MUDr.

Josef Jon

KDE KON DUE

A ZAN TLO

EMINENT 2008

Copyright 2008 Josef Jon

Edition 2008 Eminent
ISBN 978-80-7281-352-0
ZEN A KONTROLOVAN
DETOXIKACE ORGANISMU
DLE MUDr. JOSEFA JONE
Pr slov vodem
Lze chronick zdravotn pote eit bez chemickch lk, ist prodnmi prostedky?

Pedstavujeme vm celosvtov ojedinlou pvodn metodu MUDr. Josefa Jone

pojmenovanou zen a kontrolovan detoxikace organismu.

Na rozdl od cel ady metod pracujcch s oistou organismu e metoda MUDr. Josefa
Jone kompletn celkovou toxickou zt organismu, a to v celostnm pojet - zahrnuje tedy
nejen toxiny tlesn, ale i psychick.

Z eho metoda vychz?

Metoda vychz z princip celostn medicny, jejm hlavnm kolem je nalzat koeny
nemoc. Celostn medicna se sna eit piny chorob, nikoli jejich projevy.

Na jak teorii je metoda zaloena?

Metoda zen a kontrolovan detoxikace organismu je zaloena na teorii o toxinech,

kter za pinu vech onemocnn povauje jedy. Stejn nzor ji zastvala starovk
medicna, ovem rozdl spov v pojet toho, co to vlastn jed je.

Co jsou to toxiny?

V dvjch dobch, kdy nebyly znmy mikroorganismy ani neexistovala chemie, byly za
jedy pokldny vpary z bain i nadpirozen zl sly. Souasn rove poznn nm ale
umouje tyto toxiny vymezit daleko pesnji a rozdlit je do nkolika skupin:

toxick ltky vyskytujc se v ivotnm prosted - chemiklie, radioaktivita,

toxick kovy apod.
chemick toxiny, kter se do organismu dostvaj z chemicky syntetizovanch
lk, kouenm, narkomani aj.
toxiny vznikajc z potravin - metabolity, potravinov aditiva apod.
psychick toxiny - patologick psychick programy, emoce, stres, zkosti aj.
toxiny pedvan na zklad ddinosti - zejmna z tla matky na vyvjejc se
plod
mikrobiln toxiny - viry, bakterie, infekn loiska aj.

Pojmem toxiny tedy obecn rozumme vlivy naruujc rovnovhu v naem organismu, a
tm i jeho samoistic procesy. Odstrannm toxickch vliv se do organismu vrac schopnost
autoregulace, sniuje se neklid a chaos, vrac se harmonie.

Odstrann kodlivch toxin se nazv detoxikace. Detoxikace vytv logick a

konkrtn spojen mezi tradin nskou medicnou a medicnou zpadn.

V em tato metoda spov?

Pi oist organismu hovome o detoxikanch krch. Zjemce navtv nkter

z detoxikanch center, kde psob nai poradci. Ti na zatku ur k uvn vhodn
detoxikan preparty, a to obvykle 3-4.
 Vbr prepart provedou nai poradci po vyeten klienta pstrojem SALVIA, kter na
zklad men zmny konho odporu poskytne podrobnou toxickou mapu organismu.
Pstroj pracujc na principu elektroakupunktury doke testovat a nkolik tisc konkrtnch
toxickch zt a stanovit vhodnost konkrtnch potravin, lk apod. pro danho jedince.

Pomoc pstroje SALVIA tedy terapeut zjist, jak toxick zte se v organismu klienta
nachzej a jakmi preparty je mon je odstranit.

O jak preparty se jedn?

Detoxikan kry se provdj pomoc vhradn prodnch, energo-informanch

prepart, schvlench jako potravinov doplky. Tyto preparty pomhaj imunitnmu
systmu odstraovat toxiny z tla pirozenou cestou, nenahrazuj lky.

Jak dlouho detoxikace trv?

Detoxikaci organismu lze pirovnat k jaksi vnitn hygien. Stejn jako si myjeme ruce,
tlo a istme zuby, mli bychom se vnovat i oist vnitnho prosted svho tla. Proto by
mla bt detoxikace samozejmm, prbnm a neustlm procesem.

Pro je detoxikace zen a kontrolovan?

Detoxikace je zena prostednictvm naich terapeut a vyeten pstrojem SALVIA.

Stav vaeho organismu a jeho zaten toxiny je terapeutem prbn kontrolovno - po
vyuvn prepart, ppadn pi jakchkoli obtch.

Jak zdravotn problmy doke detoxikace vyeit?

U nsledujcch chronickch problm lze oekvat nejpozdji v horizontu jednoho roku

zsadn zlepen nebo pln vymizen pot:

oslaben imunitn systm

alergie
astma
akn
ekzmy
padn vlas
ast vskyt opar
jakkoli zavac obte
bolesti kloub, migrny
gynekologick problmy veho druhu
chronick znty prduek
nava
nkter psychick problmy
kardiovaskulrn problmy
bolesti ptee
jatern onemocnn
lunkov pote
znty aludku
znty stednho ucha
 on choroby

U vnjch chronickch problm je teba pro dosaen dlouhodobjho spchu

realizovat alespo dvouletou detoxikaci. Jsou to napklad:

ndory vech druh

Parkinsonova, Alzheimerova choroba
t kardiovaskulrn a psychick obte
 Autor metody zen a kontrolovan detoxikace organismu

MUDr. JOSEF JON

(29. 7. 1945)

Profesn a odborn profil

Studium:
LF UK Plze

Promoce:
1969 na UK

Specializace:
psychiatrie (atestace I. a II. stupn)

Zamstnn:
1972-1989 - prim nemocnice Chomutov
1992-1995 - privtn ordinace prodn medicny v Praze
od 1995 - vedouc lka Institutu celostn medicny v Praze

Odbornost:
Psychiatrie, pedopsychiatrie, psychoterapie, psychoanalza, sexuologie, znalec v oboru
soudn psychiatrie, akupunktura (1976), EAV (elektroakupunktura podle dr. Volla), Vega,
funkn diagnostika, biorezonance, nsk medicna, makrobiotika, homeopatie, shiatsu,
manuln medicna, laserterapie, neuralterapie.

Propagtor modernch smr prodnho lkastv, zejmna celostn medicny.

Prodn medicnou se zabv ji 30 let. Je autorem zcela originln a celosvtov

ojedinl metody zen a kontrolovan detoxikace organismu. Jen v R ji dnes praktikuj u
stovky detoxikanch poradc, pronik i do zahrani (SR, Polsko, Maarsko, Nmecko,
Rakousko, Velk Britnie, Kanada).

MUDr. Josef Jon je tak jednm z nejtenjch autor - vydal nkolik populrnch knih
z oblasti prodn medicny a tak kuchaek. Nejvt vhlas mu pinesly zejmna Kovka
ivota a Tajenky ivota. Je autorem kninho projektu Jonova kninice zdrav
tajcho zatm 15 publikac:

Alergie - prodn len

Funkn zavac obte - prodn len
Akn - prodn len
Hyperaktivn dt - prodn len
Osteoporza - prodn len
Obte v pechodu - prodn len
Gynekologick pote - prodn lba pro eny
Revmatick bolesti - prodn len
nava - prodn len
Poruchy spnku - prodn len
 Odolnost vi nemocem - prodn len
Bolesti hlavy - prodn len
Astma - prodn len
Dtsk nemoci - prodn len
Candida, plsov onemocnn - prodn len
Od nemoci ke zdrav - kuchaka (v roce 2006)

Spolen se znmm bylinem Josefem A. Zentrichem vydal knihu Vn zelen

nadje, spolen s dietolokou Margit Slimkovou publikaci Jonv prvodce zdravou
kuchyn, a je rovn spoluautorem knihy Prodn lba pro eny. Velk ohlas
zaznamenala tak Jonova kuchaka. ada jeho publikac byla peloena do poltiny,
maartiny a bulhartiny.

Od roku 1995 byl vd osobnost Institutu celostn medicny v Praze, v nm se

praktikuj diagnostick a lebn metody celostn medicny zkladn diagnostick metoda
EAV neboli elektroakupunktura dle Volla pomoc pstroje SALVIA s aplikac na detoxikan
medicnu aj. V souasn dob m v Praze vlastn ordinaci.
MUDr. Josef Jon o zen a kontrolovan detoxikaci
organismu
Celostn medicna je druh, odrda medicny, kter nen lepm ani horm bratrem i
sestrou ostatnch medicnskch obor. Myslm, e stejn jako si vydobyla msto na slunci
chirurgie nebo jak vnmme on lkastv, gynekologii i dal obory, tak by mla zaujmout
odpovdajc msto i tato medicna. Snad jen v minulosti byl rodinn nebo praktick lka
v naich podmnkch uren k tomu, aby celostn medicnu provdl. Tento obor se vak
naprosto odchlil od nastolen cesty, a ta nyn zstala voln pro ns, kte jsme se rozhodli, e
se po n vydme.

Hlavnm kolem celostn medicny je nalzat koeny nemoc. Usilovn se prohrabvme

stle hloubji ke koenm stromu, na nm zraje ovoce nemoci. Pravdpodobn jsme jet
velmi vzdleni tmto koenm, ale na druhou stranu tak, jak sestupujeme n, vidme, e
starovk filosofie, od nich se medicna postupn oddlovala, podstatu nemoc znaly.

Prodn medicna erp z minulosti

Stejn jako ze step meme sloit ndobu a dohadovat se, k emu ji starovk lovk
poteboval, sbrme stpky vdomost, kter nm do dnench dob zstaly, skldme je a
dohadujeme se, jak asi mly vznam.

Celostn medicna si vak dala do vnku jet jedno slovo, je se v nzvu vlastn vbec
neobjevuje. Potichu jsme za tento nzev propaovali vraz prodn. V celostn medicn se
sname vyuvat vhradn prodn a pirozen prostedky k uzdraven lovka. Kdybychom
to vzali doslova, meme koeny nemoci hledat i u rznch chemickch reakc a meme
teba rozlutn lidskho genomu vnmat jako akt celostn medicny. Do tchto sfr ns vak
modern vdeck medicna bude jen nerada poutt. Proto si celostn medicna vytvoila
arzenl prostedk, kter erp pedevm z minulosti, jak jsem ji zdrazoval.

Pedstavme si lidsk zdrav jako mnohaposchoov dm. Nkde na potku lovk

buduje patn zklady. Neme za n asto sm, ale stav mu je rodie, ba i prarodie, a to
nejen v pedvan genov vbav, ale i v podmnkch, kter mu piprav v prbhu
nitrodlonho vvoje. Na stavb patnch zklad se samozejm me podlet i lovk sm
patnou ivotosprvou, ivotnm stylem nebo pstupem ke sv psychice.

Dalo by se ci, e lovk m cel ivot na to, aby napravoval kody, kter mu pichystali
jeho pedkov. Nejedn se pouze o kody fyzickho rzu. Mnohem vce asu potebujeme
k nprav svho psychickho J literatura pak hovo o zrn, poznn sv osobnosti a snaze
dokonit svj duevn a duchovn vvoj.

Na zkladech stavme jednotliv patra. Budeme-li pokraovat stejn patn, jako jsme
zaali, budou i patra pokozen a nekvalitn. Pedstavme si, e bychom u takovho domu
opravili zklady. Mte pocit, e by se zmnil stav jednotlivch pater a stechy? Urit ne, a
proto lze takov dm zat opravovat od stechy a k zkladm nebo obrcen, ale nikdy
nesta opravit jen st - i kdyby byla sebedleitj -, aby se zmnila kvalita vech poschod.

Proto je hledn univerzlnho principu zdrav u lovka, kter u pr let na svt ije,
obvykle nespn a nprava jeho zdravotnho stavu je postupn, systematick, nikdy
nekonc a velmi nron prce na kadm detailu on sloit stavby. Princip celostn
medicny tedy spov v tom, e chpeme propojenost jednotlivch st organismu i mezi
duevnem, duchovnem a tlesnem, mezi nam socilnm, lidskm okolm, prodnm,
domcm i pracovnm prostedm, a mme-li opravdu velik rozhled, chpeme i propojenost
s lidskou histori a kosmem.

m mn, tm lpe
Kdybychom se zahloubali do znalost o lidskm zdrav, shromdili bychom miliony a
miliony informac. Nkter z nich jsou pesvdiv, a tak o nich nepochybujeme. Napklad
se setkvme s mnoha takzvanmi potravinovmi doplky, kter slibuj, e do lidskho
organismu dodaj potebn stopov prvky, minerly, vitaminy, blkoviny, zdrav tuky a
kdovco jet. Z praxe ale vme, e absolutn vtina nemoc pochz z pebytku, nikoli
z nedostatku. Nevyrovnme se s nimi proto tehdy, budeme-li stle doplovat a doplovat, ale
tehdy, pokud se budeme zbavovat zbytenho balastu a pebytku.

Po zkuenostech, kter jsem naerpal v prbhu vce ne dvaceti let, jsem dospl k zvru,
e pinou vech onemocnn jsou jedy. Vm, e nejsem originln - u moji starovc
kolegov byli stejnho nzoru. Rozdl vak spov v pojet toho, co to vlastn jed je.

Co jsou to toxiny
V kad dob si pod pojmem jed (modernji toxin) lovk pedstavoval nco jinho. Ve
starovku, v dobch Hippokrata, Galna a jinch antickch lka, nebyly znmy
mikroorganismy, neexistovala chemie, zato lid hodn vdli o duchovnm svt a o lidsk
dui. Za jed proto byly pokldny vpary z bain, zkaen potraviny, ale tak zlo i
nadpirozen sly, kter se ve spolenosti bn nachzely. Pi jejich odstraovn byly
pouvny magick rituly, pobyt na erstvm vzduchu, byliny i dieta. Slovo dieta pochz
od Hippokrata a ji v t dob znamenalo tot, co si pod nm pedstavujeme dnes. Pozdji
lkai pidali poutn ilou i pijavice, klystry, trepanace lebky a dal. Vechny tyto
metody byly vrazem snahy po odstrann jed z lidskho tla a due.

Souasn rove poznn nm ale umouje tyto toxiny vymezit daleko pesnji a rozdlit
je do nkolika skupin:

toxick ltky vyskytujc se v ivotnm prosted - chemiklie, radioaktivita,

toxick kovy apod.
chemick toxiny, kter se do organismu dostvaj z chemicky syntetizovanch
lk, kouenm, narkomani aj.
toxiny pochzejc z potravin - metabolity, potravinov aditiva apod.
psychick toxiny - patologick psychick programy, emoce, stres, zkosti aj.
toxiny pedvan na zklad ddinosti - zejmna z tla matky na vyvjejc se
plod
mikrobiln toxiny - viry, bakterie, infekn loiska aj.

Pebytky musej pry

Lidsk organismus funguje tm lpe, m je organizovanj, m lpe v nm probhaj
regulan pochody. Dobe regulovan organismus vydr ve zdrav existovat dle ne sto let.
Regulace v lidskm organismu probh na principech takzvan autoregulace, tedy regulace,
kter se dje mimo nai vli prostednictvm automatickch mechanism. Vznik-li v lidskm
organismu chaos, tedy nzk hladina uspodanosti, vznikaj i nemoci a poruchy funkce
rznch tlesnch i nervovch orgn. Snahou je proto vrtit organismu dobrou schopnost
autoregulace, odborn eeno nzkou hladinu entropie.

Starovk nrody Asie popsaly autoregulaci symbolicky - znmou mondou, tedy celkem,
ve kterm se dynamicky prolnaj a vyvauj dva protikladn principy jin a jang. Monda je
symbol celostnho jednotnho pohledu na ivot, nebo samozejm nelze ci, e jedna kvalita
je lep ne kvalita druh.

Autoregulace v lidskm organismu je udrovna rovnovhou mezi dvma protikladnmi

silami, co symbolizuje ve, co je vyrovnan, harmonick a v souzvuku. Harmonie je
naruovna pevahou jedn ze sil. Tato pevaha me bt zpsobena stravou, mysl, okoln
prodou, lidmi kolem ns a dalmi vlivy. lovk by ml tud usilovat o ivot v pomyslnm
stedu bez extrmnch vliv. Vlivy naruujc rovnovhu v naem organismu, a tm i nae
autoregulan procesy, lze obecn nazvat toxiny.

Toxiny tedy mohou bt naruujc ltky z naeho ivotnho prosted i strava, kterou n
organismus nedoke akceptovat a zpracovvat, nebo i stres a jin dal negativn prvky.
Odstrannm tchto toxickch vliv se do organismu vrac schopnost autoregulace, sniuje se
neklid a chaos, vrac se harmonie, sniuje se entropie - a prv to je clem ozdravnch
proces.

Odstrann toxin, kter naruuj auto regulan pochody v naem organismu, se nazv
detoxikace.

EAV metoda
Abychom se orientovali v tom, co organismus potebuje, co je smyslupln, nosn, co
opravdu funguje a co jsme se nauili zvldat, potebujeme zjistit, co v naem organismu
pebv, a to jak po tlesn, tak po duevn strnce. Zskat tyto poznatky nen snadn a
medicna se nezabv pstroji ani postupy, kter by to umoovaly. Ani rentgen, ani
sebepodrobnj potaov tomografie i dokonal elektrofyziologick metody ns o tomto
stavu neinformuj.

Mnoz litel kaj, e jim sta jaksi intuice nebo mimosmyslov vnmn, aby takov
stav zjistili. Bli zkoumn tchto litelskch postup vak ukazuje, e na mimosmyslov
vnmn se nelze stoprocentn spolehnout.

Mme-li konkurovat souasn medicn, musme mt vysokou spnost v zskvn

tchto poznatk. Vollovou metodou lze zjistit nedouc toxiny ve fyzick i psychick rovin.
Pak se pustme do urit lby. Potebujeme vak tak vdt, zda nmi pouit metoda
skuten vede k cli. I to Vollv pstroj umouje.

Ped rokem 1989 u ns pracovalo s Vollovm pstrojem jen nkolik mlo osob. Nelo ani
tak o lbu, jako sp o jist seznamovn, protoe chybly zkuenosti, nebyla k dispozici
pslun literatura a zejmna preparty, kter by pstroji dvaly lebn smysl.

V t dob jsem psobil jako prim psychiatrickho oddlen a bylo pro m neskutenm
utrpenm, kdy jsem pl dne podval lidem lky a tvrdil jim, e jedin modern chemie a
farmakologie jim me pomoci od jejich zdravotnch pot, a ve druh plce dne jsem jin
pacienty nabdal, aby se vyhbali chemickm prepartm a nabzel jim zcela jin een
zaloen vhradn na prodnch postupech. Tto schizofrenie jsem se musel zbavit, co jsem
uinil a zaal jsem se vnovat vhradn prodn medicn. Dodnes obdivuji nkter kolegy,
kte onm schizofrenickm zpsobem stle jet pracuj.

Vylouenm k poslen
Pochopil jsem, e nejen chemi je mon mnit vechny pochody probhajc ve tknch a
e nositelem zmn a lebnho inku nemus bt vdy jen hmota, ale i informace. Kritika
spovala v tvrzen, e v tchto prepartech nic nen, a pila vhod zkazu nebo nepovolen
prepart, ale pro ns znamenala nco asnho.

Nai odprci hmali o podvodncch, kte pouvaj ltky, v nich nic nen. Za velk
podpory nkdejho ministra zdravotnictv se jim podailo vylouit EAV spolenosti
z Purkyova spolku lka, take dnes jde o metodu oznaovanou jako nelkask.

Toto likvidan taen vak paradoxn nepmo pomohlo optovnmu rozvoji na metody,
protoe se dky nmu mohli touto metodou zat zcela legln zabvat i nelkai.

T mne, e tato metoda pomh denn mnoha lidem nejen v esk republice, ale
neustle se roziuje i do mnoha zem Evropy.
DETOXIKACE V OBECNCH
SOUVISLOSTECH
Nemoci upadn do t stav zatracen je teba
lit dve, ne se dostav.
Je tomu jako s bleskem; jak m bt m
odvrcen, kdy nkoho tu u zashl do hlavy?
V rostlinch se skrv mocn sla
Koho neuzdrav lky, toho uzdrav proda.
Hippokrats

Nkdy lovk kon promylen, a jindy je naveden jakoby souborem nhod, take kdy se
po letech pekvapen ohldne, zjist, e k mnohm vcem se dostal, ani by po nich touil.

Asi sedm let po m prvn akupunktue, bhem nich jsem se tto metod intenzivn
vnoval, se mi pihodila nepjemn vc. Jednoho rna m probudila prudk bolest v bedrech
a jet tho dne mi diagnostikovali velk ledvinov kmen zaklnn v moovodu s tm, e
operace je nezbytn. Nazt jsem se tak ocitl na operanm stole. Ale den je dlouh doba na
pemlen, zvlt kdy je lovk zaskoen nemoc v pomrn nzkm vku. Obtelefonoval
jsem sv kolegy, a protoe jsem byl primem jednoho z oddlen v nemocnici, mohl jsem si
dovolit konzultovat svj problm se vemi kapacitami v tomto zazen.

Moje otzka byla velmi jednoduch: co mm dlat do budoucna, aby se kameny netvoily
a existence ledvin, a tm i moje, nebyla ohroena? Od vech odbornk jsem se dozvdl
jedno jedin: pt pravideln pivo, abych si pr ledviny proplachoval. Musm piznat, e m to
neuspokojilo. Tm spe, e m ekalo bolestiv probuzen po operaci, probuzen
s ticeticentimetrovou jizvou v bedern krajin.

Makrobiotika a tao
V prbhu dalho dne vak dolo k osudovmu setkn slo dv. Vedle m na lku leel
star mu, z nho se vyklubal otec jedn z lkaek z nemocnice. Kdy za nm pila na
nvtvu, nesla v ruce svazek papr. Protoe jsme se dobe znali, papry mi pedala s tm, e
j je nkdo poslal a e nev, co s nimi. Dky tomu jsem se druh den po operaci zaetl do
prvnch zprvo makrobiotice - dietologick metod zaloen na taoistickm principu, tud na
principu jinu a jangu ve strav. Opt jsem uctil, jak m to siln oslovilo, a na dalch sedm let
jsem se stal zarputilm makrobiotikem a propagtorem tohoto dietnho systmu. Napsal jsem
nkolik makrobiotickch kuchaek, kter vyly ve stotiscovch nkladech. Velmi peliv
jsem makrobiotiku dodroval a musm ci, e jsem se nikdy nectil lpe. Zrove mi zaalo
svtat, e prv tady meme hledat koeny celostn medicny. Pochopil jsem, e nejen
akupunktura, ale i dietologie jsou jenom soust rozshlho komplexu, kter bychom snad
mohli nazvat celostn medicnou.

Doktor Penika
Byla to vesel doba, protoe okol naprosto nechpalo, o co makrobiotice jde, a
vegetarin, kter jedl jenom obiln zrna, byl exotickm zjevem iroko daleko. Ml jsem
roztomilou pezdvku doktor Penika a asto jsem se makrobiotikou dobe pobavil.
Napklad kdy jsem pevel pytel zrn, kter mi jaksi pacient pinesl do pzem
nemocnice. Ve vtahu se mi roztrhl a zrn se rozsypalo. Nemohl jsem si dovolit - tedy alespo
jsem se tak domnval-, aby do vtahu pistupovali lid a vidli, jak zoufal stojm po kotnky
v zrn.

Bhem nkolika minut se mi podailo nastrkat zrn do kvry mezi vtahem a vtahovou
achtou, a tak kdy nastoupili dal lid, vlelo se na zemi jen nkolik zrnek. Myslm, e se
opravi vtahu museli divit, kdy za njak msc nali na dn achty mon ji docela
vzrostl obiln pole. J jsem vak piel o biologicky pstovan obil, kter nebylo snadn
sehnat.

Fytoterapie - lba rostlinami

Tak zaala moje cesta nyn ji systematickho hledn dalch metod a technik, z nich by
mohl vzniknout komplex nazvajc se celostn medicna. Protoe bylo od koho opisovat - od
staronskch lka -, bylo jasn, e dalm krokem by mla bt fytoterapie neboli lba
rostlinami.

Tehdy vak nepichzelo v vahu pracovat na vzkumu nskch bylin, a tak nezbvalo
ne se pustit do tch evropskch, potamo eskch.

Musm ci, e nebylo vbec snadn byliny sehnat a specializovan lkrny (byly jen dv -
v Praze u Staromstskho nmst v Tnsk ulice a v Karlovch Varech) se zizovaly jen na
zvltn povolen. dal jsem, abych mohl v Chomutov, kde jsem pracoval, otevt bylinnou
lkrnu, avak nebyl jsem vyslyen.

Byliny se tehdy shnly, jak se dalo. Natst jsem ml dostatek pklad, jak ve vci
postupovat, protoe na vrcholu slvy bylo mnoho bylin, napklad pan Kamenick,
Hanzalov, Patokov, a ada moravskch bylin. Za tto ry jsem tak spolupracoval
s J. A. Zentrichem a dky tomu pozdji vznikla kniha Vn zelen nadje.

Mlo platn argumenty

V souvislosti s touto knihou nejradji vzpomnm na dv phody. Jedna nebyla pli
pjemn, protoe kniha mla tm dvojnsobn rozsah ne ten, kter nakonec vyel. Zbytek
knihy byl vyazen zsahem hradeck farmakologick fakulty, protoe byl shledn
nevdeckm. Nic nm nebyly platn argumenty, e jsme pouze popisovali, jak to dlaj
bylini po cel Evrop, a neodvili jsme se pst, co si o vci myslme my. Pesto se to
vdcm-farmaceutm zdlo pli, ale my jsme byli nakonec rdi, e jsme mohli vydat
alespo nco.

Druh phoda byla mon banln, ale pro m ne mn vznamn. Jako psychiatr jsem
nebyl nucen absolvovat tehdej kolen marxismu-leninismu znm pod zkratkou VUML.
Nakonec vak dolo i na m a jako vedouc pracovnk jsem se musel zastnit. Vydrel jsem
to pouze jeden den a pitom jsem vymyslel nzev Vn zelen nadje. Kdo nkdy vymlel
nzev knihy, v, jak jsou to tvr muka. Dodnes tento nzev pokldm za nejzdailej ze
vech, kter jsem kdy vymyslel. asto si proto km, e nen pravda, e byl VUML
k niemu.

Rzn recepty na tut nemoc

Vrame se ale k fytoterapii. Kdy jsem ml monost nahldnout do arodjn kuchyn
rznch bylin, zaujal m jeden fakt. U stejnch nemoc ml kad bylin sv pedpisy,
tedy rzn sloen aj, a to mnohdy i s bylinami, kter se od sebe naprosto liily. Prv proto
farmakologov z Hradce Krlov vykrtali vt st zmnn knihy. Vyskytovaly se v n
byliny, kter dajn nemly dn farmakologick vztah k urit nemoci. A prv to m
zaalo zajmat - pro rzn recepty na jednu a tut nemoc funguj?
 Zvr mohl bt jen jedin: innost bylinnch sms nen dna farmakologickmi inky
jednotlivch rostlin a sms vykazuje jin inky ne jednotliv rostliny. Pokud na pacienty
zabraly, mly tedy rostliny urit farmakologicky inn ltky proti symptomm nemoci, a
to bylo jet lep. Nebyl to vak zklad jejich spnosti. Protoe jsem ml monost studovat
pstupy cel ady bylin, mohl jsem si vytvet i vlastn pedstavu o tom, jak jejich lba
funguje.

Bez skoice ani nhodou

Kdy jsem pipravoval koment k dokumentrnmu filmu o tradin nsk fytoterapii,
zaujal m popis jedn smsi sedmi bylin k len jaternch chorob. Byla podrobena psnmu
vdeckmu zkoumn na zvatech. Pokud se vynechala jedna sloka, konkrtn to byla
skoice, sms ztrcela na innosti. Pikantn bylo, e skoice nemla vykazovat dn
hepatoprotektivn inky, tedy inky na jatern tk. Pesto byla klovou, nezbytnou
bylinou ve smsi sedmi bylin. Kdy vynechali jinou bylinu, na innosti smsi se to nijak
vrazn neprojevilo. Skoice byla klem, ale pi samostatnm podvn nemla pro jtra
dn smysl.

To m jet utvrdilo v nzoru, e v rostlinch pracuje jet jin sla ne jen

farmakologicky inn ltky, kter je pi lb rozhodujc a kter se znsobuje tm, e se
rostliny dvaj do smsi. Dal krok celostn medicny, v poad ji tet, byl na svt, ale j
jsem jet nevdl, jak namchat byliny tak, aby inkovaly podle mch pedstav. Pesto jsem
sbral zkuenosti nejen tenm knih, ale i intenzivnm podvnm rznch bylinnch sms
podle receptur rznch bylin, co se mi pozdji velice hodilo.
Vn zelen nadje
Nen pravda, e mme mlo asu, pravdou ale je, e ho hodn promarnme.
Seneca

V roce 1990 vyla moje kniha Vn zelen nadje, kterou jsem napsal s Josefem
A. Zentrichem. Mimo obvykl pchy na obsah jsem byl v tomto ppad pyn i na nzev.
Fytoterapie, a tud liv rostliny, jsou po celou dobu existence lidstva skutenm
evergreenem. Je to snad jedin lidsk poznn, kter vydrelo nezmnno od potku lidstva
do dnench dob. Prapedek lovka sbral rostliny, aby se jimi lil, a stejn tak i dnes se
meme dost, e si kdejak slavn hvzda va kontryhel, protoe je dobr pro eny, kter
chtj othotnt.

Na zmnn knize bylo pikantn to, e jej pvodn verze mla o tetinu strnek vce.
Kniha vak musela bt jet v dobch totality schvlena do tisku farmakologickmi experty
z Hradce Krlov a ti nm znanou st textu vykrtali, protoe neodpovdal modernm
vdeckm poznatkm o livch rostlinch. Musm ci, e kdyby se lidstvo dilo
nejmodernjmi vdeckmi poznatky na doby nebo kterkoli doby jin, tak u dvno
vyhodilo oknem i vylilo vaniku i s dttem u mnoha vc. Natst lidstvo na vdeck
poznatky tak moc ned a vdci dal generace se k pedchozm zvrm vdy vniv nehls.
Liv rostliny jsou toti opedeny adou tajemstv, a prv v tom spov jejich kouzlo, kter
jim umonilo pet miliony let.

Prvn zznamy o vyuit rostlin nachzme v papyrech Egypan, na tabulkch obyvatel

Mezopotmie i v psmech starch ek. Ti tisce let ped Kristem il geniln stavitel, kter
byl schopen nejen projektovat hrobky faraon, ale uml i lit tak, aby svmu elu zaaly
slouit co nejpozdji. Imhotep se jmenoval. Druhm boskm lkaem byl ek Asklpios,
kter musel bt zabit samotnmi bohy, aby neohrozil jejich moc. Dokzal toti vzksit i
mrtv. Ostatn jeho dv dcery - Hygieia a Panaceia - pevaj dodnes ve slovech hygiena a
panaceum, piem ob hraj v naem ivot vznamnou roli.

Egyptsk papyry Ebersv a Kahunsk (piblin 2000 let p. n. 1.) ji dvaj pesn
nvod, jak bylinami lit. Jet kolem roku 1900 se vyuvalo nkterch recept, kter byly v
tchto papyrech popsny, napklad kozlku lkaskho.

Zklady evropskho lkastv se pipisuj Hippokratovi (5.-4. stolet p. n. 1.), ovem

mimo tohoto velkho mue byli na lkaskm nebi znmi Theofrastos z Eresu a Dioskrids
Pedanius, rovn ekov, jejich znalosti byly cenny a do novovku; prvn z nich napklad
popsal na 600 rostlin s livmi inky. Bylo by neslun opomenout slavnho Galna, kter
emigroval z ecka, aby v m napsal 200 prac o len. Louhoval rostliny vodou a vnem a
na dalch tisc let dal lkrnkm nvod na vrobu nejrznjch lk a zaloen ivnosti na
ppravu povstnch galenik.

Ve stedovku se znalci bylin nenechali zahanbit; snad nejslavnj je Otto z Mendonu,

kter il v 11. stolet ve Francii, autor dla De herbarum virtutibus (O psoben bylin), kter
je napsno ve form naun bsn v hexametrech. V eskch zemch erpali z jeho znalost
slavn uenci Jan ern a P. O. Matthioli. Zajmav na stedovkm pojet bylo zejmna to,
e se byliny nerozdlovaly podle innch ltek, nbr podle inku na prvky, tak jak je
znme z nsk medicny. Rozeznvaly se byliny hork, vlhk, such, studen a dle se tdily
podle toho, zda bylo poteba psobit na vypaovn, rozeovn, roztahovn, oteplovn i
naopak svrn, zavrn, zuovn, umrtvovn apod. Liv byliny byly rozdleny na stupn
psoben: na prvnm stupni byly slab, na druhm ji lovk jasn ctil jejich vliv, na tetm
stupni plily, kousaly, vysouely, vyvolvaly ze a mly i jin pomrn nepjemn inky.
Konen na stupni tvrtm u spalovaly, kazily a moily.

Jestlie mly vechny sv vlastnosti vyrovnan, pak se recept nazval temperatur et

aequale (mrn a rovn), a byl tak lidem velmi oblben. Napklad takov pelynk brotan byl
bylina ohniv na tetm stupni a psobil pzniv na kael, zduchu, plicn pote a psobil
formou obklad, lil lachy, bolest v ki a pomhal od bolest dlohy. Niil hlsty a lil
choroby doprovzen zimnic a tesavkou. Avak pelynk prav byl hork na prvnm stupni,
mohl se uvat bez obav, posiloval zejmna aludek. Co tak vyuili likrnci a lkrnci
k vrob absintu, v nm byl obsaen prv pelynk prav (Artemisia absinthium L.).
Pelynk se tak ocitl v mnoha aludench likrech. Jak jsem ji ekl, pelynk lil aludek a
slezinu. Ten, kdo se orientuje ve starm nskm lkastv, v, e aludek a slezina pitahuj
vlhkost a jsou to orgny slezinovho okruhu to evropsk medicna nikdy nepijala. Kdo chce
vyut znalost z doby stedovku, a si sva pelynk v olivovm oleji a tmto olejem si natr
aluden krajinu tehdy, m-li se aludkem pote.

Musel bych jmenovat jet celou adu dalch velikn, ale za vechny zmnm abatyi
Hildegardu z Bingenu. Svat Hildegarda - a nebyla nijak vzdlna - zanechala spis zvan
Physica, z nho dodnes erpaj uenci zejmna v Nmecku, pestoe od jeho vzniku
uplynulo ji mnoho stalet, dotyn zemela v roce 1179. Pikantn je, e na lta 1900 a 2000
pedpovdala Hildegarda pchod novho asu, kter nazv vkem nemocnho bledho kon
a asem vlek a zkzy. V zvru svho proroctv se pak pt, co bude z kesan, a se cel
svt nakaz. Co tm abatye mnila, nech si kad vylo sm.

Z t doby jeden recept za vechny - proslul bingensk mast na oeten bolestivch

kloub: 1 dl morku z kost jelena, 2 dly jelenho loje a 4 dly erstvho pelyku pravho.
Ve rozeht ve vodn lzni a ppadn zahustit velm voskem a nechat vychladnout. Tato
mast byla po cel stalet pokldna za zzranou.

Na zvr se zastavme u velkho a nesmrtelnho Paracelsa. Jeho jmno pouv mnoho

obchodnch spolenost, kter chtj naznait svoji pslunost k prodn medicn. Jeho
skuten jmno bylo Philippus Aureolus von Hohenheim a do stedovkch djin vstoupil na
konci 15. stolet. Jmno Paracelsus pochz z obdivu k antickmu lkai Aulu Celsovi. Jeho
hlavnm pnosem bylo vyuit livch bylin alchymistickm zpsobem, tedy zskvnm
ducha - kvintesence rostlin. Poloil zklad spagyrickm livm, ili livm z rostlin, kter
byla ji ist, ryz a dokonal.

Velmi zajmavou kapitolou Paracelsova lkastv byla podobnostn lba. Liv rostliny
se podobaly nkterm orgnm a podle toho lily. Do dnen doby se na lbu o pouv
svtlk lkask podobajc se om. V kvtu tto rostliny vidli nai pedkov duhovku a asy
pak v jeho modrofialovch podlnch pruzch. Podobu se stevem vykazuj koeny pukvorce
obecnho - uv se na stevn pote; tykev zase npadn pipomn moov mch a jej
semnka se skuten pouvaj pi moovch problmech.

Baanka vytrval (Mercurialis perennis), kter rozhazuje svj pyl zpsobem podobnm
ejakulaci a jej semena pipomnaj varlata, se pouvala pi kapavce, syfilid a jinch
pohlavnch problmech. Srdce je zas podobn kokoce pastu tobolce, mozek pipomn
vlask oech, ke kru bzy bl. Jtra jsou svou anatomi podobn trojdlnm listm
vlatovinku vtho nebo jaternku trojlalonho. Tak bychom mohli pokraovat... Mnoh
z tchto podobenstv petrvala v lidovm litelstv do dnench dob, i kdy dnes se spousta
bylin samozejm vyuv i jinm zpsobem. Zskvaj se z nich mnoh ltky, kter se ovem
rovn i chemicky napodobuj. Medicna u vyuv livch rostlin ve velmi mal me.

Recept:

V souasn dob souvis mnoho nemoc s okruhem ledvin - napklad bolesti kloub,
vysok krevn tlak i psychick zkost - a ledviny slou k odvdn toxin z lidskho
organismu.

10 g bezu chebd, 30 g list bzy bl, 30 g kopivy dvoudom, 10 g koene fenyklu

obecnho, 10 g list vachty trojlist, 30 g zlatoblu, 10 g koene pukvorce obecnho, 10 g
koene pestupu lkaskho, 10 g bobul jalovce obecnho a 20 g pesliky roln. Rno a
veer 2 ajov liky zalt pllitrem vac vody, nechat stt pt minut a po scezen osladit
medem. Uvat po ti tdny, pak 14 dn pauza a nsledn kru opakovat.
Zatky jedn cesty
Nae tlo je stroj k it. Je k nmu uzpsobeno, je to jeho pirozenost. Nechte ivot, aby v nm
il.
L. N. Tolstoj

Celostn medicna je druh, odrda medicny, kter nen lepm ani horm bratrem i
sestrou ostatnch medicnskch obor. Myslm, e stejn jako si vydobyla msto na slunci
chirurgie nebo jak vnmme on lkastv, gynekologii i dal obory, tak by mla zaujmout
odpovdajc msto i tato medicna. Snad jen v minulosti byl rodinn nebo praktick lka
v naich podmnkch uren k tomu, aby celostn medicnu provdl. Tento obor se vak
naprosto odchlil od nastolen cesty, a ta nyn zstala voln pro ns, kte jsme se rozhodli, e
se po n vydme.

Celostn medicna je ve sv podstat z vt sti filosofick obor, protoe jej koeny

sahaj spe do potk rznch filosofi ne do jinch vd. lovk mus pijmout njakou
filosofii odvodujc a vysvtlujc lidsk ivot a pak v n hledat koeny nemoc. Prv
nalzat koeny nemoc je hlavnm kolem celostn medicny. Usilovn se prohrabvme stle
hloubji ke koenm stromu, na nm zraje ovoce nemoci.

Pravdpodobn jsme jet velmi vzdleni tmto koenm, ale na druhou stranu tak, jak
sestupujeme n, vidme, e starovk filosofie, od nich se medicna postupn oddlovala,
podstatu nemoc znaly a my se tak napl stvme mentlnmi archeology, protoe
vykopvme msto hlinnch step, soek a zklad obydl starovkch civilizac mylenky
a deifrujeme jejich vznam.

Prodn medicna erp z minulosti

Stejn jako ze step meme sloit ndobu a dohadovat se, k emu ji starovk lovk
poteboval, sbrme stpky vdomost, kter nm do dnench dob zstaly, skldme je a
dohadujeme se, jak asi mly vznam.

Celostn medicna si vak dala do vnku jet jedno slovo, je se v nzvu vlastn vbec
neobjevuje. Potichu jsme za tento nzev propaovali vraz prodn. V celostn medicn
se sname vyuvat vhradn prodn a pirozen prostedky k uzdraven lovka.
Kdybychom to vzali doslova, meme koeny nemoci hledat i u rznch chemickch reakc a
meme teba rozlutn lidskho genomu vnmat jako akt celostn medicny. Do tchto sfr
ns vak modern vdeck medicna bude jen nerada poutt. Proto si celostn medicna
vytvoila arzenl prostedk, kter erp pedevm z minulosti, jak jsem ji zdrazoval.

Vvoj lidskho druhu se nazv fylogeneze a vvoj lidskho jedince ontogeneze. Na

ontogenezi jedince zabvajcho se celostn medicnou se meme podvat ticet let nazpt a
uvidme, jak sleduje i fylogenezi cel historick medicny. Od historickch udlost ovem
pomrn rychle pejdu do pokud mono souvislho vkladu zsad celostn medicny. Snad se
v tchto principech najdou vichni lid, kte se zabvaj prodnm lenm.

Moje prvn setkn s akupunkturou

Nkdy v roce 1970 jsem jako zanajc lka ml non slubu na neurologii, kde jsem
tehdy pracoval. Ji v pedchozch dnech, kdy jsem na oddlen nastoupil, jsem se prochzel
mezi nemocnmi a obdivoval star lkae, e dovedli nad chronickmi pacienty pokyvovat
hlavou a ordinovat metody, kter ji byly v negativnm slova smyslu vyzkoueny - myslm
tm, e nepomhaly. Na jedn posteli leela asi tyicetilet ena, kterou trpily porn bolesti
v zdech, take na oddlen pobvala ji asi dva msce. Protoe jsem byl vniv ten, pi
non slub jsem se zadval do knihovny pana prime. Leela tam sklenn dza
s jehlikami, a a jsem do t doby nikdy takovou vciku nevidl, napadlo m, e jsou to
akupunkturn jehly. O akupunktue jsem tehdy slyel jen v souvislosti s exotickm tenm o
dln Asii.

Za dzou byla i kniha autor Vymazal-Tuhek: Zklady akupunktury. Jak jsem se

pozdji dozvdl, tito dva lkai pomhali ve vlce v Koreji a tam se snad nauili uritm
pravidlm akupunktury, kter sepsali v onch uvolnnch letech kolem roku 1968 do tenk
knihy. Jet tu noc jsem ji proetl a dodnes si vzpomnm na zvltn, le jasn pocit, e jsem
se s tm ji nkde setkal a e jsou mi vlastn cel to mylen i technika jasn.

Mon, e jsou to neplnovan osudov setkn, mon, e jsou plnovan, mon, e

mli pravdu jasnovidci, kte mi o dvacet let pozdji prozradili, e jsem byl v pedchozch
ivotech nsk lka. Zkrtka a dobe m tato kniha okamit oslovila. S jehlikami jsem el
za zmnnou pacientkou a aplikoval jsem j svoji prvn akupunkturu v ivot. lo patrn o
velmi drz in, protoe jsem nebyl vbec prokolen a nikdy jsem tuto metodu ani nevidl
nikoho provdt. Kdyby ena nsledujc den konstatovala, e se j vbec neulevilo nebo e
m pote dokonce jet vt, nikdy bych se akupunkturou dle nezabval. Osud ale tomu
chtl, e pacientka rno pi vizit hlsila, e bolesti zcela zmizely a e chce jt dom. Na mou
dost primi neprozradila, e jsem se v noci pokouel o aplikaci akupunktury. V kadm
ppad tento pbh ve mn zanechal tak hlubok stopy, e jsem se od tto chvle stal
nadenm vyznavaem tto nsk lebn metody.

Zklad zdravho ivota: harmonie

Tum, e dnes u kad v, na jakch filosofickch zkladech je akupunktura zaloena,
ale pesto si dovolm se o n zmnit.

Akupunktura vychz z taoistick pedstavy o existenci sly tao, kter se projevuje

v lidskm organismu jako energie chi. Tato energie m dva protichdn ply, a to pl jin a
pl jang, ensk a musk princip. Energie chi by mla bt v tle harmonick, tedy ply jin
a jang by nemly bt na stejn rovni, ale mly by se harmonicky prolnat tak, jak to
vyhovuje pohlav, vku, stylu ivota, mstu it a podobn. Poruen tto rovnovhy, kter je
individuln, se plat nemoc. Zsadn je, e chi mus kolovat, a to naprosto pravideln, do
vech st organismu. Nikde se nesm zdrovat a zastavovat.

Kolobh energie a jej vyven sloen, tedy harmonie jejch dvou protichdnch
princip, je zkladem zdravho ivota. Kolem ns i v ns je vak mnoho pin, kter kolobh
energie blokuj a kter zpsobuj nerovnovhu zmnnch princip.
Hlen - pina blokdy energie chi
kolem akupunktury je odstranit vechny ppadn bloky tak, aby mohla energie voln
kolovat - protoe nejdleitj nen kolobh energie v meridinech, do nich vpichujeme
akupunkturn jehliky, ale energetick tok v hlubokch drahch, kter prochzej
jednotlivmi tlesnmi orgny. Vpichovn jehliek do povrchovch drah pouvme, protoe
je nememe vpichovat do drah hlubokch nebo pmo do orgn. Akupunkturn body
uloen povrchov vak maj velk vliv i na hlubok drhy.

nsk medicna, respektive staronsk tradin medicna, vak uvd celou adu pin
blokd kolobhu chi, kter nelze akupunkturou odstranit. Jestlie budeme akupunkturu
povaovat za celostn medicnu, pak se mlme. Celostn medicnu tvo mylenky
starovkch nskch filosof a lka.

Hlavnm dvodem pro blokdu kolobhu energie chi je hlen, kter se hromad
v jednotlivch orgnech, a tm i v jednotlivch tknch. Hlen je zahuovn vlivem rznch
zevnch i vnitnch podnt, jako jsou napklad chlad, sucho, horko, vlhko, zima, vtr apod.
Stejn tak patn ivotosprva, patn nakldn se svoj tlesnou schrnkou, pemra
vyerpn nebo zase naopak lenost a nedostatek pohybu, nevyven jdelnek, mnoho
sladkch, tunch, masitch, koennch jdel. V neposledn ad se hlen zahuuje
negativnmi emocemi - zkost, strachem, agres, nepejcnost, rlivost, smutkem, starost a
stresem, jen je s nimi spojen. Proto celostn nsk medicna (ve sv dob ani jin nebyla,
co znamen, e bylo zbyten nazvat nskou medicnu celostn, nebo takov je jen
z naeho pohledu) vyvinula celou adu technik, kter vedly k obnoven kolobhu chi.

Jak bude patrn, budeme dobe kolujc chi jet hodn potebovat. Na dalch strnkch
postoupme na vy stupnky, po nich budeme stoupat a na sam vrchol celostn medicny.
Zzrak elektroakupunktury
A u mte zdrav jakkoli, do konce ivota vm nevydr.
esk pslov
Velk pnos celostn medicn znamenal objev Vollova pstroje. Vm, e mnoz lkai a
litel Vollv pstroj nepouvaj, a pitom provozuj celostn medicnu. J ovem jeho
pnos povauji za tak zsadn, e bych se o nm chtl zmnit podrobnji. Pojem celostn
medicna zavd k hledn univerzlnho principu, kter bude jen jeden a bude ovldat celou
klu, cel ten obrovit strom, jen pedstavuje lidsk ivot. Nkte lid psahaj na to, e
koen spov v psychice, a sta se tedy pokusit o opravu pokozen oblasti psychiky a ve se
urovn. Jin psahaj na energii, na akry. A tak bych mohl pokraovat dl.
Pedstavme si lidsk zdrav jako mnoha poschoov dm. Nkde na potku lovk stav
patn zklady. Neme za n asto sm, ale stav mu je rodie, ba i prarodie, a to nejen
v pedvan genov vbav, ale i v podmnkch, kter mu piprav v prbhu nitrodlonho
vvoje. Na stavb patnch zklad se samozejm me podlet i kad lovk sm -
patnou ivotosprvou, ivotnm stylem nebo pstupem ke sv psychice.
Dalo by se ci, e lovk m cel ivot na to, aby napravoval kody, kter mu pichystali
jeho pedkov. Nejen fyzickho rzu, protoe mnohem vce asu potebujeme k nprav
svho psychickho J - literatura pak hovo o zrn, poznn sv osobnosti a snaze dokonit
svj duevn a duchovn vvoj.
Na zkladech stavme jednotliv patra. Budeme-li pokraovat stejn patn, jako jsme
zaali, budou i patra pokozen a nekvalitn. Pedstavme si, e bychom u takovho domu
opravili zklady. Mte pocit, e by se zmnil stav jednotlivch pater a stechy? Urit ne, a
proto lze takov dm zat opravovat od stechy a k zkladm nebo obrcen, ale nikdy
nesta opravit jen st - i kdyby byla sebedleitj - tak, aby se zmnila kvalita vech
poschod.
Proto je hledn univerzlnho principu zdrav u lovka, kter pr let u na svt ije,
obvykle nespn a nprava jeho zdravotnho stavu je postupn, systematick, nikdy
nekonc a velmi nron prce na kadm detailu on sloit stavby. Princip celostn
medicny tedy spov v tom, e chpeme propojenost jednotlivch st organismu i mezi
duevnem, duchovnem a tlesnem, mezi nam socilnm, lidskm okolm, prodnm,
domcm i pracovnm prostedm, a mme-li opravdu velik rozhled, chpeme i propojenost
s lidskou histori a kosmem.

m mn, tm lpe
Kdybychom se zahloubali do znalost o lidskm zdrav, shromdili bychom miliony a
miliony informac. Nkter z nich jsou pesvdiv, a tak o nich nepochybujeme. Napklad
se setkvme s mnoha takzvanmi potravinovmi doplky, kter slibuj, e do lidskho
organismu dodaj potebn stopov prvky, minerly, vitaminy, blkoviny, zdrav tuky a
kdovco jet. Z praxe ale vme, e absolutn vtina nemoc pochz z pebytku, nikoli
z nedostatku. Nevyrovnme se s nimi tehdy, budeme-li stle doplovat a doplovat, ale tehdy,
pokud se budeme zbavovat zbytenho balastu a nadbytku.
Chce-li lovk psychicky zrt, mus poznvat, co je dleit, jak m hodnotov ebek,
a ostatn mus umt zavrhnout. Cesta k psychickmu zrn pece nespov v tom, e bude na
sebe nahrnovat stle dal duevn a duchovn aktivity a poznatky. Sla zrn je v
jednoduchosti. Mnoz lid to vd, ale pi zachzen s tlem se tm ned, domnvajce se, e
m vce, tm lpe. Pravdivj je konstatovat: m mn, tm lpe.

Pebytky musej pry

Jak vak maj tyto vci vztah k Vollov pstroji? Abychom se orientovali v tom, co
organismus potebuje, co je smyslupln, nosn, co opravdu funguje a co jsme se nauili
zvldat, potebujeme zjistit, co v naem organismu pebv, a to jak po tlesn, tak po
duevn strnce. Zskat tyto poznatky nen snadn a medicna se nezabv pstroji ani
postupy, kter by to umoovaly. Ani rentgen, ani sebepodrobnj potaov tomografie i
dokonal elektrofyziologick metody ns o tomto stavu neinformuj. Mnoz litel kaj, e
jim sta jaksi intuice nebo mimosmyslov vnmn, aby takov stav zjistili. Zkoumn
reality tchto litelskch postup vak ukazuje, e na mimosmyslov vnmn se nelze
stoprocentn spolehnout.
Mme-li konkurovat souasn medicn, musme mt vysokou spnost v zskvn
tchto poznatk. Vollovou metodou lze zjistit nedouc toxiny ve fyzick i psychick rovin.
Pak se pustme do urit lby. Pitom potebujeme nutn vdt, zda nmi pouit metoda
skuten vede k cli. I to Vollv pstroj umouje.

Od harmonizace k detoxikaci
Pbh Vollova pstroje je podivuhodn. V nmeckm msteku Plchingenu psobil
v padestch letech praktick lka Reinhold Voll, kter chtl sestrojit pstroj, jm by lo
stav akupunkturnho systmu hodnotit a mnit. To se jemu a jeho pteli Ing. Krammerovi
podailo. Dr. Voll bhem dalch let zhotovil mapy, v nich byly jak znm akupunkturn
body, tak ty, je objevil. Sestavil je do uritch schmat tak, jak odpovdaj rznch orgnm.
Dky tomu mohl sestavit drhu plic, alergie, kloubn i tukov degenerace a adu dalch.
Men vak bylo znan nron. Tyto body se nachzely po celm organismu a u
jenom je vyhledat znamenalo mt velk znalosti a mnoho asu. Proto se dalm vvojem
dosplo k tomu, e stejnho vsledku je mon doshnout, bude-li se mit jen na drahch
jdoucch na prstech hornch nebo dolnch konetin. Vznikla tak podstatn jednodu metoda,
kterou bylo mon snadno prakticky vyut.
Vvoj postupoval a doktor Schimmel modifikoval Vollv pstroj do t mry, e bylo
mon pout jednoho jedinho bodu k zskn vech potebnch informac. Pvodn pstroj
ml slouit k promen tchto bod a k jejich dobjen nebo vybjen - stimulan nebo
vybjec funkc mlo dojt k harmonizaci v drahch akupunkturnho systmu.
Historka prav, e jednoho dne pi rannm men sebe sama si dr. Voll zapomnl v kapse
lk na slinivku bin. Ta byla jeho dlouholetm problmem. Toho dne vak ml hodnoty
vyrovnan. Kdy se zamlel nad pinou, piel na to, e se nechtn lku dotkl. Zjistil tak,
e pouh dotyk lku mn hodnoty v mench bodech, a tud by bylo mon rozvinout dal
funkci pstroje - zjiovat, kter lk a kter prostedky jsou pro konkrtnho lovka a
chorobu dobr, ale dokonce i to, co se v organismu nachz, a to pomoc takzvanch
testovacch ampul. Nmeck homeopatick firmy mu vyly vstc a vytvoily klu
diagnostickch prepart, nosod i orgnovch prepart, kter pak v lb pouval, a
vytvoil tak velmi rozshlou Vollovu medicnu, je se do dnen doby praktikuje na celm
svt pes znan a nkdy velmi agresivn odpor akademickch medicnskch kruh.
Violist po esku
Lid daj v modlitbch od boh zdrav, ale e sami v sob maj nad nm moc, nevd.
Dmokritos z Abdr

Ped rokem 1989 u ns pracovalo s Vollovm pstrojem jen nkolik mlo osob. Nelo ani
tak o lbu, jako sp o jist seznamovn, protoe chybly zkuenosti, nebyla k dispozici
pslun literatura a hlavn preparty, kter by pstroji dvaly lebn smysl.

Pkladem budi dr. Kajdo, znm akupunkturista kovem a ohnm z stavu pro
vrcholovou medicnu (pro sportovce to nejlep), a tak dr. Dobra Jandov, kter psobila
v lznch na umpersku. Nejvtm znalcem byl dr. imek, snad jedin z eskch lka,
kter pmo kontaktoval doktora Volla a navtvil ho v jeho ordinaci. Prv dr. imek ns
uvedl do spolenosti nmeckch akupunkturist podle Volla a umonil nm zskat kontakty
nejen na firmy zabvajc se vrobou prepart, ale i na lkae - eln pedstavitele tto
metody. Dky tomu jsme se seznmili s rakouskm lkaem Konrdem Wertmannem, kter
sice nebyl pikovm vollistou, ale byl ochoten za nepatrn obnos vykolit kolem dvou set
naich lka.

Pustili jsme se do toho odhodlan a naden snad i dky tomu, e jsme neznali
pesimistick zvry z Nmecka. Teprve pozdji jsme se dozvdli o zkuenostech
shromdnch v prbhu padesti let provozovn Vollovy spolenosti: tuto metodu je
schopen dobe praktikovat jen asi jeden z deseti vykolench. Tato medicna toti vyaduje
nejen manuln zrunost, ale pedevm zvltn druh mylen.

V t dob jsem psobil jako prim psychiatrickho oddlen a bylo pro m neskutenm
utrpenm, kdy jsem pl dne podval lidem lky a tvrdil jim, e jedin modern chemie a
farmakologie jim me pomoci od jejich zdravotnch pot, a druh plden jsem jin
pacienty nabdal, aby se vyhbali chemickm prepartm a nabzel jim zcela jin een,
zaloen vhradn na prodnch postupech. Tto schizofrenie jsem se musel zbavit, co jsem
uinil a zaal jsem se vnovat vhradn prodn medicn. Dodnes obdivuji nkter kolegy,
kte onm schizofrenickm zpsobem stle jet pracuj.

Podivuhodn preparty
Vollova medicna tak pinesla do naeho sttu nov druhy prepart, nov druhy lk,
kter jsme do t doby bu vbec neznali, nebo jsme o nich jen vzdlen slyeli. V prvn ad
se jednalo o homeopatika, kter u ns jako prvn prosadil dr. Rc. Mohl bych o nm dt
k dobru adu negativnch historek, ovem nelze mu upt jednu zsluhu - s nezmrnm silm
a optimismem se mu podailo registrovat prvn preparty francouzsk firmy Boiron a tak
zorganizovat prvn kurzy, kde jsme se nauili s tmito preparty pracovat.

Pot nastoupily firmy ji zce specializovan na Vollv pstroj. Nejznmj z nich byla
Stauphen Pharma, kter u pro Volla vyrbla preparty zvan nosody. Obvykle lo o injekce,
je vznikaly homeopatickm postupem z nemocnch tkn. Mohli jsme se tak setkat
s prepartem Angina folicularis nebo Apendicitis chronica. Byly to vak i preparty vyroben
z rznch vir, napklad Hepatitis z bakteri - tak jsme mohli lit borrelizu - nebo z plsn.
Nosody a jejich injekn aplikace umoovaly s velkm spchem lit i chronick
onemocnn, a to ns zejm zcela pesvdilo o tom, e stoj za to vnovat se tto medicn.
 Dal firmou, kter m pro Vollv pstroj obrovsk vznam, byla Walla, kter
produkovala orgnov preparty vyroben z absolutn zdravch orgn zvat. Nejastji se
pouvaly tkn z vep, proto se za nzvem prepart asto nachzelo slovo suis. Zvata pro
tyto ely byla speciln vybrna a chovna ve zvltnm prosted, mimodn peliv byl
hodnocen jejich zdravotn stav. Obdobn si ponala i firma Welleda, kter vyrbla jak
nosody, tak homeopatika a orgnov preparty.

