Däniken, Erich - Vesmírné Lety Ve Starověku

<html><head><title>Däniken, Erich - Vesmírné lety ve starov&#
283;ku.txt</title><style type="text/css">ol{margin:0;padding:0}p{margin:0}.c3{li
ne-height:1.15;text-indent:0pt;direction:ltr;padding-bottom:10.0pt}.c0{color:#00
0000;font-size:11pt;font-family:Courier New}.c1{line-height:1.0;text-indent:0pt;
direction:ltr}.c2{background-color:#ffffff}</style></head><body class="c2">Erich von D�niken VESM�RN&#6553
3; LETY 
VE STAROV�KU&n
bsp;Po stop�ch v�emohouc
�ch P�edmluva<sp
an class="c0"> Ve
sv�ch dosavadn�ch jednadvaceti knih�ch jsem se zab�
val mimozem��any, on�mi tajupln�mi E.T., kte�
� na�i starou dobrou Zemi nav�t�vili u� p&#65
533;ed tis�cilet�mi. J� v�m, �e se m�e
me p��t skoro o v�em, o mo�nosti �i nemo&#655
33;nosti vesm�rn�ch let� v�dalek� minulosti s
tejn� jako o v�kladu archeologick�ch n�lez�.
Jenom o jedn� v�ci se p��t nem�eme: o existen
ci Svat�ch spis�. Na t�chto spisech je pozoruhodn�,
�e mnoho z�nich je seps�no v�prvn� osob&#6553
3;, tedy o�it�mi sv�dky. A to n�s p�iv&#65533
;d� do �zk�ch. Mohli bychom zaujmout n�zor, �
e autory t�chto svat�ch spis� byli kazatel�, t&#6553
3;eba i blouznivci sv� doby. Vypov�daj� v�ak o tom,
�e k�nim promlouvali jac�si "u�enci z�ob
lak" nebo v Ich-form� l�� z�itky, kter&
#65533; pro�ili prost�ednictv�m t�chto nebesk&#65533
;ch u�enc�. To m� b�t pouh� fantazie? Dost! odporuje v��c�. Texty nejsou vymy�le
n�, auto�i to v�echno pro�ili. Ale kdo to tedy k&#65
533;nim promlouval? Kdo se zjevoval v�d�mu, v�ohni a s&#655
33;hlukem? S�koly, k��dly, disky? P�n B&#65
533;h - kdo jin�! odpov� v��c�. J&#65
533; s�m jsem siln� v��c� �lov
�k. J� v�m, �e existuje �asn� tv&#6553
3;r�� s�la, duch Bo��. Dokonce pat�&#6
5533;m k�t�m, kte�� se je�t� ka&#65533
;d� den modl�. Ale ten B�h, kter�ho m�m na my
sli, ten nem� zapot�eb�, aby se proh�n�l v&#6
5533;n�jak�m vozidle, kter� �oud�, stoup&#655
33;, kles�, p�chne, kter� m� kola s�disky a j
e�t� h�mot�c� k��dla. Kdy&#6553
3; to tedy nebyl P�n B�h, kter� promlouval k�na&#655
33;im p�edk�m - kdo n�m je�t� zb�v&#65
533;? <s
pan class="c0">V�tomto svazku jsem modern� a srozumiteln� v
ylo�il dva d�kazy ze Star�ho z�kona. P�&#6553
3;l bych si, aby moji �ten��i byli jako j�: v&#65533
;��c�, ale ne lehkomysln�. Erich von D&#655
33;niken 1. kapitola </s
pan>Duchov� z�krabice od panenk
y Pov�sti Indi�n� Hopi - Bohov� ve tvaru pa
nenky - Pohlednice z�doby kamenn� - Nejstar�� univer
zita stoj� v�pralese - Katchinov� na peru�nsk&#65533
;ch koberc�ch - Jumbojet p�ed tis�cilet�mi - U&#6553
3;itel z� vesm�ru - �ivly nehovo�� - Antick&#
65533; odpalovac� rampa v�d�ungli - Kovov� slitiny I
ndi�n� - Dv� kuriozity z�hl�ny Pov&#
65533;sti Indi�n� kmene Hopi rozli�uj� d�jiny
na �ty�i sv�tov� obdob�, z�nich&#6553
3; na�e doba je to �tvrt�. P�ed mnoha tis�cil
et�mi �ili p�edkov� Hopi� v�tichomo&#6
5533;sk� oblasti na pevnin�, kterou naz�vali Kasskara. Tenk
r�t vypukla v�lka s�obyvateli jin� ��s
ti Zem�. Pevnina Kasskara se rozpadla na kusy, p��valy mo&#
65533;e ji zaplavily a pravlast Hopi� se potopila. Nad vodou z�sta
ly jenom ty nejvy�� body: n�kter� z�n
yn�j��ch tichomo�sk�ch ostrov�. Tak to
vypr�v� B�l� medv�d, dnes devades�til
et� p��slu�n�k kmene Hopi. Kdy&#6553
3; byla Kasskara zni�ena, objevili se katchinov�, "vysoce uct
�van� v�ev�dov�". Katchinov� byli
tvorov� z�dalek� planety s�nevysloviteln�m j
m�nem "Toonaotekha". Hopiov� tvrdili, �e "v&
#65533;ev�dov�" od t� doby nav�t�vovali
Zemi v�r�zn�ch �asov�ch odstupech.
 K
atchinov� byli r�zn�ch druh�: n�kte�&#
65533; byli v�robci, jin� zas u�itel� nebo ochr&#655
33;nci z�kon�. A mezi u�iteli byli rovn� odborn&#655
33;ci r�zn�ch obor�. Tak nap��klad gynekolog
pom�hal �en�m p�i porodu, astronom vysv�tlova
l lidem z�konitosti hv�zdn� oblohy a metalurg u�il p
ozem��any z�sk�vat a zpracov�vat kovy.
 Dodnes ztv�r�uj� Hopiov� sv� u�itel
e, katchiny r�zn�ch druh�, v�podob� panenek.
Jak mi vypr�v�l B�l� medv�d, d�vody js
ou dva: zaprv� proto, abychom se my lid� nechovali namy�len
� a arogantn� a abychom nev��ili, �e jsme ti
nejv�t�� a �e jsme v�echno objevili sami, a z
adruh� proto, abychom si st�le p�ipom�nali n�
vrat katchin�... A oni se vr�t�.<s
pan class="c0"> Dne�n&#655
33; panenky pr� zobrazuj� tehdej�� skute�n&#6
5533; katchiny. ��dn� panenka se p�esn� nepod
ob� t� druh�, proto�e i p�vodn� katchm
ov� m�li r�zn� vlastnosti. Panenky nesou r�zn
� symboly, maj� r�zn� barvy, p�ilby a masky -
stejn� jako opravdov� katchinov� p�ed tis�ci
let�mi, u�itel� z�planety Toonaotekha. V&#6
5533;dne�n� rezervaci Hopi� v�Arizon�, pobl&#
65533; hopijsk� vesnice Oraibi, le�� skaln� kotlina,
nep��stupn� n�v�t�vn�k�
m. Jej� st�ny jsou kolem dokola posety skaln�mi rytinami, z
van�mi petroglyfy. Je jich mnoho tis�c. Rytiny zobrazuj� d&
#65533;jiny Hopi�, ale tak, �e to nikterak nezapad� do na&#
65533;ich sou�asn�ch v�domost�. Star&#65533
; Hopi B�l� Medv�d l��il, jak katchinov&#6553
3; pom�hali jeho n�rodu, kdy� se mu rozpadla pevnina. &quot
;L�taj�c� �t�ty", nebesk� vozidla
katchin�, dopravovaly p�edky Hopi� z�oblasti nebezp
e�� a v��etn�ch vln�ch je vysazovaly n
a pob�e�� dne�n� Ji�n� Ameriky.
Tyhle l�taj�c� �t�ty pr� vypadaly jak
o rozp�len� d�n�. P��chodem d
o Ji�n� Ameriky za�aly nov� d�jiny Hopi&#6553
3;. Indi�ni se rychle mno�ili a p�vodn� n�rod
Hopi se roz�t�pil na r�zn� kmeny. N�kolik mn
ohatis�cov�ch skupin putovalo na sever, mezi nimi tak� kmen
y Medv�d� a Kojot�. Ve velk�m n�rod� H
opi se vytvo�ila nov� seskupen�, kter� se usadila ve
velehor�ch Ji�n� Ameriky a pozd�ji i ve st�e
doamerick�ch les�ch.&nbs
p;Byli to p�edkov� Ink&#
65533; v�Peru i May� ve St�edn� Americe. V&
#65533;dne�n�m Yucatanu zalo�ili r�zn� m&#655
33;sta, mezi nimi maysk� m�sto Tikal a st�edisko Hopi&#6553
3; Palatquapi, na kter� ��dn� Hopi nikdy nezapomene
- bez ohledu na to, ke kter�mu klanu n�le��. Palatqu
api toti� zanechalo hlubok� stopy v�pam�ti n�
roda. Byla zde t��podla�n� budova, kter� slou
�ila v�hradn� vyu�ov�n�. V�p&#6
5533;�zem� se mlad� Indi�ni u�ili d�ji
ny sv�ho n�roda, v�prvn�m pat�e pozn�v
ali p��rodn� v�dy a ve druh�m pat�e se
seznamovali s�matematikou a astronomi�. U�itel� byl
i katchinov�. V�Palatquapi �ili p�edkov&#65
533; Hopi� ��astn� po tis�cilet�, a&#6
5533; je nakonec popula�n� exploze donutila hledat st�le vz
d�len�j�� s�dli�t�. T�m
se oslabily vztahy s�centrem. Tak� katchinov� tenkr�
t opustili Palatquapi a vr�tili se do sv�ho domovsk�ho sv&#
65533;ta. V�n�sleduj�c�ch tis�cilet&
#65533;ch do�lo ke stra�liv�m bratrovra�edn�m
boj�m. Znep��telen� kmeny sice respektovaly chr&#65
533;my a pyramidy star�ch boh�, ale posv�tn� ob&#655
33;ady ztr�cely ��m d�l t�m v�c svou t
radi�n� formu. </sp
an>Tak zpustlo hlavn� m�sto kme
ne Luka��, maysk� m�sto Tikal. A vypr�zdnily
se ulice a chr�my Palatquapi, kter� dnes naz�v�me Pa
lenque. 
Takto podan� historie Indi�n� kmene Hopi o
dporuje na�im dosavadn�m v�deck�m n�zor&#6553
3;m, podle kter�ch byla Ji�n� Amerika os�dlena od se
veru k�jihu. Av�ak minulost tohoto n�roda, jeho putov&#6553
3;n� a bloud�n�, boje a rozkoly nov� vznikaj�
c�ch skupin s�hlavn�m kmenen - to je zachyceno ve skal&#655
33;ch. Nepom�jej�c� skaln� obrazy Hopi� jsou
pro toho, kdo v�nich um� ��st, jako otev�en&#
65533; kniha d�jin. Ale b�l� mu� si se �kr&#6
5533;banci na skaln�ch st�n�ch nev�d�l rady.
D�jin�m Hopi� v�bec nev��, pro
to�e stejn� v� v�echno l�p. �
e v�datov�n� St�edn� Ameriky asi n�co
nesouhlas�, dokl�daj� nov� n�lezy maysk&#6553
3;ho badatele Normana Hammonda. V�Yucatanu objevil keramiku, kter�
by se musela datovat a� do roku 2600 p�ed Kristem. To je tedy o j
eden a p�l tis�cilet� v�c, ne� p�ipou&
#65533;t� dosavadn� sch�ma. Zobrazov�n&#655
33; katchin� Indi�ny kmene Hopi je toto�n� se zobraz
en�m na tkan�ch v�robc�ch p�edinck�ch
kmen�. V�oblasti dne�n�ho peru�nsk�ho
m�ste�ka Paracas �ilo p�ed dv�ma tis�c
i lety obyvatelstvo, kter� bylo proslul� sv�m tkalcovsk&#65
533;m um�n�m. Jejich motivy na l�tk�ch a koberc&#655
33;ch v�ak nezobrazuj� nic jin�ho, ne� postavy katch
in�. Ji� tenkr�t, v�dob� p�ed
k�es�ansk�, nosili n��eln�ci a kn&#655
33;zi p�i ob�adech n�dhern� barevn� p�
ehozy ze tkan�ch l�tek. Na�ly se hroby, ve kter�ch b
yly mrtvoly, zabalen� v�takov�ch l�tk�ch. Mot
ivy by mohly poch�zet od Hopi�, kte�� dnes �i
j� n�kolik tis�c kilometr� severn�ji.<
">Samotn� historky Hopi� o tom, �e je jejich nebe�t&
#65533; u�itel� p�epravili p�es vodu v�obrovs
k�ch l�taj�c�ch stroj�ch, nach�zej&#65
533; odraz ve staroindick�ch textech Kathasaritsagar. Tam se mluv�
o vzdu�n�m vozidle, kter� "nikdy nemuselo tankovat.&q
uot; Toto vozidlo pr� dopravilo mnoho lid� do vzd�len&#6553
3; zem� na druh� stran� mo�e. Zar�ej
�c� p��buznost s�pov�stmi Hopi�
o katchinech jsem na�el na horn� Amazonce u Indi�n�
kmene Kayapos. Tento indi�nsk� kmen po��d� k
a�doro�n� slavnost, p�i kter� uct�v&#6
5533; sv�ho nebesk�ho u�itele. Ne� v�ak za&#6
5533;nou ob�ady, mus� se upl�st oble�en� toho
to mimozemsk�ho n�v�t�vn�ka. Mu�i a &#
65533;eny kmene Kayapos k�tomu pou��vaj� �iro
k� p�sy l�� a spl�taj� z&#6553
3;nich neohraban� od�v. Ten je zcela uzav�en�, nem&#
65533; ��dn� otvory pro o�i, nos nebo �sta. P
r�v� tak, ��kaj� Indi�ni Kayapos, vypa
dal jejich nebesk� u�itel. M�l jm�no Bep Kororoti a
tady je jeho p��b�h: Jednoho dne vypukl V�p
oho�� Pukato-Ti hrozn� hluk a potom sestoupil Bep-Kororoti.
Byl od�n do sv�ho ritu�ln�ho roucha, kter� h
o zakr�valo od hlavy a� k�pat�. V�ruce dr&#65
533;el "kop", bleskovou zbra�. Vesni�an� uprchli
ve strachu do d�ungle, mu�i se sna�ili chr�nit &#655
33;eny a d�ti a n�kte�� dokonce cht�li proti
vet�elci bojovat. Ale poka�d�, kdy� se sv�mi
zbran�mi dotkli obleku Bepa-Kororotiho, zhroutili se. Tvor, kter�
p�i�el z�vesm�ru, se musel sm�t zranitelnosti
t�ch, kte�� mu kladli odpor. Aby jim dok�zal svou s
�lu, pozvedl svou bleskovou zbra�, nam��il ji na str
om a na k�men - a zni�il oboj�.<sp
an class="c0"> Zavl�dl nes
m�rn� zmatek, ale nakonec se ti nejodv�n�j�&#
65533; bojovn�ci kmene s�p��tomnost� Bepa-Kor
orotiho sm��ili. Ten v�echny p�evy�oval chytr
ost� a proto mu v�ichni za�ali d�v��ov
at. P�im�l mu�e postavit "mu�sk� d&#6553
3;m", jak� dnes stoj� ve v�ech vesnic�ch kmene
Kayapos. Tento d�m ve skute�nosti slou�il jako �kola
a u�itelem byl Bep-Kororoti. T�m�� p�esn&#65
533; tot� vypr�v�j� Indi�ni Hopi o sv�
ch katchinech a tot� obsahuj� i staroindick� pov�sti
. Indi�ni Kayapos ��kaj�, �e za mnoh
� vd�� sv�mu u�iteli z�vesm&#6
5533;ru. Vylep�il jejich zbran� a uk�zal jim, jak stav&#655
33;t bezpe�n�j�� domy a jak chr�nit domy p&#6
5533;ed bleskem Ob�as se stalo, �e mlad�ci ne&#655
33;li do �koly. Tehdy si Bep-Kororoti obl�kl sv�j oblek a i
hned ty rebelanty na�el. Nikdo z�nich se nevzmohl na odpor, proto&
#65533;e on m�l schopnost ka�d�ho ochromit. P�i lovu
pr� Bep-Kororoti usmrcoval zv��, ani� by ji poranil
, a ko�ist v�dy p�enech�val Indi�n�m,
proto�e on s�m �il bez potravy. Jednoho dne pr� Bep-
Kororoti zmizel, ale najednou se zase objevil. P�itom spustil stra&#65533
;n� krav�l, k�i�el a zu�il; nazna�oval
, �e postr�d� n�jak� sv�j p�edm
�t. Ale Indi�ni nech�pali, co maj� hledat. Kdy&#6553
3; se k�n�mu mu�i cht�li p�ibl�it, nep
ou�il svoji zbra�, ale jeho t�lo se chv�lo a kdo se
ho dotkl, upadl do bezv�dom�. Nakonec se u�itel z�ve
sm�ru rozlou�il, ale n�kte�� bojovn�ci
se za n�m pl�ili a sledovali ho a� na h�eben hor. P
otom se stalo n�co tak stra�n�ho, �e v�ichni
on�m�li. Svoj� bleskovou zbran� zni�il stromy
a hou�tiny a vytvo�il m�tinu. Potom najednou vznikl v&#655
33;oblac�ch mohutn� hluk, kter� ot��sl cel&#6
5533;m krajem. N�co jako d�m sestoupilo na zem a Bep-Kororoti v&#6
5533;tom zmizel. V�oblac�ch jako by pl�l ohe�, dol&#
65533; se valil kou� a mohutn� h�m�lo. Rozechv&#6553
3;la se zem�, stromy a k�oviny byly vyrv�ny ze zem�
a byly zni�eny v�echny divok� plody. Trvalo dlouho, ne&#655
33; se lesn� zv�� zase odv�ila se na toto m�s
to vr�tit. Poka�d�, kdy� vypr�v&#655
33;m tento m�tus Indi�n� Kayapos, tvrd� mi teologov&
#65533;, etnologov� a psychologov�, �e jde o typick�
projev p��rodn�ho n�bo�enstv�. Indi&#
65533;ni se prost� b�li blesku a hromu, mo�n� byli s
v�dky v�buchu vulk�nu nebo za�ili zem�t&#6553
3;esen�. N�kdy se zlob�m na na�i pohodlnost
v�my�len�, zejm�na kdy� vykap�v&#6553
3; z�vysok�ch �kol. J� toti� nem�m nic
proti p��rodn�m n�bo�enstv�m a v&#655
33;m, jak vznikaj�. Je mi jasn�, �e primitivn� lid&#
65533;, neobezn�men� s�technologi� p��
rodn�ch �kaz�, z�nich n�kdy m�li strac
h, �e nech�pali souvislost mezi bleskem a hromem a �e se pr
oto pokou�eli zdivo�el� �ivly uklidnit ob�ady
, modlitbami nebo dokonce ob�mi. Tak vznikaj� p��rod
n� n�bo�enstv�. Ale v�tom to p&#6553
3;ece netkv�. Proto�e odkdy p��rodn� jevy hov
o��? Odkdy blesk nebo hrom pou�uje n�jak� n&#
65533;rody? Za��dilo u� n�kdy n�jak� z
em�t�esen� d�m pro mu�e nebo vylep�il
n�jak� v�buch vulk�nu zbran� domorodc�
? Kdy� vysv�tluji antick� postavi�ky boh� jin
ak, ne� jak zn� ofici�ln� n�zor, m�e s
e moj� definici ka�d� beze v�eho vysm�t. Nikd
o se na to nemus� d�vat m�ma o�ima. Ale v�p&#
65533;�pad� Indi�n� Kayapos a Hopi v�erej&#65
533;� zp�sob uva�ov�n� nesouhlas�, pro
to�e tyhle kmeny je�t� �ij� - budi� bo
h�m pod�kov�no! K�Indi�n�m kmene Kayap
os m�ete zalet�t a zeptat se jich, co ten zvl�tn� sl
am�n� pan�k p�edstavuje. M�ete je nafilmovat,
jako jsme to ud�lali my, a jejich pov�sti si m�ete nahr&#6
5533;t na magnetofonovou p�sku. Tady se nezab�v�me figurkam
i z�archeologick�ch n�lez�, tady to nen� ot&#
65533;zka interpretace. Tot� plat� pro Indi�ny kme
ne Hopi a jejich katchiny. Panenky existuj� a ka�doro�n&#65
533; vznikaj� nov�, jako n�zorn� argumenty pro lidi
s�omezen�m ch�p�n�m. Na�e sou�a
sn� v�domosti o sv�t� nemohou b�t posledn&#65
533;m v�k�ikem moudrosti. P��li� mnoho v&#655
33;c� a vz�jemn�ch vztah� kolem cel� zem&#655
33;koule to nazna�uje, p��li� mnoho m�t&#6553
3; a pov�st�, ale i cel�ch star�ch n�bo&#6553
3;enstv� hovo�� o u�itel�ch z�vesm&#65
533;ru: o t�ch v�emohouc�ch, kte�� mlad&#6553
3;mu lidstvu poskytli trochu pomoci v�jeho v�voji. Ostatn
� Ji�n� Amerika nab�z� je�t� mn
oho takov�ch archeologick�ch o��k� k�r
ozlousknut�. P�t hodin j�zdy autem ze Santa Cruz v�B
ol�vii se u vesni�ky Samaipata vyp�n� hora El Fuerte
. Jej� n�zev vlastn� znamen� pevnost nebo hrad, nic
takov�ho v�ak �iroko daleko nen� vid�t. Pojme
nov�n� vzniklo v�na�� dob�.
 J
�zda k�vrcholu vy�aduje zna�nou �of�rs
kou dovednost - pokud se v�bec d� nahoru vyjet. V�t�
inou je toti� �t�rkov� cesta �ast�mi l
ij�ky p�eru�ena. Je horko, vlhko, v�echno se lep&#65
533; a samoz�ejm� se v�ude roj� mra�na kom&#6
5533;r�, t�ch v�udyp��tomn�ch a nevyhl
aditeln�ch tr�znitel�. Na �pat� hors
k�ho vrcholku to u� d�l nejde. Na posledn�ch n&#6553
3;kolik stovek metr� se ov��me fotoapar�ty a nam&#65
533;hav� klop�t�me k�vrcholku. Tady se �iroko
daleko ��dn� Indi�n neuk�e, proto�e s
e tu uhn�zdily cel� kolonie had�. Samotn� &
#65533;pi�ka hory vypad� jako lidskou rukou vytvo�en&#65533
; pyramida. Zdola nahoru vedou dv� soub�n�, t�icet o
sm centimetr� �irok� a dvacet sedm metr� dlouh&#6553
3; r�hy. Vnucuje se obraz rampy, nam��en� proti nebi
. Vpravo a vlevo od um�le vytvo�en�ch r�h se shora d
ol� t�hnou klikat� ��ry, tvo��c
� pravideln� ornament.&n
bsp;Na horn�m konci, na nejvy&#
65533;��m bod� hory, navazuj� soub�n�
r�hy na okrouhlou plo�inu, vytesanou ve sk�le. Po obvod&#65
533; kruhu jsou do sk�ly vytes�ny obd�ln�ky a troj&#
65533;heln�ky, kter� vypadaj� jako seda�ky. Aby mohl
a b�t tato plo�ina vytvo�ena, musel b�t vrcholek hor
y um�le zplo�t�n.
Cel� tento komplex si vel
mi dob�e dovedeme p�edstavit jako katapultovac� za�&
#65533;zen�. Na doln�m konci r�h mohl b�t postaven j
ak�si v�tro�, kter� se mohl pohybovat po kolej&#6553
3;ch, um�st�n�ch v�r�h�ch. Naho&#65533
;e na okrouhl� plo�in� mohl b�t namot�n gumov
� p�s, kter� vedl dol� a byl p�ipevn�n
k�letounu. Ani pro n�rod z�doby p�ed Inky
nemuselo b�t obt�n� zhotovit nap�nac� za&#655
33;�zen�. P�edstavme si n�sleduj�c� sc
�n��: na doln�m konci dr�hy je p�iprav
en v�tro�. Od letounu vede st�edem r�hy gumov&#65533
; p�s nahoru, siln� pa�e jej nap�naj� a ov&#6
5533;jej� kolem okrouhl� plo�iny. Jeliko� tah je st&
#65533;le siln�j��, zapou�t�j� se do v
ytesan�ch obd�ln�k� a troj�heln�k&#655
33; siln� tr�my. Na povel se uvolnil nap�nac� mechan
ismus a v�tro� (nebo drak, chcete-li) vystartoval k�nebi. P
odobn�m zp�sobem startuj� n�kdy v�tron&#65533
; i dnes. Ano - a gumu znaly jihoamerick� i st�edoamerick�
n�rody d�vno p�ed Evropany! A je tam je�t&#
65533; n�co. Za okrouhlou plo�inou na zplo�t�l&#6553
3;m vrcholku najdeme r�zn� r�hy a tun�lky, kter&#655
33; vedou do r�zn�ch n�dr��. A v�ude k
olem jsou do sk�ly vytes�ny z�hadn� vitr�ny,
�tverce a seda�ky.
U�enci se dohaduj� o v&#
65533;znamu El Fuerte. Hovo�� se o kultovn�m st�nku
Ink�, o kultu p�edk�, o vrtochu kn�ete nebo bl&#6553
3;zna, nebo dokonce o vojensk� pevnosti. To posledn� je skute&#655
33;n� hloup� v�klad, proto�e tady naho�e neby
lo co br�nit: hora se ty�� jako um�l� pyramid
a a je ze v�ech stran voln� p��stupn�.
0">Zn�m� amerikanista Dr. Hermann Trimborn se v�ak domn&#65
533;val, �e cel� komplex "je jedine�n� v&#65533
;tvor, nesrovnateln� se ��dnou jinou z��cenin
ou". A p�ece maj� n�dr�e a r�hy
u Samaipaty dvojn�ka. Nach�z� se v�kolumbijsk&#6553
3;m San Agust�nu, vzd�len�m asi hodinu j�zdy autem o
d m�ste�ka Pitalito. Tam mezi dolmeny, menhiry a podzemn�mi
chr�my stoj� v�krajin� �eredn� sochy
boh�, se kter�mi si nikdo nev� rady. A pak je tu j
e�t� tak zvan� "pramen myt� nohou", tak&#6
5533; dvojn�k Samaipaty. Na plo�e asi t�i sta &#65
533;tvere�n�ch metr� je zplo�t�l� nahn
�dl� sk�la protk�na slo�itou s�t&#6553
3; ru�n� vytesan�ch kan�l� r�zn&#65533
; ��ky. Jsou tu �zk� r�hy, kter&#6553
3; se ve skalisku krout� jako hadi, a systematicky vyhlouben� men&
#65533;� nebo v�t�� n�dr�e a okrouhl&#
65533; plo�iny. Ve sk�le a na okraji n�dr�� s
e vinou reli�fy s�motivy veverek, salamandr� a zv�&#
65533;at podobn�ch opic�m. Archeology nenapadlo lep&#6553
3;� vysv�tlen� pro tento komplex, ne� jak�si
pochybn� kult myt� nohou a sm�v�n� krve. Mn&#
65533; v�ak ob� za��zen�, jak na ho�e
El Fuerte v�Bol�vii, tak u San Agust�nu v�Kolumbii,
p�ipadaj� nejsp� jako �isti�ky kov�. R
oztaven� kov p�et�kal z�jedn� n�dr&#65
533;e do druh�, t�k� ��sti klesaly ke dnu, le
hk� se odplavovaly d�l, a ne�istoty a strusky se zachycoval
y ve filtrech okrouhl�ch plo�in a hadovit�ch r�h.</s
pan> Je v�eobecn� zn�mo, �e Inkov� a n&#655
33;rody p�ed nimi m�li p��mo neuv��ite
ln� znalosti o zpracov�n� kov� - o tav�c&#655
33;ch metod�ch, technice lit�, legov�n� kov�
a vytv��en� slitin. Pokovov�n� dovedli k&#655
33;takov� dokonalosti, �e vyr�b�li p�edm&#655
33;ty, kter� vypadaly jako z�masivn�ho zlata, ve skute&#655
33;nosti v�ak byly jen pota�eny tenkou mikrovrstvou zlata.<
">O ho�e El Fuerte a o r�h�ch a velik� okrouhl&#6553
3; plo�in� na jej�m vrcholku vypr�v� jen jedi
n� m�stn� legenda: odtud vystupovali bohov� do nebe.
 Indi�ni snad cht�li bohy napodobit. Proto zhotovovali mo
dely podobn� letadl�m a v�metalurgick� d�ln&#
65533; (v r�h�ch a n�dr��ch na zplo�t&
#65533;l�m vrcholku hory) je pokr�vali velice tenkou vrstvou zlata
. P�i velk�ch slavnostech pak katapultovali sv� pozlacen&#6
5533; letadla vzh�ru k�nebi, aby boh�m zaslali pozemsk&#655
33; pozdravy. Komu se ta my�lenka zd� d�vno p&#655
33;ekonan�, mus� si uv�domit, �e pr�v�
panovn�ci Ink� sami sebe ozna�ovali jako "syny Slunce
". V��ili, pr�v� tak jako fara�nov&#6553
3; v�dalek�m Egypt�, �e jsou p��m&#655
33; potomci bytost� z�vesm�ru.<spa
n class="c0"> Je zaj�mav&#
65533;, �e pr�v� v�Egypt� a v�Kolumbii
byly nalezeny modely letadel ze star�ch dob.<sp
an class="c0"> Egyptsk� mo
del byl nalezen v�roce 1898 v�jednom hrob� u Sakkary. S&#65
533;��slem 6347 byl p�edm�t vystaven pln�ch p
ades�t let ve sklen�n� vitr�n� v�Egypt
sk�m muzeu v�K�hi�e, a to jako model pt�ka. T
eprve v�roce 1969 vyndali tohoto zvl�tn�ho pt�ka z&#
65533;hn�zda. Na rozd�l od ostatn�ch obyvatel vzduchu m&#65
533;lo ��slo 6347 nejen rovn� k��dla, ale i v
�kovou ocasn� ploutev. Vespod byly vyryty hierogly�y, kter&
#65533; v�p�ekladu zn�j�: Dar Amon�v.<
">Amon byl "P�n v�nku". Model letadla nen&#6553
3; v�sou�asn� dob� v�Egyptsk�m muzeu v
ystaven, proto�e ho restauruj�. Model v�� t�i
cet dev�t gram�, rozp�t� k��del je osm
n�ct centimetr�, celkov� d�lka �trn�ct
centimetr�. Nos letadla, konce k��del a tak� cel&#6
5533; t�lo jsou aerodynamicky tvarovan�. Ve Zlat�m
muzeu v�Bogot� v�Kolumbii lze vid�t cel� let
ky pozlacen�ch model� letadel. Byly za�azeny jako hmyz, a&#
65533;koliv o n�jak�m takov�m kultu neexistuje nikde v&#655
33;cel� Ji�n� Americe ��dn� zm�
nka. Modely v�ak n�jak�mu kultu slou�it musely, jina
k by nepochybn� nebyly pota�eny drah�m zlatem. Dup
lik�t takov�ho modelu ze Zlat�ho muzea v�Bogot&#6553
3; slou�� dnes jako logo Ancient Astronaut Society, co� je
mezin�rodn� sdru�en�, kter� se zab�v&#
65533; stopami v�emohouc�ch. Pokud byste se cht�li dozv&#65
533;d�t v�c o t�to ve�ejn� prosp�n&#65
533; spole�nosti, napi�te mi, po�lu v�m prospekt zda
rma (adresa AAS je na konci knihy).&nb
sp;A kdy� u� jsem u l&#6
5533;t�n� a u star�ch technologi�, necht�l by
ch v�m zatajit jednu velmi zvl�tn� v�zu. Poch&#65533
;z� ze Salvadoru a p�i��t� se May�m. R
ozpozn�v�me na n� postavu le��c� na b&
#65533;i�e s�nohama pokr�en�ma vzh�ru. Postav
a m� kolem b�icha velice �irok� p�s a na z&#6
5533;dech m� p�ipevn�no n�co, co p�ipom&#6553
3;n� radioloka�n� za��zen�.
 Z
�mnoha p��klad� z�cel�ho sv�ta
v�m, �e na�i p�edkov� �patn� ch
�pali modern� technologie a mizern� je napodobovali. &#6553
3;lov�k je ve sv�m fanatismu a omylech neukojiteln�. Stavit
el� rampy u Samaipaty mo�n� katapultovali lidi do oblak v&#
65533;bl�hov� nad�ji, �e bohov� p�ijmo
u tyto �iv� st�ely. Nebo t�eba ob�tovali zaja
tce, kter� vys�lali vst��c Bohu Slunce. A j
e�t� jedna my�lenka m� v�souvislosti s&#65533
;okrouhlou plo�inou na zplo�t�l�m vrcholku hory napa
d�. Hlin�n� tal�� z�Guatemaly
slou�� jako par�dn� p��klad, jak lze
jeden p�edm�t posuzovat ze dvou zorn�ch �hl�.
Archeolog vid� jen "zdoben� hlin�n� tal&#65533
;�". Kdy� v�ak zakryjeme vnit�n� kruh s&
#65533;indi�nskou hlavou, zbyde elektrick� aparatura. Je vid&#6553
3;t v�e pot�ebn� k�provozu: m�d�n&#655
33; vinut�, uhl�ky, kotva, p��vod a v�vod ele
ktrick�ho veden�. Obli�ej Indi�na snad pat�il
odborn�kovi, kter� aparaturu obsluhoval.
 2. kapitola</sp
an> Sfingy a k��enci&n
bsp;Newgrange star�� ne&
#65533; Stonehenge - Orloj z�doby kamenn� - Kdo byli pl�nov
a�i? - Sfinga rodu mu�sk�ho, �ensk�ho, st&#65
533;edn�ho - Manetho a k��enci - Nejv�t�&#655
33; sarkof�gy sv�ta - Kdo stvo�il posv�tn� b&
#65533;ky? - Podzemn� v�zen� pro obludy - Kdo m� o&#
65533;i, ten vid�! 
Jednapades�t kilometr� severoz&
#65533;padn� od irsk�ho hlavn�ho m�sta Dublinu nebo
patn�ct kilometr� z�padn� od m�ste�ka
Drogheda, ve venkovsk�m, ��avnat� zelen�m hra
bstv� Meath le�� obrovsk� dolmen jm�nem Newgr
ange. Dolmeny se ozna�uj� t� jako kamenn� stoly nebo
jako n�hrobn� kameny, a�koliv jen v�m�lokter
�ch se hroby skute�n� na�ly. Alespo� v&#65533
;Newgrange se na denn�m sv�tle objevilo jen p�r kosti&#6553
3;ek. ��dn� sarkof�g, ��dn� zla
to, ��dn� �perky. Nev�znamn� objev? Ne
, brzo se z�n�j vyklube senzace. Dolmen v�Newgrang
e m� pr�m�r devades�t p�t metr� a v&#6
5533;ku patn�ct metr�; celkem je tu postaveno 400 monolit�.
D��ve ne� mohli stavitel� v�dob� kame
nn� dolmen postavit, museli odkopat a pe�liv� srovnat kopec
. To nebylo jednoduch�, proto�e z�astronomick�ch d&#
65533;vod� dolmen nestoj� na vodorovn�m podkladu - povrch j
e lehce naklon�n�. Po p�edb�n� �prav&#
65533; ter�nu stavitel� vybudovali �ty�iadvacet metr
� dlouhou chodbu, kterou po obou stran�ch vybavili monolity. Potom
do zadn� ��sti chodby um�stili kultovn� kame
ny se zvl�tn�mi rytinami a z��dili pseudohrobku - ro
zum� se z�monolit�. Na n� vr�ili dal�&
#65533; monolity, st�le v�, a� vznikla jak�si klenba
class="c0">Tato klenba je �asn� prehistonck� d�lo. O
dborn�ci ji ozna�uj� jako "fale�nou klenbu&quot
;, proto�e monolity se navr�ovaly tak, �e vespod byly t&#65
533;k� kusy a na nich st�le leh��. Tak vznikla st&#6
