriorn pedstavy, e nkter je ppustn a jin nikoli. e pokud dokeme zabrnit umlm mocenskm (manipulativnm) dominancm jedin sprvn vize" nad jinou, dospjeme nakonec nejen k nejracionlnjmu, ale tak nejvhodnj- mu a nejproduktivnjmu spoleenskmu podku. Tvr lidsk potencil v nm bude jen v minimln nutn me omezovn pkazy, zkazy a nazenmi tch, kdo se stav nad lovka. Kdo se pokldaj za nov bostva a modly. Kdo ignoruj fakt, e lovk je vc ne lidsk idea lovka. Nejste nhodou pmbk?" chtl vdt ten lidsky krsn, obansky zbloudil sociln demokrat. Marn jsem se mu pokouel vysvtlit, e tuto dsivou otzku mu vsugeroval bolevik dvactho stolet. Protoe bolevismus nen politick nzor, ale pedevm niiv metoda, kter chce za kadou cenu posouvat svt podle in- telektulskch elitskch viz. A e prv tato metoda, tolikrt v praxi prokzan jako nefunkn a plodc tragick dsledky, ovld dnes absolutn vtinu mdi, bez ohledu na to, zda se definuj ble politick levici i pravici. Nepesvdil jsem ho. To nedorozumn je absolutn, fatln. Proto, kdy se teba shodneme, e dnen politice zoufale schz leadership", charismatick vdcovstv, myslme tm kad nco pln jinho. Babylnsk zmaten jazyk. Smantick kataklyzma. Dorozumn nemon. Zbv vzjemn mlenliv tolerance, tedy nzorov kapitulace. V postdemokratick specifick totalit se z nkdejch profesionlnch novin stali iroce akceptovan nevolen superpolitici v ojedinl trojroli, kter pvodn definovala rozdlen moc v
64

demokracich. urnalist dnes exckutivn (spolurozhoduj o vlkch, ekonomick prosperit i recesi nebo dokonce krizi, o vyuit veejnch penz a tak dle. V legislativn roli formuluj a svm vlivem prosazuj vytven novch zkon i pravu stvajcch. Jsou alobci a soudci zrove. Policist a sttn zstupci podle jejich not vyetuj a obviuj vybran osoby i firmy, soudy vynej mdii poadovan rozsudky. A dokonce, i kdy se individuln pedstavitel demokratickch instituc i sttu z rznch dvod zachovaj ojedinle nezvisle" a postupuj proti vli mdi, vsledek je prakticky stejn: mediln kafkovsk procesy z nich vyrbj apriorn obvinn a poslze odsouzen. Zstupy Josef K. u dnes jen trpn pijmaj, e jsou spoleensky, obansky i karirn nevratn pokozeni, bez monosti inn obhajoby. I kdyby byli ist jako lilie. Jsou, nebo nejsou? To u se nikdo nikdy nedozvme. Je to sm Proces, kter je v podn mdi nae cesta a n cl". Proces a poprava je smyslem cel operace. Mediln poprav si proto stle okzaleji brous noe, protoe vd, e prv to z nich in vizione. Nekontrolovan a nekontrolovateln politick moc novin (mdi) je i proto v technologickm vku takov jako nikdy v historii. Muzikl na osvden leninsk libreto Zkladn metodick pouka otce-zakladatele sovtskho bolevismu Vladimra Uljanova-Lenina ze vech umn je pro ns nejdleitj film" (myleno televize), dochz teprve v postdemokracii svho fantasknho uplatnn, na nj ani velc vizioni jako Lenin i Orwell nemli dost fantazie. Utopit (respektive antiutopit) myslitel pedpokldali, e v (komunistick) totalit budou mdia slouit jako zkladn nstroj k prosazovn monumentlnch masovch manipulac, zbavujcch obana - pro jeho dobro - jeho vlastn vle. Postdemokracie vak pinesla pozoruhodnou praktickou inovaci: mdia manipuluj primrn politiky, jejich prostednictvm politikou, a teprve jejm prostednictvm obany. Uchovv se tak formln zdn demokratickho rozhodovacho procesu, jeho institucionln obal, zatmco obsah je v rukou mdi. Politici to samozejm vd (nebo intuitivn tu), ale nemohou s tm nic dlat. Technologick pevaha mdi je absolutn. Zdlo by se, e je to nesmysl, politici pece nadle maj v rukou demokratick instituce, ktermi mediln totalit mohou elit. Parlament napklad, sbor svobodn zvolench zkonodrc. Jene tam obvykle nesmiiteln bojuj sv osobn vlky ldi vldy s ldry opozice a ob strany barikdy ij v iluzi, e pro jejich krtkodob (obvykle tylet) politick cle je vhodn, kdy mdia manipuluj obrazem protivnka. Nebo sn o tom, e v medilnm kartelu zskaj vliv a spojence. Obt medilnch vldc jsou proto nakonec oba - i lpe eeno vichni. A opt - nejde s tm nic dlat. Jedin regulrn cesta, legislativn regulace" svobody slova (v nj by snadno jako vedlej produkt" mohl vystit pokus limitovat zkonem nekontrolovanou politickou mediln moc), by snadno perostla v jet dynamitj omezovn svobody projevu, kter i tak naplno probh. I kdyby se nali politici, kte by mli chu riskovat kariru (svou osobn - ale i svch stran) a vystoupili spolen v njakm obecnjm stetu, protoe by nabyli pesvden, e nebezpe mediovldy je vym spolenm zjmem, nemaj anci uspt. Dramaticky prohraj, protoe mdii ovldan veejnost se k nim oto zdy. Klasickm pkladem takovho stetu v na nedvn minulosti bylo kovit melodrama esk televize - vc veejn". lo o historku o to jmavj, e si v n na stran obrany monopolu jednoho z nejtemnjch pozstatk padlho komunismu s chut zahrla vtina medilnho kartelu, kter jinak formln vykazuje zdn trn konkurence. Odmysleme se na okamik od podstaty, j se tajemn k Veejnoprvn televize (rozhlas). Jde o kurizn evropskou socialistickou specialitu, v naem ppad navc o klasick reziduum z doby totality, kdy rozhlas a televize, stejn jako vechna ostatn mdia, patily komunistick stran, tedy sttu. esk televize si pro nov doby sice lehce pebarvila rud tt na zeleno-rov, ale jinak zstala v principu stejn jako pedtm. A pedevm nadle napojen na penze daovch poplatnk (speciln vydrovac pspvek, mystifikan nazvan koncesionsk poplatky", ve skutenosti obyejn da z hlavy, neboli penze z kapes i tch nejchudch, jako nevysychajc penzovod pro
65

financovn mocnho showbyznysu, aby nezlobil), a proto nehospodr- n, s armdou zamstnanc, kte by jinak staili obhospodaovat pt podobnch televiz a tak dle. e tento moloch znamen nejvt zaten postdemo- kratickho medilnho prostoru v prvn ad tm, e vytv na trhu nerovn konkurenn podmnky, je jasn. e to vtin velkch konkurent nakonec nevad, nen rovn zvltn zhadou. een je ukryto v nejasnm vlastnictv tohoto kolosu se znanm podlem na politick moci. Tedy - nejasnm a do onoho melodramatu. Od t doby vme, e tato televize jasnho vlastnka m. A proto u to klape, jak ve vyspl postdemokracii klapat m. Do doby televizn krize" se toti mlky pedpokldalo, e jde o jaksi ble nedefinovan velidov vlastnictv". A e tedy lid T nepmo spravuje prostednictvm zvolenho parlamentu. Ten zase zvol jakousi radu moudrch". Ta zvol editele - co je fakticky jedin vliv, kter me vlastnk - lid" v tomto mdiu uplatnit, piem nesm mluvit do programu, protoe panuje svoboda projevu, tisku a tak dle. To samo o sob u je podaen absurdn kus, ale ve slabm odvaru. Siln kva se v sdle televize na Kavch horch zaala vait ve chvli, kdy lid" zvolil prostednictvm parlamentnch zastupitel tto vlivn politick instituci editele, kterho si jej zamstnanci nepli. Mli na to jist pln prvo. Povate, lo o osobnost, kter zjevn nebyla soust lta zabhnutho penzostroje na perozdlovn stamilin a miliard korun (jak zamstnancm, tak zniv napojenm podnikatelm v showbyznysu) a ji dopedu dvala hlasit najevo, e tento stav chce zmnit! Bezprostedn rovn hrozilo, e se nebude ctit vzna ani politickmi implicitnmi i explicitnmi dohodami se svtem elit nepolitick politiky v podob tehdejho lgru infozbavy zvanho tykoalice". Ve chvli nejvyho ohroen zase jednou as oponou trhnul" a vypukl avantgardn muzikl ve form telenovely, jej celodenn dly vznikaly v pmm penosu. Producenti a reisi, vrni metodm Stanislavskho, spojili jevit s hleditm a vthli do hry (v ulicch, televiznch studich, na nmstch) nejen svj fanklub a sptelen politiky, ale fakticky cel nrod. Bhem nkolika dn bolevickho revolunho nsil" politici kapitulovali. Jedinm ziskem nakonec bylo docela drah zjitn, e televize majetkov neplave ve vzduchoprzdnu, jak soudili jej dosavadn kritici. Prokzalo se, e je v nezpochybnitelnm drustevnm vlastnictv veejnoprvnch televiznch zamstnanc. Tento do t doby neznm typ vlastnictv respektive revolun privatizace se ujal, zafixoval a trv dodnes. Vnjkov se vyeen majetkovch pomr projevilo dosazenm editele ze stedu revolunch gard a nejen zachovnm, ale jet dalm navenm miliardovch daovch odvod z penenek u opt asnoucch a nic nechpajcch poplatnk do kapes skutench vlastnk takzvan televize veejn sluby a jejich klient. Bylo by vak omylem plst si tento jev s takzvanou divokou privatizac mdi" v dob tsn po zhroucen komunistickho reimu. Tehdy - v revolunm" zmatku - si redaktoi (pedevm novin, asopis a hlavnch vydavatelstv) sv mdia prost ukradli. Prohlsili je za dobyt zem, majetek za svj, vytvoili akciovky, rozdali si akcie, stali se z nich zmon oban - a bylo to. Svm medilnm vlivem se pot postarali, aby se tato velmi nekupnov privatizace nikdy nevyetovala, ale aby se naopak vyetovaly jin, na n zmon urnalist staten pouk. Televizn krize vak spovala v nem jinm. Stt ustoupil neobolevick guerille, a potvrdil tak novou politickou stranu, kter od t doby nemus vytvet kandidtky, a pesto bude vdy v parlamentu a ve vld, financovan z dan vech poplatnk. Bylo dokonno. Nelo vak jen o ztrty, byly i zisky. Postdemokracie tm, kdo chtli vidt, dala nahldnout do sv kuchyn, skryt za zdnliv vn a serizn itou oponou, na n se skv tvrm gestem vylepen citace S. K. Neumanna: ve jmnu Dobra i Pravdy i Lsky. Na pr destek hodin vycenila sv siln zuby ped temnm nenasytnm jcnem. Pak zase rychle opona spadla, a protoe revolucioni miluj smysl pro ibenin humor, umstili nad ni lbeznou urku vem uitenm idiotm", kter v zjmu svch privtnch penz a moci zmanipulovali, aby si s nimi kovit cajdk zahrli: Nrod sob. Lesk a bda publitik Existuje u ns zhruba 92,84 % politik, kte o podstat souasnch medilnch technik a
66

technologi tm nic nevd: bu se domnvaj, e v souboji o vci veejn nadle existuje cosi jako nzorov mediln souboj", nebo vnitnm zaloenm nemohou vydchat, kdy o nich i jejich nzorech a inech mdia pinej (zmrn i z neprofesionality) liv informace, ppadn chtj se uinit viditelnjmi - ale bez ohledu na motivaci jednaj extrmn poetile. Strkaj nohu do zdnliv pootevench vrtek baty skuten moci. Pokouej se stt publicisty. Vznik tak nov druh, tvorov vytvoen umlm zkenm pvodn ne- spojitelnho, publicist a politici v jednom: publitici. Plat pro n podobn charakteristika, jakou pouil slavn polsk aforistik Julian Tuwim na adresu litertek: ena, kter pe, pch dva zloiny souasn: zvyuje poet knih a sniuje poet en". Publitici zvyuj poet publicist, sniuj poet standardnch politik, a tm souasn zvyuj spoleenskou entropii, tedy dle oslabuj chadnouc koeny nemocnho stromu demokracie. Nemm na mysli pouze jejich kreace ponejvce v dencch a asopisech, kde se prostednictvm lnk-koment- sna zaujmat stanoviska i analyzovat rzn politick kauzy i spoleensk jevy a problmy. Ani to nen sprvn, ani to neme pinst nic pozitivnho krom okamikov velmi sporn osobn levy, e konen svt zn skuten, nezkreslen mnn toho kterho mue (eny to chyte tm nedlaj). Takov publitikovo vystoupen toti vytv nov prostor k dal a dal ton mediln reakci, piem u sama fyzick pevaha mdi je fatln. Ale to je banln pravda. Ponechme stranou i vtinou velmi spornou intelektuln, obsahovou i jazykovou rove publitickch text, vytvench obvykle na klvesnicch medilnch poradc. Nepipomnejme vem (krom autor) znmou skutenost, e tato mediln sebeprezentace nezajm nikoho jinho ne uzounk okruh politikovch ptel a spolupracovnk i soupe a protivnk (co v souasn esk politice znamen bohuel asto jedny a tyt). Podstatn vak je, e toho, co je pvodn motivac - pozitivn vliv na veejn mnn - publitik nedoshne. Vsledek jeho urnalistickch exkurz bude z hlediska jeho zjm v nejlepm ppad neutrln, v devadesti procentech zporn i pmo katastrofln. Pozitivn a pnosn me bt pouze za specilnch podmnek. Pokud vak politik tyto podmnky spluje, jeho publicistick prce jsou tak lhostejn, protoe mediln podporu bude mt i bez publikovn, zatmco v textu vdy riskuje nebezpe nezamlenho explicitnho prvihu. Lze to ukzat na prostinkm pkladu. V dob, kdy byl Mirek Topolnek jet skoro erstvm pedsedou ODS (v opozici), uveejnil (puzen prv tm shora eenm) zbyten lnek s nzvem Pro nejsem eurofederalistou . Krom jinho se v nm svuje: Sleduji, zatm bez monosti jakkoli zashnout, negativn tendence evropsk integrace, s obavami se dvm na kartezinskou racionalistickou touhu propagtor evropsk federalizace po prohlubovn, roziovn, postupu a pokroku, zaznamenvm rozjsan tve evropskch apartk a komisa." (Cevro 2003) O pt rok pozdji jako pedseda vldy podepsal a zaal prosazovat ratifikaci tzv. Lisabonsk smlouvy, kter in z EU pesn to, ped m varoval v dob, kdy byl bez monosti jakkoli zashnout". Je zjevn, e jeho nerozvn publitick vkon byl stralivou chybou. Vystavil se toti monosti, e by mu jeho dramaticky klausovsk" proti- federalistick text mohl nkdo pipomenout a postavit na tom odhalen zjevnho Topolnkova oportunismu a politickho cynismu. Sice se nic takovho nestalo, ale pouze proto, e se M. Topolnek mezitm stal soust mediln chrnnho havlovskho politickho establishmentu. Nebylo to zadarmo, jako inician ob pedloil havlovcm Klausovo dt (ODS) a dokon jim personln i politicky otevel svou vldu. Pesto je zjevn, e publicistick vlev o totalitr- nm smovn EU byl chybou. Mirek Topolnek se z toho vak nepouil (jako vtina publitik) a v krmen medilnho molocha svmi texty obas dle pokraoval. Politici by se prost mli ukznit a s mdii v mdich nebojovat. Je to jako rozhodnout se hrt z vlastn vle soutn fotbalov utkn ve stotiscovm svatostnku panlsk Barcelony, zatmco politikovm domcm hitm jsou (pi v ct) druholigov Blany. Pokud by ho na Nou Camp pivedl slep los politick soute, me jednorzov pekvapit. Pokud se tam vak ramenat nacpe, protoe umanut tou bt vidn nejen domcmi bafui a hrstkou vrnch, ale zahrt si ped
67

rozkurenmi (soupei nekriticky fandcmi) davy, jest publitik podoben hovzmu kusu, kter se eznkm vlastnmi silami spe na porku. Budto toti v novinch jeho lnek bez zjmu vytk jak umivka letn (nejhor mon vsledek, protoe signalizuje nezjem), nebo bude zminkou k politikov dal skandalizaci, zesmovn, odsouzen (to u je lep, ale vhra to tak nen). Bude-li to stt za to, jet t den vyjde v tch novinch nkolik dalch materil (a v dalch dnech jet intenzivnji, obvykle za podpory dalch list, protoe ji nebude k dispozici pvodn text a jeho elov interpretace bude snadnj), explicitn i implicitn odhalujc politikovo zloinn vloupn se do svatostnku demokracie pi pokusu lht (kdo le, ten krade a kdo krade, ten me i zabt), mst i jinak manipulovat veejnost Pouze v ppad, e svm textem podporuje a verifikuje politick cle, k nim mdia veejnost manipuluj, bude pijmn blahosklonn neutrln, ale zase se obtn bude do tisku prosazovat, protoe z hlediska infozbavy nejde o nic vzruujcho. Mdia prost eeno nepotebuj, aby se jim politici iniciativn pletli do jejich vlastn politick prce. Kdy se jim to hod, eknou si sama (o rozhovor, reakci, i cokoli podobnho) - a pak zase ovem nelze odmtnout, i kdyby bylo jasn, e pjde o nejhrub tok. Ignorovat jednotliv mdia (ppadn po pesn vymezenou dobu mdia jako takov) lze pouze v ppad otevenho vlenho stavu, kter si v kad zemi mohou dovolit jen ojedinl supermani. Pro n je takov boj vlastn permanentnm medilnm vyjdenm, take vechny prohry i vhry jsou z taktickho hlediska vi jejich veejn pozici neutrln. V takovch ppadech je toti i pro mdia jejich ze marketingov prospn (na jejich jmnech si zvyuj prodej i sledovanost), pouiteln, a proto akceptovateln. Z hlediska osobnho uspokojen to nafoukl ega slist sice me pjemn imrat, avak ani pro politick superhvzdy cesta k vtzstv prostednictvm bitev s mdii neexistuje. (Co teprve pro ostatn!) Chytr a zdrav ln politik se na zrdn tesy aktivnho publicisty nikdy ned vylkat. I kdy hlub motivace publi- tik je vlastn ctyhodn, nebo pramen v tradici lidovch psmk z dob tzv. nrodnho obrozen a z toho vyzaujc posvtn ct k psanmu, potamo k psavcm, kte proto byli poslednho pldruhho stolet automaticky pokldni za intelektuly. I proto intelektulsk komplex pat k definin charakteristice jak eskch profesionlnch novin, tak k osobnostnmu problmu publitik. Pokus nabourat se do medilnho svta prostednictvm vlastnch text v novinch je nicmn okrajovm projevem publitik. Hlavn metoda, jakou skuten lze pout, vyut i zneut, vypad pochopiteln jinak. Je pedevm daleko sofistikovanj a skrytj. Pracuj s n ti, kdo moc mdi nejenom pasivn vezmou na vdom, ale aktivn s nimi zanou pracovat. Tedy manipulovat. POZOR: Nikoli JIMI, ale S NIMI. Tato metoda (pirovnal bych ji ke druhmu motoru, druhmu stupni rakety, kterou publitik, podoben astronau- tm-turistm, m do skuten vsostnho zem mdi) dostala neutrln jmno PR, pr, public relations, vztahy s veejnost, dejme tomu. Nejednoznanost, neuritost a beztvarost onoho napohled edivho termnu neuchopiteln prov svt" nejpesnji popisuje a charakterizuje. Vypad jako nic - a je skoro vm. Mediln prostituce bez kondomu je ivotu nebezpen Kdy se u ns v devadestch letech metoda PR objevila, kdy k nm zaala pronikat z reklamnch hollywood zpadnch demokraci, bylo to v on krsn a neopakovateln dob, kdy jsme si mnoz mysleli, popleteni snahou re- formtoridealist vytvoit z totalitn zem klasickou demokracii, e na zpad od naich rozsthanch drtnch hranic demokratick systm nadle existuje v podob, o n jsme za eleznou oponou destky let snili. Snad ns pece jen malinko omlouval vk, a pedevm (pro ty, kdo jako autor tohoto textu nikdy nedostali vjezdn doloku" do kapitalistick ciziny) nulov zkuenost se svtem mimo bezpen paenit relnho socialismu. Podivuhodn fakt, e ve skutenosti rovnou peskakujeme do postdemokratick epochy, dokzali nebystej z ns postehnout u v polovin devadestch let, mn astn potkem druhho tiscilet a pouze skuten romantit snlci a po prvnm kvtnu tvrtho roku jedenadvactho stolet (nebo dosud ne). Pandemii postdemokratick manipulace, kter ve vych stdich nakonec smysl demokratick
68