Neobyejnm zitkem bylo setkn s firmou a preparty Sanum, kter jsou zaloeny na
zcela zvltn teorii profesora Enderleina. Firma sice nezskala ani nejmen uznn, ale jej
preparty se pouvaj na celm svt se znanm spchem. Vychzela z toho, e
mikroorganismy mohou prochzet vvojovmi cykly a pemovat se jeden v druh.

Zkladnmi preparty byly plsn typu Mucor a Aspergillus. Podle Enderleina maj adu
vvojovch stadi, kter zvanm zpsobem ovlivuj lidsk zdrav.

Vechny tyto firmy jsme navtvili a prohldli si provozy, v nich preparty vznikaj,
setkali jsme se s jejich majiteli a mohli poznat dkladnou nmeckou organizaci. Pedevm
jsme ale vechny tyto preparty mohli pouvat pi vlastn lb. Byla to neoceniteln
zkuenost, kter trvala adu let.

Dnes maj uveden firmy ponkud problmy s novmi pedpisy platnmi v Evropsk unii.
Velkou rnu jim zasadil objev prion v souvislosti s vskytem nemoci lench krav.
Prokzalo se toti, e v jakchkoli ivoinch tknch mohou existovat mikroorganismy, o
nich nevme, protoe je neumme zjiovat, a kter pitom v konenm dsledku mohou bt
pinou velmi zvanch nemoc. Uvn tkovch prepart dostalo zvanou trhlinu.
Nkter firmy se proto jen obtn vyrovnvaj se zmnou vrobnho programu, a tedy i
vdobytk svch vce ne padestiletch zkuenost.

Vylouenm k poslen
Pochopili jsme, e nejen chemi je mon mnit vechny pochody probhajc ve tknch a
e nositelem zmn a lebnho inku nemus bt vdy jen hmota, ale i informace. Kritika
spovala v tvrzen, e v tchto prepartech nic nen, a pila vhod zkazu nebo nepovolen
prepart, ale pro ns znamenala nco asnho. Ovem ono nic i v dob, kdy je svt ovldn
informacemi a u nikdo nepochybuje o jejich vznamu pro rozvoj tohoto svta, bylo dvodem
pro Konie typu dr. Heta a dalch, aby se rozepisovali o podvodncch, kte pouvaj
ltky, v nich nic nen. Jejich mylenky skuten ono nic znamenaly a znamenaj, ale
informan medicna a jej - zatm netuen - monosti se posouvaj dle. Za velk podpory
nkdejho ministra zdravotnictv dr. Davida se jim vak podailo vylouit EAV spolenosti
z Purkyova spolku lka, take dnes jde o metodu oznaovanou jako nelkask.

Toto likvidan taen vak paradoxn nepmo pomohlo optovnmu rozvoji na metody,
protoe se dky nmu mohli touto metodou zat zcela legln zabvat i nelkai. Pikantn na
tom celm bylo, e dr. David je pvodn bohnick psychiatr a psychiati po mnoho stolet
zpol s pochopenm jedn zkladn mylenky: halucinace a bludy, kter se u duevnch
pacient asto vyskytuj, nemaj dn organick ani hmotn podklad a vznikaj jako zm a
zmatek ve sloitm toku informac neboli v lidskm mozku. Pestoe jsou tyto pznaky
neuchopiteln, nezmiteln, nefotografovateln, existuj a nikdo o nich nepochybuje. Pro
politiky a funkcione pesycen neuchopitelnm bylo asi poteba vymyslet nco
uchopitelnho a oni se pak sv materialistick pedstavy o tomto svt nemohli nabait.
 Vollv pstroj svou konstrukc umonil pronikat do ty zkladnch oblast; o lidskm
zdrav toti rozhoduj tyi zkladn faktory (nejsou azeny podle dleitosti):

ivotn prosted, kter do lovka vn mnoho nedoucch, asto i neptelskch

element;
ivotn styl, z nho se nejvt popularit t viva;
psychika a ve, co s n v irokm smyslu souvis; cel kla se pohybuje od
psychickch vdomch vjem a po nevdom; na vrcholku je pak stres;
genetick informace, tedy takov, kter jsou pomoc deoxyribonukleov kyseliny
uloeny v chromozomech kad buky naeho tla; tyto informace ns nejen
spojuj s mnoha a mnoha generacemi ped nmi, ale jsou tak bohuel nositelem
obvykle negativnch zmn, k nim dospjeme bhem svho ivota.

Proti vsledkm, kterch bychom mohli dky tmto znalostem doshnout, stoj
pohodlnost, zvyky, ignorantstv a pedevm neznalost.
Pinou veho zlho jsou jedy
Potebuje-li nco zve, v, kolik potebuje. Potebuje-li nco lovk, nepozn to.
Dmokritos

Po zkuenostech, kter jsem naerpal v prbhu vce ne dvaceti let, jsem dospl k zvru,
e pinou vech onemocnn jsou jedy. Vm, e nejsem originln - u moji starovc
kolegov byli stejnho nzoru. Rozdl vak spov v pojet toho, co to vlastn jed je.

Jedovat historie
V kad dob si pod pojmem jed (modernji toxin) lovk pedstavoval nco jinho. Ve
starovku, napklad v dobch Hippokrata, Galna a jinch antickch lka, nebyly znmy
mikroorganismy, neexistovala chemie, zato lid hodn vdli o duchovnm svt a o lidsk
dui. Za jed proto byly pokldny vpary z bain, zkaen potraviny, ale tak zlo i
nadpirozen sly, kter se ve spolenosti bn nachzely. Pi jejich odstraovn byly
pouvny magick rituly, pobyt na erstvm vzduchu, byliny i dieta. Slovo dieta pochz
od Hippokrata a ji v t dob znamenalo tot, co si pod nm pedstavujeme dnes. Pozdji
lkai pidali poutn ilou i pijavice, klystry, trepanace lebky a dal. Vechny tyto
metody byly vrazem snahy o odstrann jed z lidskho tla a due.

Jako mal detektivka

Dnes mme v jedech daleko vce jasno. Se souasnmi znalostmi si je meme rozdlit na
nkolik skupin:

toxick ltky vyskytujc se v ivotnm prosted; k nim pat chemiklie,

radioaktivita, toxick kovy a dal;
jedy, kter se do organismu dostvaj z chemicky syntetizovanch lk, kouenm,
narkomanii;
jedy, kter vznikaj z potravin - i z tch, kter denn konzumujeme.

Abych jen nepopisoval, uvedu pklady. Kdysi byl velmi populrn ppravek na huben
hmyzu DDT (dichlordifenyltrichlormetan). Samozejm, e ady i vdci tvrdili, e je to
naprosto bezpen ltka. Po deseti letech masivnho uvn se zjistilo, e jde o velmi
nebezpen karcinogen, kter se v prod nerozkld. DDT bylo zakzno.

Asi ped pti lety m navtvil jeden pacient z Turecka, u nho se v bin dutin vyvinul
zvltn ndor, udivujc vechny lkae. Podrobnmi dotazy jsem zjistil, e jeho rodina se
zabv pstovnm lskovch ok, kter vyveli napklad i do ech. Lskov oky
napad brouek, jeho jmno jsem ji zapomnl, ale je plnou pohromou pro pstitele. Proto
se mus stromy oetovat insekticidy. Hlava tureck rodiny - otec - byl hlavou otevenou.
Kdy se likvidovalo DDT, tak si nkolik tun schoval ve stodole a stle ho pouval. Prv
dotyn pacient byl jednm z tch, kte s tmto jedem manipulovali. V ndoru bylo mon
EAV metodou skuten zjistit DDT. Tm jsem piel na pinu a mohl stanovit diagnzu. Ve
skonilo dobe; detoxikac se ndor rychle zmenoval a mu se uzdravil.

Takovch historek existuje cel ada. Mnoz by si teba vzpomnli, jak kravm natrali
laby ltkou s protiplsovmi inky, kter bohuel zrove uvolovala bifenyly, opt
rakovinotvorn ltky. Ty pak do tla vstebval kad, kdo v osmdestch a devadestch
letech jedl mln vrobky.

Pi ptrn po zdrojch chemickch jed jsem narazil i na rzn, nkdy a detektivn

ppady. Dnes ji kad v, e mechov jemn gumov hraky a poltky jsou mken
ftalty. Na jejich toxick inek se pilo tak, e studenti anglickch univerzit, kde se dodnes
sed v historickch devnch lavicch, si zpjemovali pednky tm, e nosili mechov
poltky. Na univerzitch se vak objevilo npadn mnostv poruch plodnosti u student,
protoe poet jejich spermi povliv klesal. Dvodem byly ftalty, kter z poltk
prosakovaly do genitli pilnch studujcch.

Toxiny pitahuje stres

Nkdy jsou zdroje toxin skuten takto tajupln, ale vtinou k jejich nalezen nen teba
velk nmahy. O to vce sil stoj dostat je z organismu. Jestlie je lovk stresovan nebo
m zhorenou funkci imunitnho systmu, dochz ke kumulaci jed ve tkni. Jedinec, kter
stresuje sm sebe, m nkter tkn na stres citlivj ne jin.

Lokalizace stresu m psychologick nebo genetick dvody. Geneticky slab orgn m

zhoren obrann a samoistic vlastnosti, a tud bv i vce zahlcen toxiny. Psychologick
dvody jsou zajmavj. Nkte lid maj tendenci lokalizovat stres do oblasti hlavy, srdce,
aludku nebo plic. Jinm se pi stresu zhoruje funkce stev i moovho stroj. Setkvm se
s lidmi, kterm se nahromad toxiny v konenku. Stuj si obvykle na bolesti, plen,
svdn nebo na krvcen, ptle, zcpy a jin problmy s konenkem spojen. P analze
jejich povahy pak zjistm, e jsou to opravdu lid, kte pi stresu, strachu a napt svraj
konenk, co se objevuje i v jadrnch lidovch poekadlech a rench.

Spoleensk a profesn tlak

Stejn tak si meme stresovat i jin orgny, kter maj jist psychologick vznam.
Obecn se vyskytujcm problmem bv spoleensk zamen na nkter orgn. V tto
spolenosti jsou velice sledovanm orgnem napklad ensk adra a je jim dvn znan
vznam. eny proto s naptm sleduj jejich tvar i velikost, a mlokdy bvaj spokojen.
Odmnou bv nahromadn toxin v tomto orgnu a vskyt mnoha pot; v lepm
ppad nezhoubnho charakteru. Problm mu, zvlt tch, kte se obtnji vyrovnvaj
s muskou rol, bv srdce, protoe to je velice pokozovno emoc zvanou nejistota. U en,
jejich ensk role ve spolenosti je nemn tk, jsou takovm zpsobem stresovny
gynekologick orgny a cel hormonln systm. Nemoci, kter maj zklad v chronickm
stresu, se l velmi obtn a obvykle po ase recidivuj, pokud vkem nedojde ke
zmouden.

U nkterch lid hraje dleitou lohu urit orgn, napklad u zpvk i uitel to
mohou bt hlasivky, u sportovc pohybov apart a v ppad intelektul mozek. Setkal jsem
se v jedn zemi, nikoli v esk republice, s dvkou, kter byla vyhlena zpvakou roku.
Neznm amatrka zaila takka raketov vzestup a ekala ji profesionln drha. Okamit
po vyhlen vtz dostala mnoho nabdek k vystoupen a nahrvn. Slena vak ztratila hlas
a byla zdena tm, e promarn svoji pleitost, kter se ji nebude opakovat. Pstrojem
EAV jsem nalezl mimodn velk mnostv toxin v jejch hlasovch orgnech. Po uvolnn
a odstrann se j v prbhu nkolika dn hlas vrtil.
Stres jako signl
Pznaky nemoci je proto dleit nechpat jako trest nebo nhodu, ale rozumt jim jako
signlu, kter upozoruje na nebezpe. Je nesmysln tyto signly umlet a tm zamlit jejich
vznam. Velmi asto se setkvm s mladmi enami, kter trp nepravidelnost menstruace.
Samozejm, e s tmto problmem obvykle navtv gynekologa, kter jejich pote elegantn
vye antikoncepc, ili hormony. Syntetick hormony pak pehlu signl, kterm
nepravideln menstruace nepochybn je. eny jsou spokojen, protoe dleit ukazatel
jejich zdrav funguje bezchybn. Pina problmu vak petrvv.

Menstruan cyklus je zen lzou uloenou na spodin mozku, kter se nazv hypofza.
Hypofza bv asto zatena toxiny mikrobilnho pvodu, ale i tkmi kovy, napklad ze
zubnch vpln, radioaktivnmi ltkami a dalmi jedy. Hormony hypofzy d produkci
vlastnch pohlavnch hormon v ke nadledvin a ve vajencch. Jestlie zstane toxick
zt hypofzy nedotena, za nkolik destek let me bt pinou vzniku rakoviny prsu,
pohlavnch orgn, benignch ndor dlohy a prsu a tak patologicky probhajcho
klimakteria, kter je charakteristick nvaly, psychickmi potemi apod.

eny tyto pote pokldaj za normln a domnvaj se, e je teba je opt likvidovat
hormonln. Kdyby umly naslouchat signlm, kter jejich hypofza, vajenky nebo kra
nadledvin vyslaj, podobn pote by se nevyskytovaly tak asto jako dnes. Zakrt symptomy
lbou, je nee pinu, je velkm prohekem, kter se vdy vymst, protoe jen mlokdy
dojde ke spontnnmu vyitn orgnu, a prv ten stoj na potku celho pinnho
etzce.

Velice svm pacientm doporuuji, aby po vyeen akutnch problm ji nespolhali na

to, e symptom zmizel, ale aby ptrali po pin svho problmu, protoe nic se neobjev jen
tak, z nieho a bez piny. Myslm, e bychom se pak setkvali s podstatn menm potem
neastnch ppad, kdy se napklad nhle vyskytne zhoubn ndor. Slovo nhl jsem
zdraznil proto, e jde jen o iluzi a povru. Vechny tyto nemoci se vyvjej postupn a
signalizuj svj nstup hodn hlasit. Lid sice rozum vemu monmu, ale svmu organismu
ne.

Zvlt ensk organismus obvykle vrazn signalizuje zdravotn pote. ena byla vdy
garantem existence rodu, a proto ji proda vybavila dobrm signalizanm zazenm. Snad
proto eny tvo pevnou st klientely u rznch lka a litel. Mu je na tom he,
zrann i bolesti v boji nebo pi lovu mu nesmly zabrnit dokonit dlo. A tak jeho
existence nebyla zase tak dleit. Proto se u mu signly onemocnn asto objevuj a
velmi pozd a oni daleko dve ne eny umraj na "nhle" vznikl smrteln nemoci, jako
jsou ndory i cvn phody. O to vce by se mli o sv zdrav starat, i kdy je prv nic
nebol.
Detoxikace - praktick zklady
V ivot je nanejv uiten, aby nieho nebylo pli.
Publius Terentius Afer

Lidsk organismus funguje tm lpe, m je organizovanj, m lpe v nm probhaj

regulan pochody. Dobe regulovan organismus vydr ve zdrav existovat dle ne sto let.
Regulace v lidskm organismu probh na principech takzvan autoregulace, tedy regulace,
kter se dje mimo nai vli prostednictvm automatickch regulanch mechanism.
Vznik-li v lidskm organismu chaos, tedy nzk hladina uspodanosti, vznikaj i nemoci a
poruchy funkce rznch tlesnch i nervovch orgn. Snahou je proto vrtit organismu
dobrou funkci autoregulace, odborn eeno nzkou hladinu entropie.

Starovk nrody Asie popsaly autoregulaci symbolicky - znmou mondou, tedy celkem,
ve kterm se dynamicky prolnaj a vyvauj dva protikladn principy jin a jang. Monda je
symbol celostnho jednotnho pohledu na ivot, nebo samozejm nelze ci, e jedna kvalita
je lep ne kvalita druh.

Tento princip byl vystdn principem duality, jeho kolbkou je ecko. V tomto principu
je jedna hodnota oznaovna za dobrou, druh za patnou, jedna za lep, druh za hor.
Autoregulace v lidskm organismu je udrovna rovnovhou mezi dvma protikladnmi
silami, co symbolizuje ve, co je vyrovnan, harmonick a v souzvuku. Harmonie je
naruovna pevahou jedn ze sil. Tato pevaha me bt zpsobena stravou, mysl, okoln
prodou, lidmi kolem ns a dalmi vlivy. lovk by ml tud usilovat o ivot v pomyslnm
stedu bez extrmnch vliv.

Vlivy naruujc rovnovhu v naem organismu, a tm i nae autoregulan procesy, lze

obecn nazvat toxiny. Toxiny tedy mohou bt naruujc ltky z naeho ivotnho prosted
i strava, kterou n organismus nedoke akceptovat a zpracovvat, nebo i stres a jin dal
negativn prvky. Odstrannm tchto toxickch vliv se do organismu vrac schopnost
autoregulace, sniuje se neklid a chaos, vrac se harmonie, sniuje se entropie - a prv to je
clem ozdravnch proces.

Odstrann toxin, kter naruuj auto regulan pochody v naem organismu, se nazv
detoxikace.

Harmonie v naem organismu nastv tehdy, probhaj-li energo-informan procesy

v pimen sle, pimen kvalit, a pedevm jsou-li sprvn pokyny sprvn
vyhodnocovny. Vzhledem k tomu, e se jednotliv orgny vzjemn ovlivuj a cel
organismus je provzn imunitnm systmem, lymfatickm systmem, nervovm systmem,
hormonlnm systmem a dalmi vztahy a vazbami, vystupuje cel organismus jako jeden
funkn celek. Nsledkem toho se porucha v jednom systmu me projevovat ve zcela jin
sti organismu a ve zcela jin funkci. Tento pohled na lidsk organismus lze oznait jako
pohled celostn.

Druh st celostnho pohledu spov v tom, e a takto popsan organismus tvo

nesmrn sloit, tko pochopiteln celek, jsou piny, kter rozbjej funknost tohoto
celostnho systmu, celkem jednoduch, pochopiteln a pstupn. Je-li pak nkter z tchto
pin odstranna, m to dopad na funkci rznch tkn a orgn, kter spolu podle pravidel
evropsk anatomie, fyziologie i embryologie ani nesouvisej.
 Pi detoxikaci nejde ani tak o to, abychom pochopili sloitou funknost a stavbu naeho
organismu. Dleitj je, abychom pochopili, jak vlivy rozbjej harmonii a uspodanost,
kter je naemu organismu na zklad mnoha destek milion let vvoje dna. Pochopiteln i
zde plat pravidlo, e m je organismus sloitj, tm snze mohou v tomto sloitm systmu
vzniknout poruchy. Platnost tohoto pravidla si meme dobe ovit, budeme-li sledovat
bizarnost lidskho chovn, emoc, ale i obrovsk kly nkolika tisc chorobnch stav,
symptom i syndrom. Je a kacsk uvdt, e tak nepedstaviteln sloit systm mohou
bourat i velmi jednoduch toxiny. Ovem i velice komplikovan, sofistikovan a dobe
organizovan msk e byla poraena barbary, kte disponovali velmi jednoduchmi
prostedky.

Jestlie dojde k pokozen funkce jednotlivch podsystm toxiny, neznamen to jet, e

organismus zane vykazovat poruchu nebo dokonce nemoc. Organismus m velkou schopnost
kompenzace, a tak poruchy mus doshnout urit hranice mnostv podsystm, ne se to
projev na jeho funkci. Je-li lovk mlad, vldnou v nm rzn energie, kterch m mlad
organismus a nadbytek, a problmy se tedy nemus projevovat ani kdy je naruena cel ada
podsystm. m je lovk star, tm vce energie v jeho organismu ubv a tm vraznji
vystupuj problmy, jevc se na prvn pohled jako nov. V podstat jde ovem o vsledek
dlouhodobho chybnho vvoje vztah v organismu.

Tak napklad po klimakteriu se me nhle objevit cel ada zdravotnch problm. To

ale neznamen, e by se problmy na lovka vrhly teprve v tomto okamiku. Naopak -
schopnost auto regulace a kompenzace organismu se prudce snila, a poruchy
nashromdn bhem let tak vystupuj na povrch. V tom prv spov vznam prevence:
poruchy se e jet dve, ne se stihnou realizovat, tedy ve stadiu kumulace toxin.

Skutenou prevenci postavenou na detoxikaci lidskho organismu pedstavuje odstrann

toxin ji v prenatlnm stadiu a nsledn prbn oista do konce ivota. ivot toti pin
setkn s mnoha toxiny v podob stravy, ivotnho prosted, psychickch vliv, ale
samozejm i naich souputnk v ivot na zemkouli, tedy mikroorganism a hmyzu. Jako
jsme si osvojili zsady osobn i komunln hygieny - co je pravdpodobn nejvznamnj
zsah do zdravotnho stavu lidstva, nebo lidstvo se zbavilo mnoha nemoc ze pny -, stejn
tak bude poteba si osvojit zsady vnitn hygieny, tedy oisty svho vnitnho prosted.
Nejde o postup lebn, tedy ve sv podstat medicnsk, ale o proceduru, kter je a zstv
na rovni hygieny.

Dobr hygiena me lidstvo zbavit cholery, malomocenstv, salmonelzy a destek dalch

nemoc, ale nebudeme ji proto nazvat lbou, nebo jde pece o prevenci zmnnch chorob.
Rovn detoxikace je ve sv podstat preventivn hygienick zsah. Detoxikace tedy mus bt
velmi komplexn a zrove nepetrit a stle se opakujc - stejn jako nae komunln i
individuln hygiena.

Nedetoxikujeme proto jednotliv orgny, ale zbavujeme organismus toxin, kter jsou
pesn vymezeny, pojmenovny a zaazeny.

Organismus se autoreguluje dky dokonalmu systmu informac pichzejcch po

nervovch drahch a na zklad jejich vyhodnocovn v centrlnm nervovm systmu.

Chybn i sprvn daje ze vech energo-informanch kanl pichzej do mozku, kde

jsou vyhodnocovny, a organismus je podle tchto daj zen. Lidsk mozek je vak velice
petovan a nesmrn komplikovan orgn, take velkou st problm vn do tohoto
systmu on sm, a to hlavn patnm zpracovnm tchto daj nebo patnou odpovd.

Nen pochyb o tom, e mozek pvodn pracoval tak, jako je tomu u jinch savc: bez
emoc, pedstavivosti, zkuenost a bez mnoha dalch vliv, se ktermi dnes stle vc a vc
pichz do styku. Jsou to informace a u pravdiv nebo falen, zkreslen, virtuln,
dogmatick, tendenn a jin. Systm gen v sob nese miliony informac, kter vak rovn
nejsou definitivn a podlhaj rznm zmnm zpsobenm toxiny.

Organismus lovka m asnou schopnost autoregulace, kter funguje pedevm dky

imunitnmu systmu. Ten vlastn pedstavuje ochranu ped hromadnm toxin, stejn jako je
tomu u kterhokoliv jinho savce. Tento imunitn systm doke pomoc specifickch ltek,
kter sm produkuje, a tak pomoc specializovanch krevnch bunk odstranit z lidskho
organismu ve nedouc a cizorod: mikroorganismy, rozpadajc se tkn, ale i zneitn ze
ivotnho prosted, z potravy, zkrtka ve, co v organismu nem co dlat.

Kapacita imunitnho systmu m ovem sv hranice. A tak se obas stane, e ne vechny

nedouc cizorod ltky jsou z tla odstranny. Rovn sloit systm detekce tchto ltek
podlh rznm poruchm, a tak imunitn systm nen vdy schopen eit idelnm zpsobem
vechny problmy. Detoxikace opravuje chyby, ktermi je ideln funkce imunitnho systmu
omezovna, a tm pispv k lep oist organismu.

Autoregulace ovem disponuje i dalmi obrannmi mechanismy. S jednm z nich se pi

detoxikaci asto setkvme. Jde o pesunut problematickch patologickch psobk
z hlavnch ivotnch orgn do periferie. Tento proces umouje, aby si zkladn orgny
uchovaly dobrou funkci. Proto problm, kter naruuje prci ledvin, me bt odveden
napklad do kloubnho systmu, do sluchovho stroj, do ptee, a tm mohou bt ledviny po
jistou dobu ochrnny. Ledviny odvdj toxiny do moovch cest a moovho mche, do
muskch a enskch pohlavnch orgn, jako je prostata i dloha, ale tak do zub, a to do
ezk, dle do mandl, vedlejch dutin nosnch, kost, kloub a dalch tkn.

Jtra svou oistnou cestu zanaj luovmi cestami a lunkem, dle jsou spojena se
piky, okem, perifernm nervovm systmem, kyelnm kloubem.

Slezina sv toxiny odvd do slinivky bin, aludku, pedstoliek, rt, mznho systmu,
ichovch dutin, kloubnch vaz a pochopiteln do uritch sek ptee.

Plce jsou s periferi spojeny tlustm stevem, stolikami, nosohltanem, prdukami,

nosem, stednm uchem, k, krnm sekem ptee a nktermi klouby, pedevm kloubem
ramennm.

A konen srdce je spojeno s tenkm stevem, zubem moudrosti, jazykem, cvnm

systmem a s hrudn pte.

Vechny tyto orgny jsou propojeny s mozkem a kad z nich m vliv na nkterou jeho
st, a tm tedy i na nkterou z mozkovch funkc. Pokud nebudeme mozek spojovat jenom
s mylenm a pamt, tak zjistme, e mozek rozhoduje i o naich emocch, a za tyto emoce
mohou jednotliv sti mozku, kter jsou ve vzjemnm vztahu k jednotlivm orgnm.

Ledviny maj vztah k t sti mozku, kde se rod zkost, plce k on sti, kter ovld
emoci zvanou deprese, jtra jsou ve vztahu k agresivit, srdce ve vztahu ke strachu a slezina
k starostem a nutkavm stavm. Stejn tak meme v mozku najt adu imunitnch center,
kter maj na starosti jednotliv imunitn pochody - a ty pak opt podlhaj tmto zkladnm
mateskm, ivotn nezbytnm orgnm.

Je tedy evidentn, e v systmu detoxikace musme myslet na odstrann toxin nejen

z hlavnch orgn, ale tak ze vech tkn a orgn perifernch, protoe ptomnost toxin
v kterkoliv sti organismu naruuje vnitn vztahy i schopnost autoregulace. Detoxikan
preparty rovn navdj imunitn systm na ty toxiny, kter v organismu byly odloeny a
k nim se ji nae imunita nen schopna vrtit.

Toxiny tedy pes sloit systm, pes asnou propojenost naeho organismu mohou bt
pinou bolesti kolene, smutku, bolest zub, padn vlas i zhorovn zraku. Prv na
znalostech tchto souvislost stav svou pi o organismus celostn medicna, kter
organismus povauje za jeden funkn celek. Detoxikace pat do celostn medicny, nebo
oistou jedn sti organismu ovlivuje mnoh dal sti, a tm i funkce celho naeho
organismu. Cl vak je jedin: vrtit i udret lovku duevn a tlesn zdrav.
Detoxikace - tajemstv kamene mudrc
Rozum je svtlo, kterm m bt proda osvtlena, a ne zaplena.
Giacomo Leopardi

Zbavit se jedovatch ltek nen jednoduch proces. Nae tlo tvo ada rznch tkn,
jako jsou svaly, kosti, nervy, jtra, ledviny a dal, kter maj rzn vlastnosti, li se kvalitou
z hlediska genetick informace, ale jsou tak pod rozlinm tlakem neboli stresem
vyvolvanm kadodennost. Mnohdy se potkme s anorganickmi toxiny, jindy
s organickmi i ivmi, jako jsou viry, bakterie a plsn.

Mnostv toxin v organismu je pmo mrn zvanosti zdravotnho pokozen. To

znamen, e lehk zdravotn poruchy jsou charakteristick tm, e se v tle nachz jen mlo
toxin. Pro tk zdravotn poruchy, napklad zhoubn ndory, revmatismus, zvan
duevn poruchy, je typick velk mnostv jed. I fixace toxin ve tknch se li. U dt a
zdravch lid se snadno uvoluj a organismus se regeneruje. U starch lid a pacient se
zvanm onemocnnm jsou pevn zakotveny a proces jejich uvolovn trv msce i spe
roky.

Zle i na psychickm stavu. Stresovan tk pout toxiny jen neochotn a obtn,

protoe chronick stres vdy pokozuje funkci ledvin ve smyslu oslabenho vyluovn a
sniuje i vkonnost imunitnho systmu. Stres bv situan, tedy zpsoben danou situac,
v n se lovk nachz, napklad pracovn, rodinn, vztahov, existenn, nebo ho vyvol
raz i vn nemoc. Me bt ale i soust povahy, kter se vytv na zklad ddinosti, a
zejmna s ohledem na podmnky plodu v prbhu thotenstv a ranho dtstv. V tomto
obdob dochz k fixaci negativnch emoc, jako je teba zkost, nebo k chybnm
emocionlnm nvykm a modelm chovn. Tyto jevy jsou pinou celoivotnho stresu.

Hladina stresu je pmo mrn mnostv toxin. Z toxickho zaten lze usoudit, v jak
stresov kondici dotyn v minulosti il. Soust detoxikace je proto rozbor pin stresu a
posouzen, do jak mry je lovk schopen je zmnit. Pokud nen ance na zmny, je teba
smit se s faktem, e organismus bude trvale stresem pokozovn a mnostv hromadcch se
toxin bude natolik vysok, e bude obtn zachovat si zdrav.

Ventilace stresu a symboly

Mnohdy si tlo najde protistresov ventil, napklad v podob patologickho chovn
nebo jednocestn nemoci. Ve svm okol mon znte osoby, kter se chovaj podivn, jsou
agresivn, ton, nesnenliv, mrzut a podobn, a pesto jsou zdrav a vykazuj minimln
zaten toxiny. Na druh stran ti, kte psob pvtiv a vyrovnan, mohou bt tce
nemocn, pln takzvanch vnitnch emocionlnch blokd, co znamen, e jejich organismus
nenalezl vhodn zpsob ventilace stresu a emon patologie.

Rovn nkter takzvan jednocestn choroby, jako je kupkladu deprese, bvaj tmto
ventilem. Chovn lovka, kter se uzave ped okolm, odsthuje se na samotu, mv
charakter adaptan a ventilan a me bt pro celkov zdrav pozitivn.

Z chovn se tedy jen tko usuzuje na mru stresu, kter m rozhodujc vliv na
hromadn toxin. Najt zdroje stresu bv obtn, protoe jimi mohou bt i takzvan
symboly, kdy jednotliv orgn nebo st tla zosobuje nkter nevyeen otzky ivota.
Doln konetiny bvaj symbolem odchodu, ke vztah, prsa erotiky, pohlavn orgny
matestv apod. Nkte lid dokou formln hovoit o sv psychice, ale v podstat nejsou
ochotni v n cokoli mnit, jin se tchto hovor obvaj, rovnou je odmtaj nebo na n reaguj
a agresivn.

Jen mal skupina lid doke svoji psychiku mnit a pracovat s n v dlouhodobm
horizontu; vzdlanost je v tomto smru na velmi nzk rovni. Vzpomnm si na nedvnou
oslavu narozenin jist osoby, kde se mimo jin probrali lid z okol, a j jsem utrousil, e
nen divu, e ten i onen onemocnl anginou pectoris, kdy jej provzej vn stresov
situace. Pekvapilo mne, kdy se m s nelenm divem ptali, zda to myslm vn a jestli by
skuten psychika mohla vst k takovm objektivnm problmm, jako je infarkt myokardu
nebo jin hmatateln, zeteln a tedy i materiln nemoc. Od dalho vysvtlovn jsem radji
upustil, protoe jsem vidl, e chu naslouchat vztahm mezi psychikou a tlem nen u
ptomnch nijak velk. Pochopen tchto vztah toti zrove vede k pochopen vlastn
asti a odpovdnosti za svj zdravotn stav, co je jev v esk republice mlo
frekventovan.

Loiska jsou nejhor

Za nejzvanj toxiny povauji takzvan mikrobiln loiska, tedy loiska
mikroorganism, kter se nachzej v hlenovch obalech v libovoln tkni i orgnu. Ta
produkuj mikrobiln toxiny, kter maj zsadn vliv nejen na tk, v n se nachzej, ale i na
tkn vztahov a na chod centrln nervov soustavy, je prakticky d vtinu pochod
v tle. Hovome-li o orgnech souvztanch, doporuuji prostudovat teorii o vztazch orgn
v lidskm organismu, jak je chpala staronsk medicna a na nich zaloila celostn uen o
zdrav a nemoci.

Loiska umstn v takzvanch hlavnch orgnech, tedy v srdci, jtrech, slezin, ledvinch
a plicch, pokozuj chod organismu, pedevm kolobh energie any nazvan chi,
kter prochz po drahch vedoucch pes tyto orgny. chi m nejen vlastnosti, kter
pisuzujeme jinm energim, ale je tak nositelkou informace o celm organismu, eho se
vyuv pi akupunktue i pi metod takzvan zen detoxikace zaloen na vlastnostech
Vollova pstroje. Ten pomh urit jednotliv druhy toxin v tle, lokalizovat je a stanovit
vztahy k dalm orgnm a funkcm. Dky nmu tedy dokeme sestavit toxickou mapu
organismu a kontrolovat lebn detoxikan postupy. Umouje mit jakoukoli lidskou tk
z hlediska ptomnosti toxin a zaznamenat zmny jej funkce. N pstroj je z tohoto dvodu
doplnn o potaov program nebo takzvan testovac sady umoujc klst mu otzky
tkajc se ptomnosti toxin.

Orgny jako kle

Odstrann loisek pedstavuje jednu z nejsloitjch innost detoxikanho procesu,
protoe je pi tom nutn vyut takzvanch kl, jak dokzal mnohalet vzkum. Kle se
v tle nachzej v naprosto jinch orgnech ne v tch pokozench, proto je nron je
objevit a jet sloitj otevt. Teprve po jejich oteven lze zbavit napaden tkn loisek -
nastv spontnn detoxikan proces. Oteven kl me ovem znamenat i to, e se
mikroorganismy z loisek uvoln, co se projev jako nkter infekce, a s nimi je nutn
pracovat, a u jde o borrelie, mykobakterie, viry, plsn a dal.
Kovov a radioaktivn
Znan vznam v detoxikaci pisuzujeme toxickm kovm a radioaktivnm ltkm. Rtu,
stbro, zlato, chrom, kadmium, nikl a dal kovy psob toxicky na membrnu buky,
pedevm nervov, a na buky klubek ledvinnch a ledvinovch kanlk. Zrove
nemrn zvyuj vodivost membrn, a tm zpsobuj ztrtu izolace mezi jednotlivmi
nervovmi vlkny i bukami. V nervovm systmu tak vznik elektrick chaos provzen
zmatkem informanm. Jak na jedn konferenci trefn pirovnal inenr jelnek, pedstavme si
situaci pot, kdybychom troby potae nateli zlatm ntrem. Pirozen by dolo ke
zhroucen jednotlivch obvod a k naprostmu chaosu.

Vyluovn kov a radioaktivnch ltek je komplikovan detoxikan innost, kter trv

nkolik msc, nkdy i jeden a dva roky. Radioaktivn ltky se navc pravideln vyskytuj u
vech pacient se zhoubnm bujenm. Je logick, e svm mutagennm vlivem hraj
v pinch vzniku ndor vznamnou roli.

Zcela samostatnou kapitolou je ukldn sol v organismu. Zmrn pouvm mnon

slo, protoe nejde jen o sl kamennou (NaCl), ale o celou klu sol od hoenatch pes
vpenat, urtov a po oxaltov, fosforen... Kyselinotvorn strava prezentovan masem,
tukem a moukou v naem jdelnku bohuel pevauje, zejmna ve stedn Evrop.
A kyseliny pi setkn s neutralizanmi zsadami vytvej prv soli.

Myln je doporuen lka, kte podlehli zemdlsk lobby, abychom konzumovali co

nejvce mlnch vrobk, hlavn tvaroh, krm, sr a prmyslov vyrbnch jogurt.
Obsahuj toti anorganick vpnk, kter se v enormn me dostv do organismu a vede ke
zvpnn nervov tkn, ledvinovch a luovch cest, ilnho a tepennho systmu aj. To
pin problmy a typick projevy v podob ztuhnut kloub, lach, vaz, sval a obrazn
eeno tak ztuhnut mylen, tedy neprunost pohybovho systmu a mentlnch funkc.
Ztrc se rovn prunost il a tepen, dochz k praskn jejich stn, co se projevuje tvorbou
modin, prasknm drobnch ilek v ki a jejich vystupovnm na povrch, prasknm ilek
v oku, otoky konetin apod.

Chlb tvj vezdej... je pln chemie

Vtina potravin se me pemnit na jed, co tak in, take zejmna na zdravotnm
stavu stedn a star generace se zvanm zpsobem projevuj jedy vznikajc nedokonalm
metabolismem masa, cukr, tuk, mouky. Naopak potraviny, kter se na jed nemohou
pemnit, jako je ovoce, zelenina, oechy, semena, nkter lutniny a obilniny, jme
nedostaten; obecn ji z jdelnku tm vymizely.

Uvn drog povauji za samostatnou kapitolu. U mnoha mch pacient, kte proli
drogovou zvislost, jsem v nervov tkni objevil rezidua uvanch nvykovch ltek -
marihuany, pervitinu, kokainu apod. Zpsobuj chaos v mylenkov innosti a emocionalit a
ten se za spoluasti imunity me promnit ve skutenou duevn chorobu zvanou psychza.

Jen okrajov se zmiuj toxiny, kter pinej uml i prodn patogenn pole, jako je
elektromagnetick vlnn, radarov vlny, mikrovlny, laserov a rentgenov zen i
geopatogenn vlivy.
een: vnitn klid sebe sama
Vem ve uvedenm toxinm je lidsk organismus vystaven a zle na schopnosti jeho
imunitnho systmu a uvolnnosti tkn - to znamen, e nebudou seveny stresem, chladem a
dalmi svravmi vlivy -, kolik toxin zadr a jak na nj budou mt vliv, ili v jakou
chorobu se pemn. U nkoho vzniknou nemoci s podporou patologie imunitnho systmu, u
jinho poruchy metabolick i nervov. To ve vyvolvaj jedny a tyt toxiny; jde o
individuln genetickou vbavu. Rovn shromaovn jednotlivch toxin je zleitost
kadho jedince, co znamen, e dva lid ijc ve stejnm prosted nemus shromaovat
stejn toxin. ena pracujc v cementrn ukldala chrom, ale u spolupracovnic nebyl
prokzn, protoe jejich imunitn systm ho stail vyluovat. Jin ena pracujc ve
fotolaboratoi shromaovala stbro, kter j psobilo zdravotn komplikace, ostatn
kolegyn vak touto zt netrply.

Po mnohaletm sil se podailo vypracovat dokonale fungujc systm vnitn oisty,

kter vyuvm ve sv praxi. Zkuenosti deseti tisc pacient z celho svta pro m
pedstavuj dostaten materil, abychom se mohli povaovat za specialisty v oblasti
detoxikace.
O smyslu a principu
Jsme povinni chrnit tlo ped nemocemi.
Jan Amos Komensk

Vdy, kdy zanm pst lnek o njakm detoxikanm postupu, musm se chvli
zbavovat dojmu z nkterch asopis i konferenc. Kad mluv o tom, co ho prv nejvc
zajm, a stav svou metodu nad ostatn. Nechtl bych ve vs vyvolat obdobn dojem.

Zkladem prodn medicny i jejho celostnho, holistickho pojet, a tm i detoxikace, je

spolen jmenovatel umoujc pochopit vznam a smysl rznch prodnch metod. Ji
v minulosti jsem se napklad zmioval o pvodnm smyslu lzesk lby, tedy o pit
livch pramen, koupelch v liv vod, raelin i jinch livch mdich. Clem bylo
rozpoutn infeknch loisek uloench hluboko v organismu. Metodu bylo teba provdt
pomrn dlouho, tedy po dobu nkolika msc, nkdy i let, nakonec vak dolo k rozpadu
loisek a k vylen chronick choroby. Rovn procedury vodnch lka, jako stdn
hork a studen vody, zbaly, napaovn, stiky, ale i fyzick prce, dechov cvien a
skromn strava vychzely z tohoto principu. I jim se po ad msc asto dailo zbavit tlo
jedovatch ltek a rozbt infekn loiska.

Jedna mas nesta

Kdy jsem v roce 1985 psal knihu Kovka ivota, kter mimochodem a do souasnosti
vychz kad rok v novm vydn, navtvil jsem reflexn terapeutku pan Massafred ve
vcarsku. K mmu velkmu pekvapen jsem tam vidl lebn mase plosky nohy.
Naerpal jsem tak prvn informace a mapy postup. Pan Massafred mi svila, e k n lid s
rznmi problmy pichzej po dobu nkolika msc, a kdy je i se leny rodiny zacvi,
sami doma pokrauj s masemi. Po roce i dvou pak dojde k postupnmu odstrann
chronickch zdravotnch pot; jako pklad uvedla vylen lupnky.

V souasn dob se objevilo mnoho reflexnch terapeut, mj povzdech vak pat

pedevm lidem, kte je navtvuj. Vtina z nich chce vidt efekt bhem jedn, dvou i t
nvtv, jinak metodu pokldaj za neinnou. Reflexn mase pitom dok zklidnit
aktivitu loiska, take symptomy nemoci asto zmiz. Pi dlouhodob aplikaci dokonce dojde
i k reflexnmu rozbit loiska a naprostmu vylen. I pomoc bioenergi lze zklidnit aktivitu
loiska a nemocnmu ulevit, stejn efekt pin tak aromaterapie i uveden do stavu
psychick pohody. Uvedenmi lebnmi postupy tedy meme loiska nejen rozbjet a
odstraovat, ale jejich innost tlumit, a tm doshnout kenho efektu - levy nemocnmu.

Aktivita loiska bv pmo mrn aktivit lovka. Je-li nemocn znehybnn a jeho
aktivita omezena, cle a plny se pronikav mn, dojde ke zklidnn aktivity loisek a
zlepen zdravotnho stavu, vyhasnut progresivity choroby.

Rozbt loiska a odstranit toxiny

Rznmi technikami lze skuten rozbt loiska a odstranit toxiny z tkn nebo zklidnit
jejich aktivitu a eliminovat doprovodn symptomy. Pravdou ovem zstv, e rozbjen
loisek je bolestiv a pin adu novch neznmch pocit a problm. Poutt by se do
nho ml jen lovk schopn pracovat na svm zdrav systematicky, clevdom a
s dlouhodobou perspektivou. Likviduji-li loiska ve svm tle, pracuji na svm zdrav, tedy na
stavu, kter bude za deset, dvacet let. Jestlie zkliduji aktivitu loisek, pracuji na tom, aby
mn dnes, ztra i pozt bylo lpe a pjemnji. Zklidnnm loisek dosahuji tedy daleko
rychlejho stupu neduh, avak obvykle jen doasn a ne do budoucna.

Ji v Kovce ivota jsem napsal, e doba se mn. Nemyslel jsem tm oblben povzdech
starch man: asy, mravy, ale zmny doprovzejc nae stravovac zvyklosti,
zmny se stresovm dopadem na n organismus i fakt, e dnes se rod dti s jinmi
zdravotnmi obtemi a jinou psychikou ne ped jednm, dvma i temi sty lety. Tehdy
inn metody dnes ztrcej na efektivit, akoli jsou principiln zcela sprvn. Jenom jejich
sla a dopad u nejsou tm, m bvaly. Musme proto hledat metody nov, nikoli vak
z dvodu mondnn modernosti, ale proto, e mme jin organismus ne nai pedkov.

spn lba je v souvislostech

Jinou chybou, kter se souasn lovk dopout, je vytrhvn jednotlivch procedur ze
souvislosti starovk medicny. Vichni, kdo se o tuto st historie zajmme, vme, e adept
na uzdraven se podroboval pstm a mentln oist, aby byl pipraven na lebn zkrok.
Budu-li napklad bez oisty zpvat mantry k regulaci svch aker, neuvoln se mi hlavn
energetick kanl, take jeho energie bude chab a ken efekt manter se nedostav.
Nememe tedy vytrhnout ze souvislost jinak zajmavou kapitolu o akrch.

akra pedstavuje jaksi trycht, kter z urit oblasti organismu sbr vlivy nerv, lz
s vnitnm vyluovnm a patogennch infeknch loisek. Svou zenou st st na povrch
tla. Pe o akry neznamenala, e zmnme patologii vychzejc z tohoto trychte, pokud
tento prostor dn nevyistme a neoetme. Znamenala, e do vyitnho prostoru
prostednictvm vyvrajc sti trychte vpustme do organismu pozitivn impulsy, jakmi
jsou rzn frekvence energi a dal kladn vlivy.

Podobnch pklad bych mohl jmenovat vce a nezle na tom, zda se lid uritou
technikou zabvaj i nikoli. Vad mi, e vytrhvnm ze souvislosti ji diskredituj a ona ztrc
svj kredit. Pouije-li se jakkoli technika sprvn a ve sprvn strategii a souvislostech, jde o
mimodn innou zleitost schopnou zvldnout nejen onu takzvan nezvldnutelnou
chorobu.

Roztrouen sklerza
Jet uvedu pklad nemoci, kter vykazuje jist souvislosti, o nich jsem se zmioval. Jde
o obvanou chorobu sclerosis multiplex, roztrouenou sklerzu. Jej nebezpe spov
v progresivnm ochrnovn konetin i jinch tlesnch parti. Souasn medicna ji l zcela
bez pochopen jejho smyslu a principu. Ji v knihch o starovkm asijskm len se
dozvme, e tuto nemoc zpsobuje blokda proudn energie mezi prvn a sedmou akrou.
Zdnliv se jedn o patn pouiteln daj nekajc nic konkrtnho. Kdy ho
zmodernizujeme a zaneme hledat, pro dochz k tto blokd, u vech pacient
s roztrouenou sklerzou najdeme infekn loisko v oblasti kostre. Rehabilitan lkai tomu
kaj blokda kostre.

Tato blokda ili aktivn infekn loisko m mnoho dsledk. Jednm z nich je, e ovld
vegetativn nervov systm. Ten funguje jako nositel energie, energetick kanl, kter stoup
k hlav. Podl ptee se toti nachz bohat nervov plete truncus sympaticus, kter se
skld ze st nervovch vlken a destek nervovch uzlin opdajcch celou pte od hlavy
a ke kostri. Pokud do tohoto systmu neproud potebn nervov impulsy, nenese aktivitu,
respektive nese aktivitu chybnou.

Pesuneme-li se k sedm ake, zjistme, e obdobn stav nastv v lebench vech.

Existuje jich mnoho a jmenuj se podle lebench kost, kter spojuj. Zvlt pod vlivem
tho porodu, stlaen, tlaku i razu lebky se v nich vytv infekn loiska, kter blokuj
pohyb lebky v tchto vech a pedevm ovlivuj st steva, v n se vstebvaj vitaminy a
minerly. Jestlie tento stav nastane ji v dtstv, organismus nkolik destek let trp
nedostatkem nkterch dleitch ltek.

Orgny, kter jsou na takov nedostatek citliv, se zanou chovat zvltnm zpsobem -
ztrcej schopnost spontnn detoxikace a vytvej se v nich dal skryt infekn loiska.
Protoe k tmto orgnm pat i mozek, kter je dicm orgnem imunitnho systmu,
doprovodnm jevem je porucha imunity.

Mikroby umj pest n genom

Nen to jev nahodil, ale naprosto pirozen. V prod nikdo nikomu nic nedaruje.
Jestlie se nm podailo vybt sv hlavn neptele, tedy velk zvata, a vyhnat je z naeho
svta, neznamen to, e se nm podailo vyhubit a vyhnat mal zvata, tedy mikroorganismy.
Ty nm rovn nic nedaruj, a tak mezi nmi neustle zu boj. Tvorba infeknch loisek,
ovlivovn imunitnho systmu, odolnost jednotlivch tkn, to ve je soust tohoto zpasu.

Mikroorganismy jsou schopn pest n genetick kd a odhalit jeho slabiny. Podle

tchto informac se pak rozhoduj o strategii - obsazuj rzn msta v tle a vytvej pevn
obrazce, jejich dsledkem je nemoc. Nemoc toti nikdy nevznik v dsledku jednoho
jedinho jevu, ale je vdy souborem cel ady selhn. Jejich seskupen nen nahodil, ale
vytv konkrtn pevn obrazce. Ke vzniku rakoviny se mus seskupit urit dysfunkce
uritch tkn i uritch st mozku. Stejn tak pro vznik roztrouen sklerzy vytvej
podmnky v nervovm systmu zcela pevn a konkrtn obrazec, kter se opakuje u vech
takto postiench pacientu. Je-li tento obrazec, tedy rozmstn neptelskch
mikroorganismu, dokonen, dochz k aktivizaci celho systmu a k propuknut choroby.

Jeliko jeho zklad tvo loiska v kostri a lebench vech, vznikaj problmy ve spojen
tchto dvou mst, kter nese pedevm nervov tk: ztrc obranyschopnost, je snadnm
clem toku mikroorganismu a absorbuje dal toxiny ze ivotnho prosted. Imunitn systm,
kter je chybn zen a vykazuje tak autoimunitn innost, dokon dlo zkzy.

Abychom roztrouenou sklerzu lili a vylili, je teba pochopit, proti komu bojujeme a
jakou m strategii a pak stanovit vlastn postup. Natst mme pece jenom vt hlavu ne
mikrob, take obvykle vtzme.
Toxiny se tkaj vech
Nen smrtelnka, jeho by se nedotkla bolest a nemoc.
Marcus Tullius Cicero

Po ptaticeti letech praxe nepochybuji o tom, e medicna potebuje rekonstrukci.

Chronick nemoci ns nut uvat mnoho lk, kter sice sniuj utrpen, ale nel problmy.
Lidstvo se tak nedozv nic o pinch svch pot, protoe se nauilo na n vykvat a pak
hledat pomoc v chemickch prepartech.

Mnohdy bv velice pracn dostat se ke koenm nemoci a najt zpsob, jak je odstranit.
My tento zpsob nazvme detoxikac, protoe podstatou choroby jsou vlastn vdy toxiny,
kter pokod tk natolik, e organismus chronicky selhv. Nen proto pochyb o tom, e
preventivn cestou by bylo vasn odstraovn toxin a pedevm komplexn pohled na
lovka, kter by ns informovalo tom, pro se v nm toxiny shromauj, kumuluj a pro u
druhho samoistic schopnost probh inn, take je chrnn ped toxickm pokozenm.

Genetick zaten a ivotn prosted

Dvody, pro se u jednoho lovka hromad toxick ltky vce ne u druhho, spatuji
v nkolika oblastech. Pedevm je to genetick zaten po pedcch - nkter tkn nemme
vybaveny dostatenou metabolickou a detoxikan schopnost. Nae genov vbava se
vrazn mn i v prbhu nitrodlonho vvoje, kdy toxiny z tla matky - takzvan
mutagenn toxiny - mn genetickou vbavu plodu a tak bohuel zakldaj nov etzec
zdravotnch problm, protoe postihuj i dal generace. K mutaci genov vbavy vak
dochz i v prbhu ivota, a tak genetika neboli program kdovan v genomech bv astou
pinou selhvn detoxikanch a metabolickch schopnost tkn.

Dalm dvodem je ivotn prosted, a to tm spe, e znanou st ivota strvme

v prci, co znamen zatenost prmyslovou a zemdlskou innost, ale i toxiny ptomn
v plastovch obalech pota, ve vyzaovn rznch pstroj, koberc i ntr stn.
Pracovn prosted, zvlt v kombinaci s mn kvalitnm genetickm materilem, zvlt
zpsobuje siln hromadn toxin.

Emocionln patologick programy

Mezi patogenn momenty pat rovn razy a operace. Jizvy, srsty a jin peruen drah,
po nich se v organismu pohybuj dleit informace, znamenaj naruen detoxikanho
procesu. Jednou jsem oetoval lovka, kter byl vce ne rok po tkm razu kotnku.
Autobus mu jej rozdrtil na mnoho st a chirurgov ho pak pracn dvali dohromady. Mu
trpl neustlmi silnmi bolestmi, otoky a cel kotnk byl fialov. Veker medicnsk lba
byla naprosto nespn, take v Centru bolesti mu podvali jen siln analgetika k utlumen.
Zdnliv nebylo mon pro nj nic udlat. Akupunktura postien sti tla a detoxikan
techniky vedly k 90% zmrnn bolest a k vznamnmu zlepen pohyblivosti kotnku.

Mnoho en uvd nstup pot po odnt dlohy, co je z hlediska medicny operace

nezanechvajc nsledky. Tak bych mohl jmenovat celou adu pklad, kdy operace nebo
raz vyvolaly pote zpsoben hromadnm toxickch ltek.
 Vznamnou pinou jsou i takzvan emocionln patologick programy. Z nejvt sti
se tkaj strach, mohou vak souviset i s opanmi emocemi - nadmrnm sebevdomm,
prosazovnm se, exhibicionismem a jinmi, v souasn dob spoleensky pozitivn
hodnocenmi emocionlnmi poruchami.

Jist ena, z pohledu gynekologa naprosto zdrav, vykazujc jen leh poruchy
menstruanho cyklu, nemohla 10 let othotnt. Dokonce i pokusy o uml oplodnn konily
nespn, a to bez zjevn piny. Vyetenm pomoc pstroje SALVIA jsem zjistil, e m
patologick program nazvan strach z othotnn. Mohl vzniknout napklad tak, e matka
othotnla nechtn a dcei tento fakt vdy zdrazovala, nebo i z nepimenho varovn
rodi ped hrozbou poet v dospvn. Mnohdy jsou koeny takovho programu hlubok a
skryt, ale myslm, e to jako pklad posta. Na zklad patologickch emocionlnch
program dochz k hromadn toxin v orgnu, kter je pmo zapojen do innosti, z n m
dotyn podvdom strach - v pohlavnch a hormonlnch orgnech, srdci, kloubech...
Patologick emocionln programy jsou soust vtiny chronickch chorob, jako je astma,
gynekologick, kloubn, nervov i stevn problmy.

Geopatogenn a elektromagnetick pole

Dalm dvodem nadmrnho hromadn toxickch ltek bvaj geopatogenn a
elektromagnetick pole, v nich se pohybujeme. Vysvtlen jejich vlivu se objevilo
v alternativnm tisku ji mnohokrt. V nkterch zemch se vnuje znan pozornost polm
vyskytujcm se v domovech, kter kolem sebe vytvej jak elektrick veden a domc
pstroje, tak zdroje zevn. Statistiky potvrzuj, e napklad do urit vzdlenosti od veden
vysokho napt daleko vce lid onemocn chorobami souvisejcmi s toxickm zatenm,
jako jsou teba leukmie, zhoubn ndory, nervov dysfunkce. Dvodem bv nejen naruen
energetickho pole samotnho lovka, ale i hromadn toxickch ltek v elektromagnetickm
poli u vodie i spotebie. Pi nadmrnm nakupen toxickch ltek je tedy teba hledat
pinu i v tchto polch.

Neopomenutelnou pinou hromadn toxickch ltek je zven spoteba jed nebo

jejich implantace pmo do organismu. Mnoz uvaj takov mnostv chemickch prepart,
kter je pro organismus jedovat a tlo je nedoke odbourvat. Zvlt pi naruen innosti
jater, kde dochz pomoc enzymatickch proces k detoxikaci, se v tle hromad jedy.
Nechme-li si v stech velk mnostv amalgmovch plomb, z nich se uvoluje rtu a
stbro, nebo jin kovy, kter se elektrolzou uvoluj a zaplavuj organismus, musme
oekvat, e zvlt nervov tk, zavac trakt a ledviny jimi budou kontaminovny.

Dysfunkce drennch a vyluovacch systm

Dleitm momentem pro odstraovn toxickch ltek z tla jsou vechny drenn a
vyluovac systmy. Imunitn systm, tedy ptomnost fagocytujcch, lymfatickch a
krevnch element, mus dobe fungovat, aby proces detoxikace vbec mohl zat. Kostn
de, tenk a tlust stevo, thymus i nervov zen imunity jsou kritick msta, kter bvaj
pokozena z mnoha dvod, a tm sniuj efektivitu detoxikanho procesu.

Drenn systmy, jako iln a lymfatick, jsou rovn v ohroen. Nakonec i poet angn,
kter asto zpsobuje prv dysfunkce lymfatickho systmu, je alarmujc. Mandle jsou jeho
vrcholem, a pokud nen dostaten funkn, me se projevovat jejich snenou odolnost vi
infekcm, co znamen astj znty. Odstrann mandl nejen e nevyl lymfatick
systm, ale dokonce sn jeho innost a zv nebezpe toxick zte.
Pimen strava a jatern oista
Detoxikan orgny, zejmna jtra, jejich prostednictvm dochz k detoxikaci vtiny
toxicky aktivnch ltek v tle, jsou v pmm ohroen. Pedevm rzn infekce - virov,
boreliov i zooinfekce - zhoruj innost jater, konkrtn jatern buky, a vyvolvaj
hromadn cholesterolovch a luovch ucpvek v intrajaternch luovch cestch, co
znemouje vyluovn detoxifikovanch ltek do lui a steva. Tyto ltky se tak vracej do
krevnho systmu a retoxikuj tkn. Funknmi luovmi cestami, jejich innost
podpome pimenou stravou, a zejmna procedurou nazvanou jatern oista, pak toxiny
vzan na luov kyseliny prochzej tak, jak tyto komplexy pedv jatern buka dle
k vylouen. Rovn zcpa zpsobuje, e se ve stev znovu vstebvaj toxiny ji uren
k vylouen. Tm pdem dochz k reinfekci celho organismu, k emu pistupuje jet
zven mnostv toxin pochzejcch z infeknch loisek uloench v oblasti slepho
steva, konenku a celho tranku.

Mohu ci, e pi vyeten prakticky nenachzm dosplho lovka, kter by ml ledviny

pln funkn. Toxiny, jako jsou mikrobiln, chemick nebo radioaktivn ltky, tk kovy
apod., se zachycuj v ledvinch a je teba je vylouit. Proto by pjem tekutin neml bt
nikterak nrazov, ale radji rozdlen v prbhu celho dne, aby v ledvinch za ptomnosti
tekutin dochzelo k trvalmu vyplavovn toxin.