5533;le se zu�uj�c� �estihrann� �achta
, vysok� �est metr�. Naho�e kom�n uzav&#65533
;eli koncovou deskou, kter� se v�p��pad� pot&
#65533;eby dala odsunout. 
Nakonec piln� stavitel� navozil
i tuny hl�ny a �t�rku a cel� dolmen zakryli. Pro poz
d�j�� sv�t to m�lo vypadat jako p�iroz
en� kopec. Ale tak to pr�v� nen�. 
U� v�roce 1969 objevil profesor O'Kelly z�university v&
#65533;Corku nad ob�ma vstupn�mi monolity um�le vytvo&#6553
3;en� �tverhrann� otvor, pouh�ch dvacet centimetr&#6
5533; �irok�. V�dec spr�vn� pochopil jeho &#6
5533;�el, a proto se v�den zimn�ho slunovratu usadil v&#655
33;nejzaz�� sti klenby. P�esn� v 9 h
odin a 45 minut se na obzoru objevil horn� okraj slune�n�ho
kotou�e. O t�in�ct minut pozd�ji se prvn� pa
prsek p��m�ho slune�n�ho sv�tla objevi
l v��zk�m otvoru nad vchodov�mi monolity. Jak slunce
stoupalo, zasahoval paprsek st�le hloub�ji do chodby, a� p
o �ty�iadvaceti metrech dopadl na um�le vytvo�enou m
isku v�kultovn�m kameni na nejvzd�len�j�&#655
33;m konci hrobky. To u� se pruh slune�n�ho sv�tla r
oz��il na sedmn�ct centimetr�. Odrazem od ku
ltovn�ho kamene se pseudohrobka tak dramaticky osv�tlila, �
e v�postrann�ch komor�ch a v�kopuli vystoupily r&#65
533;zn� podrobnosti. </spa
n>V 10 hodin a 4 minuty se pruh sv�tla
za�al zu�ovat a v 10 hodin a 25 minut n�hle zhasl. B&#6553
3;hem jednadvaceti minut, p�i v�chodu slunce v�nejkrat&#655
33;� den v�roce, se odehr�lo toto z�hadn� kou
zlo. P�itom sv�tlo nevnikalo hlavn�m otvorem, n�br&#
65533; pr�v� k�tomuto ��elu vytvo�en&#
65533;m pr�zorem nad vchodov�mi monolity.
 Byla to n&#6553
3;hoda? Nebyla, pozd�j�� m��en� slune&
#65533;n� z�zrak ��inn� potvrdila. Nejm&#6553
3;n� po dobu 5134 let - podle po��ta�ov�ch pr
opo�t� - se rok co rok ve stejn� den odehr�v�
tohle p�edstaven�.&nbsp
;Vra�me se v�ak ke stavi
tel�m Newgrange. Museli velice p�esn� v�d�t,
co svoj� stavbou zam�lej�. Odchylka v�postaven&#6553
3; jednoho jedin�ho monolitu v�chodb� mohla v�echno
zm�nit. Kdyby byl um�l� pr�zor nad vchodem jen o cen
timetr u�� nebo kdyby byl o milimetr posunut, sv�te
ln� prst by nemohl dokon�it svou cestu chodbou a komorou a�
ke kultovn�mu kamenu na zadn� st�n�. P�itom
tato obrovsk� stavba nestoj� na rovn� z�kladn&#65533
;. Chodba ve sm�ru v�chod - z�pad nevede vodorovn�,
n�br� m� sklon �ikmo vzh�ru. Nejvy�&#6
5533;� bod na podlaze chodby je sou�asn� posledn� mo
nolit ve vzd�lenosti �ty�iadvaceti metr�.
 D
atov�n�m do roku 3153 p�ed Kristem plat� Newgrange z
a nejstar�� obrovit� dolmen sv�ta. V�t&#65533
; dob� pyramidy v�Egypt� je�t� nest�ly
a o Stonehenge v�ji�n� Anglie u� teprve nemohla b&#
65533;t �e�. Takov�to kultovn� stavba se v&
#65533;ak jist� nepodnik� jako z�bava ve voln�m &#65
533;ase. Musely se zhotovit p�esn� pl�ny, mo�n&#6553
3; i modely. Nejm�n� po dobu jedn� generace se muselo pozor
ovat a m��it, aby bylo mo�no p�esn� vypo&#655
33;�tat den, hodinu a minutu zimn�ho slunovratu v�zem&#6553
3;pisn�ch podm�nk�ch pahorkat� krajiny kolem Newgran
ge. <spa
n class="c0">Newgrange je orloj, postaven� na v��nost. Kdo
v�ak vy�adoval tohle kouzlo? Kdo si vymyslel tu v�st&#65533
;edn� hru sv�tla? Kdo na��dil proveden� stavb
y - v�dob�, kdy neexistovaly je��by ani kladky?</spa
n> Existence Newgrange dokazuje, �e p�ed v�ce ne�
p�ti tis�ci roky �ili lid�, kte�� v&#6
5533;d�li opravdu hodn� o nebesk� mechanice, v�po&#6
5533;tech, n�kresech a pl�nech a kte�� a� p&#
65533;ekvapiv� hodn�&nbs
p;v�d�li o transportov&#
65533;n� n�klad�. Tyhle podivuhodn� v�ci v&#6
5533;bec nezapadaj� do na�ich sou�asn�ch p�ed
stav o dob� kamenn� a o v�voji techniky. Kdo byli
ti v�dci, kte�� dok�zali ovlivnit jak svou dobu, tak
i vzd�lenou budoucnost? Jak� poselstv� cht�li posla
t po proudu �asu? Pro� ud�lali to, co ud�lali? Sam� nezodpov�zen� ot�zky - a je�t&#65533
; hodn� jich p�edlo��m b�hem dal�&#655
33;ch kapitol. Jsou to ot�zky, jak� jsme si dosud p�&#65533
;li� �asto nekladli a kter�, jak tu��m, vytv&
#65533;�ej� spojen� minulosti s�p��tom
nost�. N�kter� z�t�chto brizantn�ch ot
�zek se hodn� dot�kaj� sou�asn� a budo
uc� genetick� technologie. Dne�n� genetikov
� si za��naj� hr�t na Boha. Kdyby mohli, kdyb
ychom jim to dovolili, vytvo�ili by opravdovou zoologickou zahradu z&#655
33;Frankensteinova kabinetu hr�z. Za�alo to zem�d�ls
k�mi plodinami. Zk��ili kv�t�k s�broko
lic�, pomeran� s�citronem; v�bec by m� nep&#6
5533;ekvapilo, kdyby se najednou objevila na trhu �ty�hrann&#65533
; raj�ata nebo vejce. Takov� produkty by se nepochybn� l&#6
5533;pe skladovaly. ��dn� jin� v�da
nezaznamenala v�posledn�ch dvaceti letech takov� pokrok jak
o genetika. Um�l� �lov�k stoj� p�ede d
ve�mi. Za p�t let budou genetikov� schopni vytvo�it
ka�dou jednotlivou z�kladn� sekvenci lidsk� stavebni
ce. Co je�t� p�ed deseti lety platilo jako naprost�
utopie, st�v� se realitou. Jako poutn�k v�&
#65533;ase se pt�m, jestli v�d�vn�ch dob�ch n
a�ich p�edk� existovali k��enci. Tahle ot&#65
533;zka nen� tak absurdn�, jak se m�e na prvn� pohle
d zd�t. Nejm�n� jednoho k��ence z�minu
losti zn�te v�ichni: sfingu. Zda je rodu mu�sk�ho, &
#65533;ensk�ho nebo st�edn�ho - to je jenom spor o osl&#655
33;v st�n, proto�e sfingy se vyskytovaly ve v�ech variac&#6
5533;ch. Ka�d� muzeum na sv�t� m�e p
�edv�st expon�ty k��enc� - a� j
e to Louvre v�Pa��i nebo �eck� n�rodn&
#65533; muzeum v�At�n�ch nebo N�rodopisn� muz
eum v�Berl�n� nebo Muzeum Chetit� v�Anka&#655
33;e. K��enci jsou v�ude. Co nutilo na�e p&
#65533;edky, aby do kamene vytes�vali takov� obludy? Vedla um&#655
33;lce fantazie? Musela to b�t n�jak� glob�ln&#65533
; inspirace, proto�e k��enci se neobjevovali jenom ve star&
#65533;m Babylonu nebo Egypt�, n�br� tak� v�&
#65533;�n�, Japonsku, u jihoamerick�ch Ink� a u st&#
65533;edoamerick�ch May�. B�vaj� to lidsk� by
tosti s�k��dly nebo lidsk� t�la s�orl&
#65533; hlavou, jindy zase �ty�noh� postavy s�dlouh&
#65533;mi krky, kter� ve skute�nosti nikdy ne�ily. Zvl&#655
33;tn� je, �e ryto zr�dy mnohdy dr�� na vod&#
65533;tku lid�. Zobrazen� t�chto k��
enc� je po um�leck� str�nce �asto velmi p&#65
533;sobiv�; dovedu si p�edstavit, �e um�lec zkombino
val hlavu vlada�e se lv�m t�lem, aby tak symbolizoval moc a
s�lu vlada�e, nebo �e kr�li p�idal k�
�dla, aby nazna�il, �e se panovn�k vyrovn� bo
h�m. Ve star�m Egypt� vyhnali kult k�&#6553
3;enc� na nejvy�� stupe�. V�jednom sv
�m d�le historik a c�rkevn� hodnost��
Eusebius cituje texty, kter� p�ejal od egyptsk�ho kn&#65533
;ze jm�nem Manetho. Tento Manetho tvrd�, �e kdysi sestoupil
i bohov� z�nebes, aby pou�ili lidstvo. A tito bohov�
dali vzniknout k��enc�m v�eho druhu a naz�va
li je "posv�tn� zv��ata". Egyptsk�
kn�z je citov�n doslova:
Stvo�ili lidi s�k&
#65533;�dly a lidsk� bytosti s�koz�mi kon�eti
nami. Tak� lidi s�rohy na hlav� a jin� s�ko&#
65533;sk�ma nohama. Stvo�ili tak� postavy, kter� vep
�edu byli lid� a vzadu kon�. Tak� b�ky s&#655
33;lidskou hlavou a psy s�ryb�m ocasem. K�tomu je�t&
#65533; jin� p��ery a dra�� obludy. A mnoho z
�zra�n�ch bytost�, rozmanit� tvarovan�
ch a navz�jem rozd�ln�ch. Nakonec se Manetho tak&#
65533; zmi�uje, �e takov� z�zra�n� byt
osti ztv�r�ovali ve sv�ch um�leck�ch d&#65533
;lech Babylo�an� a Egyp�an�. Je to siln&#65
533; k�va, co se tvrd� v�t� star� knize. N&#6
5533;jac� zlov�stn� bohov� �e stvo�ili
k��ence? No, �e to geneticky nebylo nemo�n�,
to v�me ze sou�asnosti. Podle Manetha musely alespo� n&#65
533;kter� z�t�chto oblud kdysi ��t a sta&#655
33;� um�lci tedy ned�vali p�i vytv��en
� sv�ch d�l jenom pr�chod fantazii. N�co by s
e t�m v�ak vysv�tlovalo. Z��eck�ch b&#
65533;j� zn�me Minotaura, b�ka s�lidskou hlavou, pro
kter�ho obyvatel� Kr�ty vybudovali labyrint. Copak se budu
j� stavebn� d�la pro duchy? A v�Egypt&#6553
3;, pod povrchem Sakkary, jsou kilometry dlouh� chodby s�miliony m
umifikovan�ch zv��at. Egyp�an� mumifikovali v
�echno - dokonce i ryby, psy, opice, pt�ky nebo krokod�ly. Zv��ata potom v�t�inou ulo�ili do hl
in�n�ch sud� a ty zase do v�klenk�, vysekan&#
65533;ch ve zdi - s�jednou v�jimkou: V�Sakka&#6553
3;e je tak� serafeum, podzemn� prostor s�nejv�t&#655
33;�mi sarkof�gy, jak� sv�t kdy vid�l. Tyto k
olosy jsou ze �uly a v�� mezi sedmdes�ti a sto tunam
i. �ula poch�z� z�Asu�nu, vzd�len&#655
33;ho asi tis�c kilometr� od Sakkary. Cel� komplex je zasv&
#65533;cen posv�tn�mu b�kovi, kter�ho Egyp�an
� naz�vaj� Apis. V�bec nen� pochyb, �e
na Nilu se ve star�ch dob�ch p�stoval velkolep� kul
t b�ka. P�esto v�ak je tu n�co velmi zvl�tn&#
65533;ho. �lov�k o�ek�v�, �e v�
t�chto obrovsk�ch sarkof�z�ch budou mumie b�k
� - a co se na�lo? Tis�ce kost� nejr�zn&#6553
3;j��ch zv��at, zalit�ch do p��
rodn�ho asfaltu. Sta�� Egyp�an� v&#6
5533;�ili ve znovuzrozen� v�ech forem �ivota. Proto
ostatn� provozovali mumifikov�n� - podle egyptsk� v&
#65533;ry mohl b�t k��ivotu znovu probuzen jenom ten, jeho&
#65533; t�lo z�stalo vcelku. Takzvan� Ka a Ba (t�lo
a du�e) se musely zase spojit. Av�ak v�podzemn�m ser
afeu v�Sakka�e se stalo n�co pr�v� opa&#65533
;n�ho, zde byly v�echny kosti rozsek�ny a sm�ch&#655
33;ny s�lepkav�m asfaltem. Napad� n�s proto my&#6553
3;lenka, �e v�tomto p��pad� se m�lo zn
ovuzrozen� zabr�nit.&nbs
p;Ale pro�? Jestli�e Egy
p�an� rozsekali kosti na kous��ky, mohli je nah&#655
33;zet do Nilu, sp�lit nebo zahrabat do zem�. Pro� pro rozs
ekan� kosti vytv��et podzemn� prostor velikosti sera
fea? V�dy� p�ece �irok� chodby a v�kle
nky se musely pracn� vysek�vat do sk�ly. Potom z�tis
�cikilometrov� vzd�lenosti dopravovali obrovit� sark
of�gy z�Asu�nu po Nilu a� do Sakkary, s�nep&#
65533;edstavitelnou n�mahou vl��eli �ulov� sa
rkof�gy do podzemn�ch chodeb a nakonec je um�s�ovali
do p�ipraven�ch v�klenk�. A to v�e jenom kv&
#65533;li n�kolika zlomk�m kost�? Musely to tedy z
�ejm� b�t velice zvl�tn� kostry, kv�li
kter�m se vynakl�dalo takov� obrovsk� �sil&#
65533;. 
Domn�v�m se, �e to byly kosti k�&#6
5533;enc�. Dokud pob�vali bohov� na Zemi, byly tyto p&#6553
3;�ery posv�tn�. Koneckonc� se nenarodily p�i
rozen�m zp�sobem, n�br� je stvo�ili bohov&#65
533;. Pov�sti nap��klad vypr�v�j�, jak
posv�tn� b�k Apis �asto zu�il, por�el
chr�mov� sloupy, rozdup�val starce a ni�il pole. P&
#65533;esto kn�zi tu bestii h��kali. �eck� hi
storik a filozof Plutarch dokonce tvrdil, �e bo�sk� b&#6553
3;k nevstoupil do �ivota p�irozen�m zp�sobem, n&#655
33;br� paprskem, kter� padl z�nebe. Francouzsk&#65
533; archeolog Auguste Mariette, kter� v�roce 1852 serafeum objevi
l, na�el v�podzemn�ch chodb�ch tak� n�
pis, v�novan� posv�tn�mu b�ku: Ty nem�
otce, tebe stvo�ila nebesa.&nb
sp;A historik Herodot, kter� p&
#65533;ed dv�ma a p�l tis�ci lety procestoval Egypt, p&#655
33;e: <s
pan class="c0">B�k Apis m� n�sleduj�c� znaky:
je �ern�, na �ele m� �ty�hrannou b&#6
5533;lou skvrnu, na h�bet� obraz orla, ocasn� chlupy jsou d
vojit� a pod jazykem rozezn�me obraz brouka. V�ech
ny tyto znaky (je jich v�c!) nasv�d�uj�, �e z
v��e se nenarodilo p�irozen�. �p� z&#6
5533;toho genetick� manipulace.
Kdy� bohov� nakone
c na�i Zem opustili, zbylo po nich n�kolik takov�ch oblud.
��ily strach a hr�zu, nikdo se v�ak neodv&#6
5533;il tyhle obludy usmrtit, a� kone�n� p�irozen&#6
5533; vym�ely. Teprve te� rozsekali jejich kosti, vybudovali spole
hliv� �kryt ve skalnat� zemi, obstarali ty nejtvrd�&
#65533; sarkof�gy ze �uly, dopravili je do Sakkary a nah�ze
li do nich zbytky kost�. Ty sm�chali s�p�chnouc&#655
33;m lepkav�m asfaltem a na sarkof�g je�t� dokonce n
avalili t�icet tun t�k� poklop.<sp
an class="c0"> Serafeum nebyla sv
atyn�, n�br� v�zen� pro zv��ec&
#65533; obludy, kter� se nesm�ly nikdy znovuzrodit. U� nikd
y nem�ly tyhle kreatury ��it strach a hr�zu
mezi lidmi. Skute�nost� z�st�vaj� so
chy nes�etn�ch k��enc�, pov�sti o t&#6
5533;chto kreatur�ch a sarkof�gy v�serafeu v�Sakka&#
65533;e, ve kter�ch le�ely rozsekan� zv��ec&#
65533; kosti. Nepochybn� tak� je, �e sta�� Eg
yp�an� si pln� uv�domovali, co rozkouskov�n&#
65533;m kost� t�chto bytost� sleduj�: aby jednou pro
v�dy zmizely ze sv�ta.&n
bsp;Je�t� n�co mi
tady souhlas�. Na �ern�m obelisku asyrsk�ho kr&#655
33;le Salamasara II. jsou zobrazena r�zn� zv��ata v&
#65533;norm�ln� velikosti. Um�lci tedy v�d�li
, co tvo��. A pak se tam objevuj� k��enci vyo
brazen� tak, �e ji� z�eteln�j��
b�t nemohou. Nejd��v je vid�t mlad� slon, za
n�m� dva hl�da�i vedou na ��&
#65533;e zvl�tn� stvo�en�. Ta musela b�t &#65
533;iv�, proto�e jinak by byly ��ry zbyte&#6
5533;n�. Pak n�sleduj� dv� dal�� p&#65
533;�ery jako z�Frankensteinova kabinetu hr�zy: tentokr&#65
533;t je vedou dokonce na �et�zu. Jedna p��era si cu
c� prsty, druh� d�l� na n�s v�echny dl
ouh� nos. A odborn� sv�t n�m chce tyto patvory podst
r�it jako "opice". Kdo m� o�i, ten vid�! Opakuje se tedy historie? Objevuj� na�i genetikov�
jenom to, co u� tady p�ed tis�cilet�mi bylo? J&#6553
3; jsem v�ak p�esv�d�en, �e na�i p&#65
533;edkov� neznali genetiku, nev�d�li nic o genetick&#65533
;m k�du ani o DNK s�dvojitou strukturou. Jestli�e skute&#65
533;n� existoval alespo� jeden takov� k��enec
, musel poch�zet z�genetick� laborato�e. Na�i
p�edkov� k�tomu nem�li p�edpoklady. Zb&#6553
3;vaj� tedy ti z�hadn� bohov�, ti v�emohouc&#
65533;, po jejich� stop�ch putuji. 
lass="c0">3. kapitola 
Posv�tn� p��stroj</sp
="c0">Z�hadn� schr�na - Prasta�ec �asu - Stro
j na manu - Plutoniov� reaktor ve starov�ku - Vyvolen k�vy&
#65533;ivovac�mu pokusu - Legenda o Parsifalovi - Tajemstv� &#6553
3;�du templ�� - Poklad na Oak Island - Datov&#65533
;n� pomoc� C 14 - Abrah�m v�kosmick� lodi</sp
="c0">V�ichni zn�te historii vyvolen�ho n�roda, kter
� �ty�icet let putoval pou�t�, a� kone
�n� dosp�l do zasl�ben� zem�. B&#65533
;hem dlouh�ho pobytu v�pou�ti se mimo jin� odehr&#65
533;ly dv� p��hody, kter� m� v�dycky z
aj�maly. Jednoho dne byl Moj�� povol�n na h
oru Sinaj a tam dostal pokyn ke stavb� schr�ny. Ve Druh� kn
ize Moj��ov�, kapitola 25, ver� 40, p�ik&#655
33;zal dokonce Hospodin v�dci Izraelit�, aby d�val pozor a
ud�lal v�echno podle p�edlohy, kterou mu uk�e. Nen&#
65533; to zvl�tn�?
J� jsem v��&#6553
3;c� �lov�k. Nem�m pochyb o tom, �e existuje
B�h, kter� stvo�il n� sv�t. Ale pro� b
y tenhle B�h m�l s�sebou nosit model n�jak� b
edny a pro� byl Moj�� tak d�razn� napom&#6553
3;n�n, aby p�i stavb� podle modelu p��sn&#655
33; dodr�oval v�echny pokyny? Co to vlastn� bylo,
tahle schr�na? 
V�teologick� literatu�e o n&
#65533; �teme ty nejr�zn�j�� n�zory. N
ejzn�m�j�� je jej� popis jako bedny z�
ak�tov�ho d�eva, zevnit� i zvenku pokryt� zla
tem. <sp
an class="c0">A co tato bedna obsahovala? Tak� o tom se teologov�
p�ou. Jednou to je schr�na posv�tn�ho kamene, jindy
zase putovn� Bo�� tr�n, bedna, ve kter� se do
pravovaly nedotknuteln� p�edm�ty, nebo (jak uprost�e
d minul�ho stolet� m�nil teolog Richard Vatke) pr�zd
n� n�doba, ve kter� pr� bydlel B�h.</p
Jist� je pouze to, �e schr�nu sm�li opatrovat a p&#6
5533;epravovat jenom speci�ln� vy�kolen� kn�z
i, levit�. A z�bible, stejn� jako z�eti-opsk�
Kr�lovsk� knihy Kebra Negest je z�ejm�, �e s
chr�na byla nebezpe�n�; zp�sobila dokonce n�k
olik nehod se smrteln�mi n�sledky. A poka�d�, kdy&#6
5533; vyvolen� n�rod n�kde zastavil, kn�zi z�
kmene Levi zanesli schr�nu do posv�tn�ho stanu. V&
#65533;minul�m stolet� �il v�Berl�n� L
azarus Bendavid, filozof, matematik a �editel svobodn� �ido
vsk� �koly. Po kritick�m zkoum�n� �ido
vsk�ch pov�st� dosp�l k�z�v�ru,
�e schr�na i v�posv�tn�m stanu p�edst
avovala smrteln� ohro�en�. Velekn�z nastupoval cestu
do svatyn� v�dy s�ur�itou �zkost� a v
�dy si dop��val p��jemn� den, kdy&#655
33; se ��astn� vr�til. V�na�&
#65533; dob� nato�il o schr�n� re�is�r
Steven Spielberg fantasticko-dobrodru�n� film Lovec ztracen&#6553
3;ho pokladu. Touto schr�nou se p�ed n�kolika lety
zab�vali tak� dva Britov�, George Sassoon a Rodney Dale. G
eorge Sassoon se kv�li tomu nau�il aramejsky, Rodney Dale je povol
�n�m biolog a technick� spisovatel. Krom� m
noha jin�ch dokument� studovali oba badatel� tak� Kn
ihu Sohar, sou��st Kabbaly, jednoho z�nejstar�&#6553
3;ch �idovsk�ch tajn�ch spis�. V�Knize Sohar
je schr�n� v�nov�no t�m�� pades
�t stran, co� je daleko v�c, ne� ve v�ech ost
atn�ch knih�ch. </s
pan>Zcela zvl�tn� je, �e
v�Knize Sohar je schr�na v�dy spojov�na s�by
tost�, kter� se zde naz�v� "prasta�ec &#
65533;asu". Tento pochmurn� prasta�ec pr� m�l d
v� lebky, ve kter�ch p�et�kaly ��&#655
33;vy z�jedn� do druh�. Horn� mal� hlava obsa
hovala mozek a nikdo ji pr� nikdy neotev�el. Naproti tomu spodn&#6
5533; hlava byla napojena na hadice, kter� vedly ven i dovnit�. A
kone�n� m�l prasta�ec b�icho, ve kter�
m z��ilo ostr� sv�tlo. Odtud pr� zase vedly h
adice do dvou varlat a dokonce k�penisu. Britsk�m badatel
�m bylo okam�it� jasn�, �e tento popis nem&#6
5533;e b�t popisem star�ho �lov�ka, a �e se t
u jak�msi omylem objevil popis n�jak�ho p��st
roje. Britov� se rozhodli rozpitvat text v�tu za v�tou a v&
#65533;sledky p�en�st na r�sovac� prkno. Tento rozbo
r vy�stil v�n�kres aparatury na v�robu �as, j
ak�hosi "stroje na manu". P�i televizn�m
vys�l�n� jsem se na to ve studiu zeptal dr. Johannese Fieb
aga, kter� se dlouh� l�ta intenzivn� zab�val
touhle aparaturou a jej� histori�. "Pane doktore Fie
bagu, co to je za p�istroj?" "V podstat� nic ji
n�ho, ne� n�doba na kultivov�n� �as.&q
uot; <sp
an class="c0">"Jak to m� pracovat?"<sp
an class="c0"> "Uvnit&#65533
; aparatury cirkuluje kultura zelen�ch �as typu chlorella. Tato ku
ltura se oza�uje siln�m sv�teln�m zdrojem. Z�
vedlej��ch n�dob se p�im�ch�vaj&#65533
; uhlohydr�ty, tuky a ostatn� p��sady. Cel� k
ultura cirkuluje v�syst�mu trubek, kter� umo�&#65533
;uje v�m�nu kysl�ku a kysli�n�ku uhli�
it�ho s�atmosf�rou a vyza�ovan� p�ebyt
e�n�ho tepla. Nakonec se usazenina z�chlorelly st�hn
e do jin� n�doby a zpracuje se tak, �e p�ev�n
� ��st hydrolyzuje na sladov� cukr. Ten se op&#65533
;t lehce zah��v� a dod�v� v�sledn&#655
33;mu produktu medovou p��chu�. Ve Druh� Moj�
�ov� knize, kapitola 16, ver� 31, se tvrd�, �
e mana byla b�l� jako semena koriandru a chutnala jako medov&#6553
3; kol��. Tekut� v�robek se p�iv�d&#65
533; do dvou n�dob - takzvan�ch ,varlat prastarce' - a odsud s
e vypou�t� jednoduch�m kohoutem, ,penisem'.""A odkud bere cel� p��stroj energii?"<
">"P��stroj jist� nepoch�zel od Izraelit&#65533
;, ti ho jenom pou��vali. Domn�v�me se, �e p&
#65533;�stroj vytvo�ila n�jak� mimozemsk� int
eligence. Ta z�ejm� vyu�ila zdroj na jadern&#65533
; palivo, mo�n� n�jak� mal� plutoniov�
reaktor." "Takov� reaktory pou��v&#6553
3; na�e sou�asn� kosmick� technologie nap�&#6
5533;klad v�satelitech, ��k� se jim minireaktory. U&
#65533; v�c ne� jednou byl vyhl�en poplach, kdy� se
na Zemi z��tily satelity, osazen� minireaktory. V�na
�em p��pad� si tedy mus�me p�edstavit
takov� minireaktor, kter� oza�uje kultury �as a cel&
#65533; aparatu�e dod�v� energii. Jak rychle se ta kultura
�as rozmno�ovala?"&
nbsp;"Podle bible se mana vyr&#65
533;b�la denn�, to znamen�, �e zpracov�n&#655
33; �as muselo prob�hnout ve �ty�iadvaceti hodin&#65
533;ch. Zn�me �asy typu chlorella, kter� v�p�
�zniv�ch podm�nk�ch a p�i dostatku slune&#655
33;n�ho sv�tla b�hem �ty�iadvaceti hodin zdvo
jn�sob� sv�j objem." "Kdo mohl m�
t z�jem, aby n�rod, kter� u� p�edt�m b
yl vyvolen�, vodil v�pou�ti a z�soboval ho takovou v
�ivou? Co to v�echno m�lo znamenat?" "Ja
k� byla motivace, to tak� nev�m. M�eme jen podle bib
le, p��padn� podle Knihy Sohar usuzovat, �e ur&#6553
3;it� v�ci prob�haly. Zd� se v�ak, �e
tento n�rod byl p�es �ty�icet let, tedy p�es
celou generaci, zadr�ov�n v�pou�ti. Teprve druh&#655
33; generace po t�, kter� vyrazila z�Egypta, sm�la v
stoupit do Zasl�ben� zem�. S�m v�dce Moj&#655
33;� nikdy do Zasl�ben� zem� nedorazil."
0">"Pokud stroj na manu, jak ho budeme naz�vat, �erpal svou e
nergii z�jadern�ho reaktoru, pak ta v�c byla nebezpe&#65533
;n�. A z�liter�rn�ch pramen� v�me, &#6
5533;e schr�na byla skute�n� �ivotu nebezpe�n
�. Jsou zaznamen�ny smrteln� p��pady. Kam ted
y potom ta v�c zmizela? Vypa�ila se do vzduchu, nebo existuj&#6553
3; je�t� dnes n�jak� zbytky tohoto p��
stroje?" "Lze se domn�vat, �e zbytky opravdu je
�t� existuj�. Jsou nap��klad zaj�mav&#
65533; n�znaky ze st�edov�ku, toti� v�legend&
#65533; o Parsifalovi..." "...v t� od Wolframa von Esc
henbacha...?" "P�esn� v�t�! Jej&#
65533;m j�drem je toti� m�tus svat�ho gr�lu a
tento gr�l se v�podstat� popisuje jako stroj na manu - tot
i� jako n�doba na chl�b. To se d� etymologicky a tak
� podle r�zn�ch n�znak� v�textech samo
tn�ch docela snadno odvodit Potom je tam dal�� n�zna
k, proto�e Wolfram vo� Eschenbach ozna�uje str�ce gr
�lu jako ryt��e. M�n� t�m �&#65
533;d templ��. A u templ�� je zase d
ostatek historick�ch n�znak�, �e cestovali do Palest
iny, aby na�li pr�v� tento p��stroj, svat&#65
533; gr�l alias stroj na manu. Skute�n� se pr� svat&
#65533; gr�l n�jakou dobu nach�zel ve Francii."
0">"A pro� se nezept�me p�evora dne�n�ho
��du templ��, kde je ta v�c schovan&
#65533;?" "��d templ�� by
l rozbit u� t�i sta let po jejich n�v�t�v&#65
533; Svat� zem�. Sv�tsk� moc se zaj�mala o bo
hatstv� ��du. Kupodivu nach�z�me v�teh
dej��ch spisech ob�aloby popis n�jak�ho idolu
, tedy n�jak�ho monstra, kter� �lenov� &#6553
3;�du templ�� uct�vali. Popis tohoto idolu j
e kupodivu identick� s�t�m, jak popisuje stroj na manu Knih
a Sohar." "Wolfram von Eschenbach vych�zel tedy ze sta
r��ch pov�st�, kter� se zase zab�valy
t�mto strojem na v�robu chleba. Templ��i museli zn&#
65533;t podobn� texty, mo�n� stejn�, proto�e
se vydali do Izraele a na�li p�inejmen��m �&#
65533;sti toho stroje. A kde je ten p��stroj dnes?"</p
"To je t�k� ot�zka, ale jsou n�jak� n&#6
5533;znaky na n�kter� m�sta, kde by ho templ�&#65533
;i mohli schovat, nap��klad hrad Gisors, le��c&#6553
3; mezi Pa�� a pob�e��m, nebo les Ori
ent pobl� m�sta Troyes mezi �ekami Sein� a Aube.&quo
t; "Hloup� ot�zka: pro� tedy nikdo na t&#6553
3;ch m�stech nekope, pro� tu v�c n�kdo nenajde?&quot
; "S hradem Gisors je spojena velmi pozoruhodn� p�&#
65533;hoda. Po��tkem �edes�t�ch let francouzs
k� arm�da uzav�ela �irok� okol�, kdy&#
65533; u� asi deset let p�edt�m b�val� spr&#6
5533;vce hradu tvrdil, �e v�podzem� jsou velik� kovo
v� bedny. Po uzav�en� hradu arm�dou za�aly ar
cheologick� v�kopy s�vylou�en�m ve�ejn
osti. Trvaly cel� rok a p�l. Dnes je hrad i s�okol�m
zase p��stupn�, ale nikdo nev�, co archeologov&#655
33; pod vojenskou ochranou vlastn� hledali a co pr� tak� na
�li. Nikdo dosud nevysv�tlil, pro� vlastn� se cel&#6
5533; ten vojensk� cirkus konal." "To je opravdu nanej
v� pozoruhodn�. Existuje v�ak je�t� jedno m&#
65533;sto, a to jste popsal ve sv� nejnov�j�� knize.
Popisujete tam historii tohoto stroje na manu, respektive svat�ho gr&#65
533;lu, a vyslovujete zaj�mavou domn�nku, kde by mohly b�t
zbytky tohoto stroje." </spa
n>"Na Oak Islandu, na ostrov� p&#
65533;ed pob�e��m Kanady, je velice rafinovan� &#655
33;kryt. U� dv� a p�l stolet� se tam pokou�ej
� nal�zt p�edpokl�dan� poklad, kter� m
� b�t ukryt hluboko v�podzem�." "
Lid� v�d�, �e na ostrov� je poklad a nedok&#6
5533;ou se k�n�mu dostat?" "P�esn&#65533
; tak, je to velmi komplikovan� �kryt, �achta s�r&#6
5533;zn�mi postrann�mi �achtami, a dodnes se nepoda�
ilo tam proniknout." 
"A pro� ne?" "To mi ale d&#655
33;l� trochu pot�e: templ��i p�ece p�s
obili ve Francii. Pro� najednou maj� b�t ��st
i stroje na manu na ostrov� p�ed pob�e��m Kan
ady?" "P�edev��m existuje domn�nk
a, �e templ��i p�epluli Atlantik ji� p&#65533
;ed Kolumbem. V�Evrop� byli pron�sledov�ni a tak se
sna�ili v�emi prost�edky zachr�nit sv�j idol
p�ed sv�tsk�mi pochopy. Tomu nasv�d�uj&#65533
; hodnov�rn� liter�rn� podklady. A za druh� v
�me, �e na Oak Islandu nebyl ukryt oby�ejn� pir&#655
33;tsk� poklad. Poklad zakopan� na ostrov� je toti�
radioaktivn�. Zrovna jako stroj na manu."<s
pan class="c0"> "Te�
to za��n� b�t zaj�mav�." "Ze �achty na Oak Island se dost�vaj� na povrch r&#65
533;zn� organick� substance: kusy d�eva, k�e, &#6553
3;tr�ky pergamenu. Jejich st�� bylo prozkoum&#65533
;no metodou C 14. P�itom se uk�zalo, �e testy d�vaj&
#65533; velmi rozd�ln� v�sledky. Vych�zela toti&#655
33; data z�doby p�ed Kristem, ze st�edov�ku a dokonc
e i z�roku 3000 po Kristu..." "...to ale prakticky nej
de. To je naprosto nemo�n�!" "Spr�vn&#65