politiky rozlo jako tkn vystaven jedu exotickho hada, k nm zhy po zhroucen komunismu zavlekly v prvn linii reklamn agentury zvunch jmen. Pouily ns, e public relations" (PR) je zajmavou, i kdy ne podstatnou, protoe zatm spe typrocentn meninovou modern reklamn deviac, kter by se jinak stejn po kraji divoce rozila, jen by to bez agenturnho kondomu nemlo bezpenou strukturu a pravidla. Sami jsme pozdji - pozd - museli pijt na to, e kondom je iluze, a experimentovnm s touto vzruujc, protoe dosud neznmou technikou komunikace k nm zavlkme virus chronick choroby, syndrom imunitn mediln nedostatenosti, proti n v souasn dob neexistuje inn zbra: AIDS demokracie. jemnj podob se pr projevuje z vnjku zenm zjmem mdi o njak tma i osobu, pro n agentura pracuje. Ta (v zkladnm modelu) zcela oficiln dodv o zvolenm tmatu i osob informace, kterch by si jinak novini nemuseli povimnout - m jim nezitn pomh v jejich nelehk prci v zjmu jejich spchu. Fakticky vak agentura postupn zcela ovldne prostor tmatu i osoby a prosad jeho zveejnn v podob, kter je dopedu s klientem dohodnut. nejsyrovj (luxusn proveden) podob, aby doshla tho, natvrdo plat konkrtn novine nebo leny veden redakce. Mezi obma modely je k vbru cel vj individulnch prav a specifick vbavy. Je mimodn zbavn pozorovat, s jakou vn a moralistnm zancenm to a p zkorumpovan urnalist o korupnch kauzch politik, sttnch ednk i podnikatel, a veejnost jim aplauduje jako statenm hrdinm z rytsk poezie. e jde o pr, tedy o dopedu zaplacen, koupen" materil, ten, divk i poslucha samozejm netu. PR televizn i rozhlasov spoty, reporte, lnky, rozhovory, komente a fotografie se tv jako kad jin pravideln objektivn" materil. V tom je prv ona pidan hodnota, belsk bonus, protoe klasick" inzerce mus bt v mdich povinn jako reklama oznaen. Elektronick mdia ij vhradn z inzerce - krom ji zmnnch veejnoprvnch mutant, jejich parazitick ivot z nemravn veobecn dan vytv dal oblast, kde ji neexistuj svobodn trn podmnky. Noviny a asopisy se sice vtinou jet prodvaj na stncch i zaslaj pedplatitelm, ale pjmy z prodeje tvo jen st nklad prin- t. sla o prodeji slou pedevm jako objektivn tvrd data" o skutenm potu ten, z nich se prv odvj cena inzerce pro zadavatele reklamy. To je teba mt na pamti, abychom porozumli vymu stupni, tvrd podob pr dohod. Tento typ korupce se ji netk kapesnho pro jednotliv novine, ale dje se na rovni veden redakc. Tajn dohoda s klientem zaru, e firmy XY si prv v tomto mdiu zadaj inzerci za tolik a tolik (milin, destek i dokonce stovek milin) korun. Veden protihodnotou zad, e se o sledovanch tmatech i osobch bude v rznch podobch informovat, referovat, komentovat nebo toit - a tak ovlivovat veejn mnn - pouze v zjmu zadavatele. Nejvy forma pr dohod se odehrv na rovnch majitel vydavatelskch dom nebo celch medilnch kartel, asto i na mezinrodnm zklad. Tady u obvykle nejde o penze v jejich fyzick i elektronick podob (alespo ne bezprostedn, i kdy na konci se tak tuje v ervench nebo ernch slech), ale o strategick zjmy celch odvtv politiky a hospodstv. Stzliv lze odhadnout, e asi sedmdest procent vekerho obsahu seriznch" mdi (u oficilnho" bulvru a devadest procent) je dnes ji vslednic kombinace explicitnch i implicitnch pr metod. Nkolik miliard nic netucch podvdnch bytost na tto planet denn naslouch, sleduje, te a prohl si obraz svta, kter byl prodn a podle objednvky vymalovn dvno pedtm, ne se samotn udlosti odehrly. A co je nejdleitj - smysl celho grandiznho podvodu - jedn podle zadn objednatel. Budi snad jet na okraj eeno, e neprstelnost tto sexy metody, pokud m bt spn, je zaloena na tom, e nikdy nesm nikdo vdt vechno. Tak zn elementrn zsada scnrist a reisr zpravodajskch her, kte tak velmi asto za podstatnjmi (zdaleka ne jen politickmi) medilnmi pr hrami stoj nebo na nich participuj. Je to ostatn i logick, e v infikovanm a chorobnm medilnm prosted, jeho imunitn systm je v rozkladu, sn tajnch slueb nalezla skvle pohnojenou pdu pro sv operace. Vypad a funguje to zhruba takto: Management redakc nev o konkrtnch drobnch keftech" redaktor (pokud z nich v pokleslej form jednotlivci nedostvaj destky), a kdy to as od asu praskne, e se to tichou vpovd a
69

pechodem dotynho novine do jinho mdia. A u vbec veden redakce nezn skuten obsah dohod majitel a medilnch kartel. Je konfrontovno jen s vsledkem a z nj plynouc nutnost zmnit teba i celkovou dosavadn politickou orientaci svobodnho a nezvislho" produktu, k jeho vrob je najato. Pokud na to nesta, majitel mu pod pomocnou ruku. Vnjkov se to projev teba vmnou fredaktora, kter pak dopln a obmn management i obsazen redakce. Majitel naopak vtinou nevd o pr dohodch veden, a u vbec o nich nevd obyejn" novini. Ti pouze dostanou jin zadn k vrob dohodnutho konkrtnho medilnho produktu. Majitel pak pochvaln zamru nad zlepenmi hospodskmi vsledky pjm z inzerce a ocen to v odmnch. Me se proto stt - a tak se stv - e nkter pr koncepce jdou proti sob. Pak samozejm obecn sice plat, e vy bere", ale ni se pesto sna uhrt ze svho, co jde. Tehdy nastvaj nkter z nejpvabnjch zmatk v podob krkolomnch kotrmelc. Napohled to vypad, e lev ruka nev, co dl prav, nebo se takov zmatek vykld jako dkaz nzorov plurality, objektivity a ne- strannosti" mdia. Tm ovem nemm na mysli uml tzv. vyvaovn", kter je jinm symptomem te konstitu- n choroby, pedstrnm, e mdium je objektivn", nebo dv pleitost vem stranm, aby byly slyeny. Tak z toho vznik asto komick zmatek, ale jako vedlej produkt, krsa nechtnho. PR metody jsou jak vidno v zsad jednoduch, a proto se nkomu me zdt, e pokud by ve fungovalo tak, jak bylo nastnno, mohly by bt publikem pomrn snadno odhaleny. To je samozejm hlubok omyl. Jednak jde o pomrn dleit tajemstv, kter udr svou nedvrou neodhalen sama klaman veejnost. Prost to nepijme, protoe na vechny znejiujc dsledky nen pipravena a nepeje si je. Chce vidt svt kolem sebe jako sice obas poruchov, ale stle jet pln demokratick. A nikdo j tuto iluzi jist nemn brt. Generln pojistka neprstelnosti PR metod toti spov v tom, e ji v t i on me pouvaj vichni, nebo alespo velc a stedn (trpaslci nemaj dn podstatn vliv, pokud jejich ppadn odhalen" nejsou multipliko- vna velkmi a stednmi) a ke skupinov sebevrad se mdia zatm viditeln nechystaj. Vzhledem k tomu, e lid se domnvaj (nebo mdia jim to dnes a denn opakuj), e pro odhalovn podvod ve veejnm prostoru slou mdia - a mdia o dnch svch manipulacch kupodivu nep ani nevyslaj - kruh mafinsk velerodiny je bezpen uzaven. S nktermi udlostmi nicmn nelze ani propracovanmi pr metodami nic podstatnho udlat. Nkdo napklad neoekvan zeme, prodn katastrofa zmn v nkolika minutch zjmy a priority, nebo se z jinch (asto tak provch) dvod nkter vci v realit zanou odehrvat proti nalinkovan vli zadavatel a tvrc". kritickch situacch pichz na adu speciln vrcholn pr metoda, kterou v cudn podob naznail kultovn americk film Vrtti psem. Opravdu jenom naznail. Je ostatn pravdpodobn, e sm tento film byl ve skutenosti ikovnm pr produktem. reklamn hantrce m ona vrcholn metoda ediv nezajmav jmno event marketing" (EM), tedy cosi ve smyslu komunikace udlosti". Nejde vak o jakoukoli udlost, ale o takovou, kter by se sama od sebe nikdy nestala, nebo by se nestala v konkrtnm ase i s konkrtnm vystnm, jak se o n pozdji dozvme z mdi. A jsou to prv vznamn publitici, kdo event marketingov operace nejastji vyuvaj. EM je tet stupe raketoplnu Manipulace, jeho vlastn kabina. V n lze tm zzran, bez nutnosti sloitch zkulisnch dohod, a pedevm naplno (pokud vechny pstroje pracuj normln) vstoupit do tajemnho svta, v nm jakoby schz gravitace, kde plat jin zkony ne na pevn zemi, kde hvzdy z do temnho prostoru - do hlubokho medilnho vesmru, kde se rod hvzdy a vznik budoucnost, kter by pirozenm vvojem nikdy nenastala. Pokud se komunikace udlost" provede sprvn, prakticky ped n nen obrana. Ani mdia j nemohou elit, pesto - i prv proto - e je uren prv jim. Ve slab verzi je sice tak pro vt bezpenost pipravovna v dohod s mdii, ale jednak to nen nezbytn, pedevm vak se tm sniuje jej omraujc innost a paradoxn zvyuje riziko. Nebo pochopiteln, jako kad
70

vrcholn manipu- lativn pr metoda, nese pece jen urit rizika a nebezpe - pedevm, e se vymkne svm pvodcm z rukou, e nad n, respektive nad vznikajcm medilnm obrazem, ztrat v njakou chvli kontrolu. Pokud se vak povede, je neprsteln a definitivn. Princip, jak bylo ji naznaeno, spov v tom, e pub- litik i ti, kdo pro nj pracuj, podle zadn stvo udlost (event), kter bude svou povahou takov, e ji mdia nebudou moci ignorovat a budou donucena ji komunikovat (marketing). Pvab zvyuje fakt, e tvrci jako jedin znaj nejen pokraovn prefabrikovan udlosti, jej vvoj, ale pedevm - cl! Mdia a veejnost se tedy dostvaj do vleku udlost, kter vypadaj zcela pirozen a spontnn, a pi sprvnm zen se nakonec dostanou z bodu A do bodu B, jako by lo o skuten ivot. On to toti TM skuten ivot tak je. Ale jen tm. Jak kdysi, jet neubleneck a ve stavu vzcn pln petnosti prorocky zpval Jaroslav Hut- ka: Nejsou zloiny/ za kter by se mlo stlet/ pouze za le/ kter se pravd podob..." Jsme denn konfrontovni s destkami a stovkami p- rovch EM operac. Pedveme si jednoduch pklad na nem srozumitelnm: vlka. Na potku zadn je obvykle problm: vznamn poli- tik dl chyby, vypadv z dohodnut role, nepln neveejn politick a obchodn dohody i se sna uchvtit vt dl moci nebo cokoli takovho, co zpsob, e mdia prostednictvm veejnosti rozbou politickou hladinu zem a s politikovou karirou to zan vypadat bled. een takov situace je samozejm obvykle vce, ale ohroen politik dojde k zvru, e klasick metody obrany byly vyerpny, take jedinou monost je razantn vstoupit do hry a prostednictvm mediln manipulace zmnit svj obraz u veejnosti, a v dsledku toho vyeit t celou komplikovanou situaci. Vlka je pro kritick situace samozejm krajn, ale souasn pro svou krajnost ideln een. Ale pozor! Pokud nejste v Americe, nepjde o fiktivn, virtuln vlku jako v citovanm filmu Vrtti psem, kde volebn tb odvede na pr dn pozornost od prezidentova morlnho problmu tm, e po hollywoodsku" v atelirech vytvo vlen obrazov obsahy, kter pak poskytne mdim. To v Evrop z podstaty vci (nrodn stty) zatm prakticky nelze. Tady vlka (event) skuten vznikne! Rozvinou se vojensk operace, budou pravdpodobn umrat nevinn lid, z napadenho zem pijde vojensk odpov. V tu chvli jsou mdia postavena ped hotovou vc, a cht necht nemohou udlat nic jinho, ne zat pomhat roztlait rozjdjc se vlak a nutit veejnost, aby do nj naskoila. Vechny dosavadn lobbistick a pr dohody jdou rzem stranou, pro tuto chvli pestvaj existovat. Obraz spravedliv vlky vechno pekryje. Mdia posiluj nrodn hrdost, zdvoduj oprvnnost vojenskho een problmu, pinej zprvy z bojit a jsou zcela v rukou publitika a jeho tmu. Jde o ivoty, o budoucnost vlasti, kdo by nyn v mdich zapochyboval nebo nespolupracoval, bude pokldn za zrdce i protivnkova agenta. Za politikem se v dsledku marketingov operace vzpt sjednot cel veejnost, pedchoz problm je anulovn, zapomenut. Zbv een celho konfliktu. Publitik je jedin, kdo ho dopedu zn, a to i variantn. V tom spov rozdl od skuten vlky. Dleitm rozpoznvacm znakem, e jde o EM operaci, je krom jinho pedevm to, e je zkonstruovna pro jednorzov pouit, pro rychl vzedmut mohutn vlny emoc okovan veejnosti. Takovou umle vyvolanou vlnu ovem nelze udret dlouho. Na jednu stranu se neobyejnost nesm promnit ve vlenou vednost skutenho utrpen, to by ji raketov de- struovalo. Stupovn se ovem tak ned natahovat nad nosnou mru, nebo vlna by se mohla zmnit v nekontrolovanou a nekontrolovatelnou tsunami. EM vlka proto mus bt krtk (krtkost je ovem samozejm pojem relativn), nebo mus mt potenci zmnit cel paradigma. V kadm ppad vak plat, e v nalezen sprvnho dvkovn a asovn spov kouzlo i spch cel operace. Typickou ukzkou paradigmatick EM vlky" bylo taen do Irku, respektive cel vlka proti mezinrodnmu terorismu". V nedvn dob a bl naim om pak velmi dobr praktick pklad poskytl rovn konflikt Gruzie s Ruskem. Prezident Saakavili, kter il dostaten dlouho v Americe, aby mu EM metody byly dvrn
71

znmy (ostatn m ve sv zemi cel kupy zkuench americkch poradc), j pouil zcela nezasten. Pot, co byl jako soust nekonzervativnho exportnho balku demokratick revoluce" instalovn do funkce prezidenta Gruzie, zaal se chovat natolik brutln autokraticky (vetn dramatickho omezovn vlivu takzvanch svobodnch" mdi, s jejich pomoc a v jejich zjmu se do funkce dostal E a tud poruovat dohodnut sfry vlivu), e mu aktuln hrozilo nebezpe rychlho a neslavnho konce kariry. < Zatoil proto na Jin Osetii, a uinil tak spektakulrn v den zahjen olympidy v Pekingu. lo o sprvn EM rozhodnut. Hlavn pedstavitel obou zjmov zastnnch velmoc byli v tom okamiku na tomt mst, a mohli proto situaci v pmm kontaktu zhodnotit a dohodnout se. Mdia stla kvli olympid na nohou a polapn starodvn zsady, e v dob her se nevl, jen dodalo cel EM operaci na krse. Kdy se vak na vc podvme jet ble, zjevn eila tolik problematickch prvk souasn, e lze oprvnn spekulovat, zda skuten zadn a autorstv event marketingovho plnu nem dokonce jet jinou, daleko profesionlnj adresu. Kdy zapomeneme na optiku, kterou unisono vytvoila euroamerick mdia (bude o n e dle), je zjevn, e jde o vlku, kter musela vyhovovat vem zastnnm (krom mrtvch, zrannch, pozstalch): o prezidentu Saakavilim ji byla e. Nepopulrn prezident USA G. W. Bush naservroval svmu neokonzervatv- nmu republiknskmu kolegovi McCainovi ideln vlku, kterou nejen USA nerozpoutaly (jako v Irku) a kter je spravedliv (jde o demokracii), ale je souasn vystelila do svtla pedvolebn kampan tyi msce ped prezidentskmi volbami pro Ameriany geneticky zaitho neptele v podob agresivnho a u opt nebezpenho ruskho medvda". Omel strak svtovho terorismu spolu s mysticky nepolapitelnm Usmou, ale pedevm s katastroflnm Irkem mohl ustoupit do hlubokho pozad scny, v zi reflektor se zjevilo zakonzervovan a odpoat rusk o americk nebezpe (podle toho, kde jste se prv narodili), lidu srozumiteln, protoe tm geneticky zait klasick soupeen supervelmoc. Ideln part pro zkuenho a tvrdho vlenho veterna McCaina, nebezpe pro Obamovu kampa, do t doby riskantn surfujc na tmav barv przdnotou dunc jachty Zmna. Le najednou, hle, zmna se u stala, z vln se vynoila obluda jadernho soupee z as jinho republiknskho prezidenta, kter s n dokzal zatoit. Stejn prospn je cel akce tak pro Rusko, kter nejen nic neztrc, ale zskv opt pozici ztracenou pi rozpadu Sovtskho svazu. Je znovu supervelmoc, co je vhodn jak (pedevm) pro vnitropolitickou scnu, tak pro oitn, zjasnn a optovn uspodn vztah na mezinrodn scn. Hanebn odtren Kosova a nsledn pitaen Srbska do sfry vlivu EU nechalo Rusko zdnliv pekvapiv tm bez odpovdi. Nejene tm toti dostalo na tali ospravedlujc argumentaci pro rzn vyeen problm na svch jinch hranicch, ale fakticky se tak zaalo rsovat nov rozloen sfr vlivu, rozprench zhroucenm jaltsk- ho uspodn v dsledku pdu komunistickho bloku. Mdia na gruznsk problm" zapomenou stejn rychle, jako na nj naskoila, nebo nebude m ho ivit. Budou provozovat nadle jen povechn temn mruen smrem k Rusku (ze Zpadu) a smrem k USA (z Ruska a jeho satelit). Nov studen vlka" samozejm nebude. Bez komunismu nedv smysl, nelze ji del dobu hrt, toho by si brzy nkdo viml. Pedevm toti nem skuten a dvryhodn nboj. Nevlen vlka" dvou antagonistickch spoleenskch systm (totalitnho a demokratickho), kter se principiln chtj navzjem zniit - pro ne? Zde vak proti sob stoj dva demokratick systmy. Bez ohledu na to, e rusk verze demokracie, vychzejc z pln jinch tradic, duchovnho a svtonzorovho paradigmatu, se sti Zpadu nelb. A to pedevm proto, e se nelb zpadnm mdim a silm, kter za nimi stoj. Obrovsk a dynamick rusk trh mohou toti obtnji zpracovvat a manipulovat. Nicmn je zjevn, e veobecn zait a znm pojem studen vlka" se neuchyt a mediln zeme dv, ne by s nm doopravdy nkdo zaal vn hrt. Jde pece o EM operaci! Dojde samozejm k ochlazen vztah", protoe bez jednoduchho a srozumitelnho obrazu neptele to
72