Snad bychom nali dal piny nadmrnho hromadn toxin v lidskm tle, ale ty
zmnn pokldm za nejdleitj. Mnoh z nich lze odstranit, take samoistic schopnost
organismu vrazn stoupne. Jin meme akceptovat s tm, e provdme systematickou
detoxikan terapii, m zabrnme hromadn toxin v tknch, kter svou dysfunkc
ohrouj zdrav.

Povauji za nutn dodat, e nahromadn toxiny najdeme nejen u pacient, kte ji

projevuj znmky nemoci, ale zejmna u jedinc se zjevnmi poruchami povahy nebo
psychiky obecn. To je riskantn jev, protoe mnoz takov zmny vbec nepozoruj,
nepijmaj je kriticky, a nkte je dokonce povauj za pednost. Napklad agresivitu,
podezravost a podobn, protoe nachzej dobr odvodnn, pro takov musej bt.

Toxiny se nachzej i u lid, kte nepociuj dn fyzick ani psychick problmy,

protoe jejich energetick ochrann systm je funkn, a u vrozen, nebo pro to mnoh
dlaj. Mus ovem pedpokldat, e nastane chvle, kdy se tento ochrann systm zhrout
teba vlivem vku, nemoci nebo stresu a kdy vliv toxin vystoup na povrch. To znamen, e
ani oni nejsou vyjmuti z procesu detoxikace, kter dnes ji meme povaovat za bnou
hygienickou proceduru svho vnitnho prosted.
ed eminence toxin
Na zanajc nemoc se snadno najde lk.
Faliscus Grattius

O tom, e toxick zaten me vyvolvat zdravotn problmy, nemm po mnohalet

praxi dn pochybnosti. Dlouho vak zstvalo nevyjasnno, jakm zpsobem toxiny psob
tak rozmanit a znan komplikace. Dnes je ji zejm, e tento jev nen mimodn ani
nepochopiteln, ale lze ho pirozen vysvtlit fyziologickmi procesy nezbytnmi pro
existenci organismu.

Skrze imunitu a hormony

Toxiny, zpsobujc poruchy imunity ve smyslu jejho oslaben, alergie nebo autoimunitn
aktivity, zasahuj do chodu celho organismu jednak tm, e umouj infekcm pokodit
funkci orgn a tkn, jednak tm, e pokozuj samotn obrann systm tkn. Chybn
projevy obranyschopnosti zpsobuj obvykle chronick znty, kter nakonec vyvolaj
pokozen funkce tkn. Poruchy imunity jsou nejastji centrlnho pvodu, tzn. projevuj se
prostednictvm centrlnch dicch orgn. Mohou vak mt i charakter lokln: toxiny
pokozuj lokln imunitu tkn a umouj existenci chronickch mikrobilnch znt
zpsobench samotnou poruchou imunity.

Toxiny rovn pokozuj orgny dc hormonln systm nebo vlastn vkonn

hormonln orgny. Hormony s celotlovm inkem mohou svou innost naruovat i
vzdlen tkn, jako rozmnoovac stroj, prsn lzu i prostatu. V lidskm organismu vak
maj nezastupitelnou funkci i dal hormony typu tch vznikajcch v nadledvinkch nebo ve
ttn lze. Hormonln porucha se vemi dsledky se obvykle odehrv na ose
hypothalamus - hypofza - nadledvinky - pohlavn lzy - ttn lza.

Transfer pes loiska a krev

Toxiny z loisek lokalizovanch podle pravidel staronsk medicny pokozuj orgny
zahrnut do pti funknch okruh vedoucch mateskmi orgny. Tmto zpsobem lze
vysvtlit stavbu celostn medicny, protoe jedny orgny ovldaj druh, velmi vzdlen a
zdnliv zcela nesourod. Vznik tak velmi sloit s vzjemn se ovlivujcch struktur,
kter vak nepracuje chaoticky, ale podle pesnch pravidel. Pokud je budeme znt a
akceptovat, o co se celostn medicna sna, budeme schopni se pomrn jednoduchm
zpsobem - detoxikac - brnit porue rznch orgn, a tm vzniku zvanch zdravotnch
problm.

Tak poruchy krevnho obhu, a u kvalitativn nebo kvantitativn, maj negativn

dsledky pro rzn sti organismu.

Penos nervy
Nervov systm se skld z nkolika struktur. Podle zkladnho lenn ho meme
rozdlit na centrln, perifern a vegetativn. Toxiny mohou ovlivovat chod vech t typ.
CNS d etn pochody v tle, shromauje o nich informace a ty pak vyhodnocuje. patn
hodnocen, je me dky toxinm nastat, m za nsledek i chybn ponn nervovho
systmu a jeho myln pokyny. Prostednictvm CNS me dochzet k poruchm psychiky se
vemi dsledky pro organismus vetn naruen zen vech dalch dj v tle.
Prostednictvm mchy jako sousti CNS me dochzet k penosu vlivu toxin na konetiny
a cel pohybov apart.

Perifern nervov systm, do nho pat i takzvan hlavov nervy, tedy nervy ovldajc
napklad sluch, zrak, polykn, srden a plicn aktivitu, me kvli toxinm vnm
zpsobem naruovat jejich funkce.

Vznamnm a skrytm elementem je vegetativn nervov systm, nkdy nazvan

autonomn nebo trobn. Je pomrn mlo znmou funkn jednotkou v tle; lid o nm pli
nevd, ani netu, jak funguje. Rovn lkai se jen minimln zabvaj jeho funkc a
poruchami. V praxi jsem tm neslyel, e by zvanj poruchy byly spojovny prv
s tmto systmem. Je to jist i proto, e se jen velmi obtn zkoum.

Vegetativn nervov systm m svoji centrln st, kter vak nen umstna na jednom
mst mozku. zen je rozptleno do ady mozkovch struktur, pedevm do limbickho
systmu, ale tak se na nm podl st mozkov kury zvan neocortex nebo struktury
mezimozku, prodlouen mchy a mchy.

Vegetativn nervov systm vysl nervov vlkna prakticky do celho tla. Nsledkem
toho se dje v CNS mohou penet do kterhokoliv orgnu, ale zrove i jejich zmny se
zptn odrej v CNS. V orgnech tvo vegetativn nervov systm takzvan pleten
(plexy), pedstavujc s nervovch vlken. Ta je napojena na dic orgny CNS, a krom
toho slou i jako "antna" zachycujc vlivy vnjho prosted, napklad vkyvy
atmosfrickho tlaku, erupce energi v kosmu i elektrick zmny v atmosfe pi bouce nebo
pi silnm zneitn ivotnho prosted smogu.

Vegetativn nervov systm je vak schopen zachytit i zmny odehrvajc se v zemsk

kue i v energetickch polch ostatnch lid. m vce je zneitn toxiny, teba tkmi
kovy, co jsou velmi vodiv ltky, tm je citlivj a tm mn harmonicky pracuje.

Vinkem je vegetativn nervstvo

Samotn fakt, e vegetativn nervov systm je napojen na limbick systm CNS,
ukazuje, e bude velmi citliv na lidsk emoce. V limbickm systmu se toti odehrv hlavn
st emocionlnho provn. Jestlie bude nkdo trpt dlouhodobm naptm zpsobenm
stresem i bude podlhat zkosti, depresi nebo jinm emocionlnm patologickm stavm,
dojde k jejich penosu po vegetativnm systmu a nsledn k jeho pokozen. Ve vegetativnm
nervovm systmu se mohou vytvet infekn loiska stejn jako v ktermkoli jinm orgnu.
Kvli jeho propojenosti tak mohou vznikat jevy, kter zpracovv celostn medicna.

Dlouhodobm vzkumem jsem zjistil, e prakticky jakkoli chronick porucha orgnu je

zrove doprovzena i poruchou pslun vegetativn pleten. Jestlie m nkdo dlouhodob
problmy se aludkem, je velmi pravdpodobn, e bude naruena jeho vegetativn plete
plexus gastricus. Jej chronick pokozen znemouje, aby lovk subjektivn ctil svj
aludek v podku tehdy, dojde-li napklad k vylen infekce nebo k zahojen aludenho
vedu. Stejn tak pracuje i slinivka bin, ledviny, jtra a vechny dal orgny. Moji pacienti
asto uvdj rzn obte, bolesti i pocity dysfunkce, kter nejsou vysvtliteln
onemocnnm vlastnch orgnu. Jsou toti zavinny penosem problmu do vegetativnho
nervovho systmu. Ptomnost toxinu jak v dicch orgnech vegetativnho nervstva, tak i
v perifernch nervovch pletench zpsobuje adu pot, je nejsou subjektivn rozpoznateln
od obt vyvolanch vlastnmi orgny. Nikomu nen jasn, jestli primrn vznik porucha
vegetativnho nervovho systmu a postupn se pen i do vlastnho orgnu, nebo naopak.
Vegetativn plete jater pen informace do CNS, jej pokozen bv nedlnou soust
migrn nebo bolest hlavy. Zrove se porucha tto pleten mue penet do kyelnho
kloubu a bt tak soust jeho pokozen koncch artrzou a onemocnnm kyelnho
kloubu.

Kloubn systm je spoluovldn ruznmi vegetativnmi pletenmi. Zpsob jeho

ovlivovn popisuji ve sv knize Kovka ivota v pasi vysvtlujc smysl pozice lidskho
plodu ped narozenm. Vegetativn nervov systm jednotlivch orgnu ovld klouby, kter
jsou v pozici plodu umstny v sousedstv tchto orgnu. Zpst a prsty ruky jsou tak
ovlivovny vegetativn pleten plic, kolena vegetativnm systmem ledvin, kotnky
systmem pnve apod.

Na zklad podobnho kle lze hledat vysvtlen i mnoha dalch funknch i

takzvanch organickch problmu v porue vegetativnho nervovho systmu, kter je
naruen bu toxiny v centrlnch orgnech i toxiny v perifernch uzlcch a pletench, nebo
emocionlnmi patologickmi stavy, je mvaj chronick charakter zkost, strachu, napt,
deprese, rlivosti, agrese, zvisti, vztahovanosti atd. Pi onemocnn ke nalezneme
poruchu vegetativn pleten plic (v uebnicch nskho lkastv se doteme, e plce
ovlivuj ki). Ledviny psob na klouby, jtra a lunk ovlivuj oblasti mozku, kter jsou
zdrojem migrn a bolesti hlavy. V takovm ppad nachzme i poruchu vegetativn pleten
jater. Slezina ovld aludek a slinivku bin.

Existence penosu vliv toxinu pes vegetativn nervov systm je tedy zsadn zleitost
pro objasnn uen celostn medicny i ink detoxikanho procesu. Pi oist proto
nikdy nesmme zapomnat na detoxikaci vegetativnho nervstva a na jeho ovlivovn
emocemi, co zrove vysvtluje i tvrzen, e patologick emoce mohou za vechny
problmy v naem organismu. Prakticky dn zdravotn komplikace se neodehrv bez
souinnosti s vegetativnm nervovm systmem a bez nvaznosti na emocionln sfru
dotynho.

Neopomenuteln psychika
Metabolismus neboli ltkovou vmnu zajiuj pedevm steva, jtra a slinivka bin.
Dsledkem toxickho zaten uvedench orgn, hlavn jater a slinivky bin, jsou poruchy
ltkov vmny, kter maj dopad na cel organismus. Cholesterol a jin krevn tuky,
kyselina moov a mnoho dalch produkt metabolismu sehrv pi mnoha zdravotnch
problmech zsadn roli. Poruchy ltkov vmny jsou zpsobeny pedevm ptomnost
toxin v dotynch orgnech, ale tak nezdravm ivotnm stylem, to znamen petovnm
metabolismu nefyziologickou, nebiologickou stravou a jejm nekontrolovanm mnostvm.
Nadbytek mus bt nakonec stejn pemnn, co metabolick systm vyerpv.
Odstrannm toxin se metabolismus zlepuje, m se eliminuj toxick vlivy na cel
organismus. Tak je opt naplovna idea celostn medicny a vysvtlen efekt detoxikanch
postup.

Psychika se formuje na zklad ddinosti, vliv v thotenstv a pi porodu, zitk

z dtstv i celho dalho ivota, prosted, vzor a vchovy, tud se jedn o znan
komplikovan jev, kter se v mozku pemuje na chovn, nzory, jednn, vztahy a mnoho
dalch zjevnch fenomn. Psychika se ale projevuje i toxickmi vlivy na vnitn prosted
organismu. Negativn psob na vechny uveden nosie toxin, jako je imunita, vegetativn
nervy apod. Sama o sob vak me ovlivovat kvalitu funkce tkn a orgn, a tak se
negativn projevy psychiky vrazn podepisuj na celm organismu.

Setkvm se napklad s lidmi trpcmi etnmi znty dchacch cest, je mohou bt

odstranny tm, e se sn trval psychick napt, v nm tito lid ij. Stejn tak bychom
mohli uvdt pklady z oblasti trven, krevnho obhu a jinch tlesnch funkc. Zmny
v psychice, jich meme doshnout trninkem, se budou pzniv projevovat na zlepen
funkce celho organismu: nebudou se tvoit loiska, ta stvajc se zklidn a pestanou
produkovat toxiny.
Hlen znamen infekn loisko
Nejlepmi lkai na svt jsou dr. Stdm, dr. Klidn a dr. Vesel.
Jonathan Swift

Celostn lka i litel mus dobe znt kolobh energie v lidskm organismu i prodn
zkonitosti a jejich vliv na lovka, mus vnmat smysl a problmy lidsk psychiky, ale mus
se orientovat i v dalch vcech.

Ji v zkladnch knihch o nsk medicn starch nkolik tisc let bylo psno, e
zkladem tisce chorob je hlen. Ten vznik z rznch potravin, a to pedevm z mlka a
mlnch vrobk, ale tak z bl mouky, tuk a metabolit ivoinch blkovin.

Lidsk organismus pijatou potravinu vyuije rznm zpsobem. Nejdleitj pro ns je

vyuit na hradu energetickch ztrt, dle jako materilu ke stavb buky, ale i enzym,
hormon a dalch ltek nachzejcch se v naem tle. Ale lidsk organismus m tak
tendenci ukldat st potravy jako zsoby, a to proto, e jej pijmn bylo v historii vc
velmi nepravidelnou a nebylo jist, zda i v dalch mscch bude mt lovk dostatek jdla.
Dl to nakonec i kad ivoich - ukld si pebytky potravy jako zsoby, obvykle tukov,
ale me si ukldat v jtrech i zsoby cukru. Zbytek potravy se mus z organismu vylouit.

Lpe toto vylouen pochopme, budeme-li kat pebytek potravy, protoe lovku by
k ivotu stailo pouze uhradit energetick a stavebn poteby jeho organismu.

Proces likvidace pebytench potravin je velmi komplikovan. Potravina mus bt

nejprve rozloena na elementrn ltky a ty pak mus bt pemnny na dal ltky, kter
budou pro organismus likvidovateln. Napklad ivoin blkovina mus bt rozloena na
aminokyseliny, pebyten aminokyseliny na puriny a kyselinu moovou a ta teprve me bt
z lidskho organismu vyluovna.

Orgny jako skldka odpadu

Proces metabolizace potravin je velmi sloit a je zcela zkonit, e se v prbhu lidskho
ivota poru, rozbije. Enzymy, kter metabolismus zajiuj, se neprodukuj v takov me a
kvalit, aby zajistily to velik, nadbyten mnostv potravy, kter pojdme. Dochz proto
k hromadn metabolit - a tyto metabolity pedstavuj to, co sta an nazvali hlen.
Metabolity se ukldaj v rznch orgnech lidskho tla a jsou pro n dle nevyuiteln.
Nejde tedy o zsoby, z nich by mohl lidsk organismus v ase nouze erpat. Hlen, nebo
z naeho hlediska metabolity, u nich nebyl etzec metabolismu dokonen, se ukld
v orgnech podle uritho schmatu a systmu.

Souasn modern medicna dokonale poznala konstrukci lidskho organismu od orgn

a po ty nejmen buky. Doke je zaadit a vysvtlit jejich innosti. Z toho mnohdy pramen
posmky vi starovk medicn, kter takov znalosti o stavb lidskho tla nemla.

Napklad staroet lkai se domnvali, e pi hysterii, kterou trp pevn eny, se

uvoluje dloha a putuje vzhru lidskm tlem. Pi tto pouti vzhru vznikaj rzn obte,
kter jsou charakterizovny nzvem hysterie, tedy eckm slovem odvozenm od slova
dloha. Proto se k pohlavnm orgnm en pikldala rzn vykuovadla s vonnmi
bylinkami a jinmi ltkami, aby dlohu pilkaly zpt na sv msto a symptomy hysterie
zmizely. Z anatomickho hlediska jde o naprost nesmysl, protoe dloha neme putovat
tlem, a tud cel vklad je z dnenho hlediska smn.

Uvdomme si vak, e prv manipulace a pozornost, kter se ke genitlu vzala pi tchto

lebnch zkrocch, byla vlastn tm, co enm chyblo, a proto se z hysterie uzdravovaly.
Lba byla tedy sprvn, jen vklad byl chybn, protoe tehdej anatomick znalosti byly
velmi mal. Takov historka je pro ns poun, protoe se me tkat i mnoha jinch
problm. Jak jsem ji uvedl, tehdej anatomick znalosti byly mal, ale funkce lidskho
organismu byla velmi dobe pochopiteln.

Lidsk organismus je sestaven tak, jak ho popisuje modern vda, ale funguje tak, jak
vdli a znali starovc lkai.

Stres jako krysa

Vrame se vak k hlenu. Hlen se hromad v rznch orgnech, a to pedevm v tch, kter
podlhaj stresu. A stres se nejastji vytv na zklad potlaench, blokovanch
emocionlnch konflikt nebo na zklad citovho nenasycen, citov deprivace, kterou jsme
v tlm dtstv v rodin utrpli. Rzn situace, s nimi se setkvme a kter meme
charakterizovat slovy nejistota, agresivita, zkost a podobn, odhaluj nae skryt citov rny
a zpsobuj stres. Mohli bychom ci, e nen-li tato rna v tle pipravena, meme se setkat i
s velmi napjatou situac a eme ji bezbolestn, dokeme se s n vyrovnat. Je-li rna jen
skryta, nikoli vyhojena, jakkoli emon situace, kter ji drd, nm zpsobuje nebezpen
stres.

Kombinace stresu se vznikem hlenu neboli metabolit m za nsledek vznik hlenovch

loisek. Ta vznikaj podle schmatu funkce lidskho organismu, s nm pracovali ji starovc
nt lkai. Jako prvn se hlenov loiska vytvej v takzvanch zkladnch orgnech.
Lidsk organismus si meme rozdlit do pti okruh:

okruh srdce
okruh sleziny
okruh plic
okruh ledvin
okruh jater.

V orgnech, kter jsou zkladnmi v kadm okruhu, se jako prvn vytv hlenov
loisko. Samotn loisko ji me blokovat prostupnost energie chi a vlivem jejho
chybnho kolobhu pak me lovk velmi trpt.

Loiska jako asovan bomba

Hlavn problm vak nastv tehdy, jestlie se do hlenu dostv infekce. Tch v naem
organismu koluje mnoho - streptokokov, stafylokokov, boreliov, salmonelov,
helicobakterov, tuberkulzn a mnoh dal. Jakmile imunitn systm nesta infekci
dokonale zniit, mikroorganismy se dostvaj do hlenovch ztek a vytvej velmi
problematick loisko, kter nakonec ovlivuje cel organismus. Tak ovlivovn organismu
z tchto loisek je dno schmatem, na nm stavli sv medicnsk postupy starovc lkai.

Cel tiscilet medicna se proto ubrala jednou dleitou cestou, a tou je rozbjen,
rozpoutn a nakonec vyluovn tchto loisek. Abychom to lpe pochopili, uveme si jako
pklad lzeskou lbu, jej procedury nabyly velk slvy. Jednalo se vlastn o rozpoutn
loisek pomoc minerlnch vod a tato kra musela trvat nkolik msc, ne bylo skuten
dosaeno potebnho inku. Souasn, asov limitovan procedury jsou pouze sten
spn a nemaj potebn efekt.

lovk by v zjmu uchovn svho zdrav ml bt natolik psychicky komponovn, aby

stresy nepronikaly do jeho orgn, a ml by bt v jdle natolik stdm, aby nevytvel z jdla
hlen, a nemohl tedy ani vytvet infikovan loiska, kter stoj pravdpodobn za vtinou
chorob.

Velkm problmem tohoto upozornn je mra. Nememe toti nikomu ci, e tolik
potravy je hodn a tolik mlo, e u te peshl svoji mru. lovk se mus dit vlastn
intuic.
Infekn loiska
Osudem duch byl lovku dn, jen dovede bolest snet.
Homr

V cel historii lidstva, kam kulturn pam sah, se lovk vdy snail zbavit pin
utrpen, a tedy i nemoci. Piny patnho osudu bvaly stejn jako piny chorob - zl
duchov i rzn mtick bytosti, kter se snaily lidem ublit. Asociace s toxiny je zejm.
Pozdji se piny nemoc rozily na patnou stravu, duevn utrpen a nezzen sexuln
ivot s povtrnmi enami, vtr, vlhko, horko a zimu, zkrtka na rzn nepzn, kter lovka
jeho ivotem provzely. Vznamnou pinou nejrznjch ran osudu bylo samozejm i
poruen mluvy s bostvy, kter nabdala lidi ke stdmmu a ctnostnmu ivotu. Historie zl
moci zpsobujc nemoc pela pes zkaenou krev, patn tlesn vy a hnijc stevn
obsah i neschopnost ledvin vyluovat kodliv ltky z tla a do dnench dob.

Dnes jsme schopni mnoh toxiny stanovit velmi pesn, znme mnoho element kodcch
lidskmu zdrav i osudu. Nen pochyb o tom, e kolem ns existuje i neznm terra
incognita, msto, kter bychom mohli oznait latinskou vtou Hic sunt leones. Ale to, co
vme, nm pln postauje k tomu, abychom dokzali toxiny pesn oznait a nauili se je
z organismu vylouit.

Toxiny si meme rozdlit do pti zkladnch skupin. Skupiny nejsou seazeny podle
dleitosti, protoe u jednoho lovka me bt rozhodujc skupina pod slem jedna a u
druhho je nejdleitj ptka. Nedvejme proto poad dn zvltn vznam.

Za prv jsou to mikroorganismy a toxiny, kter produkuj. Na zemkouli dnes ij ti

skupiny neustle se stetvajcch organism - lovk, hmyz a mikroorganismy. tvrt
skupina, divok zv ili predtoi lovc lidsk bytosti, byla prakticky zlikvidovna. Pestoe
se lovk ct bt pnem tvorstva, za skuten vldce tohoto svta meme povaovat
mikroorganismy, mimodn pizpsobiv vi zmnm svho ivotnho prosted. Nkolik
set druh mikroorganism ije v lidskm organismu, kter jim zrove slou jako prosted
rozmnoovn. To je ostatn jejich jedin cl. A protoe maj jedin kol, jedin cl, mohly jej
v prbhu destek milion let dovst k naprost dokonalosti.

Dnes pi znalosti svta mikroorganism a jejich inku na lidsk organismus chpeme

obvykle takov napaden lidskho organismu jako onemocnn s uritmi pznaky, kter e
n imunitn systm a dnes zcela pravideln i rzn liva - antivirov, antibakteriln,
protiplsov, protiparazitln. Velk vliv maj na lidsk zdrav i zvltn mikrobiln
onemocnn, a to chronick infekce. Aby toti mohly mikroorganismy v naem tle pevat,
mus bt chrnny ped imunitnm systmem. Ke sv ochran pouvaj celou adu
prostedk, napklad vnikaj do samotnch imunitnch bunk - jako teba HIV virus nebo EB
virus -, ale tak se maskuj napklad pilepenm na kvasinku, kter si imunitn systm
nevm, i zmnou svho mimikry.

Velkou a dleitou skupinu chronickch mikrobilnch infekc pedstavuj takzvan

mikrobiln loiska, kdy mikroorganismy vytvej hnzda od velikosti viditeln pouhm
okem a po mikroskopick rozmry uvnit rznch tkn. Loiska tak mohou vznikat
v jtrech, ledvinch, plicch, slezin i srdci, ale zrovna tak v nervovm systmu, ve svalech,
kloubech, zkrtka v jakkoliv sti naeho organismu.
 Loisko si nemusme vdy pedstavovat jako nakupen mikroorganism, kter maj
veker vlastnosti, tak jak je znme. Naopak. Sla mikroorganism toti spov
v jednoduchm genetickm kdu v blkovin, kter me bt vyuita k reprodukci, me
mnit sv vlastnosti, me psobit jako mikrobiln loisko.

Dleit je, aby toto loisko bylo chrnno nejen ped imunitnm systmem, ped jeho
bukami i ped ltkami, kter imunitn systm produkuje, ale tak ped lky a rznmi
prostedky, je by mohly existenci loiska pokodit. Proto se loisko obklopuje vrstvou
materilu, kter pak obsah loiska ped zmnnm obrannm systmem clon. Tento obal
nemus bt tvoen jen hlenem, jak se obal loiska ve staronsk medicn obrazn nazval,
ale me bt tvoen i vrstvou kov i radioaktivnch ltek. My u dnes tak vme, e prv
takov vrstvy dok naruit tok informac, kter by loisko prozradily.

Infekn loisko produkuje mikrobiln toxiny, kter pokozuj nejen tkn, ve kterch se
loisko nachz, ale prostednictvm nervovho systmu, krevnho obhu a lymfatickho
systmu mohou pronikat do celho organismu a ovlivovat tkn velmi vzdlen. Mm pocit,
e prv tento systm je popsn ve staronsk mond, nebo nkter orgny jsou spojeny
prv inkem toxin z mikrobilnch loisek, eventuln cestou, po kter se loiska .
Mikroorganismy postupn vytvej loiska v dalch tknch a v dalch orgnech, a tak jsou
krok za krokem zmnny funkce celho organismu. Ten je nakonec ovldn spoleenstvm
mikroorganism.

Loiska mohou bt tvoena rznmi bacily, koky, plsnmi, viry, chlamydiemi, parazity i
rickettsiemi. Myslm, e v dobch, kdy hygiena byla na velmi nzk rovni a kontakt s
mikroorganismy naprosto nekontrolovan, lid strli a umrali prv kvli obrovskmu potu
tchto loisek. Ostatn proto mon vznikl kult plen i zazdvn mrtvch, nebo lid
vdli, e v mrtvch lidech se ukrv mnoho nebezpe.

Jak ji bylo eeno, tvorba a umstn loisek nejsou nahodil. Pokud pochopme funkci a
existenci loisek, uvdomme si, e mikroorganismy tvo jakousi velmi rozshlou a vysokou
inteligenci, kter postupuje podle velice sofistikovanch systm. Vytvenm loisek
v nervov tkni ovlivuj mikroorganismy napklad imunitn systm, co je pro jejich dal
existenci v naem tle velmi pzniv. Pokozuj rozum, pokozuj nladu lovka, zpsobuj
postupnou degradaci osobnosti.

To ve m velmi pozitivn vliv na monosti dalch mikroorganism, kter se chtj

v naem tle usdlit. Pokozenm hormonlnho systmu, enzymatickho systmu,
metabolismu, lymfatickho systmu a krevnho obhu mohou rozit svou psobnost
z jednoho msta do celho naeho tla. Proto se s infeknmi loisky pravideln setkvme
nejen v centrlnm nervovm systmu, ale tak v zkladnch orgnech, jako jsou plce, jtra,
ledviny, srdce, slezina, odkud se loiska i jejich toxiny mohou it dl do tkn a orgn
pbuznch. Pravideln se s loisky setkvme v lymfatickm systmu, protoe samotn
lymfatick systm je dleit orgn imunity, a tak je jeho ovldnut pochopiteln velmi
dleit. Krom toho lymfa proud prakticky kolem kad tlesn buky, a tm je vliv toxin
velmi snadno en do celho tla.

Infekn loiska s nejvtm dosahem vznikaj ji v dob nitrodlonho vvoje, kdy

patologick mikroorganismy z tla matky, a to pedevm z jejch reproduknch orgn,
zakoeuj v organismu plodu. Dt se pak ji rod s loisky v centrlnm nervovm systmu a
postupn se objevuj loiska v dalch orgnech.
 Protoe kontakt se zevnm prostedm maj v prvn ad plce, vytvej se prvn infekn
loiska v plicch a odtud se do dchacch cest, dchac trubice a vedlejch dutin nosnch.
Rovn tlust stevo, kter podle staronsk medicny tvo s plcemi prov orgn, je branou
pro dal druhy infekc. Pes stevn stnu se usazuj nejen v samotnm stev, ale pronikaj i
do dalch orgn, kde se ovem mnohdy nachzej ji z dob nitrodlonho vvoje; tak se u
novorozenc setkvme s vlivy loisek na jtra, slezinu, srdce i ledviny.

V kadm ppad jsou ale prvn pznaky spjaty s poruchami imunity, kter je
organizovna z centrlnho nervovho systmu. Postupn jsou loisky obsazovny dal
orgny a ze zkuenosti mohu ci, e po plicch pichzej na adu ledviny, pak slezina se
aludkem a slinivkou bin, poslze jtra a nakonec srdce. Toto poad m svj smysl a sv
dvody a souvis i s vskytem rznch nemoc v rznm vku.

Pro mikroorganismy je dleit obsadit ledviny a dostat se tak k reproduknm orgnm,

protoe jenom tak mohou bt peneseny na plod. V obdob rznch infeknch epidemi i
v obdob oslaben imunity, jako jsou obdob stresu, depres nebo rekonvalescence z akutnch
chorob, poporodn obdob a obdob pechod, jako je puberta nebo klimakterium, nastv
ideln situace pro vstup mikroorganism do naeho tla. st jich je sice zahubena nam
imunitnm systmem, ale dal st vytv loiska.

K tvorb loisek pispv i nae potrava pln hlenu: mlko, mln vrobky, cukr nebo
vymlan mouka, to ve pedstavuje velmi vhodn materil, kter mikroorganismy pi tvorb
loisek s oblibou vyuvaj. Kovy, jako je rtu, stbro, zlato, olovo, cn, nikl a hlink, jsou
vtanmi obaly pro loiska, stejn jako polonium, cesium, plutonium stroncium a dal
radioaktivn prvky.

Metoda EAV, reprezentovan pstrojem SALVIA, je schopna tato loiska nejen odhalit,
ale zrove detekovat jejich umstn i obsah. Je to velmi dleit soust detoxikace
organismu. Detoxikan preparty nazvan DRENY maj schopnost loiska rozbjet a
odhalovat pro n imunitn systm i pro dal monosti likvidace. DRENY vak nejsou jedin
preparty, kter proti loiskm pracuj. Tak odstraovn toxickch kov ANTIMETALEM
i radioaktivnch stic IONYXEM vede k rozbjen loisek, jejich odhalovn a lokalizaci.

Dal dleit bod naeho boje s loisky je prce s enzymatickm systmem a

metabolismem jednotlivch potravin. Mnoz lid, kte se stravuj cel ivot velmi dietn,
nekomplikovan a pedevm potravinami netvocmi hlen, mvaj tchto loisek velmi mlo
a jejich organismus je schopen dobe fungovat a do vysokho vku.

Rozbjen infeknch loisek detoxikac je postup pomrn sloit, vyadujc uritou

strategii. Je teba ci, e loiska obvykle mus bt rozbjena pes takzvan kle, tedy pes
orgny asto vzdlen a zdnliv zcela nesouvisejc s tmi, v nich se loiska nachzej.
Teprve prostednictvm tchto klovch tkn a orgn lze infekn loiska rozbjet. Ke
klovm orgnm napklad pat kosti, fascie, vazivov obaly, asy a blny.

Loiska bvaj uloena v jakchsi vrstvch. Budeme-li vnmat lidsk organismus jako
systm soustednch kruh, pak pi jednotlivch detoxikanch krch a pi jednotlivch
postupech pracujeme obvykle vdy s vrstvou, kter je pro pstroj SALVIA viditeln a
detekovateln. To vak neznamen, e pod touto vrstvou nejsou dal a dal vrstvy, kter se
nm postupn otvraj a kter ns vedou a do nitra celho problmu, celho systmu. Tento
princip se nazv princip cibule - stejn jako u cibule ani zde toti nememe nikdy ci,
kolik vrstev mme ped sebou a co se v kterch vrstvch nachz.
 Detoxikace infeknch loisek je jednm z pil detoxikace organismu, a pedevm u dt
vede ke zlepen organizace a funkce celho organismu, a tm i k navozen zdrav.
U dosplch pak obvykle tvo jen jednu st z cel ady toxin. Budeme-li z tohoto kole
ukrajovat jednu toxickou skupinu po druh, bude se nae toxick zt sniovat a n
organismus bude postupn schopen autoregulace - tedy pochod, kter jsou pro zachovn
zdrav tak dleit.
Infekn loiska - asovan bomba
Z nemoci se raduje lka, ze smrti knz.
latinsk pslov

Myslm, e pli nezjednodum lidsk organismus, kdy eknu, e za jeho existenc

v tomto svt stoj pedevm imunitn systm. Samozejm, aby mohl organismus fungovat,
mus bt ovldn temi propojenmi dicmi systmy: centrlnm nervovm, hormonlnm -
endokrinnm a imunitnm.

Za nejdleitj povauji funkci imunitnho systmu, protoe bez obrany, kterou nm

tento systm poskytuje proti vem mikroorganismm a jinm cizorodm ltkm, bychom na
tomto svt nemohli dlouho existovat. Natst takov situace, pi nich by imunitn systm
zcela selhal, se vyskytuj jen zcela vjimen. Abychom pochopili monosti, kter budeme
mt, a se naume dokonale odstraovat jedy z lidskho tla, je teba alespo trochu
porozumt funkci imunitnho systmu.

Neviditeln nebezpe
Imunitn systm se skld z vkonov sti, je se dl na bunnou a ltkovou imunitu.
Do produkce bunk a ltek, kter imunita ke sv funkci potebuje, se zaleuje kostn de,
slezina, brzlk, stevn sliznice a nkter dal, mn vznamn tkn. Cel imunitn systm
vak mus bt zen. Je sice skutenost, e pracuje bez naeho pispn, zcela automaticky
vyhledv v naem organismu vechny stice, kter je teba odstranit, buky imunitnho
systmu pohlcuj tyto stice a lymfatickm systmem je odnej dl do krevnho obhu,
odkud dochz k jejich vyluovn pedevm ledvinami, ale pesto i takto dokonal systm se
neobejde bez zen. To probh z centrln nervov soustavy.

Souboj s mikroorganismy jakoto nejastjmi zstupci cizorodch tlsek v naem tle je

velice sloit, a kdo si pedstavuje, e n imunitn systm vyenich vechny, ten se velice
ml. Napklad musme potat s tm, e v naem tle ij stovky milion mikroorganism
(nkde jsem etl, e kdybychom je vysypali z dosplho lovka, utvoily by hromdku
tkou snad jeden kilogram), z nich nkter jsou s nmi symbiotick a slou nm, ale
nkter jsou i velice nebezpen. Asi nikdo, kdo nestuduje mikrobiologii, nepedpokld, e
v ns ij nebezpen mikroby; ovem pod psnm dohledem naeho imunitnho systmu.

Mon, e tyto mikroorganismy potebuje nae imunita ke kolen novk, aby byla
stle pipravena rozpoznvat rzn nebezpe, kter mikroorganismy pinej. Pomrn
bn se me stt, e n imunitn systm ztrat kontrolu nad tmto svtem mikroorganism,
a dojde tak k jejich pemnoen, k aktivaci a z nic neznamenajcch mikrob jsou pojednou
smrteln nebezpen tvorov.

N vnitn neptel
Asi ped temi lety jsem etl vdeckou prci, v n byly zkoumny dv skupiny my. Ob
byly vystaveny radioaktivnmu zen, a tud jim byl pokozen imunitn systm. Prvn
skupina byla zavena do sterilnho prosted, kam nemohla proniknout dn infekce, a tak se
dalo pedpokldat, e tyto myi s pokozenou imunitou budou pevat, protoe se nesetkaj
s dnou infekc. Druh skupina byla ponechna v bnm ivotnm prosted, proto se
pedpokldalo, e se setk s rznmi mikroorganismy, kter jejich ponien imunitn systm
nebude schopen zvldnout. Pekvapen vdci vak zjistili, e skupina my ze sterilnho
prosted zahynula stejn rychle jako myi z bnho prosted. Dvodem byly jejich vnitn
infekce.

Z toho vyplv, e n dokonale fungujc imunitn systm je dobr nejen k ochran ped
pronikajcmi vnjmi infekcemi, ale i ped vlastnmi mikroorganismy nachzejcmi se v ns
ji od narozen. Velmi asto se vak stv, e dojde k rozen tchto mikrob mimo uren
teritoria a k napaden dalch orgn, i kdy toto napaden se rozhodn nepodob akutn
infekci tak, jak ji znme. Mikroorganismy jsou vbec svtem, kter jako celek vynik
dokonalmi pizpsobovacmi mechanismy, a d se ci, e se chov velmi rozumn a
smyslupln. Samozejm e z jejich hlediska. Mikroorganismy napklad disponuj umnm
uschovat se do nkterch bunk a uniknout tak pozornosti imunity. Jindy si na zda povs
jin mikroorganismus, na kter je imunitn systm zvykl, a tak se maskuj. Mikroby dokonce
dok zmnit mimikry na svm povrchu, take imituj nco jinho, ne ve skutenosti jsou.

Piny chronickch nemoc

Existuje vak jeden velmi zvan zpsob, jak mikroorganismy unikaj imunit, a j ho
povauji za naprosto rozhodujc pro vznik chronickch zdravotnch problm. Chronick
infekce jsou likvidovny imunitnm systmem, proto se sna uniknout. K tomu vyuvaj
hlen. Jeho prostednictvm se tvo v rznch tknch a orgnech takzvan skryt infekn
loiska. Infekn loisko vypad zjednoduen tak, e uprosted jsou rzn mikroorganismy, a
to jak plsn, viry, bakterie, tak i paraziti, okolo je hlen a cel tento tvar je umstn bu na
sliznici, nebo pod n, ve svalu, v parenchymu, zkrtka v rznch tknch.

Infekn loisko slou jako asovan bomba v naem organismu. Neek jen na
pleitost, a se budou mikroorganismy moci uvolnit a zahjit sv rozmnoovn, ale pracuje
i v klidovm stavu.

Protoe hlavnm clem vech mikroorganism je rozmnoovn a v loisku je to

limitovan, pechz na jin ivotn reim a zan produkovat toxin. Ten pronik skrz stnu
loiska a dostv se do krevnho a lymfatickho obhu. Pokozuje pedevm tkn patc do
okruhu jednotlivch orgn tak, jak jsou uvedeny v nskm pentagramu, kter je a byl
zkladem tradin nsk medicny.

Mikrobiln toxin vak pokozuje i CNS, a to jeho rzn sti, kter rovn pevn nle
k jednotlivch orgnovch okruhm. Me tak postihnout sti mozku, kter maj na starosti
emocionalitu, a tak se setkvme napklad s pokozenm t mozkov sti, v n vznik
deprese pi niku toxinu z plic nebo agresivita pi niku toxinu z jater. Pokozuje rovn
tkn, kter d imunitn systm. Kad zkladn orgn m na starosti uritou funkci imunity,
a tak si meme pamatovat, e plce maj vztah k t sti CNS, kter d protibakteriln
imunitu, slezina prostednictvm CNS d protivirovou imunitu, ledviny protiplsovou, jtra
protindorovou a srdce protiparazitln imunitu.

Zan to v ln matky
K nejvtm a nejzsadnjm poruchm imunity dochz v nitrodlonm vvoji. Nyn si
ji snad umte pedstavit, co to znamen infekn loisko a toxin, kter je jm produkovn.
Jestlie m ena ve vnitnm gynekologickm stroj takov loisko, plod se vyvj pod
vlivem toxinu. Toxin pevn ovlivuje vvoj struktur spjatch s imunitnm systmem, a to
pedevm v tch centrlnch.
 Pokud se tato pokozen spoj s genetickmi problmy, vznikaj vrozen imunitn poruchy,
kter jsou v souasn dob velmi ast. Kdyby byl napklad vznik alergie zvisl pouze na
genetice, poet alergik by zstval stle stejn. Jejich poet vak pronikav stoup a podle
detoxikan medicny jsou dvodem stle astji se vyskytujc infekn loiska
v gynekologickm stroj en, kter se chystaj othotnt a porodit. Tto problematice se
budeme jet vnovat i z jinho hlediska ne imunitnho.

Stejnm zpsobem dochz k poruchm imunity ve smyslu jejho oslaben, ale tak
k autoimunitnm poruchm a dalm imunitnm potm. Dt, kter se s tmto defektem
narod, m dv monosti. Ob uruje genetika. V lepm ppad se problmu zbavuje a jeho
imunita kvalitn pracuje. V horm ppad petrvvaj imunitn poruchy, na n se v rzn
zdravotn pote spojen s alergi, oslabenm obranyschopnosti nebo s takzvanmi
autoimunitnmi reakcemi, kdy imunitn systm napad vlastn tk.

Imunita se upravuje s postupujcm vkem, pokud do tohoto procesu nezashnou loiska

ve zmnnch zkladnch orgnech. Jestlie se vytvo loisko v plicch, ovlivuje eln lalok
ve velkm mozku, a tm pdem je chybn zena protibakteriln imunita. Samozejm e
dal poruchy mohou nastat v provdcch imunitnch orgnech, a tak loiska nebo toxiny v
kostn deni nebo stevn dysbiza s pokozenm Peyerskch plak budou znamenat hor
vkonnost imunity.

Sliznice je vstupn branou

Imunitn systm ns nejen chrn ped cizmi vetelci, ale tak kontroluje nae vnitn
prosted. Lid mnohdy hovo o poruchch imunity, ani by v pravm slova smyslu tmito
problmy trpli. Dleitm obrannm systmem lovka jsou sliznice jeho dchacho a
zavacho stroj. Pokud nejsou kvalitn, mikroorganismy snadno pronikaj do tla. Kdy
hovom o kvalit, mm na mysli mikrobiln film, kter sliznice potahuje a chrn, a tak
sliz, kter se na nich neme udret, jestlie jsou v zntlivm stavu. Ve vlastn sliznici tak
hldkuje prvn vrstva imunitnch bunk a ltek, kter zabrauj mikroorganismm v prniku.

Sliznice jsou tak pokozovny ptomnmi loisky, jak zcela bn vidme pedevm
v dchacm traktu. Velmi mnoho pacient m neustle se opakujc rmy a kale. V jejich
dchacm traktu se nachz mnoho loisek, a to ve vech etch - jak ve vedlejch
dutinch nosnch, tak i v nosnch a krnch mandlch, na sliznici nosn, hltanov a hrtanov
dutiny, prdunice i prduek. Zkladn lbou a zkladn detoxikac nen jen zvyovn
innosti imunitnho systmu, ale tak uzdraven sliznic, kter trp ptomnost hlenu, zejmna
mlnho, chronickmi infekcemi i ivotnm prostedm, cigaretovm kouem a
automobilovmi a prmyslovmi zplodinami.
Mikroorganismy a jejich toxiny
Zdrav tlo je hostitel, nemocn alnk.
Francis Bacon

Homo sapiens ije na Zemi ji mnoho tisc let. V dob, kdy sm sebe zaal nazvat
lovkem rozumnm, neml tuen, e spolu s nm ije na zemkouli i obrovsk svt
organism, kter nejsou viditeln lidskm okem. Neml ani zdn o tom, e prv tyto
mikroorganismy jsou pinou mnoha pochod kolem nj - teba i rodnosti pdy nebo kaen
potravin -, ale hlavn nevdl, e jsou pinou rznch nemoc, od individulnch problm
a po masov epidemie i pandemie.

Ped temi sty lety byly mikroorganismy objeveny laikem, jeho konkem bylo brouen
oek, ale skutenho zjmu se dokaly a za ivota Louise Pasteura, a to pedevm dky
jeho objevm a zrove jeho schopnosti pesvdit vechny kolem. To se stalo ped relativn
nedlouhou dobou, a tak s mikroorganismy v naem ivot potme teprve asi sto padest let.

Bhem tto doby byly mikroorganismy rozdleny na bakterie, tedy bunn

mikroorganismy, a na viry, kter za buky povaovny nejsou. Jsou tvoeny pouze nukleovou
kyselinou. Ta nese genetickou informaci a je schopna reprodukce, mutace i evoluce. Hranin
formy, kter nelze dost dobe zaadit, pedstavuj viroidy, hol molekuly ribonukleov
kyseliny, a tak priony, u kterch se vede stl diskuse, zda jde o mikroorganismy i nikoliv.
Nemaj nukleov kyseliny, a tud je zhadou, jak se rozmnouj, jak se reprodukuj. Dal
skupiny mikroorganism jsou chlamydie, rickettsie, paraziti a konen plsn, kter se dl na
kvasinky a plsn vlknit.

Jestlie nae zemkoule vznikla ped temi a pl miliardami let a krtce po jejm vzniku
meme ji pedpokldat existenci mikroorganism -, pak lid jsou vlastn plnm zrodkem
na asov ose vvoje tohoto svta. Proto m lidstvo s mikroorganismy trval pote; zvlt
s tmi, kter se ivotu na lovku pizpsobily.

Mikroorganismy maj mnoh potenciln vlastnosti, dleit pro detoxikaci. Pat k nim
teba rezistence na antibiotika a chemoterapeutika jako dsledek produkce enzym, kter tyto
lky dok rozkldat. Vznamn je ale i rezistence na tk kovy - mikroorganismy se
dovedou pizpsobit rtuti, kadmiu, stbru, antimonu, arzenu, olovu, chrmu, kobaltu a niklu,
co jsou kovy pro lovka velmi toxick.

Mikroorganismy mohou produkovat antibiotika jako sv bojov ltky a mohou

produkovat tak toxiny, kter slou obvykle jako invazivn faktor do okol. Mikroorganismy
dok t i bez sv bunn stny, kterou si pi vhodnch podmnkch znovu vytvej. Prv
to je dleit poznatek, nabzejc vysvtlen existence skrytch infeknch loisek.
Mikroorganismy ale maj jet celou adu dalch zvltnch vlastnost, kter jim umouj
pet v podmnkch zemkoule i v podmnkch lidskho organismu.

Ji nkolikrt jsem se zmioval o infeknch loiscch, avak v naem tle existuj

mikroorganismy jak ve formch akutn infekce, tedy akutn tvorby toxin, tak ve formch
chronickch. Pro ty je pznan, e mikroorganismy dok dky svm vlastnostem pevat
v lidskch orgnech po cel ivot. Takov formy znme teba u chronick borelizy, tedy
ptomnosti Borrelie burgdorferi, nebo u hepatickch vir, EB vir, cytomegalovir, ale tak
u streptokok, salmonely a mnohch jinch mikroorganism.
 Obecn vldne pedstava, e mikroorganismy lze zabt, a to antibiotiky i
chemoterapeutiky, a e je vlastn poteba udrovat n organismus prost vech
mikroorganism. To je ovem naprosto chybn domnnka. Jednak opomj, e v naem
organismu ije nkolik stovek druh mikroorganism, jednak jejich npor mohou antibiotika
i chemoterapeutika zvldnout jen pi akutn infekci.

U chronickch infekc je tento stav zcela odlin. Jmenujme napklad spirochety, v

jejich rod Treponema je zaazeno Treponema pallidum, pvodce syfilidy, tedy
mikroorganismus v chronick form vi lb odoln. Pokud nen lba zahjena v
primrnm i sekundrnm stadiu, tak ve stadiu tercirnm je ji chronick infekce treponemou
velmi problematick. A do stejn skupiny spirochet pat i rod Borrelia, o nm se v souasn
dob velmi mluv, nebo zpsobuje jednu z nejastjch chronickch infekc. Teprve
nedvno byl toti Burgdorferem objeven druh vyvolvajc mnohoorgnov postien. Pro
pedstavu se uvd, e Borrelia me zapinit nkolik set rznch pznak. Grampozitivn
koky, stafylokoky a streptokoky jsou rovn astou pinou chronickch infekc, a tedy
vytvej i etn loiska.

Znm jsou tak anaerobn mikroorganismy, napklad klostridie (pina tetanu i

botulismu) nebo gramnegativn koky, zastoupen napklad rodem Neisseria, do nho pat i
Neisseria meningitidis, obvan meningokok. Gramnegativn tyky zastoupen rody
Legionella, Pseudomonas i Brucella jsou mikroorganismy, kter vyvolvaj adu rznch
onemocnn, stejn jako rod Bordetella, pvodce ernho kale. Gramnegativn bacily jsou
bohat zastoupen eled Enterobaceteriaceae, co jsou mikroorganismy, kter ij jak
v zavacm, tak v moovm traktu. Pat mezi n znm Escherichia coli, Clepsiela, ale tak
rod Salmonella, zpsobujc zvan prjmovit onemocnn, nebo rod Shigella, pina
dysenteri. Do tto skupiny se ad i kdysi hodn obvan Vibrio cholerae.

Gramnegativn anaerobn bacily, zastoupen rody Campylobacter i Helicobacter,

zahrnuj dle Mycobacteria, pvodce tuberkulzy a lepry, a tak Mollicutes, kter se dl na
rody Mycoplasma a Ureaplasma a napadaj moov a pohlavn cesty i dchac systm.
Chlamydie se ad mezi nitrobunn parazity, a proto pat k nesmrn houevnatm
obyvatelm naeho organismu. Usdluj se jak v och a dchacch cestch, tak v pohlavnch
orgnech. Rickettsie, rovn nitrobunn paraziti, vytvej formy, kter mohou napadat
zavac orgn stejn jako ki; nejznmj chorobou z jejich produkce, s n se lidstvo
setkvalo, je obvan skvrnit tyfus.

Plsn, a to pedevm rod Candida, jsou nejastjmi pvodci povrchovch i

systmovch mykz na celm svt. Nsledkem naruenho ivotnho prosted a uvn
antibiotik jejich vskyt nesmrn rychle narst. Celkov je znmo nkolik destek tisc druh
plsn, piem u lovka se jejich poet pohybuje okolo sla 400 a stle stoup. Existuj
samozejm tak mikroorganismy, kter se do funkce naeho organismu dokzaly zapojit a na
ki, v dchacm, zavacm, urogenitlnm traktu apod. ij v naprost symbize.

Mezi zkladn obyvatele naeho organismu pat asto obvan mikroby, jako jsou
kandidy i Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitis nebo
Haemophilus. V zavacm traktu ije velmi poetn anaerobn flra etnch anaerobnch
mikroorganism, ale i bifidobakteri, klostridi, rod Pseudomonas, Proteus a dal. Nejvt
mnostv mikroorganism pak ije v tlustm stev - piblin 106 a 108. Mnoh nalezneme
rovn v moov trubici - Saphylococcus epidermis, Enterococcus fecalis, Candida aj.
 Potencilnmi nepteli lidskho organismu jsou viry, kter dlme na DNA a RNA viry.
K virm pat pvodci herpesu, EB viry, cytomegaloviry i v posledn dob hodn citovan
papilomaviry. Nejrozshlej je skupina RNA vir, kam adme nejen viry chipky i
parachipky, ale tak spalniek, dtsk obrny, koxaki, viry zpsobujc znty jater, hepatitis
viry a mnoh a mnoh dal. V tto souvislosti lze jet vyzvednout viry povstn klov
encefalitidy, kterou penej klata.

Posledn skupinu mikroorganism tvo paraziti, co je znan nesourod kapitola.

adme sem obrovsk organismy typu tasemnice i jednobunn prvoky. K parazitm pat
rovn klata, hlsti, ale i obvan mikroorganismus penen zvaty - Toxoplasma. Mezi
parazity pat i pvodce malrie, tedy Plasmodium, i rzn ervi, jako jsou teba motolice i
krkavky nebo roupi.

Chronick infekce tvo zvanou kapitolu detoxikace. Zlat pravidlo detoxikace v tchto
ppadech zn: pracujte pedevm s imunitnm systmem! Je to hlavn zbra v detoxikanm
boji proti chronickm infekcm. Prv jeho selhvn, a u vlivem vlastn dysfunkce nebo
kvli mikroorganismm, bv pedmtem detoxikace. Jde o odstrann problmu s zenm
imunitnho systmu v centrln nervov soustav i odstrann rznch toxickch pekek
pi tvorb ltek imunitnho systmu, bunk nervovho systmu nebo pi problmech
s vykolenm imunitnho systmu. V tom vem hraj prv toxiny zvanou lohu.

Preparty antimikrobiln detoxikace, tedy preparty NO-BACTER, ANTIVIR, YEAST,

PARA-PARA, CHLAMYDI, SPIROBOR a dal, nemaj dn pm inek proti
mikroorganismm chronicky ijcm v lidskm organismu. Informuj vhradn imunitn
systm o ptomnosti tchto mikroorganism, demaskuj je a vystavuj psoben imunitnho
systmu, co je ve svm dsledku nejfyziologitj a nejpirozenj zpsob boje s infekc.
Nutno zdraznit, e tento postup se hod vlun pro chronick infekce, nikoliv pro infekce
akutn. K akutnm infekcm se detoxikace nevyjaduje a detoxikan preparty jsou u nich
povaovny za nevhodn.

V souboji s infekcemi, a u ve form loisek nebo ve form voln chronick infekce,

pat psun tchto informac k vrcholu detoxikan strategie a vyaduje znan znalosti o
ivot a vlastnostech mikroorganism i o monostech lidskho organismu se s touto zt
vyrovnat.
Toxick kovy
Nekej, e neme, kdy nechce. Protoe pijdou velmi brzy dnov, kdy to bude daleko
hor: bude pro zmnu chtt, a pak u nebude moci.
Jan Werich

Kdybych ml jmenovat vojky bojujc v prvn linii detoxikace, jist bych na jednom
z elnch mst uvedl prepart ANTIMETAL. Jeho kolem je prostednictvm imunitnho
systmu odstraovat z organismu toxick kovy. Nejastji se setkvme s hromadnm rtuti,
olova, kadmia, stbra, zlata a hlinku. Bez dsledk vak nen ani hromadn dalch kov,
jako je m, elezo, arzen, br, barium, nikl, chrom a nkter dal, mn ast a z hlediska
zte mn vznamn kovy.

S kovy se lovk setkval odnepamti, protoe jsou soust hornin, z nich je sloena
nae zemkoule. Psobenm sopen innosti, ale i vlivem pdn eroze i roznenm vodn
tt vtrem z rozlehlch moskch a ocenskch pln se kovy dostvaly vdy do ivotnho
prosted lovka a ten je v prbhu svho ivota v rznch tknch postupn hromadil. Cel
problm navc komplikuje fakt, e kovy se nemus vyskytovat v tknch naeho tla v ist
podob, ale mohou vytvet organick i anorganick sloueniny, kter jsou asto mnohem
toxitj ne ist kovov forma.

Toxikologie samozejm popisuje akutn i chronick otravy toxickmi kovy, jako je olovo
nebo rtu apod. V detoxikaci vak nejde o dvky toxick, nbr subtoxick, kter sice nemaj
pm a zjevn toxick inek, zato mn chod tkn na rovni molekulrn biologie a
genetiky. Nkter kovy mohou bt toxick pro zkladn stavebn elementy tkn, tedy pro
buku a jej sousti, ovem navc mohou mt i negativn vliv na funkci gen. Dje se tak
zejmna prostednictvm epigenetickho prosted, tedy prosted, v nm gen pracuje. Tmito
mutagennmi inky se vyznauje pedevm olovo a rtu.

Vysok koncentrace kov v naem ivotnm prosted je samozejm dlem lovka - kovy
se v obrovskm mnostv uvaj v prmyslu, ve zdravotnictv, spaluj se fosiln paliva, kter
kovy obsahuj. Jet donedvna automobily chrlily do ivotnho prosted olovo, v souasn
dob je to zase platina. Zdroj vysok koncentrace kov je v naem ivotnm prosted
mnoho, a proto se objevuje stle vc a vc zdravotnch problm, kter se k ptomnosti
toxickch kov v organismu v.

Prokzat vztah toxickch kov a nemoc je velmi obtn, protoe v kad tkni se mus
nejprve nahromadit nkolik typ toxin, ne je jej funkce pokozena. A prv vzjemn se
kombinujc subtoxick dvky toxin onu zt potebnou pro naruen innosti tkn
vytvej.

Kovy mohou toxicky psobit na bunn rovni, mnit elektrickou aktivitu bunk a tkn
i negativn ovlivovat epigenetick prosted. Na psoben kov jsou citliv pedevm
vechny druhy nervov tkn, tedy tkn centrlnho i perifernho nervovho systmu, ale
pedevm autonomnho nervovho systmu.

Kovy rovn zasahuj do kvality sliznic dchacho, zavacho i moovho traktu.

Pokozuj stnu cvnho systmu, tedy jak iln, tak tepennou stnu, ve kter se pak rozbhaj
dal degenerativn procesy. Usazuj se v kostn deni a pokozuj krvetvorbu, hromadn
kov ve spongii (kostn trmin) pak vytlauje vpnk a je soust procesu zvanho
osteoporza. Jejich ptomnost ve vlasech funguje nejen jako ukazatel celkov zte
organismu, ale kovy pokozuj i vlasov folikuly a zpsobuj tak kosmetick i zdravotn
problmy s vlasy. Nelze nalzt tk, ve kter by se kovy nevyskytovaly. Byly prokzny i
v DNA rznch orgn, co vede k nslednm poruchm funkce genu.

Kovy vak psob nejen pmo, napklad na sliznice i na nervov systm, ale pedevm
nepmo, nebo poruuj hormonln a imunitn systm i enzymatickou produkci. Jejich
usazovn v orgnech dcch produkci hormon, jako je epifza, hypofza, hypothalamus i
ttn lza a beta-buky, zpsobuje poruchy regulace a tvorby hormon, co m pak
nsledky pro cel organismus. Toxick kovov zt nervovch center mozku zpsobuje
poruchy regulace imunitnho systmu, zt v Peyerskch placch pmo v naich orgnech
pokozuje vlastn imunitn systm.

Enzymatick produkce, kter je nesmrn dleit pro trvic, metabolick a detoxikan

procesy v lidskm organismu, trp naruenm struktury enzymu, ale pedevm na genov
matrice, podle n jsou enzymy nepetrit vytveny.