533;. A p�esto se tahle bl�zniv� data objevovala, zkou&#655
33;ky s�C 14 n�co zfal�ovalo. To se mohlo st�t jedin
� vlivem n�jak�ho zdroje v�podzem�, vyza&#655
33;uj�c�ho radioaktivitu. Uran a smolinec nep�ich�ze
j� v��vahu, proto�e na Oak Islandu se nevyskytuj&#65
533;. Jako jedin� mo�nost tedy je�t� zb�v&#65
533;..." "...n�jak� um�l� radioak
tivn� zdroj, jako t�eba zbytky minireaktoru! Templ��
i se tenkr�t vydali na �t�k p�es oce�n a vzal
i s�sebou p�inejmen��m ��sti stroje na
manu. Na Oak Islandu vybudovali rafinovan� �kryt, proto�e
nem�li nasp�ch a nikdo je nepozoroval. Tam zakopali sv�j po
klad. Tak�e si to zrekapitulujeme: Kdysi existoval stroj na v�robu
�as, kter� dnes m�eme na podklad� star�ch te
xt� v�Knize Sohar rekonstruovat. Je jist�, �e tento
stroj byl �ivotu nebezpe�n�, pokud nebyl spr�vn&#655
33; obsluhov�n. Pozd�ji nach�z�me popis stejn&#65533
;ho za��zen� v�souvislosti s��
dem templ�� u Wolframa von Eschenbach, a pak dojde k&#6553
3;rozbit� a rozpr�en� ��du a p�semnost
i ��du jsou zni�eny. Dnes stoj�me p�ed pouh&#
65533;mi n�znaky a sna��me se proniknout zase k�podr
obnostem tohoto p�edm�tu." Potud rozhovor.</p
Mo�n� k�tomu mus�m je�t� slov�&
#65533;ko vysv�tlit. Johannes Fiebag mluvil o odporuj�c�m s
i datov�n� a pou�il p�itom pojem "C 14". M
ysl� se t�m uhl�k s�izotopem ��slo 14,
kter� je lehce radioaktivn�. V�echny organick� subs
tance, tedy lid�, rostliny i zv��ata, maj� v�
sob� izotopy C 14. Ale ka�d� radioaktivn� materi&#65
533;l se rozpad�, ka�d� m� sv�j polo�a
s rozpadu. C 14 ztrat� polovinu svoj� radioaktivity za p�t
tis�c �est set let. P�i zkou�ce na takzvan�ch
hodin�ch C 14 m�eme zm��it, kolik izotop� C
14 je�t� zb�v�. Proto�e zn�me v&#65533
;choz� hodnotu, d� se po�et ji� rozpadl�ch iz
otop� C 14 lehce vypo��tat. V�konkr�tn&#65533
;m p��pad� v�ak vy�el o�ividn�
zcela nespr�vn� �daj, toti� 3000 let po Kristu. Jak
to vysv�tl�me? Z�ejm� je na Oak Islandu ukryt n&#655
33;jak� radioaktivn� zdroj, kter� dod�v� v&#6
5533;c C 14 ne� p�irozen� prost�ed�.</
>Co byla vlastn� mana? Nebyl to n�jak� chl�b, kter&#
65533; padal z�nebes? </sp
an>Ji� mnoho lid� se b�h
em uplynul�ch stalet� sna�ilo naj�t vysv�tlen
� pro biblick� "chl�b, kter� padal s�neb
es." N�kdo se domn�val, �e to byla ��&#6
5533;va, vylu�ovan� z�v�tv� bodl�ku. J
in� za n�j pova�ovali kobylky nebo ur�it� dru
h ovocn�ho cukru, kter� chutn� jako med a kter� sb&#
65533;raj� mravenci. Tak� se tvrdilo, �e mana je li�
ejn�k. Dokonce i hejna holub� nebo vla�tovek, sl�taj
�c� z�nebe, se pokl�dala za ten bo�sk�
pokrm. 
Mrzut� na v�ech dosud navrhovan�ch &#65533
;e�en�ch bylo, �e tyto p��rodn� varian
ty p�ich�zely v��vahu v�dy jen v�kr&#6
5533;tk�m �asov�m �seku - p�inejlep�&#
65533;m jen po n�kolik m�s�c� v�roce. Naproti
tomu biblick� mana je popisov�na jako z�kladn� potr
avina, kter� byla op�tovn� k�man�, den po dni
class="c0">Co v�ak m�la schr�na spole�n�ho s&
#65533;t�mto strojem na manu?&n
bsp;Dod�vala energii! �a
sto z�n� l�taly jiskry a star� texty zaznamenaly v&#
65533;t�� po�et p��pad� smrti v&#65533
;souvislosti se schr�nou. Teprve znalosti na�� modern&#6553
3; technologie n�m umo��uj� d�vat se na pov&#
65533;sti minulosti nov�ma o�ima. Dnes mnoh� mluv� p
ro to, �e p�ed tis�cilet�mi si n�kdo vybral -
vyvolil - cel� n�rod, aby na n�m uplatnil zcela konkr&#655
33;tn� vy�ivovac� experiment. Co se m�lo vy
zkou�et? Z�ejm� schopnost �lov�ka vy
dr�et v�extr�mn�ch podm�nk�ch p&#65533
;i sice jednostrann�, ale zato na b�lkoviny bohat� z&#65533
;kladn� v�iv�.&nb
sp;K��emu by slou&#65533
;ily v�sledky takov�ch test�? K�tomu, co d&
#65533;l�me i dnes: testuj� se reakce sportovc� a voj&#6553
3;k� na ur�it� druhy v�ivy. Tak� p�i v
esm�rn�ch letech jsou podobn� zdroje v�ivy nezbytn&#
65533; - zejm�na kdy� se jedn� o del�� vzd&#6
5533;lenosti, jako t�eba k�Marsu. Pou�it� t
echnologie ov�em t�ko zapad� do obrazu sv�ta na&#655
33;ich p�edk�. Poch�zela snad tato technologie odn�k
ud mimo Zemi? Pov�sti to dosv�d�uj�, dokonce l&#6553
3;��, jak n�kte�� z�na�ich prao
tc� podnikli cestu do kosmu.&nb
sp;V�Apokalypse Abrah�ma
- tento text nen� sou��st� bible, pat�&#6553
3; k�apokryf�m - se m�eme do��st, jak Abrah&#
65533;ma nav�t�vili dva cizinci, kte�� jednozna&#655
33;n� nepoch�zeli z�na�eho sv�ta. On s&#65533
;m toti� ��k�, �e n�v�t�
vn�ci nebyli lid�.
Potom se l��, ja
k se objevil d�m jako z�pece a vy�lehly ohniv� plame
ny. Nakonec oba cizinci vystoupili s��lov�kem na oblohu. Ta
m naho�e se nach�zelo mohutn� sv�tlo, kter� s
e nedalo popsat; pohybovaly se v�n�m ciz� postavy a &#65533
;�kaly slova, kter�m �lov�k nerozum�l. (Tomu
se nediv�m: mimozem��an� se z�ejm� mez
i sebou dorozum�vali vlastn� �e�� a tu &#6553
3;lov�k nech�pal.)
Pak ale p�ijde jako r�na
pendrekem: Abrah�m si p��l - cituji doslova - aby spadl do
l� na zem. M�sto, kam ho p�ivedli, se toti� ot&#6553
3;�elo - jednou nahoru, pak zase dol�. Jednou vid�l hv&#655
33;zdy pod sebou, pak zase naho�e. Pozemsk� n�v&#6
5533;t�vn�k, kter� se poprv� octne na kosmick&#65533
; stanici, mus� m�t p�esn� tenhle dojem. Obrovsk&#65
533; kolo na ob�n� dr�ze se toti� ot��
� st�le kolem sv� osy. Touto rotac� vznik� od
st�ediv� s�la, a ta zase p�sob� jako um&#6553
3;l� t�e. Bez odst�ediv� s�ly by se tam naho&
#65533;e v�echno vzn�elo ve stavu bezt�e, jak to zn�
me od dne�n�ch kosmonaut�. Teprve odst�ediv�
s�la vytvo�� p�du pod nohama, a potom se d� i
v�bezt�n�m prostoru pohodln� st�t.</p
Je samoz�ejm� zar�ej�c�, �e se takov&#
65533; l��en� s�takov�mi podrobnostmi objevuj
� ve star�ch textech. M�m pochopen� pro to, �
e dosud se tyto texty interpretovaly pouze z�psychologick�ho nebo
n�bo�ensk�ho hlediska. Ale �as nez�stane st&#
65533;t. Je nutn� nov� pohled, �erstv� v�tr,
aby prov�tral z�voj nad star�mi moudrostmi. 4. kap
itola <s
pan class="c0">Hv�zdy nad Afrikou Objev v�Zimbabwe - Ofir
, zem� zlata? - Nesmysln� elipsa a nepou�iteln� v&#6
5533; - Hv�zdn� model Dogon� - Sirius A a Sirius B -Nommo b
yl mimozem��an - Chr�m pro bohy<sp
an class="c0"> V�roce 1868
zabloudil n�meck� dobrobruh a obchodn�k se slonovinou jm&#
65533;nem Adam Renders v�hust� jihoafrick� bu�i. No&
#65533;em si prosek�val stezku tropickou divo�inou, kdy� tu
najednou st�l p�ed deset metr� vysokou zd�.<
">Kde jsou zdi, tam obvykle �ij� i lid�. Renders se tedy vy
dal pod�l zdi, ale z�hy poznal, �e se pohybuje v�kru
hu. <spa
n class="c0">O tri roky pozd�ji zavedl Renders ke z��cenin&
#65533;m v�africk�m pralese n�meck�ho geologa Karla
Maucha. Ten nakreslil pl�n z��cenin, vr�til se do N&
#65533;mecka a za�al se vyd�vat za objevitele Zimbabwe. Mauch zast
�val teorii, �e Zimbabwe le�ela kdysi uprost�ed b&#6
5533;jn� zem� Ofir, ze kter� kr�l �alamoun &#
65533;erpal zlato a drahokamy. To v�ak byl jen jeden z�po
kus� o vy�e�en� z�hady Zimbabwe. A pokud jde
o Adama Renderse, toho u� z��ceniny nepustily - z�st
al tam a� do sv� smrti.&
nbsp;Dodnes le�� nad z&#
65533;�ceninami Zimbabwe hust� mlha, ve kter� se da�
� romantick�m spekulac�m. Archeolog Marcel Brion shrom&#655
33;dil v�e, co o nich bylo zve�ejn�no a nakonec zjistil, &#
65533;e v�echno jsou jen a jen dohady. B�val� Rhodesie se v
�ak dnes naz�v� Zimbabwe. Bu� kolem z&#6553
3;�cenin je vym�cena, zd�li rozezn�me skaln�
�tesy a hloub�ji v��dol� vej�itou ze&#
65533;. Jak se k�n� �lov�k bl��, naraz
� mezi trsy rostlin a mlad�mi palmami tu a tam na zbytky z�
�cenin. Pak se p�ed n�m vzty�� st�na s
tometrov� d�lky. V�p�dorysu m� eliptick&#6553
3; tvar a uzav�r� vnit�n� prostor o rozloze dvacet t
is�c �tvere�n�ch metr�, tedy plochu, kter&#65
533; p�ibli�n� odpov�d� velikosti dvou fotbal
ov�ch h�i��. Tuto elipsu dnes naz�v�me
"kr�lovsk� rezidence" - je to v�ak zcela absurdn
� pojmenov�n�, proto�e uvnit� plochy nen&#655
33; vid�t nic, ale v�bec nic, co by p�ipom�nalo n&#6
5533;jak�ho kr�le. Nena�la se ani pam�tka po soch&#6
5533;ch, bust�ch nebo po zbytc�ch n��ad�, nat
o� po sarkof�z�ch nebo hrobech.<sp
an class="c0"> Ze�, kter&#
65533; dnes obklopuje tuto "kr�lovskou rezidenci", je deset met
r� vysok� a pr�m�rn� ��
ka jej� z�kladny je �ty�i a p�l metru. Malta
se p�i jej� stavb� nepou��vala. Ze� v&
#65533;� odhadem sto tis�c tun. Jako prvn� Evropan
popsal z��ceniny v��estn�ct�m stolet&
#65533; portugalsk� d�jepisec Jo�o de Barros. Napsal:"Domorodci naz�vaj� tato budovu Zimbabwe... Nikdo nev&#65
533;, kdo a kdy ji postavil, proto�e obyvatel� zem� nedoved
ou ps�t a neznaj� �stn� pod�n�. Tvrd&#
65533; v�ak, �e stavby jsou d�lem ��bla, prot
o�e vzhledem k�jejich vlastn�m schopnostem jim p�ipa
d� nemo�n�, �e byly stvo�eny lidskou rukou.&q
an class="c0">Mezit�m se zjistilo, �e stavbu postavilo �ern
o�sk� obyvatelstvo. P�semn� doklady o tom sice nejso
u, �stn� doklady v�ak ano. Zimbabwe toti� v�j
azyce �ona znamen� n�co jako "ctihodn� d&#65533
;m". Pod t�m si jist� m�eme p�edstavovat n&#655
33;co d�stojn�ho z�oblasti n�bo�enstv�
class="c0">P�itom v�ak z��cenina v�Zimbabwe n
en� jedin� sv�ho druhu. Mezi Zimbabwe a p��st
avem Nova Zorala v�Mosambiku je t�m�� sto z�&
#65533;cenin, kter� sice co do rozlohy jsou v�echny skromn�
j��, maj� v�ak stejnou strukturu. D��v
e se ��e Zimbabwe rozprost�rala a� k�Indick&#
65533;mu oce�nu. Nezn�m� kr�lov� pravd&#65533
;podobn� vyv�eli zlato, aby ho m�nili - nap��
klad s�Araby - za jin� zbo��. V�Zimbabwe se n
a�lo dokonce ��nsk� hedv�b� a hrn&#655
33;��sk� v�robky, ale tak� arabsk� suk
na a n�ramky a jin� �perky z�Indie. To v�e po
tvrdilo domn�nku, �e tudy kdysi vedla obchodn� cesta.Potud je v�e jasn� - a p�ece tu n�co nesouhlas&#
65533;. Uvnit� obrovsk� elipsy jsou dal�� men&#65533
;� elipsy, potom zd�n� kruhy a nakonec ze�, soub&#65
533;n� s�velkou zd�. Tak vznik� mezi ob�ma zd
mi �zk� chodba, jak�si sout�ska, kter� nikam
nevede. Zd� se b�t nesmysln�, proto�e v�polov
in� oblouku se odd�luje od hlavn� zdi a ztr�c&#65533
; se v�mal� zat��ce. Nikde nen� vchod, nikde
nen� vid�t v�chod. Ve spodn� �&#6553
3;sti elipsy stoj� mohutn� v�. Jej� z�kladna
m� pr�m�r �est metr�, v� m� ku&
#65533;elovit� tvar a m�� na v�ku celkem des
et metr�. P�vodn� se p�edpokl�dalo,
�e v� musela slou�it ke st�e�en� okoln
� krajiny, tento n�zor v�ak je myln�. Okol� b
y se dalo zrovna tak dob�e obhl�et z�eliptick� zdi n
ebo - je�t� l�pe - z�bl�zk�ho objektu,
kter� se dnes ozna�uje jako "Akropolis". Do v�e
nav�c nevede ��dn� vchod, ��dn�
schody nevyvedou n�v�t�vn�ka nahoru. Tento zvl&#655
33;tn� �tvar nem� ani okna nebo cokoli, co by ho charakteri
zovalo jako str�n� v�. A ke v�emu je�t&#65533
; stoj� uvnit� hradby.&n
bsp;Anglick� archeolo�ka
Gertrude Canton-Thompsonov�, kter� zde v�roce 1929 vedla v
ykop�vky, se domn�vala, �e pod v�� je hrob. D
ala tam tedy kopat, ale nic tam nebylo. V� ned�v� nikomu z&
#65533;n�s ��dn� smysl, jen n�m� stoj&
#65533; mezi okoln�m zbyl�m zdivem. Vn� hlavn&#655
33; elipsy se rozkl�d� pon�kud m�n� efektn&#6
5533; pole z��cenin - ��k� se mu �dol&
#65533; z��cenin. ��dn� �dol� v
�ak nen� vid�t. Hrom�dky kamen� a z�de
k jsou rozpt�leny na stejn� rovn� plo�e, na jak&#655
33; byla postavena velk� elipsovit� ze�. Mezi kameny vyr&#6
5533;� obvykl�, n�dhern� barevn� vegetace.</s
s="c0">Nad t�m v��m se na rozeklan�m skaln�m
h�ebenu ty�� t�et� komplex. Je mi sice napros
to z�hadn�, jak n�kdo p�i�el na my�len
ku nazvat to cel� Akropolis, je to v�ak velmi impozantn�. T
ady naho�e stavitel� rafinovan� vyu�ili p�&#6
5533;rodn� podm�nky a skaln� mezery vyplnili zdmi, kter&#65
533; tvo�� vn�j�� hradbu. Ta nejsiln�j
�� je sedm a p�l metru vysok� a jej� z&#65533
;kladna je �irok� 6,70 metru. Tato ��st Zimbabwe se
jist� dala snadno br�nit - pokud v�ak to v�bec byla
n�jak� pevnost. </s
pan>Tady naho�e na�li archeolog
ov� mal� zlat� n�ramky, sklen�n� perly
a osm kamenn�ch pt�k�. Tito "zimbabw�t�
pt�ci" je�t� v�c zahaluj� krajinu z&#65
533;�cenin tajemstv�m. Jsou a� t�icet centimetr&#655
33; vysoc� a p�vodn� mohli tr�nit na sloupech.N�kter� skaln� bloky na Akropolis byly dodate�n&
#65533; opracov�ny lidskou rukou. Podobn� p��klady z
n�m nap��klad z�Peru. Ale k��emu vlast
n� byla ta skaln� pevnost? Dnes v�me, �e v&
#65533;�acht�ch a �tol�ch kolem Zimbabwe se dolovalo
zlato. Podle dne�n� odhad� se tady v�dob� ro
zkv�tu ��e t�ilo a� �edes�t tun
zlata ro�n�. (V sou�asn� dob� �in&#65
533; ro�n� produkce st�tu Zimbabwe slab�ch �e
stn�ct tun.) Opevn�n� mezi p��rodn�mi
skalami nevelk� v�ky m�lo tedy z�ejm� za &#65
533;kol chr�nit zlato. To, co se dnes naz�v� Akropolis, byl
a pravd�podobn� vojensk� pevnost. Odsud shora se dala cel&#
65533; rovina p�ehl�dnout, tak�e transporty zlata byly bezp
e�n� jako v�kl�n� Abrah�ma.
 C
o v�ak znamen� ta elipsovit� hradba? Nebyl odtud rozhled a
chyb� zde i to, co obr�nci ve v�ech dob�ch pot&#6553
3;ebovali: cimbu�� a st��lny, i kdy� jen pro
luky a ��py. Na ze� elipsy se ani nedalo vystoupit, nevedou
na ni ��dn� schody. Jako opevn�n� se elipsa
prost� v�bec nehodila. Jedin� vchod, kter� vedl dovn
it�, nebyl nijak zaji�t�n. A nav�c - elipsa byla jak
o ba�ta naprosto zbyte�n� u� proto, �e nad n&
#65533;, na skalnat�ch kopc�ch, se ty�il skute�n&#65
533; nedobytn� hrad. </spa
n>Pro� tedy, pro v�echno na sv&
#65533;t�, sem africk� kmeny vl��ely statis�c
e tun kamen� a vr�ily je do zcela nepochopiteln�ch staveb?<
ass="c0">Tahle nesmysln� v� a okolo n� prob�haj&#655
33;c� ze� mi nikdy nep�estaly vrtat hlavou. A kdy� j
sem jednou kreslil pl�n Zimbabwe, napadla m� zvl�tn�
souvislost. Severoz�padn� od Zimbabwe le��
republika Mali a tam �ije star� kmen Dogon�. Tenhle kmen e
tnologicky velice d�kladn� prostudovali p�edev�&#655
33;m francouz�t� v�dci. Etnologov� brzy zjistili, &#
65533;e Dogonov� po��daj� ka�d�ch pade
s�t let zcela zvl�tn� a velkolepou oslavu, kterou naz&#6553
3;vaj� "Sv�tek Sigui". Ale pro� jen ka&#
65533;d�ch pades�t let? V�dy� p�ece n�
kte�� p��slu�n�ci kmene zemrou v&#6553
3;mlad��m v�ku a oslav Sigui se tedy nikdy nedo�ij&#
65533;. Domorodci v�ak etnolog�m d�vod prapodivn�ho
rytmu oslav vysv�tlili. Ka�d�ch pades�t let
, vypr�v�li, proch�z� neviditeln� hv�z
da tou z��ivou hv�zdou tam naho�e, ukazovali na Siri
a, pou��vali ov�em jin� n�zev. Etnologov&#655
33; u�asli. Jestli�e byla pro Dogony d�vodem k�oslav
�m ob�n� dr�ha neviditeln� hv�zdy, odk
ud v�d�li, �e tahle hv�zda v�bec existuje? P&
#65533;ece sami ��kali, �e je neviditeln�.</p
Dogonov� uk�zali v�dc�m skaln� kresby. Na nic
h byla vyryt� elipsa a na jej�m spodn�m konci byl bod. Dogo
nov� dali na srozum�nou, �e bod ozna�uje neviditelno
u hv�zdu a �e jej� ob�n� dr�ha kolem S
iria je zaznamenan� ve tvaru elipsy. Dogonov� vyzna�ili na
elipse je�t� dal�� body, pou�ili k�tom
u znam�nka, kter� vypadala jako ko�sk� podkova. Jedn
o znam�nko byla "planeta �vec", jin� znam�
nko p�edstavovalo "planetu �en". Dogonov� vysv&#6
5533;tlili etnolog�m, �e ta neviditeln� hv�zda je ve
lmi mal� -srovn�vali ji s�nejmen��m zrnkem ob
il�, kter� se v�jejich kraji skl�zelo. Navzdory sv&#
65533; nepatrn� velikosti je v�ak tahle neviditeln� hv&#655
33;zda neoby�ejn� t�k�. Tyhle v�domosti jim p
�edal b�h stvo�itel jm�nem Nommo, tvrdili Dogonov&#6
5533;. Sv�r�zn� historka. Kmen n�kde v&#655
33;Mali slav� ka�d�ch pades�t let sv�tek n&#6
5533;jak� hv�zdy, kter� pr� krou�� kol
em Siria a kterou ve skute�nosti ��dn� Dogon nikdy n
evid�l. Existuje tahle hv�zda? V�roce 1834 objevil
astronom Bessel, �e pohyby Siria jsou nepravideln�, �e tvo
�� jakousi vlnovku. Bessel se domn�val, �e dr&#65533
;hu Siria mus� n�co ovliv�ovat. Astronomov� pojmenov
ali tu neviditelnou v�c Sirius B. Toho objevil americk� a
stronom Clarke a� v�roce 1862. Je to drobe�ek o pr�m
�ru pouh�ch jedna�tyricet tis�c kilometr�, al
e p�itom m� Sirius B extr�mn� velikou hustotu; je to
takzvan� B�l� trpasl�k. Navzdory tomu, jak je drobo
unk�, m� stejnou hmotnost jako na�e Slunce. Svou n
eoby�ejnou hmotnost� ovliv�uje Sirius B dr�hu mnohem
jasn�j��ho Siria A. To je p��ina v&#
65533;kyv� dr�hy, na kter� narazil astronom Bessel.<
">Hlavn� hv�zda soustavy Sirius A je hv�zda prvn� ve
likosti v�souhv�zd� Velk� pes. Je vzd�len&#65
533; osm a p�l sv�teln�ho roku od na�� Slune&
#65533;n� soustavy a je to nejjasn�j�� hv�zda
na ji�n�m nebi. Av�ak Sirius B nen� pouh�m o
kem rozeznateln� a je viditeln� pouze siln�m teleskopem. Ja
k je tedy mo�n�, �e kmen Dogon� v� o nevidite
ln� hv�zd�? V�dy� ji p�ece nikdy nemoh
li pozorovat. Sirius A ob�h� B�l�ho trpasl&
#65533;ka, Siria B, kolem spole�n�ho t�i�t� j
ednou za pades�t let - a tehdy pr�v� slav� Dogonov&#
65533; sv�tek Sigui na po�est dokon�en� ob�n&
#65533; dr�hy. 
Dogonov� ��kali, �e n
eviditeln� hv�zda je drobn� a srovn�vali ji se zrnke
m obil�. Sou�asn� v�ak tvrdili, �e je neoby&#
65533;ejn� t�k�. Oboj� souhlas�, ale Dogonov&
#65533; o tom nemohou nic v�d�t. My jsme tyto skute�nosti z
jistili a� v�na�em stolet�. Na�e sou�a
sn� astronomie nev�, jestli v�soustav� Siria jsou v&
#65533;bec planety, naproti tomu Dogonov� mluv� o "planet&#65
533; �vec" a o "planet� �en". A to v�
echno se pr� dozv�d�li od sv�ho boha jm�nem N
ommo. <s
pan class="c0">Podle mytologie Dogon� sestoupil Nommo z�oblak v&#6
5533;p��stroji, podobn�m ko�i. Ko� p�i
tom klesal s�hromobit�m, v��il se p�itom p&#6
5533;sek, s�la n�razu rvala p�du. Bylo to jako plamen, kter
� zhasl, jakmile se Nommo dotkl zem�. Nakonec se podle vypr&#65533
;v�n� Dogon� vysunuly k�zemi desetistup�ov&#6
5533; sch�dky a od �est�ho schodu vedly dve�e k&#655
33;osmi kabin�m vnit�n�ho prostoru. Popis se hod&#
65533; na mimozemskou n�v�t�vu. Ale pro�pak by m&#65
533;li cizinci z�vesm�ru p�ed�vat Dogon�m v&#
65533;domosti o hv�zdn� soustav� Siria? Pr� pr&#6553
3;v� proto, aby pozd�j�� generace �asly.</spa
"c0">Byla tedy elipsa v�Zimbabwe kamenn�m modelem hv�zdn&#6
5533; soustavy Siria? Symbolizovala mohutn� kamenn� v� uvni
t� eliptick� hradby pr�v� Siria B? Ukazuj� ne
vysv�tliteln� zbytky zdiva na plo�e velk� elipsy pos
taven� "planety �vec" a "planety zen"? Zna&#65
533;� soub�n� ze�, kter� uvnit� sleduj
e plnou t�etinu eliptick� zdi, dr�hu n�jak� j
in� planety v�soustav� Siria? Jist� je, &#6
5533;e vyzd�n� elipsa v�Zimbabwe nemohla slou�it k&#
65533;obrann�m ��el�m. Tak� mohutn� ku
�elovit� v� bez vchod� a schod� ned�v&
#65533; ��dn� rozumn� smysl. Tot� plat&#65533
; pro soub�nou ze� a pro ostatn� mal� z�dky u
vnit� velk� elipsy.&nbsp
;Sochy pt�k�, kter&#6553
3; se na�ly na "Akropoli" Zimbabwe, se velmi podobaj� po
sv�tn�mu sokolu egyptsk�ho kr�le Hora, kter�
byl p�vodn� nebesk� b�h. A nejstar�� e
gyptsk� kalend�� byl zase kalend�� Siria! Tak
� Isis, matka Hora, vystupovala jako bohyn� Sirius. Dodne
s se nev�, kdy byla Zimbabwe postavena. Zd� se, �e tyto z&#
65533;�ceniny nemaj� d�jiny. Rovn� v�ak nev&#
65533;me, odkud a kdy p�i�el kmen Dogon� do Mali. Uct&#6553
3;vali jejich p�edkov� nebo n�jak� od�t&#6553
3;pen� kmen na �zem� dne�n� Zimbabwe boha Sir
ia, jako ho na stejn�m kontinent� uct�vali Egyp�an&#
65533;? Postavili kamenn� model Siria, aby lidem jednou v�budoucno
sti svitlo? V�dy a v�ude to byly motivy v�ry, kter�
pob�zely lidstvo k�obrovsk�m v�kon�m. Po cel&
#65533; zem�kouli vznikaly z�n�bo�ensk�ch d&#
65533;vod� megalitick� chr�my a pyramidy, n�dhern&#6
5533; arabsk� me�ity a k�es�ansk� katedr&#655
33;ly. Inkov� a Mayov� stav�li stup�ovit� pyr
amidy a chr�my ke sl�v� nebe��an�, nej
chud�� z�chud�ch sn�eli po cel�m sv&#6
5533;t� �perky a drah� kameny k�uct�n�
n�jak�ch boh�.&n
bsp;Krom� p�ekvapiv&#655
33; shody mezi modelem Siria kmene Dogon� a kamennou paralelou v�Z
imbabwe nem�m nic, ��m bych mohl svoji hypot�zu dok&
#65533;zat. Domn�v�m se v�ak, �e �ern�
stavitel� Zimbabwe m�li k�bohu Nommovi je�t�
bl� ne� Dogonov� v�Mali. Na pam�tku p&#65533
;�chodu sv�ho boha z�jeho hv�zdn� domoviny po
stavili model soustavy Siria. Podstoupili nam�havou pr�ci z&#65533
;n�bo�ensk�ho zan�cen�, aby vyj�d&#655
33;ili svou nad�ji na n�vrat onoho u�itele. Nebo cht&#65533
;li dokonce pozemsk�m zobrazen�m soustavy Siria signalizovat: zde
�ijeme - zde na tebe �ek�me? Dokud nepozn�m
e rozumn� d�vod stavby Zimbabwe, dokud nebudeme v�d�
t, pro� n�jak� n�rod postavil z�kamene nesmys
lnou elipsu a do n� je�t� um�stil zcela nepot&#65533
;ebnou a nep��stupnou v�, dokud nebudeme m�t ani ten
nejmen�� naznak, co znamen� soub�n� v&#65533
; v�Zimbabwe a k��emu byly ostatn� mal� elipt
ick� z�dky - dotud se �erstv� my�lenky nesm&#
65533; blokovat. Je to v�dy fantazie, kter� vym�l&
#65533; nov� �e�en� a umo��uje je naj&
#65533;t. 5. kapitola Piktogramy a petroglyfy Pozdrav
y z�doby kamenn� - Petroglyfy po cel�m sv�t�
- Velk� b�h Mars - Mimozem��an na skaln� st&#
65533;n� - N�v�t�vy p�ed dvan�cti tis&
#65533;ci lety? - L�taj�c� bohov� - Srovn�n&#
65533; s�nanebevstoupen�m - ET ztroskotali - D�rn� p
�ska p�es hory a doly&nb
sp;Byla doba, a nen� to tak d&#
65533;vno, kdy na�i p�edkov� je�t� neznali p&
#65533;smo. Tenkr�t v�temnot�ch prehistorie musel �l
ov�k pou��vat jin� komunika�n� prost&#
65533;edky, zejm�na �e�, ale ta byla vhodn� jen pro
souseda, a v�nejobecn�j��m smyslu pro sou�asn
�ky, pro �ij�c� generaci. Jak by se m�la - be
z zaps�n� p�smen, slov a v�t -zachovat zpr�va
pro budouc� generace? </s
pan>Lid� doby kamenn� uva&#6553
3;ovali na cel�m sv�t� stejn�. Za�ali sk&#655
33;ly a st�ny jesky� zdobit kresbami a rytinami. Zar&#655
33;ej�c� na tom je, �e na�i p�edkov�,
sotva slezli ze strom�, rozvinuli sv� um�n� kolem do
kola cel� zem�koule. Skaln� kresby a rytiny vytv�&#6
5533;ely po cel�m sv�t� n�rody, kter� o sob&#
65533; navz�jem nemohly nic v�d�t. Z�dalek�ho
Jemenu, z�brazilsk� d�ungle Mato Grosso, z�ji&#6553
3;n�ho pob�e�� Chile, z�Havaje, ze st�
edn� ��ny, od Sibi�e a� po Ji�n&#65533
; Afriku n�s lid� doby kamenn� zdrav� sv�mi o
brazy - pohlednicemi z�dalek� minulosti. Jen v�n�kol
ika m�lo p��padech zn�me kmeny, kter� sk&#655
33;ly pokreslily a tak jen n�kter� lid doby kamenn� dostal
posmrtn� jm�no - byl pok�t�n v�dou na�
� doby. Kolik skaln�ch kreseb asi je po cel�m sv&#
65533;t�? Mus� jich b�t miliony. I na t�ch nejmen&#6
5533;�ch ostr�vc�ch a na nejvy��ch ho
r�ch nach�z�me petroglyfy, jak se v�odborn�m
jazyce naz�vaj� skaln� rytiny. Jsou na ledov� Alja&#
65533;ce stejn� jako na rozp�len�ch st�n�ch K
imberley Plateau v�Austr�lii. Skaln� kresby v&#655
33;takov�m mno�stv� jist� nevznikly ve stejnou dobu,
�asto je mezi dobou jejich vzniku velik� �asov� ods
tup. V�n�kter�ch p��padech byly stejn�
skaln� st�ny v�rozmez� n�kolika tis�c
ilet� pou�ity n�kolikr�t.<s
pan class="c0"> Je samoz�e
jm�, �e lid� doby kamenn� st�le znovu zobrazo
vali loveck� v�jevy. Tak� slunce, m�s�c, kruh
y, obrysy postavi�ek a dlan� pat�� ke zcela b&#65533
;n�m projev�m v�edn�ho dne. Takov�ch skaln&#6
5533;ch kreseb bych v�m mohl p�edlo�it n�kolik tis&#
65533;c -m�m dob�e vybaven� archiv. Kuri�zn�
to za�ne b�t teprve tehdy, kdy� na mnoha vzd�len&#65
533;ch m�stech nach�z�me ur�it� tvary, dopln&
#65533;n� v�dy stejn�mi atributy, jako kdyby pralesn&#65533
; bubny p�enesly stejn� chv�n� na v�echny kon
tinenty: bohov� jsou v�dy vyobrazeni s�paprsky. Vybral jsem
n�kolik t�chto pozoruhodn�ch postav. V�hor
noitalsk�m Val Camonica, u �v�carsk� hranice nedalek
o m�ste�ka Capo di Ponte, byly sk�ly v�pr�b&#
65533;hu tis�cilet� n�kolikr�t znovu pomalov�
ny - mimo jin� i figurkami s�paprskovit�mi hlavami. Zobrazu
je to pr� tanec, ��kaj� odborn�ci. To je mo&#
65533;n�, ale pro� maj� ty bytosti v�ruk�ch t
akov� podivn� p�edm�ty?<spa
n class="c0"> P�ibli&#6553
3;n� �ty�icet kilometr� ji�n� od uzbec
k�ho pr�myslov�ho m�sta Fergana byla nalezena jin&#6
5533; postava s�paprsky. A osmn�ct kilometr� z�padn&
#65533; od Navoj, m�sta v�Rusku, objevili p�sobiv� s
kaln� rytiny postav s�paprsky. P�itom v�Navoj upout&
#65533;, �e postava s�paprsky tr�n� nade v�&#
65533;m a postavy v�jej� bl�zkosti maj� p�ed
obli�ejem jakousi masku. Kle��c� mu� vpravo d
ole je z�ejm� dostate�n� vzd�len, tak�
e u� nepot�ebuje ochranu d�ch�n�. Au
str�lie le�� daleko od ostatn�ch kontinent� a
v�p�edhistorick�ch dob�ch se praobyvatel� Au
str�lie, aboriginov�, jist� nest�kali se zbytkem sv&
#65533;ta. P�esto na p�t�m kontinent�, p�ev&#
65533;n� v�Kimberley Plateau na severoz�pad� Austr&#
65533;lie, vznikly obrazov� galerie zdej��ch praobyvatel. M
otivy se opakuj�: bohov� maj� stejn� obli�eje
, kolem hlavy v�nec paprsk�, dokonce jsou oble�eni v&#65533