zatm souasn zpadn mediln svt neum. Prokzal to ostatn u tm, e daleko sofistikovanj obraz modernho virtulnho neptele - svtovho terorismu" - totln zpackal. Veejnost ho nikdy za svj nevzala, a kdy ml bt optovn (volebn) pouit, bylo teba dodat mu drahou energii dal event marketingovou vlkou (Irk). Tm samozejm nen eeno, e svtov terorismus" se v daleko lep a dmyslnj marketingov verzi opt nevyno. Jako manipulativn prostedek m toti nkolik mimodnch vhod, kter obraz jinho neptele neskt. Je dokonale amorfn a neuchopiteln, take do nj lze promtnout tm cokoli, ale pedevm - m na domc vnitropolitick hit. Je a bude skvlm prostedkem pro dal vlny omezovn obanskch svobod a demokratickch pravidel. Nic lepho zatm vymyleno nebylo. Pouze pouit bylo chab. Pokud tedy zpadn mdia, zvlt evropsk, byla do gruznsk EM operace vtaena tak trochu proti sv vli (co, jak bylo eeno, je vlastnm smyslem event marketingu), esk mediln scna se zachovala a na vjimky tragicky a alostn. Explodovala devtnost a jako snaiv ek vzltla spolen s vldnmi politiky okamit do nej- vych pater primitivnho antirusismu. Bylo neobyejn poun pozorovat, jak mlad svazci, opisujce osvden metody svch starch soudruh, ideovch guru z paenit nepolitick politiky, spolehliv zaskakuj za odumel agittory-kulometky, a v domnn, e vyzkouen studen vlka je u zase tady (jene te budeme na t z hlediska plnch obchod lep" stran elezn opony!), zahajuj bezhlavou palbu jen v opanm djinnm i geografickm vektoru. Pounost spovala v jejich totlnm (nkdy zmrnm) nepochopen, e jde o klasickou EM operaci. Velmi podobn to proto bylo i v ppad izraelskho toku na Gazu - opt zjevnou EM operaci ped blcmi se izraelskmi parlamentnmi volbami. Naprost vtina naich medilnch Timur a jejich part vyrazila spolu s vldnm dvorem knete Schwarzenberga na pomoc Izraeli. Zbytek Evropy se vak zachvl hrzou, take politici i mdia museli pece jen nakonec zaadit zpteku. et novini jsou obecn vynikajcm materilem pro podn i docela jednoduchch event marketingovch operac. Je to proto, e profesionln dlan EM akce mus bt pokud jde o proveden velmi jednoduch, nenron na vklad a jakmkoli zpsobem nezamstnvajc edou mozkovou kru mylenm. Jsou spe o reakcch na bzi elementrnch reflex - svtlo, tma, teplo, zima, klaus, ha- vel, co je prosted, v nm se i podprmrn esk urnalista orientuje brilantn. Pknm pkladem je EM mstopedsedy vldy A. Vondry v dob zahjen eskho pedsednictv Rad EU. Protoe ukazuje na jist mezn charakteristiky, je dobr ji tak mezi pklady zmnit. lo o oficiln plastiku", vyjadujc pohled esk republiky na ostatn stty Evropy. A. Vondra zadal tuto prci takzvan mladmu kontroverznmu" umlci, kmoovi", jemu bylo poteba na et esk republiky udlat promotion, kter ho vybav slavnou povst" na zbytek ivota. Nkolikatunov kolos urek jednotlivch lenskch zem EU byl z hlediska EM operace mistrovsk. Vlastn dlo bylo primitivn srandou" z hospody nejni kategorie, kde se schzej puberci a vtipkuj na rovni anekdoty: Nesnm rasisty, idy a barevn." Neznamenalo by to vbec nic, nebyl by to ani k, ale jen sprost, uslintan pivn sltanina, kdyby ji Alexandr Vondra nepovsil do oficilnho prostoru, kde reprezentovala eskou republiku. V ten okamik EM zaklapla, vetn dohrvek omluv" zneuctnm zemm. Povimnme si, e ani interpretan z t pasti nebylo niku: kdo vyjdil znechucen, byl okamit oznaen za hlupka, kter se neum s humorem, ironi a nadhledem podvat na Evropu. Sm autor pi vernisi prohlsil, c nechtl urazit nikoho, krom prezidenta Vclava Klause. Dal tm zvazn pokyn k interpretaci na zmnn rovni zkladnch reflex (Klaus-Havel), m se v domcch mdich stal prakticky nekritizovateln. 1 V len EM operac by bylo mon pokraovat dlouho a bylo by to asto docela kurizn ten. Nepochybuji, e vtina lid by asto nesouhlasn vrtla hlavou. Ani kdyby jim byla odhalena vechna steva event marketingovch mystifikac, ani kdyby vloili prsty do stle jet otevench a asto velmi bolavch ran, kter bezohledn EM operace zpsobily - nevili by. Existuj vak vjimky. Nemm te na mysli nezdaen EM operace (mimochodem mlokdy z nich vznikne skuten problm, vtinou jsou jejich zbytky potichu smeteny do kontejner infozbavy, ani si toho veejnost vimne), ale jeden spe specifick esk problm. Mnoz iniciativn a
73

spoleensky angaovan" urnalist (jde-li o EM ope- racc namen proti nkomu, na nho je zrovna vyhlen likvidan vmr") toti neznaj mru, m asto ohrouj i jinak skvle rozehran EM. Jakmile toti mediln podpora EM peroste v kampa, je peshne uvitelnou mez, stv se pro skeptickou eskou veejnost nestravitelnou. m vce potom mdia do lid bu jedinou ppustnou pravdu, tm mn ji veejnost akceptuje. Nejde zejm o njakou mimodnou nrodn intelektuln pednost, ale spe o hluboce zaitou protektortn zkuenost. Proto napklad takzvan Kubiceho zprva tm neovlivnila volby, proto Evropsk unie ztrc na pvodn popularit (i pro toho, kdo se politikou tm vbec nezabv) a mn se v obtn straviteln knedlk, kter v medilnm oslavnm kvasu v krku dusiv bobtn. I proto takzvan globln oteplovn vtina ech vbec nebere vn, i proto spolenost vyhodnotila humanitrn" bombardovn Srbska jako zloin, stejn jako vlku v Irku, i proto si podstatn vtina veejnosti nemysl, e ns americk radar m chrnit, ale e naopak ni zbytky na suverenity, a tak proto zhruba stejn poet lid podporuje Vclava Klause, navzdory tomu, e nejmn patnct let je medilnm kartelem denn popravovn... - abych zmnil alespo nkolik typ event marketingovch operac, jejich inky selhvaj a vsledky dopadaj opan, ne bylo pvodci zamleno. Gruznsko-rusk vlka je i v tomto smyslu dobrm patnm pkladem. Nevyvolala zamlenou nenvist, ale spe ve veejnosti rehabilituje obraz Ruska, napohled nenapraviteln deklasovan sedmi desetiletmi vldy bolevickho vetelce v tto jist sloit a pro bnho echa ponkud nepochopiteln a podezele kesansk zemi. Paradoxn tak snad jenom u ns - ze vech zpadnch" zem, kde byla naplno sputna event marketingov operace Nov studen vlka" ke zptnmu peplovn vchodo-zpadnho soupeen, kdy EM mezinrodn terorismus" (tedy Sever proti Jihu) se ukzal jako mlo pi- pravenou a amatrsky provedenou operac - snad opravdu jenom u ns se ve veejnosti obraz Ruska jako neptele slo jed na nepoda opt nastartovat. Me se to vak stt neekan s Nmeckem. Navzdory EM operaci z potku devadestch let, kdy se prezident Vclav Havel zniehonic omluvil" odsunutm sudetskm Nmcm, a nastartoval tak kampa esko-nmeckho ptelstv, kter zplodila jen novou vlnu nedvry a vzjemn ostraitosti, bhem tyiceti let komunistick vldy ji znan uvadlou. Zdlo by se, e v tom me spovat nadje. e ei jsou proti medilnm manipulacm, skrze svj histori pstovan skepticismus, imunn. Jene ani tak to, bohuel, nen. Historick skepticismus, kombinovan s primitivnm materialistickm radikalismem bhem poslednch stalet i spe desetilet dokzal spn oddlit vtinu na pospolitosti od veho, co pesahuje kadodennost, co od relativnho m k absolutnmu, co se odehrv v pojmech jako dstojnost, est, svdom. To vechno je dnes vtinov bohuel pokldno za haraburd, co ovem mediln manipulaci neobyejn usnaduje. lovk, kter nev niemu, snadno uv emukoli, pokud je to jen trochu dobe zkonstruovno a chutn prefabrikovno. Nen nhoda, e pes devadest procent ateist je povrivch. Nejsejme proto pedasn: skepticismus a stalet pro- tektortn zkuenost, zvlt pak ta nejbli, z konce minulho tiscilet, mnohm z ns sice umouj vnitn ne- naskoit ihned na primitivn (a proto nesmrn innou) tympnovou strategii EM operac stcch do politickch medilnch kampan. To ale zase tak mnoho neznamen a koneckonc o to u ns ani pli nejde. Nejsme ani Amerian, ani Rusov, ani Nmci. Na na vnitropolitick scn se o budoucnost svta nehraje. Pesto se vak hraje o mnoh. O to, jak se chovme, po em toume, co kupujeme, kam jezdme, co si myslme, jak mme pn a zjmy. Tam smuje pevn st marketingovch manipulac v mdich. Pedevm proto se z politik stvaj publitici. K manipulaci pedevm tmito obyejnmi" vednmi postoji, tradinmi nvyky a k utlumen rodcch se schopnost rozhodovat svobodn podle svho je namena pevn st medilnch pr operac - od tch nejmench a po velk a iroce pojat EM akce. Zbavn cesta do otroctv
74

Mediln psoben je dnes tak mnohovrstevnat, technologicky a psychologicky promylen, e je u problematick jednoznan prokzat, zda zkladn postoje bnho ob- ana-spotebitele jsou pevn jet autentick a svobodn, nebo ji vtinou zmanipulovan a indoktrinovan. Zda pi rozhodovn jet spolh na svj vlastn rozum a intuici. Zda jeho privtn ivotn zkuenosti a zkuenosti pedk, projevujc se jako spolen pam, kter pramen v dlouhodob pirozen utvench tradicch, nejsou ji fakticky zakryty implantovanmi zjmy a cli nkoho jinho, v jeho zadn hraje pouze roli vznamnho" pka na stle blytivj marketingov achovnici. K tomu, a k niemu jinmu slou ve svm celku souasn mdia. Diktuj nm stle sugestivnji, barevnji a technologicky dokonaleji, co si mme myslet, co jst, co pt, co dchat. Svou drtivou vudyptomnost vytvej i v pemlivjch lidech pocit, e je informuj o pevaujcch spoleenskch trendech a mnnch (kter ve skutenosti vytvej), a zesiluj tm tlak na pirozenou konformitu. Bn lid logicky dvuj vtinovmu nzoru a postojm svch spoluoban a pizpsobuj sv jednn vtin. Explicitn se tak dje napklad prostednictvm nejrz- njch przkum veejnho mnn", kter jsou jednm z oblbench medilnch prostedk manipulace veejnosti. Ve skutenosti toti trendy veejnho mnn obvykle nezjiuj, ale pomoc rznch metod (od sofistikovanch sociologickch pi rznch kombinacch a formulacch poloench otzek, pes manipulace s dotazovnm a k prostmu falovn vsledk) veejn mnn podle zadn objednatele naopak formuj. Co je dleit zvl ve chvli, kdy lovk s njakm rozhodnutm vh. Pak mu takov przkum" pome piklonit se k vtinovmu" nzoru, jen mu intuitivn pipad bezpenj. Prmrn mediln spotebitel" nem prakticky anci dozvdt se, e je kadodenn manipulovn prv przkumy, anketami, rozhovory s celebritami ze vech oblast ivota, komenti dajn nezvislch" urnalist a vemi dalmi nry souasn mediln produkce. Zatmco jakkoli jin oblast ivota mus potat s tm, e za pznivch (respektive nepznivch) okolnost me bt stle jet vystavena veejn kontrole vudyptomnch mdi, o mdich samotnch to pochopiteln neplat. Jsou dnes vbec nejsilnjm hrem na jakmkoli myslitelnm trhu (zbo, idej, politiky) a souasn jedinm, kter je z definice nekontrolovateln. Aby mdia mohla manipulovat, potebuj k tomu (zatm) nejprve vdy individuln rozhodnut spotebitele, kter si jejich nosie buto koup pmo (na stnku eknme), nebo nepmo (pust rozhlas, televizi, pipoj se na internet). Tato svoboda je samozejm tak iluzorn, protoe kruhov psoben znamen, e vznik vznamn tlak na sociln konformitu. Prost kdy lovk neme pidat jedin slovo o vtinov sledovanm televiznm serilu (zprvch, fotbalovm zpase), je spoleensky zpola vyzen a vyazen. Kdy ale tomuto tlaku okol podlehne, stv se soust on manipulace, protoe jednak zvtuje onu vtinu, kter verifikuje dleitost toho kterho mdia i jeho produktu, a souasn sm onu vlnku" manipulace ve svm okol. Jde o podobn jev jako pi szen selnch loteri, kde se ve maximln vhry odvj od vsazench penz. m je jackpot vy, tm vt poet lid pitahuje monost vysok vhry, a proto se rozhodnou vsadit, m opt jackpot zvyuj - a tak stle dokola, dokud szkov kancel nerozhodne, e u je t EM akce dost, a nech jackpot padnout. Szen mus bt zbava a napt. Mdia jsou na tom stejn. Na svj stle jet sten svobodn krok (koupit i pustit) mus dostat spotebitel okamitou odezvu. A tou je zbava, kter mu rachot vstc. Zvl promylen je v oblasti, j se velmi nepesn ze setrvanosti k ZPRAVODAJSTV. Jde o nr, kter pedstr vytven informac, m zapojuje hlub st pjemcovy pozornosti ne v oteven zbavnm poadu. INFOZBAVA (infotainment) ji dvno nen prostedm, v nm by se kdokoli mohl dovdt cokoli strukturovanho o svt kolem sebe. Je z vt sti prsekem zcela jinch zjm (politickch, obchodnch), jim prefabrikovan udlosti z pvodn relnho svta slou jen jako verifikujc pozad. Zkladnm prostedkem infozbavy je cokoli, co zvedne spotebitelovy oi nad prh nezjmu: skandl, podezen, strach, legrace, pekvapen, ok, nadje. Skandlnost je zkladnm kritriem spn zprvy". Z tohoto hlu jsou obasn mediln vkiky, kritizujc napklad eskou televizi z plin
75

komercializace jejch poad, naprosto nesmysln a podl. Pokud T (a dal veejnoprvn" mediln instituce) nechce v klubu manipultor ztratit sv (politicky i finann) dleit msto, mus ns spolu s konkurenc" ubavit k smrti. Kdy ne pmo t fyzick, tak pinejmenm ke smrti osobnosti. Smyslem veho toho snaen je, aby oban myslel, jednal, volil (v zkm i irokm smyslu) podle marketingovch pln nejrznjch explicitnch i implicitnch zadavatel. Soukrom televize a vechna ostatn soukrom mdia jsou v tomto ohledu pouze mn pokryteck. Jejich majitele zajm pedevm sledovanost, mnostv ten i poslucha. Proto nry jako zbavn katastrofa, skandln afra, okujc odhalen, sprostoty, vrady, trn, krdee i skandalizace politik a celebrit showbyznysu, s nimi nem dan mdium tak i onak smluvn vztahy, tvo hlavn programov schma. Mdia veejn sluby" je musej nsledovat, protoe by se stala bezvznamnou instituc pro velmi zk okruh veejnosti. A dle by elila otzce, kter je tu tak jako tak: privatizovat? Navzdory vemu snaen si vtinov veejnost v uritch ppadech kupodivu ned ci, m svou hlavu, kterou obas vzdorovit" vyjaduje prav opak ne mediln smrt plnuj. Vypad to, e za uritch okolnost pece jen mdia jet nevldnou tak, jak by si pedstavovala. Pro k tmto nepochopitelnm nepravidelnostem" dochz? V podloub vstupu do metra z Jindisk ulice v Praze se po vojenskm zsahu proti demonstrantm v srpnu 1969 objevil na mramoru ern npis: MOC MOC MOC. Po cel Praze bylo v t dob samozejm spousta rznch npis a hesel. Vechny se vak podailo normaliztorm rychle smazat. Jen tenhle navzdory intenzivn snaze stle prosvtal z mramoru a do svobodnch pomr po roce 1989. Byl skvlm vysvtlenm celonrodnho odporu vi mystiikan moci. Jak v jedn psni zpval Karel Kryl: Vak vpno nesekrbem, kdy m na dui..." Je toho asto prost MOC, MOC, MOC. Kdy o nco eskm urnalistm skuten vniv jde nkoho odstelit, nco podpoit - vdycky to peenou. Jejich zjem se ve skeptickm prosted stv nepravdpodobn. Veejnost nakonec intuitivn vol opan postoj ne ten, kter od rna do veera stk ze vech mdi. Mohou se mdia pouit? Ne. Nejde to z definice propagandistick ideologie". Vdy optovn selou, pokud pjde 0nco (nkoho), na em jim extrmn zle. A nepochop ani, e podstata obasnch nespch iroce zaloench kampan nespov v njak specifick intelektuln insolvenci novin. Netu, e psob nejen na veejnost, ale tak sami na sebe. Jsou soust systmu, kter vytvej. Jsou uvnit svho Matrixu. Nemohou proto poodstoupit a objektivn" pozorovat sv vlastn kopulan pohyby ve stejnopohlavnch" milostnch hrtkch. Infikuj tak 1sebe navzjem. Nevadilo by to, pokud by masov rozen AIDS (syndromu imunitn nedostatenosti) nebylo pro demokracii smrteln. Druh dvod je naopak mrn optimistick: ukazuje se, e zsadnm medilnm manipulacm se da vce za dobrho spoleenskho poas. Pokud je relativn blahobyt a politici socilnho sttu rozdvaj z veejnch hrnc plnmi hrstmi, veejnost na opltku mlky akceptuje mediln pokrytectv politick korektnosti. Navzjem pedstraj a disciplinovan akceptuj pedpoklad vysok vysplosti", nezjem o sv pirozen zjmy, a naopak vyjaduj slovn podporu vzneenm idejm: lidsk prva, globln oteplovn, uvdoml integrace solidrn" spolupracujcch stt i celch kontinent, jejich jedinm zjmem je en veobecnho Dobra. Zlenivlou veejnost toti v takovch dkch (obvykle na dluh vytvoench) chvlch zzran (a obnoviteln) stvoenho blahobytu nic pirozen nemotivuje k tomu, aby projevovala sv pirozen zjmy. Ty na chvli usnou pod lavinami nadbytku. Dostatek (prce, relativn vysokch plat, socilnch dvek, subvenc veho druhu) je, jak ze zkuenosti vme, v kadm typu socialismu snadn cesta k umlen veejnosti. K tomu, aby navenek akceptovala svt podle pedstav levickch intelektulnch a medilnch elit. Reln socialismus" huskovsk normalizace v sedmdestch a osmdestch letech minulho stolet byl zaloen prv na tomto principu. Gustv Husk pesn pochopil, e emon rozjiten veejnost rychle zapomene na sny o svobod, nabdne-li j vmnou velmi relativn konzumn rj. Proto ml brzy kdekdo na to koupit si chatu i chalupu a vytvoit si svj alternativn svt privtnch
76

aktivit, do nich se mohl o vkendu sthovat stle dostupnjmi kodovkami. Novomanelsk pjky, zvolna zlepovan zsobovn (nadle nesrovnateln se Zpadem, ale tak nesrovnateln se zatkem hospodsky kritickch edestch let) - to vechno vytvelo pocit relativnho blahobytu za absolutnch" socilnch jistot. Devtaosmdest rok v eskoslovensku i proto nebyl demokratickou revoluc (tm mn sametovou) i povstnm za svobodu, ale pouze mechanickm pdem dal kostky domina hroutc se hlun samoty" komunistickho bloku. Nelo o lidov povstn proti utlaovatelskmu reimu. Lid by velmi vhali, zda se k protestm pidat, kdyby mdia, komunistick eskoslovensk televize na mst prvnm, po vcelku bezvznamnm incidentu 17. listopadu na Nrodn td v Praze, neuvedla do revolunho nden" nemotivovanou veejnost. Avak lid, uvykl na to, e mediln propaganda m zaruen zprvy o tom, co se u sm, se po jistm vhn nakonec konformovali s novm dietlovskm televiznm serilem v pmm penosu a na nmstch happeningov svrhli komunismus". Bezpochyby nelo o spontnn lidov in, o vron autentickch zjm. Exportn nablskan sametovost", kterou Vclav Havel, jako impresrio esk verze Monty Python Circus, vozil pak spn po tacch v Evrop i Americe, byla virtulnm zbom vysoce poptvanho pkladu nensiln zmny reimu". Zpad si pochopiteln nepl destabilizujc opravdov revoluce (jak teba zableskly divokou popravou prezidenta Ceausesca v Rumunsku) - a ony se tud tak nekonaly. Jen proto V. Havel (z hlediska rodcch se demokratickch pomr natst) nebyl nikdy pinucen zakzat Komunistickou stranu, nerozjely se politick procesy s komunisty (a na anekdotu s Miroslavem tpnem) a jedin opravdov vraz autentickch zjm postupn vybublal v odtren Slovenska. Inspirace z toho vyplvajc nen nepodstatn. Pece jen dv trochu lpe porozumt obasnmu selhvn politickch superkampan v nedvn dob. Navzdory technologickmu vku se lidsk pirozenost, zd se, zatm pli nemn. V okamicch, kdy lid reln poct ohroen svch autentickch zjm, mediln humanitrn" kobercov nlety pestvaj inkovat, respektive opravdov lidsk rozhodovn ovlivuj jen okrajov. Pokud by platil tento (bohuel asi pemrtn optimistick) pedpoklad, pak napklad hospodsk recese 2008 by mohla mt paradoxn pzniv inek na znovuoiven pirozench zjm a reinkarnaci politiky. Zbv prost a nejdleitj otzka: Pro? Jak je cl veho toho nkladnho, stle sloitjho, sofistikovanjho a propracovanjho rachotu, vytvenho mediln-politickmi elitami? Odpov je stejn prost a stejn dleit: star mocensk problm, nic novho pod sluncem. Jenom ten sen, eeno s Josefem Kainarem, jenom ten sen (o demokracii) se nezdail. K ovldn jednotlivc i celch nrod i kontinent nen v postdemokracii u poteba dn sloit a kontrolovateln demokratick proces. Sta kdy funguje virtuln, pedstran. Demokratick instituce jsou suplovny i nahrazovny nekontrolovanmi, protoe z definice nekontrolovatelnmi, technologicky neobyejn poslenmi mdii. Nejnovj postdemokratick hit, kter tento stav vc ne jen symbolizuje: voli patrn ji vbrzku nebude muset osobn, fyzicky odevzdat svj hlas, k zapoten posta jeho virtuln pkaz prostednictvm elektronickho mdia (internetu, telefonu). Samozejm e i volebn vsledek bude pak ve virtulnch stch jakkoli zpracovateln". Mdia takov pokrok" vtaj jako cestu ke zven klesajc volebn asti. Neobtovat volie volbou - nov sen postdemokratickch demokrat. Jsme zahlceni zvuky, obrazy a klipy, kter obchzej mku racionln opatrnosti pjemce. Kupujeme, jme a pijeme, co je nm pedepsno, myslme si, co je interpretovno jako veobecn sdlen, bojme se nebezpe, kter nm je jako nebezpe pedloeno (a chovme se podle toho). Nemoci lench krav, pta chipky veho druhu - prost bn marketingov operace naplujeme tak oddan zenm chovnm, e se o nm propagandistm vech totalit ani nesnilo. Jsme dobrovolnmi armdami ve vlkch celch prmyslovch odvtv. Na stejnm principu souhlasme s razantnm omezovnm zbytk naich obanskch svobod, kvli naemu vtmu
77