Jak u jsem ekl, toxick kovy tvo pouze st toxick mozaiky, take pi oist tkn
musme pedpokldat, e krom nich mohou bt eventuln ptomny i radioaktivn ltky,
metabolick toxiny, stresov zte, chemick ltky a tm vdy i infekn loiska. Teprve
souhrnn oista pinese vsledek v podob normalizovan funkce tkn. m dle je tk
toxicky zatena a m dle trv porucha jej funkce, tm dkladnji je teba tk oistit.

Velk vznam m porucha elektrickch potencil, kter me bt asto zpsobena

vodivmi kovy. Nkter kovy maj velmi dobr vodiv vlastnosti, napklad rtu, stbro nebo
hlink. A protoe kad buka v nervov tkni vytv elektrick potencily, kter jsou pak
vedeny po neuronech a k clov struktue, me porucha tohoto veden zpsoben
ptomnost kov v izolanch vrstvch buky hrt vznamnou roli pi nejrznjch
problmech. Takto me bt poruen napklad elektrick apart srdce, kde v sinoatrilnm a
atrioventrikulrnm uzlku vznikaj elektrick impulzy rozvdn vlkny po srden svalovin.
Podobn mohou bt pokozeny perifern nervy, a to nervy spinlnho i kranilnho prvodu,
jejich zte tkmi kovy pak meme subjektivn vnmat jako brnn i nepjemn
parestezie nebo kee.

V centrlnm nervovm systmu se me zt kovy naopak projevovat poruchami

chovn, vbunost, agresivitou, neklidem, nepimenou hyperaktivitou a tak bolestmi
hlavy i jinmi problmy zchvatovitho charakteru.

Uvdomme si, e v ke centrlnho nervovho systmu mus bt elektrick potencily

pesn distribuovny a jakkoliv probjen mezi bukami a jednotlivmi nervovmi
strukturami mus logicky pinet pote. Porucha elektrickch potencil me pak
vznamn zashnout do innosti lz centrlnho nervovho systmu, jako je epifza,
hypofza a hypothalamus. Tyto lzy toti pracuj na principu potae a vyhodnocen daje
zpracovvaj a pevdj na produkci dicch a stimulanch hormon. Je proto pochopiteln,
e ptomnost kov v tomto jemnm mikroelektrickm systmu mus zpsobovat problmy.
A tak se s kovy nutn setkvme pi nepravideln menstruaci, poruchch plodnosti u en,
poruchch pjmu potravy, pi naruen produkci melanotropnho hormonu ovlivujcho
pigmentaci i antidiuretickho hormonu - a samozejm i v ppad dalch hormon
produkovanch tmito lzami.
 Toxicita kov, hlavn rtuti, olova, ale i niklu, thoria, chrmu, hlinku, arzenu a dalch,
psob na kvalitu funkce buky a nkter orgny jsou pochopiteln citlivj, jin mn.
Zroden orgny nebo jemn nervov struktury autonomnho nervstva jsou na ptomnost
kov velmi citliv .. Rovn u alergi hraj kovy vznamnou lohu, protoe centra dc chod
imunitnho systmu pedstavuj velmi jemn mikroelektrick zazen, kter mus pesn a
sofistikovan reagovat na impulzy z tkn celho tla. U alergi, tedy u chyby v zen
reaktivity imunitnho systmu, se s ptomnost toxickch kov setkvm pravideln.

V problematice toxickch kov je jet velmi mnoho blch mst, protoe kovy
v jednotlivch tknch reaguj s ptomnmi enzymy, hormony, ltkami imunitnho systmu a
dalmi organickmi a anorganickmi ltkami, take mohou v kadm orgnu vytvoit situaci,
kter se nakonec projev bu jako nemoc, nebo zdravotn problm podobnho charakteru.

Je teba si uvdomit, e lovk je v prv ad informan systm, e na prvnm mst mu

vldne informan pole, z nho sbraj informace rzn dic a regulan struktury - a nen to
jenom centrln a autonomn i perifern nervov systm, ale mnoho nejrznjch receptor,
kter jsou rozmstny ve vech orgnech. Tak stroj jednotlivch smysl, jako je zrak,
sluch, ich, chu, pevd podnty na informace, kter jsou teprve nsledn vyhodnocovny a
pepracovny do nm znmch smyslovch proitk.

Teprve ve druh linii se z informac v naem organismu vytv ltkov odpov a vznik
mnoho destek tisc ltek, kter pak provdj penos mezi informanm systmem a
vkonnmi orgny. Ze aludku mus nejprve pijt informace, kter jsou zpracovny a
vyhodnoceny, a teprve pak se rozbh produkce trvicch enzym a v v aludku a
vsledkem jsou dal nvazn zmny, kter pipravuj vlastn trvic trakt k innosti. Stejn
tak pracuje i dchac, srden-cvn, moov a pohlavn systm, a v podstat i ten imunitn.
Proto je nasnad, e poruchu informanho pole, kter je z tohoto hlediska vi zevnmu
prosted velmi kehk, mohou zpsobit rzn toxiny a mezi nimi i toxick kovy. Toxiny
zpsobuj vn chyby rovn na rovni receptor i genovch matric.

S toxiny se tedy setkvme na nejrznjch rovnch funkce organismu - a jsou to prv

toxick kovy, kterm se nejen nememe vyhnout, ale musme naopak potat s tm, e jejich
koncentrace v naem ivotnm prosted stle poroste. Musme se nauit od nich organismus
istit, protoe n imunitn systm m svj limit, a me nastat okamik, kdy veker zte
ji nebude schopen zvldat, jako je tomu napklad v ppad pdatn infekce, stresov
situace, mimodn toxick zte a podobn.

Detoxikace pedstavuje krok, kterm poskytneme svmu imunitnmu systmu vtanou

pomoc vude tam, kde v minulosti situaci nezvldl a kde dochzelo k ukldn toxinu do
tkn a k ji zmnnmu kumulativnmu efektu.
Detoxikace po pouvn lk
Vtina lid neumr na sv nemoci, ale na sv lky.
Moliere

lovk nemus mt zkuenosti z detoxikace, aby doel k nzoru, e pouvn chemicky

vytvoench lk me pro organismus pedstavovat problm. Chemick slouenina, kterou
lky pedstavuj, je pro lovka .a nejen pro nho - vc zcela ciz, na ni nen jeho
organismus vybaven. V djinch lidstva tak ve 20. stolet vznikla nov problematika, a to
otzka lk a lkovch metabolit v naem organismu i ivotnm prosted.

Na zklad zkuenost zskanch sledovnm toxin pomoc pstroje SALVIA - tedy

metodou EAV - mohu ci, e lid maj velk problm s rezidui antibiotik, hormon, vakcn
vyuvanch k preventivn imunizaci a anestetik, a to pedevm tch, kter se vyuvaj pro
celkovou anestezii. Lkov rezidua nachzme rovn u lid, kte uvaj psychofarmaka,
jako jsou antidepresiva, neuroleptika, hypnotika a anxiolytika. Lky psobc na pohybov
stroj, pedevm analgetika a nesteroidn antirevmatika - a nakonec i antihypertenziva a
anticholesterolemika -, mohou v organismu tak vytvet rezidua a psobit jako toxiny.

Je zcela individuln, kdy uvan lky zstvaj jako rezidua v organismu a kdy se
dokonale metabolizuj. Nae znalosti o tto problematice jsou zatm velmi nedokonal.
Dokeme sledovat jen zkladn formy tchto chemickch slouenin, ovem ty vytvej
v tle etn metabolity, kter podle toxikologickch vzkum mohou znamenat jet vy
toxicitu ne sm zkladn lk. Na zklad toho byla v minulosti ji ada lk staena
z prodeje, nebo se prokzalo, e vznikajc metabolity jsou pro organismus toxick.

Toxicita lk je zpsobena rznmi druhy inku. Napklad toxicita hormon je

zpsobena tm, e arteficiln (uml) hormon psob na hormonln citliv orgny i po
ukonen uvn. Problmy antibiotik se zase promtaj do stle se zvyujcho vskytu plsn
v lidskm organismu a anestetika i nkter imunizan vakcny vyuvan pedevm
k prevenci nemoc postihujcch nervov systm na nj dokonce psob toxicky. Zmnn
individulnost metabolizace liv je obvykle zpsobena tm, e gliov systm, tedy systm,
kter vypluje prostor mimo nervovou buku, nebo mezenchymln systm, tedy systm
vmezeenho pojiva, nepln dobe svou funkci. Glie i mezenchym maj za kol nejen pivdt
iviny pro buku, ale pedevm odvdt zplodiny bunnho metabolismu do lymfatickho a
nsledn do krevnho systmu.

K blokd tchto detoxikanch tlesnch systm dochz nkdy v ranm dtstv, nkdy
ji v nitrodlonm vvoji. Tato blokda je zpsobena toxiny v tle matky nebo tmi, s nimi
se dt setkv. Vtinou jsou to okovac ltky, kovy, neuroinfekce a podobn.

Velmi rozen problm jsou dsledky uvn antibiotik. Nkter antibiotika maj
prokzan toxick inek na nervov systm i na zuby napklad tetracyklin nebo
chloramfenykol -, ale pedevm je lze oznait za pinu en plsn v lidskm organismu.
Nen pochyb o tom, e napaden tkn lidskho organismu plsnmi jsou stle astj.

Poet druh plsn, kter byly v lidskm organismu zachyceny, se dokonce rok od roku
zvyuje, take v souasn dob je jich znmo ji vce ne 400. Je to jev celkem snadno
vysvtliteln. Plsn v prod vyluuj antibiotika jen kvli zabjen konkurennch
mikroorganism, tedy proto, aby zskaly prostor pro sv en. A stejnm zpsobem
postupuj i v lidskm organismu.

Velk st plsn se v uritm mnostv vyskytuje v naem tle vdy, take nen mon,
aby existoval zdrav organismus bez jejich ptomnosti. Plsn maj rzn funkce vetn
kolen imunitnho systmu, ale jejich pemnoen a rozen na msta, kam nepat, je
nsledn pinou rznch zdravotnch problm. Krom toho, e plsn vyluuj rzn
toxick ltky (napklad mykotoxiny) i prorstaj tknmi a naruuj jejich integritu, mohou
tak slouit mikroorganismm jako mimikry, protoe patologick mikroorganismus pilepen
pod kvasinku unik pozornosti imunitnho systmu. Gynekologick plsn, plsn ve stevech,
v dchacm traktu, v onm spojivkovm vaku, v centrlnm nervovm systmu, ale
pedevm na ki jsou vnm problmem modern doby.

S antibiotiky se lovk nesetkv jen pi zmrnm bran lk - vyskytuj se i v ivotnm

prosted, kam se dostvaj mo. Dle se vyskytuj v potravnm etzci, protoe se podvaj
hospodskm zvatm jako nutn pedpoklad spnosti velkochov, v nich zabrauj
en infekc, na kter jsou tyto velkochovy velice citliv. Antibiotika se v prod dostvaj i
do potravnho etzce zvat voln ijcch, a tak meme ci, e svt je antibiotiky promoen.
Do souvislosti s rezidui antibiotik meme dt tak ekzmy, nkter zavac problmy,
vaginln plsov znty a dal pote.

Podobnm zpsobem lze hodnotit i hormony, kter se do lidskho organismu dostvaj

pedevm v podob antikoncepnch prepart a klimakterickch hormonlnch lk. Jde
tedy zejmna o ensk hormony - estrogeny a progesteron. Masov je rovn vyuvn
hormon kry nadledvin, a to kortison. I tyto syntetick hormony zstvaj v uritch
ppadech jako reziduln toxiny a ovlivuj hormonln citliv orgny.

Tak u hormon plat, e pronikaj do ivotnho prosted na cel zemkouli a ovlivuj

nejrznj ivoichy. V ekch byly napklad zaznamenny zmny pohlav ryb, piem
ryba je jedin ivoich, kter v zvislosti na aktulnch podmnkch me v prbhu ivota
sv pohlav mnit. Rybi a ekologov uvdj sniovn potu samc. Sam mozek mn
pod vlivem enskch hormon svou funkci a pohlavn buky mu vykazuj v poslednch 50
letech pronikav pokles co do mnostv a kvality. Spermie pravdpodobn reaguj na
ptomnost enskch hormon jak v ivotnm prosted, tak v tle matky. Hormony mohou
bt pinou pedasnho dospvn, poruch rstu a pedevm zmn v chovn dt.

Lze jen tko odhadnout, jestli lky, kter psob na nervov systm a jsou tedy i pinou
poruch nervovho systmu -, nepedstavuj jet zvanj problm. Dnes ji vme, e
dokonce a 60 % rznch symptom, kter se vyskytuj a tvo jakousi atypickou skupinu
zdravotnch problm, jsou takzvan vedlej inky lk, tedy inky pozorovan pmo
v prbhu konzumace lk. Do tchto problm se navc nezahrnuj dlouhodob inky lk
a jejich metabolity.

Samostatnou a velmi problematickou kapitolu v oblasti dlouhodobch toxin, kter maj

svj pvod v syntetickch lcch, tvo vakcny pouvan k preventivn imunizaci. Velmi
vznamnou toxickou zt pro organismus mohou znamenat pedevm vakcny k imunizaci
proti tetanu, ale tak napklad preparty pouvan pro vakcinaci proti hepatitis B, klov
encefalitid, tuberkulze aj. I zde plat pravidlo individulnosti, protoe nkte lid
metabolizuj okovac vakcny naprosto bez problm, pro jin to znamen celoivotn zt.
Prostednictvm nervovho systmu mohou vakcny zpsobovat nejen vlastn poruchy
perifernho a vegetativnho nervovho systmu, ale irokou klu problm asto zpsobuj i
v centrlnm nervovm systmu. To ostatn uvd i odborn literatura vznikajc v zpadn
Evrop a Spojench sttech. Mno se daje poukazujc na vztah mezi okovnm a
autismem i jinmi, pedevm nervovmi poruchami. asto se setkme s tm, e tyto vakcny
mn psychiku, zpsobuj nesoustednost, agresivitu a jinou psychopatologii.

Nem smysl zde podrobn rozebrat jednotliv skupiny liv, protoe toxick inky lze
nalzt ve vtin dnes uvanch lk; jde sp o etnost a zvanost. Proto jsem probral ty
nejproblematitj skupiny. K nim pat tak chemick ltky vyuvan pi anestezii, a to
anxiolytika, sedativa, neuroleptika i celkov anestetika. Obas se setkvme i s toxickm
psobenm rezidu loklnch anestetik pro zubn oeten i anestetik vyuvanch
k epidurln anestezii.

Bez problmu nejsou ani perifern svalov relaxancia, odvozen z kurare. Tyto chemick
sloueniny jsou pro n nervov systm rovn toxick. V tto souvislosti se meme setkat
pedevm s poruchami centrlnho nervovho systmu a takzvanch kranilnch perifernch
nerv, tedy nervu okohybnho, sluchovho, trigeminu, vagu a podobn. Pedevm vagus
svm dlouhm prbhem a vtvemi pro dchac systm, srden systm, aludek, jtra,
ledviny i steva je na zmnn anestetika velice citliv.

Je zejm, e se pouvn rznch lk nelze vyhnout. Zejmna u vakcn k aktivn i

preventivn imunizaci je to tm nemon, i kdy v rznch civilizovanch zemch svta se k
tto oblasti pistupuje velmi rozdln. Je teba jednak pracovat na detoxikanch prepartech,
kter budou lkov rezidua z organismu odstraovat, ale tak se intenzivn zabvat
preventivn detoxikac, tedy detoxikac uvolujc gliov a mezenchymln systm, v n jde o
odstraovn toxickch kov a radioaktivnch ltek, chemikli a jinch toxin. Meme tak
zabrnit hromadn lkovch rezidu, a tm pedejt zvanm toxickm nsledkm.

Nelze toti pedpokldat, e by vda pro rozmanitost symptom a asto i asovou

vzdlenost od aplikace lk mohla v tomto smru podniknout takov kroky, kter by se
kladn odrazily na zdrav cel spolenosti. Pro to nen mnohdy ani vle a farmaceutick
spolenosti navc blokuj zveejovn tch studi, kter nevyznvaj ve prospch
bezproblmovho uvn lk.
Antibiotika
Zm vztah k vcem, kter t znepokojuj, a bude od nich mt pokoj.
Marcus Aurelius

Antibiotika dnes nesporn vldnou medicn. Hlavnm kolem tchto v souasn dob
nejpouvanjch lk je pomhat organismu zvldat nejrznj infekce.

Pvodn jde o produkt plsn, kter objevil Alexandr Fleming. Plsn produkuj
antibiotikum jako svoji bojovou ltku, kter ni konkurenn mikroorganismy, a zvtuje tak
plsnm ivotn prostor. Rzn plsn produkuj rzn antibiotika. Vechna se dnes ovem
vyrbj synteticky, na zklad analzy sloen antibiotik jednotlivch plsn.

V minulosti byly infekce nejastj pinou mrt, a antibiotika toto nebezpe vrazn
snila. Na druh stran je teba poznamenat, e to nebyly jen tyto lky, kter zmnily pomr
sil mezi mikroorganismy a lovkem. Dleitou roli sehrla osobn a komunln hygiena,
kter vrazn snila mnostv infekc v naem ivotnm prosted. Potravinov hygiena pak
rozhodujcm zpsobem omezila rizika prjmovch onemocnn vdy ped nkolika
staletmi umralo na stevn infekce kad tet dt. Nkter infekce jsou dreny na uzd
dky okovn.

Velk epidemie, jako mor nebo cholera, ztratily svoji dernou slu znmou ze stedovku
a tak krysy, kter tyto nemoci penej, jsou proti dvjm dobm celkem pod kontrolou.
Do tto chvle pji na antibiotika samou chvlu, nyn ale musm trochu otoit.

Medicna a hlavn osvtov medicnt pracovnci troub na poplach ped ztrtou innosti
antibiotik. Nen divu. Lkai jich pedepisuj velk mnostv - pacienti uvaj antibiotika
velmi asto a mnohdy zcela neadekvtn danmu onemocnn. Tm postupn dochz ke
zmn v genovm fondu mikroorganism, kter si na tyto lky zanaj zvykat, a tm pdem
na n nereaguj. Brzy by se tak mohlo stt, e se objev cel ada nezvladatelnch infekc.
Ovem zatm se tento problm paradoxn e vynalznm dalch a dalch typ antibiotik.

My, kte se vnujeme detoxikaci, vak upozorujeme jet na dal nebezpe antibiotik -
vznik toxickch rezidu. Antibiotika se toti do lidskho organismu nedostvaj jen v podob
lk, ale tak ze ivotnho prosted a z jdla. Pinou je zejmna pidvn antibiotik do
krmen ve velkochovech, kter by jinak mohly bt znieny infekc. Setkvme se s tm nejen
u drbee, ale napklad i u vel nebo skotu.

Do potravnho etzce se ovem antibiotika dostvaj tak z vody prv do vody toti
naduvan lky odchzej, a to mo a stolic. Do dtskho organismu se pak antibiotika
asto dostvaj ji z tla matky v prbhu thotenstv a kojen. Situace je daleko krititj,
ne se sna hlsat vrobci probiotik, nebo dn Lactobacillus nen schopen pekonvat vliv
rezidu antibiotik. Reziduln antibiotika, tedy v naem pojet toxick zt, maj pro
organismus dvoj dsledek.

Za prv - nkter antibiotika jsou genotoxick, tedy zatuj epigenetick prosted a

psob na funkci gen, m me dojt k naruen jakkoli funkce v tle. Antibiotikum pak
me bt ve svm dsledku i pinou vnch chorob, kter vznikaj prv vlivem naruen
genov funkce. Me jt o rzn nervov, onkologick, psychick i autoimunitn problmy.
 Za druh - antibiotika podporuj rst plsn. Nejde tedy tolik o nebezpe z aktuln
uvanch antibiotik, kdy se me objevit napklad plsov onemocnn gynekologickho
stroj; hovom spe o chronick zti rezidui antibiotik a chronick plsov infekci.

Nsledkem tohoto zaplsnn je toti velk st lidsk populace tm od narozen

ekzematick. Mon e to bude pro mnoh velkm pekvapenm, ale j antibiotika pokldm
za pinu obrovskho nrstu vskytu ekzmu v dtsk populaci. Tento vzestup zaal bt
markantn prv a v e masivnho uvn antibiotik, tedy v edestch a sedmdestch
letech 20. stolet.

Jak je ale mon, e se s tmto problmem dti ji rod? Z organismu matky, kter v sob
nos rezidua antibiotik a obvykle tak asto zpas s plsovmi infekcemi, jsou plsn
pedvny do organismu plodu a ten se pak s plsovou zt narod.

V ppad ekzmu plsn nenapadaj pmo ki, ale rozmnouj se v lymfatickm systmu
a toxiny, kter jsou tmto zpsobem produkovny, se zvlt u dt vyluuj pes ki, kter je
velice jemn a velmi tak trp. Pokud k tomuto jevu pistoup jet alergie, vzniknou alergick
reakce na plsn a jejich toxiny a stav se vrazn zhoruje. Ji pokozen ke je asto
infikovna dalmi mikroorganismy, m dojde k takzvan impetiginizaci (druhotn
zhnisn) ekzmu.

Plsn se velmi asto nachz i ve stevnm traktu, kde psob nadmn a poruchy trven.
Jejich vskyt je tak typick zvenou chut na sladk, kter me doshnout a drogovho
charakteru, kdy je lovk nezvladateln nucen pojdat sladkosti. To je dno tm, e plsn
spotebovvaj cukr potebn k jejich rozmnoovn, a nut tak lovka zsoby cukru
doplovat.

Antibiotika jsou rovn pinou chronickch vaginlnch znt a vtok. Jak stevn, tak
vaginln plsov problmy mohou mt jet dal piny, napklad to bv porucha
metabolismu glutenu, jejm vlivem je naruena kvalita sliznic.

V boji proti plsnm pome pedevm prepart ATB, kter vyluuje z lidskho
organismu rezidua antibiotik. Pomh rovn pi poruchch epigenetickho prosted, vskytu
plsn ve stevech, gynekologickch zntech a pedevm ekzmech.

Pochopiteln stejn jako jin lky a vbec vechno na svt maj i antibiotika sv pro i
proti. Ovem problm je v tom, e nae spolenost se sna rzn medicnsk postupy lit jen
v tom nejlepm svtle a zvan negativn dsledky jsou zamlovny. Je teba ci, e
antibiotika zachrauj lidsk ivoty a pro modern spolenost jsou jist neodmyslitelnm
lkem, musme vak mt stle na pamti, e jejich rezidua jsou pro lidsk organismus
nebezpen, pinejmenm velmi nepjemn.

Jeliko zti antibiotiky se nevyhne nikdo z ns, mli bychom do pravideln detoxikace
zaazovat prepart ATB, a to alespo jedenkrt ron. Rozhodn by ml bt uvn po kad
lb antibiotiky. Chronick vaginln znty, stevn plsn, cysty v prsn lze i na
vajencch, ekzmy a poruchy epigenetickho prosted - to ve jsou problmy, kter pomh
eit prepart ATB. Pedepisuji jej asi jedn tetin pacient, kte navtv mou ordinaci.
Metabolity
Mnoho jdel zpsobuje mnoho chorob.
Seneca

Toxiny vznikajc v naem organismu pi zpracovn potravy nazvme metabolick

toxiny. V lidskm tle probh velice sloit dj, kter se nazv metabolismus neboli ltkov
vmna. Jak ji esk nzev napovd, m tento dj za kol nahradit star ltky, kter tvo
rzn buky a tkn, novmi a tak m dodat lidskmu organismu zdroje pro energetick
procesy.

Vme, e se lidsk strava - a je jakkoliv sloit a komplikovan - skld ze zkladnch

stavebnch kamen, a to rostlinnch blkovin, ivoinch blkovin, rostlinnch tuk,
ivoinch tuk, jednoduchch cukr a sloitch cukr neboli uhlovodan.
Nejkomplikovanj pro zpracovn jsou v lidskm organismu blkoviny. Uvdomme si, e
kad blkovina se vi lidskmu organismu chov jako blkovina ciz, a nen s nm tedy
kompatibiln. Mus se rozloit na jednotliv stavebn kameny, kter pak mohou bt
organismem zpracovvny.

Nebudu se zabvat podrobnostmi kolem metabolismu blkovin - to ponechm kadmu

k individulnmu studiu -, ale obecn mohu ci, e v prbhu lidskho ivota zcela jist
dochz k poruchm metabolismu, tedy k poruchm zpracovn tchto potravin. Mnoz lid
zamuj metabolismus za trvic procesy odehrvajc se v trvicm traktu. Ty jsou pro
metabolismus nepochybn tak dleit, nebo rozkldaj potraviny na jednodu stice,
kter pak mohou bt pes stevn stnu vstebvny. Vstebvn je dal proces, kter je pro
lidsk organismus dleit, u dnho z tchto proces vak nejde o metabolismus.

Samozejm e dochz k poruchm trvicch proces, kter probhaj prostednictvm

rozmlovn potravy, psobenm trvicch enzym a kyselin a nakonec - a to pedevm -
inkem mikrobiln flry ve stevech. Pi poruchch trven je zpracovn potravy obtn a
dochz k rznm problmm spadajcm ovem do jin kategorie. Rovn se meme
setkvat s poruchami vstebvn, pedevm vitamin a stopovch prvk, co m pro sprvn
fungovn naeho organismu tak zsadn vznam.

Metabolismus je ale dj, pi nm nejen vznikaj prvky zpracovateln pro nae tlo - a u
je to energie nebo zkladn stavebn kameny naich bunk a tkn -, ale tak se odbourvaj
potraviny pebyten. Ty se rozkldaj na prvky, kter pak mohou bt vyluovny ledvinnm
systmem, ale samozejm i stevem. Metabolismus je zajiovn specifickmi enzymy, jich
se v organismu vytv obrovsk mnostv, a nktermi hormony.

Tyto ltky, tedy enzymy a hormony, jsou vytveny podle genetick matrice a prv zde
dochz velmi asto k porue. Genov informace bvaj narueny vlivem epigenetickho
prosted, a me se tedy stt, e jak enzymy, tak pslun hormony nejsou vyrobeny
v kvalit potebn pro metabolick proces. Vlivem poruchy enzym i hormon pak dochz
k metabolickm problmm - potraviny i star tkn nejsou odbourvny a do
vyluitelnch stic a zstvaj v organismu na rovni toxickho metabolismu.

Jako pklad me slouit znm choroba dna, pi n kvli metabolick porue nen
kyselina moov odbourvna do podoby, ve kter ji mohou ledviny vyluovat. Proto se
hromad v organismu, v podob krystal se usazuje v kloubech a naruuje je, pokozuje cvy
a zpsobuje znty.

Tyto poruchy metabolismu nen mono zamovat napklad s celiaki, kdy v organismu
vznikaj toxick ltky z obiln blkoviny lep ku, a to pmo pi jeho vstebvn, co v tle
vyvolv vznik imunologicky prokazatelnch protiltek.

U poruch metabolismu, o nich hovome, protiltky nevznikaj; jen v nkterch ppadech

lze zachytit zvenou hladinu metabolitu. Tak se to dje v ppad kyseliny moov nebo
tuk, jako je cholesterol, triglyceridy a lipidy, nebo v ppad cukru pi selhvn inzulinu.
Poruchy metabolismu bvaj nejastj pinou rznch zdravotnch poruch. Jak je obecn
znmo, poruchy metabolismu tuk maj za nsledek zvyovn hladiny tuk v krvi a jejich
usazovn ve stn cvn, porucha metabolismu cukru vede ke zvyovn hladiny cukru, kter
psob toxicky na nervov systm i dal orgny. Ale pomrn sloitou otzkou jsou poruchy
metabolismu ivoinch a rostlinnch blkovin.

Pi poruchch metabolismu ivoinch blkovin vznikaj v naem organismu puriny i

kyselina moov a dal ltky, kter psob toxicky nejen na kloubn a cvn systm, ale podle
mnohch zjitn lze pedpokldat, e maj vliv i na vznik ndor. Ostatn je znmo, e
vegetarini trp mn asto vznikem zhoubnch a nezhoubnch ndor. Metabolity
ivoinch blkovin pokozuj nervov systm, ucpvaj lymfatick systm a maj mnoh
dal negativn inky. ivoin blkoviny povme nejastji ve form masa, ale tak jako
mlnou blkovinu kasein. Ani o jedn blkovin se ned ci, e by byla zdravj. Ob toti
mohou pinet organismu rzn pote.

Bohuel pojdn masa a mln blkoviny m v na spolenosti velkou popularitu a

vytvej se z nich velmi chutn jdla. Proto jen velmi mal st populace je schopna
dodrovat vegetarinskou dietu, eventuln dietu bez kravskho mlka; poet takovch lid se
v na populaci odhaduje na jedno a dv procenta. Nen tedy velk nadje, e by lid byli
schopni eit problmy metabolismu pomoc diety.

Jet sloitj je otzka rostlinnch blkovin, kde hlavn problm spov v metabolismu
penin blkoviny glutenu. Pojdn penice - a s n tedy i peninho glutenu - pat mezi
zkladn stravovac nvyky evropsk populace, a by se v posledn dob rozmh mnoho
potravin bezglutenovch nebo bez glutenu peninho, je to obecn tm neeiteln
dietologick problm.

Jist je zajmav, e se hovo o peninm glutenu nebo o kravskm kaseinu, a tak to

me vypadat, e penice nebo kravsk mlko jsou jedovat a mnohem problematitj ne
jin potraviny tohoto druhu. To ovem nen mon tvrdit. Problm s jejich metabolismem
vznik v naem organismu ze zcela prostho dvodu: nae strava je na tyto potraviny zce
zamena, a tud je konzumujeme v nadmrnm mnostv. Navc vlivem dlouhho lechtn
jsou zmnn suroviny oproti tm dvjm vrazn geneticky zmnny. A konen problm
tkv i v prmyslovm zpracovn potravin: u mouky jej vymln a koncentrace glutenu, u
kaseinu zpracovvn do sru a jinch mlnch koncentrt.

patn metabolismus peninho glutenu zpsobuje prostednictvm centrlnho

nervovho systmu imunitn poruchy, pedevm autoimunitn program. Samotn gluten se
nezpracovan usazuje v rznch tknch, jako jsou sliznice steva a dchacch cest i nervov
vlkna, a v mnohch jinch orgnech. Ze zkuenosti lze ci, e je nejastj pinou
chronickch zdravotnch poruch v na populaci. Zrove je pinou tm nezniitelnou. Pi
detoxikaci metabolit je teba zdraznit, e samotn dieta, tedy vylouen problematick
potraviny, vede jen ke zpomalen celho procesu, ale mlokdy k vymizen tchto problm.

Tkn se usazench metabolit dobrovoln nevzdvaj a ty v nich nadle toxicky psob.

Imunitn systm se k tmto ltkm ji nevrac a nesna se je z organismu vylouit, co je
dvod, pro diety mnohdy zklamou. Slibuj toti vymizen problmu, ke ktermu ovem
nakonec nedojde, i kdy je konkrtn porucha metabolismu i pslun potravina stanovena
sprvn. Proto vedle diety, ke kter se nkte lid hls dobrovoln, vyuvme detoxikanch
prepart, kter vedou k odstrann tchto toxickch metabolit.

Pedevm je to prepart METABEX, komplex, kter e usazovn ady metabolit. Ze

specifickch prepart jmenujme napklad CHOLESTERIN, uren k odstraovn dsledk
poruch metabolismu ivoinch tuk, a prepart GLI-GLU, kter slou k odstrann prv
glutenovch metabolit. Dleit je i prepart METABOL, kter odstrauje urit poruchy
metabolismu jako celku, ale jak ji bylo eeno, ada poruch vznik pedevm kvli genov
chyb, respektive chybnmu epigenetickmu prosted. Takovou poruchu je pak teba
odstranit prv vyitnm epigenetickho prosted, a to pedevm od radioaktivnch ltek a
tkch kov, tedy pomoc prepart IONYX a ANTIMETAL.

Pi detoxikaci jednotlivch orgn, systm a problm budeme asto naret na

metabolity, protoe jak u jsem ekl, chronick zdravotn problmy souvis prakticky vdy s
poruchou metabolismu. Jestlie jsme vybaveni bezproblmovm a bezchybnm
metabolismem, mme anci se dot vysokho vku ve zdrav. Porucha metabolismu toti
vdy pin zdravotn problmy. V nkterch ppadech je metabolismus ovlivnn i zsahem
autoimunity, jako v ppad naruen beta-bunk coby producent inzulinu i naruen ttn
lzy. Proto se otzka metabolismu proln celou detoxikac. A pestoe sami nemme vli,
abychom dodrovali diety, kter lze celkem snadno zjistit prac s pstrojem SALVIA,
neopomnme tuto okolnost sdlovat druhm. Kad je pak svho tst strjcem, kad me
do svho ivota vznamn zashnout.

Samozejm se meme pozastavit nad otzkou, pro se u lovka jakoto savce vyskytuj
poruchy metabolismu v tak velk me, kdy v prod nejsou tyto poruchy nijak astm
problmem, nijak astou pinou onemocnn savc. Pravdpodobn dvod zejm spov
v tom, e lovk se jako savec ivil ve sv pvodn podob spe jednostrannou stravou.
U masoravch je to tradin maso a u bloravc zase rostlinn strava. lovk, jeho
vvojov koeny jsou svzny s lidoopy, zanal svou ontogenezi na rostlinn strav v podob
konk, vhonk, list a plod, jako je ovoce, oechy a podobn. Stejn jako dnen primti
svou stravu doplovalo hmyz a snad i drobn ivoichy. V prbhu vvoje lidskho rodu
vak dolo k nesmrnmu vzdlen od tto pvodn skladby potravy, a tm pochopiteln i
k pizpsoben lovka rznm potravinm, kter si byl schopen na zemkouli zajistit.

lovk je schopen pet stravu ist ivoinou - jako napklad Eskymci - i stravu
rostlinnou, jak to dlaj nkter prodn nrody i Japonci po nkolik stolet. Obvykle vak
zvld stravu smenou, s pevahou jedn nebo druh sloky, a zdnliv se s tm velmi dobe
vyrovnv. mysln pouvm slovo zdnliv, protoe ve skutenosti se organismus s touto
stravou vyrovnv jen velmi obtn, nebo enzymatick a hormonln vbava nen tak
dokonal, aby unesla velk mnostv tto stravy. Problmy psob i jej prmyslov
zpracovn, pedevm jej koncentrace, jako je tomu u mouky, sr, rafinovanho cukru a
jinch koncentrt.
 V mytologii se tento problematick akt pechodu na velice chutnou, ale nebezpenou
stravu odr v mtu o Promtheovi, kter daroval lidstvu ohe a byl za to olympskmi bohy
trestn. Odstartoval tak monost lidstva mnit svou stravu a k nemu, co s prodou nem
mnoho spolenho. V kesansk mytologii pak tato zmna nastupuje v okamiku, kdy Adam
poze jablko a vytvo tak zvislost lid na jdle.

Problmy metabolismu se li podle stravovacch zvyklost t kter civilizace a tu

souasnou, euro-americkou, lze bezesporu oznait za glutenovo-masovo-tukovou. Z hlediska
nejastjch poruch metabolismu jsou to prv tyto ti potraviny, kter lovku zpsobuj
nejvce problm. Uvd se, e vce ne 60 % obyvatel Evropy trp poruchou metabolismu
glutenu a m zkuenosti tomu odpovdaj. U chronicky nemocnch lid je to dokonce vce ne
90 %.

Jak ji jsem ekl, patn metabolicky zpracovateln penin gluten zpsobuje poruchy
centrlnho nervovho systmu projevujc se jako poruchy imunity a je napklad hlavn
pinou poruch center rozhodujcch o autoimunitnm programu centrlnho nervovho
systmu. Napad vak i perifern nervov systm, pedevm perifern nervstvo, tedy kraniln
a spinln nervy. Gluten mn metabolismus, ale je schopen naruit i funknost vlastnch
tkn, tedy pedevm sliznic gynekologickho stroj, dchacho stroj i trvic trubice.
Penin gluten zasahuje v centrlnm nervovm systmu i emon centra, take jej
nachzme i u poruch emocionality, tedy u depres, zkost a jinch emocionlnch poruch.
Tko bychom hledali oblast, kterou penin gluten nepostihuje, a jeho kodliv inek je
tm hor, v m mladm vku se zane projevovat.

Tuky a cvn systm, to je velmi znm problematika. Dv tetiny obyvatel stednho a

starho vku trp touto metabolickou poruchou a komplikacemi zpsobenmi nslednou
poruchou cvnho systmu. Ta se me projevit jako arteriosklerza s cvn mozkovou
phodou nebo infarkt koronrnch artri i obliterujc arteriosklerza cvnho systmu
hornch i dolnch konetin.

Problematika metabolismu ivoinch blkovin, pedevm blkovin masa, je

nejkomplikovanj. Souasn vda vak v podstat odmt vt souvislosti tto poruchy
metabolismu s mnohmi chorobami, kter se vlastn krom zmnn dny ani nediagnostikuj.
Moje zkuenost vak ukazuje, jak u bylo eeno, na souvislosti s touto poruchou a
zhoubnmi ndory, kdy reduktivnmi procesy trven vznikaj v tlustm stev karcinogenn
ltky a ty psob mutagenn na lidsk genov systm. Poruchy metabolismu ivoin
blkoviny lze konstatovat pi nkterch nervovch degenerativnch procesech, ale pedevm
pi vzniku zhoubnch ndor.

V podstat nen velk problm pesvdit kohokoliv, e se v lidskm organismu hromad

toxiny, pochzejc vesms z poruch metabolismu. Ovem daleko vt problm je dt tyto
toxiny do souvislosti s nemocemi. Tomu se lid brn - vtinu popsanch poruch
metabolismu neuznvaj a nechtj vidt ani spojitost mezi ptomnost tchto toxin a
rznmi nemocemi. Obecn jsou uznvny pouze do o bijc, zjevn vztahy, jako napklad
negativn vliv tuk na cvn systm. M zkuenosti z celostn medicny vak ukazuj velmi
pinnou souvislost. Zrove pociuji jistou skepsi - zmna stravovn lidstva nen reln, a
tud i preventivn boj s celou adou nemoc nem pli anc.

Hlavn pozornost pak zstv upena na chybn chemick zpracovn potravy v dsledku
tto poruchy. V nkterch ppadech se sice me jednat pouze o problm takzvan
povrchov, tedy eiteln dietou nebo jednoduchm opatenm. Vtinou vak jde o poruchu
funkce genovho systmu zpsobenou nejastji epigenetickm prostedm. Nen tedy pli
reln, e by do een poruch metabolismu mohla njak vrazn zashnout genov terapie.

Detoxikace ale doke epigenetick prosted zmnit, m dv anci ke zmn chovn

genu - a tedy k oprav tto metabolick poruchy. Znovu si pipomeme, e velmi zle na
vku, v nm zanou metabolity psobit - m ranj stadium lidskho vvoje, tm je jejich
vliv zsadnj, piem za nejranj fzi meme povaovat nitrodlon vvoj. Je-li plod
vystaven vlivu jedovatch metabolit, pin si do zatku ivota rzn zdravotn poruchy a
problmy. Jestlie se pid jet samotn porucha metabolismu, vznik natolik chronick
problematika, e se s n pak organismus me potkat dlouh lta, nkdy i po cel ivot.

ivotn start do prosted bez toxick metabolick zte a dobr metabolismus v ranch
dtskch letech, to je celkem dostupn pn. Vyaduje vak velk zmny ve stravovacch
nvycch jak thotnch en, tak pedevm dt. Zsady ji byly eeny: za velmi kritick
potraviny povaujeme penin gluten, ivoin tuky a ivoin blkoviny.
Msto detoxikace v naem ivot
I cesta tisc mil dlouh zan prvnm krokem.
nsk pslov

Ji taoistit myslitel, kte ili ped nkolika tisci lety, se ve svch filosofickch
vahch ptali: Co je dleitj: tv tlo - nebo tv penze? Odpov je, myslm,
jednoznan. Problm ale spov v tom, e u penz vme, jak je vydlvat a co s nimi udlat,
ale jak nakldat s vlastnm organismem, aby fungoval co nejefektivnji, bezproblmov a
dlouhodob, to netume. Nikde ve kolch se neu, jak prakticky t a co dlat, abychom
skuten umli posunout zdrav na prvn msto naeho hodnotovho ebku a stle o tom jen
nemluvili, doufajce, e ns choroba nepostihne, e budeme vjimkou. A tak se zdravm
hrajeme loterii, kolo tst, a doufme, e nm budou padat jen astn sla.

Ve skutenosti tomu tak ale nen, a my meme jen pihlet, jak pronikav stoup
mnostv alergi. Jen v esk republice je dnes na 200 tisc alergickch dt a kadm rokem
pibvaj dal deseti tisce. Ji kad sedm dt trp alergiemi a nemocemi, kter s nimi
souvisej. Stoup poet cvnch onemocnn a rakovin, a to pedevm v nich vkovch
skupinch. Prudce se zvyuje mnostv vskytu diabetes mellitus. Narst mnostv depres a
prot ivot bez deprese se dnes v nkterch zemch pokld za velik tst.

Souasn medicna doke chronicky nemocn lidi udrovat pi ivot a zbavovat je

utrpen, nedoke vak zabrnit vzniku tchto zdravotnch problm, a tak obvykle jen
pihl nrstu rznch typ onemocnn. Tento nrst nepochybn souvis s civilizac
samou, se zmnami v naem ivotnm prosted a ivotnm stylu, s pejdnm, omezovnm
pohybu atd. Souvislost ovem nachzme i v lidsk psychice - zejmna nroky na psychiku se
toti v ivot modern spolenosti oproti dvjm dobm vraznm zpsobem mn.

Dsledkem toho veho je, e lovk prodlv celou adu zmn souvisejcch s civilizac,
zmn, kter postupuj pli rychle, ne aby se jim lovk stail pizpsobovat. Proto jsem
optimista, mm-li se vyjdit k budoucnosti metody, kterou dnes nazvme detoxikace - a
mysln km dnes, protoe sama metoda v sob ukrv celou adu monost a slovo
detoxikace tyto monosti zdaleka pln nevystihuje.

Prvnm clem detoxikace je zbavit organismus rznch druh hmotnch toxin. Hmotn
toxiny, k nim potme jak toxiny naeho ivotnho prosted, tak toxiny mikrobilnho
pvodu, mn funknost tkn, a tm ohrouj n zdravotn stav. Pli zaten tk vykazuje
poruchy funkce, proto je nejlpe zat s odstraovnm toxin ji v prosted organismu
matky, tedy v dob prenatln. Toxiny ptomn v tle matky toti mohou zvanm
zpsobem ovlivovat vvoj i funkci tkn a orgn novorozenho organismu. ada toxin je
genotoxickch - mn tedy nejen strukturu, ale pedevm funkci gen. To m za nsledek
poruchu ve vvoji funkc rznch orgn.

Ptomnost toxin - zejmna v nervovm systmu - mn psychiku i vyuvn nervovho

systmu - pam, schopnost uen, schopnost soustedn atd. Dt, kter je od narozen
plativ, neklidn, nesp, patn sn potravu a tak dle, je dt toxicky zaten, jeho
nervov soustava vykazuje znmky trvalho podrdn. Dti, kter jsou nesoustedn,
hyperaktivn, trpc dyslexi, dysgrafi, diskalkuli, dti s poruchami v emocionln oblasti,
agresivn, zkostn, to ve jsou dti, jejich organismus je zaten toxiny z tla matky. Dt
s oslabenou imunitou, kter je stle nemocn, trp astmi infekcemi, rozvj se u nj alergie,
autoimunitn nemoci, ekzmy, astma, laryngitis a podobn zdravotn problmy, si pin na
svt zt toxiny z tla matky.

Dal odstraovn toxin pak mus bt prbn, nepetrit. V bnm ivot bychom
asi pokldali za zcela nelogick, kdybychom ekali, a se ve mst nahromad tolik odpadk,
e lid onemocn morem, cholerou i jinmi infekcemi, a pak teprve odpadky odvezli a opt
ekali, a se msto zamo odpadem. Stejn tak by nm pilo nelogick, kdybychom se
nemyli, nedodrovali hygienu a vykvali, a se na naem tle objev vyrky, svrab, bolky
i jin dsledky neistoty, a pak se teprve umyli a chvli dodrovali hygienu, abychom toho
vzpt nechali a opt vykvali. Obdobnm zpsobem ale lid se svm organismem
zachzej, a i kdy se rozhodnou k detoxikaci, velmi asto je to pro n jen innost nrazov,
nesystematick. Dl ekaj, a se organismus zanese toxiny a oni onemocn - pak teprve
zanaj detoxikaci brt vn.

Kvalitu ivota nejen v dtskm a mladm vku, ale i ve vku velmi pozdnm lze
detoxikac velmi vrazn ovlivnit. Hovom zejmna o mentlnch monostech starho
lovka, jeho emocionalit a pohybovch monostech, co jsou rozhodujc faktory pro
hodnocen kvality ivota. Nahromadn toxin ve starm a starm vku je zkonit, stejn
jako je logick zven citlivost tkn na toxin, respektive snen odolnost.

lovk, kter chce provdt odstraovn toxin ze svho organismu, me v souasn

dob eit tento problm temi cestami.

Prvn pedstavuje cestu zmn v ivotnm stylu, to znamen pedevm pouvn

biopotravin - tedy potravin nezatench chemikliemi a jinmi pdavnmi arteficilnmi
ltkami -, zmny v jdelnku a odstrann potravin zahleujcch a tch, kter lze oznait jako
hlavn hre ve he zvan metabolick porucha. Mouka, cukr, ivoin tuky, velk mnostv
krobu, ivoin blkoviny, to jsou potraviny, kter toxicky zatuj a ni lidsk organismus.
Pohyb, mentln cvien a domc oistn procedury, jako je sauna nebo aje z livch bylin,
to je cesta, kterou se meme vydat sami, i kdy je namhav a nron.

Druh cesta pedstavuje vyuit detoxikanch prepart, kter byly vytvoeny

k odstraovn toxin z lidskho organismu. Vydme-li se touto cestou, budeme si muset
osvojit mnoh o funkci lidskho organismu, o toxickm vlivu rznch ltek i na psychiky,
zkrtka bude teba vnovat velk sil pochopen celho procesu nazvanho zen a
kontrolovan detoxikace. Ke zvldnut tohoto procesu slou vysvtlujc literatura, kurzy
detoxikace, letn koly, semine, konference, kongresy, zkrtka cel systm vuky, kter
tak umouje stt se detoxikanm poradcem. lovk se ale me jen stt znalcem
vlastnho organismu, me pochopit sm sebe i to, co je teba dlat, aby nebyl pouhou
loutkou v rukou spolenosti nebo prodnho prosted.

Dal monost je vyuvn detoxikan ady BIOHARMONI. V tto ad je soustedna

vtina znalost zskanch dlouhodobm studiem a zkuenost tisc lid, kte procesem
detoxikace proli. Zkladn ada prepart BIOHARMONI je z lidskho organismu schopna
odstranit vtinu nejzvanjch toxin.

Pod souhrnnm nzvem zen a kontrolovan detoxikace se vak nenachz jen tato
vlastn detoxikace ili uvn detoxikanch prepart. Dal, nemn dleitou sloku
pedstavuje zvldnut prce s pstrojem SALVIA, kter je vyroben na zklad objevu doktora
Reinholda Volla. Tento pstroj spolu s dovednost jeho uivatele a diagnostickm
potaovm programem EAM Set dv obrovsk monosti kontrolovat kvalitu chodu
lidskho organismu.

Biochemick procesy a jin fyziologick pochody je mon kontrolovat pomoc

souasnch laboratornch metod, kvalitu struktury tkn pak pomoc rentgenu a ultrazvuku.
Pro toxick zaten tkn ovem dnou oficiln metodu nemme, nebo jedin mon
toxikologick analza je obvykle provediteln a na tknch mrtvho jedince. Funknost tkn
v zvislosti na zaten lze sledovat vhradn pstroji zaloenmi na principu metody doktora
Volla.

Pojme se podvat na monosti spojen pstroje SALVIA s diagnostickm programem

v potai. Zkladn vchoz daj pro detoxikaci j pehled jednotlivch orgn a tkn, tedy
anatomick pehled. Prce s tmto pehledem nm umouje vyhodnotit funknost, respektive
toxick zaten cel ady orgn a tkn. Ve spojen s rznmi toxiny pak umon nejen
diagnostiku naruen funkce orgnu i tkn, ale i uren toxickch dvod tto naruen
funkce.

Pstroj lze samozejm vyut i ke kontrole vlivu rznch toxickch zt na n

organismus. Meme tak kontrolovat potraviny, kosmetick prostedky, ale i pedmty, kter
ns obklopuj, jimi vybavujeme byt apod.

Jestlie po vloen tto ltky do diagnostick misky pstroje SALVIA zjistme pokles
ruiky na mic kle, meme si bt jisti, e ve zkouman ltce jsou toxiny, kter zapsob
nepzniv na n organismus. Pomoc diagnostickho programu se meme pesvdit, o
kter toxiny se jedn. Tmto zpsobem lze snit psun toxin do naeho organismu,
respektive zbavit se toxin v ltkch, jejich pijmn meme ovlivovat.

Jestlie mme monost kontroly toxin, kter se v naem tle usadily a kter organismus
nebyl schopen spontnn vylouit, jestlie mme monost pomoci naemu tlu tyto toxiny
odstranit, zskvme kontrolu nad funkc naeho organismu. Jeho vyrovnan vnitn prosted
je dleit nejen pro sprvnou funknost vech orgn, ale i pro optimln funkci lidsk
psychiky, kter je nezbytn pro pocit tst, spokojenosti, optimismu a dal pozitivn emoce.
MOCN SLA LIDSK
PSYCHIKY
Kdo nemoc trpen nikdy nebv?
Kdo v radosti neustle pebv?
kej si: moje tst s nouz mou
se stdaj jak lto se zimou.
Citov potrava je stejn dleit jako ta fyzick
Klid je posilou tla a potravu skt i v duchu, oboj trmc vak plin svzel a strach.
Ovidius

Myslm, e stejn jako si vydobyla msto na slunci chirurgie nebo jak vnmme on
lkastv, gynekologii i dal obory, tak by mla zaujmout odpovdajc msto i medicna
celostn. Snad jen v minulosti byl rodinn nebo praktick lka v naich podmnkch uren k
tomu, aby celostn medicnu provdJ. Tento obor se vak naprosto odchlil od nastolen
cesty, a ta nyn zstala voln pro ns, kte jsme se rozhodli se po n vydat.

Myslm si, e dvno vyzkouenou podmnkou vvoje je konkurence. Kdyby existovala jen
jedna ena na svt, pravdpodobn by j nezleelo na tom, jak se oblk, mon ani na tom,
jak se chov, a ani na dalch vcech. Nemla by toti soupeky, tedy konkurenci, je by ji
pimla vymlet stle nov a nov triky, ktermi by nad rivalkami vtzila.

Tak ostatn obory lidsk innosti se vyvjej dky konkurenci. Medicna m vak zcela
vjimen postaven mezi ostatnmi lidskmi innostmi a dovednostmi, protoe je velice
hjenou oblast, kde se konkurence nepstuje. Ji ped mnoha lety bylo vyhleno dogma,
podle nho se mus medicna provdt. Odchylka od tohoto dogmatu se vdy trestala. Nen
to otzka poslednho stolet - ji povstn lka Paracelsus byl pronsledovn za nezvykl
metody len. Na jedn stran to m negativn dsledky pro medicnu jako takovou, protoe
se vyvj izolovan a jej vvoj probh jen v rmci jedn strany, ostatn mylenkov proudy
nemaj podporu a ivo jen na okraji mohutn eky jmnem medicna. Na druh stran to
pin i sv pozitiva, kter je teba si uvdomit.

Lidsk ivot je velmi vzcn a jeho ztrta nebo pokozen zdrav m velk psychologick
inek. Homo sapiens si toti jako jedin na tomto svt uvdomuje svoji existenci, sv j, a
proto pokozen nebo ztrtu tohoto jstv provaj lid daleko he ne jakkoli jin
ivoin druh na tto planet. Experimenty se zdravm a ivotem se proto nedoporuuj.

Medicna na sebe vzala roli ochrnce tohoto pravidla a hld, aby se zbyten a nespn
neexperimentovalo. Toto vysvtlen by vak platilo pedevm pro nov, nevyzkouen
proudy medicnskho mylen, ne pro mylenky proven tisciletmi, kter jsou ve srovnn
s adou modernch postup a mylenek skuten velmi bezpen. Jen za mj medicnsk
ptaticetilet ivot se zkouela ada vdeckch metod, kter se poslze ukzaly jako
nespn nebo dokonce nebezpen, a dnes po nich nen vidu ani slechu. V rmci tto
dohlitelsk funkce medicnt cenzoi potraj i pstupy, kter by se mly spe studovat
ne zakazovat.

Kdy schz konkurence

Vzpomnm, jak jedna moje kolegyn stla ped komis, kter se mla vyjdit k existenci
metody EAV, tedy metody elektroakupunktury podle Volla. V komisi zasedali rzn profesoi
a lkat funkcioni. Pouze jedin z nich, profesor Pafko, se vyjdil v tom smyslu, e
mon i jin metody, ne jak si ptomn lkai pedstavuj, mohou mt smysl pro zdrav
lovka, a nemlo by se proto brnit jejich vyuvn, jestlie zcela jist nepokozuj zdrav
ani lidsk ivot. Ostatn byli proti, pestoe metodu prakticky vbec neznali, nikdy se s n
nesetkali a ani ji nestudovali. Tento minipbh ukazuje na postoje, k nim vede absence
konkurence.
 Aby se lovk mohl vyjdit k tak sloit zleitosti, jakou je celostn medicna, ml by
projt nronm studiem a ml by mt praxi ve vech oborech, jich se tk. Po nstupu do
nemocnice jsem musel projt chirurgi, internou, gynekologi, infekc a neurologi, ne jsem
mohl zakotvit u svho oboru - psychiatrie. Stejn tak by ml lovk postupovat, jestlie by
existovala njak skuten kola celostn medicny.

Kolobh energie znali lpe

Starovc lkai vdli, e pokud maj inn pomhat nemocnm lidem nebo jim
nabdnout njakou prevenci, mus zvldnout dv vci. O jedn jsem ji v minulch vahch
hovoil. lo o kolobh energie chi, tedy jaksi sly, kter nesm bt v organismu blokovna,
zastavovna. Jestlie je blokovna, je to znmka toho, e orgny, jimi prochz, nejsou
v podku. Jsou nemocn, a u zjevn anebo skryt. Kolobh energie chi tedy nen jenom
podmnkou zdrav, ale zrove je ukazatelem toho, zda vechny orgny jsou zdrav.

Zaneme-li mt problmy teba v meridinu jater, znamen to, e jtra nejsou v podku i
v ppad, e dn zvltn problmy nectme a testy ukazuj ve v norm. Problmy, je
porucha v meridinu jater zpsobuje, nemus znamenat, e v budoucnu jtra onemocn, patrn
vak onemocn nkter orgn s jtry spojen. Meme oekvat, e v budoucnu budeme mt
problmy s oima, nervovm systmem nebo se setkme s poruchou metabolismu tuk i
duevnmi problmy souvisejcmi s jtry.

Kdy se nm tce dch

Dt trpc ekzmem, tedy konm onemocnnm, je podle statistik vrazn ohroeno
astmatem. Existuje skuten asi tetina dt, je maj chronick ekzm a astmatem onemocn.
Ekzm jako kon onemocnn souvis s plcemi. Blokda chi v plicnm meridinu
signalizuje, e v plicch existuje problm, kter souasn medicna a vechny vyetovac
metody vetn magnetick rezonance, CT, rentgenu a laboratornch test jet nedovedou
zachytit.

My vak o problmu vme a umme ho pojmenovat. Tento plicn problm, tento dvod
blokdy energie chi vede ke vzniku ekzmu. Z ekzmu se ale astma nevyvine, jestlie se
podobn problm nevytvo v jtrech. Dojde-li k blokd chi v jtrech, a tud k ptomnosti
dvodu blokdy, ovlivn to kvalitu a funkci perifernho nervovho systmu a ten ve spojen
s plicnm neduhem dv pedpoklad vzniku bronchilnho astmatu. Celost n lze nejen
pomrn snadno vylit ekzm a odstranit blokdu energie chi v plicch, ale i preventivn
odstranit tento nedostatek v jtrech, a tm naprosto zamezit vzniku astmatu. Nejde tedy, jak si
medicna pedstavuje, o jev, kter by lo ovlivnit jen podvnm lk s pomrn drastickmi
vedlejmi inky, nebo jaksi varovn. Tyto pote maj svj konkrtn vznam.

Poruchy z nedostatku citov potravy

Druhou oblast, v n starovk medicna daleko pesahovala souasn znalosti, je
psychika. Uvdomujeme si, e psychika hraje vraznou roli v naem zdravotnm stavu, ale
mme-li to ci upmn, neumme s tm moc dlat. Podvdom odmtme dokonce i
zjiovat, co slovo psychika vlastn skrv. Jak si jet pozdji vysvtlme, koeny poruch
psychiky vznikaj vdy v tlm dtstv, a dokonce i v dob prenatln, tedy ped porodem.

Tyto piny poruch psychiky meme nazvat bu citovou deprivac, a to tehdy, jestlie
se nm nedostv citov potravy, kterou nutn potebujeme ke svmu psychickmu vvoji,
protoe se okol domnv, e potebujeme jen dostatek fyzick potravy, aby se vytvoilo nae
tlo. Druh, jet rafinovanj problm vvoje psychiky je blokovan emocionln konflikt.
V prbhu psychickho vvoje, a to i prenatlnho, vznikaj rzn emocionln reakce na nae
okol, kter se mnohdy neshoduj s naimi potebami odpovdajcmi konkrtnmu vku a
situaci. Emocionln podnty se tak stvaj problmem, jen v sob ukldme do
emocionlnho skladit. V nm se nikdy neztrat, ale tak nen mon se v nich
pehrabovat a jen obtn se s nimi pracuje. Tomuto skladiti kme blokovan
emocionln konflikt.

Zmnn psychick skal, kter vznikaj v prbhu vvoje, maj za nsledek dal
psychick reakce, jsou zodpovdn za nsledn emocionln vvoj a tak za chovn jedince
vi druhmu pohlav, svtu, nadzenm, zkrtka za emocionln een rznch situac.
Starovc filosofov a lkai o tomto problmu vdli a vytveli celou adu mentlnch
cvien, kter byla zamena na jeho odstrann. Nevyeen psychick pote toti dokou
blokovat kolobh chi stejn jako fyzick neduhy.