;jak�chsi oblec�ch a pozdravuj� n�s z�austral
sk�ch skaln�ch st�n. Carl Gustav Jung nebo Sigmund
Freud by se mo�n� sna�ili vysv�tlit z�hadu s
pole�n�m podv�dom�m, kolektivn� viz� n
ebo hloubkou ps�chy. Mn� v�ak p�ipad�, &#6553
3;e v�echny tyhle kmeny, daleko od sebe vzd�len�, vid&#6553
3;ly a obdivovaly tot� - a b�ly se toho. Za zvl�tn
� n�zorov� pou�en� vd��
m obrazu, kter� v�Namibii vyfotografoval Wolfgang Weizel. Dv&#6553
3; �st�edn� postavy sed� v�lotosov�m k
�esle, t�et� postava vlevo kle�� na zemi. Ale
co vlastn� p�edstavuje ten obrazec vpravo ve st�edu obrazu
? Cht�li praobyvatel� uk�zat technick� p�&#65
533;stroj, kter� nech�pali? Kdo jen v�, �e
i samotn� sta�� Egyp�an� zv��&#
65533;ovali sv� bohy na skaln�ch st�n�ch? Severn&#65
533; od Asu�nu se z�Nilu zved� ostr�vek Sehel. Mohut
n� balvany zde le�� pom�chan� bez ladu a skla
du, cel� skaln� bloky se rozlomily. Skaln� trosky jsou pose
t� egyptsk�mi bo�stvy a hieroglyfy, dohromady je tu p&#6553
3;es �est set vyobrazen�. U�enci se p�ou o
st�� kreseb. Mnoho hornoegyptsk�ch skaln�ch
rytin nepochybn� vzniklo teprve ve druh�m stolet� po Kristu
, jsou v�ak mezi nimi i takov�, kter� se datuj� do r
oku 2000 p�ed na��m letopo�tem. Nev��i
li snad egypt�t� um�lci sv�m chr�m�m?
Cht�li m�t jistotu a zachovat sv� bohy potomk�m i ve
sk�le? P��mo naturalisticky p�sob�
n�kter� z�opravdu velik�ch skaln�ch kreseb v&
#65533;al��rsk� Saha�e. V�poho�&#65533
; Tassili v�Ad�eru jsou mezi stovkami petroglyf� i takov&#6
5533;, kter� vlastn� nepot�ebuj� ��dn&
#65533; popis. Nejprve rozezn�v�me neforemn� hlavy, potom o
dul� obleky. Proto�e se skaln� obrazy �patn�
fotografuj�, pokropili jsme je vodou, aby obrysy byly z�eteln&#655
33;j��. Nakonec jsme obrysy obkreslili, ani� bychom p&#6553
3;idali jedinou ��rku.&n
bsp;To, co tady vid�me na skaln
�ch st�n�ch, ozna�uj� archeologov� jak
o "epochu kulat�ch hlav". Nejv�t�� postava
m�� osm metr�. Jej� objevitel, francouzsk&#
65533; prehistorik Henri Lhot�, ji bez v�h�n� ozna&#
65533;il jako "velk�ho boha Marta".<sp
an class="c0"> Co se asi odehr&#6
5533;valo v�hlav�ch t�ch nah�ch nebo ko�e&#65
533;inami od�n�ch lid� doby kamenn�, �e se ro
zhodli tohle uk�zat sv�m potomk�m? Co je tak neskonale ovli
vnilo, �e vytvo�ili postavu vysokou osm metr�, kter�
v�echno p�evy�ovala? Co vid�li, co uct�vali?
Odpov�� bod� do o��! N�sledu
j�c� obraz p�edkl�d�m s�v�hrado
u. Hned se toti� pozn�, �e to je kresba a ne sn�mek
origin�lu na sk�le. Vyobrazen� jsem dostal p�ed n&#6
5533;kolika lety od rusk�ho filologa dr. Vja�eslava Zajceva. &#655
33;�kal, �e tuhle fantastickou skaln� malbu na�li v&
#65533;hor�ch Altaj ji�n� od m�sta Fergana. Poho&#65
533;� Altaj se t�hne pod�l z�padn�ch v&#65533
;b�k� Himal�je, m�sto Fergana samotn� le&#655
33;� ve stejnojmenn� kotlin� mezi kirgizsk�mi horami
na severu a poho��m Altaj. Zajcev s�m dostal obraz od jedn
oho rusk�ho badatele. </sp
an>Dodnes se mi nepoda�ilo dostat se n
a to m�sto a spat�it tuto jedine�nou skaln� kresbu.
Kdyby se prok�zalo, �e je v�echno prav�, mohl bych p
�tr�n� po stop�ch v�emohouc�ch ukon&#6
5533;it. Tento p��pad by v�echno objasnil. M&#6553
3; vlastn� elektrizuje hlavn� ten zvl�tn� kotou&#655
33; s�dr�kami, kter� dr�� v�ruk&#65533
;ch postava s�helmou a k�idly. V�m toti�, �e
u� v�roce 1938 byly objeveny podobn� kamenn� tal&#65
533;�e s�nedefinovateln�mi p�smoznaky. Do�lo
k�tomu v�ak v�horsk� oblasti Bai-an-Kara-Ula v&#6553
3;��n� (naz�van� tak� Payenk-Ara-Ulaa
nebo Bay-an Har Shan, ve stejn�m horsk�m masivu pramen� &#6
5533;eky Jang-tse a Yalung), vzd�len� dva tis�ce kilometr&#
65533; od Fergany. Jedna m�stn� legenda vypr�v�, &#6
5533;e zde p�ed dvan�cti tis�ci lety sestoupili z�ne
be tvorov�, kte�� u� nemohli Zemi opustit. Byli men&
#65533;� ne� lid� a proto je lid� pron�sledov
ali a zab�jeli. Od Indi�n� kmene Hopi v�me,
�e jejich petroglyfy p�edstavovaly ur�it� syst&#655
33;m zna�ek. Mnoh� kmeny se ob�as rozd�lovaly, aby s
i na�ly nov� lovi�t�. Pozd�ji se vracely na p
�vodn� m�sta a nach�zely na skaln�ch st&#6553
3;n�ch zpr�vy s�dobr�m nebo �patn�m ob
sahem. Skaln� kresby m�ly pro tehdej�� Indi�n
y podobn� v�znam jako dne�n� n�st�nn&#
65533; noviny v��n�. A - dosti paradoxn&#6
5533; - na�e sou�asn� civilizace se z�ejm� zj
ednodu�en�mi skaln�mi rytinami inspirovala. U� se si
ce neobjevuj� v�divok�ch skal�ch, ale zato na stadio
nech, plov�rn�ch, n�dra��ch a v�n&#655
33;kupn�ch st�edisc�ch. ��k� se jim pi
ktogramy a umo��uj� i analfabet�m nav�t&#6553
3;vovat ciz� zem�. Z�piktogram� se d�vno stal
i spolehliv� pr�vodci cizinc�. Znamenaj� v�c
ne� jednoduch� orienta�n� tabulky, proto�e z&
#65533;jednotliv�ch symbol� se daj� tvo�it cel&#6553
3; v�ty. K�plov�rn� se jde tudy a mohou se tam p&#65
533;stovat tyto a tyto sporty. Telefon je v prvn�m pat�e a z&#6553
3;chody hned vedle, ale k�saun� se dostanete v�tahem do skl
epa. V�echna leti�t� jsou vybavena piktogramy, ka�d&
#65533; d�t� pozn� zna�ku odletu nebo p�&#655
33;letu, pasov� kontroly nebo sm�n�rny. Bylo to p&
#65533;ed tis�cilet�mi podobn�? Byly ur�it� p
iktogramy, ur�it� zna�ky, kter� byly na v�ech
kontinentech stejn� srozumiteln�? Byli ti se svatoz�&#6553
3;� nebo s�paprsky kolem hlavy v�dycky bohov�? A kdy
� ano, jac� bohov�? Tis�cilet� po &#
65533;�e skaln�ch kreseb je�t� st�le existuj&
#65533; star� pov�sti. �lov�k je nemohl zapomenout,
proto�e skaln� obrazy mu je st�le p�ipom�naly
. Sice u� d�vno nikdo nev�d�l, jac� bohov&#65
533; sestoupili z�nebe na Zemi, v�d�lo se v�ak, &#65
533;e bohov� byli nesmrteln� a �e dovedli l�tat. A n
echt�l snad ka�d� panovn�k b�t nesmrteln&#655
33;? Nep��l si, aby se mohl vzn�et nad lidmi, st�le
je pozorovat a aby mohl v�ude zas�hnout? Mne nep�ekvapuje,
�e v�ude tam, kde vznikly prvn� velk� kultury, se ta
k� nach�z� nejv�c l�taj�c�ch bo
h�. V�Egypt� p�id�vali k�vyob
razen� slunce k��dla. Av�ak ok��dlen&#
65533; slune�n� kotou�, nal�zaj�c� se
nad mnoha port�ly egyptsk�ch chr�m�, se vyskytoval i
ve star�m Babylonu a je�t� d��v u Sumer&#655
33;. Brzo se d�vali s�k��dly zv��&#655
33;ovat i panovn�ci, dnes nach�z�me takov� vyobrazen
� v�ka�d�m v�t��m muzeu na sv&#
65533;t�, jen�e nikdo z�n�s nev��&#655
33;, �e by sta�� kr�lov� opravdu byli schopni
l�tat. Ur�it� to neum�li, p�esto v�ak
byli vyobrazov�ni s�k��dly. P�isvojovali si
atribut l�t�n�, proto�e z�pov�st&#6553
3; v�d�li, �e bohov� to kdysi dok�zali. K&#65
533;es�an� z�t�chto l�taj�c�ch
postav ud�lali and�ly. And�l, Angelos, p�sobil jako
posel, jako prost�edn�k mezi sv�tem boh� a lid&#6553
3;. A tak� helmy - pardon, svatoz��e! - t�chto nedot
knuteln�ch bytost� jsme p�ejali z�d�vn&#65533
;ch vyobrazen�. V�d�vn�ch, bl�e neur
�iteln�ch dob�ch byli tak� lid�, kter�
bohov� brali k�sob� nahoru. Jak selektivn� a jednos
trann� p�istupujeme k�takov�m pov�stem, ukazu
je n�sleduj�c� p��klad: V�m&#
65533;tech tibetsk�ho buddhismu se vyskytuje prorok, kter� se tak&
#65533; naz�v� "velk� u�itel". Kdy�
vypr�ela jeho doba, objevil se na nebi mrak a duha, uprost�ed byl
k�� ze st��bra a zlata. Cel� sv�t moh
l pozorovat, jak se velk� u�itel odpoutal s�kon�m ze
Zem�. Jeho ��ci sledovali let�c�ho kon&#6553
3;, a ten byl brzo mal� jako havran, kr�tce nato jako drozd, o n&#
65533;co pozd�ji se u� vyrovnal mou�e a nakonec byl nejasn&
#65533; a drobounk� jako vejce v�i. Nakonec u� lid�
kon� nevid�li. </sp
an>Ve Druh� Kr�lovsk� kn
ize ve Star�m z�kon� se prorok Eli� vzn�&#655
33; na ohniv�m voze, ta�en�m ohniv�mi ko�mi.
Tak odjel Eli� za bou�e do nebe, zn� pov�st. Dole na
Zemi st�l jeho syn El�a a k�i�el: "M�j
ot�e, m�j ot�e!" Potom u� Eli�e nikdy ni
kdo nevid�l. El�a zvedl pl᚝, kter� upadl jeho otci a
postavil se na b�eh Jord�nu. Miliony v��&#6
5533;c�ch lid� povazuj� nanebevstoupen� Eli�e
na ohniv�m voze za bernou minci - v�dy� to stoj� v&
#65533;bibli. Obdobn� tibetsk� m�tus v�ak odm&#65533
;t�me. Takov� je na�e logika. Zn�m pov&#655
33;sti ze svat�ch i m�n� posv�tn�ch knih, ve
kter�ch cel� pos�dky sestoupily z�oblak. Najdou se m
ezi t�m i p��klady, kdy se mimozem�t� chasn&#
65533;ci chovali docela nep��stojn�, ba dokonce jsou ve sta
r�ch textech pops�ny i opravdov� vzpoury -nap�&#6553
3;klad v�apokryfick�m textu Knihy Henochovy. Jak by se as
i tak chovala na Zemi mimozemsk� pos�dka v�situaci, kdy u&#
65533; nem� k�dispozici ��dn� technick&#65533
; pom�cky, kdy jej� �lenov� nemaj� r�d
iov� spojen� s�mate�skou kosmickou lod� a kdy
tedy jsou - vyj�d�eno na��m jazykem - docela p&#655
33;kn� odkecan�? Jak mohou ztroskotan� kosmonaute nav&#6553
3;zat spojen� se sv�mi kamar�dy ve vesm�ru bez pot&#
65533;ebn�ho technick�ho vybaven�?
 N�co jim
v�ak rozhodn� z�stalo: jejich v�domosti. Mohli by n
ap��klad postavit horkovzdu�n� balony, v�d&#6
5533;, jak se to d�l�. Nebo by mohli rozlo�it na Zemi obrov
sk� zna�ky, t�eba troj�heln�ky nebo r�
znobarevn� kruhy, kter� by musely b�t z�vesm�
ru n�padn�. Je v�ak je�t� �pln�
jin� mo�nost komunikace. Tady je n�vrh. Ji&#65533
;n� od peru�nsk�ho hlavn�ho m�sta Limy, ve sm
�ru k�rovin� Nazca, le�� dol�
Pisco. Hned za vesni�kou Humay se t�hne p�es kopce zvl&#655
33;tn�, n�kolik kilometr� dlouh� p�s temn&#65
533;ch d�r. Kdy� se na p�s d�v�me z�ve
lk� v�ky, zd� se n�m, �e to jsou stopy obrovs
k�ho p�sov�ho vozidla. Tento dojem v�ak nen�
spr�vn�, jak se uk�e p�i prohl�dce na m&#6553
3;st�. Ty neobvykl� d�ry, kter� vyb�haj&#6553
3; k�ivolakou stopou po strm�m svahu, vytvo�ila lidsk&#6553
3; ruka, tady se nikdy ��dn� vozidlo nahoru nehrabalo. T&#6
5533;mito kulat�mi d�rami vyzdobili svah Indi�ni.</p
Vypad� to skoro jako st�eleck� okopy, ale ani tato domn&#65
533;nka nen� spr�vn�. Zaprv� by zadn� st&#655
33;elci st�li v�cest� t�m p�edn�m a za
druh� hned dal�� svah je vy�� ne&#655
33; ten s�d�rami. Potenci�ln� nep��tel
by ten pruh mohl napadnout palbou ze v�ech stran a obr�nce p&#655
33;ev�lcovat. K��emu tedy je ta d�rn&#65533
; p�ska p�es hory a doly? V�imli jsme si, �
e v�dy osm d�r tvo�� adu. V�modern&#6
5533;m po��ta�ov�m jazyce by se �eklo, &#6553
3;e to je osm bit�, kdy jeden bit znamen� jednu sp�nac&#655
33; jednotku nebo t�ch osm d�v� dohromady jeden byte. Touto
hodnotou se d� vyj�d�it ��slo 176. 
Dejme tomu, �e by ztroskotan� kosmick� pos
�dka cht�la vyslat na ob�nou dr�hu zpr�vu - a
v�ak ne statick�, uzav�en� symbol, jako t�eba
troj�heln�k nebo kruh, n�br� sd�len�,
kter� se d� st�le roz�i�ovat. Je to
jednoduch�: po��d�me zdej�� Indi&#655
33;ny, aby vykopali osm d�r v�jedn� �ad�. Po
prvn� �ad� n�sleduje hned dal��ch osm
a tak d�le. Tak vznikne d�rn� p�ska, rovn� ja
ko ��ra. (P�vodn� se ta p�ska asi t&#
65533;hla nahoru po svahu v�p��mce a nebyla tak zk�i
ven�, jako dnes. Tektonick� vlivy a dva horsk� potoky, jede
n vpravo a jeden vlevo, asi podm��ely svah a zm�nily kdysi
rovnou p��mku v�pokroucen�ho �erva.)</
>Potom se do ka�d� d�ry nakomanduje jeden Indi�n, kt
er� dostane b�l� ��tek. Na dan� povel
n�kte�� Indi�ni d�ru p�ikryj� -
p�ikryt� d�ra zb�l�, ostatn� z�
stanou temn�. Takov� rytmy se daj� nastudovat a mohou se pr
�b�n� m�nit. P�i masov�ch vystoupen&#6
5533;ch, jako t�eba p�i zahajov�n� olympijsk�
ch her, takhle vznikaj� n�dhern� barevn� obrazy. V&#
65533;na�em p��pad� m�e sd�len�
orbit�ln� stanici zn�t: ET phone horne. Jednoduch
ou d�rnou p�skou se tedy mohou do vesm�ru signalizovat v&#6
5533;echny mo�n� zpr�vy, bez vys�la�ky a bez
elektrick� energie. Ztroskotan� pos�dka by asi v�d&#
65533;la, v�kter�m geostacion�rn�m bod� na ob
loze by st�la jej� mate�sk� kosmick� lo&#6553
3; nebo v�kter�m �ase by nad dne�n�m �
dol�m Pisco krou�il pozorovac� satelit. Po�
�ta� doby kamenn� vys�lal na ob�nou dr&#65533
;hu sign�ly ze sv�tl�ch a tmav�ch bod�, elekt
ronika je p�ij�mala a p�ekl�dala. Zbyla jen d&#65533
;rn� p�ska v�osam�l�m peru�nsk�
m �dol�, kter� se je�t� dnes vine po p&#65533
;�kr�m svahu nahoru a pro kterou se dodnes nena�el ani n&#6
5533;znak vysv�tlen�.&nb
sp;M�ete se m�mu n&#6553
3;vrhu vysm�t - m�li bychom v�ak zv�it, �e fa
ntazie je st�ejn� bod v�ech mo�nost�.<
">6. kapitola Obludn� graffiti Sochy v�pralese -
Lido�routi s�up��mi zuby - Dolmeny v&#65533
;Kolumbii - Pramen myt� nohou - Z�hadn� chr�my v&#65
533;And�ch - Sochy bez tv�� - Obelisk Tello - Raimo
ndiho st�la - Antick� �estiv�lcov� motor - Od
kud poch�z� technologie?
V�roce 1758 objevil &#655
33;pan�lsk� mnich Juan de Santa v��dol� San A
gust�n tajemn� kamenn� sochy, uct�van� zdej&#
65533;�mi Indi�ny.
Vesnice San Agust�n le�&
#65533; p�ibli�n� ve vzd�lenosti 500 kilometr&#65533
; od Bogoty, hlavn�ho m�sta Kolumbie. Bez t�ch zvl�t
n�ch soch by tato mal� indi�nsk� vesni�ka neb
yla zakreslena na ��dn� map�. Nedaleko od tohoto nep
�edstaviteln�ho hn�zda te�e Magdalena, nejv�t
�� eka Kolumbie.
Uprost�ed minul�ho
stolet� dorazil do pralesa v��dol� San Agust&#65533
;n italsk� gener�l Codazzi. Naskicoval n�kolik soch a cht&#
65533;l na tom vyd�lat, ale nepoda�ilo se mu to. Na po�&#65
533;tku na�eho stolet� p�icestoval do Kolumbie dokonce prof
esor Karl St�pel z�Heidelbergu a jako prvn� zde zhotovil n&
#65533;kolik s�drov�ch odlitk�. St�pel tak� o
bjevil n�kolik podzemn�ch chodeb, kter� propojovaly chr&#65
533;my. Dnes v�ak o nich nikdo nic nev�. Nakonec se v&#65
533;San Agust�nu objevil v�roce 1912 etnolog Theodor K. Preus. P&#
65533;em��il sochy a otev�el n�kolik jeskyn�;
domn�val se, �e v�nich jsou hroby. Ke sv�mu velk&#6
5533;mu p�ekvapen� v�ak neobjevil ani nejmen�&#65533
; stopu po n�jak�ch kostr�ch. Preus se rezignovan� v
yj�d�il, �e se kosti asi zcela rozpadly na prach.</p
Sochy na Velikono�n�m ostrov�, podobn� robot�
m, p�sob� sv�mi prostodu�e tup�mi pohledy jak
o naprosto nudn� panoptikum ve srovn�n� s�bohatstv&#
65533;m n�pad� v�San Agust�nu. Dodnes bylo zaregistr
ov�no t�i sta dvacet osm monument� - a ka�d�
vypad� jinak ne� ti ostatn�. San Agust�n vypad&#6553
3; jako p�ehl�dka d�monick�ch model. Jedin�,
co maj� sochy v�mnoha p��padech spole�n&#6553
3;, jsou ze rt� vy�n�vaj�c� up�&#65533
;� zuby. Op�tovn� tak� nach�z�me sochy
, kter� vypadaj� jako lido�routi. Tyhle d�siv&#65533
; postavy toti� ob�ma rukama dr�� p�ed hrudn&
#65533;kem mal� d�ti hlavou dol�, jako kdyby cht�ly
ty uboh� drobe�ky rozdrtit sv�mi tes�ky. Ob
�as se objevuj� zr�dy, kter� maj� na u&#65533
;�ch jak�si sluch�tka. Kulovit�ma o�ima se d&
#65533;vaj� do pr�zdna, v�ruce maj� bu� n&#65
533; nebo n�jakou n�sadku. Jin� postava s�m
andlov�ma o�ima si pod�v� do �st n�jak
� embryo. �irok� nosy a odporn� tes�ky byly v
�San Agust�nu z�ejm� stvo�eny podle n�
jak�ho vzoru. Mimo��dnou pozornost na sebe upout&#
65533;v� �ty�i metry vysok� socha, kter� se d
nes ozna�uje jako "biskup". Lidsk� obli�ej se smu
tn�ma o�ima snad m�e vzbuzovat �ctu, stejn� s
e mi v�ak ani po del��m hloub�n� nepoda&#6553
3;ilo objevit, co by ospravedl�ovalo jeho pojmenov�n�. Prot
o�e i "biskup" dr�� v�rukou mal� d&
#65533;t�, kter�mu se dole kl�t� hlava a ruce. Copak
si takhle p�edstavujeme c�rkevn� kn�e? Des
et metr� za hodnost��em vy�n�v� z&#655
33;tr�vy t��ok� lebka. Obrovsk� o�n&#6
5533; otvory, obrovsk� nos, obrovsk� tlama a obrovsk� tes&#
65533;ky dotv��ej� nesympatick� obraz. O n�ko
lik metr� d�l odpo��v� pt�k podobn&#65
533; orlu. La�kuje s�hadem, kter� se sv�j� ko
lem nacpan�ho b�icha.&nb
sp;Nedaleko sochy orla je mohutn&#6553
3; poh�ebn� pahorek s�v�ce ne� t�iceti
monolity. Centrum tvo�� dolmen, jak� by mohl st�t i
ve francouzsk� Bretani. V�dy dv� postavy a jeden menhir po
dp�raj� st�e�n� kamennou desku. Oba str&#6553
3;ci hrobu dr�� v�nik�ch kyje nebo sekery, maj&#6553
3; helmy a nad hlavami se jim vzn�ej� tv��e, kter&#6
5533; jako by p�ich�zely z�vesm�ru. V&#6553
3;San Agust�nu je v�c takov�ch mohutn�ch dolmen&#655
33;. Jsou ze �uly, o kter� se v�ak nev�, odkud poch&
#65533;z�. V�okol� San Agust�nu toti� &#65533
;�dn� �ula nen�. V�echny sochy a kamenn&#6553
3; desky v�ak nejsou ze �uly, n�kter� jsou z�
vulkanitu nebo z�p�skovce. Pod dolmenem jsou �asto
sarkof�gy z�jedin�ho kamenn�ho bloku, kter�
vypadaj� jako ohromn� vany. N�kdy jsou v�nich kamenn
� figur�ny, kter� snad maj� p�edstavovat mrtv
olu n�jak�ho panovn�ka. To v�ak je jen domn�n
ka, proto�e p�vodn� byly kamenn� n�doby pr&#6
5533;zdn�. Doba vzniku nejstar��ch so�ek v�Sa
n Agust�nu byla stanovena na rok 800 p�ed Kristem. Na tem
eni um�le zarovnan�ho kopce stoj� dv� postavy, kter&
#65533; se jmenuj� "el doble Yo", to jest "dvojit�
J�". Jedna ze soch m� ob� pa�e p�itisknu
ty k�t�lu a ruce zk��en� na prsou. Z�k
rut�ho obli�eje tr�� pod nosem �ty�i z
lov�stn� tes�ky a z�hlubok�ch o�n&#655
33;ch d�lk� z�r� pronikav� pohled hluboko dol
� do �dol�. Hlavu sv�r� �zk� he
lma. Druh� postava vis� jako batoh na t� prvn� oblud
�, kterou archeologov� ozna�uj� za jagu�ra. P
�esto�e m�m fantazii, d� mi hodn� pr�c
e, abych si ho vybavil. Tady naho�e jsou dokonce i abstraktn&#65
533; modelovan� postavy s��zk�ma o�ima a s&#6
5533;oblig�tn�mi up��mi zuby. Kamen
�ci, kte�� zde pracovali, toho v�d�li hodn&#6
5533; o v�tvarn�m um�n�; sv� �emeslo o
vl�dali dokonale, to je v�San Agust�nu v�ude jasn&#6
5533; vid�t. Rozli�ovali jemn� rozd�ly mezi sochami
lid� a sochami bytost�, podobn�ch lidem - i t�ch s&#
65533;obludn�mi up��mi zuby. Je v�e
obecn� zn�mo, �e lid� p��rodn�c
h n�rod� se p�i ritu�ln�ch tanc�ch hal
ili do ko�e�in zv��at. V��ili, &#65533
;e t�m p�ej�maj� jejich s�lu a dal�&#6
5533; ��douc� vlastnosti. Je v�tomto psychologick&#6
5533;m vysv�tlen� z�hada nepochopiteln�ch postav ze
San Agust�nu? Je to mrzut�, ale v�San Agust&#65533
;nu nejsou sochy se zv��ec�mi ko�e�inami. Zde
j�� sochy nemaj� ani zv��ec� masky, za
to v�ak maj� velmi �asto helmy.<sp
an class="c0"> Matouc� orn
amentika vytv�� r�zn� tv��e, u
postav "dvojit�ho J�" m�eme rozeznat dokonce tri
obli�eje. Jeliko� pro tyto bl�zniv� postavy nen&#65
533; dosud ��dn� vysv�tlen�, mohu p�ed
lo�it dva nebo tri n�vrhy. T�eba cht�li kam
en�ci sv�mi v�cen�sobn�mi postavami vyj&#6553
3;d�it, �e teprve spojen�m dvou bytost� vznikne t&#6
5533;et�, nebo cht�li sv�m d�lem vyslovit varov&#655
33;n�: �lov��e, bu� bd�l�! D&#6
5533;vej pozor, co se d�je za tebou. Nebo, t�et� varianta,
kdysi pozorovali ciz� bytosti, kter� jim p�ipadaly hr&#6553
3;zostra�n� a kter� nosily na z�dech jak�si &
quot;batoh". Zbytek jsou pov�sti a �patn� pochopen&#65
533; technologie. V�echno u� tady bylo!<s
pan class="c0"> San Agust�
n nab�z� je�t� jednu kuriozitu: takzvan� &quo
t;pramen myt� nohou".&nbsp
;Na plo�e asi tri sta �t
vere�n�ch metr� se na zplo�t�l� nahn&#
65533;dl� sk�le t�hne komplikovan� s� kan&#65
533;l� r�zn�ch ��ek. Jsou zde &#65533
;zk� r�hy a prohlubn�, kter� se jako had krout&#6553
3; ve sk�le, potom men�� a v�t�� j&#65
533;mky, obd�ln�ky a rondely. Mezi �ty�mi hlavn&#655
33;mi j�mkami jsem napo��tal p�es t�icet neob
vykl�ch r�h a struh. Kan�ly maj� tvar labyrintu, bys
t�e tekouc� voda proud� a p�et�k� z&#6
5533;jednoho kan�lu do druh�ho v�podivn� h�e.
lass="c0">Co to m� znamenat? Odborn�ci mluv� o posv�
tn�m pramenu myt� nohou, jin� vid� ob�tn&#655
33; k�men, po kter�m tekla krev r�zn�mi kan�l
y do v�t��ch j�mek. Je docela mo�n&#
65533;, �e v�echny pokusy o vysv�tlen� jsou marn&#65
533;. T�eba byla ta nep�ehledn� sple� stru�ek
a j�mek v�r�zn�ch v�k�ch kdysi za&#65
533;�zen�m na rafinaci kov�: roztaven� �elezo
teklo od j�mky k�j�mce, t�k� �&#65533
;sti klesaly na dno, lehk� se odplavovaly d�l, ne�istota a
struska se zachycovaly v�rondelech a klikat�ch r�h�c
h. Nedovedu posoudit, zda je m�j n�vrh rozumn�, v&
#65533;m jen, �e v�echny dosavadn� n�vrhy nejsou lep
��. �ijeme p�ece v�dob�, kdy se lid&#6
5533; zam�ch�vaj� do jednotn� masy. �vahy o m
o�nostech, o mysliteln�m, se pot�raj�. Neust�
le se p�edst�r�, �e u�en� n�zor
y jist� rozumn�ch lid� jsou posledn�m v�k&#65
533;ikem v�dy. A jenom n�kte�� z�n�s c
h�pou, �e se �asto jedn� jen o jin� n�
zor, o jin� v�klad, kter� je stejn� tak m�lo
podlo�en d�kazy, jako definice protivn�ka. To, co
plat� o San Agust�nu na kolumbijsk� vyso�in�,
t�k� se je�t� v�ce z�hady komplexu Ch
avin de Hu�ntar, le��c�ho vysoko v�peru&#6553
3;nsk�ch And�ch. Aby se �lov�k dostal do Ch
avin de Hu�ntar, mus� nap�ed p�ekonat 4178 metr&#655
33; vysok� pr�smyk Kahuish. Zat�mco v�na�ich
zem�pisn�ch ��k�ch le��
ve v�k�ch p�es �ty�i tis�ce metr&#655
33; ledovce, d� se pr�smyk Kahuish zdolat dobr�m ter&#65533
;nn�m vozem -Peru le�� bl� k�rovn�ku n
e� st�edn� Evropa. Na druh� stran� pr�
smyku se jako nekone�n� had vine uzounk� silnice po &#65533
;bo��ch horsk�ch svah�. U vesni�ky Machac ve
v�ce 3180 metr� naraz�me na z��ceniny Chavin
de Hu�ntar. Nikdo nev�, kdo byli jeho stavitel�, nikdo nedo
k�e vysv�tlit jeho ��el.<sp
an class="c0"> Nejl�pe zac
hovan� ��st komplexu se jmenuje El Castilo, tedy z�m
ek, a�koliv nikdy ni��m takov�m nebyla. Je to obd&#6
5533;ln�kov� stavba dlouh� t�iasedmdes�t metr
� a �irok� sedmdes�t metr�. Velik� &#6
5533;ulov� kv�dry, sestaven� s�milimetrovou p&#65533
;esnost�, tvo�� pravo�hlou vn�j�&#6553
3; st�nu. ��m v� se ty�� budova, lehce
nach�len� dovnit�, t�m z�eteln�ji vys
tupuje zpusto�en�.
Hlavn� port�l stavby sm&
#65533;�uje p�esn� na v�chod. Monolit, dlouh�
dev�t metr�, spo��v� na dvou sloupech, kter&
#65533; jsou vpravo i vlevo oblo�eny kamenn�mi deskami. Ty byly kd
ysi zdoben� jemn�m cizelov�n�m, v�tr a d&#385
57; je v�ak vyhladily a bohu�el, i lid� ta filigr�ns
k� um�leck� d�la otloukali. Kdy� se je&#65533
;t� stavba skv�la v�cel� sv� n�dhe&#65
533;e, musela p�sobit jako jedin� blok beze sp�r.</p
P�ed "z�mkem" se rozkl�d� obrovsk�
�tvercov� n�m�st�, kter� kdysi bylo ce
l� obehn�no zd�. Cel� �tverec je vybudov&#655
33;n terasovit�, terasy stoupaj� sm�rem k�hlavn&#655
33; budov�. Severn� a ji�n� od n�m�st&
#65533; se vr�� dal�� terasy, kter� je&#65533
;t� dodnes nejsou odkryt�. Cel� kultovn� stavba Chav
in de Hu�ntar zab�rala kdysi plochu t�in�ct hektar&#
65533;. Dodnes o n� nev�me ani to nejmen��. Na d&#65
533;lku m�� stavba dv� st� dvacet osm metr&#
65533; a na ��ku sto sedmdes�t p�t metr&#655
33;. Jsou zde venkovn� i vnit�n� dvory se schodi�ti
a pod �tvercov�m n�dvo��m se skr�v&#65
533; syst�m chodeb, v�trac�ch �achet a vodn�c
h �tol - infrastruktura, jej� vybudov�n� vy�a
dovalo dokonal� pl�ny.&n
bsp;Chavin de Hu�ntar je o&#655
33;�ek pro odborn�ky, proto�e tahle chr�mov�
stavba nem� ��dnou p�edlohu. Zd� se, �
e ji z�ni�eho postavil zcela nezn�m� n�rod. K
ulturn� objev v�Chavin de Hu�ntar p�sob� jako
exploze, proto�e zde zcela ur�it� nep�sobili Inkov&
#65533;; jejich stavby vypadaj� docela jinak.<sp
an class="c0"> Odborn�ci s
e domn�vaj�, �e Chavin de Hu�ntar byl poutn�m
m�stem, n�bo�ensk�m st�ediskem z�hadn
�ho n�roda, kter� odn�kud p�iputoval. Jak&#65
533;si ob�adn� st�edisko. ��? &#6553
3;dajn� chr�mov� stavba se datuje r�zn�. N&#6
5533;kte�� odborn�ci tvrd�, �e stavba musela
vzniknout kolem roku 500 p�ed Kristem, jin� ud�vaj�
datum 1000 p�ed Kristem. V�tom p��pad� by byl
Chavin de Hu�ntar nejstar��m zn�m�m "ch
r�mem" v�Ji�n� Americe. Ale koho, pro v�
echno na sv�t�, tady uct�vali?<spa
n class="c0"> Stejn� jako
podzem� terasovit�ho n�m�st�, tak tak�
samotn� chr�mov� komplex je protk�n labyrintem chod
eb. N�kolik metr� za silnou zd� stoj� uprost�
ed k�i�ovatky chodeb podivn� st�la. ��
k� se j� el Lanzon, tedy kop�. Toto kop� je p&#65533
;es t�i metry vysok�, ale jen pades�t centimetr� &#6
5533;irok�. Jak se sem ale ta kamenn� jehla dostala? Chodbami ji n
ebylo mo�no prot�hnout ani ve vodorovn�, ani ve svisl&#6553
3; poloze, proto�e chodby jsou jenom �edes�t centimetr&#655
33; �irok�. Architekti chr�mu Chavin de Hu�ntar z&#6
5533;ejm� od po��tku pl�novali n�jak�
otvor ve strop�, kter�m ten klenot spustili na jeho dne�n&#
65533; m�sto. V�tomto kamenn�m pomn�ku je v
yryta velice podivn� bytost s�tes�ky, nah�n�j
�c�mi strach - pozdrav od soch ze San Agust�nu? Jej�
o�i hled� up�en� vzh�ru a nad jej� hl
avou jsou ozdoby, kter�m ��dn� �lov�k
nerozum�. Chodby uvnit� chr�mu (tedy je-li to chr&
#65533;m) byly p�vodn� oblo�eny kamenn�mi deskami, k
ter� byly v�echny zdobeny jemn� cizelovan�mi reli&#6
5533;fy, tak ploch�mi a �ist�mi, jako kdyby se n�jak
� modern� zuba� s�turb�novou vrta�kou
v�noval z�jmov� �innosti. Dnes ji� skoro v&#6
5533;echny desky otloukli a prodali. Tu a tam stoj� je�t� n
�jak� exempl�� v�chodb� nebo ho vystav