bezpe vbec, a Dobru zvl. Skutenm vldcem veejnho prostoru - a si pod tm shrnujcm termnem u pedstavujeme cokoli - jsou technologicky vyspl mdia. Nkte politici to vd, mnoz intuitivn tu. Jako mry svtlo je proto pitahuje svt, jeho mechanismm vtinou fakticky nerozumj, ale o nm se starosvtsky domnvaj, e pokud ho ovldnou, mohou ovlivnit pocity, nlady a rozhodnut statisc a milin. Ve skutenosti vak mdia ovldaj je. m vce se jim pibliuj, tm jsou ovladatelnj. Navzdory tomu, e mdia denn faluj realitu, jak by si politici sami nikdy ani nepomysleli se pokusit. A in tak beztrestn. Politici tou po tomt. Proto se z nich stvaj publitici. Nemaj samozejm anci cokoli tm zskat, je to jen rychlej cesta do pekel. Jde o proheek, kter se dramatickm autorm odjakiva nevyplc: o zmnu nru uprosted pedstaven. Destrukce letit nepsan dohody - ambivalentn vzjemn potebnosti - kter zanik ve stle mlhavj neuchopitelnosti, je jen dalm dkazem nepotebnosti klasickch" politik a jejich nahrazen stjemi medilnho showbyznysu. Vvoj je tak neobyejn rychl, promna demokratickho paradigmatu v postdemokratick tak veobecn a dech- berouc, e je tm neviditeln, akoli nm probh ped oima. Manipulace s realitou ji nen podvodem. Podvodem je naopak neupraven surov" realita. Dokonal dkaz, e v absolutn* relativizovanm svt je podvod jen spoleensk dohoda, jej parametry se vyvjej a promuj podle zjm vtz. Deviantn jednotlivci, kte trvaj na tom, e podvod zstane za vech ntr a kampan zase jen podvodem, jsou odsouzeni k zniku. Mon jsou dokonce ji mrtv, jen o tom jet nevd. To proto, e pro odhalovn podvod ve veejnm prostoru fungoval v demokracich sebeobran- n spoleensk institut, kter - v protikladu k veejnmu - stl fundamentln na privtn a svobodn bzi: mdia. V nastupujcm evropskm postdemokratickm socialismu se vak rozdl mezi soukromm a spoleenskm vlastnictvm logicky stle vce str. Nakonec je stt ve. I mdia. A vice versa. Lze ignorovat mdia? Nem-li se postdemokratick mediokracie stt velmi rychle novou totalitou, kter bude daleko dmyslnj ne vechny pedchoz, nezbude ne objevit nov prostedky, jak j na individuln bzi elit. Znm napklad jednoho vznamnho eskho politika, kter bhem sv polistopadov kariry prakticky vbec nesledoval televizi. Pro zkladn orientaci mu zcela stail odraz elektronickch mdi v novinch a asopisech. A pesto (i prv proto?) se v nejvych patrech politiky udrel a do dnench dn. U tohle me bt prvn krok k optovnmu nalezen svobody. Nezapomnejme, e mdia dnes tvo celek, kter se vzjemn dopluje, podporuje, vynalzav multiplikuje a teprve ve skladb technik m schopnost zaplnit kadou skulinku v naem vnmn, rozhodovn a hodnocen svta. Ostatn - ne vichni lid v na civilizaci jsou pod bezprostednm vlivem nastupujc mediokracie. Sotva takov sice najdeme na vznamnch manarskch postech, ale existuj. Skvle to vyjdil komenttor v dob probhajc pedvolebn kampan ve Spojench sttech. Jat nhlm strachem, konstatoval riziko prezidentskch anc sentora Obamy, protoe je ernoch. Sentor, nikoli autor. V nechtnm zchvatu upmnosti to popsal nsledovn: V prezidentskch volbch hlasuje mnohem vce lid ne ve stranickch primkch, kde se vyslovovali pedevm lid se zjmem o politiku a s vym vzdlnm. Do voleb ale zashnou i ignoranti, kte se do novin nepodvaj, jak je rok dlouh, a kte si prost a jednodue mysl, e v Blm dom nem ernoch co pohledvat." Lze to vyjdit istji? Stt se ignorantem, kter se nepodv do novin, jak je rok dlouh, kter si nikdy nepust televizi a rdio, je bezpochyby nejjednodu a nejinnj cesta jak zabrnit indoktrinaci, nebo tak je lovku pod jet dovoleno si prost a jednodue myslet... cokoli. Znm pr takovch lid, a je to na nich vidt. Vypadaj zdravji, jsou obvykle neppadn vesel a optimistit. Pemlej o vcech, kter standardn mediln zpracovvanho lovka ani nenapadnou. Stt se ignorantem vak tak vyaduje pistoupit na adu aproximac, kompromis a nedslednost.
78

Jde o to, jak vysoko si nastavit laku - obdobn jako to dlaj vcerovov vegetarini. Je nutno potat napklad s tm, e cenou za vy dslednost bude vy mra sociln deprivace. Na druhou stranu by byl omyl obvat se, e programov mediln ignorant bude trpt nedostatkem elementrnch informac - mdia toti u dvno nic tak strukturovanho jako informace o svt kolem ns neposkytuj. Budou vm mon schzet urit tmata k tlachn. Ale lid si brzy zvyknou na to, e netlachte, a kdy se nebudete tvit po- venecky, i tak vs budou mt rdi. Ignorance vak asi nen dobe vyuiteln veobecn recept. Je sp signifikantn pro neznm hrdiny na doby, osobnosti s hlubokm vnitnm svtem a pevnm uspodnm hodnotovho ebku, kte se ovem prv proto obt manipulace stvaj tak jako tak jen velmi obtn. Vtina lid ale nechce trpt sociln deprivac. Takovou cenu za absolutn dietu od nvykovho pdlu mediln infozbavy platit nebudou. Adeptu samostatnho mylen, kter potebuje mdia pouvat, a pitom si chce proti jejich manipulacm vytvoit inn filtr, bych si dovolil uinit malou nabdku. Kdo ji nechce vyut tak, jak je mnna - tedy zcela vn a prakticky - me si ji vyzkouet alespo jako pleitostnou hru. Podle vsledk, a se pot rozhodne, zda se stane kadodenn soust jeho daleko svobodnjho ivota. Mka pravdpodobn nepravdivosti Asi s tmto nstrojem nebudete umt brilantn pracovat okamit. I mari se lovk mus nauit, chce-li vyhrvat, o achu ani nemluvm. Ale mka bude mt sp ble k marii. Ten rovn vyaduje jistou pozornost a zkuenost, take m jste lep, tm mn zle na rozdanch kartch a zmru protihre oblafnout vs. Vyjdme z premisy: v mdich je pevn vtina obsah nepravdivch a zmanipulovanch. Bez ohledu na to - na tto vci nesmrn zle! - zda se vm zmnn obsahy prv lb a konvenuj vm, souhlas s vaimi aktulnmi nzory, pocity i pnmi, nebo vs naopak rozhouj, roziluj a vztekaj, i dokonce vs nechvaj chladn nezastnnmi. Na tom naprosto nezle. Pokud ovem s premisou nesouhlaste, mku nemete hrt. Rozvinut premisy zn: mediln obsahy jsou z osmdesti a devadesti procent myln, chybn, zavdjc, neserizn, tragicky zjednoduujc, zmrn manipulujc - prost nepravdiv. Mdia lou, jako kdy tiskne. Nutno podotknout, e to plat pro VEKER mediln obsahy bez vjimky. Jako krajn pklad si uveme zdnliv neutrln zpravodajstv o poas a v nm napohled exaktn informaci o vchodu a zpadu Slunce: Slunce ztra vyjde v tolik a tolik hodin a zapadne v tolik a tolik. U to je psn vzato nesmysl, protoe nikdo neme vdt, zda relativn pohyb Slunce po obloze bude ztra pokraovat. Pedpokld se vak, e pokud nebude prv konec svta (nejen obecn, ale teba jen v soukrom), mete ztra stt s hodinkami a informaci" si ovit. Pestoj berte s rezervou, i kdy mra pravdpodobnosti je rozhodn vy, ne u ostatnch st zpravodajstv o poas. Budou standardn tvrdit, e bude jasno, msty oblano a zataeno s drobnmi pehkami msty pvalovmi, jinak beznadjn sucho a horko, vjimen mrz. Vce se v zsad nedozvte. Proto tak televize dnes pedvdj zprvy o poas jako samostatnou zbavn show. Pesn model napohled exaktnho zpsobu informovn. Pro hru s mkou vezmme daj o zpadu a vchodu Slunce jako pomrn pravdiv. Bude patit mezi onch deset a dvacet procent sdlen, kter nejsou primrn urena k manipulaci (sama o sob, protoe v uritch souvislostech jsou vysoce manipulativn!), s nimi mete pracovat jako s relativn pouitelnmi. To vs vak nesm zmst, protoe, jak bylo naznaeno, ve je vc souvislost, a ty jsou zcela v rukou medilnch manipultor. Proto plat, e i tento daj je principiln pochybn a nevrohodn. Zkladn zkon mky k: V principu je vechno naopak! Pouijete-li jako metodu obrany ped medilnmi manipultory, jejich zmry nemete znt a kter se mn v ase, mku pravdpodobn nepravdivosti na cokoli, co v mdich tete, poslouchte i sledujete, bude nejbezpe- nj metodou, jak se dobrat k alespo potenciln realistickmu obrazu, obrtit sdlovan v protiklad. Od politiky ke sportu, od zdravotnch a medicnskch rad a informac k relacm a strnkm o sprvnm i nesprvnm ivotnm stylu, od
79

ehokoli k emukoli. Pokud vm to pijde pli radikln a namtnete, e sm pipoutm relativn pravdivost deseti a dvaceti procent sdlovanch obsah, budete mt v jistm smyslu samozejm pravdu. Zisk vak bude i tak naprosto nepomrn. Zatmco bez mky nen vyloueno, e z deseti a dvaceti procent nebudete klamni a podvdni, s mkou to bude pesn naopak. A to navc jenom zpotku! A se stanete zbhlejm hrem, budete na tom stle lpe a lpe. Postupn odhalte, e v mdich z rznch dvod zbvaj jet ostrvky neutrlnch oblast, nebo si zanete vmat kvrek, ktermi krsou nechtnho pronikne zblesk reality (podobn jako v citovanm pkladu z americk prezidentsk kampan). Jakmile se zanete orientovat, budete zvolna rozpoznvat reln obrysy virtuln krajiny postdemokracie. Co je prvn pedpoklad jak se probrat z nebezpenho bezpe mozku vyblenho stlm inkem medilnho proprn bltem sladkch i hokch, kyselch i slanch nesmysl. Popcornu pro kad den. A probuzeni ze sna uslyte dunt przdn ticho. A nco obyejnho, neblytivho, neuvanho, nezakrv- cenho, nevulgrnho, ale docela vednho, mon harmonickho a pknho vs pak dost pravdpodobn zcela soukrom napadne. To bude signl, e jste jen kousek od toho vykroit na cestu, kde na vs nemohou. Oni. kalo se jim Sedm velmoc. To pomrn pesn vyjadovalo druh moci, je mdim v demokracii patila. Byla sice velmi mocn, ale pece jen stla vedle, jaksi po boku" ostatnch velmoc. Mla vdycky velk vliv a neoddiskutovateln podl na spoleenskch pohybech - ale jen jako jedna sedmina". V postdcmokratickm svt je z mdi velmoc jedin, ona jsou skutenou Amerikou a vechny ostatn moci jsou s n a v n porznu propleteny, participuj na n, nebo s n vedou pedem prohran bitvy a vlky, ale ve skutenosti jsou j ovldny. Pesnji eeno tmi, kdo stoj za mdii, kdo je skuten spolutvo, kdo s nimi vytvej vrohodnou mocenskou bzi. Nejde o sly, kter by proly vbrovm procesem - rozplenou prdelnou voleb. Ale i ti zvolen pokud nejsou pmo mdii vytvoeni jako uml politick bytosti, vetelci, legitimizujc ve veejnm prostoru skuten zmry a cle on stohlav san" - aby je mdia nechala t, musej tak i onak kolaborovat s touto dominujc modlou, psahat na ni a pinet j zkladn ob: konformovat se s jejmi zjmy. Mdia - a u je tm myleno cokoli - budou brzy pedstavovat jedinou relnou velmoc. Pokud je nco jedin, nem zesilujc, augmentativn, pedpona smysl. Zbv MOC. Co znamen moc bez alternativy, nkte sta jet trochu pamatuj. A konec. Koukm, e se mezitm podn setmlo. Zase jeden den je u konce. Tak si ukznn vyistme zuby, umyj- me se a ve vyrovnanch adch zalehnme. dn vynvn, dn dal otzky, smlouvn, zloben i protesty. Na to vechno byl as pes den. A bez ohledu na vdeck pedpo- vdi poas se teba ztra zase rozedn. Alespo zatm se to i po tch nejdelch a nejtemnjch nocch pokad stalo. Jako zzrakem. Pn Bh v.

Konvergence la G. B. Shaw
Jako pesvden federalista jsem se mlem zaradoval, kdy Klaus tvrdil, e se EU ubr smrem k federaci. Vidm toti v Unii a esk asti v n pokraovn politick emancipace, zahjen silm o socialismus s lidskou tv roku 1968, udrovan Chartou 77, prosazovan Obanskm frem a oiven ideou evropsk konfederace Mitte- randa a Havla.* (Petr Uhl, Prvo, listopad 2008) I na tomto fru bych chtl zcela jednoznan a - pro ty z Vs, kdo to bu nevd, nebo to vdt nechtj - velmi zeteln a nahlas zopakovat sv pesvden, e vstup do Evropsk unie pro ns neml a nem alternativu a e v na zemi neexistuje dn relevantn politick sla, kter by to mohla i chtla zpochybnit. Proto se ns nepjemn dotkaj v posledn dob zesilujc a mnoc se toky na nai adresu, kter jsou zaloeny na nim neopodstatnnm pedpokladu, e ei hledaj
80

jin integran seskupen ne to, kterho se ped pti lety stali leny. Chtl bych ci zcela rezolutn, e tomu tak nen. Oban esk republiky vychzej z toho, e evropsk integrace m potebn a dleit posln, kter lze shrnout do tchto dvou zkladnch projekt: je to odstraovn zbytench a pro lidskou svobodu a prosperitu kontraproduktivnch barir pohybu lid, zbo a slueb, idej, politickch filozofi, svtonzor, kulturnch schmat, vzorc chovn, kter se postupem asu utvoily na hranicch jednotlivch evropskch stt; a je to spolen pe o veejn statky, existujc na rovni kontinentu, ili o takov aktivity, kter nen mon inn realizovat pouze na bzi bilaterlnho vyjednvn dvou (i nkolika) sousednch evropskch zem." (Vclav Klaus v projevu k poslancm Evropskho parlamentu, nor 2009) Sny o velk a sjednocen Evrop snili... Caesar, Napoleon, Hitler ... L. N. Trockij a proleti vech zem.... Chci Evropu, a vimnte si, e zcela zmrn nekm Evropskou unii, nbr Evropu, dle konzervativn-liberlnho konceptu. ... Chci Evropu nrodnch stt, jejich oban budou vdt, kdo jim vldne, jak je zvolit, a tak jak se jich zbavit, Evropu nrodnch vld, odpovdnch svm a pouze svm obanm. ... Nechci bruselskmi byrokraty nadekretova- n evropsk superstt. Nechci evropskou stavu, protoe stavu maj pouze stty. Nechci ani jednoho evropskho prezidenta, nato pak dva. Nechci evropsk policejn sbor s prvem odposlouchvat telefony a otevrat dopisy komukoli kdekoli v cel Evrop. Nechci ani Evropsk soudn systm umoujc trestat zloiny antievropanstv"... (Mirek Topolnek: Pro nejsem eurofederalistou, sbornk CEVRO 2003) Ti citovan postoje jist nejsou vyerpvajcm popisem nzorovho spektra pstupu k projektu evropsk integrace v na zemi, ale pomrn dobe ilustruj nenpadn pvab" problmu, kter jsme si demokraticky zvolili, kdy, na zklad referenda o pistoupen k Evropsk unii, jsme se na 1. mje roku 2004 stali jejm lenem. Orwell se sekl o dvacet let," charakterizoval v knce politickch esej stav politick integrace kontinentu v dob naeho pistoupen publicista Benjamin Kuras, nareje tak na slavnou antiutopii" 1984. Dopluje tak vodem citovan nzorov spektrum o politicky nekorektn proud, kter sice mediln tm nen slyet, souzn vak s vznamnou st mlenliv vtiny" evropsk veejnosti. Zatmco politick elity tm unisono intenzivn pracuj na vytvoen evropskho sttu, veejnost ve vtin zem m k tomuto projektu chladn i nedviv postoj a integran aktivismus svch vld nesdl. Pesvdiv se to projevilo bhem bitvy o evropskou stavu". Kdekoli dostali volii monost o n hlasovat, odmtli ji. Politici proto vzali vc zcela do svch rukou a stavn pevrat" v ppad druhho pokusu (Lisabonsk smlouva) se rozhodli prosadit tak, e volie z rozhodovn o Evropsk unii, na fatln kiovatce jejho dalho smovn, bezskrupulz- n odstihli. Pesto se ve opt zkomplikovalo. V Irsku, kvli regionln stav", kter referendum neprozrav pedepisuje, byla Lisabonsk smlouva vrazn odmtnuta. A v esk republice, kde se o ratifikaci stavy" strhl - jako v jedin zemi Unie - politick boj, pestoe se Topolnkova vlda identifikovala s federalistickmi spiklenci" a veejnost od monosti lidovho hlasovn o likvidaci esk sttnosti ochrnila". Evropa stoj na kiovatce, kter vbec nen nov. Pokud se oprostme od pohledu, kter pes ryze aktuln otzky nevid dlouhodob tendence, zjistme, e jde vlastn stle o velmi podobn problm, obdobn sil, stejnou tendenci, odstartovanou vstely v Sarajevu. V Evrop ji tm sto let trv vlka o uspodn mocenskch pomr na kontinentu. Na jejm potku byla jako vedlej produkt velmocensk politiky obnovena na krtk as suverenita eskho sttu, jen v dalch bitvch stolet vlky" svou samostatnost u jenom v rznch peripetich ztrcel. Domnl osvobozen" z roku 1989 bylo, jak je stle vce patrn, pouhou ouverturou k optovnmu navrcen eskho prostoru" do nmeck zjmov sfry. Operace je v plnm proudu a m kdov oznaen evropsk integran projekt". Bitva je stejn nemilosrdn jako vechny pedchoz, probh vak v kulisch relativnho blahobytu, demokracie, lidskch prv" a veobecn sdlenho Dobra, posledn verze socialismu. Vsledek tohoto stetu zsadn a na dlouh lta zmn mocensk a politick pomry na evropskm
81