Abych tento aspekt opravdu do hloubky poznal, pravdpodobn jsem musel projt
karirou psychiatra a dvacet let se psychiatri, a tud lidskou psychikou, zabvat. Myslm, e
to byla velmi dobr kola k tomu, abych pochopil, jak pracovat s lidskou psychikou a jak
dsledky pro lidsk zdrav maj jej poruchy.

Pravda versus bludy

Pi prci v jedn psychiatrick lebn jsem ml jako mlad lka v pi na oddlen enu,
kter podle vyjden bvalho manela kala jen sam naprost nesmysly - vrtila se tehdy
z Karlovch Var s tm, e se bude vdvat za americkho milione, kter vyrb rakety
uren pro lety do vesmru. en bylo tehdy tak padest let a nebyla dnou atraktivn
krasavic, take lovka nenapadlo, e na tom njak to zrnko pravdy bude. Lili jsme ji
z jejch blud a po krtkm ase byla ochotna pipustit, e nic z toho nen pravda a e jej
bludy byly pravdpodobn soust njakho psychickho onemocnn.

Jsali jsme nad vsledkem, kdy pojednou k brn lebny pijel velk automobil, z nho
vystoupil mu a patnou etinou vysvtloval, e si pijd pro jistou pan, kter je prv
pacientkou naeho stavu. Je pr Amerian, kter pracuje pro kosmick vzkum. Hodl si
tuto pan odvzt do USA, protoe mu zemela manelka, j se dotyn velmi podob, a
hlavn va naprosto stejn jako jeho neboka. A to bylo pro americkho milione
nejdleitj v ivot. Proto se rozhodl, e si svoji druhou manelku opt piveze z ech,
odkud pochzela i jeho prvn pan.

U ani nevm, jak jsme se tehdy tvili. Osud eny jsem pak sledoval jet dobrch deset
let. astn a spokojen ila v USA a j doufm, e na nae lebn metody dvno
zapomnla.
V zajet psychiky
V bolesti nen nic bolestnjho ne to, potlauje-li se jej projev. Slzy, je polykme, jsou
mnohem trp tch, je prolvme.
Marcus Tullius Cicero

Celostn medicna a jej filosofie vychzej z pedpokladu, e ve v lidskm tle existuje

v souvislostech, jim nkdy rozumme a jsme schopni je schematicky uvdt, jindy je jen
tume a pedpokldme. Pracujeme-li s lidskm organismem a chceme zlepit jeho funkci, a
tm i existenci lovka, nevyhledvme jenom problmy, kter se nm jev jako souvztan
s nemoci, ale sname se odstranit i poruchy, v nich souvislost nevidme.

Detoxikan medicna vyaduje spoluaktivitu nemocnho, proto jsou i moji pacienti

daleko lpe vybaveni pedstavou, e nesm bt jen pasivnmi konzumenty, jakmi jsou
nvtvnci klasickho lkae. Vta: Co j mohu udlat pro sv zdrav? je nejastj dotaz,
kter slchm.

Zjevn propojenost
lovk me ve jmnu svho zdrav zmnit pedevm dv oblasti. Za prv zpsob
stravovn a ivotn styl, za druh sfry souvisejc s psychikou.

Jsou to snad nejdiskutovanj tmata, kter znm. Mnostv knih nabzejcch zdravou
stravu, zabvajcch se psychohygienou, varujcch ped kodlivmi nvyky je a vdy bude
v centru pozornosti lid, kte pro sebe chtj nco udlat. I my se tmto tmatm budeme
v budoucnu vnovat. K vydn pipravuji kuchaku, v n prezentuji nzory, kter dnes
zastvm v oblasti zdrav vivy. Daleko sloitj otzkou zstv psychika.

Dozajista dn ivoich na tto planet nem tak komplikovanou psychiku jako lovk.
Nen divu, e podlh rznm poruchm. Ty vedou nejen ke zhoren komfortu ivota, ale
asto i k naruen funknosti organismu. Propojenost mezi psychikou a jeho sloitmi
funkcemi je znm, pestoe ji medicna do znan mry takticky ignoruje. Myslm, e vichni
by pitakali na dotaz, zda vnmaj spojen mezi psychikou a stavem svho organismu. Jak
vak odpovdt na otzku: Co mohu udlat pro svoji psychiku? Nedvno jsem tento dotaz
vznesl na konferenci, kter se zastnilo vce ne 200 zjemc. Nzory se rznily. Jeden
hovoil o pozitivnm mylen, druh o sebect, tet o relaxaci a dal o uvdomn si lsky.
Pokusme se zeveobecnit okruhy, kter se bazln tkaj naeho ivota.

Nabz se tk i otuen
Stres je soubor psychickch a fyziologickch pochod, kter vyvolv pocit ohroen. Ten
potebujeme. Pokud bychom mli vechno jist a nebyli dnm zpsobem stimulovni
ohroenm, upadali bychom do letargie, pestali se vyvjet a mt zjem na zlepovn sebe
sama i spolenosti. Pot nastv, je-li pocit ohroen pli intenzivn nebo doprovz-li
lovka neustle a udruje tak jeho organismus ve stavu stl pohotovosti neboli
sympatikotonie. Sympatikus je nervov systm slouc k aktivaci organismu pro boj. Trv-li
pohotovost k boji pli dlouho, hormony, kter organismus vyluuje, i ostatn ltky
produkovan ve stresu mn fyziologick pochody v tle. Dochz tak k rozvratu jeho zen,
tedy k ohroen rznch tlesnch funkc.
 Ve stresu krystalizuj i dal jevy. Tvorba protistresovch ltek a ostatn protistresov
opaten zvyuj spotebu vitamin, minerl a stopovch prvk. Organismus mlo i patn
saturovan tmito vitlnmi ltkami z potravy zane trpt jejich nedostatkem, co vede
k rozvratu funkce pedevm nervovho systmu. V dlouhodobm a nezvldnutelnm stresu
rovn kles efektivita imunity. Chceme-li tedy pracovat na sv psychice, uinit vznamn
opaten pi zvldn chronickch zdravotnch pot, musme se zabvat chronickm stresem.

K vyeen devastujc stresov situace vedou jen dv cesty. Jedna pedstavuje tk -

lovk z n prch i za cenu ztrty jinch vhod. Opout manelstv, prci, kolu, tedy
okolnosti, je mu zpsobuj stres, kter nen schopen zvldat. Druh, pomrn obtn smr
pedstavuje otuovn organismu vi stresu. Znamen to, e si lovk ve svm ebku
najde jin ne ty dosavadn hodnoty a mysln a vdom se u roli, kter zcela mn jeho
postoje ke stresujc situaci. Pehodnot tedy nkter vlastnosti, zane jinak vnmat vci kolem
sebe a chovat se odlin v uritch situacch. nik ped stresem nebo vybudovn nov
osobnosti s novmi vlastnostmi jsou innosti, kter meme doporuovat v zjmu zmn
psychiky pi een chronickch zdravotnch obt.

Trzniv potlaovn osobnosti

Vtinov spolenost rozdluje povahu na patnou a dobrou. Rmcov eeno, dobr je ta,
kter vyhovuje ivotu ve spolenosti i v urit skupin, patn ta, kter naruuje jej chod a
vzbuzuje pocit pokozovn. Ze zdravotnho hlediska vak povahu hodnotme i jinak - jako
zdravou a nezdravou. Uveden termny se vbec nemusej krt - dobr povaha nemus bt
zdrav a patn nemocn. Zdrav povaha je takov, kter nepin stres, trval napt, zkost,
nervozitu a podobn emocionln negativa. Me to bt teba i sobeck povaha, kterou
spolenost oznauje za patnou. Naopak lovk, kter se neustle sna eit nco za ostatn,
trp zkost, aby jej okol hodnotilo vdy pozitivn, me mt nezdravou povahu, kter vede
ke zdravotnm komplikacm, jako je vyerpn nervovho systmu, nadledvinek a zakoenn
trvalho pocitu zkosti ze selhn.

Pi vhodnm veden a rozboru situace si pacient uvdom zdravotn rizika sv povahy.

Obvykle se pt na to, jak rychle lze povahu zmnit. Bohuel, rychl zmna nen mon. Jen
postupnm vvojem, analzou okolnost, eventuln s pomoc psychologa i psychoterapeuta
si zane svoji povahu uvdomovat a pracovat na jej zmn. Takov postup je mon,
opakovan jsem ho ve sv praxi zail a zaznamenal jsem tak vrazn zmny povahy, kter
byly a okujc.

Napklad zdravotn sestra, kter do svch 45 let trpla mnoha zdravotnmi problmy, byla
svobodn a neustle se snaila vem zalbit, touila po tom, aby ji povaovali za co nejlep a
pracovn nejspnj. Pod vlivem rznch poradc vetn astrolog, kineziolog a
psycholog zaala mnit sv vystupovn a povahu a do opanho extrmu. Stala se
sobeckou, nesnenlivou intrikkou do t mry, e ji okol veobecn odmtalo. To je typick
pklad, kdy lovk nedv prchod svm skutenm povahovm vlastnostem, nsiln je
mn podle obrazu, kter si vytvoil, ale za uritch situac se vrac ke sv pvodn podob,
k negativm, je mohou mt pro uzdraven rozhodujc inek. Potlaen vlastn osobnosti,
skuten emocionality, je toti vdy kodliv.

Pacient tedy me mnit svou povahu, hledat skuten osobnostn rysy a uvolovat je, co
za uritch okolnost vede k uzdraven.
Podstatn role vchovy
Jak vdom (verbln realizovan) vchova, tak i vchova pkladem vede ke zdravotn
negativnm dsledkm. Meme napklad zpsobit, e lovk vdy poteby druhch vnm
ped svmi vlastnmi, co obvykle vede k problmm, protoe okol nedv najevo
dostaten vdk a ctu, kter by dotynho uspokojily. Jindy vede vchova k aktivit, kter
vak nevyhovuje dan osobnosti, nkdy k preferencm uritho ivotnho stylu nebo zvyk,
kter jsou zdravotn nevhodn.

K vchov se v zsad stavme dvma zpsoby. Bu napodobujeme svj vzor a

podlhme jeho pokynm, nebo jednme v pmm rozporu s jeho jednnm. Vznikaj tak i
kurizn situace. Napklad rodi vysoko na ebek hodnot klade jdlo klasickho
vesnickho nebo malomstskho typu. Z pemry nevhodn stravy ovem vznikaj
metabolick zdravotn problmy, kter jsou ve vku kolem padestky pomrn vn. Pro
vysokou preferenci jdla vak dotyn nen schopen svj vztah k nmu korigovat.

Potomek vychovan v prosted, kter vyznv kult jdla, se vak pod vlivem onemocnn
otce obrac k viv vhradn zdrav, biologicky ist. V tomto ppad tedy lze vysledovat
vliv vchovy, kter vak modeluje ivotn situace ve prospch vychovvanho.

V jinm pkladu je matka velmi aktivn, neustle se sna doshnout vysokch met, co
nakonec vede k jejmu psychickmu selhn a vzniku chronick duevn choroby. Potomek se
kvli tomu obv aktivity, a proto zaujm pasivn ivotn postoj a clevdom odbourv
vechny prvky, kter vysledoval u matky jako pinu jejch zdravotnch obt.

Pi rozboru s pacientem meme poukzat prv na vchovn prvky a hodnotit je

z hlediska zdrav a nezdrav. Pedpokld to ovem dobrou znalost cel jeho rodiny. Pi m
praxi celost n medicny je to asto mon, protoe ke mn dochzej cel rodiny, tedy nkolik
generac.

Emocionln pokozovn
Jeliko rodi nen bezchybn, ale m svoji minulost s vce i mn zacelenmi
emocionlnmi ranami, velmi asto je pen na potomka. Kad je nkdy utrpl, a u
v dob prenatln (napklad nechtn thotenstv) nebo v dtstv (vyvolvn stav zkosti a
nejistoty). Jednodue lze shrnout, e dt m mt vdy pocit jistoty a lsky, kritick situace
nevyjmaje. Rodie napklad kikem na dt i na sebe navzjem vyvolvaj u potomka zkost,
co m za nsledek jeho emocionln pokozen. Agresivita nebo scny vedouc ke vzniku
zkostnch stav jsou dalm pokozujcm faktorem.

asto uplatovanou chybou je svovn se dtti se svmi stesky. Napklad matka se po

rozvodu svuje dcei se svmi problmy s mui, otec zpochybuje otzky vrnosti partnerky
i existenn zajitn rodiny. Dt, kter potebuje rodie vidt jako bytost, k n se me
s jistotou obrtit v jakkoli situaci, znejist a je emocionln pokozeno.

Takovch situac existuje spousta. V kadm ppad obvykle znamenaj fixaci zkosti,
napt, nejistoty a nkdy i agrese. Vznik z nich program v na centrln nervov soustav,
kter trvale naruuje jej chod a dic funkce. Emocionln chyby se pak promtaj v pijmn
role eny i mue, ivitele a ochrnce, zkrtka rol, kter ivot vyaduje.
 Samotn detoxikace, tedy odstrann toxin z organismu, vede ke zmnm v emocionln
sfe. Kvli propojen orgn na CNS a zpt asto dochz k fixaci urit patologick emoce,
by samotn dvod ji dvno odeznl. Toxicky zaten ledviny povedou k zkostem, jtra
k agresivit a negativismu, plce k depresm, slezina k pehnan starostlivosti a srdce k
obavm a strachm. Pi detoxikaci tchto orgn pak dochz ke zmnm v psychice a nm se
otevr daleko pstupnj pole pacientovy komplikovan psychiky, na nm pak uplatujeme
dve zmiovan zsady.
Psychika a tha naeho byt
Poet souzench bd si lovk rozmnoil sm.
Propertius Sextus

Staronsk symbol - monda - je aplikovateln na mnoho jev. Lidstvo se napklad dl

na jedince smlejc vlun materialisticky, na ty, kter vc oslovuje idea, a konen na ty,
kte tvo spojnici mezi tmito dvma tbory. Jejich rovnovha, prolnn a ovlivovn
vytv harmonii tak, jak to monda symbolizuje.

Proto i pohled na ivot lovka a jeho zdrav me mt dva ply: jednak lze organismus
chpat jako materii, hmotu, kter se chov zcela vlun podle materialistickch
medicnskch zkonitost, teba biochemickch, hormonlnch i imunitnch reakc. Na druh
stran ho lze vnmat jako souhrn energi, energetickch a informanch pol. Toto pojet
meme povaovat za primrn a v tomto duchu s nm pracovat. Nikdy bychom se vak
nemli dostat do situace, e sice budeme stt na jednom plu, ale nezorientujeme se na tom
opanm.

Symbiza dvou protiklad

Osobn vce dvuji energeticko-informanmu pojet, a tak vm, e protivnci
z materilnho tbora se jen zdka vyznaj v odlin problematice. Pesto ji odsuzuj a
mnohdy o n i sebevdom diskutuj, anebo - jak jsem nedvno vidl v knihkupectv - o n p
knihy. Jejich nzory vypadaj ponkud komicky, protoe vyjaduj laick mylen, by by
disponovali adou vdeckch titul. Naopak tbor idealist by se neml do podobn situace
dostat. Ml by dobe znt materiln pojet lovka, protoe jedin tak me splnit to, co si
asto maluje do svho ttu, tedy symbol mondy jako vyjden harmonie a symbizy dvou
protiklad.

Rd bych se dnes vnoval uritm materilnm podkladm na psychiky, i kdy zejm

mnoho lid bude mt proti takovmu pojet nmitky a jej zkonitosti bude hledat zcela jinde.

Abychom pochopili materiln podstatu lidsk psychiky, musme si objasnit nkolik

pojm. Existence ivho tvora je nepetrit ohroena jak zevnit, tedy nedokonalost
organismu, tak zevn jedinci svho druhu, mikroorganismy i predtory druhu jinho. Kad
ivot kon smrt, je nezbytn a neodvratn. Vyjmenovnm sti problm, do nich se
organismus porodem dostv, jsem chtl doshnout jedinho: uvdomme si, e kdybychom je
skuten vnmali, nevyli bychom ze stresu, strachu a beznadje. Ostatn to byl i motiv
Buddhy, jen odeel pod strom hledat vchodisko z kolobhu ivota. Aby nedochzelo
k trvalmu stresu z vdom reality, existuj inn ochrany.

Ochrann funkce nadledvinek

V souasn dob znme ti systmy, je tlo chrn ped stresem. Jednm z nich jsou
nadledvinky (glandula suprarenalis). Tvo soust nervovho a endokrinnho systmu. Dl
se na de a kru, co je rozdluje na dva orgny s odlinmi funkcemi. Nebudu je rozebrat,
ale rd bych se zmnil o t ochrann - produkci hormonu kortizonu krou nadledvinek.

Kortizon je znm z bn lby, tlum znty a zabrauje jejich vzniku, m odstrauje

bolest, mn funkci nervovho systmu, a tm i psychiky a center imunity. Obvykle s nm
medicna pracuje, potebuje-li zvldnout chronick znt, vtinou autoimunitnho nebo
alergickho pvodu. Aplikuje se pi revmatickch chorobch, chronickch plicnch
chorobch, degenerativnch poruchch nervovho systmu a dalch nemocech. Pidv se i
do jinch ppravk: do konch mast, onch kapek apod. Ji ped destkami let bylo
zjitno, e napklad lid trpc revmatickm onemocnnm produkuj men mnostv
kortizonu ne ostatn. I nkter deprese jsou dvny do souvislosti s poruchou jeho produkce,
a proto se jm l.

Kortizon a stres
Pi vyeten Vollovm pstrojem shledvme u znanho mnostv chronicky
nemocnch kvantitativn i kvalitativn poruchu produkce kortizonu. Ta nepronsleduje jen
pacienty s revmatickm onemocnnm i jinmi chronickmi znty, ale pin i snenou
toleranci ke stresu. Je tedy typick pro ty, kte tko snej stres, nejsou vi nmu odoln, a
ten u nich proto snadno vyvolv nejen subjektivn nepjemn pocity, ale i recidivy
onemocnn. Proto si asto vmaj toho, e ve stresu se pihls chronick kloubn
onemocnn, astma, alergie a ada jinch zdravotnch problm. Domnvaj se ovem, e
pinou choroby je stres.

Obvykle tomu vak bv trochu jinak. Stres jen zvyuje nroky organismu na produkci
kortizonu - a prv toho se jim nedostv. Ostatn kortizon je zaazen mezi dopingov ltky;
sportovci si jeho uvnm zvyuj nejen nrst svalov hmoty a vkonnosti, ale zejmna prh
bolesti, protoe sportovn vkon mnohdy bol, a ten, koho bolest dve zablokuje - a u
v trninku nebo v samotnm zvod -, prohrv.

Pravideln podvn nzkch dvek kortizonu je mnohdy vysvobozenm. M ale

nepzniv dsledky. Jednm z nejhorch je vyplavovn vpnku z kost; osteoporza se
projevuje prakticky u vech, kte takov preparty asto uvaj. Tento dopad nen ovem
jedin. Setkvme se s kortizonovm diabetem, edm zkalem, vzestupem krevnho tlaku,
zadrovnm vody a zmnami v hormonlnm systmu. Daleko lep by bylo uzdravit
nadledvinky a zajistit dostatenou produkci kortizonu pirozenho. Mnohdy tento stav nastv
po dlouhodobch stresech, ale me bt zpsoben i jinak. Lid trpc tmito potemi by mli
pravideln a adu msc pt aj z koriandru, kardamomu a anzu - zlepuje produkci
kortizonu, co na psychiku, zvldn stresu i adu znt psob pozitivn.

Kosmonaut nebo uzlek nerv?

Dalm ochranem je mezimozek (mesencephalon). V tle dochz k produkci
takzvanch endorfin ili endogennch morfin. Jde o ltky strukturou blzk morfinu, tedy
derivtu opia. Podobnost nen nhodn. Endorfiny zajist jistou bezstarostnost a dobrou
nladu. V populaci se vyskytuj dva extrmn typy: prvn m endorfin nadbytek, take je
schopen usednout do raketoplnu, vydat se na Msc, stt se pilotem nadzvukovch letadel,
potpt se v ponorkch do tiscimetrovch hloubek.

Druh typ s nedostatenou produkc i citlivost na endorfiny m problm jt do koly i

do zamstnn, t s partnerem, vykonvat bn innosti, protoe v nm vzbuzuj strach. Pi
vysloven slov jako smrt, nemoc i utrpen si zacpv ui, protoe jej nic nechrn ped jejich
stresujcm dopadem. A pak samozejm existuje velk skupina lid s pimenou tvorbou
endorfin, kter nevyznv ani krajn nebezpe ani adrenalinov sporty, nestvaj se z nich
disidenti, ale hled si toho, aby byla zachovna jejich existence, co je primrn a
nejpreferovanj pud lovka.
 Defekt mesencephalonu, tedy jakhosi centrlnho orgnu pro vliv endorfin, bv
obvykle vrozen a asto se ve na stresujc i problematick thotenstv, zejmna ve smyslu
ptomnosti toxin. Z jedinc, kte trp nedostatenou produkc endorfin i na n nemaj
dostatenou citlivost, se rekrutuje mnoho narkoman, protoe pi setkn s drogou se
pojednou ocitaj na njakou dobu astn a rozdl mezi jejich normln existenc a bytm pod
vlivem drogy je tak obrovsk, e ve ostatn je nepodstatn.

lovk s velmi dobrou produkc endorfin si ji doke zvyovat pijatelnmi innostmi,

napklad sportem, hrou, hazardem i milovnm. Nepociuje takov rozdl mezi bnou
emon rovn ivota a rovn pod vlivem drogy. Jak je podle nrstu konzumace drog patrn,
osob s poruenm mesencephalem pibv, co souvis i s tm, e pibv dt
s psychomotorickm neklidem, poruchami chovn, dyslexiemi a dalmi poruchami
nervovho systmu. A na tom nese vinu zvyujc se toxick zaten pohlavnho stroj matek
i toxick zaten obecn. K povzbuzen innosti mesencephala doporuuji aromaterapii
levandulovou vn, levandulov poltek nebo aj z tto livky.

Libeek msto antidepresiv

Tetm ochrannm systmem je st mozku nazvan diencephalon, kde sdl centrum pro
produkci a vyuit nkterch neurotransmiter, ltek penejcch vzruchy mezi nervovmi
bukami. Z nich je nejznmj serotonin, ale souasn vda rozeznv dalch 30 ltek
s podobnou funkc. Serotonin je pedmtem vdeckho zkoumn z hlediska deprese.

Bu existuje jeho nedostaten produkce, nebo snen citlivost vi jeho psoben.

Nedostaten produkce serotoninu znamen, e je lovk ohroen depres, tedy

smutkem. Pi poruchch diencephala se setkvme s takzvanou emon labilitou, ili
stdnm nlad nejen v rmci nemoci, jakou je deprese, ale i v bnm ivot. Jedinci
s nekvalitn funkc tto sti mozku bvaj pecitlivl, nevyven a emon nestabiln.

Zatmco na endorfiny neexistuje dn lk a lid samolbu asto nahrazuj drogami, pro

zlepen funkce serotoninu je vyvinuta ada takzvanch antidepresiv. Mnoz je tedy uvaj
pro zlepen kvality ivota tak, e bu zvyuj hladinu serotoninu, nebo vytvej zmny
v celm serotoninovm systmu na rznch rovnch. Snen produkce serotoninu znamen
vdy psychick problm a jaksi obnaen psychiky vi vnjm vlivm. Pro zlepen funkce
diencephala doporuuji znm koen libeek. Mon u v jeho nzvu - slovnm zkladu lib,
libost - se skrv skutenost, e ti, kte ho takhle pojmenovali, o jeho psoben dobe vdli.
Dlouhodob a pravideln pit aje z libeku posiluje funkci diencephala. Sja zase pin
dostatek minerl pro produkci serotoninu, protoe jeho prekurzorem je aminokyselina
triptofan, kterou plodina obsahuje.

Za poruchami ve uvedench st mozku i za dysfunkc nadledvinek se asto skrv

siln stresov zt matky v obdob thotenstv. Ovem tohoto procesu se neastn jen
samotn stres. Musme brt v vahu tak jev, kter asto chronick stres doprovz. Jeho
dsledkem je toti shromaovn - kumulace - tkch kov a radioaktivnch ltek
v organismu. Tyto toxiny plod zcela bn pejm do vlastnho organismu, pedevm do
tch struktur, kter odpovdaj stresovanm strukturm matky. Dt se pak narod s naruenou
funkc tchto orgn, tm bv nedostaten chrnno proti stresu a rozt se tak u nj
koloto, kter v souasnosti dobe znme - koloto stres a psychosomatickch chorob,
duevnch nemoc, narkomanie a dalch neblahch jev.
Psychick toxiny
Jsme zodpovdni nejen za to, co dlme, ale i za to, co nedlme.
Moliere

Nikdo nepochybuje o tom, e toxiny vznikajc v komplikovan lidsk psychice jsou

stejn nebezpen a jedovat jako toxiny jinho pvodu. Psychickch toxin se lid obvali
ji od potku vk, a tak bhem stalet vznikaly mnoh rituly, kouzla a rzn magick
prostedky k tomu, aby tyto zl sly mohly bt z lidskho organismu vyhnny. My se tak dnes
dotme o amanech, zakvach, ale i knch a zzranch uzdravovatelch.

Lidsk psychika se vyvj ji mnoho tisc let a nikdo nedoke ci, kter okamik je pro
jej vvoj nejpodstatnj. Velice dlouho jsme byli' vychovvni v myln pedstav o
ddinosti a geny jsme povaovali za naprogramovan struktury, kter prost existuj v dan
podob a nikdy se nezmn. Teprve v posledn dob vdci poznvaj, e krom tch pevn
danch obsahuj geny i takov programy, kter lze mnit, a to vlivem epigenetickho
prosted - tedy prosted kolem genu. Do tto oblasti spad i psychika, respektive programy,
emoce, zvyky a jin psychick atributy, kter pak chovn genu ovlivuj.

Tak se me dt rodit s jistmi psychickmi vlastnostmi, kter byly genm vnuceny

chybnm epigenetickm prostedm. Mm samozejm na mysli chybn programy projevujc
se v pozdjm ivot jako toxiny. Dt se me rodit zkostn, agresivn, depresivn,
s rznmi nutkavmi projevy, fobiemi, nvyky, zvyky a pedstavami, kter sice meme
sledovat ji u rodi, ale donedvna jsme netuili, jakmi zpsoby se penesly na dt. Tak
psychika matky a otce v prbhu thotenstv je pro pozdj stavbu psychiky jedince
nepochybn velmi dleit, jak o tom byly podny ji etn dkazy.

Velmi mnoho sil bylo vnovno vzkumu vlivu postnatlnho vvoje na psychiku
jedince. Jak se ukzalo, pedevm prvnch pt a est let vku je z hlediska formovn
psychiky velmi dleitch, a a do uzaven osobnosti jedince nen psychika vi okol
intaktn. Vidme, e ji ovlivuj rzn okolnosti po dobu del ne deset let. Psychick toxiny
pak do tohoto obtnho procesu vnej rzn poruchy emoc, chyby v emocionlnm,
socilnm chovn i pracovnm chovn, v pedstav o een konflikt, ve vztahu k autorit,
k osob opanho pohlav, ve vztahu k dtem a tak dle.

lovk se tak stv hkou svch patologickch psychoprogram, nebo pes jejich
silnou vrstvu filtruje svj pohled na svt i sv chovn. Dostv se tedy snadno do stresovch
situac, do emocionln a sociln tivch stav, kter pak naruuj chod celho organismu,
sniuj imunitu, zpsobuj zrychlen vznik loisek, ukldn toxin ve tknch. Jestlie
chceme zmnit svj pohled na svt a pstup k nmu, jestlie chceme ve sv psychice nastolit
d, a tedy i zdrav, musme tyto patn mechanismy odbourvat.

Detoxikac je mon vytvoit techniku, kter bude chybn psychoprogramy rozbjet.

K pochopen tto sloit techniky je teba vyut tak znalost, kter nm poskytuje souasn
rozvoj potaov techniky. Vme, e potaov program me bt rozruen viry a znien.
Neopakuje se pak a nen schopen se zapojit do funkce potae. Podobnm zpsobem
postupujeme i u patologickch psychoprogam. Ani bychom stavli program nov - to by
bylo ovlivovn jedince proti jeho vli - patologick program rozbjme. Dotyn jedinec si
na mst, kter bylo uvolnno, me vybudovat program nov, tedy nov pohled na vc.
 Patologickch program je sice znan mnostv, ale nikoliv mnostv nekonen, protoe
mnoho emocionlnch, socilnch, pracovnch, kulturnch a dalch jev se stle opakuje.
V prepartu NODEGEN v tto dob mme kolem sto padesti patologickch program a
rozdlujeme proto NODEGEN na 1, 2 a 3. Co meme od prepartu NODEGEN ekat?
Tento prepart nem dn konkrtn vliv na odstrann njakho symptomu i na odstrann
piny chybn funkce organismu. Jak u bylo eeno, tento prepart vhradn rozbj
patologick programy a uvoluje msto k nastolen program pozitivnch a nekodnch.

Abychom takov postup pochopili, uveme si jeden z pklad: ptadvacetilet dvka

nebyla po porodu schopna starat se o svho syna, upadla do deprese a ztratila zjem o dt, o
manela a o jin ivotn aktivity.

Pouze jej matka zstala v centru pozornosti, a to a zvenm zpsobem. Jej stav byl
oznaen jako poporodn psychza, pacientka byla vce ne rok lena nejrznjmi
psychofarmaky, ale bez efektu. Neustle prohlaovala, e nem dnou radost z dtte, i kdy
se na nj tila a byla vdan. Po odstrann patologickch psychickch program, po piblin
tmsn detoxikaci, nhle pila na kontrolu a prohlsila, e je pln zdrva, e se j v hlav
zcela rozjasnilo, vrtila se j radost, vrtila se j pvodn osobnost a ct se bt naprosto
v podku.

Tento postup byl zvolen zmrn. Bylo toti dosti pravdpodobn, e reakce dotyn eny
byla zpsobena ptomnost patologickch program. Tyto programy byly pak i upesnny a
z chovn rodi v dvin pubert byla vytvoena celkov mozaika. Pro oblast takovchto
psychickch toxin je vhodn nejen prepart NODEGEN, ale tak STRESON, kter m
rovn vznam pro harmonizaci na psychiky. Velmi prospn je samozejm tak
psychoterapie i mnoh dal techniky - obvykle z alternativn koly. Jen si nepedstavujme, e
n psychick ivot jsou schopna vznamn zmnit antidepresiva a jin psychofarmaka. Tato
liva psychick toxiny rozhodn neodstran.

Prepart STRESON v sob shromauje psychick atributy stresovch situac, kter jsou
vyvolny pocitem i pedstavou o existennm ohroen lidskho organismu. Samozejm
nemm na mysli een akutnch stresovch situac, kter pin nae kadodenn existence;
jde o fixaci program vznikajcch dlouhodobm stresem. Zde vak vystupuje i vznam
prepartu NODEGEN, jak je vidt na nsledujcm pkladu.

Ptaticetilet mu trp zvanm zntem tlustho steva, colitis ulcerosa. Je len

souasnou modern medikac po dobu pti let bez vraznjho spchu, bez vymizen pot.
Pi detoxikaci zan vnmat slu pocit stresu, kter mu pin bn ivot bez mimodnch
udlost. Nakonec pichz na to, e jeho povaha - velmi peliv, starostliv a s prvky
pehnanho peovatelstv - mu i ze zcela bnch situac vytv problm, kter se pen do
vegetativnho nervovho systmu, imunitnho systmu, a samozejm centrlnho nervovho
systmu. Uvdomuje si vztah mezi svm onemocnnm a tm, co nazv svou povahou.
Chybn programy, kter ztotouje s pojmem povaha, jsou odstraovny prepartem
NODEGEN a postupn dochz ke zmnm v pohledu na vztahy k rodin i na jeho lohu
v rodin i v zamstnn a tento rys povahy se postupn mn. K odstrann psychickch
toxin je dleit i prepart EMOCE.

Musm ci, e zmny zpsoben rozbitm patologickho programu jsou obvykle

pozorovny a s odstupem nkolika msc. Toxickmi emocemi trp tm kad z ns.
Mohou to bt pocity viny, nepimen zkosti a fobie, pocit starosti i rys agresivity nebo a
sebedestrukce, tedy agresivity obrcen proti sob sammu. Negativn emoce jsou i nejistota,
rlivost, majetnick pocity, emocionln nezralost, hysterie a podobn. Tyto emocionln
projevy jsou dysfunkn, to znamen, e nemaj v organismu dn pozitivn smysl, jak by
teba mohla mt pimen agresivita k vlastn obran, pimen zkost jako varovn ped
nebezpem nebo pimen nejistota, kter je opakem patn kontrolovanho hrdinstv a
sebejistoty.

Zmnn preparty odstraujc chybn emoce a emocionln i sociln programy nen

dobr podvat na zatku detoxikace. Organismus je toti zasycen fyzickmi toxiny, kter
mn funkce nervovho systmu i orgn, co se projevuje na emocionln rovni. Ji
staronsk medicna hovoila o vztahu ledvin k zkosti, o vztahu srdce ke strachu o ivot, o
vztahu jater a agrese, o vztahu sleziny, aludku a starostlivosti i o vztahu plic a deprese.

Proto nesmme zapomnat, e prvn zsah proti psychickm toxinm pedstavuje vdy
detoxikace jednotlivch zkladnch orgn, tedy srdce, plic, ledvin, sleziny a jater, odstrann
mikrobilnch toxin z nervovho systmu a kov a radioaktivnch prvk z centrlnho
nervovho systmu. Tyto toxiny toti mohou urovat rove na psychiky a lovk proti nim
bv bezmocn. m vce stresu, tm vt hromadn toxin. Vzhledem k tomu, e souasn
civilizace nejvce preferuje a zatuje pedevm centrln nervov systm, vtina ivotnho
stresu a dalch toxin se bude hromadit pedevm zde.

Ve srovnn s pravkem i ranm stedovkem, kdy byla nad jin cenna sla, bojov
schopnosti a lov, ijeme v obdob preference rozumu mozku a jeho funkc. Proto musme
potat se zvenou kumulac fyzickch i psychickch toxin v tomto vce ne
komplikovanm a asnm orgnu.

V praxi se napklad setkvm s tm, e jeden lovk m toxin v organismu celou adu,
druh pak ve stejnm vku minimum, ppadn tm dn. Pochopiteln si musm klst
otzku, pro tomu tak je. Co je pinou hromadn toxin u jednoho pacienta a dobr
samoistic schopnosti u druhho?

Postupem asu jsem vypozoroval, e znan vliv na mnostv toxin v organismu m

prv stres. Zjednoduen eeno, mnostv nahromadnch toxin je tm vt, m del
dobu je organismus stresu vystaven a m je tento stres intenzivnj a bazlnj, tzn.
zasahujc do samotn existence lovka. Z logiky vci tak vyplv, e hromadn toxin je se
stresem v pm me. Ostatn tuto souvislost tuili ji nai pedci. Vdy v lidovch
moudrostech a poekadlech asto slchme: vesel mysl - pl zdrav, smch l apod.

Stres m dva zdroje: zevn, tedy situaci, kter ns skuten nebo potenciln ohrouje, a
vnitn, tedy nai osobnost a psychick patologick programy, kter ji zsti formuj. Pokud
k tomu pipotme emocionln pokozen, takzvanou emocionln deprivaci, meme
dvody kumulace toxin u ady pacient snadno odvodit.

U nkterch typ osobnost dochz k ventilaci patologickch program a stresu

z organismu ven - takov lovk se navenek me jevit jako nesnenliv, arogantn,
agresivn, sociopatick, ale jeho vnitn prosted je pak ped stresem chrnno. Jin lovk,
opan extrm, obrac stres vi vlastn osob, trp pocity viny, pocity oprvnnho trestu,
vitkami svdom atd. Prv v tomto ppad vznikaj nejvnj poruchy s hromadnm
toxin. Napklad u ndor z emocionln problematiky nachzme pravideln pocity viny.

Patologick emocionln programy nm neumouj pedvdat a eit nae ivotn

problmy do t mry, abychom se dokzali chronickmu stresu vyhnout a nedostvali se do
situac, kter stav napt a ohroen zkonit pinesou. Patologick psychick programy nkdy
lovka a vhnj do situac, jako je napklad splnn motiv a sn matky, napodobovn
vzoru, kter pro ns znamen velkou hodnotu, konkurence sourozence, splnn nenaplnnch
tueb a cl otce. To ve jsou modelov situace kladouc obrovsk nroky na nae chovn a
pinejc s sebou chronick stres, a tm i hromadn toxin.

Psychick toxiny tedy maj za nsledek nejen pm pokozen organismu zpsoben

dlouhodobou produkc stresovch hormon s nslednou poruchou produkce endorfin i ltek
imunitnho charakteru, ale i hromadn toxin fyzickch. Nakonec dochz ke komplexnmu,
celostnmu pokozen organismu.

Dostvme se do bludnho kruhu, na jeho potku stoj vrozen fyzick i psychick

toxiny pinejc stresov reakce. Postupn se hromad dal toxiny, dochz ke zmnm
funkce tkn a na genov oslabench mstech i k epigenetickm zmnm, a tm ke zmnm
v chovn gen. Nsleduje trval dysfunkce orgn, zdravotn stav je zdrojem dalho napt,
dalch stres a bludn kruh se rozt.

Ptadvacetilet svobodn dvka pichz s pt let trvajcm chronickm navovm

syndromem a svou nynj energii charakterizuje od 2 do 20 % pvodn vitality. Pes mnoho
pokus o lbu oficiln i alternativn medicnou nen dosaeno dnch spch. Mimo
navovho syndromu m dvka pes svj na prvn pohled atraktivn vzhled velmi patnou ple
s extrmnm vskytem akn. Od 18 let ji provz nepjemn poruchy v oblasti pohlavnch
hormon s doprovodem bolestiv a nepravideln menstruace.

Po analze osobnosti pacientky je zejm, e jde o osobu velice nezralou, s reakcemi a

nzory dvky o 10 a 12 let mlad. Osobnost je v pmm rozporu s atraktivnm zjevem a
zcela zkonit mus pinet stresov situace z nenaplnn partnerskch vztah a sexuality. To
se psychosomaticky projevuje vznikem akn, kter me zase odvodnit, pro je
v emocionlnm i socilnm slova smyslu nespn. Z vnitnho stresu a bezradnosti - kterou
si vak naprosto nepiznv - vznik trval stres s kumulac toxin v centrlnm nervovm
systmu (zvlt pak v oblasti mesencephala), kter je nejen zdrojem zkosti, ale i zdrojem
poklesu vitality. Tento pklad je typick pro celostn pohled na lidsk organismus a prolnn
psychiky a fyzickch struktur.

Nadje na vyeen podobnch problm spov vhradn v rozbit chybnch

psychickch program, a teprve v druh ad me dojt k oitn centrlnho nervovho
systmu od toxin, jeliko funkce mesencephala je ji ovlivnna chybnm chovnm
pslun genov vbavy.

Detoxikace me v dlouhodobm vhledu pinst a netuen zmny ve formovn

osobnosti a vbec cel psychiky, a tm samozejm i navrcen vitality.
Psychika a detoxikace
Ze vech vn due kod tlu nejvce smutek.
Tom Akvinsk

Lid, kte se vnuj kokm, psm i jinm zvatm, hovo o jejich rozdln povaze,
stresech, kterm podlhaj, o nevyzpytatelnm jednn. Kdy zve projevuje tolik poruch sv
psychiky, kolik jich mus projevovat lovk? Jeho mozek je nejsloitjm zazenm na
zemkouli, kter nebylo pekonno dnm technickm zzrakem. Pokud se tak vbec nkdy
stane, pravdpodobn to bude trvat jet velmi dlouho.

Jestlie se ped svmi pacienty zmnm o tom, e za jejich potemi stoj nervov systm,
spojuj si m slova automaticky s psychikou, i kdy to tak v dan chvli vbec nemyslm.
lovk zkrtka tak njak pot s patologickm vlivem sv psychiky, pestoe nervov
systm m obrovsk mnostv rznch funkc. Krom jinho sbr informace z celho
organismu a z naeho okol, dokonce m i pam, piem si pamatuje nejen to, co proil pi
existenci v dotynm jedinci, ale zejm i to, co proilo lidstvo jako celek.

Jednotliv sti mozku ideln zapadaj do naich pedstavo celostn medicn - jejich
funkce spolu souvis, navzjem se ovlivuj a prolnaj. Neuroanatomov proto vyznaili
v mozku nesmrn mnostv drah a spojnic, ale ani cel tento systm - kter se a vymyk
naim pedstavm - nen pln schopen veker souvislosti znzornit.

Spoje v nervovm systmu probhaj na zklad elektrickch potencil, cch se

z neuron na neuron. Ovem na zklad biochemickch proces probhajcch na spojch
neuron a mon i dky jinm mdim se asto uvauje o fotonech, a nkte lid by velice
rdi objevili i dosud neprokzanou energii, jej existenci vdci popraj. Do toho zasahuj i
teoretici informatiky s nzorem, e informace nemus bt nesena energi, tedy hmotou, jak
jsme se vdy domnvali, ale e me existovat i bez zvislosti na hmot. Vtr se tak
mylenka o mylence - je formou hmoty, nebo nen? Ale to bychom ji zasahovali do
podstaty filosofie, do souboje mezi bytm a hmotou.

O innosti mozku se meme pesvdovat pedevm dky zevnm projevm - jestli se

nm konetiny hbou, jestli jsme schopni si alespo nco zapamatovat. O innosti mozku
vypovdaj nae emoce, tedy jsme-li smutn, vesel, zkostn, ustaran, rliv apod. Emoc a
jejich poruch se d vyjmenovat na destky a jednou se tomuto tmatu budeme vnovat, nyn
se ale podvejme na pjem potravy, kter nezle na naich stech, jcnu, aludku ani jinch
trvicch orgnech, ale zvis na naem mozku.

Lid vykazuj dv zkladn poruchy pjmu potravy. V prvn ad se jedn o anorexii

neboli nechutenstv; protoe v tomto ppad jde o nechutenstv zpsoben mozkem,
nazvme je anorexia nervosa. Druhou nejastj poruchou pjmu potravy je patologick
ravost, nazvan bulimie. Mnohokrt v ivot jsem se setkal s obma poruchami, a tak jsem
vidl 170 cm vysokou dvku, kter dokzala zhubnout na pouhch 30 kg a obdivn se shlela
v zrcadle. Okol 1elo hrzou, ale veker logika, argumentace i pdn dkazy se mjely
inkem. Tak vypad anorexia nervosa, tajemn onemocnn, nad nm si svt lme hlavu.

Je zejm, e toto onemocnn souvis se spoleensky velmi propagovanou a cennou

thlost a vyhublost, s n stle pichzej mdn giganti, protoe pr takovm enm lpe
padnou aty a kivky jejich tla neru splvavou linii. Samozejm e anorexie se
vyskytovala i v dobch minulch, kdy kult tla jet nebyl tak siln. Obvykle byla spojovna
s hysteri a asto se za n nala neastn lska, zklamn, neoptovan vztah a mnoh jin
citov problmy.

Proto se tak ped nkolika lety, kdy se problmy s tmto onemocnnm objevily
v masovjm mtku, hledala pina pedevm v rodinnch vztazch. V tto souvislosti se
uvaovalo zejmna o vztahu k otci, nebo toto onemocnn postihuje pedevm pubertln a
postpubertln dvky. V souasn dob se vak nevyhb ani enm zralejm, mezi dvactm
a tictm rokem.

A nyn z hlediska detoxikan medicny. Je jasn, e jde o onemocnn CNS, a proto se

jm v praxi zabvaj psychiati. Aplikuj star i modern antidepresiva, neuroleptika, ale tak
reimovou lbu, psychoterapii, zkrtka rzn psychiatrick lebn prostedky a postupy.
Pokud pacient peije pokles vhy a nedojde k metabolickmu rozvratu, tak obvykle po
nkolika letech onemocnn zcela nebo sten odezn, jako by vyhaslo. Nkdy po tto
nemoci zstvaj rezidua, jako jsou rzn neurzy i poruchy osobnosti, ale znm i ppady,
kdy dolo k vylen ad integrum, tedy bez znmek nemoci.

Pi diagnostice pstrojem SALVIA a EAM setem se dostvme k hypothalamu, tedy sti

mozku, kter je zahrnuta do oblasti diencephalonu. Hypothalamus je centrum ovldajc velmi
irokou klu rznch funkc napklad produkuje nkter dic a stimulan hormony, ale je
tak centrln st autonomnho nervovho systmu a hraje rozhodujc lohu i v pudu
obivnm a sexulnm. Pochopiteln intoxikace hypothalamu nepinese takov problmy,
jak nachzme u anorexie nervosa i bulimie, ale jeho spojen s mozkovou krou
s nauenmi programy pak dv cel obraz nemoci. Mnohdy se do celho procesu zapojuje i
hippocampus, co je z hlediska detoxikan medicny centrum psychick integrace.

Z historie je znmo, e obsah duevnch nemoc se vdy mnil podle dobovho koloritu, a
tak ve stedovku len lid halucinovali arodjnice, ve 20. stolet hrzy svtov vlky, ve
21. stolet se objevuj mimozeman, kosmonauti, pstroje na dlkov ovldn mozku. Nae
spolenost je prodchnuta touhou po thlosti, kter sama o sob otevr vstup do svta
opanho pohlav. Je tedy logick, e v obdob puberty, kdy z biologickch dvod mlad lid
ij jen tm, zda jsou pro sebe navzjem pitaliv, vznik pro tyto poruchy ivn pda.

Z toxickch zt zde hlavn roli hraje porucha metabolismu glutenu, nebo v souasn
dob se uvd, e kolem 60 % evropsk populace m s jeho metabolismem problmy. Gluten
a jeho metabolity zatuj pedevm nervov systm a hypothalamus je ideln msto pro
hromadn tto toxick zte.

Stejn jako u vech jinch poruch orgn se na vzniku symptomu jen vjimen podl
pouze jedin toxin. I zde se samozejm mus nachzet ada dalch zt - pedevm
infekn loisko a asto toxick kovy. V problematickch ppadech, kter nevedou ke
zlepen, meme najt i epigenetick zmny, tedy zmny, kter posouvaj zklad problmu
do genov oblasti.

Jak u bylo eeno, na nemocech projevujcch se poruchami vivy se astn psychick

sloka, a tud hned na potku lby vyuijeme prepart EMOCE a prepart NODEGEN 1 a
2. Tyto preparty zmn schma patologickch emoc i patologickch program fixovanch v
na psychick struktue. K odstrann loisek vyuijeme prepart CRANIUM a odstrann
kov je myslm jasn - jednodue podvme prepart ANTIMETAL. Nejdleitj jsem
nechal na konec, a to preparty METABEX, METABOL a GLI-GLU, kter je clenj na
poruchy metabolismu glutenu.

Anorexie a bulimie jsou z hlediska detoxikan medicny toton nemoci, kdy toxick
zt psob v jedn nebo v druh sti hypothalamu, kter ovld zmnn obivn pud.
Tak psychick programy jsou u obou nemoc rzn. Meme si pedstavit, jak rodie
v tlm vku kaj dtti: Jez, nebo bude huben, nebude vypadat k niemu a nikdo t
nebude chtt. V opanm ppad se rodie obvaj, aby dt tolik nejedlo a nebylo tlust.
Ovem sta poznmka pronesen rodii: Jsi tlust, podvej se, jak je krsn tmhleta thl
dvka. Takov vrok pronesen njakm vzorem, co asto u dvat bv otec, nastartuje
program, kter vydr lovku na cel ivot.

Mlokdo v, e poruch vivy je mnohem vce, ale jeliko se neprojevuj tak dramaticky,
obvykle si jich ani nevmme. Je to napklad hromadn potravy, aby nedolo k situaci, kdy
budeme mt hlad, i naopak obava z toho e bychom doma njak potraviny mli, protoe pak
je snme a budeme tlust. Tak je teba zmnit zsoby odven na dovolenou v obav, e
nebude podvno jdlo, na n jsme z domova zvykl. Tak takzvan fixace v orlnm stadiu,
kter se podle psychoanalytik projevuje nejen pijmnm i nepijmnm jdla, ale
napklad kouenm, preferovnm orlnho sexu a nkdy i pouhm mluvenm, m co do
inn s tmito poruchami.

Detoxikan medicna pat mezi velmi spn metody een poruch pjmu potravy, tedy
bulimie a anorexie, ovem dleit je zde tak spoluprce s jinmi specialisty, pedevm
psychology, ale tak internisty, kte mus hldat nebezpe metabolickho rozvratu do doby,
ne se onemocnn zvldne.

Lid o monosti detoxikan lby tchto chorob nevd, a pestoe je toto onemocnn
v populaci znan rozen, nai pomoc mlokdy vyhledvaj, take pacientky s anorexi
potkvme v ordinacch spe ojedinle.

Mnoz pacienti mi sdluj, e po detoxikaci dok lpe kontrolovat mnostv poit

potravy a ta pro n pestv bt nm nutkavm i nm postavenm na rove bosk
many. Zaujmaj ke strav realistitj postoj.
Detoxikace a duevn choroby
dn velk duch nen bez troky blznovstv.
Seneca

Jeliko se onemocnn psychiky rozdluj do mnoha kategori, vyjmenujme si alespo

nkter z tch hlavnch - psychzy, neurzy, psychopatie, demence, organick
psychosyndromy. Nejastjm duevnm onemocnnm je maniodepresivn psychza (MD
psychza). Nzev je odvozen z faktu, e se u velk sti nemocnch stdaj v rznm rytmu
fze deprese a mnie. Je ovem i cel ada nemocnch, kte nikdy neproili manickou fzi a
setkvaj se jen s fz depresivn.

Deprese je porucha, kter se zsadn projevuje zmnou nlady, pedevm intenzivnm

pocitem smutku. Tento popis nen samozejm pln pesn, protoe nkdy pevauje zkost,
jindy nezvladateln neklid, nezjem, pocity mncennosti apod. V kadm ppad jde o
poruchu z oblasti emoc.

Mnie pak pedstavuje opan pl tto poruchy - lovk se ct velice astn, schopn,
rozhodn, nen nikdy unaven, tm nemus spt a m pocit, e mu svt le u nohou. Jsou to
pocity subjektivn velmi pjemn, take paradoxn lze ci, e je to v podstat jedin
pjemn onemocnn. Ovem pouze pro pacienta, nebo jeho okol vnm tuto chorobu velmi
nepjemn. Postien toti ztrc kritinost, soudnost, sr pehnanou energi a svou poruchu
si neuvdomuje. Napklad jeden pacient se vdy v manick fzi oblkl do kovbojskho
odvu a ve svch padesti letech se pohyboval po mst s partou patnctiletch, kterm ve
platil, a tak prodal za nkolik korun sv auto a ostatn vci. ena se v manick fzi pehnan
lila jako na divadle, ovsila se vekerou biuteri a perky, kter mla doma, a teatrln
gestikulovala. Jin pacientka pak v tto fzi pichzela do ordinace pouze v koichu, pod
nm nemla vbec dn odv. Bylo jedno, zda je lto nebo zima.

Depres me bt lovk asto velice hluboce postien - jeden pacient napklad

v depresi ulehl do postele, z n pak nevstal nkolik msc.

Odmtal se mt, pestal tm jst, nemluvil. U jinho pacienta dolo k takzvan

somatizaci deprese - ml tedy urit fyzick obte, a domnval se, e m nemocn srdce.
Kad veer si tedy volal pohotovost a ve dne chodil po nemocnicch, kde si srdce nechval
vyetovat.

Nejvt nebezpe deprese je bezesporu sebevrada, kterou spch znan poet

depresivnch pacient. V esk republice se poet sebevrad a pokus o n pohybuje okolo
1500 ron - za pevnou vtinou z nich jsou pacienti trpc depres. lovk v depresi m
pocit, e nem minulost, nem vbec dnou perspektivu ani budoucnost a existuje jen
v ptomnosti bez jakkoli souvislosti s kmkoli a s mkoli. Je to stav, kter je pro lovka
zcela bezvchodn a velmi bolestiv. Standardn len je z 99 % zajiovno antidepresivy.

Prvn antidepresiva pochzej z pelomu padestch a edestch let 20. stolet, ovem
v souasn dob se ji na trhu pohybuj takzvan antidepresiva tet generace. Postupn se
vyvj dal a dal preparty, kter rznm zpsobem pracuj s takzvanmi neurotransmitery,
tedy ltkami zajiujcmi penos nervovho vzruchu mezi nervovmi bukami. Podle
souasnch nzor je pinou deprese jeden z hlavnch transmiter serotonin. Krom
serotoninu se jet uvauje napklad o noradrenalinu i dopaminu, ale v vahu pichzej
jet destky dalch. Antidepresiva buto zvyuj hladinu serotoninu, zesiluj citlivost
receptor pro tento neurotransmiter i serotonin vychytvaj a koncentruj. Vtina
antidepresiv se mus uvat po dobu piblin t tdn, ne se inek zane projevovat.

Deprese m bohuel tu nepjemnou vlastnost, e se cyklicky vrac. Nelen deprese,

kterou jsem ml monost vidt na zatku sv lkask kariry, trv asi 6 msc a pak
spontnn odezn. Vdy se ale objevuje znovu, dokonce v pravidelnm rytmu - u nkoho
dvakrt ron (jaro-podzim), u nkoho jednou ron i s pauzou nkolika i destek let. Prv
cyklinost deprese a recidivy jsou typickou znmkou MD psychzy.

U manickch stav se pouvaj spe antipsychotick lky, vyuvan u schizofrenie pro

tlum pacienta. Antidepresiva se pedepisuj jen vjimen. Podle standardu se u MD
psychzy pouvaj preventivn lky, kter mohou zabrnit vzniku depres i mnie, pokud se
uvaj. Jednm z nejznmjch lk tohoto typu je lithium, kter se objevilo zatkem
sedmdestch let 20. stolet. Jde skuten o kov, jak jej znme z Mendlejevovy tabulky,
kter se pouv v podob slouenin, napklad lithium carbonicum. Existuj i jin preventivn
preparty, ale lithium si stle zachovv svoji prioritu. Nepsob vak na vechny nemocn a
m i adu problematickch ink.

Antidepresiva se vdy uvaj dlouhodob - za nejkrat se povauje plron medikace.

Chronicky nemocn lid s depres jsou na antidepresivech obvykle nkolik destek let, ovem
lky je jim samozejm teba mnit, protoe nkter pestvaj na pacienta inkovat, a mus
se tedy volit jin chemick struktury. Natst je dnes na trhu nkolik destek prepart
s antidepresivnm inkem.

Pedpokld se, e depresi proije v ivot kad tet lovk, ale vnch pacient
s depresemi je ve spolenosti piblin 5-10 %, co je obrovsk mnostv. Podle nzoru
psychiatrickch epidemiolog poet depres v esk republice v poslednch destkch let
pronikav stoup.

Dve se za duevn onemocnn lid stydli, dnes se slovo deprese naopak sklouje ve
vech pdech. Nejene se pouv i v ppadech, kdy jde jen o emocionln rozladu, ale svm
zpsobem se stalo mdnm. Zvlt mlad lid si slovo depka zaadili do svho bnho
slovnku. Setkal jsem se i s vrazem wd - na svj dotaz jsem uasle vyslechl odpov, e
jde o dvojitou depku, m patrn mla bt vyjdena sla rozlady.

Do detoxikan ordinace mnoho pacient s depresemi nepichz, a to pedevm kvli

pesvden panujcmu ve spolenosti, e deprese nelze lit jinak ne antidepresivy.
Detoxikace u depres m ale velmi dobr efekt. V poslednch dvou letech jsem detoxikoval
nkolik destek lid s touto diagnzou a vichni se vznamnm zpsobem zlepili.

Uvedu pklad jedn pacientky: 23let dvka studovala vysokou kolu, ale studium musela
kvli psychickm problmm peruit - ani po roce peruen koly ale nebyla schopn
nastoupit. Trpla depresemi, pocity mncennosti, neschopnost se soustedit, pejdnm.
V druhm roce, kdy hrozilo, e bude muset kolu definitivn opustit, dostavila se do m
ordinace. Detoxikace mla u n velmi dobr vsledky - v nsledujcm akademickm roce
nastoupila zptky do koly, kterou po strnce prospchov zvldala velmi dobe. Ovem
objevila se anorexie. Nebyla sice nijak hlubokho typu - nezhubla tak, e by byla ohroena na
ivot -, ale bylo to pro m potvrzen, e jet nen zcela psychicky zdrva. Detoxikac se ale
problm podailo zvldnout, a tak pichz na kontroly po 3-5 mscch a je bez problm.
U tto dvky hraje tak dost vznamnou roli osobnost, kter asto bv jednou z pin vzniku
depresivnho onemocnn. Pacientka, pestoe se jedn o hezkou dvku, neme napklad pro
svou povahovou zvltnost stle najt partnera.

Nyn teoreticky. Z detoxikanho hlediska namme centrum problematiky v oblasti

mozku, kter se nazv diencephalon. Do diencephala pat vak nejen struktury rozhodujc o
nlad, tedy o vlastn depresi, ale tak hypothalamus. Ten je hlavnm sdlem poruchy pjmu
potravy, a tak nen divu, e u zmnn dvky se objevovalo oboj.

Pomoc potaovho programu je mon i konstatovat poruchu metabolismu serotoninu,

kter nalezneme v kapitole biochemick ltky. V kapitole obecn piny nemoc nalezneme i
diagnostickou otzku poruchy metabolismu neurotransmiteru. Pi nlezu poruchy
neurotransmiter i konkrtn serotoninu a poklesu ruiky nad diencephalonem meme
prohlsit, e lovk m depresivn onemocnn, a to nkdy i v ppad, e si toho nen vdom
a domnv se, e jeho pote maj zcela jinou pinu.