uj� v�muzeu. Odtud zn�me bytosti podobn� �lov
�ku, ale s�rozta�en�mi k��dly, kter&#6
5533; kdysi zdobily desky. To okam�it� ukazuje na �patn&#65
533; pochopenou technologii. Pak jsou tam zase postavy podobn� zv�
�at�m, kter� vypadaj� jako k��enci dra
k� a lid�. Jin� obludy mi z�dne�n�ho p
ohledu p�ipom�naj� technick� v�kresy stavebn&
#65533;ch stroj�. A pak jsou tady je�t� ty hlavy.
P�vodn� asi byly jak na vn�j��ch zdech, tak i
v�m�stnostech hlavn� stavby. Dnes jich jen m�lo naj
deme na p�vodn�ch m�stech. Tak� hlavy byly za&#65533
;antro�eny. To m�lo, co zbylo, v�ak pod�v� ve
lmi rozd�ln� sv�dectv�.<spa
n class="c0"> Jednou maj�
obli�eje �irok� nosy a odul� rty, jindy se pod nosem
cen� �tvercov� zv��ec� tlama, ze kter
� tr�� up�� zuby, pak zase hlavy nema
j� v�bec ��dn� obli�eje. N&#6
5533;kter� maj� technick� dopl�ky, jako t�eba
helmy, chr�ni�e u��, �stn� filtry a n
�co podobn�ho br�l�m. Krom� dvou v�jim
ek maj� obli�eje nep��telsk�, ciz�, a&
#65533; odpudiv�, chladn� v�raz.<s
pan class="c0"> Um�leck&#6
5533; styl v�Chavin de Hu�ntar celkov� p�sob�
sp�e abstraktn�. I kdy� jsou reli�fy mistrovsky vyr
yt�, nev�me, co vlastn� p�edstavuj�. Zvl&#655
33;tn� jsou zmaten� a vynal�zav� rozevl�t&#65
533; linie, kter� vych�zej� z�p��ern&#
65533;ch hlav a kon�� ve sp�rech nebo p�sech jak&#65
533;hosi p�sov�ho vozidla. Jestli�e stavba Chavin de Hu&#65
533;ntar jako takov� je nevysv�tliteln�, potom reli�
fy jsou vrchol nesrozumiteln�ho. Na jedn� z�teras
p�ed hlavn� budovou na�el spolupracovn�k peru&#65533
;nsk�ho archeologa Julio Tello obelisk, kter� dnes zdob� Ar
cheologick� muzeum v�Lim�. Vytesan� zmaten� o
brazce nebyly dodnes rozlu�t�ny. A jestli�e n�co nev
�me p�esn�, tak se (jako obvykle) p�ikl�n&#65
533;me ke kult�m. Zast�en� se hovo�� o kultu
jagu�ra, o kultu drav�ho pt�ka, o had�m kultu, ba do
konce i o kultu zub�. Obelisk je na v�ech �ty�ech st
ran�ch poset reli�fy, kter� zn�zor�uj�
pom�chan� zmatek ornament�, hlav, rukou, k��
del, neht� a zub�.
Odborn�ci tajn�ch zpravo
dajsk�ch slu�eb rozlu�t� ka�d� k&#6553
3;d. Snad by se tedy m�l n�kdo z�nich v�novat de&#65
533;ifrov�n� obelisku doktora Tello. Domn�v�m se v&#
65533;ak, �e by si musel nasadit technick� br�le, kdo by ch
t�l tuto z�hadu rozlu�tit. V�Chavin de Hu&#
65533;ntar objevil archeolog Antonio Raimondi dal�� st�lu,
kter� je dnes skvostem Archeologick�ho muzea v�Lim�.
Naz�v� se Raimondiho st�la. Je vytes�na z�&#
65533;ern�ho dioritu, vysok� je 1,75 m, �irok� sedmd
es�t t�i centimetry a sedmn�ct centimetr� siln&#6553
3;. Ka�d� archeolog, kter�ho jsem se vypt�val nebo j
eho� knihy jsem prostudoval, pod�v� k�vyobrazen&#655
33; na tomto jedine�n�m um�leck�m d�le jin&#6
5533; vysv�tlen�. Jedni rozezn�vaj� jagu&#6
5533;��ho �lov�ka se stylizovan�mi bo�
sk�mi hlavami, jin� vid� hlavy drav�ch zv�&#6
5533;at a �ezla, had� t�la a hlavy, dal�� zas
e mluv� o bohat�ch ozdob�ch hlavy s��sty nad
sebou a s�vyplazen�mi jazyky nebo nakonec o lidsk� postav&#
65533; se zv��ec� hlavou, kter� je obklopena v&#6553
3;n�itou z��. Samoz�ejm� nechyb&#6553
3; masky a zv��ec� k�e nebo dokonce zobrazen�
inkarnace stvo�itele Virako�i. Dohromady jsem v�odborn&#65
533; literatu�e p�e�etl dvacet �est r�zn&#655
33;ch �vah o tom, co by vlastn� Raimondiho st�la mohla znam
enat. <s
pan class="c0">Nov�ma o�ima se na v�c pod�val N&#655
33;mec doktor Wolfgang Volkrodt. Ve sv� knize Es war ganz anders (Bylo to
docela jinak) rekonstruoval dr. Volkrodt Raimondiho st�lu se znalostmi i
n�en�ra. V�sledek je zar�ej�c� a p&#65
533;inejmen��m duchapln�j�� ne� dosava
dn� pokusy o hled�n� v�znamu st�ly, kter&#655
33; byly (popravd� �e�eno) dosti uboh�. Dr. Volkrodt
nevid� ��dn� jagu�� hlavy, &#
65533;�dn� �ezla, hady nebo podobn� fantazie, n&#655
33;br� kotel, kter� vyr�b� p�ru. P�ra
pak poh�n�la osm v�kyvn�ch p�k a k�tom
u p��slu�ej�c� krou�iv� p&#6553
3;sty - dnes bychom tomu ��kali �estiv�lcov�
dvoutaktn� motor. �st�edn� parn� kotel nap&#6
5533;jel �ty�i samostatn� v�lce, kter� se dal
y pou��t ke v�em mo�n�m t�k�m p
r�cem. Raimondiho st�la z�Chavin de Hu�ntar
p�edstavuje ve skute�nosti technickou konstrukci rafinovan&#65533
; promy�len�ho stroje. Toto monstrum um�lo pohybovat pa&#65
533;emi, b�hat a na p��n� mohli tv�rci pou&#6
5533;�t sv�j v�tvor dokonce jako hl�da�e. Sta
�ilo p�i�roubovat k�jedn� pa�i me&#655
33;. Nediv�m se, �e lid� doby kamenn�, kte�&#
65533; nev�d�li nic o technologii, p�ed kou��
c�m, d�maj�c�m a h�mot�c�m netv
orem prchali - nebo v�b�zni klesali na kolena a stroj uct�v
ali. <sp
an class="c0">Daleko v�c m� udivuje, pro� se na�i du
chapln� a vtipn� archeologov� nikdy nespoj� s&#65533
;takov�m �lov�kem, jako je dr. Volkrodt. Jakmile s
e z�Raimondiho st�ly vyklubal stroj, m�eme technicky interp
retovat i jin� monstra z�Chavin de Hu�ntar. St�le v&
#65533;ak z�st�v� ot�zka: odkud poch�zela tec
hnologie a znalosti? Ani technick� v�tvory nevznikaj� jen t
ak, beze v�eho. N�kdo je mus� vynal�zt, vyzkou&#6553
3;et, nakreslit pl�ny a prov�d�t pokusy. I technika m&#6553
3; sv�j v�voj. </sp
an>V�mytologii star� Indie, kde
se to l�taj�c�mi stroji v�eho druhu jen hem�
�, se vypr�v�, �e technika k�tomu poch&#65533
;z� od u�itel�. Od t�ch v�emohouc�ch,
kte�� kdysi p�i�li z�vesm�ru a u&#6553
3;ili mlad� lidstvo. </spa
n>7. kapitola Sv�tlo pro fara
�na Elektrick� baterie v�bagd�dsk�m
muzeu - Energie z�hlin�n�ch d�b�n� - I
zol�tory ve v�ech variant�ch - Krypta v�Dende&#65533
;e - A bylo sv�tlo - Atlante z�Tuta - Mot�li proti r
ozumu <s
pan class="c0">Jak vlastn� osv�tlovali sta�� Egyp&#6
5533;an� sv� podzemn� prostory? Jak osv�tlovali hlub
oko ve skal�ch vytesan� hroby v��dol� kr&#655
33;l� a chodby a hrobky v�pyramid�ch, jejich� st&#65
533;ny jsou ��ste�n� pokryty texty? Pou&#65
533;�vali um�lci p�ed tis�cilet�mi pochodn&#6
5533; nebo sv��ky? T�ko, proto�e pak by st�ny
byly za�ouzen�, a nic takov�ho v�podzemn�ch
chodb�ch nenach�z�me. Nebo se sv�tlo p�iv&#65
533;d�lo do podzemn�ch prostor kovov�mi zrcadly? To by se c
elkem bez probl�m� dalo uskute�nit u komor, kter� le
�� jen jedno nebo dv� patra pod zem�. Slune�n
� sv�tlo v�Egypt� je ostr�, pomoc� n&#
65533;kolika zrcadel se d� nasm�rovat i za roh. Problemati�
t�j�� by to bylo v�klikat�ch chodb�ch
a v�komor�ch, le��c�ch hluboko pod povrchem,
jak je tomu nap��klad v��dol� kr�l&#65
533;. Ka�d�m dal��m odrazem ztr�c� sv&
#65533;tlo jasnost, zejm�na p�i pou�it� kovov&#65533
;ch zrcadel, jak� tehdy pou��vali v�Egypt�. O
dhaduje se, �e po t�et�m, nejpozd�ji v�ak po
�tvrt�m odrazu sv�tla za roh by u� nastala hlubok&#6
5533; tma. Nebo snad - j� jsem �lov�k, kter&#65533
; m�v� kac��sk� my�lenky -znali sta&#6
5533;� Egyp�an� dokonce n�co jako elektrick�
sv�tlo, ��rovky a baterie? N�kter� s
tarov�k� n�lezy skute�n� ukazuj� na po
u��v�n� elekt�iny. V�roce 1966 objevil
i archeologov� na poli u Bagd�du r�zn� hlin�n
� d�b�ny. N�doby nebyly pr�zdn�; m&#65
533;ly na dn� dut� m�d�n� v�lec, p&#65
533;ipevn�n� vrstvou prysky�ice. V�ose v�lce
byla �elezn� ty�inka a cel� to bylo uzav�eno
prysky�i�nou z�tkou. N�meck�mu arche
ologovi Wilhelmu Konigovi d�b�ny p�ipom�naly galvani
ck� �l�nky, kter� vypadaly velice podobn�. Na
plnil tedy jednu hlin�nou n�dobu kyselinou octovou a zjistil mezi
�eleznou ty�inkou a m�d�n�m v�lcem nap
�t� p�l voltu. Podobn�ho v�sledku pak dos&#65
533;hl s�kyselinou citr�novou a dokonce i s�rozpu�t&
#65533;nou mo�skou sol�.
Ty zvl�tn� hlin&#6
5533;n� d�b�ny byly tedy elektrick� baterie. N&#6553
3;kolik jich dnes m�eme vid�t v�Ir�ck�m muzeu
v�Bagd�du. Hlin�n� d�b�ny poch&#65533
;zej� z�doby Parth�, kte�� ili v&#655
33;onom prostoru n�kolik stolet� p�ed na��m l
etopo�tem. Podobn� n�lezy objevili archeologov&#65
533; po��tkem osmdes�t�ch let tak� v�I
r�ku v�Seleukii na Tigridu a v�sousedn�m Ctesiphonu.
Tyto baterie datovali dokonce do roku 2500 p�ed Kristem. K&#655
33;�emu to asi mohlo slou�it? Nap��klad k�poz
lacov�n� na galvanick�m principu. Pom�rn� m&#
65533;lo v�konn� baterie by sice umo��ovaly pozlacov
at jen mal� p�edm�ty, ale kdyby se n�kolik bateri&#6
5533; spojilo, s�la proudu by se zv�t�ila... Pou&#
65533;�vali podobn� baterie tak� ve star�m Egypt&#65
533;? N�co tomu nasv�d�uje, proto�e na egyptsk&#6553
3;ch chr�mov�ch st�n�ch se objevuj� vyobrazen
� podivn�ch hlin�n�ch d�b�n�, k
ter� se bateri�m z�Bagd�du p�ekvapiv�
podobaj�. Samoz�ejm� tu vid�me i docela oby�e
jn� n�doby, kter� obsahovaly vodu, olej nebo v�no a
kter� se nap��klad pou��valy p�i pomaz
�v�n� fara�n� a kn�z�. Vedle to
ho v�ak vid�me v�cen�sobn� propojen� h
lin�n� d�b�ny, jejich� obsah mohl t�ko
poz�st�vat z�n�jak� tekutiny. Zkuste n&#6553
3;kdy nal�t ze t�� navz�jem propojen�ch konv&
#65533; vodu sou�asn� do jedn� n�doby. Egypt�
t� um�lci p�idali k�takto podivn� propojen&#6
5533;m hlin�n�m d�b�n�m je�t� k
likat� linky. Cht�li t�m snad zobrazit energii ve form&#655
33; elekt�iny? Existovaly nejm�n� dva druhy d�b&#655
33;n�? Byly v�jedn�ch tekutiny, v�druh�ch ele
ktrick� proud? 
Kde je elektrick� proud, nemohou b�
t m�d�n� dr�ty daleko. V�r�zn�c
h hrobech fara�n� se na�ly tenk� izolovan� m&
#65533;d�n� dr�ty, nap��klad v�hrob&#6
5533; Tutancham�na v��dol� kr�l�. Je v
�eobecn� zn�mo, �e p�edn� strana korun
y fara�n� byla ozdobena hadem, kobrou. M�j instinkt mi &#65
533;�k�, �e to symbolizovalo nebezpe��, moc.
D�val snad tenhle had elektrick� r�ny? Za�al najedno
u tajemn� sv�t�lkovat, aby vyd�sil oby�ejn&#6
5533; smrteln�ky? Nosil fara�n baterie na t�le? Nebo byly z
droje energie uschov�ny v�jeho tr�nu, aby mohl ohromovat sv
oje poddan� elekt�inou? Nebo dokonce z�sk�val proud
ze slune�n�ch kolektor�, kter� nev�dom&#65533
; poddan�, stejn� jako jejich d�vn� potomci, pova&#6
5533;ovali za ozdobu hlavy nebo korunu? Nu�e, existence funk�n&#65
533;ch bateri� je prok�zan� skute�nost. Zbytek je -
p�edev��m - spekulace. Kdo by v�ak mohl n&#
65533;rody v�povod� Eufratu a Tigridu a v��i
na Nilu nau�it n�co o elekt�in�? D�
jepisec Diodor Sicilsk�, kter� �il zhruba p�ed dv&#6
5533;ma tis�ci roky, autor �ty�icetisvazkov� kni&#65
533;nice, napsal, �e kdysi sestoupili bohov� z�nebes a &#65
533;e teprve oni nau�ili lidstvo um�n�, hornictv�, z
hotovov�n� n��ad�, technice pozemn�ch
staveb a v�rob� v�na. Sou�asn� bohov�
nau�ili smrteln�ky ps�t a vysv�tlili obyvatel&#65533
;m Zem� ��d hv�zdn� oblohy, harmonii p&#65533
;�rody a jin� u�ite�n� v�ci. N�co tady ale je�t� chyb�. M�me si
ce funk�n� baterie a izolovan� m�d�n�
dr�ty, ale kdo zach�z� s�elekt�inou, mus&#655
33; se zab�vat tak� izol�tory.<spa
n class="c0"> Izol�tory se
v�Egypt� rovn� vyskytuj�, a to v�mnoha varia
nt�ch. Egyptologov� je naz�vaj� sloupy d�ed.
Na�ly se u� pod nejstar�� D�oserovou pyramido
u v�Sakka�e. Jehlice d�ed se pozd�ji dokonce nosily
jako skvosty kolem krku. Sm�li s�nimi zach�zet jenom zasv&#
65533;cen�, prost� lid jejich v�znam pravd�podobn&#6
5533; v�bec nech�pal. V�Abydos je dokonce velik� n&#
65533;st�nn� reli�f, na kter�m je vid�t, jak
kr�l Sethos I. p�ed�v� bohyni Isis sloup d�ed
velikosti �lov�ka. Pom�r velikosti sloupu d�ed k&#6
5533;�lov�ku je tak� zobrazen na star�ch papyrech. C
o v�ak vlastn� byl tenhle p�edm�t, podobn� iz
ol�toru? V�tom se dne�n� egyptologov&#65533
; neshoduj�. Na vybranou je n�kolik variant. Sloup d�ed je
pr� symbol boha Osirise, ��k� se, ostatn� zas
e tvrd�, �e to je:
symbol st�losti, symbo
l v��nosti, 
prehistorick� feti�,
 s
trom zbaven� list�,&nbsp
;pil�� se z�&#655
33;ezy, 
znak plodnosti,
symbol klasu,
 palmov�
list. <s
pan class="c0">Peter Krassa a Reinhard Habeck, kte�� spole�
n� napsali knihu o pou��v�n� elekt�iny
ve starov�ku pod n�zvem Dos Licht der Pharaonen (Sv�tlo fa
ra�n�), navrhli, aby se sloup d�ed pova�oval za jedn
oduch� izol�tor, kter� bylo mo�no - podle velikosti
a podle pou�it�ho materi�lu - pou��vat r&#655
33;zn�m zp�sobem. Skute�n� byly v�Egypt&#6553
3; nalezeny men�� p�edm�ty tohoto druhu, na kter&#65
533;ch je�t� visely m�d�n� dr�ty.</spa
"c0">Star� n�st�nn� reli�fy v�jedn&#65
533; krypt� sedmdes�t kilometr� severn� od Luxoru po
tvrzuj� domn�nky Krassy a Habecka. Chr�m v�Dende&#65
533;e je p�ev�n� zasv�cen bohyni Hathor, kter&#65533
; byla v�nejstar��ch dob�ch pova�ov�na
za bohyni nebes a matku Slune�n�ho boha Hora. Archeologick&#65533
; n�lezy dokazuj�, �e chr�m v�Dende�e
byl ji� ve star� ��i zn�m jako chr�m b
ohyn� Hathor, v�pr�b�hu egyptsk�ch d�j
in v�ak ztr�cel na v�znamu, a� byl v�dob&#655
33; ptolemajsk� restaurov�n a znovu vybudov�n. Chr
�mov� stavby stoj� dnes ka�d�mu n�v&#6
5533;t�vn�kovi za dalekou cestu. Sloupov� galerie, st&#6553
3;ny a stropy nab�zej� hlubok� pohled do mlad�&#6553
3; egyptsk� p�edstavy boh�, kter� samoz�ejm&#
65533; vych�zela ze star�ch vzor�.
 Dendera je tak&
#65533; jedin� m�sto v�Egypt�, kde byl nalezen &#655
33;pln� zv�rokruh se �estat�iceti dek�dami eg
yptsk�ho roku. N�dhern� reli�f s�dvan�
cti hlavn�mi postavami a s�matematick�mi a astronomick&#655
33;mi znaky, kter� lze dnes obdivovat v�pa��sk&#6553
3;m Louvr�, byl v�minul�m stolet� vysek�n ze
stropu chr�mu v�Dende�e a prod�n za sto pades&#65533
;t tis�c frank� kr�li Ludv�ku XVIII. Astronomov&#655
33;, kte�� zkoumali zobrazen� zv�rokruhu z�De
ndery, ud�vaj� jako dobu jejich vzniku rok 700 p�ed Kristem
, jin� dokonce rok 3733 p�ed Kristem.<spa
n class="c0"> Jedine�n&#65
533; jsou tak� podzemn� komory v�Dende�e s�ta
jemn�mi n�st�nn�mi reli�fy z�d�
vno zapomenut�ch �as�. Jedna z�t�chto prostor
je p��stupn� jenom �zkou d�rou, srovnatelnou
s�otvorem ve ps� boud�. Komora je n�zk�, zat
uchl�, m�� na ��ku pouze l, 1
2 m a na d�lku 4,60 m. Na st�n�ch vid�me vedle lidsk
�ch postav bublinovit� p�edm�ty, kter� siln&#
65533; p�ipom�naj� ohromn� ��rovky, uv
nit� s�vlnit�mi hady. Do �pi�ky se sb�
haj�c� t�la had� vedou k�lotosov�mu kv
�tu, kter� se i bez velk� fantazie d� pokl�da
t za obj�mku ��rovky. Nakonec n�co jako kabel vede d
o sk��ky, na kter� kle�� b�h v
zduchu. A bezprost�edn� vedle stoj� dvouramenn� slou
p d�ed jako znamen� s�ly, propojen� s�hadem.
Za zm�nku je�t� stoj� d�mon, podobn� p
avi�novi se dv�ma no�i v�nik�ch, kter�
znamenaj� "ochrannou a obrannou moc".
 Pavi�n o
zbrojen� no�i m�l snad vyjad�ovat n�co jako n
� dne�n� symbol smrtihlava: nebezpe��!
0">Odborn�ci se podzemn�mi prostorami v�z�kladech ch
r�mu bohyn� Hathory v�Dende�e piln� zab&#6553
3;vaj�. Mluv� o kultovn�m prostoru, o knihovn�, o ar
chivech nebo o odkl�dac�ch prostor�ch pro kultovn� p
�edm�ty. Mn� to p�ipad� sm�n�.
Jak� smysl by m�ly archivy nebo knihovny, pop��pad&#
65533; odkl�dac� nebo kultovn� prostory, kter� by by
ly p��stupn� pouze ps� d�rou? A pro� b
y st�ny odkl�dac�ch komor byly zdobeny fantastick�mi
a jedine�n�mi reli�fy? Johann Wolfgang von Goethe kdysi pr
onesl: d�vtip opou�t� duchapln� mu�e p&#65533
;inejmen��m kdy� nemaj� pravdu. J� s
e domn�v�m, �e reli�fy na st�n�ch kryp
ty pod chr�mem v�Dende�e dokazuj� d�vnou znal
ost tajemn� v�dy, toti� elekt�iny. Mohly p&
#65533;edm�ty ve tvaru hru�ky, zobrazen� v�Dende&#65
533;e, kdysi vyd�vat elektrick� sv�tlo? Jeden �lov&#
65533;k to vyzkou�el. Elektroin�en�r Walter Garn z�V
�dn� podle p�edlohy z�krypty v�Dende�e
pracn� zrekonstruoval ��rovku, dr�t�n&#65533
;ho hada, obj�mku i samotn� izol�tor, podobn� sloupu
d�ed, a p�ipojil proud. A bylo sv�tlo! Podobn&#65
533; p��pad �patn� pochopen� technologie pro
mne znamenaj� sochy, stoj�c� v�Tule, sedmdes�
t kilometr� severoz�padn� od Mexico City na um�l&#65
533; plo�in�. Sochy - ��k� se jim tak�
Atlanti - jsou pr� vybaveny "svazkem ��p�&quot
; a "prakem" a maj� "klobouk ve tvaru krabice". Na je
jich prsou vid� archeologov� "symboly mot�l�&qu
ot; a na bot�ch "kv�tiny". Dobrotiv� neb
e - mn� ukazuj� sochy n�co docela jin�ho. J�
vid�m obr�len� o�i a helmy s�chr�ni&#6
5533;i u��. Postavy dr�� v�ruk�ch za&#
65533;pi�at�l� zbran�, podobn� dne�n&#
65533;m elektropendrek�m. Sk��ky na prsou nejsou &#
65533;�dn� symboly mot�l�, proto�e je z&#6553
3;eteln� vid�t jejich zav�en� p�es ramena. A
na bot�ch jsem rozhodn� nerozeznal "kv�tiny", ale
staviteln� ozuben� kole�ka, aby se boty daly rukama v&#655
33;siln�ch rukavic�ch rozepnout. Jsou na�e v&#6553
3;klady zobrazen�, kter� nach�z�me v�Egypt&#6
5533; a ve St�edn� Americe, tak odcizen� proto, �e n
� duchovn� sv�t m� se zp�sobem my�len&
#65533; tehdej��ch n�rod� tak m�lo spole&#655
33;n�ho? Co znamenaj� nic ne��kaj�c� p
ojmy jako "sloup d�ed" v�Egypt� nebo "had se
zelen�m pe��m", "v�el� b�h&
quot;, nebo "�t�tov� jagu�r" v�Mexi
ku? Tato a mnoh� dal�� pojmenov�n� jsou jalov
� v�razy, �asto se opakuj�c� v�u&#6553
3;ebnic�ch. J� netvrd�m, �e moje pozorov�n&#6
5533; modern�mi br�lemi jsou absolutn� spr�vn&#65533
;. Tvrd�m v�ak, �e dosavadn� �vahy nemohou b&
#65533;t v��dn�m p��pad� posle
dn�m stupn�m moudrosti.&
nbsp;8. kapitola Ztracen&#655
33; m�sta v�d�ungli Star� vrchol - Trezor I
nk� - Megalitick� m�sto v�pralese - Slune�n&#
65533; k�men - Buritaca 200 - Terasy k�boh�m - Kagaba a ves
m�r -Potopa planet 
Cht�l bych v�s zav�st do
dvou m�st, jejich� po��tky le�� v&#65
533;mlze minulosti. Jedno m�sto je dob�e zn�m� a nav
�t�vuje je spousta turist�: Machu Picchu v�Peru. To
druh� krom� odborn�k� nikdo nezn�. Je obrostl
� vlhkou d�ungl� Sierra Nevada de Santa Marta v�Kolu
mbii. Ob� m�sta maj� p�ekvapiv� mnoho spole&#
65533;n�ho v�oblasti mytologie a astronomie, a�koliv jsou o
d sebe vzd�lena tis�ce kilometr�. Machu Picchu je
zcela zvl�tn� svatyn�. Le�� sto dvan�c
t kilometr� severoz�padn� od Cuzco ve v�ce p�
es dva tis�ce t�i sta metr� nad mo�em, nad klikat&#6
5533;c� se Rio Urubamba. Jako objevitel Machu Picchu se uv�d&#6553
3; americk� badatel Hiram Bingham, kter� do m�sta v�
d�ungli vstoupil v�roce 1911, to v�ak zcela nesouhlas&#6553
3;. Ctihodn� Ameri�an Hiram Bingham pralesn� m�sto n
eobjevil - domorodci je p�ece znali u� d�vno - pouze je jak
o prvn� p�edstavil ve�ejnosti.<spa
n class="c0"> Picchu znamen&#6553
3; vrchol a machu je v�doslovn�m p�ekladu star�. Mac
hu Picchu je tedy "star� vrchol". Hned naproti, na druh�
stran� Rio Urubamba, se zved� druh� vrchol, Huayna Picchu.
Machu Picchu a Huayna Picchu tr�� z�vlhk� mlhy &#65
533;dol� Urubamba jako dv� zm��en� cukrov&#65
533; homole, odd�len� jen st��brn�m pruhem &#
65533;eky, jej� hukot dol�h� a� nahoru do Machu Picc
hu. Machu Picchu je nepopsateln�. Badatel� naz�vali m&#6553
3;sto "kamennou hymnou h��iv� a udivuj�c&#65533
; n�dhery". Je to nejkrkolomn�j�� ze v�e
ch opevn�n�ch m�st, nedobytn� trezor Ink�, bo
�sk� rezidence syn� Slunce. Nikdo nezn� skute&#65533
;n� st�� Machu Picchu, nikdo nezn� jeho p&#6
5533;vodn� n�zev. Z�kronik �pan�lsk&
#65533;ch dobyvatel� se dov�d�me, �e �pan&#65
533;lsk� voj�k Miguel Rufino zachr�nil indi�nskou d&
#65533;vku p�ed zn�siln�n�m, kdy� vlastn&#655
33;ho kamar�da prokl�l me�em. Nato s�inckou krasavic
� uprchl a ona ho potom (po n�kolikadenn�m vy�erp&#6
5533;vaj�c�m pochodu) dovedla do posv�tn�ho m&#65533
;sta panen Slunce. Miguel Rufino pozd�ji to m�sto, �eku pod
n�m klikat� tekouc� a oba horsk� vrcholky popsal ta
k podrobn�, �e nebylo pochyb: byl v�Machu Picchu. Hrdina a
jeho milenka museli p��sahat, �e budou poslu�ni z&#6
5533;kon� Inti a �e nikomu ciz�mu neprozrad� nic o p
osv�tn�m m�st�. Dovolili jim, aby si za�&#655
33;dili dom�cnost v�jednom rozpadl�m pal�ci, a oni t
am potom �ili cel� rok.&
nbsp;V�Machu Picchu se na um&#6
5533;l�ch teras�ch ty�� dvaadevades�t staveb.
Terasy pokr�vaj� plochu dlouhou osm set metr� a �ir
okou p�t set metr�, nepo��taje v�to p�
�rodn� terasy, z�nich� n�kter� jsou do
slova p�ilepen� na kolmo spadaj�c�ch skal�ch.
Tento jedine�n� stavitelsk� z�zrak je vybudov&#6553
3;n tak rafinovan�, �e zdola, z��dol� Urubamb
a, nen� v�bec vid�t. Jako stavebn� materi�l b
yla p�ev�n� pou�ita namodral� a smaragdov&#65
533; zelen� �ula, m�sty sv�tl� l�va.</
ss="c0">I toho nejpovrchn�j��ho turistu, hnan�ho pr&
#65533;vodcem, zaujmou v�Machu Picchu t�i rozd�ln� s
tavebn� slohy. 
Jsou tu p�edev��m z�d
ky p��rodn�ch teras, kter� je�t� dnes
stejn�m zp�sobem stav� vysokohor�t� Indi&#655
33;ni. Pak jsou tu mohutn� zdi Ink� z�v�cehran&#6553
3;ch p�itesan�ch a pe�liv� sestaven�ch kv&#65
533;dr�, s�monolitick�mi p�eklady, s�impozant
n�mi v�emi a s�klasick�mi lichob�n�kov
�mi otvory. A kone�n� prastar�, obrovsk�, sto
vky tun t�k� megality, na kter�ch spo��v&#655
33; v�echno ostatn�. A pr�v� to jsou zbytky onoho z&
#65533;hadn�ho m�sta v�d�ungli, ve kter�m sm&
#65533;l p�eb�vat �pan�lsk� voj�k Migu
el Rufino se svoj� milenkou.&nb
sp;Nepop�rateln� &#65533
;ili v�Machu Picchu �eny a mu�i Ink�, relativn&#6553
3; mal� skupinka, kter� se zde skryla p�ed �pan&#655
33;lsk�m vojskem a tak unikla katastrof� sv�ho n�rod
a. Ti, kte�� zde p�e�ili, v�ak nikdy nepat&#6
5533;ili ke stavitel�m Machu Picchu. Ani by na to nem�li �a
s. Machu Picchu je svoj� rozlohou a architekturou d�lo generac&#65
533;, postaven� na zbytc�ch je�t� daleko star&#65533
;� megalitick� kultury. "Ztracen� m�sto Ink&#65
533;" u� d�vno existovalo, kdy� se na sc�n&#655
33; objevili �pan�l�t� dobyvatel�.
 P
�ed�l mezi megalitick�m stavitelstv�m a stavbami Ink
� se z�eteln� r�suje. Je tady stavba, kter� s
e dnes naz�v� "kr�lovsk� mauzoleum". Je vy
tesan� z�p��rodn� sk�ly a i t�c
h sedm schod�, kter� vedou dol� k�mauzoleu, je proti
v�em zvyklostem Ink� vysek�no z�jednoho kusu sk&#65
533;ly. Stejn�m zp�sobem byl vybudov�n podkovovit� h
lavn� chr�m v�Machu Picchu. Tr�n� na t&#65533
;ech mohutn�ch pil��ch, vytesan�ch z�
jedin�ho bloku p��rodn� sk�ly. Obvodov&#65533
; zdivo je dvakr�t tak vysok� ne� pozd�ji na n&#6553
3;m postaven� ze� Ink�. Horn� t�etinu postavi
li Inkov�, spodn� dv� t�etiny nezn�m�
stavitel� p�vodn�ho Machu Picchu. A potom je tady
v�, kterou dnes naz�v�me "str�n� v&#6553
3;". Stavbu tvo�� p�lkruhov� ze�, kterou
Inkov� postavili okolo existuj�c� megalitick� struk
tury; tu z�nevysv�tliteln�ch d�vod� nechali n
edot�enou. Dodnes nikdo nedok�zal vysv�tlit, co znamen&#655
33; ten kamenn� �tvar na podlaze t�to takzvan� str&#
65533;n� v�e. </spa
n>Jak je tedy star� Machu Picchu?</spa
"c0">Samotn� Inkov� odvozuj� svou dynastii od praotce jm&#6
5533;nem Manco Capac, syna Boha slunce, kter� zalo�il �&#65
533;i. Tenhle Manco Capac nau�il nevzd�lan� obyvatele And,
jak se p�stuj� rostliny, nau�il je stav�t zavla&#655
33;ovac� kan�ly a chr�my a samoz�ejm� je vzd&
#65533;l�val v�matematice a astronomii.<s
pan class="c0"> Na nejvy�&
#65533;�m m�st� Machu Picchu je megalitick� v&#65533
;�n�lek, nej�ast�ji obdivovan� a fotografovan
� "Slune�n� k�men" jm�nem Intihuata
na. Dojdeme k�n�mu po �zk�ch kamenn�ch stupn&
#65533;ch, jenom hluboko vlevo dole zaduman� sn� st�&#65533
;brn� had Rio Urubamba. Intihuatana byl vysek�n z�jedin&#65
533;ho mohutn�ho skaln�ho bloku. Podlaha a samotn� Slune&#6
5533;n� k�men jsou navz�jem prorostl� do jedin&#6553
3;ho celku, r�zn� stupn� se sb�haj� do st&#65
533;edu, kde se jako n�m� sv�dek nikdy nepochopen� t
echnologie zved� k�nebi tup� prst. Mimochodem, blok je p&#6
5533;esn� podle kompasu orientov�n do �ty� sv&#65533
;tov�ch stran. �hlop��ka d�l�
nebe na dv� stejn� poloviny a ukazuje p�esn� na mal&
#65533; kamenn� ok�nko na horn�m okraji horsk�ho h&#
65533;ebenu. P�esn� v�tomto v�klenku vych�z&#
65533; slunce na za��tku jara. Slovo Intihuatana tomu odpov&#65533
;d�, nebo� znamen� "m�sto, kter� zachycu
je slunce". V�sou�asn� dob� astronomov
� z�univerzity v�Arizon� zkoumaj� z�ha
dn� kamenn� blok a jeho astronomick� souvislosti.</p
Jist� je, �e p�edinck� kmeny nep�ilepily mega
litick� m�sto o rozloze Machu Picchu na strm� horsk�
svahy z�vlastn�ho popudu. M�ly u�itele, toti&#65533
; dva syny stvo�itele Virako�i, jak zaznamenal �pan�
lsk� kronik�� Cristobal de Molina. Synov� boh&#65533
; nau�ili lidstvo opracov�vat a dopravovat k�men a vzd&#655
33;l�vali ho v�astronomii. Pozd�ji je v�ak obyvatel&
#65533; Zem� zklamali, proto�e uct�vali figurky boh�
. Synov� boh� o tom podali zpr�vu sv�mu otci a ten p
otrestal nevd��n�ky bleskem a ohn�m. Tak� ten
to jihoamerick� b�h otec neust�le sliboval, �e se je
dnou vr�t�. Od t� doby pozorovali Inkov� vystra&#655
33;en� nebe, zaznamen�vali ka�dou zm�nu, ka�d
� pohyb. Stejn� nad�je na n�vrat (nebo snad obava z&
#65533;n�vratu?) dodnes p�e��v� ve v�e
ch n�bo�enstv�ch.
Druh� m�sto duch&#
65533; je p�ilepeno ke sr�z�m tri tis�ce pades&#6553