bojiti. Je stolet vlka a s n i esk otzka" na prahu svho definitivnho rozuzlen, nebo jde o dal peripetii? A m n vzdor" jet vbec njak praktick vznam, nebo jde ji jen o plebejsk kverulantstv" v nepli vznamn provincii nov Kie? Ti postoje - realistick Vclava Klause, idealisticky pravicov Mirka Topolnka, do doby, ne se stal pedsedou vldy, a federalisticky levicov Petra Uhla zrcadl vc ne jen politick nzor na smovn nadsttnho tvaru, jeho jsme ji pt let soust. Vypovdaj t o nem, co je v druhm plnu mon chpat i jako generan propast" ve vnmn politiky. Trockista Petr Uhl, stejn jako pravicov ekonom a politik Vclav Klaus (a jejich generan okruhy) politiku starosvtsky" chpou jako svtonzorov a zjmov stetvn ve veejnm prostoru. Pro stranick generan okol Mirka Topolnka, ale stejn tak i pro dal exponovan osobnosti, kter v poslednch letech vystoupali z jinch smr k vrcholu eskho politickho Olympu (J. Paroubek, M. Bursk, J. unek), je politika ji nm pln jinm, odehrvajcm se ve zcela odlinm paradigmatu. Ideov rozmr pokldaj za pekonan hara- burd, kter na smetit djin" poslal politick marketing. Podstatu promny fundamentlnch parametr postde- mokratick politiky necharakterizuje ani tak skutenost, e ke shora citovanmu textu se Mirek Topolnek v roli pedsedy vldy ji samozejm nehls. To by bylo mon s spchem obhjit jako pirozen nzorov vvoj lovka, kter do nejvych pater politiky (po vystdn Vclava Klause v ele ODS) vpadl s romantickmi a trochu pubertlnmi pedstavami a odhodlnmi, piem tvrd realita vldn odpovdnosti mu pistihla kdla". To by urit platilo, pokud by takov nzorov posun ml logickou krokovou" podobu, spovajc nadle na pevnm ideovm fundamentu. Nejen praktick politika Topolnkovy vldy (velmi ne- pravicov" vldn zkony pijman tsnou koalin vtinou v parlamentu), ale u ponkud temn metoda" jejho vzniku, pedevm vak nezakryt programov a personln thnut k nepolitick politice Vclava Havla (Schwarzenberg, Bursk, Vondra, Kocb), k antagonistickmu protiplu bze, na n vznikla a vyrostla esk pravice (ODS), jsou neklamnmi znaky, e jde o- cosi podstatnho a hlubho. Evropsk politika, podpis Lisabonsk smlouvy, tlak na jej schizofrenn" pijet poslanci a sentory za ODS, pi souasnch vhradch" vi fungovn EU (souhlas M. Topo- lnka s kadou vtou" projevu V. Klause v Evropskm parlamentu, jm Lisabonsk smlouv zsadn oponoval), dosti ilustrativn pesn dotvej obraz politiky nov doby". Zd se, e politick technologie ji zcela nahradila ideov ukotven. Pvodn srozumiteln postoj k evropsk integraci, obsaen v citovanm lnku pro CEVRO, tak proel polepovnou" europeistick politick korektnosti. M. Topolnek tak dnes ji nen nzorov ani napravo, ani nalevo, dokonce ani ve stedu - zaparkoval v bezpenm vzornm eurounionistickm NIKDE. Zcela pesnm zobrazenm tohoto politickho postoje" je sm Evropsk parlament. Tleso, v nm navzdory dosavadnm demokratickm zvyklostem neexistuje vldn vtina a opozice. Tento postdemokratick sbor je tak filozofickou i praktickou pedchdnou strukturou" budoucch instituc federlnho evropskho sttu. Prv do tohoto chvlyhodnho stavu konvergovala i esk politick scna. Pravice a levice zmizely (zamovat za n antagonistick vztah To- polnekParoubek me jen pln politick naivka). Vcelku pesn tuto situaci shrnul a charakterizoval Benjamin Kuras: Evropsk politika je tak siln posunut doleva, e klasick pravicov principy (a chra Pnbh idely) konzervatismu a liberalismu jsou v Evrop mrtv a nedaj se vzksit. Viz pravicov kanclka vyzvajc zamstnavatele, aby v hospodsk recesi nepropoutli zamstnance, ani jim vysvtlila, z eho je budou platit. Pravicov prezident (formln jm N. Sarkozy po francouzsku" je, pozn. PH) pikazujc sttnkm (prezidentu Klausovi, pozn. PH), kolik kde maj vyvovat jakch vlajek. Pravicov fiskln experti ec ,krizi kapitalismu zvenou zadluenost, kter ji zpsobila. Evropsk komise mrhajc miliardami eur veejnch financ na vdaje u trnct rok auditory neoviteln. ... Z hlediska evropsk reality je tedy Topolnek prozravj a bystej politik, ne se mu veobecn piznv. Jene realismus v sob obsahuje nebezpe, e m vc jej realisticky pijmme, tm rychleji se svou setrvanost bude tit do totalitnho surrelna." (V Evrop u zbyla jenom levice, MFD, leden 2009)
82

esk stt (podobn jako ada dalch malch a stednch evropskch stt) tak stoj opt na osudov existenn kiovatce, kterou ve svch tisciletch djinch proel ji nejednou. Zvltnost vak je, e tentokrt se dobyvatel" nemuseli obtovat s nsilnou invaz pes hranice (smluvn jsme jim je sami dobrovoln a spodan dokon oteveli). Dokonce ns ani nenut mnit nboenstv, ivotn styl i nvyky - naopak, ve skutenosti je pejmaj od ns! V Evrop se rozmh socialistick ivotn styl, co se nejnpadnji, jak znmo, projevuje napklad sniovnm rovn vekerch slueb vetn zdravotnch (zkuste si v Nmecku, ve Francii i v Britnii opatit instalatra na protkajc zchod, nebo se objednat do nemocnice na operaci - a pak vzpomnejte, pokud mete). Velmi signifikantn je v tomto ohledu tak mnc se postoj k duchovnm hodnotm, k nboenstv na mst prvnm. Hork fze" socialismu se toti nepozn, jak svho asu upozornil Josef kvoreck, jen podle fatlnho nedostatku cibule a esneku - i kdy tento pznak je jist klasick, respektive pevoditeln na njak jin dlouhodob spotebitelsk vpadek z oblasti bnch zkladnch poteb. Pat k nmu tak - i sp na prvnm mst - nedostatek" Bo ptomnosti, v pm me s maximln exploatac liberlnho" bezvrectv jako projev hlubok spirituln bezradnosti. Lze s jistotou konstatovat, e povstn esk ateismus, explicitn vraz historicky podmnn duchovn dekadence a skeptick rezignace na vy hodnoty lidsk existence (jedna z pin, pro jsme o svou svobodu v poslednm stolet nikdy nebojovali - a souasn dsledek jej opakovan ztrty), pat vrazn k avantgardnm hodnotm", v nich jsme v evropskm prostoru stle jet na pice vvoje. Nicmn je faktem, e v rznch podobch a projevech se ztrta tto elementrn spirituln kotvy v poslednch dvou dekdch celm euroatlantickm prostorem rychlost virov pandemie. Jako stien podle Bulgakovova romnu Mistr a Marktka se objevuj rzn protinboensk hnut, a vechna nejsou tak dokonale przran, jako to, kter po Londn rozvuje obrovsk poutae: Bh pravdpodobn nen, uvejte si ivota!" Ad memoriam z Dostojevskho Bratr Ka- ramazoxch: Nen-li Bh, je dovoleno ve." Takov kampan ale me mt nkdo za ertovn. Vbec ertovn vak nen dlouhodob kampa evolucionist, kter v poslednch letech pesto jet nabr na vysokch obrtkch. Je pmo namen proti podstat judaistickho, respektive kesanskho, respektive islmskho vnmn svta a jeho hodnot. Bh je za socialismu vdy a neomyln vdeckm svtovm nzorem" postaven do klatby". Vdci odmtajc evolucionismus jsou dnes v Evrop - ale i v Americe skandalizovni, vytlaovni z vdeckch pracovi a univerzit, nesmj publikovat v prestinch vdeckch periodicch (tedy neexistuj). Destky takovch pklad zniench existenc" lze najt napklad v publikaci Jonathana Wellse Darwinismtis a inteligentn pln, kter vyla i u ns. Kreacionist ve Spojench sttech se dlouho pokoueli vystrnadit evoluci ze kolnch osnov. Kdy zjistili, e se jim to nepoda, sna se alespo do hodin biologie prosadit i vklad o stvoen ivota Bohem. V posledn dob se jim pli neda. Oste sledovan souboj v Kansasu jet v roce 2005 vyhrli, o dva roky pozdji vak byly zmnky o stvoen coby vdeck alternativ k evoluci z osnov biologie opt odstranny. Tento msc se v podobnm duchu zmnily osnovy v Texasu. V esku je evoluce soust vech rmcovch vzdlvacch program a dn organizovan tlak na zmnu neexistuje." (Ondej Vrtika, Zve v ns, Tden, leden 2009) Ze ji ani ve Spojench sttech, bat pozstatk svobody ve svt, se dti ve kole nemaj dovdt o existenci iroce sdlenho pesvden, e svt stvoil Bh, kter se nejmenuje Darwin, to je cosi, co o konvergenci s radiklnm socialistickm fundamentem sovtskho typu svd snad nejpesvdivji. Tak m napad: co kdy ve skutenosti esk republika pliv anektuje zbytek Evropy? Takov otzka nen zase tolik pitoreskn, jak napohled vypad. Musme ale ped ni postavit jednu jet obecnj. Kdo vyhrl vlku? Pi sttn nvtv Rusk federace v roce 2007 byl esk prezident s manelkou a vznamnjmi
83

leny doprovodu ubytovn pmo v moskevskm Kremlu, mn vznamn st delegace pak v proslavenm eskm dom v podhrad. Zprvu jsem litoval sv bez vznamnosti. Romanticky jsem si pedstavoval, e kdybych strvil noc v hostinskch pokojch palce, kde pespvaly nejbli Stalinovy nvtvy (ne byly vtinov o nco pozdji popraveny i odeslny do gulag), mohl bych nco z t fantasmago- rick epochy nast a pochopit. Strach a zvle naskl do zd. Genius loci kaj tomu intelektulov. Nakonec jsem vak nelitoval. Patrn bych minul daleko vznamnj pznak a symbol. Kdy jsem toti druhho dne rno s jistm pedstihem ekal v Kremlu na prezidentv pchod, vystoupil jsem z vozu a peel a k brn, odkud se mi naskytl pohlednicov" vhled na msto. Uvdomil jsem si, e prv z tohoto msta muselo bt (a mon je i v souasnosti) fotografovno v dob, kdy nad nm zily rud hvzdy. Dostal jsem pr takovch pohlednic a moje obrazov pam kala nyn jasn, e nco nen v podku. Zadval jsem se pozornji a pochopil jsem: Pmo pode mnou mla bt jedna z nejvtch (a nejne- bezpenjch) rudch hvzd, jak kdy na svt zila: ta na stee budovy nkdej Kominterny. Pro mlad ronky je mon uiten pipomenout, e Kominterna, ili Komunistick internacionla (neplst se Socialistickou internacionlou, jej jet pomrn nedvno sesterskou organizac, kter m dnes rozhodujc slovo v Evropsk unii), msto, odkud se dilo a koordinovalo pronikn komunismu do vtiny zem svta, mla nikoli jen symbolicky sv sted pmo pod Stalinovmi okny. Pokud nco bylo vrazem relnch svtovldnch ambic reimu temnho Dobra" po sedmdest let jeho existence, pak prv Kominterna. A obrovsk rud hvzda na jejm vrcholu. Nepekvapilo m, e tam nyn nebyla. Pratilo m vak do o, co ji nahradilo: stejn obrovsk stbrn znak Mercedesu. Kdo tedy opravdu vyhrl druhou svtovou vlku? Njak takov titulek v podob sugestivn otzky", umstn v novinch nad srovnvac dvojici fotografi z roku 1991 a 2001, by mohl bt jednoduchm komentem s jednoduchm zvrem: vlka, jej hork fze" nedopadla pro nacistick Nmecko v roce 1945 nejlpe, pokraovala fz studenou jet dalch tyicet let, a v n nakonec definitivn zvtzilo demokratizovan" Nmecko. Ani tak to ale nejsp nen. Je to vechno, bohuel, jet sloitj. Nstupem Michaila Gorbaova (1985) zahjil Sovtsk svaz proces bolevick kapitulace, kter zavril bhem dal ptiletky. Tm samozejm nemm na mysli pekvapiv rychlou a pekvapiv nevlenou demont komunismu, ale zvren tympn, jeho nsledky ani v tto chvli jet nememe patin docenit": bezpodmnen souhlas s optovnm sjednocenm Nmecka. Nejosteji interpretovala tento velkorys in" tehdej britsk premirka Margaret Thatcherov jako tragick omyl, jako nejt a nenapravitelnou politickou chybu, kter se posledn sovtsk vdce dopustil. Bismarckovo sjednocen nmeckch knectv do federlnho sttu zapoalo linii, kter pes dv svtov vlky dovedla nakonec Nmecko k evropsk dominanci, o ni vdy usilovalo. Gorbaovv souhlas s optovnm spojenm obou prohranou vlkou rozdlench nmeckch stt - a to bez jakchkoli podmnek i doprovodnch ujednn - fakticky anuloval nejvznamnj dsledek druh svtov vlky na evropskm kontinent. Aby nebylo omylu: nejde o radikln nesmiitelnost, nikdy neodpoutjc nenvist i preventivn (pedbn opatrn") znien celho nroda. Dsledky podobn neproz- ravosti promtnut do versailleskho uspodn po prvn svtov vlce jsou dostaten varovn a odstraujc. To, o jde, je racionln uspodn evropskch pomr tak, aby se tce zait tragdie z imperilnch ambic stedn kontinentln velmoci nemohly opakovat donekonena. Sjednocen Nmecka na potku devadestch let minulho stolet tuto banln pravdu postavilo na hlavu. Od toho okamiku je zpotku pozvolna se rozjdjc expres evropsk integrace" - v podob projektu Evropsk unie jako federace i konfederace - jen formln inovovanou verz pvodnho integranho projektu. Ten vznikl v mezivlenm Nmecku a jeho nsiln prosazen bylo jednou z hlavnch ambic nacistickho vlenho taen. Joachim von Ribbentrop si 21. 3. 1943 poznamenal: Jak jsem ji ve svch dvjch zpisech navrhl vdci, mli bychom co nejdve - jakmile zskme vznamn vojensk spch - vyhlsit ve
84

zcela konkrtn form evropskou konfederaci..." Hitler o tom nepochyboval: Evropsk nrody tvo v tomto svt jednu rodinu... Nen pli rozumn pedstavovat si, e v tak peplnnm dom, jakm Evropa je, je mon, aby si komunita nrod zachovala dlouhodob rzn legln systmy a rzn koncepty prva..." Vsledek vlky na odhodln pinst evropskm nrodm Dobro jedinho sttu nic nezmnil. Generl von Vietinghof konstatoval prorocky v dubnu 1945 bezprostedn po tom, co se nmeck vojska vzdala v centrlnm stedomo: Evropa se stane jedinm sttem kontrolovanm Nmeckem a Franci..." Albert Speer, Hitlerv architekt a ministr zbrojn vroby, unikl provazu a po vlce doshl toho, e Evropsk spoleenstv uhl a oceli bylo zcela zaloeno na jeho nmecko- francouzskm modelu. Inicioval tak vrok Paula Nitzeho v jeho knize Disciplna moci: Musme vytrvat v sil o vytvoen sjednocen zpadn Evropy, jako jsme tomu chtli bhem vlky..." A Jacques Delors u brzy vidl dl: Evropsk unie bude potebovat evropskou armdu, aby bojovala ve vlkch o suroviny v jedenadvactm stolet." Takovch zapomenutch, protoe politicky nekorektnch vrok je mon snst na hromadu tuny. Nen vak vyloueno, e ji brzy se stanou legln nepublikovateln a rozmno tak stle mohutnc seznam slov a mylenek, za jejich veejn vyjden i publikovn se ji dnes chod v Evrop do vzen. Spoleensky ppustn bude - kvli dobrm vztahm mezi nrody - brzy jen oficiln varianta Pravdy, kter stoj bazln na manipulativn indoktrinaci Zapomnn: Dnes je demokratick Nmecko stovkami nitek propojeno s NATO a s Evropskou uni. Jakkoliv rozvolnn evropsk integrace by vedlo k osamostatnn zdaleka nej- mocnj evropsk nmeck velmoci a k jejmu tradinmu sblen s Ruskem. D se ve zkratce ci: kdo je proti politick a bezpenostn integraci Evropsk unie, nevyvodil z Mnichova patin ponauen." (Ji Hank, Prvo, 27. 9. 2008, v pedveer 70. vro mnichovskho dikttu) O jakm nebezpe rozvolnn" evropsk integrace je e? dn se samozejm nekon a konat nebude. Jde jen o eufemismus k pevnjmu utuovn bratrskch" vazeb. Co zpsobilo, e mdia, kter byla v demokracich po celou dobu sv existence vtinov vdy z definice proti establishment, unisono evropsk integran establishment ve spontnnm pedklonu podporuj? e by lo opravdu o tak nepochybn projekt, kter nem rozumnou alternativu? Je za normlnch okolnost vbec uviteln, aby prakticky vechna mdia ve dvaceti sedmi rozlinch zemch spontnn propagovala jedin mon smr politickho uspodn kontinentu? Pi vzpomnkch na jednohlasn vyjden bratrskch sdlovacch prostedk" ze stle jet nedvnch dob stt svtov socialistick soustavy" by u kvli tomu ml alespo pamtnkm cinkat v uch poplan signl. Obas se sice i v nkterm velkm" mdiu vyno odvn kritick" hlas. Takov, kter nejde k podstat, ale k nkterm petrvvajcm nedostatkm", on zkladn frzi propagandist sovtskho impria: Mme pevn spchy, i kdy nkde jet nadle petrvvaj nedostatky." Existuj ji jen okrajov mdia, kde se o podstat problmu, v nm jsme ji ponoeni po prsa, uvauje a pe stle jet svobodn. V brnnsk Revue Politika, v textu Petra Macha Evropsk unie a jej politika zahraninho obchodu", se jet meme dost i takovto skandln tvrzen: Blokov mylen Evropsk unie m hlub historick a filozofick koeny... Pro kontinentln Evropu, a zejmna nmeck intelektuln prosted, byla z hlediska obchodu dc doktrnou ideologie Grossraumwirtschaft, tj. ideologie regulovan ekonomiky na velkm prostoru. Tato doktrna stla za sjednocenm Nmecka v 19. stolet i za expanz Hitlerova Nmecka..." Ideologie Grossraumwirtschaft je samozejm hluboce neliberln. Friedrich August Hayek v roce 1944 tv v tv nacistick verzi evropskho hospodskho bloku varoval, e takov politika je nutn cestou do otroctv: O plnovn v mezinrodnm mtku plat jet vce ne o sttnm plnovn, e neme bt nim jinm ne otevenou vldou elezn ruky, kdy mal skupina lid vnucuje ostatnm takovou ivotn rove a takov zamstnn, kter pro n uzn za vhodn..." Jak uvd Charles Sabel z Columbia Law School: Z fran- couzsko-nmeckho hlediska jednotn
85