Z centrlnho nervovho systmu, konkrtn z diencephala, musme odstranit infekn

loiska - pomohou nm preparty MINDDREN, CRANIUM a INFODREN KI. Velmi
dleit je rovn ANTIMETAL, zejmna jeho nov vytvoen verze, v n se objevuj nejen
zkladn kovov prvky, ale tak jejich metabolity vznikl v organismu (napklad metylac,
sluovnm s chlrem, flurem atd.). Dnes ji tak budeme moci vyhledat i jednotliv kovy,
kter se v dan oblasti CNS objevuj - napklad olovo pomoc testovacho i detoxikanho
prepartu ANTIMETAL Pb.

asto se u tchto onemocnn meme setkat s poruchou zpracovn lithia, a jak ji bylo
eeno, lithiem bv asto i MD psychza lena. Typickm problmem pacient s MD
psychzou je intolerance peninho lepku a v organismu nachzme gliadin. Ten se
v lidskm organismu nikdy nesm objevit, nebo by ml bt okamit dle metabolizovn. Je
toti sm o sob jedovat, obzvlt pro CNS i pro perifern a autonomn nervov systm.

Proto u tohoto typu duevnch chorob nesmme zapomnat na dal krok, kterm je podn
METABOLU a prepartu METABEX. Specificky zashneme tuto oblast i prepartem
GLI-GLU.

Nejsloitj je v rmci tto problematiky oblast psychocyst. ekli bychom, e nkter

deprese jsou metabolickho pvodu a hlavn roli v nich hraje gliadin, jindy e sta odstranit
infekn loiska a kovy a nlada se normalizuje. Velk st depres ale vychz
z emocionlnch poruch zskanch v dtstv. Ostatn vzkumy ukazuj, e na vzniku depres
se do znan mry podl osobnosti rodi, vchova a tak traumatick psychologick zitky,
napklad zneuvn i znsilnn. Jedna pacientka se lila nkolik destek let na deprese,
kter v posledn dob ji mly velmi zvan prbh a nereagovaly dobe na lky. Pi
vyeten mi sdlila i okolnost, kterou dajn neekla dnmu z lka, a to, e dobrovoln
v 18 letech souhlasila se sexulnm stykem s nevlastnm otcem. Tento patologick romnek
trval jen krat dobu a byl vyvoln rozchodem s partnerem, s nm se pozdji opt sela a
kter se stal jejm manelem. Zmnn in pacientka povaovala za velmi psychicky
traumatizujc, pestoe j v dob vyeten bylo ji vce ne 50 let. Domnvala se, e tato
udlost je pinou jejch depres, jakmsi trestem.

V takovm ppad je velmi zsadn pout detoxikan adu pro psychocysty a emon
pokozen. Problm vak spov v tom, e cel ada kodifikovanch patologickch program
je rozdlena do prepart NODEGEN 1, 2. Samozejm se na len emocionlnch poruch
podl i dal preparty, jako STRESON a EMOCE, ale pesto si uvdomuji, e dosud nen
zpracovno jet velmi mnoho patologickch psychickch program, a proto bude v blzk
budoucnosti sestaven i prepart NODEGEN 3.

Odstrann psychocyst bv pro nkter typy psychicky nemocnch lid velmi zsadn.
Detoxikoval jsem 231etou dvku, kter po porodu upadla do takzvan poporodn deprese a ji
rok se nebyla schopna postarat o sv dt. Veker povinnosti tedy museli pevzt pbuzn a
manel. Pacientka nedokzala nic dlat, jen sedla, plakala a dvacetkrt denn telefonovala
sv matce. Pes intenzivn psychiatrickou lbu trvajc ji rok se jej stav nijak nelepil.
Detoxikovat zde bylo nutn nkolik destek psychocyst, kter reagovaly na preparty
NODEGEN 1 a 2. Po nasazen zmnnch prepart dolo bhem velmi krtk doby k pln
normalizaci nlady a mlad eny se vrtila do ivota ve stejn dobr form jako ped
othotnnm. O ptomnosti psychocyst se mohou pesvdit majitel testovacho programu
po eventulnm vybrn NODEGENU 1 a 2 v obecnch pinch nemoc lze hledat, zda se u
dotynho klienta psychocysta jet vyskytuje.

Detoxikace depresivnch onemocnn je v zsad velmi spn a adu lid se definitivn

poda zbavit nutnosti uvat lky. Pedevm je ale mono zbavit je velkho utrpen, kter
obvykle i pes lbu psychofarmaky provaj. Pitom ovem nezapomnejme, e je teba
naprosto nekompromisn dodrovat toto pravidlo: nezasahovat do uvn lk ani toto
nekomentovat, abychom nezpsobili rozporupln pocity pacienta. Lbu farmaky si vede
psychiatr - my detoxikujeme CNS bez ohledu na to, jak lky pacient uv. Vedle podvn
detoxikanch prepart m velk smysl posilovn perspektiv pacienta, dodvn optimismu
a jistota, s n cel proces zvldme. Ta se pen i na naeho pacienta a pomh mu ctit se
lpe. A to je pro ns to hlavn.
Emoce - vysok kola detoxikace
Nen edivch dn. To jsou jen unaven oi, kter nechtj vidt jejich svtenost.
Jan Werich

Na vech seminch, kolch i kurzech probrme zkladn strategii detoxikace.

Odstraujeme infekn loiska, kovy, radioaktivn a chemick ltky i dal druhy toxin. Na
jednotliv skupiny toxin mme sv preparty, kter se osvdily u stovek tisc lid toucch
oistit organismus. Vsledky jsou nepochybn. Ten, kdo se detoxikaci zabv, je me vidt
a radovat se z nich kad den.

Pi zemi ns vak dr nae nespchy, a tak nkdy zavme trpk zklamn. A prv tyto
nespn ppady a postupy, kter se neda, byly pedmtem mho zkoumn v tomto roce.
Musm ci, e vsledky jsou pekvapiv a mnohdy obrac nae detoxikan znalosti naruby.

Dnes nen pochyb o tom, e pokud ve tknch existuje infekn loisko, nefunguje tk
vbec nebo funguje jen sten. Nenastol se v n homeostza, autoregulan procesy,
neprobh autodetoxikace tkn. Nkdy se stv, e po uvn dren sice loisko zmiz,
ovem tk neustle vykazuje poruchy sv funkce. Za as se tak s loiskem setkvme znovu.

V lidskm organismu najdeme mnoho tajemstv a doufm, e jedno bylo letos rozlutno.
eknu-li, e emoce jsou pro zdrav lovka dleit, pokv kad hlavou a mj nzor mi
jednoznan odsouhlas. Kad to v, kad o tom nkdy mluvil, kad si je vdom toho, e
stres a emocionln patologie zdrav naruuje. Ostatn lid to vd ji mnoho tisc let. Pesto
pro m byla prce s emocemi velikm pekvapenm.

Ji mnoho let pemlm, jak patologick emoce rozbourvat a detoxikovat. Bylo to

neuviteln mnoho hodin pemlen, by se na potku nabzelo jednoduch een. Kad
emoce m pece svj nzev a jmno, kadou emoci lze pojmenovat a popsat. Nen nic
snazho, ne pak jednotliv pojmy zpracovat informan technologi, a vc je vyeena.

Pestoe jsem tto etap vnoval nkolik let, vsledky byly neuspokojiv. Po podvn
tchto prepart se nic zvltnho nedlo a efekt bylo mon pozorovat jen st. Ocitl jsem se
ve slep ulice. Prci s emocemi jsem proto na as odloil, ppadn se j obas vnoval
v rznch nesystematickch pokusech.

A jednoho dne m pi studiu buddhismu napadla jist analogie - meditace pece probh
tak, e svoji mysl vyprzdnme, a m dle ji dokeme v takovm stavu udret, tm vt
efekt meditace m. Do on przdnoty se vyluuj nae emoce, ani by mly njak nzev,
ani by to byly pojmy, kter je mon popsat, sdlit. Zkuen lovk se pi meditaci dostv
mimo prostor a as a prov nepopsateln emocionln zitky. Nejvym takovm zitkem
je nirvana, ovem nad n jet jako hora n kontemplace - jaksi stav splynut s vesmrem.

Nen pochyb o tom, e jde o emocionln zitek zprostedkovan nam mozkem,

z nho v tu chvli odstranme mylenky, soudy, hodnocen, nzory, vzpomnky, zkrtka ve,
co me produkovat. A tento zitek m pivedl k tomu, e je mon vytvoit informan
prepart o emocch, kter nebude obsahovat dnou konkrtn emoci, pojem, nzev, obsah,
zkrtka nic konkrtnho. Myslm, e ten me jen tko pochopit, co vlastn takov
prepart me dokzat, ale na tom v tuto chvli nezle. Mysleme si, e je to princip meditace
vtlen do informanho prepartu.
 Po pouvn tohoto prepartu m vak velmi pekvapil jeden zajmav efekt. dn
ivoich na svt se nerod s tak bohatm emocionlnm svtem, s tak mnoha emocionlnmi
zitky, pedsudky, dogmaty jako lidsk mld. dn ivoich na svt neprov tak tristn
dlouhou vchovu, kter nkdy trv i dle ne patnct let a mnohdy nekon nikdy. lovk m
stle pocit, e mus svm dtem pedvat zkuenosti a nzory procesem nazvanm vchova.
Tak se postupn skld velmi komplikovan obraz na psychiky. Nakonec se lovk
vybaven tmto emocionlnm vesmrem sm v sob jen velmi mlo vyzn.

Emoce se jako prach usazuj na jednotlivch orgnech a tknch. A tady pichz m

pekvapen. Jestlie na nkter z tkn ulpv emoce nebo cel emocionln nnos, nen
mon tuto tk zbavit loisek, detoxikovat ji. Proto se meme setkvat s tm, e napklad
pi silnch emocionlnch situacch - pi zjitn zhoubnho ndoru nebo pi prci na svm
emocionlnm svt apod. - me dojt k rozplynut patologickch emoc nasedajcch na tk
a ta se me vyistit. Jsou to asn stavy vyzdravn, kter vtinou lovk doprovz slovy:
Cosi se ve mn zmnilo, jsem nkdo jin, jinak pemlm.

Ostatn myslm, e na tomto principu jsou zaloeny nkter nboensk filosofie, protoe
kdybychom skuten dokzali odevzdat svj ivot nboenskmu dogmatu, tak by se n
organismus, pemlen i nae toxick zte velmi zmnily. Bohuel, u vtiny lid probh
proces vry znan formln, bez hlubokho vnitnho proitku a bez touhy pestavt svoji
mysl.

Dobrodrun je cesta emoc a prce s nimi! Jako by tvoily nnos, obal nad tknmi, pi
jeho odstraovn se nm ukazuje jejich skuten stav. Teprve po odstrann emoce je
mon tk oistit, je mon zbavit se loisek, kter byly zakryty, uvznny pod nnosem
emoc. Prepartem EMOCE nememe zmnit funkci tkn i orgnu.

Odvk touha lidstva - a pedevm souasnch psychoterapeut v psychosomatick

medicn - uzdravit orgn prostednictvm psychiky narela vdy na nespch. Idea byla sice
sprvn, ale nakonec nebylo mon lit psychoterapi aluden vedy, odstraovat rakovinu
nebo se zbavovat revmatismu dky psychoterapeutickm seancm. To proto, e organismus je
celistv a jednotn. Jestlie by psychika byla tak vemocn, pevaha jedn sloky nad druhou
by byla pli velk a jednotu organismu by rozbjela. Ale tento stav celostnosti vznik pece
prv prolnutm psychiky a fyzickho tla.

Odstraovnm emoc istme prostor nad tkn, take se naemu zraku (pstroji
SALVIA) otvr pohled na to, jak ve skutenosti je. Bez odstrann patologickch emoc se
ke tkni nikdy zcela nepiblme, a zstaneme tak jen na povrchu detoxikace. Kdy
provedeme zkladn oistu orgn a tkn a zaneme pracovat s emocemi, otevou se nm
nov obzory. Jejich pochopen je vysokou kolou detoxikace. Jde toti o tak abstraktn pojmy,
e je schopen si je osvojit jen ten, kdo nad funkcemi lidskho organismu peml dlouho a
dkladn.

Ten, kdo ji dlouho detoxikuje a zane pracovat se svmi emocemi (prepart EMOCE),
podiv se, kolik loisek se vyno v jeho dkladn vyitnm organismu. Rozhodn bude
pekvapen, jak mysl i organismus funguj na jin rovni, ne je zvykl.

Prepart EMOCE lze zaadit k tm, kter chpeme jako vysokou kolu detoxikace.
Emoce na pokraovn
M-li lovk v srdci zelenou ratolest, ptek zpvek na ni sedne.
luick pslov

Jen velmi obtn si lze pedstavit, e nae psychika me vystupovat jako kterkoliv
toxin nmi daleko lpe uchopiteln, napklad jedovat kovy, radioaktivn ltky,
mikroorganismy nebo chemie. Nic si z toho nedlejme, nen to jen n problm.

Asi ped sto lety se v Evrop zvedla - dky vdesk a pask psychiatrick a
neurologick kole - velk vlna zjmu o psychiku. Freud, Charcot, Mesmer, Jung a ada
dalch zaali tvrdit, e tlesn problmy jsou odrazem na psychiky. Za uplynulch 100 let
pinesli tito velikni i stovky a tisce dalch nsledovnk tisce dkaz, e tomu tak je.

Pesto, kdybyste vznesli dotaz na uenm plnu jakchkoli vdc, kte se zabvaj
biologi, mnoho byste neuspli. Absolutn vtina lid zabvajcch se lovkem dv pednost
chemii, operacm, a dokonce odsuzuje homeopatii za to, e jej lky neobsahuj nic hmotnho.
Psychosomatick medicna ivo na okraji medicnskho zjmu, a jen nkolik nadenc se
stle sna dokzat tot - zbavit lovka tlesnch nemoc prostednictvm duevnho svta.
Prkazn se jim to vak neda, a tak jen tuen souvislost nechv tento obor t a stle
pitahuje zjemce. Tuen souvislost znamen, e lid by svm rozumem byli ochotni tto
premise vit, ovem bohuel nejsou schopni s tm udlat nic dalho.

Pojme se tedy na problm podvat z jin strany. Zamysleme se nad prodou. ije v n
mnoho savc, jejich tlesn stroj i funkce organismu se navzjem nesmrn podobaj.
Orgny prasete jsou ji tm penosn na lovka a jeho ke je schopna tu lidskou nahradit
pln. Lidoopi maj dokonce vc ne 95 % genovch znak totonch s lovkem. Nen tedy
velikho rozdlu mezi tlem pakon a lovka. Oploduj se podobnm zpsobem, potomek
se rod a vyvj stejnm zpsobem, trvic stroj pracuje velmi podobn, dchac i moov
stroj, krevn obh atd. pracuje naprosto identicky.

Svt savc meme rozdlit do t skupin. Na vrcholu vvoje savc stoj lovk, na
druhm konci voln ijc savci a uprosted pak nachzme savce, kte sdl s lovkem
spolenou domcnost, tedy takzvan domc zvata. Vimnme si jedn zvltnosti. lovk
se od jinch savc li svm mozkem, tedy schopnost, funknost svho mozku. Od ostatnch
savc se mimo rozumu odliuje pedevm schopnost emocionlnch provn. dn jin
savec se ani vzdlen svm emocionlnm svtem lovku nepodob. lovk napklad
pivede na svt potomka a cel ivot jej miluje, ct se bt s nm svzn, e jej, raduje se
s nm, trp s nm. Jin savci porod potomka, dovedou jej k samostatnosti a dle ji k nmu
nemaj dn vztah.

lovk je jedinm ivoichem, kter v sob cel ivot nese pedstavu vlastn smrti,
konenosti sv existence. Me se proto stresovat jen teoretickm pedpokladem, pedstavou
sv zhuby, zatmco jin savci tento emocionln stav neznaj. lovk se cel ivot me
trpit tm, e jej opustil druh nebo druka, e nenaplnil sv pedstavy i cle. Me pohrdat
nkm, kdo m hor vzdln, byt i auto. Me dokonce mt zcela zvltn emocionln
vztah k jedincm svho druhu, kte maj jinou barvu pleti nebo jin ivotn zvyky. To jsou
namtkou hlavn odlinosti. Ale te k tomu hlavnmu.
 Zvata v prod netrp alergiemi, astmatem, nemaj aluden vedy, vysok krevn tlak,
nefunkn steva, selhvajc ledviny, zkrtka mnoho rznch chorob, kter do znan mry
spojujeme s civilizac. lovk ale tmito chorobami trp, a co vc, trp jimi i zvata, kter
s nm ij v domcnosti. Domc psi i koky mvaj nejrznj druhy nemoc spolen
s lovkem velice asto. Meme se prvem domnvat, e na vin jsou emoce, protoe zvata
sice nedisponuj vlastnm emocionlnm svtem jako lovk, jsou ale schopna emoce lovka
vnmat, ztotoovat se s nimi, nechat se jimi ovldat. Toto je jeden z velkch dkaz vlivu
emoc na rzn zdravotn problmy.

Je velmi obtn si pedstavit, jakm zpsobem emoce pracuj. lovk je svdn do zajet
pbhu, protoe kad jeho emoce me mt svj pbh, me mt situaci, pi kter ji lovk
zail poprv. To je vak pravdpodobn slep cesta a zpsobuje prv onu nemonost
prokzat, e emoce stoj za rznmi tlesnmi chorobami jako toxin.

Vezmme vak pbh z jinho hlu. Co se nm dje v mozku? Je digitalizovn, peveden

do dvojkov soustavy a mozkem vysln snad podobn jako digitln televizn vysln.
Zchytnmi stanicemi jsou nae orgny, kter vysln pijmaj a jsou jm programovny.
Pedstavuje-li pak digitalizovan emocionln vjem ruiv pole, me toto pole naruovat
jakoukoliv tlesnou funkci, jakkoliv tlesn orgn.

Tlesn orgny maj svou symboliku, pedstavuj cosi v naem ivot, njakou nai
vlastnost, schopnost, symbol. Doktor Dosukov, rusk emigrant z potku 20. stolet, tento
jev nazval principem dominanty, tedy principem, kter doke natolik dominovat v naem
mozku, e je schopen rozbt cel lidsk ivot.

Tento digitalizovan program se me chovat rzn. Pokud zstv v takzvanm vdom,

tedy v t sti nervovho systmu pracujc pomoc mozkov kry, meme o nm vyprvt,
zabvat se jm a tm ho neutralizovat. Hlavn st digitalizovanch emoc se vak pesouv do
nevdom a v tto sti na psychiky si nejsme schopni dan jev uvdomit, pevst jej do
slov, do pbhu, co brn peveden problmu do vdom.

Z nevdom se uvoluje prostednictvm emocionlnch center, a tak vznik

nekontrolovateln zkost, deprese nebo fobie, kdy strach z pavouk, uzavench prostor,.
vky apod. je zakdovanm nevdomm strachem. astji se uvoluje prostednictvm
tlesnch struktur a zpsobuje tm pokozen orgn, pes ne k uvolnn dochz. Existuje i
nkolik adaptanch mechanism, kdy dochz k uvolnn napklad pomoc agrese, mohutn
uml stresov situace (adrenalinov sporty) i touhou po moci (politika). Pozor, herectv
nen ozdravn, protoe herec nedv prchod vlastnm emocm, ale umle emoce vytv,
prov je, ale ony nesouvis s jeho emocionlnm svtem.

K uvolovn emoc dochz tak pi holotropnm dchn, amanskm bubnovn,

primitivnch tancch, nkolikadenn meditaci v absolutn tm a v ad jinch, v podstat zcela
iracionlnch innost, kter proto byly v historii vyuvny k uzdravovn lidskho
organismu.

Detoxikace se bez vmavosti k tomuto typu toxin neme obejt. Dokonce kdy
provdme detoxikaci tlesnch orgn, za njak as se dostvme k tomu, e dotyn
detoxikovan lovk zane mt rzn psychick problmy a nepjemn psychick stavy.
Samozejm, uzavrme toti ventily, kudy zdroj poruchy - tedy ona emocionln oblast -
unik. Uzavrme-li jen nkter, dochz k zeslen odchodu emoc zbvajcmi ventily.
Protoe pochopiteln mnostv emoc zstv stejn, ovem cesty jsou nhle u a je jich
mn, dochz k tlaenici v tchto stech naeho tla. Tomu pak meme pitat zhorovn
nkterch projev pi detoxikaci. Dokonce si meme vimnout, e se objevuj jakoby nov
problmy, o nich lovk nevdl a kter vznikaj tm, e emoce si otevraj nov cesty.

Zkrtka v detoxikaci dojdeme dve nebo pozdji ke zdroji naich problm, tedy
k emocm. Emoce jsou vlastn jakmsi superklem, jen jedin me odemknout njak
problm, symptom, kter peel do chronick i s ivotem nesluiteln poruchy.

Detoxikoval jsem po mnoho let lovka, kter stle trpl pocitem zkosti. Neml k n
dn dvod - ve v jeho ivot probhalo jako podle uebnice. Zabval jsem se tmto muem
nejmn deset let a nikdy jsem tento problm nezvldl. Jeho zkost byla trval a ovldala cel
jeho ivot. Po deseti letech - v jeho 70 - mu nhle selhaly ledviny a on se ocitl na dialze.
Dnes m ledvinu transplantovanou a ji nkolik let s n ije. Vme, e ledviny jsou orgnem,
kter ventiluje nai zkost a je na ni mimodn citliv. Protoe jsem vak v t dob neuml
zvldnout zdroj zkosti, ten nakonec ledviny zniil a zastavil jejich funkci.

Zkladn emoc lovka je strach, zkost. Pedevm je to strach z oputn. Pokud je

lovk, respektive dt oputno, by jen hypoteticky a v rmci normy svta dosplch,
stupuje se jeho zkost, fixuje se strach z oputn. Cel ivot si pak lovk nese tento strach,
z nho vznik rlivost, nejistota, podlzavost, fixace na partnera a mnoho dalch
negativnch rys, pedevm ale ada tlesnch chorob.

Dal zkladn vrozenou emoc je strach z hladu, ze smrti hladem. Tento strach vede
k obezit, metabolickmu syndromu, mentln anorexii, shromaovn bohatstv i potravin,
stresu z toho, e lovk pijde o sv vydobyt msto zajiujc obivu.

Tetm strachem je strach ze smrti, jeho protjkem je sebezchovn pud. Ten ns rovn
nut k uritmu typu chovn, napklad sobectv, hlavn vak pokozuje nae srdce a asto
vede k na zhub, protoe jen naplnn tohoto strachu ns me tohoto strachu zbavit.

S emocemi se lovk, kter se zabv detoxikac, mus nauit pracovat, mus o tomto
asnm a nebezpenm prvodci lovka vdt, a my se budeme snait, aby preparty
EMOCE, NODEGEN a STRESON dokzaly rozbt co nejvt poet patologickch
emocionlnch program, zpsobujcch v lidskm ivot tolik problm. Snad po peten
tohoto lnku pece jen trochu uvte, e na tch emocch nco je.
Autonomn nervov systm
Bolest je ivena pedstavou o bolesti. Zmobilizujte vli, donute se potlait onu pedstavu,
odvrhnte ji, pestate si stovat, a bolest zmiz.
Marcus Aurelius

Mnoho naich klient pichz s rznmi specifickmi pocity, pro n nemaj vysvtlen, a
hledaj je tud v porue i nemoci nkterho z tlesnch orgn. Lze konstatovat, e dokonce
vtina lid trp nepjemnmi tlesnmi i duevnmi pocity, kter samozejm vzbuzuj
v lovku obavy a velmi asto jsou povaovny za nemoc. Mnoho tchto pocit je
zprostedkovno autonomnm nervovm systmem.

Problm autonomnho nervovho systmu spov v tom, e prakticky neexistuj dn

dostupn vyetovac a diagnostick metody, kter by jeho innost mapovaly. Navc znme
jen velmi mlo chemickch prepart, kter by byly specializovan na lbu poruch tohoto
systmu. Lkai se tedy veobecn sousted na to, aby byl vylouen pvod rznch
subjektivnch pot v porue konkrtnch orgn a aby bylo odlieno, kter problmy jsou
pvodu nervovho. Jakmile si je lka jist, e se v danm ppad nejedn o onemocnn
nkterho tlesnho orgnu, pocity pacienta vtinou bagatelizuje. To asto vyvolv u
pacient roztrpen, nebo zskvaj dojem, e se jejich subjektivnmi pocity nikdo nezabv.
Nkdy se stv, e se lka zml, ozna pvod pot jako nervov, ovem nakonec se uke,
e tomu tak nebylo. Takovm zpsobem vznikaj asto historky o neschopnch lkach.
Napklad jedni znm mch rodi maj v tomto ohledu velmi tristn zitek. Bodn,
pchn, palpitace a nepjemn svrn u srdce, kterm trpl jeden z len rodiny, bylo
opakovan diagnostikovno jako neurza a pepracovanost. Jednoho dne vak tento mu
zemel na nhl infarkt, pestoe mu nebylo jet 50 let. Rodina cel desetilet vyprvla o
velkm pochyben lka.

Autonomn nervov systm se podle jednoho z mch uitel projevuje jako tiscihlav
hydra. Pro plnost dodvm, e hydra je slovo eckho pvodu a znamen vodnho hada i
sa, kter je charakteristick dorstnm useknut hlavy. Jde tud o zve nezniiteln. Onen
uitel tm myslel, e autonomn nervov systm doke napodobit jakkoli pocit a cokoli
imitovat. Pokud je jeden symptom vyeen, okamit se objev nov, zdnliv s tm prvnm
nesouvisejc ani charakterem, ani lokalizac. Je teba si uvdomit, e autonomn nervov
systm prostupuje kadou buku naeho tla a neexistuj dn orgny ani tkn, kter by jm
nebyly ovldny. Jde o systm, kter je spolen cel ivoin i, nebo organismus
mnohch ivoich je zen prv jm. Autonomn nervov systm se ovem nachz i
v rostlinch, kde d pochody probhajc ve vegetanm obdob. Proto se tento systm asto
nazv vegetativn nervov systm, od latinskho slova vegetus (hbit, iv, sv, erstv).

Vtina lid nem o existenci tohoto nervovho systmu ani tuen, a tud se jim patn
vysvtluje pvod jejich pot. Autonomn nervov systm d nejen pochody ve vech
orgnech od srden akce po trvic procesy, vyluovn enzym a kyselin, prsvit dchacch
cest, rytmus dechu, prsvit perifernch tepen a stovky dalch dj, ale ovlivuje tak
napklad hlad, sexualitu, ze, denn a non rytmus, teplotu, krevn tlak a dal. Jde tedy o
nesmrn rozshl a dleit nervov systm. Zsadn roli hraj pedevm jeho dv hlavn
sti - centrln a perifern.

Nervov kmen, kter je umstn u ptee jako jaksi uzlovit provazec, je napojen na
mchu, a to mezi kadm obratlem. Mcha pak pepojuje tento systm do prodlouen mchy,
mozkovho kmene a nakonec i do hypothalamu, odkud vedou cesty do limbickho systmu.
Ten je propojen do mozkov kry a rozhoduje o lidskch emocch.

Je tedy mon ci, e autonomn nervov systm nejen naprosto autonomn - tedy bez
na vle - rozhoduje o tom, co se v naem organismu dje, ale zrove je modelovn
lidskmi emocemi a mnoha dalmi innostmi lidskho mozku. Tm je ovem dna jeho
znan poruchovost. V centrlnm nervovm systmu je zen napklad krevn tlak a dchac
rytmus (z prodlouen mchy) nebo polykn. Z hypothalamu je ovldn pocit hladu, pocit
zn, sten je zen i metabolismus, a to ze zadnho laloku hypofzy.

Pro nai praxi je dleit, e tento nervov systm d funkci slznch lz, innost ttn
lzy, innost epifzy neboli iinky, produkci cholesterolu v jtrech, pohyby stevnho traktu,
vyprazdovn moovho mche atd.

Zkladn funkce autonomnho nervovho systmu jsou rozdleny na st tlumivou a st

vzruivou - excitan. Vtinu funkc tohoto typu zastv oddl zvan sympaticus. Je mon
ci, e organismus je v podstat zen vyrovnvnm rovnovhy mezi tmito systmy, tedy
mezi vzruivou a tlumovou funkc autonomnho nervovho systmu. Penen vzruchu
v autonomnm nervovm systmu se dje pedevm prostednictvm dvou meditor -
penae, a to acetylcholinu a noradrenalinu. Jde o ltky, ktermi je nervov systm napojen
na nadledvinky, kter se povauj za nervov tvar produkujc rzn ltky a hormony.

Pro detoxikan praxi je dleit, e autonomn nervov systm je velmi citliv na toxiny
vech druh, pedevm na neuroinfekce typu borelie, tetanu a dalch. Lze tak pozorovat
velkou citlivost na ptomnost vodivch kov, na mikrobiln i metabolick toxiny. Jeho
innost vak podlh - jak u jsme si ekli - limbickmu systmu, a tud je velice ovlivniteln
i emocemi.

Z uvedenho mete usoudit, e prakticky nen mon vytvoit kompletn prepart, kter
by dokonale eil detoxikaci autonomnho nervovho systmu. Tento systm budeme tedy
ovlivovat prakticky vemi detoxikanmi preparty, nebo snen toxick zte se vdy
pozitivn promtne do funkce autonomnho nervovho systmu. asto pouvanm a velice
innm prepartem je v tomto ohledu VEGETON, kter v sob zahrnuje alespo zkladn
toxiny ovlivujc chod autonomnho nervovho systmu. Tm neznm pacienta, u nho
bych nezaznamenal poruchu autonomnho nervovho systmu a u kterho by nebylo teba se
jm zabvat.

V softwarovm diagnostickm programu je velk oddl sledujc anatomick uspodn

autonomnho nervovho systmu, kde pro detoxikaci jsou dleit pedevm jednotliv
pleten ovlivujc innost orgn. Z praktickho hlediska je napklad zajmav, e aludek,
hojn opleten autonomnmi nervovmi vlkny, je prakticky zsadnm zpsobem ovlivovn
autonomnm nervovm systmem, tud vtina problm se aludkem se tk vlastn
problm tohoto nervovho systmu. Toto rovn plat u problm se lunkem i tlustm
stevem. Kvalita autonomnho nervovho systmu je nesmrn dleit. Lid s velmi
stabilnm a funkn plnohodnotnm nervovm systmem se ct subjektivn dobe a jejich
organismus se dobe pizpsobuje jakmkoli podmnkm. Naopak lid, kte maj labiln a na
toxiny velmi citliv vegetativn nervov systm, se asto ct velice patn. Maj vtinou
mnoho problm patn se pizpsobuj zmnm teploty, bv jim velmi horko nebo pociuj
trval chlad, mvaj problmy se aludkem, lunkem, stevem, moovm mchem,
s funkc slinivky bin a sexulnmi funkcemi, s chladnmi konetinami apod.
 Autonomn nervov systm ovld i potn a mazov lzy, a tak za problmy
s nadmrnm pocenm i s poruchami funkce mazovch lz je teba hledat autonomn
nervov systm. Je nutn nauit se dkladn diagnostikovat zaten autonomnho nervovho
systmu a clen jej detoxikovat. Stabilizaci autonomnho nervovho systmu napomhaj
napklad i dechov cvien, pozitivn psob sport nebo sauna.

V nkterch stech tla, kde je autonomn nervov systm nakupen, vznikaj asto
problmy, kter jsou diagnostickm okem i pro velmi zkuen lkae. Takovou
problematickou oblast je napklad takzvan atlantooxcipitln sklouben. Jedn se o msto,
kde je lebka nasazena na posledn dva obratle krn ptee - atlas a epovec. Zde je velk
nakupen uzlin autonomnho nervovho systmu, jejich vtve vedou do oka, ucha, ale
napklad i k srdci, cvm vedoucm do hlavy a k dalm orgnm. Porucha
atlantooxcipitlnho sklouben a drdn tchto autonomnch nervovch center zpsobuje
vrazn, obtn diagnostikovateln problmy. Zde me pomoci pouze detoxikace, tedy
zbaven se loisek a kov, a uklidnn celho systmu.

Stejn vrazn nakupen je i v uzlinch krn oblasti. Nejznmj je uzlina nejne

poloen, nazvan gangliom stellatum (hvzdicovit uzlina), kter ovld velmi rozshlou
oblast srdce, zavn, dchn i cv. Samostatnou kapitolou je pak autonomn nervov
systm srdce, pohnn sinoatrilnmi a atrioventrikulrnmi uzlky. Srdce je vak mimo tento
zcela samostatn autonomn nervov systm napojeno jet na adu autonomnch vlken
z jinch oblast - z oblasti krn ptee nebo z oblasti nervovch uzl jinch st organismu.
Z toho vyplv napklad velk vliv emocionlnch proces na srdce. Jedna z nejznmjch
pleten je takzvan plexus coeliacus (solrn plete), ovldajc velkou st horn poloviny
binch orgn.

Naume se detoxikovat autonomn nervov systm a pedevm se naume odliovat

pote, kter jsou zpsobeny disbalanc tohoto systmu. Jedinm specializovanm prepartem
je VEGETON. Nicmn i preparty tkajc se psychiky, jako STRESON, NODEGEN, ale i
ANTIMETAL, IONYX, LYMFATEX aj., se velmi dobe hod pro postupnou pravu
autonomnho nervovho systmu.
Bicho jako druh mozek
Vezmi n a petni vodn proud,
proud vody bude jet prud.
Zvedni pohr, abys zahnal chmury,
chmury budou jet chmurnj
nsk bsnk

Ve staronsk medicn se objevuje pojem, kter lze chpat tak, e bicho je druhm
mozkem. Urit tm nen mnno, e bychom mohli bichem pemlet, ale spe fakt, e
emocionln st innosti nervovho systmu je velice podstatn. Mon e nen v na
civilizaci tak cenna, ale z hlediska zdrav je rozhodn zsadn.

Podstatnou oblast pi detoxikaci je vegetativn nervov systm. Skld se z uzlin (gangli)

a z pleten (plex), je obaluj veker orgny a tkn. d tak autonomn jejich innost ve
smyslu sympatick a parasympatick aktivity, tedy dvou protilehlch, protikladnch aktivit.
Nevhodn aktivizace tkn v nevhodnou dobu i v nevhodn situaci pin problmy stejn
jako nevhodn tlum. zen vegetativnm nervovm systmem je tedy nesmrn
komplikovan a citliv a biopota, kter je zajiuje, mus bt v naprostm podku.

kodliv emoce versus radost

Za zkladn lze pokldat ti emoce: zkost, kter me mt podobu strachu a dsu, smutek,
jen me vypadat jako zrmutek, al i spln, a hnv, mvajc charakter podrdnosti,
vzntlivosti, agrese nebo napt. Proti tmto tem patologickm i lpe eeno kodlivm
emocm (protoe jsou fyziologick, pirozen a jen za uritch okolnost se z nich stvaj
emoce nepirozen, patologick) stoj pozitivn emoce, jakou je radost. Radost se me
projevovat jako tst, veselost i naden. Nepomr potu je evidentn, a proto jsou daleko
etnj prv ony kodliv emoce. Z toho vyplv, e pokud si lovk chce zachovat zdrav,
ml by vyhledvat pocity radosti.

Podobn jako me bt z dvodu monho ohroen akupunkturnch bod

nebezpen propichovn ucha, stejn nevhodn je i piercing, a to nejen v pupen
oblasti.

kodliv emoce se dostavuj, ani bychom je hledali. Pramen v CNS - a to i v tom

smyslu, e tyto oblasti mohou bt poruen, drdn toxiny a mohou je tedy produkovat - a
v dalch strukturch, napklad prv ve vegetativnm nervovm systmu. Staronsk pojet
bicha lze redukovat na vegetativn plexy, kter jsou schopny si pamatovat dlouhodob
negativn emoce i po eliminaci pvodce. Dokonce i pi detoxikaci struktur v CNS mohou
negativn emoce petrvvat ve vegetativnch pletench a ovlivovat tak funkci orgnu i nae
pocity. Projevuje se to pocitem zkosti v bie i seven u srdce, hnvem a vztekem
stoupajcm z hrudnku a do hlavy ve chvli, kdy se pestvme ovldat.

Tyto emocionln poruchy vegetativnho nervovho systmu negativn psob na veker

orgny, a tak se setkvme s nedostatenm prokrvenm orgn i konetin, s vkyvy
krevnho tlaku, se zcpami, dysfunkcemi lunku nebo s podrdnm a sevenm prduinek
a prduek pi astmatu.
 Velmi asto jde prv o emocionln pam ili pokozen orgnovch pleteni
vegetativnho nervovho systmu, co m za nsledek fixaci ady zdravotnch problm, kter
pozdji mohou pejt i do orgn a zmnit samotnou strukturu tkn.
Ddictv po lovcch mamut
Budete-li se snait porozumt celmu vesmru, nepochopte vbec nic. Jestlie se pokuste
porozumt sob, pochopte cel vesmr.
Buddha

ijeme mezi monitory pota a televiznmi obrazovkami, s mobilem u ucha, v hluku aut,
prachu velkomst a spchu 21. stolet. Nememe tedy provat stejn stres jako pravk
lovec mamut. Jene ho provme...

Dky mozkov ke umme analyzovat, vybrat een, kriticky hodnotit a posuzovat, ale
mme i takzvan star mozkov kmen, jej mli u pravc lid. Analyztor jejich pramozku
vyhodnocoval nebezpe. Kdy nco ohroovalo ivot, spoutly se poplachov reakce:
stoupla hladina cholesterolu a krevn srlivost, zmobilizoval se antidiuretick hormon,
kortikoidy a dal, dala se do pohybu voda i elektrolyty, spustila se zven produkce
mastnch kyselin, aktivovala se filtrace v ledvinch, zmnilo se dchn, tedy pvod kyslku
do mozku a plic, stejn jako svalov napt a pocen, cukr a tuk se uvoloval do krve. Protoe
by vechny procesy probhajc skrze pota mozku mly bt v rovnovze, dochzelo
k naruen homeostzy ve popsanmi zpsoby. Mozkov pramozek existoval u ped 450
miliony let a slouil jako impuls k tku nebo toku.

Reakce souasnho tla

Pramozek se svm programem reakce na stres nm zstal. Donut organismus ke
stejnmu naruen homeostzy a k dalm konm jako ped stamiliony let. Pi nebezpe jsou
zaktivovny nejstar pudy, kter slou k sebezchov a uchovn druhu. Ovem n boj o
peit s dinosaury v kadodennm civilizovanm ivot vyvolv tisckrt vt reakce.
Prastar zakdovan systm se nezmnil. Kdy u organismus neme v tomto kolotoi
akce-reakce vydret, pichz nemoc.

Jednoznan vink

Stres je pinou vech onemocnn. Nemm pitom na mysli jenom obecn pojem stres.
Toto slovo anglickho pvodu znamen stlaen, zmknut neustle napjat (vystresovan)
tkn, kter pak nem slu vrtit se do pvodnho uvolnnho stavu; me to bt tk srdce,
plic, ledvin, aludku atd. Nae ivotosprva, vlastnosti, ivotn styl, emoce a dal okolnosti
spoluuruj, o kterou pjde nejdve.

Vechny toxiny, kter zskvme z vnjho prosted i ddin, se zavrtaj do

stresovan tkn, je se neum uvolnit a vyplavit je. Na tknch orgn z nich vznikaj
infekn loiska, ale souasn klasick medicna je pehl. Infekce s mikrobilnm obsahem
vyuvaj oslaben tkn ke svmu peit. Jsou-li v letitm stresu, je pokozena i jejich
imunita. Z jed v orgnech vznikaj choroby, kter nazvme civilizan: cukrovka, alergie,
astma, bolesti kloub, problmy s pte, a po rakoviny a srden phody. Infekn loiska se
dokou uchovat ve stresovanch tknch po cel generace lidskho rodu, a dti se pak rod
s vrozenmi poruchami organismu. Proto jsou dnes tak bn alergie nebo ekzmy.
Pelstt pramozek
Jak uvolnit stresovan orgny? Sname se pomoc praktik, jako jsou relaxace, meditace,
kineziologie, regrese, reiki i sport, udret homeostzu v rovnovze. Jde o boj
s pramozkem, jemu chceme vnutit jin program, jinou reakci na stres. Je to velk
kadodenn dina a my, lid vyspl civilizace, heme v ivotosprv i v dodrovn
pravidelnch pohybovch nebo relaxanch aktivit. Dokonce i tehdy, kdy u se ohls zl
nemoc. Pi detoxikaci, kterou stle zdokonalujeme, se vlastn jenom polykaj preparty. To je
trend dnen uspchan doby. Po vyitn se tk uvoluje, toxiny se vyplavuj a nsledn se
mn i nae povaha. Nejsme stlaeni, nemme ve tknch stres a toxiny. Pestvme trpt
strachy a zkostmi. Stvme se novmi osobnostmi se stresy pozitivnmi.
nava - fenomn dnen doby
Dky nemoci znme hodnotu zdrav, dky zlu hodnotu dobra, dky hladu sytost, dky nav
odpoinek.
Hrakleitos z Efesu

Den co den ke mn pichzej pacienti, kte si stuj na navu, ovem podle mnohch
lka nem tento pojem v medicn msto. Je to toti subjektivn stav, nelze jej zmit, zvit,
vyfotografovat ani zrentgenovat, zkrtka nelze s nm dlat nic z toho, na em souasn
medicna stav.

Jste unaveni? Tak si odpoite, dejte si kvu i nco silnjho jako guaranu, ppadn
mte k dispozici rzn drogy, kter lovka pocitu navy zbavuj. Vdy inspirac pro
vrobce Coca-Coly se stali domorodci vkajc kokov listy pro zaplaen hladu a navy. A
do doby, ne byly kokov listy oznaeny za drogu, byl soust Coca-Coly i kokain. Dnes u
kokov listy natst dodvaj jen chu a kokain je chemicky extrahovn.

V televizi denn vdm mlad lidi, kte se sice trhan, ale dynamicky pohybuj a reklamy
nm stle nabzej sv aktivn ivot se spoustou energie, kter si skvle uijeme. Pesto je
skutenost jin - nava je fenomnem dnen doby. Je to pocit, se kterm se budme i po
desetihodinovm spnku, anebo pocit nastupujc po nkolika hodinch innosti. Veer
nemme energii, abychom se vnovali rznm aktivitm, jejich zvldnut z ns udl
spn lidi. Kde se bere pocit navy, kter se nevztahuje k njakmu zvanmu
onemocnn, krevnmu, hormonlnmu, ppadn ke zhoubnm ndorm, miastenii gratis i
mnohm dalm?

nava je stav centrlnho nervovho systmu, kter m za normlnch okolnost vrhat do

naeho organismu nepetrit proud aktivity, nepetritou energii. etl jsem i slyel velmi
mnoho naivnch nzor na navu a naopak na jasn zdroj vitality: Jezte vitaminy, vrt se
vm vitalita, dejte si jarn oistnou kru kopivami a cel rok budete neuviteln sv atd.
Skutenost je vak daleko sloitj. nava je mnohem zvanj, ne se zd, a podstatn
he zvladateln.

Piblin ped ticeti lety se objevil pojem chronick navov syndrom, kter je
v anglitin zkracovn na CFS a o jeho existenci nejsou lkai dodnes pln pesvdeni.
Tento syndrom byl popsn pedevm u skupiny mladch zamstnanc, kterm se v USA k
yuppies a kte v zjmu sv kariry pracuj tvrd 15 hodin denn. Neodjdj na dovolenou a
na vercch se bav o nejnovjch technologich potaovho prmyslu. Syndrom, kter
vznikl v Silicon Valley, nejbohatm mst na zemkouli, kde se sousteuj geniln mlad
lid v geniln vedench malch podnicch, jejich spolenm jmenovatelem je kemk -
zklad potaovch mikroprocesor. Protoe se s chronickou navou setkvm u svch
pacient ji mnoho let, byl jsem pinucen se tmto syndromem zabvat. K vysvtlen pin
chronick navy nm pome nsk nebo indick energetick medicna.

Ji ve starovku si lkai pedstavovali, e v naem tle proud v rznch kanlech a

drahch energie, kterou organismus zskv z dechu, jdla a vrozen zsoby, umstn v
oblasti ledvin i spe nadledvin. Smchnm tchto energi vznik chi, je proud po celm
organismu. Jestlie je jej proud zablokovn, chi stagnuje, dochz k porue tkn, kter m
vyivovat a zsobovat energi. A skuten. Jestlie vyetujeme jednotliv tkn a orgny
pstrojem SALVIA (modifikace Vollova pstroje), zjiujeme, e souasn lovk m
v mnohch tknch infekn loiska, tk kovy nebo metabolity, jako je zbytkov cukr,
gliadin, tuky, kasein apod.

Tato skutenost m za nsledek, e pes zanesen orgny neproud chi a jej kanly jsou
blokovan. m vce toxickch blok toku energie nachzme, tm silnj je pocit navy.
Protoe bohat je strom praxe a ediv je teorie, denn vdm, jak lovk zbaven toxin -
infeknch loisek, kov, radioaktivity a pedevm metabolit - ov, jak se mn jeho
vitalita a energie, kterou me vnovat ivotu. Na pednkch tvrdm, e tento krok je pro
zatek len snad nejdleitj. Ponvad jestlie jedinec nem energii na zmnu svho
stravovn, psychiky (ta asto souvis s nevyhovujcm partnerem nebo zamstnnm), zkrtka
zpsobu ivota, m jen malou anci se vylit.

Energie, vitalita a schopnost akce je nejdleitj dar, kter meme naim pacientm
dt. Nezskme jej ovem pomoc stimulanch prostedk a drog, ale vyitnm organismu,
energetickch drah prochzejcch jednotlivmi orgny a tknmi, v nich toxiny brn
proudu energie.

Ji ped nkolika destkami let jsem se na akupunkturnm kongresu snail lkam

dokzat, e akupunktura je metoda vytren z kontextu nsk medicny, nebo sice zashne
do distribuce energie chi, ale pokud nejsou odstranny blokdy, chi se brzy znovu zastav a
nemocn je tam, kde byl ped lenm. Nikoliv zbyten zahrnoval komplex nsk medicny
i zpsob stravovn, cvien, detoxikan procedury pomoc bylin, mas a dalch kon.
Zklad vitality a pedpoklad aktivity zcela nepochybn zle na prchodnosti jednotlivch
orgn a tkn, na jejich innosti, na jejich schopnosti generovat dostatek energie, kterou je
oivovn n organismus. V tch ppadech vak nastv problm, kter neodstran ani
celkov detoxikace naeho organismu a kter se ukrv v mozku.

V lidskm mozku existuj lokality, kter se latinsky nazvaj formatio reticularis. Jsou to
msta, kde vznik proud impuls umoujc naemu organismu pocit svesti a aktivity.
Jestlie je lovk dlouhodob stresovn, naru se ochrann barira mezi mozkem a ostatnm
organismem, a do mozku tak mohou pronikat toxiny, kter by se u astnho a odpoinutho
lovka do mozku nikdy nedostaly. A prv v tchto okamicch se do zmnnch lokalit
mohou dostvat toxiny a rzn infekce. Jakmile se v tchto strukturch nachz napklad
rzn druhy tkch kov (rtu, olovo, kadmium, m, stbro), nastv zde zmna elektrick
aktivity. Zprvu me ptomnost tchto kov znamenat zvenou aktivitu, neklid, neschopnost
vypnout a relaxovat. Ale podle znmho pravidla nsk medicny, e velk jang pechz do
velkho jin, pejde pot tato aktivita do trvalho tlumu. Zvlt nkter mikroorganismy,
kter zde mohou vytvoit loiska - jako jsou EB viry, CMV viry nebo borelie -, zpsob
chronick tlum formatio reticularis a tm trval pocit navy a ztrty vitality. Nezbv nic
jinho ne tato msta oistit, zbavit loisek a tkch kov, aby jejich aktivita mohla dodat
organismu potebnou vitalitu a energii.

Ovem existuje jet nkolik dalch faktor, kter se nakonec sluuj do syndromu
chronick navy. Podobn proces, kter byl popsn v rznch stech organismu, se toti
me vyskytnout i v mstech nazvanch nervov-svalov destiky. V tchto tvarech
pechz nerv jakoto zdroj a zrove pvod energie (elektrickch impuls) do svalu ve
svalov vlkna. Jestlie se toto spojen zanese toxiny - a znovu hovom pedevm o tkch
kovech, protoe v tchto mstech nachzme nahromadnou m, rtu i stbro -, dochz
k poruchm penosu a my se setkvme s pocitem, e je tk pohnout rukou, udlat krok,
zvednout se z lka. Opt nm nezbv nic jinho ne zbavit nervosvalovou destiku toxin.
Tak dojde k tm zzranmu odstrann pocitu siln svalov navy, pocitu, e nae tlo je
tk a jen obtn pekonv gravitaci. Zeptejte se ve svm okol, kolik lid takovm pocitem
trp.

Abychom pln pochopili problm navy, je poteba seznmit se s innost autonomnho

nervovho systmu. Ten je tvoen dvma protikladnmi systmy - sympatikem a
parasympatikem. Dky jejich innosti dochz ke stdn aktivity a tlumu; je tedy nutn ji
pochopit, abychom zskali kl ke spnku a k douc relaxaci. Vybuzen, aktivitu a bdlost
navozuje sympatikus - aktivuje n organismus. Naopak relaxaci, uvolnn i spnek aktivuje
parasympatikus.

innost tchto dvou protikladnch st nervovho systmu se std a je zkladem onoho

znmho rytmu nazvanho nsk orgnov hodiny. Kolem devt hodiny veer nastupuje
aktivita parasympatiku, kter se pozvolna zvyuje, klouzav nabh, a ve ti hodiny rno -
opt postupn - nastv aktivita sympatiku; organismus se pipravuje na probuzen.
U mnohch lid vak nbh aktivity nen klouzav a postupn, ale probh skokem. Tito lid
pociuj prudk nstup navy a ospalosti veer nebo naopak nepimen aktivity v ase
odpovdajcm jet dob spnku. Takov lovk se kolem tet hodiny nhle probud, je sv
a ani se mu nechce pokraovat ve spnku. Zatmco bhem dne spe pivtme aktivitu
sympatiku, nutc organismus k innosti, u ady lid s poruenou innost autonomnho
nervovho systmu pevld aktivita parasympatiku - tedy tlum, kter se projevuje trvalou
navou a ospalost prv ve chvlch, kdy ji nejmn potebujeme.

Je tedy nutn zdraznit, e syndrom navy je komplexnm jevem, k nmu dochz,

jestlie struktury majc zajiovat naemu organismu vitalitu a energii jsou zaneseny toxiny a
jejich innost je blokovna. Je to pedevm u lid stresovanch, ijcch v trvalm napt,
kte neumj stdat aktivitu a odpoinek.

Ale protoe dn pouky ani nabdn nebralo lidstvo nikdy pli vn, bude stle vce
unavench lid, a my tedy musme hledat prostedky, jak jim pomoci. Nejlepm prostedkem
je systematick odstraovn toxin z orgn a tkn tla, svalovho i centrlnho a
autonomnho nervovho systmu. Teprve pak meme hovoit o trvalm a nevysychajcm
zdroji na ivotn energie a vitality.
 NKTER CHOROBY A
ZDRAVOTN PROBLMY
To tlo, z nho se stala vech strast ndoba,
to vru nepteli krutmu se podob.
Moudrm vak, kte sv tla promn ve sluhy,
budou i pokladnicemi pro jejich zsluhy.
Nemoc jako poruen prodnch zkon
Je teba t ve shod s prodou.
Publius Cornelius Tacitus

Nikdy jsem nenarazil na nemocnou tk, kter by nevykazovala ptomnost toxickch

ltek. Znamen to, e mezi nemoc a toxiny existuje pm mra.

Moji ordinaci navtvila pomrn mlad ena, kter diagnostikovali zhoubn lymfom. Jej
organismus byl extrmn zaten toxiny. Krom n jsem tehdy vyetoval i edestiletho
mue, kter se ctil naprosto zdrav. Chtl se jen z preventivnch dvod informovat o stavu
svho organismu. Jeho subjektivn pocit zdrav koreloval i s neptomnost toxickch ltek.
Organismus mu fungoval jako dokonal istika, imunitn systm ho dokzal prbn
zbavovat nebezpench jed. Jeho matka byla i v osmdesti letech il a prakticky
nepotebovala lkae.

Hledal jsem souvislosti. Rodie pacientky dnm zhoubnm onemocnnm nikdy

netrpli a ani v edesti letech nevykazovali dn znmky tk nemoci. Nebylo obtn se
bhem hovoru dozvdt, v em vid pinu nemoci sama pacientka. Cel ivot byla nadmrn
citliv, stle se stresovala obavami o existenci druhch, neustle pemlela nad stvajcmi
problmy nebo tmi, kter ji mohou potkat.

Jednou nm ddinost d velkou anci na pevn zdrav, jindy si tuto anci promarnme
povahou a dalmi psychickmi atributy.

Naruen kolobh chi

Ji starovc an hovo jasn o pinch nemoci. Vesmrn tao vstupuje do lovka a
mn se na chi, kter pak oivuje organickou schrnku lovka. Distribuuje se do vech
orgn a st podle pesnch zkon. Dl se na jin a jang, dva doplujc se principy. Nemoc
je svzna s poruchou kolobhu energie chi. Ta nastane tehdy, kdy lovk nepochop
prodn zkony a zane je poruovat. Tyto zkonitosti existuj jak v potrav, tak i v na
psychice, stylu ivota, v chpn ronch rytm, ivotnch podmnek, zkonitost vku a
dalch faktor. Porucha distribuce chi vak nemus vystit v onemocnn, zkladn orgn ji
me vykompenzovat a problm se penese do jin tkn, kde se zpracuje. Tak vznikaj
dysfunkce rznch tkn, zmny na ki, projevy psychiky a dal jevy.

Nae spolenost a lidsk civilizace obecn se zaala ubrat nezvyklou cestou. Poruchy a
nemoci se sna eit chirurgickmi zkroky a chemickmi preparty ovldajcmi tkn.
Hledme tak jedy, tedy zbran, kter by zabjely hlavn neptele lidstva tto doby -
mikroorganismy, Proti tto filosofii zvldn zdravotnch poruch stavme proces nazvan
detoxikace. Ta m za kol zbavit organismus jed hromadcch se v nm kvli poruen
prodnch zkon.

Farmacie tlesk, proda trp

Zdnliv jednoznan souboj dvou filosofi, dvou pstup. M ovem hlub dopady, ne
se na prvn pohled zd. Zakrvn symptom rznmi lky m za nsledek nepochopen
dvod vzniku nemoci. Napklad uvn hormon pi poruchch hormonlnch funkc - a
u pohlavnch nebo ttn lzy - pinu nee. O tu se lkai nezajmaj, a kdy se jich
zeptte, pro dvka trp poruchou menstruanho cyklu i pro jej ttn lza vykazuje
znmky toxikzy, nedok odpovdt, a dokonce se div, pro se o to zajmte. Pitom
pochopen pin vzniku zdravotnch problm by pinejmenm dalo jedinci anci se zmnit,
odstranit zvady v jednn, je k uvedenmu stavu vedly.

Jestlie pina poruchy trv, problm se bude rozvjet dl a pinese dal pote. Napklad
vykazuje-li v mld,organismus hormonln poruchy a ty se kompenzuj uvnm hormon,
bude dotynho pina provzet po cel ivot a jednoho dne propukne jinde a jinou nemoc.
Opt nastoup chirurgie i lky. Tak se rozt koloto, na jeho konci najdeme destky
rznch pilulek. Lidstvo si u ovilo, e i takov ponn doke snet, a dov se pi nm
nejdelho vku ve sv historii.

Dva problmy nm vak nemohou dt spt. Na jeden z nich ukazuj vzkumy pocitu
zdrav a spokojenosti, a na druh naopak dotazy na pocit nemocnosti a nespokojenosti
s vlastnm zdravm. Vtina obyvatelstva na republiky m ji ve stednm vku pocit, e
jejich organismus nen v podku, a trp obavami z vnj zdravotn komplikace. Tm
kad z ns vykazuje njak psychick pote, kter znepjemuj normln it. Je proto
douc hledat zpsob, jak vrtit lidem pocit zdrav a psychickho klidu.

Druh skal je mon jet zvanj. Stovky tun lk, kter se kad den na zemkouli
spolykaj, prochzej nam organismem a jen sten se v nm inaktivuj. Dostvaj se do
vody, ek, mo a detm se vracej zpt do pdy. Znamen to, e nae planeta je ji zamoena
lky a vdci sleduj ptomnost hormon ve vodnch tocch i pd s obavami. Objevuj se
zprvy o psychickch problmech ivoich ijcch v takovm prosted.

Antibiotika a vitaminy
Pi detoxikanm vyeten jsem tm neobjevil lovka, kter by ve tknch neml
zbytky antibiotik. Nachz se i u lid, kte se jimi nijak zvl nelili. Dostvaj se toti do
organismu nejen ivoinou stravou, ale ji tak rostlinnmi produkty. Ptomnost antibiotik
ve tknch je zvanm varovnm. Jsou produkovna plsnmi jako zbra, kter jim v prod
zajiuje dostatek ivotnho prostoru tm, e zni ostatn konkurenn mikroorganismy. Takto
si ponaj i v lidskm organismu - zskvaj ivotn prostor pro plsn, a tud se v ns plsn
rozmnouj na kor jinch mikroorganism, asto ochrnc zdrav. Tak se stle astji
vyskytuj plsn na gynekologickch sliznicch, ve stevech, pibv ekzm...

Prnik plsn do tenkho steva znamen vznik poruchy vstebvn vitamin, minerl a
mnohdy i dalch vitlnch ltek, a tak trvic poruchy, kter maj dopad na tlust stevo a
vznik disbizy v nm. Organismus modernho lovka trp chronickm nedostatkem vitamin
a minerlnch ltek, kter nen zpsoben jejich nzkm zastoupenm ve strav, ale vyvolv
ho neschopnost je vstebat, penst pes stevn stnu.

Napklad nervov tk sice funguje dky elektrick energii, kter vznik pemnou
molekuly glukzy za ptomnosti kyslku, ale svoji innost me provdt pouze za
ptomnosti vitamin a pslunch stopovch prvk. Jestlie chybj, dochz k neschopnosti
syntetizovat hormony, ltky regulujc organismus, ale i samotn mozkov funkce.