3;t p�t metr� vysok�ho Cerro Corea, sou��sti
Sierra Nevada de Santa Marta v�Kolumbii. Jak se jmenuje tohle ne
zn�m� m�sto? Jeho jm�no zn� Buritaca dos cien
tos, tedy Buritaca 200. Je to obrovsk� �zem�. Kolumbij&#655
33;t� archeologov� pod veden�m profesora Alvara Soto Holgui
na procestovali od roku 1976 doslova a do p�smene dva tis�ce kilom
etr� dl�d�n�ch silnic. Buritaca 200 je zhruba dvakr&
#65533;t v�t�� ne� Machu Picchu a stejn� jako
ono je to "ztracen� m�sto".<sp
an class="c0"> Do Buritaca nevedo
u ��dn� silnice, tak�e jsem se tam mohl dostat jen h
elikopt�rou. U� p�i p��letu jsem uprost&#6553
3;ed zelen�ho pekla pod sebou vid�l n�co jako p�&#65
533;stav pro vrtuln�ky, vypadalo to jako sv�tl� terasa, kte
r� se zvedala ze zelen�ho pozad�. Jak stroj klesal hloub&#6
5533;ji, postupn� se objevovaly terasy jako zkamen�l� svate
bn� dort: jedna terasa nad druhou. P�i p��letu jsem
s�nap�t�m zkou�el nacvakat co nejv�c obr&#655
33;zk�, tu�il jsem, �e se sem asi u� nikdy nevr&#655
33;t�m. Pilot se ob�val stoupaj�c� mlhy, tak�
e jen na chv�li posadil stroj na nejvy�� terasu a h
ned zase odstartoval. M�l m� vyzvednout po �esti hodin&#655
33;ch na stejn�m m�st�, pokud to po�as� dovol
�. Kdy� dozn�l hukot vrtuln�ku, za�a
ly v�e�t�t opice, zp�vali pt�ci a vyla zv&#65
533;�ata, kter� nebyla vid�t. A v�ude m� dopr
ov�zelo bzu�en� moskyt�. Byl bych r�d pob&#65
533;hal kolem jako nebo�t�k Adam, ale ti odporn� kom&#65533
;�i mi p�ipom�nali, �e nejsem v�r�ji.
Kdysi jsem n�kde �etl, �e je asi jeden a p�l milionu
druh� hmyzu. Velk� ��st se jich musela toho dne sl&
#65533;tnout do Buritaca. 
P�ede mnou se zvedalo nekone�n&
#65533; schodi�t� a mizelo n�kde mezi li�nami. Zprvu
jsem se domn�val, �e nejvy�� terasa vznikla
n�hodn�m navr�en�m kamenn�ch desek, brzy jse
m v�ak poznal, �e stoj�m v�krajin�, kter&#655
33; byla �mysln� bizarn� vybudov�na - v�kraji
n� kamenn�ch kruh�, rozevl�t�ch zd�, e
lips, v�i�ek, schodi�� a cest, v�nepopsateln&
#65533;m propletenci tvar�.&nbs
p;Kdykoliv jsem odsunul stranou z&#655
33;clony li�n, objevila se nov� p�ekvapen�, rozprost
�raj�c� se po svahu dol� k��&#
65533;ce Buritaca a �plhaj�c� se vzh�ru po strm&#655
33;ch svaz�ch. Kter�mkoli sm�rem vedl m�j v�l
et do nepochopiteln� minulosti, v�dy jsem putoval po um�le
zarovnan�m ter�nu. Semiradiny "visut� zahrady" v&
#65533;Bagd�du se ozna�uj� jako sedm� div sv�
ta; p�imlouv�m se, aby Buritaca byla prohl�ena osm�m
class="c0">Jsou zde mohutn�, p�esn� navr�en�
zdi. Mezi kameny a plo�iny se vtla�ily neutuchaj�c�
silou pralesn� rostliny: o�e��ky, vav�&#65533
;ny, cedry a kapradiny v�ech zelen�ch odst�n�. Burit
aca je dnes labyrint, bludi�t� s�nep�ehledn�m
i k�i�ovatkami. Kam jsem se jen pod�val, v�ude se ko
lem mne rozprost�raly dal�� plo�iny. Kdy� jse
m si myslel, �e jsem kone�n� vkro�il na p�&#6
5533;rodn� p�du, znovu se uk�zalo, �e to je um&#6553
3;l� d�lo lidsk�ch rukou. Jak to tady asi muselo v
ypadat, kdy� kn�zi na nejvy��ch teras&#65533
;ch uct�vali bohy, kdy� tis�ce lid� st�ly na
plo�in�ch a k�nebi stoupal ob�tn� d�m!
lass="c0">V�Bogot� jsem se od profesora Soto dozv�d�
l, �e pro cel� m�sto byl �dajn� vypracov&#655
33;n obrovsk� pl�n, ale �e dosud nebyl nalezen. Objevil jse
m jeden a p�l metru vysok� monolit, op�en� o strom,
kter� tam postavili p�i vykop�vk�ch. Ukazoval spleti
t� obraz vyryt�ch �ar. M�l snad tohle b�t pl&
#65533;n m�sta? Kdo vlastn� byli stavitel� Buritac
a? Profesor Soto mi vysv�tlil, �e dne�n� Indi&#65533
;ni Kogi na pob�e�� a v��dol�ch Sierra
Nevada jsou potomci Indi�n� Tairona. Av�ak n�zev &q
uot;Tairona" je sm�n�, proto�e oni sami sebe naz&#6553
3;vali jinak. Teprve �pan�l� takto pojmenovali zde �
ij�c� Indi�ny, proto�e "tairo" znamen&#655
33; "l�t kov", a pr�v� to dobyvatel� po In
di�nech po�adovali. V�lka mezi domorodci a dobyvateli trval
a v�t�to oblasti asi sto let, ale nakonec u� nem�li
Indi�ni se sv�mi praky, d�ev�n�mi kyji, o&#65
533;t�py a otr�ven�mi ��py proti �pan&
#65533;lsk� p�evaze ��dnou �anci. Takzvan&#65
533; taironsk� kultura zanikla a byla zapomenuta; kdysi kvetouc� p
ole, s�dli�t� a m�sta pohltila d�ungle.Lid�, naz�van� �pan�ly "Indi�
ni Tairona", pat�ili ve skute�nosti k�n�rodu Ka
gaba - dnes je zjednodu�en� naz�v�me Kogi. Jimi se d
louho a intenzivn� zab�val profesor Reichel-Dolmatoff. Zjistil, &#
65533;e v�echny stavby n�roda Kogi se daj� pochopit pouze v
�souvislostech s�vesm�rem. Kdy� vybudovali terasu ne
bo kdy� postavili d�m nebo chr�m, m�lo to v�d
ycky n�jak� vztah k�vesm�rn�m skute�no
stem, k�souhv�zd�m, nebo to souviselo s�kalend&#6553
3;�em. Kogiov� pova�ovali vesm�r za v&#6553
3;j �it� prostor, ur�en� sedmi prvky, co� byl
y sever, jih, z�pad, v�chod, zenit, nadir (bod le��c
� proti zenitu) a nakonec st�edobod v�eho. Uvnit� ta
kto vymezen�ho prostoru bylo podle nich dev�t vrstev, dev�t
sv�t�, z�nich� prost�edn� vrstva, ta
p�t�, p�edstavovala n� sv�t. V�echny c
hr�my, terasy a jin� stavby Kogi� se ��d&#655
33; t�mto vzorem. Domy Kogi� m�ly vej�itou
formu; stavitel� si p�edstavovali, �e �ty�i v
rstvy vaj��ka le�� pod zem� a �ty&#655
33;i nad zem� a �e na t� prost�edn�, p&#65533
;t� vrstv� �ijeme my. Mu�i a �eny &#
65533;ili odd�len�. Ka�d� spole�enstv�
Kogi� m�lo vej�it� d�m mu��, z
�jeho� st�echy tr�el k�nebi mohutn� k&
#65533;l jako vlajkov� sto��r; naproti se ty�il vej&
#65533;it� d�m �en, na jeho� st�e�e se
zvedaly dva zk��en� tr�my. Domy byly postaveny tak,
�e p�esn� 21. b�ezna, na za��tku jara
, se dlouh� st�n k�lu na st�e�e domu mu&#6553
3;� posunoval a� ke zk��en�mu st�nu tr
�m� na st�e�e domu �en. Falus pronik�
do vag�ny, symbolu jara - semeno m� b�t vlo�eno do z
em�. Uvnit� kogijsk�ho chr�mu visel ze st&#
65533;e�n�ho k�lu siln� provaz, kter� proch&#
65533;zel �ty�mi vesm�rn�mi vrstvami a� dol&#
65533; k�t� p�t�, k�podlaze. Vrchn� kn
�zi Kogi� byli p�esv�d�eni, �e d&#6553
3;ky tomuto provazu maj� p��m� styk se sv�mi
vesm�rn�mi u�iteli. U� v�roce 1926 zve&#65533
;ejnil v�de�sk� profesor Theodor K. Preus jednu pov�
st Indi�n� Kogi. Do�teme se v�n�, �e k
dysi postihla lidstvo stra�liv� povode�. Jeden kn�z
postavil kouzelnou lo�, kter� pojala v�echny druhy zv&#6553
3;�at. Po povodni p�ist�la lo� na horsk�m h&#
65533;ebenu Sierra Negra. Kdy� v�echno zlo zahynulo, sestoupili z&
#65533;nebe kn�zi a s�nimi star�� brat�i. Ve
v�ech chr�mech se udr�ovala pam�tka na ty kontakty z
�vesm�ru. Existuj� zvl�tn� souvislos
ti: pov�st Indi�n� Kogi tvrd�, �e v�ic
hni se z�nebe vr�tili na zem. V�sumersk� kr�l
ovsk� listin�, kter� poch�z� ze zcela jin&#65
533; zem�pisn� oblasti, se do�teme: "Potom, co p&#6553
3;e�la potopa, sestoupilo kr�lovstv� op�t z�n
ebe." Podobn� to stoj� v�eposu Gilgame�, kter&#
65533; hl�s�, �e po potop� sestoupili bohov�
na zem. Takov�ch spole�n�ch souvislost� je v�
ce. <spa
n class="c0">Kdo vlastn� m� je�t� tu smutnou odvahu,
mluvit p�i tolika paralel�ch o pouh�ch n�hodn&#6553
3;ch souvislostech? Tis�ce let star� skute�nosti nevyrostly
na vlastn�m kompostu n�rod�, navz�jem od sebe tak d
aleko vzd�len�ch. Kdy� bylo lidstvo je�t� mla
d�, existovaly glob�ln� pospolitosti: potopa a nebe�
t� u�itel�, z�konod�rci z�vesm�
ru. <spa
n class="c0">9. kapitola Vesm�rn� lety ve starov�k
u L�taj�c� vozy ve star� Indii - Kdysi krou
�ily kolem Zem� kosmick� lod� - Podivn� spoje
n� mezi V�chodem a Z�padem - Kola May� -Svitkov&#655
33; pe�et� a bohov� - Hejtman a hr�b� - Palen
que je sv�tozn�m� - Pomn�k pod pyramidou - Motocykl
pro mimozem��any V�jedn� kapitole svoj&#655
33; prvn� knihy jsem uvedl staroindick� texty, kter� jasn&#
65533; hovo�� o l�taj�c�ch vozidlech. Jmenova
l jsem p�itom indick� eposy Ramayana a M�habharata, to v&#6
5533;ak je jen za��tek. Tak� ve spisu Rigveda se popisuj&#6
5533; l�taj�c� vozy, kter� byly p�epychov&#65
533; vybaven�. Dalo se s�nimi l�tat v�ude, i p&#6553
3;es nejvy�� vrstvy mrak� d�l do vesm&#65533
;ru. K��zen� t�chto l�taj�c&#6
5533;ch stroj� bylo zapot�eb� alespo� t�&#655
33; osob. Popisovaly se dokonce i pohonn� l�tky, bohu�el se
v�ak mnoh� n�zvy t�chto tekut�ch sm�s
� dnes u� nedaj� p�elo�it. Ve spisu Rigveda s
e v�slovn� p�e, �e tyhle stroje se na obloze pohybov
aly "bez jak�chkoliv ta�n�ch zv��at&quot
;. Kdy� nebesk� vozidlo sestoupilo z�mra�en, na zemi
se shrom�dily po�etn� davy lid�, aby p�ihl&#
65533;ely p�ist�n�. V�prvn� knize Ri
gveda, kapitola 46, ver� 4, jsou dokonce pops�ny r�zn&#6553
3; l�taj�c� vozy, kter�ch se pou��valo
k�r�zn�m ��el�m. Prob�haly nap
��klad z�chrann� operace z�vody, z�jes
kyn�, z�t�lu nep��telsk�ch formac&#655
33; a dokonce i z�mu��ren. Na rozd�l od Rig
veda v�eposu Ramayana nach�z�me neoby�ejn� ry
chl� l�taj�c� stroje, jejich� trup se sb&#655
33;hal do �pi�ky a leskl se jako zlato. V�t�chto neb
esk�ch povozech byly r�zn� komory s�mal�mi, p
erlami osazen�mi okny. Uvnit� byly bohat� zdoben� pr
ostory. Leteck� stroje, kter� popisuje Ramayana, mohly dopravovat
dvan�ct osob. Popisuje se p��klad, kdy takov� l&#655
33;taj�c� stroj startoval r�no v Lanka na Sr� Lance
a odpoledne dorazil do Ayodhaya. Cestou byla dv� mezip�ist�
n�, toti� v�Kiskindhya a ve Vasisthasrama. Vozidlo tak uraz
ilo za dev�t hodin vzd�lenost skoro dva tis�ce dev�t
set kilometr�, co� odpov�d� rychlosti t�i st
a dvacet kilometr� za hodinu.&n
bsp;V�sada l�tat t&#6553
3;mito p��stroji n�le�ela pouze vybran�m lide
m, z�ejm� panovnick�m rodin�m nebo vojev�dc&#
65533;m. V�sanskrtov� literatu�e v�ak neust�l
e nar��me na zm�nky, �e technika l�taj&#65533
;c�ch objekt� poch�z� od boh�. A tito v&#6553
3;emohouc�, jak se tvrd� v�textu Sabhaparvan, pr� p&
#65533;i�li v�d�vn�ch dob�ch na Zem, aby stud
ovali lidstvo. Uv�d�j� se skute�n� k
osmick� s�dli�t�, kter� jako obrovsk�
orbit�ln� stanice krou�ila kolem Zem�. Z�t&#6
5533;chto kosmick�ch m�st startovala men�� vozidla,
kter� se jmenovala "vimany". Jenom ve spisu Mahabharata je v&#6
5533;textu �ty�iadvacet m�st, kde se popisuj� l&#655
33;taj�c� vimany. Z�knih Vanaparuan a S�bhaparvan se
dozv�d�me o l�taj�c�ch p�edm�t
ech, kter� mohly dopravovat tis�c i v�ce osob, ale tak&#655
33; o n��em, co bychom mohli ozna�it jako l�taj&#655
33;c� motocykly, na kter�ch sed�la v�dy jen jedna os
oba. <sp
an class="c0">Naproti tomu Kathosaritsagar je sb�rka p��b&#
65533;h� z�r�zn�ch epoch, kter� obsahuje pov&
#65533;sti a s�gy za�l�ch dob. Mluv� se v�n&#
65533; vzdu�n�m vozidle, kter� "nemuselo nikdy tankova
t" a dopravovalo lidi do dalek� zem� za mo�em.<
">Je to v�echno jen fantazie, zbo�n� p��n&#65
533; - poh�dky, kter� sta�� Indov� zapsali sv
�m kv�tnat�m slohem? To nen� mo�n�. Te
xty jsou precizn� a� do podrobnost�. M�eme v�
podivn�ch seskupen�ch mrak� vid�t bo�sk&#6553
3; vozidla, ale kupy mrak� ned�vaj� pokyny, nehovo�&
#65533;. Bylo by mo�n�, �e p�ed tis�cilet&#65
533;mi l�tali lid� z�dalek� Indie p�es velkou
vodu na nov� kontinenty? Zd� se, jako by to n�kter�
podobnosti mezi St�edn� Amerikou a Indi� potvrzovaly.</spa
"c0">Ka�d� se mnou bude jist� souhlasit, kdy� budu t
vrdit, �e olt�� s�vyobrazen�m kn�ze, m
odl�c�ho se v�poloze lotosov�ho kv�tu, stoj&#
65533; n�kde v�Indii. To tvrzen� je v�ak nespr&#6553
3;vn�. Olt�� lze vid�t v�archeologick�
m parku Villhermosa v�Mexiku.&n
bsp;A co ty n�dhern�, bo
�sk� st�ly s�p�ekr�sn�mi ozdoba
mi, s�t�ko srozumiteln�mi n�pisy a s�tit&#655
33;rn�mi postavi�kami s�rukama zk��en�
ma na prsou? Zdob� snad n�dvo�� n�jak�
ho chr�mu v�ji�n� Indii?<sp
an class="c0"> Ne - tyto v&#65533
;razn� sochy, zhotoven� s��emeslnickou dovednost&#65
533;, jakou nach�z�me vlastn� jen v�Indii, stoj&#655
33; v�Copan v�dne�n�m st�edoamerick�m
st�t� Hondurasu. Ale postava s�velk�ma o�ima
a slon�m chobotem, ta p�ece mus� poch�zet z�I
ndie, proto�e Ve St�edn� Americe sloni nejsou! Opravdu ne?
Tato socha je tak� vystaven� v�Copan a bytosti se slon&#655
33;mi choboty jsem fotografoval i na Monte Alban v�Mexiku. V&#65
533;tryskov�m v�ku se sv�t scvrkl. Co bylo p�edt&#65
533;m izolovan�, najednou pat�� k�sob�. V&#65
533;ovit� pyramidy, kter� tr�� nad d�ungl&#65
533; Tikal v�dne�n� Guatemale, by mohly zrovna tak dob&#655
33;e st�t v�Indii. Tady jako tam strm� pyramidy s�ma
l�mi terasovit�mi stupni. Tady jako tam symbolizuj� schody
t�k� v�stup k�obloze. Tady jako tam o�ek&#655
33;vali na nejvy�� plo�in� u�itele z&
#65533;vesm�ru, aby ho potom ve slavnostn�m pr�vodu doprov&
#65533;zeli po schodech dol� k�lidem. Pitvorn� so�ky
boh� v�Indii jsou stejn� znetvo�en� jako ty
ve St�edn� Americe. Ka�d� odborn�k v�,
�e st�edoameri�t� Mayov� pou��
vali p�i tvorb� kamenn�ch plastik zv��ec&#655
33; motivy, aby vyj�d�ili s�lu, lstivost, chytrost nebo tak
� schopnost l�t�n� on�ch nepochopen�ch
boh�. Nic jin�ho ned�lali sta�� Indov&#65533
; - a d�laj� to dodnes.&
nbsp;M�l jsem �t�
st�, �e jsem mohl uk�zat n�kolika indick�m pr
ofesor�m obr�zky ze St�edn� Ameriky a naopak, n&#655
33;kter�m archeolog�m ve St�edn� Americe str�
it pod nos obr�zky indick�ch chr�mov�ch staveb. &quo
t;To je zar�ej�c�, ta podobnost tvar�," &#65533
;�kali mi a v�ichni se shodli na tom, �e ur�it&#6553
3; mezi t�mi navz�jem velice vzd�len�mi n�rod
y musela b�t duchovn� pouta. J� vid�m tu p&
#65533;�buznost jako m�n� "duchovn�", prot
o�e psychologick�mi pojmy lze - podle toho, jestli se tomu v&#6553
3;�� - dok�zat v�echno. Moje v�ra v�ps
ychologick� vysv�tlen� je u� d�vno ot�
esen�. V�moudr�ch knih�ch jsem se do&#65533
;etl, �e Mayov� neznali kolo; pozd�ji se tvrdilo, �e
sice kolo znali, ale nepou��vali. Jako sv�tob�n&#65
533;k mezi kulturami jsem na smeti�t�ch maysk� civilizace n
ach�zel jedno kolo za druh�m - nap��klad na bezohled
n� uklizen� skl�dce v�Tikal p�lkola s�
jednozna�n�mi lo�isky. V�Copan jsem vid�l v&#
65533;kameni vytesan� ozuben� kola, �e bychom je nedok&#655
33;zali l�pe zhotovit, nebo v�Antropologick�m muzeu v&#6553
3;Mexico City hra�ky s�koly a dal�� motivy kola, kte
r� ur�it� nebyly zhotoveny jen pro z�bavu.</p
Nikdo nem�e pop��t, �e Indov� popsali mno&#65
533;stv� r�zn�ch l�taj�c�ch stroj&#655
33; do v�ech podrobnost� - alespo� nikdo, kdo ty texty zn&#
65533;. A ve St�edn� Americe? M�ty tamn�ch n�
rod� p�ece hovo�� o boz�ch, kte�&#6553
3; sl�tli na Zem a na �etn�ch zobrazen�ch ukazuj&#65
533; ty op�ilbovan� bytosti, jak sj�d�j� z&#6
5533;oblak. P��buznost mezi Indi� a St�edn� A
merikou nemohla b�t jenom duchovn� - tady muselo doj�t ke k
ulturn�mu kontaktu, a to d�vno p�ed t�m, ne�
za�alo sepisov�n� d�jin. Pro� vlastn�
se tolik vzp�r�me p�edstav�, �e kdysi d&#6553
3;vno v�emohouc� v�obrovsk�ch l�taj�c&
#65533;ch lod�ch p�epravovali tis�ce lid� z�j
ednoho kontinentu na druh�? N� pohled na sv�tov� d&#
65533;jiny upevnili piln� odborn�ci, kte�� se v&#655
33;ak st�le uzav�rali jen mezi sebou. Chyb�l jim srovn&#655
33;vac� pohled kolem zem�koule. Skok do star� &#65
533;�e Sumer�, do zem� mezi Eufratem a Tigridem, potvrzuje
glob�ln� roz��en� my�lenek o l
�t�n� v�p�edhistorick�ch dob�ch
class="c0">Kolem roku 3000 p�ed Kristem, kdy� Evropa je�t&#
65533; d��mala v�mlad�� dob� kamenn&#6
5533;, napadla Sumery my�lenka vyrobit si svitkov� pe�et&#6
5533;. Byly to pe�et� ve tvaru podlouhl�ho v�le&#655
33;ku dlouh�ho od jednoho do �esti centimetr�, kter�
byl uvnit� dut�, zevn� v�ak zdoben� um&#6553
3;leck�mi v�jevy. Vlastn�k nosil pe�e� na &#6
5533;et�zku kolem krku. Pou��vali je ke zna�kov&#655
33;n� hlin�n�ch n�dob, potvrzov�n� lis
tin a stvrzov�n� d�vek chr�m�m. Na v�z
dobu svitkov�ch pe�et� pou��vali mytologick&#
65533; postavy a symboly, hermafrodity, b�jn� zv��at
a, koule na nebi a nedefinovateln� postavy boh� v�podivn&#6
5533;ch �borech. Postavy byly �asto zobrazov�ny s�ry
b�m ocasem a s�p�ilbou na hlav�. Jin� postavy
se zase p�edv�d�ly se soustavami planet v�pozad&#65
533; a s�hv�zdami kolem hlavy. Odborn�ci zast&#655
33;vaj� n�zor, �e v�echny tyhle v�jevy jsou r
yze abstraktn�. J� nepova�uji tento u�en� n&#
65533;zor za p��li� duchapln�. V�dy� a
bstrakce je velmi pokro�il� forma um�n�. Byly tedy t
y nejstar�� pomn��ky lidstva vytvo�eny hned t
ou nejpokro�ilej�� um�leckou formou? A p�iroz
en� - jak by to tak� mohlo b�t jinak? - se na svitkov&#6553
3;ch pe�et�ch nach�zej� zcela z�eteln�
vozidla na obloze, zakreslen� nad M�s�cem. Takov� s
umersk� vimana dopravovala hned t�i osoby. Nejkr�s
n�j�� zobrazen� l�taj�c� bytost
i v�obludn� podob�, chrl�c� ohe�, jsem
na�el v�maysk�m m�st� Palenque. To le&#65533
;� na poloostrov� Yucatan v�Mexiku a dnes je pohodln&#65533
; dosa�iteln� po asfaltov� silnici. Dokonce tam jsou docela
p�ijateln� hotely. M�sto je jedine�n�, proto
�e je�t� dnes se tam sou�asn� pozemsk�
��e rozkl�d� nad mnoha dosud neobjeven�mi ch
r�my a pyramidami. Co v�ak ji� bylo vykop�no, je dos
tate�n� senza�n�. U� p�ed dv&
#65533;ma sty lety Palenque objevili, popsali a dokonce nakreslili r�zn&#
65533; cestovatel�. V�kv�tnu 1787 dorazil k�poli z&#
65533;�cenin �pan�lsk� hejtman jm�nem del Rio
s�hordou sv�ch hrdlo�ez�. Del Riovi trvalo dva t&#6
5533;dny, ne� zarostl� z��ceniny pon�kud vym&
#65533;til a ne� vysekal pr�seky hust�mi k�ovinami.
Potom se postavil uprost�ed m�tiny a zaujat� z�ral n
a zbytky pal�ce, na bludi�t� s�l� a navz&#655
33;jem propojen�ch n�dvo��. Om�tka st�
n byla doslova poseta mno�stv�m p�smoznak� a kreseb
z�hadn�ch postav, z�nich� na vet�elce z&#6553
3;raly divok� obli�eje. Hejtman d�l Rio nebyl nijak &#65533
;tlocitn�. N�kter� chr�my dal bezohledn� strh
nout. Jeho tehdej�� neurval� chov�n� je&#6553
3;t� dnes nah�n� archeolog�m hus� k�i
po cel�m t�le. </sp
an>V�roce 1822 se v�Lond&#65533
;n� dokonce objevila �tl� kn�e�ka o Palenque,
nikoho v�ak nezaujala. Sv�t si objev� v�dalek&#6553
3;m Mexiku v�bec nev��mal - a� na jednu v�jim
ku! Pojedn�n� o Palenque se dostalo do rukou pon�kud potrhl
�ho, ale roztomil�ho hrab�te Jeana-Fr�d�rica
von Waldeck. Toho l��en� tak nadchlo, �e se tam muse
l pod�vat. Jm�nem mexick� vl�dy po��da
l Waldeck Indi�ny us�dlen� v�Palenque, aby mu pom&#6
5533;hali p�i odkr�v�n� trosek. Indi�ni se v&
#65533;ak zaj�mali o pen�ze, vzd�len� vl�da j
im mohl b�t ukraden�. Chud�k hrab� Waldeck! Byl &#65
533;pln� na mizin�, ale nevzdal se! Den za dnem prosed�l v&
#65533;parn�m vedru, v�pr�tr��ch mra�e
n jako p�i potop�, vydan� napospas zu�iv� bod
aj�c�mu hmyzu, s�r�sovac�m prknem na kolenou.
Je�t� dnes naz�vaj� stavbu, kde hrab� p&#655
33;eb�val, jemn� ironicky "chr�m hrab�te".
lass="c0">Ze skic hrab�te Waldecka se nakonec zachovalo jednadvacet kus&#
65533;. Tenkr�t je v�Lond�ne uvid�l jin� vyni
kaj�c� mal��: Frederick Catherwood. Ten se spojil s&
#65533;americk�m pr�vn�kem Johnem Stephensem, zn�m&#
65533;m spisovatelem cestopis�. Catherwood a Stephens dorazili do maysk&#
65533;ho m�sta Palenque v�roce 1840. Da�ilo se jim jako jej
ich p�edch�dc�m.&
nbsp;V�pralese panovala parn&#6
5533; vlhko a zpo��tku nemohli ani naj�t zbytky chr�
m�, skryt� v�hust� d�ungli a zarostl�
mechem. Nakonec se Catherwood a Stephens nast�hovali do t�e stavby
, kter� u� slou�ila jako p��st�e&#6553
3;� hrab�ti Waldeckovi.&
nbsp;Kresl�� a spisovate
l postupn� objevovali dal�� a dal�� pyramidy
a n�dhern� sochy boh�, kter� z��ily mn
oha barvami. Narazili na �kleb�c� se d�mony, na post
avy s�mnoha �dy, potom zase na dal�� divok� t
v��e a stovky nesrozumiteln�ch p�smoznak�. Za
obalen� do humorn�ho vypr�v�n� p�edkl&
#65533;dal Stephens d�kazy sv� odbornosti a pozorovac�ho ta
lentu. A Frederick Catherwood ilustroval dob�e volen� slova preciz
n�mi kresbami ve skic��i. Tyto obrazov� dokumenty js
ou dodnes nenahraditeln�, proto�e ��dn� fotog
rafie nezachyt� jemn�mi �arami vypracovan� podrobnos
ti. Ve�ejnost p�ijala ob� knihy Catherwooda a Stephense s&#
65533;velik�m nad�en�m a kone�n� se za&#65533
;ala zaj�mat o ruiny v�prales�ch St�edn� Amer
iky. <sp
an class="c0">Je�t� dnes je Palenque - jak jsem ji� &#65533
;ekl - vykop�no jen z��sti. B�hem uplynul�ch
�ty�iceti letech v�ak byl zp��stupn�n
p�sobiv� komplex, kter� se naz�v� El Palacio.
Rozprost�r� se na n�kolika plo�in�ch, rozd&#
65533;len�ch na r�zn� prostory a n�dvo�&#6553
3;. Na k�lech se kdysi skv�ly reli�fy, kter� se v&#6
5533;ak zachovaly jen ve zlomc�ch. Maysk� mlad�k m�
na nohou kole�kov� brusle - nad t�m se odborn�ci pou
sm�vaj�, to nejsou kole�kov� brusle, argumentuj&#655
33;, n�br� sand�ly a ty kuli�ky pod nimi symbolizuj&
#65533; ��slo �ty�i. Nechci se h�dat, jestli
jsou to kole�kov� brusle nebo ��seln� glyfy -
m�m p�ece o�i, abych vid�l. Hopiov�
v�Arizon� ve sv�ch pov�stech vypr�v�j
�, �e Palenque bylo m�sto jejich p�edk�. Tenk
r�t se jmenovalo Palatquapi a bylo to n�co jako univerzitn�
m�sto (viz kapitola 1). U�iteli tam byli katchinov�, z&#65
533;vesm�ru sestoupiv�� bohov�. Krom&#65533
; takzvan�ho pal�ce jsou v�Palenque chr�mov�
pyramidy, kter� dnes maj� podivn� jm�na. Je tam Chr&
#65533;m k��e nebo Chr�m ploch�ho k��e
, potom Chr�m slunce a Chr�m n�pis�. V�echna
tato pojmenov�n� v�ak poch�zej� z�na&#
65533;� doby, ve skute�nosti nev�me, jak sv� svatyn&
#65533; naz�vali jejich stavitel�. Koncem �ty&#655
33;ic�t�ch letech se mexick�mu archeologovi dr. Albertovi R
uzovi Lhuillierovi poda�il ten nejsenza�n�j��
objev. Na nejvy�� plo�in� Chr�mu n&#
65533;pis� zpozoroval v�podlaze mezeru a nakonec obd�ln&#65
533;k, ve kter�m bylo vedle sebe dvan�ct otvor� ve dvou &#6
5533;ad�ch. Dr. Ruz si obstaral p�ky a dal t�kou kamennou d
esku zvednout. Objevil se schod a nakonec cel� schodi�t�, k
ter� vedlo do nitra pyramidy, av�ak cel� toto schodi&#65533
;t� bylo a� po okraj zasyp�no kamen�m. Zd�lo
se, �e n�kdo v�hloubi pyramidy n�co ukryl.</p
Uvoln�n� schod� trvalo od roku 1949 a� do roku 1952.
Kone�n� stanula skupina kop�� p�ed t
roj�heln�kov�mi dve�mi. Kdy� je pootev&#65533
;eli o ��ku dlan� a do mezery prostr�ili ele
ktrickou sv�tilnu, p�itiskl dr. Ruz, ��f vykop&#6553
3;vek, obli�ej na vlhkou desku a l��il za n�m stoj&#
65533;c�m koleg�m, co vid�. Cituji z�jeho zpr&#65533
;vy o vykop�vk�ch:
"D�val jsem se do jak&#655
33;si ledov� jeskyn�, jej� st�ny a strop se mi jevil
y jako dokonale hladk� a ze stropu visely �pln� z�cl
ony stalaktit� jako tlust� kapaj�c� sv�&#6553
3;ky. A podlaha jisk�ila jakoby sn�hov�mi krystaly."</
ss="c0"> Kdy� otev�eli dve�e �pln&#65
533;, zur�eli n�kolik kr�pn�k� ze stropu.</sp
="c0">Kop��i stanuli v�podzemn�m prostoru, dlouh&#65
533;m dev�t metr�, �irok�m �ty�i metry
a vysok�m sedm metr�; podle m��en� byli dva
metry pod z�klady pyramidy. Podlaha byla z�nejv�t�&#
65533; ��sti tvo�ena mohutn�m monolitem, tedy jedin&
#65533;m kamenn�m blokem, 3,80 metru dlouh�m, 2,20 metru �i
rok�m a 23 centimetr� siln�m. Hmotnost toho balvanu je podl
e odhadu dev�t tun. Na bloku je vytes�n jedine�n&#
65533; reli�fn� v�jev. Dr. Ruz se domn�val, �
e reli�f ukazuje mlad�ho Indi�na, sed�c�ho na
velik� masce pozemsk� obludy. Nad jeho t�lem je k�&
#65533;, jak to nach�z�me i v�jin�ch chr�mech
v�Palenque. Nav�c dr. Ruz rozpoznal pt�ka Quetzala a masku
Boha de�t�, r�zn� p�smoznaky se jm�ny
panovn�k� a n�jak� data. Celkem podle n�j to
to um�leck� d�lo zobrazuje sc�ny z�maysk&#655
33;ho n�bo�enstv�. Podrobn� zn�m v&#
65533;echny u�en� n�zory o tomto reli�fu. V�m
, �e se dnes ��k�, �e to je B�h kuku&#
65533;ice Yum Kox nebo Pacal, posledn� maysk� kn�e z&#65533
;Palenque. V�u�ebnic�ch se b�hem posledn�ch d
vaceti let objevuj� nejr�zn�j�� n�zory
o tomto v�jevu. J� v�ak, stejn� jako p�edt&#
65533;m, vid�m n�co jako v�fuk, ze kter�ho proud&#65
533; plameny, plyn nebo t�eba hork� vzduch. Potom n�sleduje
n�co jako san� nebo gondola a uprost�ed je lidsk� p
ostava. Je p�edklon�n� a ob�ma rukama obsluhuje n&#6
5533;jak� p��stroje. Postava m� nah� nohy a j
ej� lev� pata spo��v� na rastru se t�e
mi stupni. Nakonec je�t� p�ed nosem postavy rozezn�v
�m n�jakou hadici a �pln� vp�edu hlavn&#65533
; nosn�k. Dohromady to m�e b�t nejkr�sn�j&#65
533;� v�kameni vytesan� zobrazen� l�taj&#6553
3;c�ho u�itele, jak� jsem kdy vid�l. J&#655
33; ur�it� nezkoum�m v�ci ze zorn�ho �
hlu odborn�ka, ale i to m� sv� p�ednosti. Kombinuji
sv� my�lenkov� n�pady z�glob�ln&#65533
; archeologie a glob�ln� mytologie. Ostatn� v�ele so
uhlas�m s�prorokem Ezechielem ze Star�ho z�kona, kte
r� napsal: "Vy lid� m�te o��, a
byste vid�li - a p�ece nic nevid�te!" <
ass="c0"> 10. kapitola<s
pan class="c0"> Bible na r&#65533
;sovac�m prkn� </sp
an>O�it� sv�dek ze Star&