evropsk trh a jednotn mna vytvoily Grossraumwirtschaft mrovou cestou vmnou za podzen se jednotn regulaci..." Vtip je samozejm v tom, e zatmco lnky (televizn a rozhlasov reporte, respektive politick klipy), jako je ve zmnn Hankv, jsou exploatovny ve statiscch a milinech vtisk (stovkch hodin vyslacch as) prakticky denn a po mnoho let, analzy jako Machova spat svtlo svta v pr stech i tiscch vtisk v zjmovch" asopisech, bez jakkoli multiplikace v dalch mdich. A je pravdpodobn, e nen daleko doba, kdy ani to u nebude mon. Jak se mohlo stt, e po vech tragickch zkuenostech se opt nepouiteln pibliujeme k temnm periodm djin nesvobody? Chceme-li se vn dobrat k pinm souasnho alarmujcho stavu evropsk demokracie, je teba oivit pam v daleko hlubm ezu. Zapomenut teorie konvergence Tohle patn dopadne," prorokuje u deset let moje maminka, sledujc z mdi budovatelsk projekt Evropsk unie. M sv zkuenosti a njak na n neum zapomenout. Narodila v Masarykov prvn republice, za vlky byla v odboji, Nmci ji zaveli, vznn peila, eho dkazem jsou i tyto dky, vt st aktivnho ivota si pak odsedla" v posovttlm socialistickm eskoslovensku. Dosti typick osud pslunka ztracench generac", jejich nedobrovolnm dlem bylo prot vt st ivota v totalitnch reimech. padestch letech minulho stolet mi obas s naprostou jistotou lila pichzejc modern svt: a vyrostu, nebudu u muset na vojnu, protoe v t dob u bude panovat veobecn mr. Svt bude dit jedin vlda, jaksi Planetrn rada moudrch. Stty se spoj, hranice mezi nimi zaniknou a lidstvo bude spolupracovat na velkolepch kolech veobecn prosperity, ochrany planety, dobvn vesmru... t dob bylo Francisi Fukuyamovi, autorovi bestselleru Konec historie (vydno 1992), kter se narodil na opan stran elezn opony (USA, 1952), asi pt let, jako mn. Nevm, co jemu kali rodie, ale protoe ve Spojench sttech prv doznval ok z vyzrazen technologie vroby jadern bomby Sovtskmu svazu a vlna protikomunistick pionomnie houfovala Ameriany do psychologickho ghetta ohroenho stda, pedpokldm, e byly v zsad jen dv monosti: buto se s hrzou chodili obas dvat do koupelny, zda se k nim u neprokopal rud bel, a uvaovali o stavb pro- tiatomovho krytu. Nebo patili ke typrocentn menin (pokud byli intelektulov nebo umlci), stli ve vnitn opozici ke sv vld a tajn s nadj hledli k vchodu, odkud se rud rozioval smrtc por Dobra. A tak i tak, byli jsme na tom vlastn stejn. On v demokratick zemi, nad n se tyila pochode v ruce Sochy svobody, j v prastarm mst uprosted Evropy, nad nm se tyil kamenn Josif Vissarionovi v podobnm gestu a velikosti jako socha v st Newyorskho zlivu. Oba kamenn komturov symbolizovali tak tut mylenku: odhodln dovst lidstvo ke tst, spravedlnosti a svobod. Ti, kdo ili na vchodn stran povlen elezn opony v dusivm nru totalitnho sttu, nejpozdji od potku edestch let zaali vtinov vnmat, e realita je jin, ne jak ji popisuj politici, respektive komunistick mdia. Obas se sice i v nich objevily kritick lnky a v asopisech jako prask Plamen nebo brnnsk Host do domu se ji formovala generace intelektulnch elit, kter bhem nkolika dalch let mla rozpoutat uragn eskoslovensk glasnosti". Celkov se ale svt socialismu" zdl bt pevn upodn na vn asy". Stt vlastnil a kontroloval ve - nejen materiln bzi" existence, ale skuten ve, celho lovka od narozen do smrti. Nic nebylo ponechno spontnnosti, o vem rozhodoval pln. Ten pedkldali Moud plnovai podle direktiv stanovench Stranou. Formln, kvli kosmetickmu dojmu, existovalo sice vce politickch stran (s ponkud mystickm nzvem Nrodn fronta), ale moc mla samozejm pouze ta komunistick, jej vedouc loha" se postupn dostala i do stavy. ivot, vidn budovatelskmi mdii, byl neustlm bojem (za mr, za zrno, za splnn a pekroen plnu, za cokoli) a vojensk terminologie okupovala dal a dal pvodn civiln obory (lkai jako bl" armda, eleznii jako modr, atd.). Tbor mru a socialismu se neustle pipravoval na pochod, vdy pece posledn bitva vzplla".
86

Na nejvym piedestalu duchovnho obzoru byl umstn dmonick bh VDA, zosobnn vemocnosti osvobozenho" lovka. Se skutenm Bohem vedl tento truchliv bh" nesmiiteln boj proti nboenskmu tmstv". Promylenost, dslednost a nalhavost, s n ml bt skuten Bh z lidskch mysl navdy" odstrann, ukazovaly, jak vnm protivnkem totalitn moci byl. Vechno duchovn, rmec explicitn fyzick existence pesahujc, toti bezprostedn souviselo s odstrannm zbytk lidsk svobody. Formln sice dl existovaly crkve, ale jenom proto, aby pomoc velk sti zlomench a ovldanch kn mohl stt lpe vstupovat do mysl deviantn" meniny jet stle vcch. Formln existovalo kdeco vetn svobod (i svobody slova a projevu), demokratickch instituc a voleb. Faktickou moc vak mla mstn Rada Rudch Moudrch (s obanskm nzvem Pedsednictvo stednho vboru Komunistick strany eskoslovenska). Jejm kolem bylo aplikovat na regionln podmnky rozhodnut Rady Rudch Nejmoudejch (Politbyro V Komunistick strany Sovtskho svazu) a zajiovat implementaci moskevskch norem na vechno do prvnch systm lenskch stt socialistickho tbora". Svobody byly potichu i nahlas suspendovny vmnou za sociln jistoty" pracujcch. Napklad prvo na prci (komplementrn k pracovn povinnosti), prvo na bezplatn" zdravotn zabezpeen, prvo na ubytovn (kompenzovan policejn deklarovanou adresou stlho bydlit") a podobn. Nepipomnm tyto banln stpky z dob ztracenho rje socialismu kvli pouen pro dvtka", ale proto, e po krtk epizod relativn svobody se opt masivn vracej do naich ivot. Povinn implementace" zkon a nazen Rady Evropsk unie, respektive evropskch komisa (dsiv, jak je sovtsk bolevick slovnk nesmrteln) prostednictvm regionlnch odno v podob mstnch vld a parlament, formln stle jet samostatnch stt, ovem s vrazn (pochopiteln dobrovoln a demokraticky) omezenou suverenitou" (doktrna omezen suverenity" byla za Brenva nejkiklavjm pkladem otevenho sovtskho imperialismu). Nmitka, e se tak dje na zklad demokratickho referenda o naem pistoupen k Evropsk unii, je ve vech myslitelnch ohledech a souvislostech asi stejn relevantn jako tvrzen, e v roce 1946 komunist zvtzili v demokratickch volbch, take nor 1948 nebyl stavn pu, ale regulrn dsledek svobodnho rozhodnut voli. Nvrat do Evropy", tedy touha po dovren emancipace v zpadoevropskm civilizanm prostoru po poniujcm tyicetilet v sovtskm vchodnm" bloku, oekvn automatu" na vysokou ivotn rove v podob invaze" sttu blahobytu, totln mediln kampa (prv s tmito akcenty), to ve se spolupodepsalo na pomrn jednoznanm vsledku referenda. ast v nm byla sice pomrn vysok (55 % oprvnnch voli), ale i tak mnohem ni ne v parlamentnch domcch volbch. Tm polovina lid zstala navzdory vemu medilnmu a partajnmu sil doma. Tm sebemn nechci diskreditovat jednoznan souhlasn vsledek, pouze upozornit na fakt, e evropsk tma" v sob od potku nese i dmajc vulkn" mrazivho mlen a skeptick nedvry pod hladinou veobecnho naden z naeho vstupu do klubu vyvolench". Je proto zcela regulrn pirovnat tento stav ke spoleensk situaci v roce 1946, s tm jet svobodnmi volbami, v nich jednoznan zvtzili komunist - tak vak nikoli nadpolovin vtinou. ada prvk je toti skuten a zarejcm zpsobem podobn. Pesnji eeno, jde skoro o negativ" snmku obdobn udlosti, obdobnch nadj, obdobnch motivac - ani tm samozejm kme jet nco zsadnho o podstat mezinrodnho uskupen, do nho jsme zhruba s plstoletm odstupem s entusiasmem dobrovoln" vykroili. Rozdl byl jenom v tom, e povlen situace byla samozejm psychologicky prv pesn opan. Najedn stran obrovsk leva z konce vlky a nacistick okupace, frenetic- k radost z obnoven sttnosti po letech nmeckho protektortu Bhmen und Mhren. Hlubok deziluze ze Zpadu. Vzpomnky na mnichovskou zradu" naich spojenc (Francie a Velk Britnie), vdnost sovtskm osvoboditelm". Tak ovem mozky vymvajc manipulace, na n se podlely a na vjimky vechny hlavn politick, intelektuln a mediln autority vetn prezidenta Benee. Vlna nekritickho obdivu ke vemu sovtskmu, idealizace Stalina, odpor ke vemu nmeckmu (rozumlo se Zpadnmu) - to ve byly elementy, na nich se budovala dramaticky komponovan
87

pedstava, e nae bezpenost, hospodsk prosperita a nrodn existence vbec je zaruena pouze v nov se rodcm rji" spoleenstv nezvislch stt" pod ochrannmi kdly a bezvhradnm spojenectvm se sovtskou velmoc. Ve fundamentu eskho provn vlastnho osudu se nicmn, jak vidno, ani po komunistick epizod" zase tolik nezmnilo. Lze proto s vysokou mrou pravdpodobnosti odhadnout, e tak evropsk epizoda" bude mt podobn prbh - jednodue proto, e projekt evropsk federace m zkladn charakteristiky obdobn. Pokldejme pracovn rok 1946 (minimln pokud jde o fundamentln, demokraticky potvrzen" vykroen do integranho rmce) za obdobn naemu hlasovn o pistoupen k Unii. V tom ppad by se vznamem souboj o nastolen evropsk stavy, respektive Lisabonsk smlouvy, rovnal stavnmu" pevratu z roku 1948. Takov analogie urit nen pitaen za vlasy. A bude Lisabonsk smlouva nakonec pijata, o em lze pochybovat jen s extrmn dvkou romantick fantazie (v krajnm ppad ji nahrad dal typ stavy na tet pokus"), dojde po dvaceti letech relativn samostatnosti k optovn ztrt esk suverenity. I tentokrt bude mt sametov pu" samozejm vechny znaky stavnosti. Schvl ho zkonodrn sbor, posvt ppadn (i optovn) stavn soud. Pedvedl to ukzkov pi zen" na podnt Sentu na podzim roku 2008. Na rozdl od nmeckho stavnho soudu, kter se ve sporu o soulad se zkladnm zkonem sv zem zabval pedevm aspektem nedotknutelnosti nmeck sttnosti, esk stavn soud vynesl neskrvan pouze politick vrok. Nalezl", e Lisabonsk smlouva je sice v mnoha ohledech na hran esk stavnosti", ale protoe je v naem nejvlastnjm zjmu nezlobit" velmoci, kter na jej pijet dramaticky tla, je pro ns akceptovateln. Nelze pochybovat, e obdobn zvr uin kdykoli v budoucnosti. Bez ohledu na to, zda budou Irov donuceni souhlasit se smlouvou v opakovanm referendu, i jak bude konen nlez nmeckho stavnho soudu (o ratifikaci v esk republice nemluv), njak stava" nakonec urit vznikne a vstoup v platnost. Evropa m k vytvoen federlnho sttu definitivn nakroeno a muselo by se stt nco zcela nepedvdatelnho, aby Nmecko s Franci zmr revidovaly i alespo relativizovaly. Lze proto, s pravdpodobnost hranic s jistotou, oekvat, e n osmatyict" jedenadvactho stolet bude dve i pozdji dokonn. V nov uspodan Evrop zanou hlavn promoti federace velmi rychle uplatovat svj nov formalizovan a legalizovan absolutn vliv. Jejich primrn snahou bude v prvnch letech dt vrazn najevo pedevm veejnosti ve svch zemch, e nov uspodn nese tolik slibovan vhody. Velmi dobe si toti uvdomuj, e zdaleka nemaj vtinovou podporu pro evropskou politiku ve svm vlastnm obanstvu. Bude zleet pedevm na rychlosti, aby se nlada veejnosti co nejrychleji obrtila, a k tomu bude nutno mt brzy pesvdiv data" o sprvnosti federln cesty. Jinak by se mlc vtina" mohla rychle radikalizovat a nsledky pro federln projekt by mohly bt nedozrn. To ovem souasn zane psobit protitlak ve veejnost zem stedn a men velikosti, jich je esk republika typickm pedstavitelem. Lidem prost zane dochzet, co se to ve skutenosti stalo, a zesl tradin kverulantstv. Tm sp, e i vzhledem ke stle komplikovanj hospodsk situaci (kter se socialistick ekonomika neme z definice ubrnit) bude stle zejmj, e projekt evropsk integrace pinesl opak nkdejch nadj. Nerealistick vysok oekvn, vytvoen manipulativnmi metodami s veejnm mnnm, zpsob o to hlub propast pi deru reality. Zanou edest lta". Nkdej hlavn propagandist evropsk federace se postav do prvnch ad formujcch se reformnch" ik (i ik. Ot mnno). Nakonec tak i tak pijde i osmaedest". O jeho prbhu a dsledcch radji ani nespekulujme. Zbv dleit otzka, kter m v ase praktick smysl pouze dnes, pozdji bude irelevantn: jak je pina a smysl tohoto absurdnho opakovn zkrachoval historie? Je pouze projevem aktuln evropsk postdemokratick dekadence, nebo souvis s nm podstatnjm, hlubm, sieji zaloenm? Proijeme si neodvratn opakovn star historie? Pokud chceme porozumt ve zmnn analogii, je teba obrtit se zpt k tce proitm nrodnm traumatm a podvat se na n stzlivma oima. Tm, e si dlouhodob nekme o na minulosti nepjemnou pravdu", pipravujeme si toti neodvratnou povinnost prot ji,
88

obvykle v daleko hor podob, znovu. Pokud pijmeme hypotzu nebezpe, e jednoho dne dospjeme k opakovn (v jakkoli podob) srpnovho oku z roku 1968, musme se prv na mtus rusk invaze" podvat mnohem radilnjm zpsobem, ne se dosud dje. A souasn se zamyslet, zda ji nyn nevidme prvn znmky neho podobnho. Za zcela zkladn pokldm v tomto ohledu pedevm rozenou mystifikaci o okupaci" eskoslovenska, kter v jej pamtnci dodnes. Faktem je, e kdy odeznlo vzruen z dramatickho zvru edestch let, rozprostela se eskoslovenskem nejprve chmura deprese (s vjimkou Slovenska, kter federativnm uspodnm do t doby unitrnho sttu bylo jedinm vtzem obrodnho procesu"). Beznadj a kocovinu vak brzy vystdalo vystzlivn, pochopen reality, a z toho vyplvajc znm ivotn postoje vtiny eskho a moravskho obyvatelstva (nikoli oban, ti v totalit neexistuj). Zem se rozprostela beznadj: co meme dlat? Zase ns zradili, zase jsme byli okupovni! Po Nmcch nm tentokrt vzali zemi a nai suverenitu Rusov! Jde o klasick mystifikan produkt. V roce 1968 o dnou okupaci nelo a ani jt nemohlo. Sovtsk invaze" byla jen masivn policejn operac, kter mla demonstrovat, kdo je v zemi ji dvacet let skutenm vldcem, a zjednat tm podek v nepokojn okrajov provincii impria. Okupovat pece lze pouze suvernn stt - a tm jsme v t dob u opt nejmn dv desetilet v dnm myslitelnm slova smyslu nebyli. Pozd vak nakat, pozd klst vzneen" otzky. Domc komunistit mstodrc mohli argumentovat (a tak argumentovali), e sv samostatnosti jsme se dobrovoln vzdali v demokratickch volbch v roce 1946, m jsme i formln vzali na vdom a stvrdili jaltsk dohody vtznch velmoc (o nich jsme shodou okolnost nic nevdli, kter stejn jako v Mnichov dohodli velmoci o ns, bez ns"). Pouze jsme nhle infantiln" chtli zmnit pravidla, k nim - volce boleviky (nebo ignorujce klov volby) - vtina demokraticky zavzala i meninu, kter volila proti nim. Nhl prozen aktr obrodnho procesu", s exaltovanmi medilnmi mnoha tisci slovy typu lhali nm, podvedli ns!", ji byly pouze projevem bezmoci, v nkterch ppadech i opodnho obanskho dospvn. Snad prv tato tradice vede ji dnes nkter adepty budoucch progresivist" k projevm obdobnho testovacho" znepokojen. Pomrn pesn jejich pocity v jinak velmi proevropskm" denku Prvo popsal Martin Hekrd- la. V lnku o Lisabonsk smlouv jako by spadl odnkud z Nikde, a na okamik se probral v realit, kterou pedtm nikdy nevidl: Evropanm se oteven le. Jen tu a tam probleskne pravda. Teba kdy panlsk socialista J. L. Zapatero, pesvden Evropan, jen tak mimochodem prohod:,Neopustili jsme jedin zkladn bod stavy... Je to bezpochyby vc ne smlouva.' Postup vyloil italsk proevropsk politik Giuliano Amato: ,Bylo rozhodnuto, e dokument mus bt neiteln. Jestlie je neiteln, jako by nebyl stavn: to byla idea../ Toto ve ale znamen, e k nov evropsk smlouv nejsou shora tlaeni jen Irov, ale fakticky i Francouzi a Nizozemci, kte t obsah odmtli v referendech o eurostav v roce 2005. Elity si pi vlastnm repartu dvaj nyn pozor, aby se vyhnuly lidovmu hlasovn..." Sprvn mu podle vech zkon historickch analogi odpovdl politolog nepolitick politiky Ji Pehe v lnku Lisabonsk trapas eska" v tomt denku (Prvo, leden 2009): Lisabonskou smlouvu schvlilo vech 25 lenskch zem EU, v nich se rozhodovalo v parlamentech. ... Tm, e (et politici, pozn. PH) dopustili, aby esk republika byla posledn, se navc dostali do situace, kdy jejich nkter vhrady proti smlouv urej zbytek Evropy... EU na ns pr nem tlait. Netlait k emu? Abychom se pestali chovat jako nevychovan vrostek... a nechali smlouvu vas projt ratifikanm procesem?" Nejrychlejm systmem rozhodovn je systm diktatury jedinho mue, kter neztrc as njakmi nevrlmi, prchlivmi, cholerickmi pipomnkami tch, kte s jeho rozhodovnm nesouhlas. To je velmi rychl, efektivn systm. Oproti tomu byla vymylena metoda zdlouhav, pomal, kter se jmenuje demokracie. Lisabonsk smlouva je metodou, jak se pibliovat k tomu prvnmu a vzdalovat se od toho druhho (Vclav Klaus, Hospodsk noviny, leden 2009). Ale realitu souasn evropsk demokracie urit zdaleka nejlpe vystihl nmeck pedseda Evropskho parlamentu Hans-Gert Pottering, kdy na stejn tma vzpt prohlsil:
89