Vznikaj poruchy funkce nervov tkn, kter je dleitm dicm centrem tla. Zevn se
tento jev odr v chovn, duevnch schopnostech, v zen produkce hormon apod. Ve st
vznikaj poruchy pamti a chovn. Ale teba i nedostatek hoku znamen zvenou
drdivost nervov tkn, kter se me projevovat jak zchvatovitmi stavy, bolest a
epilepsi, tak i nezvladatelnmi vbuchy vzteku a agresivity, protoe elektrick vboj, kter
se roz na urit region mozkov tkn, vdy znamen podrdn, a to mv nepjemn
nsledky. Dti vykazujc nedostatek vitlnch ltek jsou neklidn, nesoustedn a drdn
jejich mozku zpsobuje neschopnost ponechat jejich organismus v potebnm klidu pi uen
ve kole nebo jin innosti.

Prameny psychick poruchy a chovn

patnm vstebvnm minerlnch ltek a vitamin trp ttn lza, kosti, svaly, a
pedevm autonomn (vegetativn) nervov systm, kter m mnoho spolenho s vlivem jin
a jang popisovanm any. Vegetativn nervov systm se dl na dva protikladn nervov
systmy, kter lze strun oznait za drdiv, povzbuzujc na jedn stran a zklidujc,
uvolujc na stran druh. Jejich souhrou je zen cel organismus, jeho troby, cvy,
zkrtka veker pochody. Jestlie se zen poru, projev se to dysfunkc orgn a nastvaj
poruchy funkce aludku, steva, moovch cest, srden innosti, tedy vech trobnch
systm.

Vegetativn nervov systm prochz z mozku a do nejvzdlenj sti tla, proto jeho
poruchy psob i na psychiku a chovn. Jakkoli psychick vliv se jednodue roz do
center vegetativnho nervovho systmu a zpsob poruchy funkce orgn, co m zptn vliv
na CNS. To se pak projev problmy v jednn a chovn i v nemocch v podob zkost,
napt, agrese, nejistoty a dalch emocionlnch atribut vetn dopadu na imunitn systm.
Imunita toti kopruje psychiku a chov se shodnm zpsobem. Pi zkosti a nejistot
obranyschopnost vykazuje nedostatenou innost, pi agresi a autoagresi zase naopak
nebvalou silou napad tkn a vyvolv v nich znty a nslednou degeneraci.

Mohl bych o vlivu nedostatenho vstebvn vitamin a minerl hovoit jet dlouho.
Nikdy vak nesmme zapomenout na to, e na potku stoj poruen prodnch zkon, snaha
o zabjen mikroorganism antibiotiky, jejich ptomnost v okoln prod, a tm i v naich
tknch.

Plsn a stevn dysbiza

Dalm dsledkem je vznik stevn dysbizy. Vinou antibiotik pemnoen plsn, jejich
ptomnost vyvolan poruchy trven zanajc ji v aludku a tenkm stev, ale i dysfunkce
autonomnho nervovho systmu - to ve zpsobuje, e se v tlustm stev pemno
anaerobn mikroorganismy, kter naruuj zpracovvn stravy, pedevm ivoinch
blkovin. Dochz k procesm, pi nich vznikaj jedovat ltky. Tlust stevo se stv
vrobnou, samostatnm zdrojem jed s karcinogennm inkem. Znamen to, e tyto toxiny
mutuj genetick kd, kter mimo jin zajiuje i ochranu ped vznikem ndor.

Ndor nen nic jinho ne pirozen snaha buky kad iv hmoty rozmnoovat se. Tuto
tendenci lidsk organismus hld pomoc innch kontrolnch mechanism, kter ns chrn
ped vznikem ndor. Musej bt ovem funkn a sprvn zen, co zajiuje genetick
systm.

Jestlie sele n genetick systm, selhvaj i ochrann mechanismy a organismus

pestv bt ped ndory chrnn. Riziko jejich vskytu se zvyuje.

Karcinogeny vznikajc v tlustm stev pi trven ivoinch blkovin a tuk jsou

mutagenn, tedy pokozuj genetick kd. Maj specifick vliv na tu st genetickho kdu,
kter ovld protindorov obrann systm. U vech lid se zhoubnm ndorem se objevuje
porucha tohoto obrannho systmu, kter je zen centrlnm nervov systmem. Jestlie se
nepoda obrann systm lbou obnovit, vznik riziko recidivy ndoru. A obrann systm
nen mon opravit, jestlie zrove nevyladme prbh trvicch proces ve stevech, tedy
pokud neobnovme takzvanou mikrobiln symbizu jako souit mikroorganism ve stev
tak, jak je pro trvic procesy optimln. Abychom tohoto jevu doshli, musme vytvoit
podmnky pro existenci mikroorganism a musme jim vrtit prodn zkonitosti. To je
ovem vylouen, jestlie nezbavme stevn trakt jed, mezi n pat tak antibiotika.
Nemoc jako vtzstv mikroorganism
Proda m ve zvyku vymhat velmi lichvsk roky.
Michel de Montaigne

Nemoci, kter prakticky vdy doprovz bolest, strach ze smrti i ztrta nkterch
schopnost, pat mezi zkladn utrpen lidstva po celou jeho existenci. Spolen s hladem,
duevn trzn a zrannmi pedstavuj nejvt hrozbu, proto se lid odpradvna sna odhalit
piny nemoc, vlek i niternho strdn. Vznikaly proto nboensk filosofie nebo se
objevovaly snahy vybudovat trval blahobyt, aby souen jednou provdy zmizelo.

Mikro versus makro

Odhalit piny nemoc vak nen snadn, proto se jednou pokldaly za trest Bo, jindy za
dsledek patnho stravovn, chovn, nebo ptomnosti bain a pny v okol bydlit.
Povimnte si, e souasn medicna se o skutench pinch nemoc tm nezmiuje.
patnou innost ttn lzy vysvtluje napklad nedostatkem jodu nebo autoimunitnmi
procesy, ndory zase zmnou genetickho kdu i metabolismu buky. Alergie maj jet
kuriznj vklad - za pinu se povauje ptomnost pyl, prachu, rozto apod.
Samozejm e vy jmenovan piny nejsou tmi skutenmi. Pokud se nkdo nad tmto
jevem zamlel, musel nutn dospt k nzoru, e souasn medicna nem velk zjem na
odhalovn pin nemoc, ale pouze zkoum jevy, kter je mon ovlivnit prmyslov
vyrbnmi lky.

Domnvm se - a moje domnnka nen nijak nov -, e vtina nemoc je vsledkem

souboje mikro a makro svta, nebo mikroorganismy se bez parazitovn na makroorganismu
nedok mnoit, a proto se sna rznmi prostedky dostat do lidskho tla a setrvat v nm.
Jednou z variant tohoto procesu je tvorba mikrobilnch loisek, kter jsou kvli svmu
umstn a konstrukci schopn odolvat tokm imunitnho systmu i lk, a stvaj se tak
pevnou soust tkn. Loiska provozuj diverzn innost a mn pochody v organismu ve
svj prospch. Oslaben a zmny v innosti rznch tkn a orgn nazvme nemoc.

Lba jako boj kdo s koho

Chceme-li nemoc odstranit, musme se pustit do souboje s rafinovanost mikroorganism.
Pedstava, e sta do tla nasypat jed zabjejc mikroby, tedy obvykle antibiotika i
chemoterapeutika, vak nen zcela pravdiv. Mikroorganismy maj adu obrannch
prostedk, jak jim odolat. Do loisek se tyto preparty prakticky ani nedostanou. Zbvaj
nm tedy dv monosti. Za prv odstraovat dsledky innosti mikroorganism v loiscch a
jinch formch chronickch infekc v organismu pomoc prodnch nebo chemicky
vytvoench ltek i chirurgickm odstrannm ji pokozench orgn a tkn.

Tuto innost lid nazvaj lbou, ale ve skutenosti j nen; jde pouze o likvidaci
dsledk uritho jevu, s nm jsme se smili. Nakonec stejn dojde k tomu, e pevaha
mikroorganism je natolik velik, e zpsob dysfunknost cel ady orgn. Tento stav pak
nazvme nemocemi st, kter vyvolv mimo jin to, e tkn ztrcej vkem svou slu a
schopnost regenerace. Jednodue podle an vyjdeno, kles mnostv chi, a tm i umn
organismu brnit se dsledkm diverzn innosti mikroorganism.
 Anebo se meme snait odstranit skutenou pinu nemoc, a tou je ptomnost
mikroorganism. V tomto okamiku vak nastv dosti komplikovan proces, protoe jde
vlastn o souboj schopnost lovka a mikroorganism. Takov lebn proces nememe
nazvat jinak ne bojem, protoe je pi nm nutn vyuvat prostedk, kter se vdy
pouvaly prv v boji. Mm na mysli rzn druhy strategi a taktik, skok, fint a lst,
neobvykl nstroje i odvahu aktr boje.

Choroba se vyplc
Lid jsou zvykl na to, e po podn uritho prostedku se projev zmna. Pokud
nenastane, tvrd se, e je lba neinn a lka i lk je patn. Nechpou, e kad tok
nebo obrana nemus nutn vst k okamitmu vtzstv. Jen vojevdce mus hledat dal
prostedky a taktiku, aby zvtzil. Takov proces trv obvykle del dobu, jestlie nejsem
natolik moudr a vzdlan, abych byl schopen neptelsk bojvky likvidovat hned na
potku jejich akc.

Lidstvo vak jet nedosplo k takovmu zlomu, nen natolik moudr, aby zaalo
zasahovat do svho zdrav ji od narozen, pesnji eeno od zplozen. Holedb se sice
prevenc, kterou demonstruje okovnm (nkter infekn choroby tmto zpsobem skuten
zvld), ale cel kla problm zvanch civilizan choroby - rzn alergie a nsledn
komplikace, arteriosklerza, rakovina, nemoci st obvykle spojovan s nemocemi kloub,
o a nervovho systmu - nem dn preventivn opaten. Toho vyuvaj kritici
zdravotnictv s tm, e tyto zdravotn problmy jsou vlastn douc, protoe vytvej trh pro
vrobce liv. dn obchodnk si pece nenape na vkladn sk: nekupujte m zbo,
nepotebujete ho. Sprvn obchodnk se vm sna dokzat, e bez jeho zbo nemete t.
Farmaceutickm firmm se dokazuje snadno.

Kdybychom zaali - a vm, e jednou toho lid budou schopni - likvidovat infekn
loiska hned od potku ivota, stal by se boj pomrn snadnm. m dle loisko existuje,
m vce tkn ztrc svou schopnost brnit se, tm je pomoc sloitj. Infekn loisko nejen
produkuje skuten toxiny - jedy naruujc imunitn a nervov systm i samotnou funknost
tkn -, ale vytv ruiv pole ve smyslu energo-informanm. Mn tedy celou koncepci
lovka.

Prnjma, plce a stevo

Tato kapitola je historicky dosti zajmav, protoe s tmto jevem pracovaly zdravotnick
systmy dvn minulosti, pedevm v oblasti Dlnho vchodu. Samozejm i v dalch
zemch se lid energo-informan pole naruen existenc loisek snaili upravit zakvnm,
lebnmi i nboenskmi rituly i sugesc. Asiat ale vytvoili smysluplnj systmy.

Jako pklad poslou prnjmick jgov cvien. Jedn se o dechov cvien, pi nich
se pracuje s prnou, tedy s kosmickou silou oivujc organismus. Zsadnm a dleitm
orgnem v tto he jsou plce. Podle staronsk medicny k nim jako dcein orgn nle
stevo. V nm dochz k mnoha procesm, strun eeno od imunitnch pes trvic a po
vstebvac. Osu plce-stevo tedy meme pokldat za naprosto zkladn orgnovou dvojici a
an tak uvdli, e cel proces vstebvn a distribuce chi zan prv ve spojen
dechu a trvicch pochod.

Trochu myln se k plicm piazuje pouze tlust stevo. Vliv plic vak zan ji v tenkm
stev v lanku a pokrauje pes kyelnk (ileum) a do tlustho steva. Srdce se omezuje na
dvancternk (duodenum). Po cel dlce tenkho i tlustho steva dochz k popsanm
procesm, proto plce a stevo bvaj prvnm terem vzniku loisek. Vak se tak u malch
dt nejdve setkvme s loisky v plicch, kter pak asto pokrauj ve stevech. Prvn
zdravotn problmy se rovn tkaj plic a vtiny dtskch nemoc dchacch cest. Rovn
alergie zasahuj pedevm dchac cesty a zavac trubici. Prvn strava, tedy mlko, uvoluje
hlen zahlcujc opt dchac cesty, a tm vytv podmnky pro vznik loisek.

Ve stev maj poruchy jet ir rmec. V tenkm stev, kde se vstebvaj vitaminy,
minerly a ochrann ltky (antioxidanty atd.), dochz k porue funkce, m cel organismus
chronicky, ale o to nebezpenji trp. Ke konci tenkho steva a v tlustm stev, kde dochz
ke vstebvn ivin, jsou dsledky loisek stejn zvan, ale v dsledku toho, e se lidstvo
v poslednch letech systematicky pejd, poruchy tohoto procesu nejsou v naich zemch
natolik nebezpen a paradoxn nm docela prospv, e se vechny iviny nevstebaj.

Prnjmick cvien, kter vznikla ped tisciletmi, rozvjej plce, provzduuj plicn
sklpky a realizuj i rzn vibrace. Ovlivuj tak vznik infeknch loisek v plicch. Prnjma
vak zdrazuje jet jednu dleitou okolnost. Okdlen vta Kde je mysl, tam je prna
vlastn vyjaduje, e dchn bez koncentrovan mysli nem smysl. Prnjmick cvien
doporuuj, aby dech vychzel pedevm z bin dutiny, prvnm bodem je takzvan bin
dech. Ten nejen fyzikln hbe s dutinou, ale ast mysli, tedy koncentrace na bin orgny,
zejmna na stevo jako nejmohutnj z nich, me znamenat zeslen obrannch pochod
v tomto orgnu.

Samotn organismus je za uritch okolnost schopen likvidovat infekn loiska. Ony

pochody meme aktivovat mysl, ale jej vycvien k tomuto elu je dlouhodob, take jen
mlokdo k tomu najde trplivost a odvahu. Prnjma tedy ovlivuje nejen pronikn kyslku
do organismu, ale psob i na existenci loisek v plicch a ve stevnm traktu. Tmto
zpsobem ovlivuje nae vnmn svta, protoe dvojice plce-stevo stoj za mnoha
depresemi. Prnjma rovn ovlivuje vstebvn ivin, vitamin, minerl a ochrannch
ltek tm, e odstrauje infekn loiska z tenkho i tlustho steva. Dv nm tak poctit
dleitost na mysli, tedy psychickho soustedn. Prnjmick cvien proto mohlo
v historii siln ovlivnit vnmn svta i st utrpen pichzejc s nemocemi.

Na tomto pkladu jsem chtl ukzat, e lid ji v minulosti chpali pinu nemoc a
v taktice jejich odstraovn byli daleko mn zmanipulovan ne my, kte se domnvme, e
na vechno sta nkolik tablet lku.

Tyto vahy se tkaj jen sti taktiky a innost, kter mohou vst k optimalizaci
energo-informanho pole naruenho ptomnost loisek i pmo k jejich odstrann. Lze
toti pout daleko vce rznch prodnch prostedk. Podvme-li se na to s vrou ve
spravedlnost na tomto svt, meme se oprvnn domnvat, e pokud proda dala
mikroorganismm do ruky mocnou zbra, jak se dostat do naeho tla a pevat v nm, tak i
lidem musela dt zbra natolik innou, aby sly byly vyrovnan. Hlednm v prod,
v pirozench procesech, ji meme zcela jist najt.
Detoxikace a zhoubn ndory I
Dje tohoto svta jsou vsledkem t faktor: pirozenosti, lidsk vle a nhody.
Avicenna

Strak ns vech - zhoubn ndor - postihuje prakticky jakkoli tkn lidskho

organismu. Kolem tohoto dsivho onemocnn a jeho prevence se ji mnoho napovdalo a
napsalo.

Po celm svt probh vzkum, kter by ml pinst pevratn vsledky v jeho lb.
Zatm vak i pes znan pokroky statistiky uvdj, e asi jedna tetina vech mrt jde na
vrub prv zhoubnm ndorm. vskyt nkterch z nich stagnuje ji mnoho let, poet jinch
se vak neustle zvyuje.

Modern diagnostick metody

V souasn dob spov diagnza zhoubnho ndoru pedevm ve dvou procedurch.
Stle se zlepujc technick monosti pstroj zaloench na rentgenovm zen a dalch
fyziklnch jevech, jako je magnetick rezonance i pozitronov emisn tomografie, umouj
zaznamenat stle men a men tvary v tle. Faktem zstv, e takto diagnostikovan ndor
mus bt vdy viditeln pouhm okem, co pedstavuje ptomnost stamilion bunk, a tedy
ji znan rozvinut stadium onemocnn.

Tomuto vyeten asto pedchz zjitn takzvanch ndorovch marker, co jsou

biochemick ukazatele signalizovan rozborem krve. Nebvaj zcela pesn a nkdy mohou
falen ukazovat pozitivitu na zhoubn ndor, pestoe se jedn jen o urit druh zntu.
Celkem vjimen lze ndor zjistit i pouhm okem, napklad pi gynekologickch
vyetench nebo v stn dutin, ppadn jinmi metodami, kter ho vak nikdy neukazuj
s naprostou jistotou. Mus proto nsledovat histologick vyeten, tedy vyeten bunn
struktury, kter podezen bu potvrd, nebo vyvrt.

esk republika vede co do vskytu zhoubnch ndor v konenku a ve stevech.

Odbornci se shoduj v tom, e mme v tomto ohledu patnou genetickou vbavu, kterou jet
zhorujeme zpsobem stravovn v podob typicky esk kuchyn sloen pedevm z bl
vymlan mouky, tuku a masa. Tato strava zrove obsahuje mlo ochrannch faktor, tedy
surovin kompenzujcch ndorov sloky v jinch potravinch. Vdy pi uzen a smaen
masa (pravdpodobn i brambor) vznikaj karcinogenn ltky. O vskytu ndoru vak
rozhoduje nejen pprava stravy, ale i mnostv konzumovanch tuk. Ochrann
protindorov faktory se vyskytuj v mnoha druzch zeleniny, napklad v brokolici, sji a
nkterch mn uvanch potravinch.

Prodn liv prostedky

Ndorovmu onemocnn se vnujeme ji mnoho let, a tak jsme samozejm vyzkoueli
vechny historick i souasn lebn prostedky. Pacienti se nespokojuj jen s oficiln
medicnou a vyhledvaj i rozvjej i takzvan alternativn metody. Mezi nejastj pat
uvn rznch vtak ze jmel, kter napklad obsahuje prepart Iscador, nebo prostedky
s imunitnm dopadem, jako je Thymus. Pi lb se vyuv tak zjitn, e vysok teploty
mohou zastavit rst ndoru i donutit ho k stupu, a proto se pouv metoda takzvan
hypertermie, kdy se pacientm vstikuj rzn ltky vyvolvajc zchvaty vysokch horeek.
Zkoum se i vliv vitamin a minerl a nadjn jsou vysok dvky vitamin C, selenu i
zinku.

ada lid sz na tvrd dietn opaten, z nich nejznmj je takzvan Breussova

hladovka, neboli dvaatyiceti denn pst, kdy se konzumuj jen zeleninov vy, pedevm
kombinace mrkve a erven epy, a rzn bylinn smsi. Tak makrobiotika m
vypracovanou dietu pro lbu ndor.

Zaznamenal jsem urit vsledky, kter vyvolala urinoterapie neboli uvn moi jak ve
form npoje, tak klystru. V pedchozch desetiletch se objevily i nkter nov metody,
napklad uvn vysokch dvek hormon slinivky bin nebo tripsinu - jednoho z trvicch
enzym. Zajmavch vsledk bylo dosaeno takzvanmi kvovmi klyzmaty psobcmi na
takzvanou detoxikaci jater, kter aplikovali v USA.

Znm jsou i psychoterapeutick protindorov zamen techniky, kter provdj lid

vc na psychickou podstatu tto nemoci. Snad vbec nejznmj je psychotronick
psoben, kdy nkte specialist doshli pi ovlivnn rstu ndor znanho vhlasu.
Psychoenergie, kterou psobili na nemocnho, vyvolala v jistch ppadech dokonce stup
ndorovch problm. U ns doshl znan popularity ji zemel litel Zezulka, kter se na
lbu ndor specializoval.

Mezi alternativn metody by se mohla zaadit i devitalizace, kdyby vak nelo o

chirurgickou metodu oznaovanou za neinnou, kter probh pokoutnm i takzvan
alternativnm zpsobem. Zaznamenal jsem i stovky pacient, kte se lili injekcemi
z tezalky, vynlezem docenta Dolejho. S jeho smrt tato lba ale postupn zanikla.

Psychohygiena jako prevence

Hodn se hovo tak o prevenci ndorovho onemocnn, protoe klasick medicna
nabz pouze vasnou diagnzu, nikoli preventivn opaten. K nim bezesporu pat takzvan
psychohygiena, tedy dodrovn uritch psychickch pravidel, mezi n se ad pedevm
pravidlo nepetovat se stresem. Siln a vlekl stresov zt m nepochybn vliv na vznik
ndor, jak jsem si opakovan ve sv praxi ovil.

Tiaedestilet ena, kter pi dopravn nehod ztratila mue, za nkolik msc po tto
tragdii onemocnla zhoubnm ndorem. Dvod byl evidentn - naprosto se nevyrovnala se
smrt manela. Ukzalo se, e bez nj nen tm schopn samostatn existence. Do
onemocnn rakovinou se potcela v hlubokch depresch, beznadji a pocitu zbytenosti.
Zemela pi pokusu o devitalizan chirurgick zkrok.

Jin ena, kterou jsem znal destky let, se cel ivot obvala zhoubnho ndoru a neustle
dodrovala velmi psn diety. Ped jej edestkou u jejho manela nhle propuklo ndorov
onemocnn a zakrtko nato zemel. Po jeho skonu onemocnla i ona, a akoli na to byla
vlastn pipravena, psychicky se zhroutila, odmtala pomoc a skonala. V anamnze lid
s rakovinou se asto nachz dlouhodob psychick vypt, stres a pepnn sil.

Stevn dysbiza a vnitn karcinogeny

Po mnohaletm vyetovn Vollovm pstrojem jsem doel k zvru, e u vech pacient
s rakovinou se takka bez vjimky vyskytuj naprosto logick souvislosti, kter je mon
ovlivovat pedevm preventivn, ale tak je vyuvat k lb. Jedn se o stav stevn
dysbizy s produkc takzvanch vnitnch karcinogen ili ltek vznikajcch pi chybnm
trven ivoinch tuk a blkovin. Ji v minulosti je popsali hygienici psobc
v potravinstv, take jejich nzvy i pvod vzniku jsou detailn znmy.

Problm spov v tom, e nikdo subjektivn nepozn, e trvic procesy pely do

patologickho reimu - oxidativnho rozkldn ivoinch tuk a blkovin - zpsobenho
ptomnost nadmrnho mnostv anaerobnch mikroorganism, pedevm kmene
Bacteroides. Tento jev odvoduje pozitivn vliv diety. Veker protindorov diety jsou toti
vegetarinsk bez ptomnosti ivoinch tuk a blkovin. Tmto zpsobem je tedy mon
zabrnit produkci karcinogennch ltek ve stevech, co m znan vznam pro prevenci
ndor, o nco mn pro jejich lbu.

Pi prodn lb rakoviny je tedy teba nastolit stevn symbizu a zmnu trvicch

proces. Vynechn masa a ivoinch tuk je proto samozejmost. Karcinogenn ltky
vznikajc tmto zpsobem jsou vak ji obsaeny ve tknch, a jsou-li postieny jejich
automatick detoxikan schopnosti, nejsou je schopny samy vylouit. Je proto teba provst i
detoxikaci tkn od vnitnch neboli stevnch karcinogen. Vollv pstroj doke jejich
produkci odhalit. Toto vyeten je mon vyut i coby prevenci, protoe obnoven
fyziologickch proces ve stev je vc pomrn jednoduch a v tomto ppad bv ivot
zachraujcm poinem.

Vliv prosted i zlozvyk

Dalm faktorem objevujcm se u vech lid se zhoubnmi ndory je ptomnost zevnch
karcinogen. Z nich nejastji nachzme rzn rakovinotvorn chemiklie, jako dehty
dostvajc se do organismu kouenm nebo nktermi pracovnmi innostmi, azbest,
metabolity nkterch lk i ltky vznikajc pi specifick pprav potravin. Pro nikoho asi
nen tajemstvm, e v naem ivotnm prosted se tchto karcinogen vyskytuje velk
mnostv. Nkter z nich si vytvme i patnmi nvyky, jako je kouen, uvn drog apod.
Mnoh ltky tohoto typu jsou tak uvny v potravinskm prmyslu, kde se ad mezi
takzvan ka, nebo v zemdlstv, kde slou k huben hmyzu a plevel. Z tohoto dvodu
se u ns i ve svt intenzivn roziuje uvn takzvanch biopotravin nebo organickch
potravin, kter neobsahuj potenciln karcinogenn ltky.

Faktor ddinosti
Vnitn i zevn karcinogeny maj takzvan mutagenn inky, to znamen, e zasahuj do
genetickho fondu organismu. N genom obsahuje celou adu gen a genetickch seskupen
s hldacm protindorovm i takzvanm opravnm vznamem. Druh skupina systematicky
opravuje chyby vyskytujc se v prvn skupin. Dosud nebylo mon, aby genetika inn
zashla do prevence a lby ndor, protoe rozpoznn a ovldnut tchto genetickch
proces zatm nen vzhledem k jejich sloitosti dostaten zvldnut.

Dleit je, e zevn i vnitn karcinogeny meme diagnostikovat pomoc Vollova

pstroje, a dokonce orientan diagnostikovat i genetick zmny nebo genetick potencil,
protoe dispozice k tmto procesm se dd. Jestlie rodi onemocn zhoubnm ndorem, je
pravdpodobn, e je ohroeno i nkter z dt. Vollv pstroj je schopen tyto dispozice
zjistit pomoc pslunch prepart. Lid ovem o tato zjitn nemaj valn zjem, protoe
urit nen pjemn t s pedstavou, e jednoho dne u nich me propuknout rakovina.
 Ve starm vku - u mu nad 50 let a u en nad 60 let - se zan genetick potencil
diferencovat na dv vtve: cvn a ndorovou. Tyto tendence je obvykle mon zaznamenat
pomoc Vollova pstroje, co m znan vznam pro prevenci. Lid, u nich se nevyskytuj
uveden genetick dispozice ani ve vku nad 60 let, bvaj s velkou pravdpodobnost
dlouhovc, protoe k rozvoji dispozic dochz a v sedmdestce i osmdestce.
Detoxikace a zhoubn ndory II
Koenem veho zla je nedostatek poznn.
Buddha

V minul kapitole jsem probral podmnky nutn ke vzniku zhoubnho bujen, vnitn a
vnj karcinogeny a genetick zmny i dispozice. Nyn budu v tomto tmatu pokraovat.

Hlavn hr
Dalm a pravdpodobn rozhodujcm faktorem pro existenci ndoru je pokles
protindorov imunity. N organismus disponuje specilnmi ltkami a bukami, kter
ovldaj potenciln ndorov procesy. Buka jako iv organismus m vdy tendenci se
rozmnoovat, rst. V lidskm tle je tento jev nemon, protoe orgny i tkn zachovvaj
svj tvar dleit i k jejich funkci. Proto je rst bunk geneticky naprogramovn a organismus
jej d. Jestlie tyto mechanismy selou, dochz k nekontrolovatelnmu mnoen bunk,
kter vzhledem k pekotnmu rstu maj patologick charakter, co v podstat znamen
ndor.

Dlouhodobm vzkumem se zjistilo, e tyto procesy ovld centrln nervov soustava

(CNS). Dokonce se podailo pmo lokalizovat msta s rozhodujcm dicm inkem.
Jakmile tato mozkov centra zanou vykazovat chybn dic vlastnosti a protindorov
imunita kles, a u v kvantit nebo kvalit, dochz k realizaci chybnch genovch kon
vyvolanch karcinogennmi ltkami a k rstu ndoru.

Kde nen loisko, nen ndor

Ndorov onemocnn m vak i dal souvislosti. Zsadn se nevyskytuje v dnm
orgnu, v nm by se nenachzelo takzvan skryt infekn loisko. Samotn naruen
imunitnch vlastnost orgnu loiskem a jeho ovlivnn loiskovmi toxiny zpsobuje, e
v nm dochz k nahromadn toxin, a tm ke zven citlivosti na ndorov vlivy.
Detoxikace od loisek proto pat k dleit protindorov prevenci.

V CNS existuje i pslun centrum brzdc metastazovn ndoru, tedy odlupovn a

usazovn ndorovch stic v jin sti organismu. Je-li porueno, dochz k metastazovn.
I zde plat, e metastzy se tvo jen v tch orgnech, v nich se nachzej loiska. Napklad
je znmo, e ndor prsn lzy me metastazovat do kost. To se vak stv pouze u
pacient, kte maj v kostech infekn loiska a u nich nachzme poruchu v pslun sti
CNS.

Chceme-li zabrnit vzniku ndoru, musme detoxikovat organismus od zevnch

karcinogen, ale tak se jim vyhbat, co znamen neustle erpat znalosti o karcinogennch
ltkch a v tomto duchu dbt na bioistotu potravin i jejich sprvnou ppravu.

Stevn symbiza a vliv jater

Dalm nezbytnm krokem je udrovn stevn symbizy, co vyaduje nejen opatrn
nakldn s antibiotiky, ale i urit stravovac zvyklosti. Jde pedevm o ptomnost vlkniny
a dostatku ochrannch protindorovch ltek ve strav, tedy zven konzumace ovoce,
zeleniny (zejmna brukvovit) a sji, kter se v USA ji dostala na seznam potravin
podporujcch zdrav. To je velmi vznamn, nebo do oficilnho seznamu jsou opravdu
zaazovny jen potraviny s prokazatelnmi inky.

Centra pro zen protindorov imunity pokozuj rovn jtra, eho si v djinch lidstva
byli vdomi ji mnoz lkai. Nezbytn je prevence vytven loisek v jtrech ili pedevm
jtra nepetovat. Oistn jatern kry a diety proto vdy byly nezbytnou soust prevence i
lby ndoru. Nae strava bohuel jtra petuje vysokou konzumac masa, tuk a soli.
Velmi vznamnm pomocnkem je v tomto smyslu jihoamerick bylina vilcacora, kterou
vyuv pter Sheliga ve svm perunskm zazen pro lbu ndor.

Problm spov v tom, jak nm sdlili jihoamerit kolegov, e se vilcacora v Peru

vyskytuje v nkolika variantch, z nich pouze dv jsou liv a inn. Do Evropy se vak
dov a 90 % levnch neinnch forem tto rostliny. Uvat vilcacoru (Una de gato) tedy
vdy neznamen chrnit se nebo lit, protoe jej innost rozpoznaj pouze laboratorn testy
nebo znalci z ad indin. Natst Vollv pstroj je schopen ukzat, kter vilcacora je liv
a kter nikoli. Tento poznatek pravdpodobn i zdvoduje vyuit kvovch klystr a
jinch procedur pro itn steva jater.

Zsadnm pnosem jsou vak preparty slouc ke znovuzprovoznn center v CNS, a

tedy k nastolen kvalitn protindorov imunity. Rozhodujc lohu mezi nimi hraje sms
bylin nachzejc se v prepartu, kter jsem pro tento el vyvinul. Systematick odstraovn
infeknch loisek pedevm z kritickch orgn, jako jsou steva, prsn lzy, prostata,
vajenky, plce apod., je vznamn preventivn metoda. Lze ci, e prevenci i diagnostiku
potencionlnch nebezpe mme ji dobe zvldnutou.

Lba jako aktivace

Pi lb ndorovho onemocnn vechny procedury pokldme za doplkov k zkladn
lb zastoupen temi postupy - operac, chemoterapi a radioterapi. To pacientm vdy
z absolutnho pesvden zdrazujeme, protoe daleko lpe se zvldaj ojedinl ndorov
buky ne jejich obrovsk mnostv v organismu. Vechny ti postupy mohou odstranit
ndorov buky nebo vznamn omezit jejich vskyt, bohuel jen mlokdy zashnou
pinn, tedy odstran dvod, pro ndorov onemocnn vbec vzniklo.

Kombinaci modern a prodn lby ndor pokldme za optimln, protoe vznamn

zvyuje anci pacienta na uzdraven. Mohli bychom dokumentovat spoustu bnch ppad
protindorov lby i adu ppad zzranch, ale to nen smyslem tohoto textu ani mm
zmrem. Zzrak je zzrak a zstv vjimenou zleitost.

Dleit je systematick prevence, tedy zvldnut problematiky steva, jater, CNS a

infeknch loisek v orgnech. Nedisponujeme dnou ltkou ani postupem, kter by dokzal
zabjet a likvidovat ndorov buky. Umme pouze probudit sly v lidskm organismu, kter
jsou uren k tomu, aby ho chrnily ped ndorem.

Jestlie jsou tyto sly dostaten, lovk zvtz. Pokud u nesta na likvidaci ndoru, jeho
ance jsou podstatn men, protoe mus spolhat jen na umlou likvidaci ndorovch bunk.

Pi odstraovn ndor dochz ke dvojmu procesu. Prvnm je vstebvn dky

imunitnm bukm, z nich kad je schopna pozt jednu buku ndorovou. Vzhledem
k tomu, e jde o sta miliony, nebv tento proces vdy snadn a spn, zvlt pi vtm
rozsahu ndoru. Za druh velmi asto dochz k opouzden ndoru, jeho izolaci od tla a
deaktivaci. Ptomnost novotvaru vak v mst ndoru mnoh pacienty i lkae ds, a tak
doba, ne se proke, e ndor je opravdu zlikvidovan, se asto protahuje na kor
nemocnho a jeho psychiky.

K prevenci i lb ndorovho onemocnn vyuvme preparty k prav stevnho

prosted, jatern funkce a zsahu do CNS. Celou proceduru, kter trv adu msc a nkdy i
let, dopluje systematick odstraovn skrytch infeknch loisek z dleitch orgn, jako
jsou plce, slezina, ledviny, kosti a dal. Cel tento proces doprovz odpovdajc stravovac
reim.

Vzhledem ke skutenosti, e se vzkum rakoviny astn tisce odbornk z celho svta,

zd se bt prevence primitivn a jednoduchou zleitost. Nedlejme si nadje, e nkdo
vykikne Heurka a prevence rakoviny bude rzem na svt. S tmto arzenlem denn
pracuji a vidm vsledky; jsem si vak jist, e prevence mon je.

Prevenci nabzm pacientm, sm sob i svm blzkm. Lba je mon, ovem za

pedpokladu, e pomr mezi silami organismu a ndorem svd ve prospch pacienta. Potom
me vyhrt, definitivn se zbavit nebezpe ndorovho onemocnn a zejmna nahldnout
do kuchyn detoxikace coby inn a univerzln metody prevence a lby chronickch i
ivotu nebezpench chorob.
Detoxikace a hormonln systm I
To, co vytvoila proda, je vdy lep ne to, co bylo vytvoeno umle.
Marcus Tullius Cicero

Toxiny neboli jedy usazen ve tknch zhoruj jejich funkci a ve svm dsledku i
fungovn celho organismu. Nkter systmy pracuj na konkrtnch kolech a krom toho -
dky vzjemn propojenosti - ovlivuj i dal tlesn funkce. Z tohoto dvodu bychom mli
tyto jednostrann systmy udrovat v ideln kondici, protoe i zdnliv nepatrn problm
me mt znan dopad na ostatn orgny a tkn.

Jednostrann a univerzln
Mezi jednostrann napklad pat dchac systm, kter m jasn stanovenou funkci -
nasvat vzduch z okol a provdt vmnu plyn mezi krv a plcemi. Mn pitom kyslk na
kyslink uhliit. Krom toho souvis i s nervovm strojm, k a lymfatickm systmem.
Nepatrn problm, mal loisko v nkter ze struktur dchacho stroj me zpsobit
patnou funkci ke nebo lymfatickho systmu.

Na tomto principu spov celostn medicna a jej vztah s detoxikac. Poda-li se nm

odhalit tk, v n se nachz loisko i toxin a oistit ji, detoxikovat, zmiz nejen problm na
dan stroj vzan, ale mnohdy i ten nachzejc se ve vzdlench stech tla. Znt tyto
vztahy, detoxikan postupy a podrobn lidsk tlo, abychom mohli stanovit, v jakm mst se
toxiny nachzej, je kol jist nelehk, ale zvldnuteln.

Vedle jednostrannch orgn se v tle nachzej univerzln systmy ovldajc z principu

cel organismus. Hovoili jsme o imunitnm systmu, a i kdy jsme ltku jet zdaleka
nevyerpali, nebo imunita je zleitost velmi sloit a zsadn, meme se vnovat
detoxikaci nkterho z dalch univerzlnch systm. Ani bych chtl urovat poad
dleitosti, na mysl mi piel hormonln systm.

Hormonln stroj tvo orgny produkujc bu pmo hormony, nebo ltky majc k nim
zk vztah. V naem tle je takovch orgn hned nkolik: zejmna ttn lza (tyreoidea),
podvsek mozkov (hypofza), iinka (glandula pinealis), nadledvinky (glandula
suprarenalis), vajenky (ovaria), varlata (testes) a inzulinov ostrvky (Langerhansovy
ostrvky). Hormony a ltky hormonln povahy jsou ovem produkovny i jinmi tknmi a
slou k vyvoln dj majcch asto zsadn charakter pro existenci lidskho organismu.
Napklad buky uloen v ostrvcch ve slinivce, takzvan beta-buky, produkuj inzulin,
kter rozhodujcm zpsobem ovlivuje metabolismus cukru, a tedy i pemnu potravy na
energii.

Hypofza a pohlavn hormony

Lid si pod pojmem hormony asto pedstavuj ty sice nejpopulrnj, ale zdaleka ne
jedin - pohlavn. Produkci pohlavnch hormon d pedn lalok hypofzy. ensk pohlavn
hormony zajiuj menstruan cyklus, co je vlastn pprava dlon sliznice na pijet
oplodnnho vajka.

Pohlavn hormony maj vliv nejen na utven pohlavnch znak, ale i na zvan obdob
v ivot, jako je puberta i pechod. Do znan mry uruj i povahu, druh chovn, stupe
agresivity a mnoh dal projevy lidskho organismu. dic hormony z hypofzy ovlivuj
vlastn pracovn orgny - vajenky u en a varlata u mu. Pohlavn hormony rovn
produkuje kra nadledvinek.

Toxick zaten hypofzy v souasnosti pedstavuje znan zdravotn problm. Lkask

vda doke vyetit mnostv pohlavnch hormon; skal ale nastv, kdy laboratorn
vsledky signalizuj, e ve sfe pohlavnch hormon nen problm, zatmco nae vyeten
vyuvajc pstroje EAV (SALVIA) poukazuj na nco jinho. Vedle mnostv pohlavnch
hormon me o jejich innosti pravdpodobn rozhodovat i jejich kvalita. V kadm ppad
se vak v hypofze velmi asto nachzej zte ze ivotnho prosted - tk kovy, jejich
zdroj v podob amalgmovch plomb bv asto znan masivn, radioaktivita, chemiklie a
zbytky okovn. Rovn infekn loisko v hypofze je ast nesnz.

K nejznmjm dsledkm dysfunkce pat nepravidelnost menstruanho cyklu,

setkvme se i s nepimenm prbhem puberty, vskytem akn a jinch znt mazovch
lz, boulivm klimakteriem, zbytnnm prostaty, hormonln podmnnmi bolestmi hlavy,
bolestmi prsnch lz v prbhu cyklu a hormonln podmnnmi ndory.

Obecn se traduje, e umle podvan hormony, napklad v podob antikoncepnch

pilulek, ovldnou natolik sfru pohlavnch hormon, e zmiz vlastn chyba v jejich produkci.
Nen to pravda a u en uvajcch antikoncepci zcela bn namme skrytou hormonln
poruchu. Umle podvan hormony je tedy neuchrn ped zdravotnmi potemi -
chronickmi znty poevn sliznice spojenmi s vtoky, svdnm a plsovmi i jinmi
infekcemi.

Problematick ple, myomy, cysty

Pro fyziologick i hormonln vvoj obou pohlav v pubert i v dosplosti a pro
fyziologick pechod obou pohlav je zsadn, kdy detoxikan snahy zamme na
hypofzu, pesnji eeno na jej pedn lalok jako dic orgn hormonlnho cyklu.
Nesprvn funkce hormonln osy vyvolv poruchy chovn v pubert, pechodov nvaly a
rozladnost, zmny psychiky i problmy s plet (znty mazovch lz). Porucha tto osy se
podl tak na vzniku myom, cyst, adenom prostaty, ale i zhoubnch ndor v hormonln
ovlivovanch orgnech jako jsou prsn lzy, vajenky, prostata a dloha. Zpsobuje i
komplikace menstruanho cyklu, chronick znty poevn sliznice, kandidzy a jin infekce.
S jistotou lze konstatovat, e uml hormonln substituce jak hormony syntetickmi, tak i
prodnmi nem dn vliv na dsledky vyvolvan hormonln poruchou. Mezi nejastji
pouvan ppravky v na ordinaci pat ty, kter maj za kol detoxikovat orgny astnc
se produkce pohlavnch hormon.

Hypofza a ttn lza

Hypofza stejn tak produkuje hormon regulujc ttnou lzu. Vtina poruch bv proto
spojena s hypofzou a evidentn bv chyba v produkci dicch hormon ttn lzy, v n se
pak usazuj dal toxiny, pedevm radioaktivn ltky, infekn loiska a tk kovy. Celou
situaci jet zkomplikuje vznik autoimunitn aktivity imunitnho systmu, kter ve svm
dsledku vede k destrukci ttn lzy. V ppad, e autoimunitn prvek nen ptomen,
setkvme se hlavn s poruchami funkce ttn lzy, co m vliv na celkov metabolismus,
vyuvn energie a napklad i na kvalitu vlas. Jen pro nzornost, poruchami ttn lzy trp
vce ne 20 % lid, zejmna en.
 K detoxikaci ttn lzy slou prepart VELIENDREN, clen detoxikujc jak dic
lzu - pedn lalok hypofzy -, tak i pmo ttnou lzu. Nadzenm orgnem pro tyto
hormonln struktury je slezina. K jej detoxikaci vyuvme prepart VELIENHELP, kter
vznikl na zklad vibran medicny; pat tedy mezi rezonann preparty.

Tm ovem nen vet lz s vnitn sekrec ukonen. Ped krtkou dobou moji ordinaci
navtvili dva pacienti, z nich jeden vyrostlo neuvitelnch 30 cm za rok (ze 160 na 190
cm). V t dob mu bylo 16 let. Druh stejn star mladk pestal ped rokem rst pi vce
163 cm. Nevyrostl ani o milimetr, take se u vzdval nadje, co je samozejm pro mue
jeho vku traumatizujc. Zadn lalok hypofzy, takzvan neurohypofza, produkuje rstov
hormony ovlivujc zsadnm zpsobem rst. I ve zmnnch ppadech pome detoxikace,
protoe odblokuje produkci hormon.

iinka, skvrny a pomoovn

Samotn hypofza je zdrojem jet dalch hormon regulanch i dicch, ale cel vet
by pesahoval monosti tohoto lnku. Zmnm se jet o nepli znm hormonln lze, s
jejmi inky se v modern medicn prakticky nepracuje. Je to iinka neboli glandula
pinealis. Jej vznam nen zatm dost dobe znm, ale vme, e pedevm reguluje distribuci
pigmentu. Jej toxick zaten asto vede ke vzniku skvrn na ki zvanch staeck, a ty
vtinou bvaj spojovny s jtry. Skutenost je ovem takov, e jsou vsledkem toxickho
zaten iinky, kter ovlivuje rozmstn melanocyt (bunk obsahujcch pigment).

Bohuel ke stejn porue dochz i v ppad obvanho konho ndoru melanomu, kter
je typick tm, e se vyskytuje v mstech mateskch znamnek a nakupen pigmentu. Pi
objeven tohoto ndoru rovn nachzme poruchu v iince, tedy mme co do inn s
distribuc pigmentu. asto se na m obracej lid, kterm se tvo mnoho mateskch
znamnek (destky); i u nich slav detoxikace tto lzy spch.

iinka d i produkci antidiuretickho (protimoovho) hormonu ovlivujcho tvorbu

moi. S jeho poruchou se setkvme nejen u pomoujcch se dt (enuresis nocturna), ale i u
lid trpcch tm, e krtce po napit mus moit. Toxick zaten tedy me stt za nutkavm
i pli astm nonm moenm, protoe prv v noci m tento antidiuretick hormon za
kol zastavit tvorbu moi. Uveden poruchy bvaj asto spojovny s prostatou, ale jak vidno,
nemus tomu tak bt vdy.

Glandula pinealis v sob rovn skrv biologick hodiny, take rytmus spnku a bdn
me bt pi jej dysfunkci naruen. Takov lovk bv asto ospal pes den a ipern
v noci. Detoxikace tto sti mozku prostednictvm ppravku VELIENHELP v kombinaci
s VELIENDRENEM pedstavuje pnos pro pacienty s uvedenmi zdravotnmi potemi.
Detoxikace a hormonln systm II
Cokoliv proda k, je moudr.
Iuvenalis

V ordinaci se nejastji setkvm se zjevnmi i skrytmi poruchami hormonlnho

systmu. Jen namtkou jmenujme: pibvn na vze, akn, seborea, rosacea, tvorba lup,
padn vlas, vitiligo, svalov ochablost, buen srdce, pocit vnitnho neklidu, nepravideln a
bolestiv menstruace, vtoky, neplodnost, nzk odolnost vi stresu, pli mal nebo velk
tlesn vzrst, poruchy a nepimen ochablost prsn lzy aj.

Hormony a imunita
e tyto zdravotn problmy souvisej s funkc lz s vnitn sekrec, s tm zejm budete
souhlasit. Existuj vak i pote, kter s nimi nebvaj spojovny, a pesto se pi detoxikanm
vzkumu ukzalo, jak znan maj vznam. Napklad kvalita imunitnho systmu. patn
produkce hormon a dysfunkce hormonlnho systmu me imunitu negativn ovlivovat.
Dokonce lze konstatovat, e problmy s imunitou pramenc z hormonln dysfunkce jsou
pomrn dost ast.

Vdy do hormonlnho systmu pat i brzlk (thymus), jen je veobecn uznvanm

imunitnm orgnem. Pi detoxikanm vzkumu ukzal svou druhou tv, v medicn dosud
nepopsanou. Jeho toxick zaten stoj za mnoha keovmi stavy, jakmi jsou napklad
migrny, epileptick a epileptoidn poruchy, zchvaty agresivity a vbuchy zlosti. Kee
mohou postihovat i orgny, svaly a cvy. I za nimi se ukrv toxick zt brzlku. Jeho
detoxikace m tedy vznam nejen pro imunitu, ale i pro odstrann keovch tendenc. Tento
nenpadn orgn se prakticky vdy podl tak na iln dysfunkci.

Stejn neekan vliv najdeme u ptitnch tlsek, v medicn spojovanch s produkc

parathormonu, kter ovlivuje metabolismus vpnku. Pi detoxikaci se vak projevil jejich
ir vznam pro lidsk organismus.

Nachzej se ve ttn lze ve dvojicch a anatomov je dl na horn a doln pr. Je

podivuhodnou hkou prody i Stvoitele, e porucha hornho pru m jin vliv ne toxick
zaten pru dolnho.

Vnitn kdy a kle

Vliv ptitnch tlsek nelze vysvtlit jejich fyziologickou funkc, kter je dkladn
prozkoumna, ale tm, e v tle existuje jet ada jinch vztah ne ty podlhajc zkoumn
anatom. Jednou bychom je mohli shrnout pod pojem esoterick fyziologie a anatomie.
Jednm z tch tajemnch vztah je systm nazvan Kdovac orgny a jejich kle. Je
zcela pirozen, e pokud njak orgn onemocn, je tedy postien infekc nebo jinou
poruchou, organismus m schopnost ho uzdravit. S tm se denn setkvme a v minulosti
tomu bylo jet astji. Pro astji? Dnes s kadou bolstkou pospchme za lkaem, jen
nm vdy naordinuje lky. Pak jim pipisujeme uzdraven, i kdy nkter vyprvn pacient
zn a komicky, teba: Dostal jsem ten a ten lk a po nm pote zmizely. Je to asn a na
to, e tent lk uval ji nkolik let a nikdy pote nezmizely.
 Magick moc lk a blho plt je znan a nechtl bych ji naruovat, protoe tvo
vznamnou soust lby. Modern lovk bohuel ztratil vru ve vlastn organismus, a tak ji
ani nev, e vtina zdravotnch pot zmiz i bez lk. V mnoha ppadech se vak neztrat a
petrvvaj nkdy i navdy.

U nkoho se objev ekzm a za njak as zmiz. Dotyn pak mv pocit, e to je tm, e

si ho nm namazal. Vtinou tomu ale bv tak, e ekzm zmiz, a si ho namaeme
mkoli, teba i slinou, kterou rno po probuzen plivneme na ki. Jindy se problm zafixuje
a odolv veker lb. Sm o sob se neztrat a lky ho ovlivn jen mlo a obtn. A tak
nkte lid maj ekzm cel ivot nebo nkolik desetilet, ne jim zestrne ke.

Tak je to i s dalmi potemi. U nkoho alergie i astma petrvv a zpsobuje velk

problmy, u jinho zmiz. Nkoho pestane bolet aludek, jinho ne, nkomu se srovnaj
jatern testy a druhmu ne... A tak bychom mohli pokraovat tm donekonena.

Loiska v kdovacch orgnech

Pro se nkomu zdravotn problmy fixuj? Stv se to tehdy, kdy jim pedchz takzvan
zakdovn. K pochopen tohoto pojmu nahldnme do svta mikroorganism. Pedstavte si,
e vedle ns, modernch lid Homo sapiens sapiens, ije jet jin typ lovka, napklad
neandertlec, a e nastal souboj o peit. Takov souboj se na na planet skuten
odehrval, protoe tyto dv konkurenn skupiny vedle sebe t neumly, a tak jedna zvtzila.

Podobn model se odehrv - natst s nerozhodnm vsledkem mezi mikroorganismy a

nmi. Mikroorganismy natst nestavj domy, nevyrbj auta ani neshromauj penze v
bankch. Maj jenom jeden pzemn cl - rozmnoovn. Mnoh to vak umj jenom jako
nitrobunn paraziti v jinch organismech, v tom jim ovem brn imunitn systm, kter je
proto teba pekonat rafinovanost a strategi, co se odr v systmu kdovacch orgn.

Jestlie mikroorganismus vytvo loisko v kdovacm orgnu, ten zane negativnm

zpsobem ovlivovat jin orgn pro ivot lovka daleko zsadnj. Postupn tak zpsob, e
dleitj orgn onemocn, jeho tkn ztrcej na kvalit, zhoruje se jeho funkce a stv se
tak pjemnm hostitelem pro mikroorganismy. V lidskm pojmoslov bychom mohli tento
jev nazvat zkodnictvm. Organismus nem anci uzdravit zkladn, dleit orgn, protoe
ten neustle pokozuj negativn impulsy z kdovacho orgnu. Rovn lky, kter si
vmaj prv onch sice dleitch, ale ne prvotn napadench orgn, nemohou stav
zmnit.

Je toti zapoteb zatoit na kdovac orgn a odemknout ho, m ztrat vliv na zkladn
orgn a ten se me uzdravit. Nkdy se to lovku nevdomky poda rznmi metodami
prodn lby i fyzioterapeutickmi prostedky i lky. Mnohdy se tak stv, e pi operaci
dojde k odstrann kdovacho orgnu a tm se problmy uprav. Nedvno jsem napklad etl,
e si lkai vimli, e po operaci srdce, zvlt jedn pepky, u pacient miz bolesti hlavy.
Jist, protoe se v n nachz kdovac zazen.

Leben vy a esoterika
Podobnch souvislost najdeme celou adu. Nkter dokonce vstoupily do historie a staly
se samostatnmi prodnmi lebnmi metodami. Jeden dleit kdovac orgn se napklad
nachz v lebench vech, take ty pak ovlivuj celou adu funkc, zvlt hormonln
systm. e je o vech s chrupavitou povahou. Vazivov vy maj sloitj kol ovldat
funkce mozku, kter se napklad pi porue mohou jevit jako neurza.

Mon vs zaraz, e ovlivuj jet jednu podstatnou zleitost, a to kvalitu sedm akry.
Ta mimo jin zprostedkovv n kontakt s realitou. Pokud je v podku, praktick pohled na
ivot slav spchy. Pi jej porue vak dochz ke zkreslen reality a takov lovk ne vdy
dovede pochopit svt kolem sebe.

Extrmn porucha tohoto typu se nazv schizofrenie, kdy je dotyn naprosto mimo
realitu. Leh poruchy relnho vnmn lidem umouj lpe vidt a chpat svt nereln,
tedy esoterick. Jejich dispozice tedy vznik v sedm ake, kterou ovlivuj leben vy.
Metoda vyuvajc jejich lohy se nazv kraniln terapie a zvlt v USA je velice
rozena. asto bv nazvna tak kraniosakrln, protoe pracuje s lebenmi vy a kostr.
A kostr meme vnmat jako msto, u nho je stoena sla kundaln, kterou vyznvaj
indit filosofov a lkai. Ta stoup akrami a do t posledn, napluje je a vrazn
ovlivuje jejich innost.

Lba znamen odemykn

Mnohdy se lze tak dost, e akry jsou vlastn nakupenm vegetativnch a hormonlnch
orgn. A skuten, v kdovacm orgnu uloenm v kostri se nachz kd pro vegetativn
nervov systm, kter vrazn ovlivuje kvalitu aker. Jestlie pracujeme s oblast
kraniosakrln, zapojujeme jak hormonln systm, tak i vegetativn nervstvo, psychiku, a
dokonce i vstebvn vitamin a minerl. Chceme-li upravit chronick zdravotn problmy
v tchto oblastech, musme se nauit odemykat ony zakdovan orgny.

Takto zeiroka jsme se dostali zpt k ptitnm tlskm, protoe ta pat mezi vznamn
kdovac orgny. V horn dvojici bv kd pro klouby, v doln pro on bulby, a opanuje je
ten, kdo se nau tlska dekdovat. mysln km on bulby, protoe zrakov orgn se
skld jet z nervov sti - stnice a optickho nervu - a z pdatnch st jako jsou vka,
spojivky, slzn lzy atd. I kloub se skld z cel ady orgn a ptitn tlska pedstavuj
kdovac orgn pouze pro vlastn tk kloubu, nikoli pro vazy, vstelku, burzy a dal sti.

Orgny hormonlnho systmu, tedy lzy s vnitn sekrec, vyluuj do krve ltky, kter
funguj jako hormony, nebo d hormonln systm, stejn jako kdovac orgny. Jako
pklad jsem uvedl ptitn tlska ili glandulae parathyreoideae. Hormony a lzy s vnitn
sekrec jsou velice vznamn, proto se tak asto stvaj clem konkurennch
mikroorganism, kter naruuj jejich funkci se znanm dopadem na nae zdrav.
Paracelsus a sklerza multiplex
Zdrav je nejdleitj kvalita tla.
Aristoteles

Znan ohlas mezi teni Regenerace vzbudil lnek, v nm jsem se zmioval o

sclerosis multiplex neboli roztrouen sklerze. Skutenost je, e toto onemocnn se pokld
za jedno z nejtch a jeho vylen je vzcnost.

Po celm svt se l stejn podle doktrny, kter vychz z pznivho inku

hormonlnch prepart vytvoench na bzi nadledvinkovho kortizonu a z prostedk
potlaujcch imunitu (imunosupresiv) po transplantanch zkrocch. Souasn medicna - dle
Paracelsa kolometsk - vyuv ltky, kter jsou soust takzvan humorln sloky
imunity. O pin onemocnn nehovo, ostatn ta se pokld za neznmou a
nepostiitelnou.

V tomto lnku si dovolm pout nkolik vrok a nzor jednoho z nejslavnjch lka
historie, ji zmiovanho Paracelsa. Mimo jin napsal: Ze zneuit vry mus nutn povstat
povra. Ve spojen s modern medicnou je slovo povra urit kacsk a mlokoho v tto
souvislosti napadne. Copak ale lid odnepamti netou po ochran, kterou jim doke
poskytnout bytost stojc nad nimi? Po tiscilet se utkali pod ochranu bostev, prosili je o
zsah proti utrpen, tedy i nemoci. Bostva ovem v tomto smru asto selhvala, a proto si
obyejn smrtelnci provali mnoh utrpen vetn nemoc.

Snad proto se lid upnaj k jin ve - ve ve vdu. Ta ns m svm nadlidskm

postavenm uchrnit ped utrpenm. Lkask vda je vak sluha mnoha pn, jejich zjmy
chrn a prosazuje. Vyslov-li dogma, e dnes jsou piny roztrouen sklerzy neliteln a
nepoznateln, pacienti je pijmou a vytvo povru bez racionlnho zkladu. Kdy chce
nkdo povry vyvracet, naraz na bariru, kter se jen nesnadno rozbj. Pouijme vak
pravidla lby, kter ped 500 lety stanovil prv Paracelsus. Panoval hlubok stedovk,
kdy napsal: Nemoci lete podle pti enti, tedy pti metodami lby. Za prv - Ens astrale -
posilujc terapi budujc energii. Podvejte ivotn elixry povzbuzujc vitalitu a ivotn
sly.

Nedostatek vitlnch ltek

Podvejme se na prvn entii z hlediska souasnch znalost. Prv roztrouen sklerza je
nemoc z tohoto hlediska velmi charakteristick. Prakticky u vech chronickch pacient
dochz k jednomu jevu, kter je dn prodn zkonitost, tedy bojem mezi svtem
mikroorganism a makroorganismem pedstavovanm lovkem. Mikroorganismy vd, e
lidsk tlo nejlpe oslab, zmn-li monosti pvodu ltek nezbytnch pro fungovn a
existenci jedince. Zjednoduen eeno, lovk je organismem fungujcm na bzi elektrick
energie.