#65533;ho z�kona - NASA a bible - Patent z�P�sma svat&#6553
3;ho - "Mu� z�bronzu" - Ezechiel a p�esn�
rozm�ry - "Hospodinova sl�va" - Chr�m bez st&#655
33;echy - Honba do budoucnosti -Proroctv� pro na�i generaci
0">Dne�n� v��c� �te bibli jin&
#65533;ma o�ima ne� ten p�ed dv�ma sty lety. Ale i t
enkr�t se lid� d�vali na bibli jinak ne� p�ed
tis�ci lety. To se d� lehce dolo�it, sta�� j
en srovnat texty star� bible s�dne�n�mi p�ekl
ady. P�edev��m v�ak chci naprosto jasn� zd&#6
5533;raznit, �e nem�m (a nikdy jsem nem�l) v�&#65533
;myslu zpochyb�ovat Boha. V�dycky jsem v��il v&#6553
3;Boha. 
U� mi tak� vy��tali, �e demo
ntuji bibli. Modern� teologov� to v�ak dok�ou daleko
l�pe, ne� bych to j� kdy svedl.<s
pan class="c0"> Jednu z�ne
jpozoruhodn�j��ch pov�st� ve Star�m z&
#65533;konu uv�d� prorok Ezechiel. Vypr�v� v�
prvn� osob�, v�Ich-form�. P�ed dv�ma s
ty lety byl Ezechiel neochv�jn� uzn�van� prorok, jeh
o slovo bylo svat�. Od t� doby dosp�li odborn�ci k&#
65533;n�zoru, �e Kniha Ezechiel je sm�s� star&#65533
;�ch p�vodn�ch text� a pozd�ji dopsan�
ch vsuvek. Co je na Ezechielov� zpr�v� tak zaj&#65
533;mav�? Hned na za��tku vyprav�� l�&
#65533;�, jak bou�liv� v�tr p�ihnal velik&#65
533; mra�no; okolo n�ho byla "z�� uprost&#65533
;ed ohn�", jak�si t�pyt oslniv�ho vz�cn&
#65533;ho kovu. Ezechiel popisuje �ty�i bytosti s�rovn&#655
33;ma nohama a s�chodidly, kter� jisk�ila jako vyle�
t�n� bronz. Ka�d� z�t�chto bytost&#655
33; m�la �ty�i k��dla, uv�d� zp
r�va proroka. Posl�ze vid� prorok na zemi stoj&#65
533;c� kola, kter� byla "tak zhotovena, jako by bylo kolo uvn
it� jin�ho kola". Podrobn� zpr�va uv�d&#
65533;, �e kola se pohybovala na v�echny �ty�i stran
y, ani� by se ot��ela. Kola m�la loukot� a kd
y� se ty podivn� bytosti s�k��dly zvedly ze z
em�, tak� kola se vzn�ela nad zem�. Potom prorok pop
isuje, �e k��dla zp�sobovala hukot jako bur�c
ej�c� voda. Kdy� ten podivn� zjev stoupal k�n
ebes�m, vyd�val takov� hluk, jako kdy� t�hne
vojsko. 
Lutherova bible z�roku 1906 dokonce uv�d�,
�e nad celou konstrukc� blikalo n�co jako saf�r, ja
ko tr�n a "na tr�nu tomto sed�l jakoby �lov&#65
533;k". To je velmi podivn� text bible, hned od za�&
#65533;tku mi p�ipom�nal �patn� pochopenou technolog
ii. Co to vlastn� vid�l Ezechiel - nebo n�kter� z&#6
5533;jeho p�edch�dc�? V��c� &#
65533;ten��i bible pokl�daj� toto l��e
n� za vizi. To v�ak nen� mo�n�, proto�
e Ezechiel nepopisuje jen to, co vid�, ale tak� stra�n&#655
33; hluk, kter� sly��. Nav�c mu bude v�dal&#6
5533;�m pr�b�hu textu nab�dnuto n�co k&#65533
;j�dlu. P�ijme to a hned se bude c�tit daleko l�pe.<
ass="c0">Vedouc� in�en�r NASA - jmenuje se Josef Blumrich -
se tak� pozastavil nad t�mto textem proroka. Co mohlo toto l&#655
33;�en� znamenat? Blumrich porovnal n�kolik bibl� z&
#65533;r�zn�ch stolet� a posadil se k�r�sovac
�mu prknu. Dr�el se p�itom p�esn� Ezechielovy
zpr�vy a se znalostmi kosmick�ho konstrukt�ra za�al
popis p�ev�d�t do v�kresu.
 Hlavn� t
�leso m�lo tvar d�tsk� k��i. Naho&#655
33;e bylo velitelsk� stanovi�t� s�kruhov�m v&
#65533;hledem. To bylo to, co prorok popsal jako "saf�r" s&#655
33;tr�nem uvnit�. V�atmosf��e Zem&#6
5533; se toto t�leso pohybovalo pomoc� �ty� pevn&#65
533; zabudovan�ch vrtuln�kov�ch jednotek. Listy rotor&#6553
3; popsal prorok Ezechiel jako "k��dla", kter� zp
�sobovala ten stra�n� hluk, srovnateln� s�moh
utn�m bur�cen�m vody. A pak jsou tu je�t� ty
rovn� nohy s�p�ist�vac�mi tal��
i, kter� se Ezechielovi bly�t�ly jako �ist� b
ronz. <s
pan class="c0">Samoz�ejm� to nebyla kosmick� lo�, kt
erou by se dalo cestovat na dlouh� vzd�lenosti od hv�zdy ke
hv�zd�. Byla to zjevn� spojovac� lo�, zkonst
ruovan� pro kyvadlovou dopravu mezi mate�skou kosmickou lod&#65533
; a povrchem planety. Energii dod�val jadern� reaktor ve st&#65533
;edu l�taj�c�ho t�lesa. Tento reaktor pot�ebo
val chladi� a ten byl roz�haven�. Tohle m�l na mysli
Ezechiel, kdy� mluvil o �hnouc�m uhl� uprost&#65533
;ed ok��dlen�ch bytost�.<sp
an class="c0"> A pokud snad n&#65
533;kdo nam�t�, �e v�takov�m kosmick�m
plavidle by se jadern� pohon nedal pou��t, proto�e
by hrozilo oz��en� okol� i pos�dky, a�
si uv�dom�, �e stejn�m zp�sobem jsou poh&#65
533;n�ny nap��klad atomov� ponorky, ani� by b
yla ohro�ena pos�dka. V�echno je jen ot�zka p&#65533
;�slu�n� technologie. Ezechielova zpr�va d&
#65533;le velmi podrobn� popisuje ta zvl�tn� kola. Uv&#6553
3;d�, �e kola m�la loukot� a �e se mohla pohy
bovat do v�ech �ty� stran, ani� by se za pohybu ot&#
65533;�ela. B�n� se kola ot��ej� dop&#
65533;edu a dozadu, nebo pomoc� ovl�dac�ho syst�mu v
ybo�uj� doprava a doleva. Tato kola ne: byla pevn� zakotven
a a p�ece se ot��ela do v�ech stran. V&#655
33;NASA se zamysleli a nakonec vyvinuli nov� kolo. Od st�edu se ko
lo d�lilo na jednotliv� segmenty. Ka�d� segment byl
zakon�en v�lcem, kter� se ot��el na ob&#65533
; strany, �ili ke �ten��i nebo od n�j. Takto
konstruovan� kolo se m�e ot��et v�emi sm&#655
33;ry, i nap��, ani� by se posunula osa kola. Dop&#
65533;edu a zp�t se pohybuje jako ka�d� oby�ejn&#655
33; kolo. Do strany se v�ak rozto�� jenom ten v�lec,
kter� se dot�k� zem�. NASA dokonce dostala
za tuto konstrukci kola U.S. patent ��slo 3 789 947. Kolo, kter&#
65533; dok�e zato�it za ka�d� roh bez pou�it&
#65533; ��dic�ho syst�mu, bude pr� pou&#65533
;ito p�i p�ist�n� na Marsu.
 Podle mne to je
zna�n� ironie sv�tov�ch d�jin, jestli&#65533
;e konstrukce kola pro voz�tko, pou�it� p�i kosmick&
#65533; expedici, poch�z� vlastn� ze Star�ho z&#6553
3;kona. 
A bude to je�t� v�t�� ironie
: Vesm�rn� vozidlo, kter� je tak podrobn� p
ops�no ve zpr�v� proroka, se objev� znovu, vezme pro
roka na palubu a odveze ho do dalek� zem� na "velmi, velmi vy
sok� ho�e". Kdo nam�t�, �e proroka odvez
li do Izraele, �e tak to stoj� v�bibli, ten a� si, p
ros�m, porovn� r�zn� bible. Sl�vko Izrael je
jenom vsuvka tehdej��ch p�ekladatel�, v�origi
n�le se nevyskytuje. Nav�c v�Izraeli nen� �&#
65533;dn� velmi vysok� hora. Tam naho�e - podle zp
r�vy proroka - byl mu�, kter� vypadal jako "z bronzu&q
uot;, �ili kovov� se leskl. Tato bytost dr�ela v�ruk
ou prut k�m��en� a ln�nou ��&#6
5533;ru a vyzvala Ezechiela, aby si d�kladn� zapamatoval v�
echno, co se te� bude d�t, nebo� proto ho sem p�ived
li. <spa
n class="c0">To, co se d�lo potom, si m�e ka�d� p&#6
5533;ezkou�et doma. Stoj� to v�kapitol�ch Ezechiela
40-48. Spole�n� s�lesknouc�m se mu�em m&#6553
3;�� Ezechiel velikou budovu. V�echny nam��en
� hodnoty se pe�liv� zapisuj�: d�lka, &#65533
;��ka, zem�pisn� zam��en� z&#65
533;jihu na sever, rozli�n� stupn� a dokonce i obrazy na st
�n�ch. Pozorn� o�it� sv�dek se dokonce
zmi�uje o pot��ku, kter� te�e kolem t&#65533
;to budovy a pozd�ji se roz�i�uje do mohutn�ho toku,
kter� �st� do mo�e. D��v&#65
533;j�� teologov� spat�ovali v�tomto popisu v
izi chr�mu a domn�vali se, �e Ezechiel popisoval budouc&#65
533; chr�m v�budouc�m Jeruzal�mu. Zjevn� rozp
ory kolem p�vodn� Ezechielovy zpr�vy byly velkoryse a jist&
#65533; v�dobr� v��e odsunuty stranou. V&#6
5533;televizn�m seri�lu jsem m�l rozhovor s�in&#6553
3;en�rem Hansem Herbertem Beierem, kter� podle �daj�
v�Ezechielov� zpr�v� rekonstruoval Chr�m pro
rok�v. "Pane Beiere, vy jste vedouc� in�en&#6
5533;r ve velk�m mezin�rodn�m podniku. Vy jste postavil ten
hle model. Co to vlastn� je?" "No, to je docela jednod
uch�. To je Ezechiel�v chr�m, kapitola 41-42."<
">"Promi�te, kdy� do toho vstoup�m. Podle mne to jako
chr�m nevypad�, sp� jako stadion. Jak jste dosp�l k&
#65533;takov� rekonstrukci?" "Je to skute�n&#65
533; velmi podivn�, �e tohle m� b�t chr�m. Re
konstrukci jsem provedl podle textu Ezechiela a bylo to velmi zaj�mav&#65
533;, proto�e nikde v�bibli nen� uvedeno tolik p�esn
�ch rozm�r�, jako u proroka Ezechiela." &quot
;Kterou bibli jste pou�il?" "Pou�il jsem velmi
mnoho pramen�, kter� v�ak v�n�kter�ch
��stech vykazovaly podstatn� rozd�ly. Dohromady to b
ylo t�icet r�zn�ch vyd�n�, kter� jsem
rozd�lil do p�ti r�zn�ch kategori�. Velmi pod
statn� z�v�ry jsem �erpal z�Nov� ameri
ck� bible, vyd�n� z�roku 1970." &q
uot;Uv�d� mimo��dn� p�esn� &#65
533;daje, snad to mohu vysv�tlit na jednom p��kladu. Sch&#6
5533;zka mezi Ezechielem a jeho pr�vodcem byla dob�e zorganizov&#6
5533;na. Pr�vodce byl vybaven m��ic�m prutem a &#655
33;��rou..." "To je ta bytost, kter� je
v�bibli popisov�na jako mu� z�bronzu?"</
>"Spr�vn�. Ezechiela tam dopravilo n�co, co on s&#6553
3;m naz�v� Hospodinova sl�va. Setkali se p�ed budovo
u a vstoupili dovnit� br�nou. U� tady za��n&#
65533; Ezechielova zpr�va p�esn�mi ��sly. V&#
65533;echny rozm�ry, kter� v�bec ode mne u�ly &#6553
3;it�, jsou bu� p�esn� m�ry, kter� uv&
#65533;d� Ezechiel, nebo jejich sou�ty �i rozd�ly.&q
an class="c0">"Vid�m hned na prvn� pohled, �e chr&#655
33;m je orientov�n do �ty� sv�tov�ch stran.&q
an class="c0">"Ano, je p�esn� zam��en do sv&#65
533;tov�ch stran. Ezechiel potom popisuje �tvercov� dvorany
, ka�d� m� �est lokt� - m�m na mysli v
elk� loket po t�iapades�ti centimetrech. M�eme si ho
p�edstavit jako p�l metru. Ezechiel nakonec v�slovn&#65533
; uv�d� prostor p�ti lokt� mezi m�stnostmi a
na�t�st� n�m pod�v� je�t&#65533
; celkovou d�lku a ��ku, tak�e m�eme
v�echny rozm�ry s��tat." "Jestli
jsem to spr�vn� pochopil, vejde Ezechiel do budovy v�doprov
odu toho mu�e z�bronzu, kter� se leskl, a prorok m�&
#65533;� st�ny a schody a ka�d� si to m�e v&#
65533;bibli p�e��st..." "...ka�d&
#65533; rozm�r je v�bibli dolo�en. Zaj�mav� n
a tom je, �e tyto rozm�ry b�je�n� souhlas&#65
533;. Nakonec dojdeme k�celkov� d�lce p�ti set lokt&
#65533;." "Kolik to je v�metrech?" &quot
;Jeden loket je p�ibli�n� p�l metru, tak�e to
d�v� p�ibli�n� dv� st� pades&#
65533;t metr� do �tverce. Samotn� chr�mov� bu
dova m�� p�ibli�n� pades�t met
r� do �tverce."&nbs
p;"Cel� stavba je postaven
a terasovit�. Pro� vlastn� nevznikl uzav�en�
chr�m, n�br� jen budova beze st�echy, naho�e
otev�en�?" </s
pan>"To je pr�v� ten nespr
�vn� z�v�r, ke kter�mu dosp�li ti, kdo
se ji� d��ve pokou�eli o rekonstrukci - domn&#65533
;vali se, �e budova mus� b�t zakryt�. Uzav�en
� budova v�ak nen� v�souladu s�Ezechielov&#65
533;mi texty. Jedin� �e�en�, kter� odpov&#655
33;d� v�pov�di, p�edstavuje stavbu, otev�enou
sm�rem vzh�ru. Ezechiel nap��klad ��k
� doslova, �e budova se naho�e roz�i�ovala, a
zmi�uje se o komor�ch, p��stupn�ch z�
jin�ch komor." "Jestli si to dob�e pamatuji, a
bibli jsem p�e�etl velmi d�kladn�, prorok dokonce &#
65533;�k�, �e ,Hospodinova sl�va' do budovy vjel
a a to by bylo mo�n� jen tehdy, kdyby tam nebyla st�echa.&q
an class="c0">"Ezechiel ��k� doslova: Od v�chod
u p�ich�zela sl�va Boha Izraele. Zvuk jeho p�&#65533
;chodu byl jako zvuk mnoh�ch vod. Vid�n�, kter� jsem
nyn� vid�l, se podobalo vid�n� u pr�plavu Ke
baru. Hospodinova sl�va vstoupila do domu branou s�pr�&#655
33;el�m na v�chod. A hle, naplnila d�m..." &q
uot;Jedn�m z�d��v�j��ch &#65533
;�fkonstrukt�r� NASA byl pan Josef Blumrich a ten zrekonstr
uoval p�ist�vac� lo�, kterou popsal Ezechiel. Pane B
eiere, kdy� jste vypo��tal a dokon�il va�i za
j�mavou pr�ci, v�d�l jste tenkr�t o rekonstru
kci pana Blumricha?" 
"Nev�d�l jsem o n�
a dozv�d�l jsem se to teprve, kdy� jsem dokon�oval s
voji pr�ci. Tedy v�dob�, kdy� jsem m�l prakti
cky u� hotovou koncepci rekonstrukce chr�mu. Z�bavn�
na tom je, �e m� nejd��v v�bec nenapadla sou
vislost, proto�e jsem byl st�le zahled�n do t�ch m&#
65533;st v�bibli, kde se objevovaly p�esn� rozm�ry.&
quot; <s
pan class="c0">"Setkal jste se mezit�m s�in�en�
rem Blumrichem z�NASA?"&nb
sp;"Ano, poprv� p�e
d n�kolika t�dny."&
nbsp;"M� samoz�ejm&
#65533; velice zaj�m�, jestli va�e rekonstrukce takzvan&#65
533;ho chr�mu souhlas� s�rekonstrukc� �lov&#6
5533;ka z�NASA?" </sp
an>"Souhlas� dokonale, a pro pana
Blumricha z�n� dokonce vyplynuly n�m�ty k�vy
lep�en� jeho koncepce. To na z�klad� p�esn&#6
5533;j��ch rozm�r� chr�mu. Pak mohl pan Blumr
ich vych�zet tak� z�toho, �e jeho p�ist&#6553
3;vac� lo� m�la pozemskou z�kladnu a nemusela s&#655
33;sebou dopravovat v�echny pohonn� hmoty." "Pa
ne Beiere, o svoj� pr�ci jste napsal velmi nap�navou a p&#6
5533;esn� dolo�enou knihu. Jak� z�v�ry, &#655
33;ekn�te to dv�ma nebo t�emi v�tami, by mohly vypl&
#65533;vat z�va�� pr�ce a z�pr�ce pana
Blumricha z�NASA?" "Za prv�: prorokem Ezechiel
em popsan� budova musela skute�n� existovat. Za druh&#65533
;: tato budova nest�la ani v�Babylonu, ani v�Izraeli, n&#65
533;br� n�kde �pln� jinde, daleko d�l. Za t&#
65533;et�: moje pr�ce potvrzuje pr�ci pana Blumricha. Nav&#
65533;c je tu fakt, �e Ezechiel byl vynikaj�c� pozorovatel,
kter� pomoc� sv�ho jazyka dok�zal ve sv� dob
� tak� dokonale popisovat." "M�eme si te
dy dnes na z�klad� p�esn�ho zkoum�n� d
vou nez�visl�ch in�en�r� p�edstavit, c
o se tenkr�t stalo. Ezechiela dopravila p�ist�vac� l
o� na velmi, velmi vysokou horu. Tam naho�e st�l takzvan&#6
5533; chr�m, kter� v�ak ve skute�nosti nebyl ni&#655
33;�m jin�m, ne� obslu�nou rampou kosmick� lo
di." Potud rozhovor. 
Trvalo tis�cilet�, ne� l
idstvo p�ekro�ilo pr�h technick�ho v�ku, ne&#
65533; vynalezlo l�t�n�, ne� si uv�domilo mo&
#65533;nost dos�hnout na nejbli�� planety nebo doko
nce na nejbli�� st�lice. Snad bude dobr� pol
o�it si n�sleduj�c� ot�zku: co to vlastn&#655
33; je, takov� zpr�va proroka? Nakonec to nen� nic jin&#655
33;ho, ne� proroctv� budoucnosti. Ten mu� z�bronzu,
kter� se leskl, kter� vedl proroka Ezechiela a vyzval ho, aby si v
�echny �daje p�esn� poznamenal, samoz�ejm&#65
533; v�d�l, co d�l�. V�d�l, �e
Ezechielova generace nezn� technologii, nezbytnou k�vesm�rn
�m let�m. Ale v�d�l tak�, �e n�
kdy v�budoucnosti obdob� techniky p�ijde. A tehdy, nejpozd&
#65533;ji tehdy, mus� n�sledn�k�m proroka Ezechiela
spadnout �upiny z�o��. Mus� pochopit, co se v
�tom textu proroka vlastn� myslelo. Zpr�va byla ur�e
na budouc�m generac�m. Adres�ti jsme my. Teprve na�e
generace by mohla b�t schopna pochopit, co se tenkr�t odehr&#6553
3;lo. <s
pan class="c0">Mimochodem, Ezechiel (nebo kdo vlastn� byl, ten p�e
dch�dce, kter� sepsal ty p�vodn� zpr�vy) se d
okonce vypt�val toho "mu�e z�bronzu", pro�
pro v�echno na sv�t� mus� to v�echno zapisov
at. Odpov�� byla stru�n�:<s
pan class="c0"> "Proto t&#65
533; sem p�ivezli, aby se ti to uk�zalo." A je&#6553
3;t� je tu n�co, o �em v�d�l tento cizinec, k
ter� se tak hezky leskl, jako by byl z�kovu. Naprosto jasn�
to �ekl prorokovi - ale z�ejm� i budouc�m generac&#
65533;m, a ka�d� si to m�e p�e��st v&#
65533;ka�d� bibli:
"Lidsk� synu, bydl�
uprost�ed vzpurn�ho domu. Maj� o�i k�vid&#65
533;n�, ale nevid�, maj� u�i ke sly�en&#65533
;, ale nesly��."&nb
sp;11. kapitola Zkamen&#6553
3;l� geometrie 
O dolmenech a kolon�ch menhir� - St
ar�� ne� pyramidy - Chud�k Pythagoras! - Vysoce vyvi
nut� geometrie v�dob� kamenn� - Z�m�rn
� p��mka p�es pahorky a z�livy - Ot�zk
y, nic ne� ot�zky -�asovan� n�lo� na G
avrinis - Matematick� poselstv� z�minulosti -Dne�n&#
65533; realita V�klasick� zemi menhir� d�l&
#65533; logika kotrmelce. Vlastn� v�bec<s
pan class="c0"> nic tady nesouhla
s�. Co tedy je ve francouzsk� Bretani k�vid�n&#65533
;? Archeologov� rozli�uj� p�t r�zn&#
65533;ch druh� kamenn�ch staveb: a) &nbs
p; menhiry, stojat� kameny, b) &nbsp
; dolmeny, kamenn� stoly nebo n&#65533
;hrobn� kameny, c) &nbs
p;kromlechy, menhirovit� balvany uspo��dan� do kruhu
nebo <s
pan class="c0">p�lkruhu, d) &
nbsp; alignementy, kilometrov� kamenn� aleje, e)&nbs
p; kamenn� kruhy. Nejst
ar�� vysv�tlen� pod�v� legenda, podle
kter� ve t�et�m stolet� po Kristu pron�sledov
ali ��m�t� �oldn��i svat&#65533
;ho Kornelia, ten se modlil k�Hospodinovi a hle, stal se z�zrak: l
askav� Hospodin prom�nil ��msk� voj�ky
v�menhiry. A te� tu stoj� zkamen�l�, a&#6553
3; na v��nost. </sp
an>Potom panovala domn�nka, �e
cel� �zem�, pokryt� menhiry, je obrovsk� h&#6
5533;bitov. Nena�ly se zde v�ak ani hroby, ani mrtvoly nebo n&#655
33;hrobn� p��slu�enstv�. V�nov�
j�� dob� byla dokonce vyslovena domn�nka, �e
to je jak�si vys�la�, proto�e menhirov� kolon
y jsou z�k�emene, kter� kmit� v�ur�it&
#65533; a st�le stejn� vlnov� d�lce. Kdo v�ak
by napl�noval takov�hle vys�la� a provozoval ho?</s
s="c0">Pro turistu jsou ur�it� nejzaj�mav�j�&
#65533; dlouh� soub�n� kolony alignement�. U Kermari
a stoj� 1029 menhir� v�deseti �ad�ch na plo&#
65533;e p�ibli�n� 100 metr� �irok� a 1
120 metr� dlouh�. Pobl� M�necu je 1099 kamen�
vyrovnan�ch v�jeden�cti �ad�ch, alignement u
Kerlescanu obsahuje 540 menhir� ve t�in�cti �ad&#65
533;ch a u Kerzehro m�eme napo��tat dal��ch 1
129 menhir� v�bloc�ch po deseti.<s
pan class="c0"> Tyto �daje
nejsou �pln�, i tak v�ak d�vaj� p�eds
tavu, jak nadlidsk� v�kony tady kdysi n�kdo pod�val.
A abych nezapomn�l: datov�n� dolmenu v�Kercado pomo
c� C 14 uk�zalo absolutn� st�� 5830 l
et! Alespo� tohle snad odsune stranou v�echny ty v�n&#65533
; m�n�n� po�etilosti, kter� uv�d&#6553
3;la d��v�j�� odborn� literatura. Jedn
a teorie nap��klad p�edpokl�dala, �e v&#65533
;rann�ch dob�ch primitivn� ko�ovn� kmeny v&#6
5533;Evrop� vytes�valy a stav�ly kamenn� bloky, aby
se vyrovnaly orient�ln�m n�rod�m, kter� se vy
chloubaly mohutn�mi kamenn�mi stavbami v�Egypt� i ji
nde. Jin� my�lenkov� proud vypl�val z�toho, &
#65533;e cel� dne�n� Breta� byla kdysi svatou zem&#6
5533; Druid�. Ti v�ak pro��vali sv� velk&#655
33; obdob� v�posledn�m stolet� p�ed Kristem.
Jestli�e tedy Druidov� um�s�ovali svou svatyni do oh
rady z�menhir�, mohli pou��vat jenom jednu pevn&#655
33; postavenou stavbu. Ko�ovn� kmeny m�eme jist&#6
5533; �krtnout, proto�e p�ed skoro �esti tis�
cilet�mi nebyly v�Egypt� ��dn� pyramid
y nebo n�jak� n�dhern� stavby, kter� by mohl
n�kdo v�Evrop� cht�t napodobovat. A je tady dal&#655
33;� h��ek: ko�ovn� kmeny maj� sv&#655
33;j n�zev pr�v� od toho, �e ko�uj�, &
#65533;e nejsou pevn� usazen�. Megalitick� stavby v�
Bretani v�ak nutn� mus�me spojovat s�pevn� us
azen�m n�rodem, proto�e stavba tohoto kamenn�ho p&#6
5533;�zraku (v��me-li odborn�k�m) trv
ala nejm�n� jedno tis�cilet�. Teprve relati
vn� ned�vno, kdy� v�zkumn�ci za�ali fo
tografovat kolony menhir�, dolmeny a kamenn� kruhy ze vzduchu a k&
#65533;vyhodnocen� sn�mk� pou�ili po��
ta�e, objevily se nov� perspektivy, spo��vaj�
c� v�matematice a v�exaktn� geometrii. Uk�zal
o se, �e kamenn� stavby nejsou v�krajin� rozpt&#6553
3;leny jen tak n�hodn�, n�br� �e jsou rozm&#6
5533;st�ny podle p�edem promy�len�ch geometrick&#655
33;ch sch�mat, a to v�obrovsk�ch prostorech a na velk&#6553
3; vzd�lenosti, bez ohledu na nerovn� ter�n. Tady je n&#655
33;kolik p��klad�: K�z�padn�m
u kromlechu Le M�nec n�le�ej� dva tzv. pythagorsk&#6
5533; (pravo�hl�) troj�heln�ky, jejich� stran
y jsou v�pom�ru t�i ku �ty�em ku p�ti.
�eck� filozof Pythagoras ze Samosu �il kolem roku 532 p&#6
5533;ed Kristem. Nemohl tedy vyu�ovat lid doby kamenn� v�Br
etani, ten v�ak p�esto pou��val jeho "v�
tu" u� tis�cilet� p�ed jeho narozen�m!</
ss="c0">Kdy� se prodlou�� lichob�n�kov&#65533
; strany dolmenu Manio I, protnou se ve vzd�lenosti sto sedmi metr&#65533
;. Z�kladna tohoto lichob�n�ku se d� prodlou�
it k�dal��mu menhiru a pr�se��ky bo&#6
5533;n�ch st�n vytvo�� op�t pythagorsk&#65533
; troj�heln�ky. V��asopisu Naturwissenschaftlichen R
undschau pouk�zal dr. Bruno Kremer na to, �e jednotliv� kam
enn� stavby byly vybudov�ny "podle propo�t�, kt
er� d�vaj� usuzovat na vysoce vyvinutou m��ic
� techniku ji� v�mezolitu".<s
pan class="c0"> Kremer upozornil
i na dal�� zaj�mavosti dlouh� rady kamen� Le
Menec a Kermano vedou severov�chodn�m sm�rem a v�nej
zaz��m bod� se dot�kaj� kamenn� aleje
Petit Menec. Vzd�lenost v�kopcovit� krajin� �
in� p�ibli�n� 3,3 kilometru. Tato trasa tvo�&
#65533; sou�asn� p�eponu jednoho pythagorsk�ho troj&
#65533;heln�ku. Vedeme-li od z�padn�ho konce kamenn�
aleje Le M�nec p��mku na sever, naraz� po 2680 metr
ech na dolmen Man�-K�rioned. Odtud m�� jin&#
65533; p��mka v�p�esn� stejn�m &#65533
;hlu �edes�ti stup�� k�menhiru Manio I. Tato
vzd�lenost op�t �in� 2680 metr�. T�i u
veden� body tvo�� rovnostrann� troj�heln&#655
33;k, jsou od sebe stejn� vzd�len�. Dal�&#6
5533; �edes�tistup�ov� �hel pat�&#6553
3; rovnostrann�mu troj�heln�ku o d�lce stran 1680 me
tr�: Saint-Michel - Le Nignol - Kercado. P�itom �se�
ka Le Nignol - Kercado nejen�e d�l� kamennou alej Kermario
na dv� stejn� velik� poloviny, ale pr�se�&#65
533;k sou�asn� ozna�uje polovinu p�epony mezi Le M&#
65533;nec a Petit M�nec. M�e to vypadat jako h�&#6
5533;�ka, ale tak to nen�. Body jsou navz�jem propojen&#655
33; p�esn� stejn�mi vzd�lenostmi a p�esn&#655
33; souhlas�c�mi �hly, p�i�em� se tyto
velkoplo�n� p��klady daj� do nekone�n
a opakovat. Dr. Kremer dod�v�: "Vzhledem k�&#
65533;etnosti vztah� a n�mitek se u� vlastn� nem&#65
533;e vyskytnout ��dn� opodstatn�n� pochybnos
t o prostorov� organiza�n� pl�novitosti megalitick&#
65533;ch staveb." Net�k� se to jen pou�it&#65
533; geometrie, ta by se je�t� dala nacpat do p�edhistorick
�ch mozk�, kdy� hodn� primhou��me o&#6
5533;i. Jde o kulov� tvar Zem�, azimuty, organizaci, pl�nov
�n� a mnohem v�c.
Le grand Menhir bris� je
se sv�mi jednadvaceti metry nejv�t�� menhir. V&#6553
3;� dobr�ch t�i sta tun. Kdy� tenhle drobe�ek
je�t� st�l vzp��men�, vedlo p�
es n�j do r�zn�ch sm�r� osm z�m&#65533
;rn�ch p��mek, kter� prot�naly jin� ka
menn� stavby. Jedna z�t�chto p��mek za&#65533
;�n� u Trevas, vede kr�tce pod�l pob�e&#65533
;� p�es z�liv Morbihan, p�es Le grand Menhir bris&#6
5533; a po �estn�cti kilometrech p�et�n� z&#6
5533;liv Quiberon. Na p��mce le�� etn&#65533
; kamenn� stavby. Jin� p��mka za�&#6
5533;n� u osamocen�ho menhiru ji�n� od Saint-Pierre
(Quiberon), vede p�es z�liv Quiberon a Le grand Menhir bris&#65533
; a d�l pokra�uje p�esn� p�es dolmen na Gavri
nis sm�rem k�pevnin�. Brit�t� profeso�
i A. Thom a A.S. Thom se domn�vaj�, �e dokud je�t&#6
5533; st�l Le grand Menhir bris� vzp��men�, m
ohl pozorovatel, kter� by zaujal vy�� polohu, vid&#
65533;t v�echny tyhle z�m�rn� body pouh�m oke
m. Ale pr�v� zde vid�m st�le se opakuj&#655
33;c� chybu ve zp�sobu my�len�. Zam��u
je se p��ina a n�sledek. Ti b�je�n&#6
5533; "megalitici" nevl��eli t��settunov&#
65533; monstrum do bodu X, proto�e z�n�j vych�zely z
�m�rn� p��mky do osmi r�zn�ch s
m�r�. Z�m�rn� p��mky vznikly a&
#65533; po vzty�en� menhiru. Teprve z�jeho jednadvacet metr
� vysok� �pi�ky jsou v�nerovn� krajin&
#65533; viditeln� ostatn� body. Na�i specialist� z&#
65533;doby kamenn� museli ten bod X vypo��tat p�edem
class="c0">Kdo tedy ��dil a usm�r�oval v�Bret
ani na�e p�edky z�doby kamenn�? Co vlastn� ch
t�li tito "megalitikov�"? Co je hnalo? Odkud poch&#65533
;zely jejich matematick� a geometrick� znalosti? Jak� pou&#
65533;�vali n�stroje? Kte�� m��i&#6553
3;i ur�ovali pevn� body v�nerovn� krajin�? Do
jak�ch map p�en�eli sv� propo�ty? V�j
ak�m m��tku? Jak byla organizov�na doprava n
�klad�? Jak prob�hala doprava t�k�ch n&#65533
;klad� v�zim�? Jak v�de�ti, jak na rozb&#6553
3;edl�m povrchu? Pro� maj� kolony menhir&#655
33; rozd�ln� ��ky - jednou dev�t, pot
om jeden�ct nebo dokonce t�in�ct �ad? Co znamenaj&#6
5533; kamenn� ov�ly na za��tku a na konci aleje Le M
�nec? Jak� kompasy nebo sextanty se pou��valy p&#655
33;i ur�ov�n� zem�pisn�ch poloh? Jak dlouho t
rvalo pl�nov�n� p�ed zah�jen�m stavby?
Kolik pracovn�ch sil bylo zapot�eb�? Kdo ��d
il tu spoustu d�ln�k�? Kdo m�l nejvy��
� velen� a pro�? Kde p�enocovali a kde p�ezim
ovali d�ln�ci se sv�m doprovodem? Kde jsou zbytky jejich ub
ikac�? Jak dlouho trval ten megalitick� p��zrak? Dv&
#65533; generace d�ln�k� po t�iceti letech? Deset ge
nerac� d�ln�k�? Pades�t, nebo je�t&#65
533; v�c? Jak�m p�smem se p�ed�valy p�
esn� pokyny dal�� generaci? Jak je vid�t, n
a map� b�d�n� jsou obrovsk� b�l&#65533
; plochy. Celou �adu ot�zek nelze zodpov�d�t v&#6553
3;r�mci jednoho v�dn�ho oboru. V�hlasn� odbor
n�ci se v�Bretani uchyluj� k�dohad�m, kapitul
uj� p�ed bu� - anebo. Bu� je datov�n�
nespr�vn�, nebo musel existovat pl�n, kter� se d&#65
533;sledn� dodr�oval po mnoho generac�. Nap��
klad: je p�ece nerozumn� datovat dolmen z�Gavrinis do roku
4000 p�ed Kristem, odp�rat v�ak stejn� v�k Le
grand Menhir bris�. Oba body p�ece pat�� do dlouh&#
65533; z�m�rn� p��mky, kter� spojuje i
dal�� kamenn� stavby. Jak by mohli "megalitikov&#6553