Nememe ani na okamik pochybovat o tom, e uveden tto reformn (Lisabonsk) smlouvy do ivota je absolutn nutnost pro to, aby EU mohla obhjit sv zjmy a hodnoty v 21. stolet. ... Mus bez omezen pokraovat rati&kan proces, i vzhledem k tomu, e ji osmnct zem smlouvu ratifikovalo. Ratifikace v ostatnch zemch m stejnou platnost jako rozhodnut v Irsku, a proto mus bt stejn respektovna." Vracme se tedy v kruhu tam, odkud jsme ped dvaceti lety domnle vykroili? Je s demokraci v Evrop opravdu nadlouho i ji definitivn amen? Vypad to, e tomu vechno nasvduje. Ale pro? Nebo, eeno kvoreckho zkladn otzkou socialismu": Jak je to mon?" Copak ani sedmdest let existence sovtskho a desetilet nacio- nln socialistickho experimentu nestailo k tomu, aby bylo u konen nad slunce jasn, e uml vytven socialistickho (i jakkoli variantnho) kotle nrod" je dlouhodob neudriteln? e pirozen zjmy veejnosti ve sloit po stalet utvench nrodnch a sttnch celcch nakonec mus roztrhnout jakkoli pevn a obratn vykovan obrue, podobn jako nov vno rozmet star mchy? Momentln jsou tyto otzky zbyten. Expres se rozjel a jeho narstajc kinetickou energii, krom nepedvdateln havrie, u patrn nic nezastav. Ale pece jen je i tak pinejmenm podivn, e kdysi svobodomilovn Evropa dospla na sv dramatick pouti do bodu, kter kadmu, kdo si nepikzal zapomenout, mus tm vm pipomnat dvrn znm kulisy svta, jen se na konci osmdestch let minulho stolet svou vlastn temnou vahou rozpadl a zhroutil. Nen prv v melodramaticky snadnm a bezbolestnm skonu svtov socialistick soustavy" vlastn kl k jej napohled pekvapiv reinkarnaci? Nebylo vechno prv takto zamleno? Tak se dostvme k tmatu, kter je pravdpodobn skutenm pozadm dnen evropsk demokratick dekadence - k zapomenut Teorii konvergence. Nebyla to anekdota Kdy se koncem sedmdestch let tato teorie" v Evrop objevila, na vchodn stran elezn opony mnoh zmtla. Zvlt proto, e jejm nejvraznjm pedstavitelem a propagtorem byl americk jestb" Zbigniew Brzezin- ski, poradce prezidenta Nixona pro otzky nrodn bezpenosti. Podstata jeho teorie je napohled jednoduch: Komunismus to m spotan, nebude dokonce ani poteba se s nm vojensky utkat a spolen zahynout v jadern apokalypse. Do komunistickho svta pomoc modernch komunikanch technologi budou stle silnji pronikat mylenky svobody, m ho budou oslabovat a vnitn rozkldat. Zpadn demokracie ovem pirozen tak nezstanou takov, jak pvodn byly. Vzjemn ovlivovn obou pvodn antagonistickch systm povede k tomu, e Zpad pevezme ze sovtskho experimentu to dobr: osvden sociln jistoty, rozumn sttn regulace, pimen plnovn budoucnosti. Tato optimistick" teorie, rozpracovan adou dalch autor, pedpokldala, e hledn vchodisek v modernm svt bude znamenat tlak na bezpodmnenou spoluprci, a v dsledku toho i oslaben a postupn pekonn klasickho stetu levice versus pravice. Nakonec mlo dojt k bezotesovmu prolnut obou spoleenskch formac, asi jako kdy do sebe vesmrnou evoluc" naraz dv galaxie a stanou se jedinou, ani by doprovodnm jevem byl niiv karambol tles, kter je tvo. Vznikne nov, daleko mohutnj a silnj formace, kter znsob sv pozitivn energie, jaksi ideln hybrid", nco tetho", nco mezi - politick sted jako dsledek pirozench vvojovch proces. Teorie byla z oficilnch ideologickch mst komunistick strany oste odsouzena, co ji v och mnohch dodvalo na pravdpodobnosti. Tak trochu toti vedla k on bjn celoplanetrn vld", o n kdysi snila moje maminka. Nejen v okruhu mch ptel jsme se tto romantick vizi od potku smli. Pipadalo nm to v lepm ppad jako anekdota, podobn aforistick scnce s dopisem, kter G. B. Shawovi poslala jeho ctitelka. Navrhla slavnmu dramatikovi, aby s n zplodil dt. Vychzela pi tom z logick vahy, e pokud dt zdd krsu po mamince a inteligenci po tatnkovi, vznikne hotov nadlovk. To jist madam, odpovdl j humorista, ale umte si pedstavit, co vznikne, kdy to bude naopak? Nevili jsme prost, e to Brzezinski mysl vn, a pod jsme oekvali njakou pointu, fgl,
90

kter celou tu konstrukci lika Zbygniewa" propchne. Postupn nm vak smv ztuhl na rtech. Pochopili jsme, e Zpad, Amerian obzvlt, maj o realit v Sovtskm svazu a jeho satelitech naprosto absurdn pedstavy, take jim lid jako Brzezinski mohou na- kukat cokoli: kde byly ty dobr" vci, kter od ml Zpad od komunist pevzt? A kdo ml posoudit, kter to jsou? A mlo k tomu dojt spontnnm procesem? Nebo na njak mezinrodn expertn konferenci OSN v New Yorku? Bylo to, jako kdy nkdo propaguje zdravou ivotosprvu, a za vzor hodn nsledovn ur vznici. Vdy napklad stravovn je tam mimodn inspirativn. Probh sice, pravda, na povel, zved se z tch blaf aludek - ale zaseje servrovno vdy pesn na minutu, pravideln den co den... Poume se o ivotnm stylu ve vznici, vezmme si z n ale jen to dobr! Brzy bylo jasn, e to Zpad mysl naprosto vn, e podle teorie konvergence zaal jednat. Konference typu KBSE (o bezpenosti a spoluprci v Evrop) byly toho jasnm dkazem. Toho jsotu, kdy Brenv podepsal zvren dokument vetn Koe o lidskch prvech"! Soudruzi se museli popadat za bicho: vechna lidsk prva", ba v daleko ir podob ne na Zpad, byla pece v sovtskm systmu od potku uzkonna! Co nm bude kdo kat, jakm zpsobem je mme uplatovat?! Svoboda je pece relativn tdn pojem, vy zase utiskujete ernochy! Tak podepisujme, podepisujme, nen nad mezinrodn dohody! Kdy se nkolik rok pot komunistick blok bez vlky a odporu zhroutil jako patn postaven domeek z karet, zdlo se, e teorie konvergence (o n u dlouho pedtm dky prezidentu Ronaldu Reaganovi pestalo bt slyet) je mrtv a zapomenut vstelek nkolika nepli dvtipnch intelektul. e definitivn zvtzila vytouen koncepce spolenosti postaven na principech svobody trhu, mylenek a individuln suverenity, zatmco systm nesvobody, regulace a kolektivismu skonil, eeno jeho slovnkem, v propadliti djin". Jene to byl prv asi ten zkladn omyl. O teorii konvergence pestalo bt slyet, protoe se mezitm nesnesiteln lehko" stala prax. V zchvatu naden nad stejn lehce nabytou svobodou jsme naivn pozapomnli, e jsme v Praze, domov Franze Kafky, a e s promnami to tady bv asto zapeklit. Vdy vechno probhlo tak doopravdy: Jednoho dne jsme se jako zzrakem, ani jsme museli hnout prstem, probudili do svobodnho svta. V nm jen tak, jako zzrakem, jet nedvno vznnho disidenta Vclava Havla komunistick federln parlament prv na Praskm hrad jednomysln zvolil prezidentem eskoslovensk socialistick republiky. A Francis Fukuyama, mj generan souputnk a spoluoban Zbygniewa Brzezinskho, k tomu z bjnho kontinentu svobody vzpt odtroubil Konec historie. Zrozen tvrt e Jak fatln se teorie konvergence mlila v popisu a vchodiscch sovtskho bloku, tak byla naopak velmi dobrou deskripc stavu na zpad za berlnskou zd. Co ovem bn nainec obasnm kradmm pokukovnm pes ni obvykle neodhalil. Probleskoval za n jen spotebn rj, prosperujc kapitalismus, charakteristick pro celou zpadn Evropu. Bjn svt hojnosti, hluboce protikladn k sociln spravedlivmu" systmu vnho nedostatku veho, kter nainec denn il. Od spotebnho zbo a rznch nedostatkovch" potravin, a ke svobodm veho druhu vetn svobodnho cestovn - veho byl nedostatek. Snad jen vrobci ostnatho drtu permanentn toili na pln". Termn sociln-trn" ml nicmn domov prv v Nmecku, a to ji v padestch letech minulho stolet. A neobjevil se, jen aby uspokojil estetick" poadavky levicovch intelektul. Tento napohled mil, nevinn termn, kter se tvil neutrln a nekodn, byl defininm pelomem, signlem otevenho nstupu starho evropskho integranho projektu, kter s prohranou vlkou v Nmecku nejene nezemel, ale jaltskmi povlenmi dsledky byl paradoxn pokropen ivou vodou. Vytvoen dvou blok - bipolrnho systmu - bylo pro evropskou integraci, a pedevm pro jej ospravedlnn a irok pijet veejnost Zpadn Evropy, zcela klov. Zbdaen povlen Evropa oste zaboila doleva. Jej stedovchodn polovina zen", jaltskmi dohodami, pod taktovkou Stalinovou. Obdobn proces vak probhal i v americk" zpadoevropsk zn.
91

V Itlii nepevzali komunist moc jen dky obrovskm americkm injekcm - finannm i vem ostatnm. Tak francouzt komunist stli ped branami moci. Britnie se svou proletarizovanou Stranou prce a bolevickmi odbory jakbysmet. Zpadn demokracie, navzdory jaltskm dohodm, nakonec ped komunistickou nkazou pravdpodobn zachrnilo a vasn sputn elezn opony a vyzrazen americkch jadernch tajemstv Sovtskmu svazu. Bipolrn svt s vodkovmi bombami, jecmi se ve stle vtm potu na obou stranch hranice neptelskch blok, dal konen obanm svobodnho svta smysl ivota, strach z totlnho znien domodeloval vlkou ztracenou identitu a hospodsk prosperita po nastartovn Marshallova plnu pak definitivn odsunula komunistickou levici do pozice statist. Silnch statist, ale ji nikoli pretendent moci. Rozdlen Nmecko tyto povlen problmy identity nemlo vbec. Vchodn st (sovtsk okupan zna) dostala komunismus rozkazem a obyvatelstvo, zprvu ponkud pekvapen, e nebylo rudmi hordami rozmakno na keup, pijalo nov reim, kter se ideologi ani prax od Hitlerova zase tolik neliil, vcelku vdn a brzy se s nm v podstat identifikovalo. Nmeck demokratick republika se stala i lenem OSN. Nmeck komunistick stt byl na svt. A ve svobodnm Zpadnm Nmecku se zrodila soci- ln-trn spolenost". A v Praze, o nco pozdji a o pr kilometr vchodnji, vykvasil socialismus s lidskou tv". Dva antagonistick spoleensk systmy svorn experimentovaly s eufemistickmi pojmy ve sv podstat tak blzkmi, e se skrze prhlednou eleznou oponu prakticky dotkaly. Autoi teorie konvergence vlastn neudlali nic jinho, ne e vektory obou termn projektovali do budoucnosti. A spatili, e se protnaj. Zatmco vak socialismus s lidskou tv, tedy pokus o vylepen totality prvky light-kapitalismu selhal, pesn eeno byl nsilm potlaen dve, ne mohl prokzat svou hybridn neivotaschopnost, sociln-trn zrodek konce kapitalismu se v nmeckm ln uten vyvjel, metast- zoval do ostatnch zpadoevropskch demokraci, a nakonec vystil do podoby mohutnho opatrovatelskho sttu blahobytu. Svou podstatou se prakticky rovnal socialismu s lidskou tv, pouze se k nmu dosplo z druh strany: mohutn sttn perozdlovn, regulace vemonch oblast veejnho ivota a pokivovn svobodnho trhu vmnou za rozshl sociln jistoty", financovan z narstajcho sttnho dluhu a stle vych dan. Mdia zstala sice nominln svobodn, nepokryteckou otevenou vnj cenzuru vak nahradila autocenzura, respektive cenzura politick korektnosti". Svoboda slova se od t doby postupn zuovala a omezovala tak postupnou plivou" legislativn restrikc. Brzezinski pedpokldal prostoupen obou systm pobl dynamickho stedu. Z dvod, o nich byla e, vak zpadoevropsk demokracie pevzaly z komunismu (jak sprvn pedpokldal G. B. Shaw) to nejhor - extrmn, sttem naoktrojovanou solidaritu", tedy sociln korupci oban. To postupn vedlo nejen k poklesu hospodsk vkonnosti (vysok dan, obrovsk sttn perozdlovn), ale souasn ke stle hlubmu nezjmu o elementrn principy svobodn spolenosti, k erozi obanskch svobod, hnacmu motoru prosperity. Zkladnm rozmrem mravnho tosu" rodc se postdemokracie se proto stala bezobsan mantra lidskch prv". Lidsk prva jsou nejviditelnjm defininm znakem modernho levickho socilnho inenrstv. V devatenctm stolet se autentick levice tomuto pojmu jet drsn vysmvala. Jehan Rictus, francouzsk pedstavitel sociln poezie, mohl proto bez rozpak napsat ...a kdy jsem pak/ jak zdechl krva/ piel a e u sotva lezu/ pekali mi lidsk prva/ zazpvali mi Marseillaisu." S takovou by se u souasnch levik se zlou potzal. Takeen lidsk prva byla na prahu postdemokracie vyhodnocena jako mimodn inn deklaratorn pomcka. Jsou souasn dostaten vzneen", protoe univerzln", tv se bojovn (co byla autenticky poprv - a mon naposledy - v dobch Velk francouzsk revoluce), ale pitom stt vi obanovi k niemu konkrtnmu nezavazuj. U proto, e nejsou (a vtinou ani z povahy nemohou bt) vynutiteln. Lze bez nadszky konstatovat, e zahjen hlasitho boje za lidsk prva" se asov kryje s tichou destrukc obanskch svobod. Prv univerzlnost, velidsk" platnost takzvanch lidskch prv, je klem k rozkryt
92

pokrytectv, kter je s nimi spojeno. Veejnost byla mystifkovna, take obecn mnn pedpokld, e jde o vvsn tt boje za svobodu. Jene prav opak je pravdou. Proto se od evropskch a americkch politik v rmci politick korektnosti poaduje, aby v jednn s pedstaviteli stt jinch kulturnch nebo civilizanch okruh udlali vdy formln taneek" na tma dodrovn lidskch prv". Pedstr se tm tlak na import naich civilizanch hodnot i tam, kde o n nestoj. Dti maj prvo na ochranu a pi nezbytnou pro jejich blaho", konstatuje napklad Listina zkladnch prv Evropsk unie. Proto je neppustn dtsk prce", tedy zamstnvn dt za elem vdlku. Odmysleme se nejprve od toho, e za dt" je v rznch stech svta pokldn lovk rznho vku. I u ns se v souasnosti peme, zda je hranice patnct i trnct let. V nkterch sttech USA si me idik udlat estnctilet dt", v jinch a jednadvacetilet dospl. V Indii a ad dalch zem svta je naproti tomu ji dvanctilet dvka pokldna za dosplou a me se vdt. Sm tedy tak bt zamstnna? Zbry z indick tovrny, kde pracuj tinctilet, jsou vydvny za kiklav ppady poruovn lidskch prv" dtte. Jene pokud tyto dti" nebudou zamstnny, jejich rodiny je neuiv, take umou hlady, onemocn z podvivy, nebo skon na ulici. e jde o pln jin problm? - No prv! Ale protestovali jsme, mme svou pokryteckou povinnost splnnu. Kdybychom namsto toho umonili takovm zemm SVOBODN pstup na svtov trhy, situace by se rychle zmnila. Komparativn vhody (napklad prv levn pracovn sla) by zpsobily, e nae vlastn zbo by se stalo konkurence neschopn. Museli bychom nejprve razantn omezit stt blahobytu", dostat cenu prce na realistickou rove, a tak dramaticky zvit produktivitu. To ale samozejm nemnme. Je mnohem jednodu uzavt nae vyspl" trhy ostnatmi drty celnch barir a svolvat humanitrn" drcovsk konference pro hladovjc stty i cel kontinenty. A jezdit za nimi s cirkusem Lidskch prv. Obansk svobody jsou naproti tomu konkrtn a prakticky uplatniteln, protoe je definuj zkony nikoli deklarativn pro lidstvo", ale v rmci jurisdikce jednotlivch stt. Pokud zkladn zkon Spojench stt stanov, e svobodu projevu nelze v Americe nim omezit, mohou si amerit oban tuto svobodu, v ppad poteby, soudn vymoci. A uasl Evropan Milo Forman o tom nato film Stt versus Larry Flint. A jin Evropan, lidskoprvn bojovnk Petr Uhl, bude tuto svobodu v eskch mdich kritizovat, protoe si naopak, navzdory sv vlastn zkuenosti s uvznnm za sv nzory v dobch komunismu, nadle mysl, e za nkter nzory je sprvn lidi vznit. Vrcholn literrn dlo evropskho lidskoprvnho pokrytectv stvoil kolektivn autor v Bruselu a nazval je Listina zkladnch prv Evropsk unie". Stane se soust i naeho prvnho systmu vzpt po ratifikaci Lisabon- sk smlouvy. Nejene dubluje obdobn upeenou Listinu, j od potku samostatn esk republiky zakotvenou v stav, ale fantasmagoricky roziuje lidsk prva" do oblast, kter by nevymyslel ani G. Orwell. Ne nhodou zn prvn lnek prvn hlavy: Lidsk dstojnost je nedotknuteln. Mus bt respektovna a chrnna." Tak prav, prosm, zkon! Nic proti lidsk dstojnosti, naopak. Vdy deklarativn dstojnost lovka byla nakonec i jednm ze zkladnch motiv proletskho hnut. A vtzstv proletsk revoluce v Rusku otevelo jejmu naplnn dvee dokon. V praxi se jmenovalo gulagy, politick procesy, pracovn povinnost a totln destrukce obanskch svobod v kad zemi, kam tato dstojnost expandovala. Nebo to tak nebylo? Pravovrn komunist dodnes tvrd opak. Aby ne. U neho tak vgnho me kad tvrdit, co chce, co se mu hod. Existuje snad veobecn pijat definice lidsk dstojnosti? Jak se projevuje? Co obn? Nen spe vnitnm stavem" kadho individulnho obana? Kdy vybereme nhodn destku lid z rznch socilnch, vzdlnm a ivotn zkuenost odlinch prosted, budou mt na lidskou dstojnost" stejn poadavky, budou s n spojovat stejn pedstavy, uplatovat na sttu stejn nroky"? Pochopiteln e ne. Vysvtlen tohoto nejzkladnjho ze zkladnch lidskch prv Evropsk unie spov zejm ve slov nedotknuteln". Tohoto prva" se toti zjevn nelze dotknout ani je uchopit z dn
93

mysliteln strany. Je proto logick, e mus bt respektovno a chrnno". Deklarace takovho prva je vak v postdemokracii mimodn dleit. Nic nestoj a hezky vypad. Plat, e ti, kdo maj potebu deklarovat v nezvazn podob vn pravdy", jsou ve skutenosti na lovu na lidskou svobodu a deklarativnmi lidskmi prvy se pouze maskuj. Jasn to dokld i nsledujc lnek dv, Hlavy prvn: Kad m prvo na ivot." Znamen snad tato pevratn teze, e stty jsou povinny trestat napklad uml peruen thotenstv? Nebo lidskho zrodku se prvo na ivot jet netk? Jene to by bylo v rozporu s nsledujcm lnkem Kad m prvo, aby byla respektovna jeho fyzick a duevn nedotknutelnost." Nebo dt jet nen lovk? Nebo neporazen dt jet nen dt? Anebo je to tak, e Kad m prvo o sob rozhodovat"? Jene dn takov prvo v Listin nenajdeme, nebo to by ji nelo o prvo, ale o svobodu. A trvaly by dal otzky: je plod soust matina tla? demokracich k tomu elu slouilo jednoduch zazen. Svobodn vle oban se projevila ve volbch. Zkonodrn sbor potom vtinov buto stanovil, e uml potraty jsou zakzny, nebo e jde naopak o svobodn rozhodnut eny, kter pak tak nese vechny ppadn dsledky fyzick, psychick i mravn. V postdemokracich, k zamlen tohoto prva i svobody mme Listinu. Je vce ne pravdpodobn, e ambice autor takovch Listin vak m jet dl. Psychologicky navazuj na jinou, po tiscilet zvaznou (a rznm zpsobem v rznch dobch vymahatelnou) Listinu. Pinesl ji Izraeli a pozdji i kesanm Moj a jmenovala se Tra i Desatero Boch pikzn. Kad m prvo na ivot" definovala jedinm slovem Bo maximy Nezabije". dobch totality se komunist pokoueli o nco obdobnho. Tak oni, po exemplrn poprav Boha, postavili do centra svta, vesmru a vbec" novho lovka (tedy sami sebe). Brzy si vak uvdomili, e nboensk rituly maj hlub podstatu a pokusili se je ukrst. Proces nahradily prvody, v nich se nenesly monstrance a obrazy Krista i Bohorodiky, ale srpy a kladiva a portrty zbotlch vdc, slavnostn vtn obnk" na nrodnm vboru bylo parafrz ktu a tak dle. Dodnes nco podobnho meme iv vidt v severokorejskm komunistickm skanzenu. Lidsk prva, v podob nejrznji inscenovanch Listin i Chart, maj ve svm pozad rovn tuto nboenskou ambici. Tak filozofick podstata vzneench" deklarac je stejnho druhu, a je dsledkem konvergence ideovch koncepc levickch intelektulnch elit Zpadu a Vchodu. Jejich praktickmi politickmi produkty jsou prole- tsk" hnut postaven na modernm nboenstv envi- romentalismu, s chiliastickm blouznnm o konci svta v dsledku klimatickch zmn zpsobench nevcmi". Nic novho. Vechno tu ji bylo. Ze znn Listiny zkladnch prv Evropsk unie by bylo mon dlat si smutnou legraci slovo za slovem. Teba ustanoven Nikdo nesm bt dren v otroctv nebo nevolnictv" by se dalo vykldat jako sebekritick doznn bruselsk byrokracie, e neexistuje metoda, kterak me lensk stt korektn vystoupit z Evropsk unie. Jin vn mnn vznam takov objevn deklarace v naem civilizanm prostoru (nejpozdji od vlky Severu proti Jihu a josefnskch reforem) mt nemohou. A co teprve Kad m prvo na svobodu mylen, svdom a nboenskho vyznn", respektive Kad m prvo na svobodu projevu". Toto prvo zahrnuje i svobodu (prvo na svobodu je samo o sob patin kurizn) zastvat nzory a pijmat a roziovat informace nebo mylenky bez zasahovn veejn moci a bez ohledu na hranice." Hlavy vzhru, poprai holocaustu! Je vae chyba, e jste si nepeetli Listinu, take nadle za zastvn nzor a za roziovn svch informac nebo mylenek" putujete za me! Barvu do pobledlch tv vm ale snad alespo trochu vrt deklarace prlomovho lidskho prva, e Ve trestu nesm bt nepimen trestnmu inu". Smch ovem nen na mst. Je zjevn, pro se cel tenhle cirkus odehrv. Patetinost a bezobsanost frz nekonen kampan Lidskch prv agresivn en dnes ji vemocnmi iky levicovch intelektul a urnalist (politick sloka) a do praxe uvdn militantnmi gardami zelench prolet (vojensk sloka), je vnjm znakem prostho faktu, e obyejn" svoboda a demokracie je (pinejmenm) v Evrop v poslednm taen. Pipomeme znovu: nikoli nhodou to byla prv problematika lidskch prv", na kter Zpad
94

postavil svou ofenzivu" proti sovtskm reimm pot, co se koncem edestch let v eskoslovensku nepodailo revolun" prosadit konvergenn impulz, jeho konenm clem byl zpadoevropskou levic obdivovan socialismus s lidskou tv, soft" socialismus. Museli jsme si proto ut jet mnoho dalch let lidskoprvnho vann, ne pravicov vdci Spojench stt a Velk Britnie, Ronald Reagan s Margaret Thatcherovou, zaali praktickmi kroky vn usilovat o demont sovtskho bloku. Je pznan, e kontinentln Evropa se na zvren bitv studen vlky prakticky nepodlela. Vedle Lidskch prv si sp starostliv pstovala sv sklenkov prosovt- sk mrov hnut", protoe se ji bezpen a s rozko ln rozvalovala v postsovtskm klonu, ve stle mohutnjm a rigidnjm sttnm blahobytu". Do tohoto unavenho, intelektuln vyerpanho, a proto i stle mn prosperujcho svta, vtrhla potkem devadestch let formln sice podporovan, ale ve skutenosti obvan a nepedpokldan pohroma: angloamerick kon- dominium zvtzilo, studen vlka skonila. Bipolrn svt jako mvnutm kouzelnho proutku pestal existovat. Zhroucenm komunistickho bloku ovem tak zanikla i posledn motivace, kter udrovala pohromad zbytky obansk identity oban zpadoevropskch demokraci - strach z jadernho znien. Pro psychologick i duchovn podneb Zpadoevropan bylo vtzstv svobodnho svta danajskm darem. Stle se zpomalujc stroj zpadnch demokraci, hluboce infikovan vtinou nectnost reimu, kter zzran zahynul, ztratil posledn zbytky vnitn energie. Jeho identita, oprvnn k dal existenci, se ocitly ve vakuu. Nhradnm eenm, kter mlo hlubok problmy opticky zakrt, se tak definitivn stalo sporn tma evropsk integrace". Prohranou vlkou neuskutenn nmeck projekt, kter sice nikdy zcela neodumel, ale a do potku devadestch let jej bipolarita udrovala v rozumnch mezch mezisttn spoluprce (Evropsk hospodsk spoleenstv), divoce zmnil smr a nabral pekotnou dynamiku: clem se stala politick integrace celho kontinentu. Pod vedenm Socialistick internacionly, propojen s vtinou vld, za zdy vlastnch oban zaali politit vdci rychle vytvet formln instituce federlnch Spojench stt evropskch. Margaret Thatcherov ke kontinentlnm socialistm nepatila, a proto po celou dobu, kdy stla v ele britsk vldy, pedstavovala pro tento projekt vnou pekku. Britsk politika svou nepedstranou oddanost svobodnmu svtu, tedy autentick politick pravici, patila k poslednm generacm, kter neommil rajsk plyn aktulnho blahobytu natolik, aby zapomnli na katastrofy prvn a druh svtov vlky, respektive na to, kdo a co bylo jejich pinou. Jasn si uvdomovala neblah smovn kontinentu a byla proto zsadn odprkyn pibliovn Britnie k EU na vt ne jen takticky nezbytnou vzdlenost. I proto trvala na zachovn britsk mny a vech hlavnch znak a pravomoc, kter charakterizuj suvernn stt. Nen proto divu, e j byly ciz i formln projevy rodc se postdemo- kracie, maskujc se ve veejnch projevech politickch elit newspeakem" politick korektnosti, pachovm znakem pslunosti k druhu". A tak zatmco kontinentln Evropa pla sborem sentimentln du na radost ze sjednocen Nmecka a nastvajcho veobecnho sbraten, vyslovila ji zmnn ostr analytick soud o nejvt politick chyb Michaila Gorbaova. Nemusela mt vteck talent, nebyla vak profesionlnm levicovm vizionem", zaslepenm prv mdn chiliastickou teori o konci djin". Bylo j proto jasn, e obnoven Velk Nmecko" se opt po urit dob stane nebezpem pro Evropu. Vdla, e nmeck kontinentln ambice se primrn neodvjely od prorockho vytren Adolfa Hitlera, ale od hlubch a koneckonc srozumitelnch velmocenskch zjm, jejich byl Hitler dobov podmnnm nositelem, kter nmeck ambice nakonec trestuhodn promrhal. Sprvn pedpokldala, e teprve po spojen obou okupanch zn" v pvodn stt se Nmecko stane skutenm motorem evropsk integrace". Formln nadle s Franci, jej historicky zakotven povren hrza z vchodnho souseda teprve ek na svho Freuda, jen ji osvobod z poniujc ambivalentn zvislosti. Margaret Thatcherov proto ji na zatku devadestch let oznaila Evropskou unii, vleenou do rychlho a hlubokho obanskho integranho bezvdom nmeckm motorem ve francouzsk
95

karoserii, politicky nekorektnm termnem tvrt e." A federln orgny evropskho sttu budou za pr let podobn slova sthat stejn tvrd jako teba dnes poprastv", veejnost si u ani nevzpomene, e autorem tto jasnoziv historick reminiscence i sp vzpomnky na budoucnost, byla posledn britsk pre- mirka, u n oznaen pravicov" nebylo mystifikac. Za n svoboda projevu, definin znak demokratickho sttu, nebyla przdnou frz lidskoprvnho typu. Objeven Ameriky za as padku Soustavn mizen svobody projevu je nepochybn jednm z nejnpadnjch pznak chadnouc demokracie. V poslednm desetilet prola tato kdysi elementrn demokratick svoboda tak intenzivnm Pevchovnm lgrem politick korektnosti, e u vlastn ani nevnmme, co ji nahradilo. Intelektulov se naopak pokouej veejnost utvrzovat v pesvden, e jde o soust Dobra. Ji jsem zmnil vroky Petra Uhla na adresu svobody slova v americkm pojet. Uinil tak v lnku, jen m jet nkolik dalch pravd", kter stoj v tto souvislosti za citaci: Liberln pedstava, e za slova by se nemlo trestat, je blud.... Rasismus nen trestn, ani hlsn rasov nadazenosti, pokud se nedje v myslu vyvolat z k lidem njak rasy... Na zkuenosti s nacismem a holocaustem stoj Rada Evropy, EU a cel mezinrodn prvo OSN, naruovan jen postoji USA, vyznvajcmi jin hodnoty." (Petr Uhl, Trestn je tvan, ne rasismus, Prvo, z 2008) Aby bylo jet lpe vidt, jak je to s tou svobodou sloit, vysvtluje v tme denku Ji Frank: esk republika stle postrd nmeck zkon o osvtimsk li, kter umouje rozliit svobodn lidsk nzor od novodob fa- ounsk ideologie, zaloen na zmrnm poprn historickch fakt." V Hospodskch novinch byl ve stejn souvislosti zveejnn lnek Marka Pokornho (Jdou do vzen za rasistick lnky, ty ale na webu vis dl, HN, z 2008), kter je sm sob komentem: Holocaust jc nejvt vmysl a podvod v djinch lidstva. A nemlo by se zapomenout na skutenou historii cikn - zlodj a pivnk od prody. Takto hmal ve svch lncch internetov asopis Posledn generace. ... Okresn soud ... z autorstv tchto text usvdil jednu z vdch osob tuzemsk extrmn pravice Ericha Sedlka. Za propagaci nacismu jej vera poslal na ti roky nepodmnn do vzen. O rok ni, tak nepodmnn trest, si odnesl Libor Budk, kter spolu s nm asopis vydval." Druhou st komente obstarv fakt z jinho msta tch novin, kde nevzruen agenturn zprva informuje o pouze podmnenm ronm trestu pro brutlnho nsilnka - stejn starho (respektive mladho) jako dva zmnn vzni svdom" (terminus technicus pro lidi uvznn za nzory, kter sdlme). Nyn bych ml nejprve rituln prokzat, e jsem slun lovk. Dal bych to najevo tak, e bych si stihl povinn taneek na tma: Snad m nikdo nepodezv ze sympati k onm mladm neonacistm, ale..." a tak dle. Jsem radji ztracen, ale politicky korektn piruetu nevyseknu. Stejn tak odmtm zkoumat, zda opravdu jde o neonacis- ty (ppadn neokomunisty, jako v ppad pravicovou" vldou (!) - nedvno zakzanho Komunistickho svazu mldee), nebo jen o radikln generan protest. Jene o to pece vbec nejde. A nikdy nelo. Voltairovo nepodkroiteln minimum z potk modern demokracie Zsadn s vmi nesouhlasm, ale budu se do krve bt za to, abyste ty sv odporn nesmysly sml veejn kat," je v postdemokracii mrtv. Komutalismus, nebo kapimunismus? Sociln-inenrsk revoluce obvykle nepramen v autentick lidov revolt proti establishmentu (tedy zdola"). Vdy ji uvd do chodu zk skupina elit, odhodlan realizovat svj mocensk projekt. Novum souasn evropsk pliv" protidemokratick revoluce je ovem v tom, e jejm hlavnm inicitorem, organiztorem a ideovm vdcem je - establishment sm! Jde o uniktn revoluci shora, s jejmi nsledky je veejnost - vcemn lhostejn a nevzruen (umrtvovan medilnmi zbavami) - seznamovna jen rmcov, nepesn, mystifikan a postupn. Pomoc sofistikovanch medilnch technologi vytvej revolucioni pedstavu, e ve probh ped oima veejnosti. Pevrat jako zbavn reality show v pmm penosu. Nen to ale tak, e by postdemokracie pichzela jako alternativa k demokratickmu uspodn,
96

jemu by konkurovala, s nm by soutila, kter by chtla vylepit". 0souti nelze ani uvaovat. Dobro je jen jedno a budou ho mt vichni. Nepjemn rozdl proti dob bipolrnho souten kapitalismu s komunismem je v tom, e u ani nen kam utct". O rodcch se demokracich v obrovskch pirozench sttnch tvarech jako je na nebo Rusk federace toho zatm moc nevme. Snad jen to, e jejich demokratick systm rozhodn nebude opisem i klonem" nkdejho evropskho i americkho, ale bude aplikac lidovldy na mstn kulturn a civilizan pomry. Rozhodn vak svoboda, zpotku pinejmenm pokud jde o trh, bude v tchto novch demokracich brzy nesoumiteln vy ne v umrajc demokracii evropsk. Hospodsk i duchovn prosperita - pokud se socialistick projekt EU uskuten tak, jak je plnovn a realizovn - se proto z Evropy na dlouhou dobu vytrat. Z hlediska nkolika generac oban esk republiky je to pmo fatln smla. Euroamerick Zpad se brzy dostane do pozice naeho nkdejho domova - vn neproduktivnho a jednou velkou neeitelnou hospodskou reces za druhou sthanho rje - a my opt tam, kde jsme byli. U jsme mlem stihli zapomenout na regulaci kad oblasti naich ivot a sttn vykoenn lidsk svobodn kreativity, kter tak logicky, bezpen a neodvratn thly lidovou demokracii dlnk, rolnk a pracujc inteligence" ke dnu. Jako lk se vdycky nael jet pevnj kondom regulac a plnovn. Nebyly zato nemravn" platy editel, nebylo bohatch ani strmch socilnch rozdl, vichni jsme byli pkladn chud - krom distributor nedostatkovho zbo i slueb a oligarchie mocenskch elit. Prv tam zamil kapitalismus konvergenc s komunismem. Konvergenc podle temn prognzy G. B. Shawa. Zpad pijal z komunismu jeho neblah geny nedvry v lidskou samostatnost a kreativitu, ve svobodu. Nauil se regulovat, masivn perozdlovat spoleensk bohatstv", vdt lpe ne oban, co oban chce. V cest za socialismem s lidskou tv tak ztratil svou komparativn vhodu proti systmu, jen pokoil: schopnost pizpsoben mncm se podmnkm, racionln volbu podle zjm vtin, pirozenou motivaci uvnit spolenosti, respekt k nerovnosti nadn, odhodln a pracovitosti jednotlivc. Stejn tak poraen socialismus v procesu konvergence pijal od svho soupee neomyln pouze to hor. Dmon ve prostupujc konzumnosti vyplnil mezery, jimi skrze relativn nepohodl a nedostatek prosvtaly paprsky duchovnosti. Ponaje nutnost elementrn fyzick ikovnosti a schopnosti poradit si v bnch ivotnch situacch, a po umleck vkony. Ne nadarmo si v osmdestch letech jist americk spisovatel povzdechl na adresu svch koleg ze sovtskch despoci: to se jim to pe, kdy maj o em! Nerozumli jsme mu, pipadalo nm to peran a nechutn. Dnes je nam Bohumilem Hrabalem Michal Vicwcgh a Miloem Formanem Jan Hebejk. Konvergence podle Shawa byla dokonena. Vslednm produktem tohoto nepirozenho procesu je rodc se stt, kter kondenzuje vtinu imitovanch gen" obou spoleenskch formac. Sociln genetit ineni ale zase neuspj. To je ji dnes zejm. Urit svj pokus o dal experiment s pozemskm rjem ale jen tak lehce nevzdaj. Vdy maj pece v rukou vechny dostupn nstroje a technologie - pedevm mediln. Star idea odnrodnn evropskch stt a jejich propojen v jedin celek m vak soupee, kter sice nen ji tm ani vidt ani slyet, ale existuje. Jsou jm pirozen zjmy. Modern stty nevznikly nhodou. Osvdily se jako pesn sprvn" prostor k demokratickmu prosazovn zjm jednotlivc a skupin v kulturn a historicky definovanm zem. Nic lepho, protoe pirozen vvojov stvoenho", se nevymyslelo, protoe se vymyslet ned. Ze stvoen lidsk podstaty. Zlatomodr vlajky Unie se proto jednoho dne budou muset tak jako tak stetnout s nrodnmi vlajkami Konfederace". Chtj-li federalist vytvoit Spojen stty evropsk, nemli by zapomenout, jakou procedurou se na svt objevili Amerian - a to nelo o nrodn stty s tisciletou tradic. Politick lid v umle vytvoenm stt se teoreticky me stt dmosem" jen prostednictvm bezohledn obansk vlky. Na spolen prolit krvi" me evropsk politick lid nalzt svou identitu. Teprve tehdy budeme primrn Evropany, a teprve sekundrn echy, Holanany i Francouzi, jako je analogicky kad Kaliforan i Texasan pedevm nejprve loajlnm Amerianem.
97

Jsou to mon skliujc, obvm se vak, e zcela realistick vyhldky. Tm h, e pokud dojde k takov sjednocujc obansk vlce", je obtn pedstaviteln, jakou bude mt v technologick epoe podobu. Sotva pjde jen* o bruselsk policejn akce" v neklidnch provincich, jako byla ta moskevsk v eskoslovensk gubernii z roku 1968. Lze pedpokldat nco technologicky nesrovnateln innjho, o em zatm souasn Julesov Verneov nestaili ani nahlas snt. A tak i tak, nen sporu o tom, e dn kotel nrod", jak naposledy ukzala i praxe sovtskho integranho experimentu, nelze petpt donekonena. Je to stejn zkonit a zmteln jako sla, kter psob na tleso ponoen do kapaliny. Je omyl, e se potkem devadestch let komunistick totalitn reim zhroutil a zmizel z povrchu svta. Kolaps komunismu byl jen prvodnm a doplkovm jevem hroutcho se demokratickho svta, jeho byl sovtsk reim v bipolrn epoe nezbytnou soust, a vlastn i pevnm oprnm sloupem. A v ppad zpasu o ivot i vznamnm spojencem. Vedle Ameriky a Britnie vtznou mocnost nad nacistickm opusem na tma konec djin". Ostatn ideu komunismu na nai planetu neexportovali neptelt Venuan. Je velmi pozemsk a thne se celmi djinami. Ani jej posledn verzi neinscenovali sociln romantici. Marxist nebyli a nejsou politicky somnambulni Vytvoili nemravn spravedliv" reim, kter se formln zapsahal demokraci, z n vznikl. Parazitoval na n, zneuval jej terminologii k sociln manipulaci a infikoval jej slab msta pokryteckou deklarativn nabdkou tentokrt ji skuten" Rovnosti, Volnosti a Bratrstv. Bez kapitalistickho protihre nemohl existovat - a demokratickmu svtu komplementrn slouil totalitn soupe jako nezbytn katalyztor k udren povdom o smyslu svobodn existence, obansk identity - a tm ji souasn t motivoval k technologick a hospodsk prosperit. Jen v tomto smyslu jsme byli svdky konce djin. Jen v tomto smyslu skonily i djiny demokracie. Je nezbytn, aby se to ve, v trochu jinm ntru i o jednu otoku na spirle v, v dalch generacch zopakovalo? Nov djiny, z jejich prahu se teprve nejist rozhlme v pe postdemokracie, pichzej v klipovitm kvapku technologickho svta. Pojmy jako svoboda, individualita, nrod i stt v nm ji neexistuj, nebo se rozostuj a k ne- pravdpodobnosti. Nikdo si u nepamatuje, e to ve tady jet pomrn velmi nedvno bylo. Slo snad o vzpomnky na budoucnost"? Pokud sta jen jin barva prapor, aby cel nrody zapomnly, a opt pochodovaly, kam jim ur mediln propagandist, pak nen pomoci a svj dl si zasloume. ijeme prvn roky dokonan konvergence komunismu s kapitalismem. Jak se tomu bude jednou v akademickch uebnicch kat? Komutalismus? Kapimunismus? V kadm ppad to nebude stt za moc. Chladn svt lidskch technologi ve vemonch vznamech toho slova. Svt bez Bo ptomnosti, je je z nj ji dnes vytsnna do oblasti soukromho konka pro krcen volnho asu na ubikacch. Praxe (teorie) konvergence tak dv na otzku Kdo vyhrl druhou svtovou vlku?" nepjemnou odpov: vlka v Evrop dosud zdaleka neskonila. I ta studen" byla jen dal velkou mezinrodn bitvou, v n zdaleka proti sob nestly jen dva antagonistick spoleensk systmy, pehledn oddlen eleznou oponou. Bitevn pole bylo daleko komplikovanj, nebo touha po svobod a sly, kter proti n stoj, existuj za vech spoleenskch uspodn. Mn jen sv mimikry, roztahuj jin maskovac st. V technologick epoe stle dmyslnj, pteltj a psychologicky propracovanj. ekaj ns proto, a chceme nebo ne, dal bitvy tto neltostn vlky, kter za pr let oslav st vro sv promnliv existence. Teprve z historick perspektivy se jednou uke, zda tato stolet vlka" bude pokraovat, nebo ji nco zastav. Budou to bitvy stle mn jednoduch a mn pehledn ne ty dosavadn, v nich bylo soupee i spojence snadnj identifikovat. Teprve v nebezpe vem dojde, jakou katastrofou byl lehkomysln vprodej naeho samostatnho sttu, kter pro ns z dobrch dvod a za nespoitatelnch obt vdy znovu vybojovali nai idealistit pedkov. Nebude tu, a ho budeme nejvc potebovat.
98

S budovatelskmi psnmi na rtech se sthujeme ze starho privtnho rodinnho domku do nablskanho komunlnho bytu" Evropsk unie. M spolenou kuchy, sociln zazen i koupelnu a lonice v nm nelze na noc zamknout. Chtli jsme to, protoe je to dajn racionlnj a bezpenj bydlen. Pouze se v tom ned svobodn t. A nm to jednoho dne dojde a pevldne poznn, e tvrd domovn d komunlnho Dobra je ve skutenosti modern vybaven vzen a e chceme zptky do soukrom oputnho rodinnho domku, v nm jsme si o svch historicky a kulturn podmnnch zjmech rozhodovali sami, bude to daleko obtnj, ne si dnes umme vbec pedstavit. Mon je nm toto optovn fatln zabloudn souzeno i proto, e naposledy jsme svobodu ztratili pli lehkomysln a nabyli ji zase pli snadno. Mon i proto ns spravedliv ekaj nelehk asy. Mon ale, e to tak bylo vdycky, protoe v nikdy nekoncm zpase o svobodu, o nejcennj z lidskch statk, to ani jinak bt neme.

99

100

101