3;" zam��it n�co, co nebylo sou��st&#655
33; jejich velkoplo�n�ho pl�nov�n�? Ale jestl
i�e kamenn� stavby nevznikly sou�asn�, musely n&#655
33;sleduj�c� generace dodr�ovat star� pl�my.
Jak�? Bu� - anebo.
Na ostr�vku Gavrinis stoj&#6553
3; nejv�t�� dolmen francouzsk� Bretan�. (N&#6
5533;zvem dolmen ozna�ujeme u n�s tak� hrobku, a�kol
iv se v�n� nikdy nic mrtv�ho nena�lo.) Dolmen na ost
rov� Gavrinis se skl�d� z�celkem 52 monolit�.
Jen tak mimochodem: kalend��n� syst�m May� s
po��v� na rytmu 52 rok�, jen�e Mayov�
�ili o n�kolik tis�c kilometr� d�l, na druh&#
65533; stran� Atlantiku. Na 52 monolit� byly nakladeny tu
ny mal�ch kamen� a ty pak byly p�ikryty p�skem a hl&
#65533;nou, tak�e vzniklo p�irozen� vyhl�ej�c
� n�vr��. Teprve v�roce 1832 v�n&#6553
3;m byla objevena takzvan� hrobka, a�koliv m�stn� ob
yvatel� po celou dobu v�d�li, �e je n�vr&#655
33;� um�l�. Na dvaapades�ti monolitech jsou vyryty p
ozoruhodn� rytiny. Vypadaj� jako otisky prst�, navz�
jem se p�ekr�vaj�c�, n�kter� zase vypa
daj� jako za�pi�at�l� sekery. Teprve
p�ed n�kolika lety vylu�til Breton�c Gwendhlan Le S
couezec v�podivn�ch "otisc�ch prst�" a &qu
ot;seker�ch" matematick� poselstv�. Gwenhlan
Le Scouezec v�ech 52 monolit� o��sloval, za�a
l vpravo dole. Zaujal ho zejm�na monolit �. 21, proto�e je
na n�m kuri�zn� uspo��d�n� &quo
t;seker". Nejd��v napo��t�me t&
#65533;i, potom �ty�i, potom p�t a ve spodn� &#65533
;ad� �est seker. V�dekadick�m syst�mu to d&#6
5533; ��slo 3456. Je to 21. monolit - vyd�lte 3456 t&#65533
;mto ��slem a dostanete 164,57. To je p�esn� obvod k
amenn�ho kruhu, kter� le�� u ostrova Gavrinis pod mo
�skou hladinou v�hloubce osm a� dvan�ct metr�
- podle toho, jestli je p��liv nebo odliv. Pr�m�r t
ohoto kamenn�ho kruhu je 52,38 metru a - to je dost zvl�tn�
- na 52 stupni 38 minut�ch le�� ji�n� azimut
Gavrinis v�den letn�ho slunovratu. Je jasn�, &#65
533;e p�i vyd�len� obvodu pr�m�rem mus&#65533
; vyj�t ��slo 3,14, to slavn� P�. Vy
skytly se samoz�ejm� n�mitky, �e stavitel� na
Gavrinisu nikdy nem��ili v�metrech. Dosad�me-li v&#
65533;ak jin� ��sla ne� �daje v�metrec
h, t�eba n�jak� couly, pom�r z�stane stejn&#6
5533;, i kdy� ��seln� hodnoty zn�j� ji
nak. A t�ch 52,38 metru - a� u� je to n�hoda &#65533
;i nikoliv - odpov�d� 100 kr�lovsk�m egyptsk�
m lokt�m. Celkem bylo na ostrov� Gavrinis postaveno 52 mo
nolit�. Jednadvac�t� k�men je ��seln&#
65533; vzorec. 52 plus 21 je 73. P�vodn� ��slo bylo
3456. Vyd�l�me je te� ��slem 73 a dostaneme v
�sledek 47,34. �plnou n�hodou le�� ostrov Gav
rinis na zem�pisn� d�lce 47 stup�� a 34 minut
. To je nanejv� pozoruhodn� - nem�eme p�ece vych&#65
533;zet z�toho, �e by stavitel� dolmenu na ostrov� G
avrinis po��tali v�na�ich d�lkov�ch je
dnotk�ch, ale v�sledek, a� je to mrzut�, p�es
to souhlas�. Hokus pokus! Zp�sobili to snad cestuj�c&#65533
; v��ase? Ostatn�, znaky na monolitech na Gavrinis
u bychom mohli ��st jako ��slice babylonsk�ho
kl�nov�ho p�sma. Dokonce i v�egyptsk�m p&#65
533;smu by z�hadn� "otisky prst�" d�valy s
mysl. Mnohokr�t se objevuje egyptsk� znak pro 100. Nav&#6
5533;c by museli tito "megalitikov�" b�t v�evrops
k�m m��tku navz�jem propojeni, proto�
e jejich symbolick� p�smo se opakuje na mnoh�ch stavb&#6553
3;ch z�doby kamenn�: nap��klad v�Newgrange (I
rsko), vzd�len�m od Gavrinisu stovky kilometr� vzdu�
nou �arou, nebo v�Cueva de Menga u Antequera v�ji�n&
#65533;m �pan�lsku, a kone�n� v�r�zn&#
65533;ch malt�zsk�ch chr�mech, stejn� jako ve Stoneh
enge v�Anglii. Stonehenge se mezit�m potvrdilo jako observato&#655
33;, kter� umo��ovala cel� s�rie astronomick&
#65533;ch p�edpov�d�. Zat�m st�le je�t
� uva�ujeme o tom, zda �lov�k doby kamenn� zn
al ro�n� kalend�� - ale co by mu byly platn�
sou�adnice drah st�lic, jako je nap��klad Capella, C
astor, Pollux, Vega nebo dokonce Antares? Tyhle v�echny hv�zdy tot
i� Stonehenge umo��ovalo pozorovat. Co vlastn� cht&#
65533;li, tito "megalitikov�"? A dokonce v�dale
k� Ji�n� Americe, vysoko v�And�ch, pobl&#6553
3; peru�nsk�ho m�sta Cuzco, stoj� megalitick�
obludy, jejich� v�znam z�st�v� dodnes nevyja
sn�n�. Tyto pomn�ky se daj� ch�pat jen v&#655
33;r�mci legend. Byly to stavby boh�, ��k� po
v�st. A p�esn� tak tak� vypadaj�. Ti
to "megalitikov�" n�m zanechali poselstv�, maturi
tn� ot�zku. Poselstv�, kter� jsme dodnes nebyli scho
pni pochopit. Pova�uji za pravd�podobn�, �e
na�i p�edkov� z�doby kamenn� slou�ili
v�emohouc�m jako bezplatn� pracovn� s�ly. Ne
byli to oni, kdo n�m polo�il tu t�kou ot�zku, n&#655
33;br� u�itel� z�vesm�ru, kte��
kdysi nav�t�vili Zemi. A kdo si mysl�, �e mimozem&#
65533;�an� by nikdy nezanechali sd�len� ve form&#655
33; "otisk� prst�" a "seker", a� si vzp
omene na na�e vlastn� poselstv�, kter� jsme vyst&#65
533;elili do vesm�ru. Takov� informace tam putuj� ji&#65533
; od roku 1972. Tenkr�t vypustili Ameri�an� kosmickou sondu
Pioneer 10 a 6. dubna 1973 jej� dvoj�e, sondu Pioneer 11. Od t&#6
5533; doby ka�d� z�t�chto t�les urazilo p&#65
533;es p�t miliard kilometr� a u� d�vno opustilo na&
#65533;i Slune�n� soustavu. Na palub� t�chto sond js
ou hlin�kov� desti�ky se schematick�m vyobrazen&#655
33;m na�� Slune�n� soustavy. Na�i v�dc
i pot�hli tyto hlin�kov� desti�ky zlatem, aby p&#655
33;e�ily tis�cilet� a aby si je jednou, n�kdy ve vzd
�len� budoucnosti, p�e�etly mimozemsk� civili
zace. <s
pan class="c0">Konstrukt��i geometrick�ho poselstv�
na Gavrinisu a v�Bretani ulo�ili sv� poselstv� do ka
mene, aby p�etrvala tis�cilet�. A co d�l�me m
y? Odvrac�me o�i! Potupn� se posm�v�me! &#655
33;mysln� vyvol�v�me h�dky, abychom to "nemo&#6
5533;n� poselstv�" sprovodili ze sv�ta. Ot�zka
v�d�: je na Zemi inteligentn� �ivot? 12. ka
pitola Ob�i z�Velikono�n�ho ostrova<
">Objeven� - Holan�an� coby bohov� - Thor Heyerdahl
a d�kaz -Tup� n�stroje a nedokon�en� sochy -
Simulace na po��ta�i to umo��uje - Kdy&#65533
; se k�c� les, padaj� t��sky - Pupek sv&#6553
3;ta - Vejce a pta�� lid� - N�v�t�va z
�Old Germany? Stalo se to v�roce 1722. Holandsk� a
dmir�l Jakob Roggeveen se plavil v�Tich�m oce�nu ve
vzd�lenosti �ty�i a p�l tis�ce kilometr&#6553
3; od chilsk�ho pob�e��. Pos�dka u� by
la netrp�liv� a nerv�zn�, kdy� se kone&#65533
;n� objevil v�dohledu mal� ostrov. A proto�e byla pr
�v� Velikono�n� ned�le, pok�til ho Rog
geveen na Velikono�n� ostrov. Kdy� byla lo�
asi t�i kilometry od ostrova, p�ivesloval k�n� ostr
ovan v�k�ehk�m �lunu. Holan�an� vzali
osam�l�ho plavce na palubu a ten nejd��ve padl uctiv
� na prkna paluby. Pos�dka okukovala podivn�ho polonah&#655
33;ho hosta a kdosi mu daroval kus od�vu, cizinec v�ak nev�
d�l, co s�n�m po��t. Nakonec mu n�mo&#
65533;n�ci vtiskli do rukou n� a vidli�ku a nazna�ov
ali mu hamham. Domorodec koulel o�ima a okusoval pr�zdnou vidli&#6
5533;ku. Zakr�tko se mu v�ak na palub� tak zal�bilo,
�e se domn�val, �e se nach�z� na lodi boh&#6
5533;. Holan�an� museli nakonec pou��t n�sil&
#65533;, aby se toho �lov�ka zase zbavili. Potom admir&#6
5533;l Roggeveen ostr�vek obeplul a dalekohledem si prohl�el stovk
y obrovsk�ch kamenn�ch soch s�velk�ma rozz�&#
65533;en�ma o�ima a s�rezav�mi klobouky na hlav&#655
33;ch. Tak byl objeven Velikono�n� ostrov. P�&#655
33;t� den se sto pades�t mu�� odv�ilo na pob&
#65533;e��. Rozja�en� obyvatelstvo je obklopilo, sev
�elo a zasypalo v�emo�n�mi d�rky. Holan&#6553
3;an� se v�ak c�tili ohro�eni a osvobodili se z&#655
33;nep��jemn�ho sev�en� no�i a v&#6553
3;st�ely. Nato se ostrovan� vrhli p�ed n�mo�n
�ky na zem, kdy� se odv�ili op�t se pohnout, odplazi
li se a pak u� z�stali v�bezpe�n� vzd�
lenosti. V�o��ch domorodc� byli Holan�an&#655
33; mocn�, �ctu bud�c� "bohov�". &#
65533;koda, �e admir�l kv�li dv�ma ztracen�m
kotv�m ostr�vek brzy opustil a nedal si vysv�tlit historii
soch Velikono�n�ho ostrova. Kdy� uprost�ed
pades�t�ch let na�eho stolet� p�iplul na Veli
kono�n� ostrov norsk� dobrodruh Thor Heyerdahl, le�e
la u� v�t�ina soch na pob�e��. Jin&#65
533; byly a� po ramena zapadl� v�zemi a spousta nedokon&#65
533;en�ch soch byla v�l�vov� st�n� kr&
#65533;teru Rano Raraku. Velikono�n� ostrov pat�&#
65533; dnes k�Chile. Jeho rozloha je pouh�ch sto osmn�ct &#
65533;tvere�n�ch kilometr�, nejvy�� v
rcholek le�� est set patn�ct metr� nad mo&#6
5533;em. Ostr�vek je vulkanick�ho p�vodu a je jen �&
#65533;dce porostl� stromy. Do�etl jsem se, �e v�min
ul�ch stolet�ch tomu bylo jinak, �e ostrov pokr�val
hust� prales. O tom pochybuji. Na st�n�ch kr�ter&#65
533; ani p�ed tis�cilet�mi nerostly stromy a mezi kr&#65533
;tery nezb�v� p��li� plochy pro n�jako
u "d�ungli". </s
pan>Prvn� ot�zky, kter�
si u�enci kladli, se t�kaly pracovn� techniky. Jak, pro v&#
65533;echno na sv�t�, vytesali ostrovan� t�ch v&#655
33;c ne� �est set velik�ch soch z�vulkanick�h
o kamene? Thor Heyerdahl usilovn� p�tral po d�kaze
ch. V�kamenolomech ve st�n�ch kr�ter� na&#655
33;el stovky a stovky primitivn�ch kl�n�, kter� se t
am povalovaly. Z�masov�ho v�skytu pracovn�ho n&#6553
3;�ad� usoudil Heyerdahl byst�e, �e na kamenick&#655
33;ch prac�ch se pod�lel velik� po�et lid�. N
akonec Nor s�m po��dal skupinu ostrovan�, aby otes&#
65533;vala ji� zapo�atou sochu. Od t� doby �tu v&#65
533;odborn� literatu�e a sly��m od horliv�ch
kritik�, �e Heyerdahl se svou ostrovn� skupinou vytvo&#6553
3;il sochu. To ale nen� pravda - kdy� si toti� ostrovan&#65
533; p�i tes�n� rozdr�sali dlan� do krve, vzd
ali to a nepraktick� n��ad� odlo�ili. Pravda
v�ak je, �e po osmn�ctidenn� pr�ci Thor Heyer
dahl pomoc� tr�m� a metodou hej rup p�epravil po zem
i jednu malou sochu a �sp�n� ji vzty�il. Zd
�lo se, �e n�lezem kl�nuje teorie potvrzena. Tady le
�elo n��ad�, co v�c bylo je�t�
pot�eba? My lid� se lehce uspokoj�me - hlavn�, &#655
33;e m�me n�jak� �e�en�. Pob&
#65533;val jsem �asto na Velikono�n�m ostrov� a poka
�d� jsem znovu nav�t�vil kamenolomy s�nedokon
�en�mi sochami a p�em��oval jsem je. Tady v&#
65533;kr�teru Rano Raraku le�� svisle a vodorovn�, k
��em kr�em, sotva za�at� i zpola hotov&#65533
; sochy. M��il jsem prostor mezi l�vovou st�nou a je
dnotliv�mi sochami. Ta plocha je �irok� 1,84 metru a dlouh&
#65533; skoro 32 metr�. Pochybuji, �e by bylo mo�n�
vysekat takov� prostory v�tvrd�m l�vov�m kame
ni ru�n�mi majzl�ky. Teorie ru�n�ch majzl&#65
533;k� se d� jist� uplatnit na men�� sochy, a
le u velk�ch soch se �irok�mi mezerami se d� uplatni
t jen velmi nam�hav�. Jako �lov�k, kter� se n
espokoj� hned s�prvn� odpov�d�, bych cht&#655
33;l nab�dnout jin� model. Na Velikono�n�m
ostrov� kdysi n�kdo vlastnil n��ad�, kter&#65
533;m se sochy daly vysekat z�l�vy daleko jednodu�eji ne&#6
5533; ru�n�mi majzl�ky. Ale i tvrd� n�&#65533
;ad� se otup� nebo zlom� - anebo snad ode�li ti, kte
�� s�n�m um�li zach�zet? Prost�
ostrovan� najednou st�li p�ed hromadou zapo�at&#655
33;ch nebo zpola dokon�en�ch soch. Vybrali si takov�, kter&
#65533;m k�dokon�en� chyb�lo nejm�n�,
a po m�s�ce do nich zarputile bu�ili ru�n�mi
majzl�ky. Ale p�ibli�n� dv� st� postav
ve skaln� st�n� vzdorovalo �der�m majzl&#655
33;k�, podobaj�c�m se bodnut� hmyzu. Nakonec bezstar
ostn� �ij�c� ostrovan� vzdali marnou pr&#6553
3;ci, odhodili majzl�ky a vr�tili se do sv�ch jeskyn&#65533
; a ch��. Z�t�to �vahy vypl�v
�, �e Heyerdahlem nalezen� majzl�ky nedokazuj&#65533
;, �e sochy byly takto primitivn� opracov�v�ny. Doka
zuj� sp� prav� opak: takhle to ne�lo. Samoz�e
jm� bych nemohl k�tomuto z�v�ru nikdy doj�t,
kdyby pr�ce byla hotov�. Tady v�ak stoj�, le�
�, vis� k��em kr�em dv� st� ned
okon�en�ch soch. Beznad�jn� d�ina byla p&#655
33;eru�ena ze dne na den.
Jak vlastn� dopravovali sochy n
erovnou krajinou ostrova? 
Jeden francouzsk� �asopis si tr
opil posm�ch z�m�ho �dajn�ho prohl�en&
#65533;, �e sochy stvo�ili mimozem��an�, pak
je zav�sili na spodek sv�ch vesm�rn�ch lod� a
tak je dopravovali na stanovi�t�. To by sice vypadalo vesele, ale
tahle absurdn� my�lenka nepoch�z� ode mne. Nen&#655
33; tak� v��dn� z�m�ch knih. M
imozem��an� nem�li ��dn� d&#655
33;vod, aby si �pinili ruce a pro z�bavu stav�li na pob&#65
533;e�� kamenn� sochy. Jak to v�ak d&#65533
;lali domorodci, ti p�vodn� v�robci soch? Ukazuje
to po��ta�ov� simulace. Snad m�li k�di
spozici spr�vn� kyseliny, kter�mi vyleptali ze sk�ly
alespo� hrub� tvar soch. Pov�sti Ink� skute�
n� vypr�v�ly, �e ��vy jist&#65
533;ch rostlin zm�k�ovaly k�men. Zbytek u� pak byla
jemn� pr�ce socha�sk�m dl�tem. K&#65
533;doprav� soch na stanovi�t� nebyly tak� pot&#6553
3;eba pralesy, kter� by poskytly mno�stv� kulatiny. Dopravu
umo��oval jedin� siln� kmen s�vidlic�
na konci. Sochu omotali n�kolika lany a p�ipoutali ji vlevo i vpr
avo ke dv�ma zahnut�m kmen�m, kter� slou�ily
jako san�. Potom uv�zali postav� kolem krku lano, kter&#655
33; prot�hli vidlic� vzty�en�ho kmene. Tak vznikla p
�ka. P�edn� ��st sochy kr�tce nadzvedl
i a pomoc� zahnut�ch sa�ov�ch kmen� ji posunu
li o metr d�l. Potom lano uvolnili a svisl� kmen p�em&#6553
3;stili o n�kolik metr� dop�edu. Potom znovu "hej rup&
quot; a socha zase popojela o n�kolik metr� kup�edu.
0">Na m�st� ur�en� postavili plo�inu se &#655
33;ikmou rampou. Nejd��v v�ak p�ipevnili na hlavu so
chy klobouk. Tyto klobouky nepoch�zely z�kamenolomu v�kr&#6
5533;teru Rano Raraku, n�br� z�jak�si �t&#655
33;rkovny. Byly z�mal�ch kamen� a z��erven&#6
5533; hl�ny a daly se lehce kut�let po svahu. Pokr&#65533
;vky hlavy m�ly pozoruhodn� rozm�ry. V�kamenolomu js
em na�el klobouky s�obvodem 7,60 metru a o v�ce 2,18 metru
- to byla �ctyhodn� velikost hlavy. Zejm�na se v�ak
pt�m, pro� vlastn� sochy na Velikono�n�m ostr
ov� musely m�t �erven� klobouky, co to m�lo s
ymbolizovat. Nav�t�vily snad n�kdy domorodce n�jak&#
65533; bytosti s�mohutn�mi �erven�mi klobouky? Nebo
se jim snad zd�ly sochy bez pokr�vky hlavy nedod�lan&#65533
;? To by bylo t�ko pochopiteln�, proto�e domorodci sotva n&
#65533;co nosili na t�le - nato� pak klobouky! Kdy&#65533
; tedy pomoc� tr�m� a provaz� p�ipevnili klob
ouk na hlavu, podkl�dali pod sochu kameny. Op�t pou�ili osv
�d�enou p�ku, p�i ka�d�m nasazen&#6553
3; p�ky rychle p�ihrnuli hromadu kamen�. Z�b�
r po z�b�ru se socha st�le v�c zvedala do �ik
m� polohy; kdy� se nakonec zcela vzp��mila, rychle j
i zakotvili. Existuj� sice legendy, podle kter�ch sochy n
a sv� stanovi�t� p�ilet�ly. �e to v&#6
5533;ak jde i bez kouzel a mimozem��an�, to jsme tady pr&#6
5533;v� dok�zali. P�esto z�st�v&#655
33; na Velikono�n�m ostrov� mnoho nezodpov�zen&#6553
3;ch ot�zek. V�z�jmu diskuse p�ipust�m, &#655
33;e t�ch asi �est set soch skute�n� ru�n&#65
533; vytesali z�l�vov� sk�ly. N�kdy by v&#655
33;ak i ten nejlep�� kamen�k sekl vedle, rozrazil by horn&#
65533; ret, urazil ch��p� nosu nebo rozsekl o�n&#655
33; v��ko. Ne tak um�lci na Velikono�n�m ostr
ov�: ti pracovali bezchybn�, ka�d� �der p&#65
533;esn� sedel, nikde stopy po chyb�ch.<s
pan class="c0"> Z�v&#65533
;rem: kdy� se k�c� les, l�taj� t�&#655
33;sky. Pouk�zal jsem na vzd�lenost mezi l�vovou sk�
lou a sochami. Odpad ze dvou mezilehl�ch ploch, 32 metr� dlouh&#65
533;ch a 1,84 metru �irok�ch, se nemohl vypa�it do vzduchu.
Kde z�staly �lomky?&nbs
p;Hlavn� ot�zka v&#65533
;ak zn�: k��emu takhle nam�hav� d�ina?
�lov�k p�ece nevytes� ze sk�ly stovky soch,
ned�e se s�nimi a nevl�� je kolem ostrova na
pob�e��, nenasad� jim na lebky dva metry vysok&#655
33; klobouky, nezasad� jim o�i z�perloviny a nepostav&#6553
3; je na plo�in�ch k�tomu vybudovan�ch, jenom aby p&
#65533;edvedl, �e to dok�e. M�m v�ak zv&#65
533;dav� mozek a nehodl�m se hned po prvn� odpov�di
spokojen� posadit. 
Koho vlastn� cht�li ostrovan&#6
5533; zobrazit? N�jak�ho n��eln�ka? Vym&#6553
3;elou rasu uct�van�ch p�edk�? To asi ne. Samotn&#65
533; obyvatel� ostrova byli odjak�iva p��tel�
t�, mil� lid� s�m�kk�mi rysy obli&#655
33;eje, s�lehce odul�mi rty a �irok�mi nosy (jako v&
#65533;ichni Polyn�sane) a s�bohat�mi �ern�mi
vlasy. O�i maj� mandlovit�, bradu m�kce zaoblenou.
Naproti tomu sochy maj� tup�, robot�m podobn� obli&#
65533;eje s��zce sev�en�mi rty, dlouh�mi &#65
533;pi�at�mi nosy a s�vpadl�ma o�ima. Je to k
dokoli jin�, jenom ne p�edkov� ostrovan�.
 S
tupidn� obli�eje soch na Velikono�n�m ostrov�
nezapadaj� do ��dn� kulturn� p�edstav
y. Nejsou p��buzn� v�postavami v�Tule v&#6553
3;dne�n�m Mexiku, ani nemaj� odul� rty a �iro
k� nosy op�ilbovan�ch hlav Olm�k� ve vnitroze
m� stejn� zem�, nemluv� o profilu orl�ho nosu
, vpadl�ch tv��i a jemn�ch rt� May� a
obyvatel� And. Koho to tedy vtesali ostrovane do kamene? Koho to uct&#655
33;vali? Jak� nutk�n�, jak� n�bo�enstv
� je podn�covalo k�pr�ci?<s
pan class="c0"> Samotn� do
morodci ozna�uj� sv�j ostr�vek jako "pupek sv&#
65533;ta". Takov� pojmenov�n� d�v� smysl
jen tehdy, jsou-li zn�m� je�t� jin� zem&#655
33;. V�obvodu jednoho a p�l tis�ce kilometr� kolem V
elikono�n�ho ostrova se v�ak skr�v� jenom jed
en malinkat� ostr�ve�ek a pak u� daleko, daleko nic
v�c. Ve francouzsk� Bretani le�� na n&#6553
3;kolik d�l� p�era�en� Le grand Menhir bris&#
65533;. Kdy� p�ed stolet�mi nebo snad tis�cilet&#655
33;mi st�l vzp��men�, �n�la jeho &#655
33;pi�ka jednadvacet metr� nad zem�. Le grand Menhir bris&#
65533; je ze �uly a v�� asi t�i sta tun. Na Velikono
�n�m ostrov� jsou sochy vysok� dvaadvacet metr&#6553
3;, tedy o metr vy�� ne� gigant v�Bretani. P
�esto stoj� v�moudr�ch knih�ch, �e nej
t잚� sochy mohou v�it t�icet tun. Desetkr�t m&
#65533;n� ne� men�� Le Grand Menhir bris�?</s
s="c0">Sv�j ostrov naz�vaj� "pupek sv�ta"
a dodnes se ka�doro�n� po��d� oslava,
p�i kter� mus� state�n� mlad�ci naj&#6
5533;t na mal�m skalnat�m �tesu u pob�e�&#655
33; vejce a nepo�kozen� je p�in�st na hlavn�
ostrov. P�vodn� to m�lo b�t vejce "pta�&
#65533;ho �lov�ka". Zkamen�l� vejce jsem nach&#
65533;zel pod neprozkoumanou sut� na Velikono�n�m ostrov&#6
5533; je�t� p�ed dvaceti lety. M�la pozoruhodn&#6553
3; pr�m�r, a� do jednoho metru, a starosta m� uji&#6
5533;�oval, �e p�vodn� objevili podobn� &#655
33;tvary tak� ve st�edu ostrova. Samoz�ejm�
jsou to ti prapodivn� pta�� lid� z�mytologie
, kte�� jsou tu zv��n�n� v�kame
ni; z�hadn� obojetn�ci s�lidsk�m trupem, &#65
533;dy, prsty a s�pta�� hlavou s�prot�hl&#655
33;m zob�kem. Na Velikono�n�m ostrov� jsou
rovn� petroglyfy, skaln� rytiny, jak� se vyskytuj� n
a mnoha m�stech po cel�m sv�t�. Na�i p&#65533
;edkov� z�doby kamenn�, kte�� se museli obej&
#65533;t bez pergamenu a toaletn�ho pap�ru, ryli po cel�m s
v�t� do skaln�ch st�n sv� poselstv�, t
�mto zp�sobem p�ed�vali n�sleduj�c&#65
533;m generac�m to, co pova�ovali za d�le�it�
. Petroglyfy nach�z�me na Velikono�n�m ostrov&#65533
; nap��klad na velk�ch kamenech v�z�dk&#65533
;ch, ale nach�zej� se i na st�n�ch jesky� a n
a velik�ch skaln�ch plo�in�ch na pob�e&#65533
;�, kde trp�liv� �ekaj� na kone�n&#655
33; vylu�t�n�. Jsou mezi nimi i kuriozity, jako nap�
�klad ta, kterou jsem obkreslil k��dou. Co to m� b&#
65533;t? Ryba? Pupen kv�tiny? Nebo snad dokonce schematick� zobraz
en� technick�ho postupu? Kdo m� vtip, snadno pozn� v
�t�to skaln� rytin� konstrukci n�porov&#65533
; hnac� jednotky: vep�edu p��vod vzduchu, potom z&#6
5533;en� tryskov� klapky, uprost�ed zapalovac� jiskr
u a nakonec �zk�, av�ak roz�i�uj�c&#65
533; se v�fuk hork�ch plyn�. Nechyb� dokonce ani sch
�ma p��vodu paliva. Nen� to nic ne�
hra�i�ka, to bych cht�l zd�raznit, ale pokud se v&#6
5533;prostoru vzn�� tolik ot�zek, nem�e p�r b
l�zniv�ch n�pad� u�kodit. P�v
odn� m�ly n�kter� sochy na Velikono�n�
m ostrov� u krku d�ev�n� desti�ky. Pokusy o r
ozlu�t�n� p�sma na nich v�ak k�ni&#655
33;emu nevedly, v�sledky ned�valy ��dn� smysl
class="c0">V��edes�t�ch letech byla objevena spojito
st mezi desti�kami z�Velikono�n�ho ostrova a p&#6553
3;smem z�Mohendjo Daro, star� kultury z��dol�
Hindu v�dne�n�m P�kist�nu. Nesouhlas�
v�ak datov�n�. Os�dlen� Velikono�n&#6
5533;ho ostrova kladou toti� odborn�ci p�ibli�n&#655
33; do roku 350 po Kristu, kde�to kultura Mohendjo Daro pr� existo
vala p�ibli�n� p�ed t�emi tis�ci lety.
lass="c0">�mysln� se nezab�v�m histori� Velik
ono�n�ho ostrova a legendami o dvou skupin�ch obyvatel, o t
akzvan�ch dlouhouch�ch a kr�tkouch�ch, kte�&#
65533; kdysi mezi sebou v�l�ili. Tyhle historky nemaj� p&#6
5533;�mou souvislost s�um�lci prvn� generace, kte&#6
5533;� z�n�jak�ho d�vodu rozestav�li k
olem ostrova stovky soch, pr�v� tak, jako kdyby �ekali, a&#
65533; je objev� n�jak� b�h. Nejnov�
j�� teorie o Velikono�n�m ostrovu poch�z&#655
33; od n�meck�ho archeologa Kurta Horedta. Ten objevil pozoruhodno
u shodu mezi germ�nsk�mi runami a komick�mi p�smozna
ky ostrovan�. V��estn�ct�m stolet� obj
evili u Gallehus v�severn�m �lesvicku dvou��d
kov� n�pis s�celkem dev�ti figur�ln�mi
znaky. Sedm z�nich se t�m�� identicky objevuje na d
�ev�n�ch desti�k�ch na Velikono�n&#655
33;m ostrov�. Dostali se p�ed jeden a p�l tis&#655
33;cilet�m na Velikono�n� ostrov Severogerm�ni? To b
y podle m�n�n� archeologa Kurta Horedta vysv�tlovalo
obli�ejov� rysy kamenn�ch kolos�. �erven&#65
533; klobouky soch na Velikono�n�m ostrov� by mohly tak&#65
533; p�ipom�nat ry�av� k�tice Germ�n&#
65533;. 
Byli v�tomto p��pad� Starogerm&#655
33;ni ti v�emohouc�? Snad ztroskotanci, kte�� rozest
av�li sochy kolem dokola ostrova, aby na sebe upozornili? M�lo to
ohromit pos�dky dal��ch germ�nsk�ch �l
un�, kter� by n�hoda zahnala do t�chto m�st?<
ass="c0">Nepova�uji tuhle my�lenku za �patnou. L�mu
si v�ak hlavu nad ot�zkou: jak by se dostali Germ�ni - d&#6
5533;vno p�ed Kolumbem! - do ji�n�ch mo��. Ta
p�ece nele�� hned u dve�� - nebo snad ano?</
ss="c0">Doslov Na obrazovk�ch po cel�m sv�t&#65533
; se prom�t� st�le v�ce televizn�ch seri&#655
33;l�. Kdy� je to dokument�rn� zpravodajstv�,
pak se tak� v�kr�tk� dob� objev� knih
a k�seri�lu. Pro� vlastn�? Copak obrazovka neuk&#655
33;zala v�echno? Ne�eklo se v�echno? Po vys&#65533
;l�n� televizn� seri�l zmiz�. Nem�eme
v�n�m ani listovat, ani ho kontrolovat. Televize neposkytuje &#655
33;as k�d�kladn�mu zamy�len�, rychlost pr&#65
533;b�hu se rovn� lokomotiv�, kter� neust�le
jede jedn�m sm�rem. Souhlas� koment�� moder&#
65533;tora? Odkud m� ten �lov�k sv� v�domosti
? Jsou vys�lan� obr�zky prav� nebo zfal�ovan&
#65533;? I kdy� masov� turistika sbl�ila kontinent
y, mnoha lidem finan�n� a politick� p�ek�ky n
eumo��uj� nav�t�vit z�hadn� m&#
65533;sta. Cestov�n� k�exotick�m c�l�m
m�e b�t tak� nam�hav� a nebezpe�n&#65
533;, nen� to v�dy jen z�bava. �asto se laik tak&#65
533; k�vyhl�dnut�m c�l�m nedostane. M�
e m�t p�ed sebou tu spr�vnou pyramidu, ale p�esto se
mu nepoda�� proniknout dovnit�.<s
pan class="c0"> Kniha k�do
kument�rn�mu seri�lu Po stop�ch v�emohouc&#65
533;ch p�edstavuje televizi bez jednosm�rn� dr�hy. L
okomotiva se m�e kdykoliv obr�tit. Ve srovn�n� s&#65
533;televiz� je text knihy obs�hlej��, prameny odkaz
uj� na hled�n� stop. Kniha je v�c ne&#65533
; p��ru�ka. Je to prohlouben� vzpom�nky na te
levizn� z�itek, kter� se v�t� form� u&
#65533; nevr�t�. Jako v�prvn�m svazku d&#65
533;kuji Frankovi Elstnerovi, kter� seri�l umo�nil, Ren&#65
533;mu Steichenovi, kter� ho brilantn� re��roval, a
kameraman�m a po��ta�ov�m odborn�k&#65
533;m Cerise-Teams v�Lucembursku, kte�� ze such� mat
erie vytvo�ili optick� z�zrak.<spa
n class="c0"> Erich von D�
niken <s
pan class="c0"> 
</body></html>

Däniken, Erich - Vesmírné Lety Ve Starověku

Cargado por

Información del documento

Título original

Derechos de autor

Formatos disponibles

Compartir este documento

Compartir o incrustar documentos

Opciones para compartir

¿Le pareció útil este documento?

¿Este contenido es inapropiado?

Copyright:

Formatos disponibles

Däniken, Erich - Vesmírné Lety Ve Starověku

Cargado por

Copyright:

Formatos disponibles

<html><head><title>Däniken, Erich - Vesmírné lety ve starov&#

También podría gustarte

Däniken, Erich - Vesmírné Lety Ve Starověku

Cargado por

Información del documento

Título original

Derechos de autor

Formatos disponibles

Compartir este documento

Compartir o incrustar documentos

Opciones para compartir

¿Le pareció útil este documento?

¿Este contenido es inapropiado?

Copyright:

Formatos disponibles

Däniken, Erich - Vesmírné Lety Ve Starověku

Cargado por

Copyright:

Formatos disponibles

<html><head><title>D&auml;niken, Erich - Vesm&iacute;rn&eacute; lety ve starov&#

También podría gustarte

<html><head><title>Däniken, Erich - Vesmírné lety ve starov&#