Glukza a kyslk se v minielektrrnch kad buky, tedy v mitochondrich, pemuj na

elektrickou energii, take kad buka v lidskm tle vytv elektrick potencil. Tato
energie pak slou k penosu informac a jako pohon pro vitln funkce. Pokud vak
organismu chyb stopov prvky, minerly, vitaminy a mnoho dalch vitlnch ltek, kter
mus zskvat z potravy (napklad nenasycen mastn kyseliny i enzymy), dochz
k naruen funknosti penosu informac a k naruen tvorby konench provdcch ltek.
 Mikroorganismy o tchto skutenostech vd, a proto jeden z prvnch kol, kter
realizuj v lidskm tle, je omezen pvodu vitlnch ltek. Ty se vstebvaj v pevn
vtin v tenkm stev. Vytvo-li v nm mikroorganismy loiska, poda se jim zabrnit
optimlnmu vstebvn tchto ltek z potravy.

Vytven loisek ulehuje ptomnost antibiotik. Ta pouvme nejen pro lbu infekc,
ale i jako prevenci do krmnch sms pro dobytek a zvata ve velkochovech. D se ci, e
dnes ji tvo stlou sloku ivotnho prosted, kter se nelze vyhnout. Antibiotika se
dostvaj z organismu mo a stolic, prostednictvm kolobhu vody se vracej, take je
pijmme v kad potravin. Ty, jich se nesta nae tlo zbavit a ukld je, zpsobuj
roziovn plsn a tvorbu plsovch loisek, kter jsou nejastj v tenkm stev.

Vichni pacienti s diagnzou sklerza multiplex trp zvanou poruchou vstebvn

vitamin, minerl a stopovch prvk. Tento jev oslabuje imunitn systm, protoe ten
optimln mnostv vitlnch ltek potebuje nejen k tvorb imunitnch ltek, ale i k penosu
informac v celm dicm procesu. Na zklad tohoto procesu dochz k oslaben nervovho
systmu, take v nm mikroorganismy mohou vytvet dal a dal loiska. Borrelie,
neuroviry a podobn jsou organismy schopn pevat v nervovm systmu, v nm nachzej
optimln podmnky pro svoji existenci. Vyluovnm toxin dle naruuj funknost imunity,
a zejmna funknost gliovch bunk nezbytnch pro ochranu nervovho systmu.

Naruen informan st
lovk nen pouze hmotn substance, ale je i souborem energo-informanch subpol,
kter dvaj kompletn energo-informan obraz celho organismu, tedy to, emu kme aura.
Dochz-li k rozbit struktury ady tchto subpol, naruuje se celkov informan integrita
organismu. Vsledkem je nedostaten zen jednotlivch funkc a oslaben organismu jako
celku.

Pedstavme si analogii tohoto procesu s vojenskmi operacemi. Myslm si, e zvlt

mum, jim je vlen daleko bli ne enm, bude jas no. Ostatn vichni jsme na vojn
slchvali heslo: Bez spojen nen velen.

Kolem infeknch loisek, odkud se nejen chybn informace, ale i mikrobiln toxiny,
se shromauj jedovat ltky ze ivotnho prosted a vytvej se tak dal podmnky pro
vznik dalch loisek. Postupn dochz k naruen innosti CNS, zejmna pednho mozku,
v nm sdl dic centra imunity, ale i mozeku zajiujcho koordinaci pohyb,
prodlouen mchy a mozkovho kmenu, v nm se nachzej funkce dc vitln procesy.
Obsazovn a zaplavovn mchy toxiny v n naruuje dleit metabolick procesy, a
pedevm reakci ji naruench dezintegrovanch imunitnch center, kterou nazvme
autoimunita.

Mikroorganismy tak velmi prozrav vyuvaj ve svj prospch nejlep zbra naeho
organismu, kter je v podstat namena proti nim. Zneuij imunitu, nasmruj ji na tk,
kterou potebuj oslabit natolik, aby se v n mohly neruen mnoit. Nen to logick a
rafinovan? Nepostupovali bychom stejn, kdybychom chtli ovldnout njak jin zem?
Nehem se historie lidstva prv zneuitm vlastnch sil spolenosti, vlastnch obyvatel?
Nezskal Hitler obrovsk mnostv kolaborant mezi echy, nezskali komunist slu a
energii svho nroda proto, aby ho ovldli? Makrosvt a mikrosvt se ve svch postupech a
mylenkovch pochodech nijak neli.
 Obsazen a pokozen nervovho systmu pokrauje a obvykle zashne i perifern
nervstvo, do nho pat napklad hlavov nervy; v ppad roztrouen sklerzy je ast
postien okohybnch nerv, optickho nervu i motorickch nerv zsobujcch konetiny a
umoujcch jejich pohyb. Vsledkem je postupn pokozovn celho nervovho systmu
ponaje CNS a kone vegetativnm nervovm systmem. Cel proces roztrouen sklerzy
se obvykle nespokoj jen s postienm nerv a zashne i ttnou lzu, v n vyuv
pokozen jej funkce k dal dezintegraci metabolismu celho organismu a k oslaben
neuromuskulrnch pochod. Takto postien lovk se ct unaven a slab. ttn lza se
svoj celotlovou funkc je dleit strategick bod, kter je teba ovldnout.

Pochopme-li princip tto nemoci, jsme schopni s n v rmci biologickch zkon bojovat,
a to velice spn.

Likvidace programovch vir

Vrame se vak k Paracelsovi, protoe v prvn metod lby, tedy v obnov vstebvn
vitamin, minerl a stopovch prvk, eventuln v jejich dodvn, spatujeme monosti, jak
zat upravovat tak zvan onemocnn, jakm je sclerosis multiplex.

Druhou metodou lby - Ens veneni - je mnno odstrann jed. Tehdy se likvidovaly
prostednictvm tlesnch v, tedy itnm lui, krve, moi i stolice. Dnes vme, e
nejlepm prostedkem k vyitn organismu je vyuit imunitnho systmu, kter tehdy
nebyl jako celek pochopiteln znm. Tm se ovem nezkme ani tchto tradinch cest, kter
dnes nazvme vyitn ledvin a stev pocenm nebo vyuitm resolvent i rozpoutdel.
U sklerzy multiplex jsem ji naznail, e tento bod je dalm dleitm postupem, kter
musme vyut.

Po obnoven imunitn funkce a vitality organismu, eho doshneme tm, e dodme tlu
dostatek ltek nutnch k realizaci tchto pochod, pistoupme k oist. istit nervov systm
mechanickm zpsobem nen mon. Natst nm cestu ukzala vda, kter stvoila
potae, a kybernetika, kter je umonila oivit - dky tomu jsme pochopili, e jedna z st
funkce nervovho systmu je jaksi program. Je mon ho vkldat nejen do neivho
pstroje, jakm je pota, ale i do biologickho computeru jako jedn z dleitch soust
lidskho organismu.

Budeme-li pokldat jed za programov virus, meme ho vloenm patinho

programu do lidskho tla zlikvidovat a obnovit tak kvalitu pvodnch program. To je,
myslm, obecn vzato princip toho, co nazvme detoxikac neboli itnm. Snad bychom
nkdy mohli tento pojem zmodernizovat a hovoit o antivirovch programech, kter k procesu
detoxikace vyuvme.

U roztrouen sklerzy tak dokeme istit nervov systm od loisek a smrovat imunitu
do mst, kde je zapoteb, a proti ltkm, kter z nich potebujeme odstranit.

Lba individuln a duevn

Tetm zpsobem lby podle Paracelsa je Ens naturale, tedy individuln koncept terapie.
V souasn dob ho vyuv pouze homeopatie, je ho nazv konstitun lbou. Posiluje
v lidskm organismu ty konstitun rysy, kter jsou individuln pro kadho z ns. Zatm
neznm jin zpsob lby, jen by sploval poadavky dan Paracelsem pro Ens naturale.
A proto k len roztrouen sklerzy meme vyut monost konstitun homeopatie.
Nezapomnejme vak, e tento bod nen prvnm ani druhm, ale tetm. Jeho zaazen na toto
msto v postupu lby je velmi podstatn.

tvrtm bodem je Ens spirituale. Myslm, e se mnou budete souhlasit, e len duchem
a du by mlo bt soust kad terapie. Neznm dnou chronickou nemoc, na n by se
nepodlela psychika a kterou by nebylo teba lit psychologickmi postupy. Kdy jsem
sclerosis multiplex zkoumal z tohoto hlediska, doel jsem k zvru, e u vech pacient se
vyskytovala a vyskytuje zkost. Stejn tak dal patologie lidsk psychiky, jako teba agrese,
se me pemnit na sebedestruktivn program tvoc zklad autoimunitnch proces.

Znovu bych vak chtl pipomenout, e Ens spirituale je tvrt bod lby, co je opt
velmi podstatn. Jestlie bychom len duchem posunuli na prvn msto v dob, kdy
organismus nen schopen integrovanch pochod v materiln i informan oblasti, kdy je
zamoen jedy, nieho bychom nedoshli.

Pt a zvren bod Paracelsovy lby ponechm bez komente, protoe vklad by byl
jenom smnm zkreslenm obrovskho problmu, kter tento bod skrv. Jedn se o Ens dei.
Paracelsus ekl, e dleitou soust vylen chronickch chorob je uvdomn si
metafyzickho pozad nemoci. Onen duchovn rozmr kad nemoci je nm znm a myslm,
e jenom zabednnci a ignoranti nejsou ochotni nad touto vc uvaovat. Ani v tomto ppad
vak nememe pokldat tento bod za vemocn. Za nejdleitj povauji pochopen celho
komplexu, onoho postupu, kter jsem se snail ukzat na nemoci sclerosis multiplex.

Ostatn i proto jsem srii svch lnk v Regeneraci oznail spolenm jmenovatelem, a
tm je celostn medicna. Jak vidte, nen snadn tento pojem vysvtlit, nato ho v cel i
pochopit.
Lymfatick systm a nae zdrav
Nejsem pli nemocn, jet o tom mohu mluvit.
William Shakespeare

Lidsk organismus udruje sv vnitn prosted zbaven toxin pomoc sloitho

mechanismu, do nho je zapojen imunitn, lymfatick, iln, detoxikan a vyluovac
systm.

Buky imunity vyhledvaj ciz ltky, mikroorganismy i rzn anorganick toxiny, kter
se do tla dostvaj stravou i dchnm, a odpadn produkty metabolismu a pronikaj do tkn
dky lymfatickm cvkm, kter v nich kon i zanaj. Lymfou jsou nalezen toxiny
dopravovny stle silnjmi a silnjmi lymfatickmi cvami do lymfatickch uzlin, kterch
je nkolik destek, snad i stovek. Uzliny tvo st ovldajc urit regiony, napklad hlavy a
krku, hornch konetin, hrudi, bicha, pnve i dolnch konetin.

Lymfa se v uzlin prodr sloitmi cestami a je vlastn filtrovna. V uzlin psob dal
buky a ltky imunitnho systmu, kter se podlej na inaktivaci toxin. Znekodnn jedy
jsou pak mznmi kmeny dopravovny do ilnho systmu, kter je v konen fzi
transportuje a k vyluovacm orgnm. Mezi n pat stevn trakt, dchac cesty, ke a
zejmna ledviny, kter tlo zbavuj nejvtho mnostv odpadnch produkt. Vzhledem
k tomu, e krev probh zrove jtry, jsou nkter ltky detoxikovny a metabolizovny jet
pedtm, ne se vylou ledvinami. Takov je osud napklad zbytk lk, alkoholu nebo
odpadnch produkt vznikajcch teba z metabolismu masa.

Lymfatick systm tedy pedstavuje dkladnou dren a slou i jako dopravn cesta pro
imunitn buky do tkn. Kdyby nefungoval, tk by se brzy zahltila toxiny a mla by znan
problmy s vlastn funkc. Z toho dvodu tvo lymfatick systm st - kdy se ucpe jedna,
nahrad ji jin.

K blokdm odtoku lymfy dochz proto jen vjimen pi tkch chorobch, operacch,
razech. Pesto je vhodn, aby byl lymfatick systm dobe prchodn. K tomu teba slou
lymfatick mase odstraujc z tkn pebytky lymfy a tm i nkter toxiny, kter se tam
nachzej.

Perpetuum mobile v ns
V lymfatickm systmu h ovem jedno nebezpe, kterho si je detoxikan medicna
vdoma - v lymfatickch uzlinch, kudy prochzej mikroorganismy ped znienm, dochz
asto k jejich usdlen. Co je paradox a naplnn znmho poekadla, e pod svcnem je
nejvt tma. Mikroorganismy vytvej v uzlinch infekn loiska a odtud se pak jejich
toxiny prostednictvm lymfatickho systmu do celho tla. Nkter z nich povauj
uzliny dokonce pmo za sv ivotn prosted napklad EB viry, tuberkulzn mikroby,
tularemie a mnoh dal. Jin se do uzlin dostvaj nhodn, ale i ony vytvej loiska, a to
pedevm tehdy, pokud samotn lymfatick systm nen sm o sob dostaten funkn.
Zcela evidentn se s tvorbou loisek v lymfatickm systmu setkvme pedevm u
stresovanch lid. Dlouhodob stres je mnohdy onm rozhodujcm momentem, jen zhoruje
subjektivn i objektivn zdravotn stav.
 Napklad estaticetilet mu - v roce 2000 zaal stavt dm, stal se otcem trojat,
zhorily se podmnky v jeho podnikn, stavba se mu nedaila. Dostal chipku, z n se
nemohl dlouho dostat, nkolik msc ml zvenou teplotu kolem 37,5-37,7 C, ctil se
unaven, potil se a zaal trpt depresemi a nespavost. Byla mu neustle zima, i v lt spal
v teplkch a dramaticky utrpla i jeho erektivn schopnost, take nkolik let byl jeho sexuln
ivot takka znemonn.

Pinou tohoto onemocnn, stejn jako u mnoha dalch, bylo obsazen lymfatickch
uzlin chipkovmi viry a vytvoen etnch loisek. Z nich se stle uvolovaly do organismu
nejenom tyto viry, ale pedevm jejich toxiny, kter maj negativn vliv na nervov systm.
Dolo tak k postupnmu naruen nervovch vlken ovldajcch topoiv tlska v penisu i
center pro termoregulaci v mozku a dalch nervovch struktur. Vzhledem k tomu, e tento
stav vytv v organismu jaksi perpetuum mobile, ani po letech se nijak vznamn
nezlepuje a nen ance na radikln spontnn zmnu. Mnoho lkaskch vyeten, ktermi
dotyn proel, nepineslo dn vsledky, a proto nemohla ani bt nasazena inn lba.
Teprve vyitn lymfatickch uzlin od infeknch loisek mu umonilo zmnit napt
nervovho systmu, jeho regeneraci a odstranit zmnn pote.

Mnoho koen a bylin, a vdom nebo nevdom, vyist svmi aji lymfatick
systm a nsledn pak dojde a k zzran prav nkterch chronickch stav. Jakmile
zmiz toxin, zane se mnit stav nervovho systmu, tm se zmn i funkce ady orgn,
obnov se pochody metabolismu a normalizuje se tak chod celho organismu. Je to jako
zzran otoen klem od hlavnch dve zakletho zmku.

Dokonal imittor
V literatue o prodn a alternativn medicn se mnohdy diskutuje o vlivu orgn na dal
sti a funkce tla. Cel tento seril je vlastn o celostn medicn. Nikde se vak neuvd, e
hovome-li o vlivu orgn, napklad na imunitu, psychiku, ki, klouby a podobn, je to
zcela nedostaten. Orgn se toti skld nejen z vlastn tkn, ale i z cvnho, vegetativnho
nervovho, asto i motorickho a senzitivnho zsoben a z lymfatickch cva uzlin.

Zejmna vegetativn nervov systm um napodobit rzn projevy nemoci samotnho

orgnu, take subjektivn nelze ani rozpoznat, zda bolesti vychzej z vlastnho orgnu nebo
jenom z nervovho systmu. Pacienti uvdj, e maj asi nco s ledvinami, protoe ct
bolesti, tlaky a poruchy moen, take je zcela jasn, e mus mt ledviny a moov trakt
nemocn. Odborn vyeten vak neproke dn zmny, protoe spov pedevm na
takzvanch zobrazovacch metodch, kdy je nutn, aby byly vidt njak zmny ve tkni.

Vyeten laboratornmi a mikrobiologickmi technikami rovn neukazuje stav

nervovch pleten obklopujcch ledviny, kter vak asto podlhaj vlivu stresu nebo toxin.
Zmny v pletench pak imituj nejen subjektivn bolesti pslunho orgnu, ale i zmny jeho
funkce, take mohou zpsobovat zstavu i astj moen, nepjemn pocity a tlaky
v oblasti ledvin.

Pi penosu tchto problm do vzdlenjch st organismu se mnohdy spoluastn

vegetativn nervov systm. Hovome-li napklad o vlivu ledvin na vlasy nebo plic na ki,
mme na mysli zejmna problmy penen vegetativnm nervovm systmem tchto
orgn. Vzhledem k tomu, e vegetativn nervov systm je zen z mozku strukturami
napojenmi i na emocionln seky, meme tyto pote spojovat se zmnami psychickho
stavu i emoc pichzejcch z naeho okol.
 prava vegetativnho nervovho systmu je obtn a lovk se na n mus podlet
zmnami svho ivotnho prosted a psychickou reaktivitou. Takov pokusy dostat se ze
zdravotnch komplikac trvaj dlouho a bvaj nespn. Je tedy teba hledat zdroj toxin,
kter krom emocionlnch problm nejvraznji ovlivuj vegetativn nervov systm.
Zdroj se nachz nejen uvnit orgn, jejich detoxikac se mnoho let zabvm, ale tak
v jejich lymfatickch uzlinch.

Jestlie vak toxick zt postihuje lymfatickou s, vegetativn plete i vlastn orgn,

bv snaha uzdravit se tm marn. Nkte pacienti jsou v tomto ohledu velmi houevnat a
pokouej se o to dlouhodob a co nejintenzivnji. Obvykle se uchyluj k psnm dietm,
omezuj svj ivot na nestresujc situace, navtvuj lkae, uvaj psychofarmaka, zkrtka
in ve, aby se onemocnn zbavili.

Mase a diety nesta

Neexistuje ani mnoho prodnch prostedk, kter by mohly pomoci. Musm ci, e
lymfatick mas nen schopna z lymfatickho systmu odstranit loiska u tak proto, e
v konetinch se nenachzej loiska zsadnho charakteru; ta meme najt spe kolem
orgn uvnit bin dutiny nebo v hlubokch lymfatickch systmech hrudnku i hlavy.
Rzn mechanick pomcky pouvan pi lymfodreni, napklad vakuov pstroje, rovn
nevedou k uzdraven. Sledoval jsem monosti dietnch kr doporuovanch pro vyitn
lymfatickho systmu - napklad dlouhodobjch pst spojench s povnm ovocnch
v apod. -, ale ani zde nen innost pli vysok.

Dlouh as (potno na roky) mi trvalo, ne jsem adou pokus vyvinul prepart, jen
doke odstranit loiska z lymfatickho systmu, tm ho zprchodn a pedevm vyist
natolik, aby nadle nebyl zdrojem toxin pokozujcch zejmna metabolismus tkn a jej
nervov zsoben. Toxiny se nevyhbaj ani CNS, napadaj tedy ty sti organismu, kter jsou
vrozen oslaben, mn kvalitn a disponovan.

Napklad u osmnctiletho chlapce se nhle zaaly projevovat znmky duevnho

onemocnn: obval se, e je homosexul, akoli se to nijak neprojevovalo a nic to
nesignalizovalo, uzavral se do sebe, trpl depresemi a pehnan sledoval sv zdravotn
problmy. Odmalika byl pecitlivl a ml jist nervov a psychick zvltnosti. Z toho lze
vydedukovat, e nkter jeho nervov struktury CNS nebyly prv nejkvalitnj. Pi vskytu
toxin a jejich vlivu na jeho organismus dolo k poruen prv funkce tchto st nervovho
systmu.

Prepart jsem nazval LYMFATEX. Pat mezi zkladn kameny detoxikanch postup.
Aplikuje se hned po normalizaci prvnho stupn celho detoxikanho procesu, kterm je
imunita.

Myslm, e lymfatickmu systmu se musme v budoucnu jet hodn vnovat, protoe u

znan sti chronicky nemocnch tvo zklad a jaksi udrovac zdroj jejich zdravotnch
pot.
Adenoidn tk a zdrav
Ne prod porouet, produ poslouchat!
Francis Bacon

Na potku dchacch a zavacch cest se nachz velice sofistikovan systm - takzvan

Waldeyerv okruh tvoen pti mandlemi. Mandle je v podstat nakupen lymfoidn tkn,
kter m za kol zadrovat a likvidovat nedouc cizorod ltky vstupujc do naeho
organismu vzduchem, potravou i tekutinami. Nejznmj jsou patrov mandle, ale asto se
setkvme i s nosn mandl, kter se nachz pi vystn Eustachovy trubice spojujc stedn
ucho s nosnmi prduchy. Mandle koenu jazyka, mandle hrtanov a mandle v oblouku
nosohltanu velice promylen hldaj vstup do naeho organismu. Jsou napojen na
lymfatick systm a posunuj zpracovan toxick ltky k dal likvidaci do lymfatickho
systmu, kde jsou dky filtranmu a imunitnmu zazen lymfatickch uzlin likvidovny a
odvdny do ilnho systmu.

asto se setkvme s nzorem e problmy s mandlemi jsou pinou naich zdravotnch

pot. Pi opakovanch rmch nebo zntech stednho ucha otorhinolaringologov
odstrauj nosn mandli, aby se zlepila prchodnost Eustachovy trubice. Pi astch
angnch, bolestech v krku a podobnch opakujcch se onemocnnch bvaj odstraovny
mandle patrov. Ovem zde je dleit si uvdomit, e mandle nejsou pinou naich
zdravotnch pot. Naopak nefunkn mandle jsou jejich dsledkem.

patn funknost imunitnho systmu, kterou zaznamenvm u vtiny dt, je pinou

toho, e mandle se nemohou kanalizovat do lymfy, ale mus se v podob akutnho zntu
istit na druhou stranu. Mohutn znt a horeka vyist mandle tak, e jsou schopn zas na
njakou dobu fungovat. Ovem vlivem konzumace velkho mnostv mlnch koncentrt
ji od ranho dtstv dochz k ucpvn lymfatickho systmu kaseinem a mucinem. sry,
rzn krmy, lehan tvarohy a jin koncentrty pinej do naeho organismu velk a tko
zpracovateln mnostv tchto sloek mlka a lymfatick systm nen schopen je odvdt.
V hlenu se pak hromad rzn druhy infekc, z nich nkter jsou pmo peduren k ivotu
v lymfatick tkni. Epstein-Barr viry, lymfadenoviry a mnoh dal se s oblibou usazuj prv
v uzlinch lymfatickho systmu - zhoruj jejich prchodnost a funkci. Navc lymfatick
uzliny pak bvaj zdrojem mikrobilnch toxin, napklad streptokokovch, boreliovch i
plsovch, kter se dky velk dokonalosti a rozsahu lymfatickho systmu dostvaj do
vech st naeho organismu. To je pak pinou rznch konch a kloubnch problm,
stejn jako vnch pot se srdcem i ledvinami. Na tyto toxiny je velice citliv tak nae
nervov soustava.

Dky tomu, e se v mandlch hromad toxick ltky, usazuj se tam i chronick infekce,
kter nejen naruuj mandli samotnou, ale jsou opt rozvdny pes lymfu a krevn systm do
celho organismu. V tkni mandl se hromad rovn tk kovy, protoe organismus se mus
velice brnit, aby tyto jedovat prvky, jako rtu, kadmium, olovo, kobalt, hlink, cesium,
stroncium aj., neunikaly do naeho organismu. Mnohdy lkai navrhuj jako een odnt
mandl, ale k tomuto kroku je teba pistupovat nesmrn uven. Jeho dsledky nebvaj
zeteln hned, ale zcela logicky se po ad let projev. Imunitn systm, kter se star o oistu
vnitnho prosted naeho organismu, m uritou kapacitu, a co ji pesahuje, mus bt
uloeno. Infekce a toxick ltky se tak ukldaj v podko, v kloubech, zkrtka vude tam, kde
to jen jde. Odloen toxiny se pak v pozdj dob stvaj pinou rznch zdravotnch
problm, ale tak kosmetickch zmn - vrsek, neistot pleti, celulitidy a pedasnho
strnut.

Je proto logick, e se musme snait zachovat funkci tohoto adenoidnho systmu jako
dleit filtrace pi vstupu potravin a vzduchu do naeho organismu. Neudlme-li to, n
postoj se nm zcela jist negativn zro. Tak jako kad filtr, napklad u automobilu,
vodovodu, istiky v baznu apod., je teba i adenoidn systm istit a udrovat v dobr
funkci. Dleit je zbavovat jej zte toxickmi kovy, rezidulnmi infekcemi, metabolity
(chybn zpracovan potraviny), je poteba odstraovat chemii, zkrtka ve, co tam nepat.

V detoxikan medicn na itn tohoto okruhu myslme a stl starost o funknost

lymfatickho systmu a mandl pat do zkladn detoxikan innosti. Je pece zcela logick,
e pokud nebude fungovat mstsk kanalizan systm a istiky vod, pak se brzy cel
organismus msta zahlt jedy a jedy pinej nemoci. Mon e za njakou dobu nebudeme
umt pochopit pasivitu tch, kte oekvaj, e organismus si porad sm, a s nm dlme co
chceme. Jde o omyl a myslm, e historie ukazuje naprosto jasn, e tento omyl se lidstvu ji
mnohokrt vymstil.
Plce nemme pouze k dchn
Pod vedenm prody nememe nikterak pochybit.
Marcus Tullius Cicero

Nedvno jsem na strnkch Regenerace rozebral vznik loisek a jejich vliv na chronick
nemoci. lnek konil pkladem dchacho stroj, kter je zrove strojm detoxikanm.
Pes dchac cesty se vyluuje hlen z organismu, co nakonec znte, protoe kdo neml
v ivot kael a hlen nevidl na vlastn oi?

Dchac stroj se zahleuje obvykle jako prvn. Infekce, je se do hlenu dostvaj, jsou
samozejm vude kolem, a proto znan st mch dtskch pacient pichz se
zahlennm dchacm strojm a z toho vyplvajcmi potemi - od zpal plic pes znty
prduek, hrtanu, hltanu, mandl, nosohltanu a po znty vedlejch nosnch dutin.

Prv jsem vyjmenoval rzn sti dchacho stroj, co je pro detoxikaci podstatn,
protoe kad st m sv specifick vlastnosti. Podle mch zkuenost nen mon tvrdit, e
detoxikuji dchac stroj jednm prostedkem, nebo e piji takov i onak bylinkov aj,
abych si je vyistil. K detoxikaci plicnch sklpk musm pistupovat uritm zpsobem a
pln jin prostedky musm pout k vyitn nosnch dutin. Jak je vidt, dchac stroj
tedy nen vbec snadn od chronickch infekc vyistit.

Pohled nsk medicny

Prostednictvm dchacho stroj dochz k vmn plyn z krve, tedy kyslku a
kyslinku uhliitho. V nsk medicn m mnoho dalch vznam, slou napklad ke
vstebvn chi ze vzduchu ili jedn dleit sloky ivotn energie, m vliv na distribuci
vody v organismu a tm i na pohyb tlesnch tekutin. Stoup do nj chi ze zavacho stroj
a prv zde se ms se vzdunou chi.

Dchac stroj m vak vliv i na stevo, protoe tlust stevo je dceinm orgnem plic,
proto pod vlivem plicnch problm dochz nejen ke zmnm funkce tlustho steva, ale
pedevm ke zmnm v jeho prosted. A etzec se odvj dl, protoe v tlustm stev tak
me vzniknout stav dysbizy, m nastvaj poruchy procesu trven, protoe a 80 %
blkovin je trveno psobenm stevnch mikroorganism a nikoli trvicch v, jak se
vtina lid domnv. Dysbiza, tedy rozen neptelskch organism ve stev, m za
nsledek vznik jedovatch toxin, kter se dostvaj do celho organismu a pokozuj jej.

Karcinogen jet neznamen ndor

Za nejnebezpenj toxiny povauji takzvan karcinogenn ltky vznikajc chybnm

trvenm ivoinch blkovin a tuk prostednictvm anaerobnch mikroorganism. Ty jsou
bnou soust stevn mikroflry, ale jejich nadmrn rozmnoen znamen zmnu
v trvicch procesech a mon vznik karcinogennch ltek. Tyto vnitn karcinogeny maj
zcela nezpochybnitelnou ast na vzniku jakhokoli zhoubnho ndoru v organismu. Nikdy
jsem se za svou letitou praxi nesetkal s onkologickm pacientem, kter by ml v podku
trven. Natst jen samotn vznik karcinogen jet nemus vst ke vzniku zhoubnho
ndoru, protoe k tomu jsou zapoteb dal podmnky.
 Se stevnmi karcinogeny se ale meme setkvat i u jinch nemoc, napklad u lupnky
nebo u poruch krvetvorby nezhoubnho charakteru, napklad u bytku krevnch destiek
nebo blch krvinek, kdy karcinogeny pokozuj kostn de. Zmnn stevn karcinogeny
mohou zpsobit zmny genetick informace, takzvan genetick mutace. A prv geny
hldajc organismus ped vznikem ndoru jsou na stevn karcinogeny velmi nchyln a
citliv.

Penesenm vlivu plicnho loiska na tlust stevo vznikaj stevn loiska, je produkuj
vlastn toxiny. Vi nim reaguje imunitn systm, a jsou-li jeho reakce patologick, pokozuj
stevo. Tmto mechanismem si meme vysvtlit vznik zvanch stevnch znt, jakmi
jsou znty autoimunitn, Crohnova choroba, colitis ulcerosa i chronick znty steva, na
jejich zklad vznikaj divertikuly nebo jin oslaben stevn stny. Tak rst stevnch
polyp je nsledek chronickho stevnho zntu. Samozejm e tento proces pokozuje
funkci steva a vede k nadmn, zcpm i prjmm. Pemnoen mikroorganismy se ze
steva mohou krevn i mzn cestou dostvat do gynekologickho a moovho stroj a dvat
tak zklad chronickm moovm problmm a vzniku loisek v moovm i gynekologickm
stroj.

Snen obrana proti bakterim

Zejm nejpodstatnj je vak vliv loiska v plicch na nervov systm, protoe toxin
z nj psob na nkter sti centrln nervov soustavy. Za nejbnj lze povaovat
ovlivnn elnho laloku velkho mozku, odkud je zena proti bakteriln imunita. Nsledkem
plicnho loiska se tak projevuj poruchy imunity a v organismu vznikaj podmnky pro
existenci chronickch bakterilnch infekc. Ty vytvej dal loiska v rznch orgnech
podle pravidel, je si vysvtlme v dalch kapitolch.

Napklad, je-li organismus infikovn teba boreli a nen-li tato infekce vas podchycena
a lena antibiotiky - co se stane mlokdy -, ke slovu pichz imunitn systm. Pokud nem
tu sprvnou vkonnost, a u v dsledku poruch svch vkonovch orgn nebo dicch
systm, vznikaj podmnky pro vznik dalch a dalch loisek, je postupn naruuj
jednotliv orgny a funkce, m dochz k postupn devastaci organismu.

Dsledkem je skutenost, e obvykle po padestm roce vku se zanaj objevovat

chronick zdravotn pote s dchacm i moovm strojm, obhovm systmem,
psychikou apod. Dalm vsledkem tohoto procesu pak mohou bt tragick novinov zprvy
o tom, e dal dt nebo mlad lovk zemeli na meningokokovou infekci. Klesajc
protibakteriln imunita a s n klesajc obranyschopnost populace je toti do znan mry
spojena se stle astji se vyskytujcmi loisky v dchacm stroj. Dnes se ji prakticky
nesetkvm s pacientem, kter by neml loiska v dchacch cestch.

Ti podmnky - nejhor je mlko

Zopakujme si pro jistotu podmnky pro vznik loiska v dchacm stroj. Jednou z nich je
hlen, kter se tvo vtinou z mlka a mlnch vrobk. V mlce se ovem nachz i ltka,
kter psob na rozpoutn hlenu a funguje tedy jako protijed. Nachz se v syrovtce;
bohuel zpracovnm mlka dochz k odstrann syrovtky a naopak k pidn hlenotvornch
ltek. Kdy si vyrobte jogurt doma, rozhodn se nepodob tomu prodvanmu v obchodech.
Ten toti mus bt zpracovn tak, aby byl vazk a ml urit vlastnosti, pro n si na nm lid
mohou vytvoit zvislost. Nechci vm kazit chu, ale sami si domyslete, jakou m vlastn
jogurt konzistenci.
 Rovn cel ada sr se j bl - mus psobit tak, jako by obsahovaly velk mnostv
tuku; protoe ten je z nich odstraovn v rmci zdrav vivy a bv nahrazen jinmi
ltkami. sr tak zsk na roztratelnosti a urit chuov neodolatelnosti.

Jestlie se nkdy pozastavujeme nad tm, e lovk za sv existence nikdy nejedl cukern
koncentrt, jako to dlme poslednch sto let my, pln stejn meme hovoit o mlnch
koncentrtech, kter v tto podob rovn nebyly nikdy v historii povny, a kdy ano, tak
rozhodn ne v takov me. To je vysvtlen jevu, jen doprovz tuto civilizaci, a tak je to
jedna z podmnek vzniku hlenovch loisek v plicch. A nezapomeme pitom na uritou
souvislost se zhoubnmi ndory.

Druhou podmnkou pro vznik hlenovho loiska je infekce a ta se samozejm vyskytuje

vude kolem ns.

Tet podmnkou jsou emoce. V nkterm z dalch pokraovn se k nim dostaneme, ale
u nyn zdraznm, e zkladn pokozujc emoc pro plce je psychick napt, je
pedstavuje uritou formu stresu a jednu ze sester zkosti. zkost, stres a psychick napt
jsou vrnmi prvodci souasn civilizace. Posledn kamnek do mozaiky je tak vloen.

Z ve uvedench t faktor vznikaj infekn loiska, kter pak maj ve popsan

dsledky. Chceme-li rozetnout kruh stle se opakujcch respiranch infekc a ozdravit stevo,
musme zat od detoxikace dchacho stroj. Po mnoha letech prce a experiment jsem
doel k sestav, kter je tvoena informan a takzvanou rezonann slokou. Vsledkem jsou
komplexy rozpoutjc loiska v dolnch i hornch cestch dchacch a schopn detoxikovat
sliznice.
Plicn loisko lovka
Jedin proda v, co chce. Nikdy neertuje a nikdy nedl chyby, ty dl jen lovk.
Johann Wolfgang Goethe

V pedchzejc kapitole jsem hovoil o nebezpe, kter pedstavuje zahlenn a infekn

loisko v plicch, jak problmy pin dchacm cestm i celmu organismu. Pozorn
tene jist napadlo, e detoxikan medicna je vlastn realizac celostn medicny.

O celostn medicn neboli o pojet organismu jako celku se dnes mnoho hovo a kad
uznv, e jeden orgn ovlivuje druh a jedna funkce zvis na dal. Realizovat celost n
medicnu je vak dosti sloit. Jak historie dokld, obvykle bylo nutn pout celou adu
metod, stravovnm ponaje, pes mas, byliny, akupunkturu a psychologickm psobenm
i dalmi technikami kone.

Vdy bylo mm pnm shrnout znalosti o celostn medicn do jednoho celku, a proto
jsem vm v tchto kapitolch lil vlastn zkuenosti s rznmi prodnmi lebnmi postupy.
Detoxikace, v n se skrv prce s mozkem, a tedy s nervovou soustavou i psychikou,
obsahuje tak znalost vztah rznch orgn. A prce s jednm orgnem me znamenat
zlepen ve zcela jin oblasti. Pokraujme v objasovn a pkladech tchto vztah.

Sloit nervy
Zstame i nadle u dchacho stroj, tedy u plic jakoto mateskho orgnu, tlustho
steva coby sesterskho orgnu a vimnme si i souvztanch orgn. Pokusme se pochopit
vztah plic a nervovho systmu, jak je definovn v celostn medicn. Kad tlesn orgn,
respektive vechny matesk orgny, je jsou shrnuty v geniln,m staronskm pentagramu,
ovlivuj nervov systm. Ten se skld z cel ady struktur. Jedn se o centrln nervovou
soustavu (CNS) neboli mozek a mchu.

Mozek napklad tvo mozeek, mezi mozek, velk mozek, mozkov kmen atd. Z mozku
vychz pes prodlouenou mchu samotn mcha, je se nachz v ptenm kanlu a z n
vychz nervy, kterm kme perifern. Z mozku vychzej nervy nazvan mozkov.
Zatmco mn nervy slou pedevm k ovldn tla, ke kontrole pohybu, dotyku, tepla a
jinch senzorickch vjem, mozkov nervy jsou k dispozici funkcm nachzejcm se
v orgnech hlavy.

Dal kapitolou nervovho systmu jsou vegetativn nervy, kter ovldaj troby a dal
orgny jako napklad potn nebo mazov lzy v ki, a to na principu tlumu i povzbuzen.
Zn to velmi jednodue, ve skutenosti vak jde o navsost sloitou hru, kterou by i dnes,
v dob vyspl techniky, mohl zajistit jen obrovsk pota. V tom tedy pece jen technika za
lovkem jet kulh, protoe u nj se ve vejde do menho i vtho prostoru lebky.

Kad st mozku m svoji funkci, ale vechny sti jsou sloitm systmem propojeny,
take nkdy lze jen velmi obtn lokalizovat uritou tlesnou nebo duevn funkci jen do
jedn ohranien oblasti.
Kruh rozetne jen detoxikace
Loisko v plicch ovlivuje napklad eln lalok velkho mozku, kter je krom jinho i
sdlem sociln a emon inteligence. Pi funknm postien tto sti mozku se tedy stv, e
lovk ztrc optimln schopnost emon a sociln reagovat na urit spoleensk situace.
Jestlie se zane tento jev vyskytovat masov, vznik jin kultura - kultura paradoxu a
absurdity, kdy se za normln povauj neadekvtn reakce, ztrta tradice a konvence.

Setkvme se tak se svtem plnm absurdit, v nm mnoho lid chpe jako zcela normln
paradoxn emocionln reakce a sociln otuplost, kter v kombinaci s dalmi problmy
me vst a ke zvltnostem vymykajcm se souasnm pijatelnm zvyklostem.

Jestlie se pak nkter ze sdlovacch prostedk pizpsob tto mnc se kultue,

zskv velkou popularitu, protoe existuje stle vce a vce lid, kte tmto reakcm rozumj
a jejich emocionln a sociln mylen odpovd tmto kvalitm.

eln lalok je i dicm orgnem proti bakteriln imunity, a kdybychom respektovali

prodn zkony, nemuseli bychom se setkvat s agresivnmi dsledky napklad
meningokokov infekce a jinch infeknch hrozeb souasnosti.

Loisko v plicch pak prostednictvm toxinu ovlivuje i st mozku zvanou diencephalon.

V n vznikaj nkter zvan emoce, jejich porucha lovka znan suuje. Jde o nladu, a
tedy o depresi i mnii jakoto patologick projevy nlady. Stle se stupujc mnostv
depres m souvislost nejen se stupujcm se stresem, kter postihuje CNS, ale i se
stupujcm se mnostvm hlenovch loisek v plicch jako dsledku stravy a napt.

Kruh se uzavr. Napt evokuje vznik loisek, loiska evokuj vznik deprese a deprese
evokuje vznik napt. A tak rotujeme jako my bc svou nekonenou pou v tocm se
kruhu.

zkost, deprese, agrese

Pina vtiny nemoc tkv v psychice. Psychika je jako pestrobarevn karneval, protoe
jej projevy mohou hit nejrznjmi odstny a tvary, a tud je meme donekonena
literrn popisovat. Jestlie vak budeme hledat koeny, nakonec zjistme, e vechny
emocionln projevy meme shrnout do nkolika mlo pojm.

Jednm ze zkladnch emocionlnch projev je zkost. Ta me mt rzn varianty,

projevy, kter pak nazvme strachem, obavou, starost i pedtuchou apod. Vznikaj ve
sloit lidsk psychice a zaujalo m, jak jsou pouvny v rznch zemch, kde ij lid
s ponkud odlinj mentalitou. Mm monost pracovat v Polsku, na Slovensku, v Nmecku
i ve Francii, setkvm se s lidmi ze Spojench stt a mohu ci, e jsem si musel zvyknout
na emocionln pojmy, kter maj v rznch zemch rzn vznam. V nkterch sttech se
s nimi setkte zcela bn, ani by vyjadovaly hlub zvan situace, a v jinch zemch se
jejich uit velmi zvauje - pouvaj se jen ve skuten vnch ppadech.

Protoe jsem vyrostl v kultue, kter v bnm hovoru emocionlnmi projevy et, na
Slovensku nebo v Polsku jsem si zprvu myslel, e lid jsou astnj nebo neastnj ne
my, a naopak, e lid v Nmecku i ve Spojench sttech tm netrp dnmi psychickmi
problmy. Po del dob jsem samozejm poznal, e je tomu jinak a e lovk pi
naslouchn lidem z rznch konin mus vdt, jakou npl pro n emocionln pojmy maj.
 Dal zkladn emoc je smutek, deprese, kter opt me mt rzn varianty a tmi mohou
bt napklad flegmatismus, melancholie, pesimismus, spln, psychick nava aj.

Tetm zkladnm emocionlnm pojmem je agrese. Zlost, vztek, vbunost, cholerinost

pedstavuj zase rzn varianty a tlesn, psychick i emocionln agrese jsou jen jemn
odlien pojmy znamenajc vdy tot. Jestlie km znamenajc vdy tot, hovom o
uritch stech mozku, kde se odehrv aktivita, kter se nakonec jako emoce projev.

Zvltn pokozujc emocionln aktivitou je negativismus. Zprvu jsem se domnval, e je

variantou agrese, protoe tyto dva emocionln pojmy se velmi asto vyskytuj spolen, ale
pi vzkumu jsem zjistil, e negativismus m sv specifick sdlo v nervovm systmu, a
tud jej pokldm za zvltn kapitolu.

Zcela nezvyklm pokozujcm emocionlnm pojmem je pak radost, naden, euforie,

protoe trv-li dlouho, i ona se me stt negativn emoc. M rovn sv sdlo v urit sti
mozku.

Automatick negativn emoce

V mozku se mohou vytvoit loiska, je maj souvztanost se zkladnmi orgny
pentagramu, a pokud se vyskytnou v emocionlnch oblastech, znamenaj pak jakousi stlou
produkci urit emoce, kter nen zvisl na vnjch okolnostech, i kdy ty ji samozejm
mohou zesilovat a dvat j urit obsah. Vsledkem mho mnohaletho vzkumu je poznn,
e pokozujc emoce se nachzej u kadho chronicky nemocnho lovka. Na zklad toho
lze uinit zvr, e vztah mezi existenc pokozujc emoce a zdravotnmi problmy je zcela
evidentn.

Kdybychom chtli teoretizovat, mohli bychom pedpokldat, e vlivem ivotnho

prosted a stylu vznik negativn emoce, napklad zkost, napt nebo strach. Tato emoce
spolu s hlenem a infekc vytvo hlenov loisko v plicch. Plce ovldnou uritou st mozku,
kde tyto emoce vznikaj, a me dojt ke vzniku loiska, kter pak drd nervov systm.
Vsledkem je, e lovk produkuje pokozujc emoci jakoby automaticky. Nkdo ji
pravideln pociuje a projevuje se tedy v jeho pocitov emocionln sloce osobnosti, jin ji
nevnm tak siln jako emoci, ale pen ji do orgn: somatizuje ji.

Negativn emoce ovldaj innost orgn - proto se nm pi zkosti taj dech, bu srdce
nebo se svr aludek, strachem se stahuj hd. Ostatn o psoben emoc na nae troby
existuje cel ada posteh lidov moudrosti. Obdobn vak psob i chronick emoce neboli
chronick aktivita loiska v emocionlnch mozkovch strukturch.

Kineziologie a tak dle

Pi snaze o vylen funkce nkterch tkn je dobr, kdy tento patologick zdroj
pokozujc emoce odbourme. Lidstvo se o to pokou ji mnoho stolet rznmi
psychoterapeutickmi postupy, napklad v posledn dob velmi populrn kineziologi.
Efektivita tchto technik vak stle nen dokonal, a proto se hledaj dal monosti.

Mj pspvek k tto problematice spov v monosti odbourvat patologick centra

automatick emocionln aktivity pomoc informace a rezonance. Tato monost je obsaena
v prepartech, s nimi pracuji. Odbourn loiska v plicch tedy nejen zvyuje proti bakteriln
imunitu, zlepuje odolnost dchacch cest, vytv podmnky pro lep funkci tlustho steva,
ale tak specificky zasahuje do emocionlnch center CNS, kter vytvej jev zvan deprese.
Pi vytvoen loisek v CNS je teba pout i dal prostedky, kter budou rezonann psobit
na tato centra. Mus jich bt vce proto, e mozek je komplikovan zleitost a patologick
emoce nevznikaj jenom v jednom, ale ve vce centrech.

Odstrann automatick pokozujc emoce je dleit i pi detoxikaci a zlepen funkc

jinch orgn, protoe nkter z pokozujcch emoc stoj za ktermkoli orgnem. O tom si
budeme povdat jindy. Nyn meme skonit Pitkinovm heslem: A o tom to je.
Alergie
Patrn jedin zpsob, jak si zachovat zdrav, je jst, co ti nechutn, pt, co se ti okliv, a
dlat, co se ti nechce.
Mark Twain

Kdo co - alergie, bez koho eho - bez alergie, s km m - s alergi, zkrtka slovo alergie
se v novodob spolenosti sklouje ve vech pdech, a to proto, e poet alergik je velmi
vysok - a co he, neustle stoup. Ji dnes se odhaduje, e asi tvrtina populace je alergick
a kad rok pibvaj dal procenta. Lze pedpokldat, e do budoucna by ml bt alergikem
v podstat kad, a tak bude mon lovk 21. stolet oznaovn jako Homo alergicus.

Alergie je vlastn pecitlivlost na cizorodou blkovinu. Pojem alergie se vak rozil i na

jin reakce, kter nemaj spolenou podstatu, ale vstup, tedy jaksi symptomy. A tak se
hovo o alergii na chladnou vodu, o alergii na slunce, o alergii na vn a podobn. Cizorod
blkovina, kter se dostane na sliznici dchacch nebo zavacch cest, mus bt pochopiteln
zlikvidovna. Organismus nen schopen ciz blkoviny zpracovvat jinak ne velmi sloitm
pochodem, rozloenm na jednotliv aminokyseliny a jejich dalm zpracovvnm.
Blkovina, kter nen urena ke zpracovn, mus bt likvidovna. Proto jej ptomnost
vyvolv pirozenou reakci, kter si vak lovk prakticky nevimne, a tak na na sliznici
dchacch cest neustle pistvaj steky prachu, pylu, rozto, zlomky rznch zvecch
chlup, vlny, bavlny a mnoho jinch blkovinnch ltek. Zdrav lovk tyto blkoviny
zpracuje, odnese je ze sliznic a vylou. Alergik nikoli.

Alergick rekce se podob hysterick reakci eny: na mrn podnt nastv velmi siln
reakce. Jedn se tedy o nepimen silnou reakci na ptomnost cizorod blkoviny. Do
tohoto okamiku je to, myslm, velmi jasn zleitost, ale jakmile zabrousme do oblasti
takovch otzek, jako napklad pro je alergie tak obrovsk civilizan fenomn nebo jak
alergii lit a vylit, v tom okamiku vechny vdeck mzy ml.

Existuje velmi mnoho rznch teori o pinch vzniku alergie. Jej lba je vak
vyeena uspokojiv jen pro farmaceutick prmysl. Podvnm antihistaminik dojde
k doasnmu vymizen alergick reakce, a pestoe se obas podvaj i jin lky mnc
prokrven sliznic dchacho traktu nebo proti zntliv lky, hlavnm lkem je prv
antihistaminikum.

Tento zpsob lby je nesmrn obchodn vhodn - lk se mus uvat stle dokola po
celou alergikovu kariru, a tak je odbyt skvle zajitn. Ponechat projevy alergie bez lby je
velmi problematick, nebo kchn, svdn, rma, kael a nakonec i rzn znty jsou velmi
nepjemn symptomy.

Alergie m celou adu komplikac. S alergi se napklad asto spojuje vznik astmatu, tedy
pot, pi kterch dochz ke spasmu prduek a omezen proudu vzduchu v prdukch.
S alergi se tak spojuje laryngitis, seven laryngu s nslednou dunost a kalem, i kon
problmy a to nejen kopivky (urticaria), ale i ada typ ekzm. Alergick reakce v
zavacm traktu me bt pinou prjm, zcpy, nadmn, dysbizy, zkrtka zavacch
pot. Mn ast bvaj alergick projevy na sliznici pochvy nebo sliznici moovch cest.
Spojivka oka a jin. tkn onho bulvu mohou rovn trpt alergickmi znty, tedy
reakcemi na cizorodou blkovinu s nadprodukc histaminu.
 Pro detoxikaci je klovou otzkou, pro se v novodob historii lidstva alergie tak masivn
. Souvis s civilizac, to je zejm, to je nad slunce jasnj. Proto se z nrstu alergi
obviuj rzn chemiklie, kovy, ale tak napklad stice asfaltu, kter se odraj ze silnice
pi automobilovm provozu, nebo vfukov plyny z aut. Alergie se pitaj i stresu,
typickmu pro souasnou civilizaci, podvn antibiotik, ale pedevm pli sterilnmu
ivotnmu prosted, kter podle lka nedostaten stimuluje imunitn systm v dtskm
vku a imunitn systm pak vykazuje poruchy vetn poruch alergickch.

Nutno ci, e trvy a kvtiny i stromy, respektive jejich pyl, nejsou skutenou pinou
alergie. Rostliny tady byly ji ped vznikem lovka, a lovk se tedy zrodil do prosted
plnho rostlin, pylu a prachu, tud by neml na nco tak pirozenho reagovat. Tedy chyba
nespov v prod, ale je v ns. Obas se meme dost, e nejlep lbou alergie by bylo
zabetonovn vech travnatch ploch mezi panelky, take by pak nebylo teba vyslat
v mdich pylov zpravodajstv, aby alergici mohli ped pyly uskakovat a nemuseli se s nimi
setkvat.

Pro detoxikaci je tedy dleit zvr naeho vzkumu a ten zn, e za alergii me n
mozek. Pokusme se objasnit toto tvrzen. Pro detoxikaci je dleit vnmat mozek jako
pota, ve kterm je mnoho program vloeno na zklad ddinosti, mnoho program se
mozek u a nkter - zvlt v emocionln oblasti - si i sm vytv. Pro ns je podstatn, e
i imunitn systm je zen tmto potaem a z hlediska alergie je tedy mozkem urovna i sla
reakce, kterou podnt v podob blkoviny vyvol.

Samozejm e mozek nehraje roli jen v porue imunity, kterou nazvme alergi, ale i
v jinch typech poruch imunity, jako je teba autoimunitn problematika, nedostaten
imunitn reakce a dal. Pi detoxikaci alergie je tedy zsadn detoxikace mozku. V mozku
alergik nachzme pravideln celou adu toxin, kter je teba odstranit, aby tento
komplikovan pota opt dobe fungoval. Zcela pravideln, jako vdy a vude, u kad
tkn, kter vykazuje njakou poruchu, nachzme i zde infekn loisko. Infekn loisko se
u alergik pochopiteln tvo ji v prbhu nitrodlonho vvoje, a nejde tedy o njak jev,
kter by vznikl a v prbhu vlastnho ivota. Centra pro zen imunity jsou uloena v
telencephalonu, tedy v pednm mozku, a zde mus probhat zkladn protialergick
detoxikace. Loisko z telencephalonu odstraujeme prepartem CRANIUM.

Druh toxin, kter se u alergik vyskytuje naprosto pravideln, je toxin vyplvajc

z poruchy glutenovho metabolismu. Poruchy glutenovho metabolismu se tkaj vhradn
blkoviny penin mouky. Mohu ci, e vlastn nen vbec jasn, pro lidi souasn
civilizace postihuje porucha glutenovho metabolismu v tak masovm mtku. Zda jde o
vsledek genetickho lechtn penice i o vsledek obrovskho zven konzumace
penin blkoviny - zkrtka nen zejm, pro touto poruchou trp dnes vc ne 60 %
evropsk civilizace, a to zvlt v mladch a stednch vkovch skupinch. Vzhledem
k tomu, e u starch lid se s tmto problmem setkvm celkem vjimen, vyvolv to ve
mn dojem, jako by lo o nco, co vzniklo v edestch a sedmdestch letech minulho
stolet a zapinilo poruchu a zmnu glutenovho metabolismu. Pro odstrann glutenovch
metabolit pouvme prepart GLI-GLU.

Ptomnost dalch toxin ji nen bezpodmnen nutn, ale bn se s n setkvme. Jde

o toxick kovy, eventuln o radioaktivn ltky. Preparty ANTIMETAL a IONYX proto
mohou patit i k detoxikaci alergik. Vzhledem k tomu, e poruchy imunity velmi zce
souvisej s emocionalitou lovka - a snad nejzetelnji se nm tento problm me jevit pi
autoimunitnch poruchch, kdy psychologick fenomn sebedestrukce a autoagrese vystupuje
velmi vrazn -, meme pi poruchch funkce imunity sledovat ptomnost zkosti,
ustraenosti a slabosti nervovho systmu. U alergik me fenomn pedrdnosti, fenomn
souvisejc s emocionlnmi poruchami, sehrvat velmi zsadn roli a my meme emoce
spojovat s rznmi funkcemi centrlnho nervovho systmu. Proto na dolen alergik
pouvme i prepart EMOCE.

Dleit je i msto, kde se alergie projevuje. Nejastjm clovm mstem jsou dchac
cesty, a proto pro plnou detoxikaci alergie pouijeme prepart RESPIDREN. Pokud jde o
odstrann loisek v dchacch cestch, dal vznamn toxiny, jako je gliadin, toxick kovy a
eventuln radioaktivn ltky, jsou ji odstraovny pi detoxikaci centrlnho nervovho
systmu. Pi onch reakcch pouijeme on prepart OKULADREN, kter odstrauje
loiska z oka a pslunch onch orgn, a pro alergie v zavacm, respektive ve stevnm
traktu pouijeme prepart COLIDREN se stejnm efektem na zavac trubici. Pi vzcnjch
alergickch potch v gynekologickm, ppadn moovm stroj pouijeme prepart
GYNODREN a URINODREN.

Vztah k fenomnu civilizace je pomrn komplikovan a nejasn. Zd se, e by onm

civilizanm fenomnem mohly bt njak ltky, kter souasn civilizace produkuje,
napklad ltky chemick, ale uritou roli mohou hrt i antibiotika i okovn. Stejn jako
v ppad jinch poruch funkce tkn v lidskm organismu i zde me bt porucha
telencephalonu fixovna emocionlnm problmem, ale tak me spovat v epigenetickm
prosted a nsledn naruovat funkce genu. Nkter antibiotika a nkter okovac ltky se
podle detoxikanch vzkum ukazuj bt genotoxick a bvaj pinou zte
epigenetickho prosted. Jestlie je tento faktor ptomen, je teba podvat i detoxikan
preparty jako ATB i DEIMUNAKTIV, abychom oistili epigenetick prosted a aby gen
dc tyto funkce mohl opt zat bezporuchov pracovat.

Souborn jsou detoxikan programy, o nich byla zmnka - tedy pedevm gliadinov
metabolity, loiska v respiranm traktu, loiska v telencephalonu, antibiotika a okovac
ltky -, uloeny v prepartu ANALERG, kter jako komplex me eit pevnou vtinu
symptom alergie.

Pi een alergie se dotkme vlastnho smyslu detoxikace a cel alergick problematika

je v podstat jej vkladn skn. Mimo zpsobu detoxikace ukazuje i na problm, kter
souasn civilizace e, vtinu chronickch zdravotnch pot. A se to zd pro mnoho lid
neuviteln, detoxikac lze doshnout naprostho vymizen alergick reakce, navc jet s tm
asnm vsledkem, e alergick reakce miz jednou provdy a nen poteba tyto kry njak
pravideln, kadoron opakovat. U onemocnn, kter mohou s alergiemi souviset -
pedevm je to urticaria neboli kopivka -, zmnnou lbu doplujeme prepartem
CUTIDREN. U astmatickch pot a ekzm se pak krom odstrann ekzm dme jet
nktermi dalmi pravidly detoxikace.

Je teba se jet zmnit o pseudoalergickch problmech, tedy o reakcch, kdy napklad

pi sprchovn studenou vodou, pi vystaven ke slunci nebo pi pozen nkterch druh
zeleniny i ovoce dochz ke konm nebo slizninm reakcm, ke svdn a otokm. S alergi
m tento fenomn spolenou histaminovou reakci v ki i ve sliznicch. Reakce je vak
oproti klasick alergii zpsobena ptomnost tkch kov na nervovch zakonench v ki
a na sliznicch. Pi een tchto pot je nezbytn prepart ANTIMETAL a INFODREN KII,
kter e problmy perifernho nervovho systmu.
 Ned se oekvat, e souasn civilizace zmn svj pohled na peninou mouku a
stravovac zvyklosti. Je tud velmi pravdpodobn, e vskyt alergi bude skuten stle
astj a astj, bude postihovat stle vt procento obyvatelstva, a prv tak lze oekvat i
zven mnostv komplikovanch alergickch reakc a reakc, kter s alergi bvaj spojeny,
jako je astma, ekzmy apod. Detoxikaci struktur podlejcch se na alergii lze tedy pokldat za
jeden ze zsadnch detoxikanch postup pro budoucnost.
STRAVA A METABOLISMUS
Lid se tou dot vysokho st,
nad tm, jak strnou, jsou vak plni rozpak.
V kom se strach ze st a touha po nm sv,
ten zaujm smn postoj hlupk.
Potrava tv budi lkem tvm
Hlad a lska uruj veker lidsk djiny.
Buddha

Zmnm se o jedech, kter mimo lidsk organismus nikdo za toxiny ani nepovauje.
Jedovatmi se stvaj teprve po vstupu do naeho nitra. Jde o toxiny, ve kter se me
pemnit bn strava. Slovo me m v tomto ppad dva vznamy. Prvn z nich
znamen, e tento jev nastv individuln a nemus se uskutenit u kadho. Druh
signalizuje, e sice nen u kadho tent, ale jak ukazuje praxe, je v naem ivot ast, dalo
by se ci, e osudov.

Varovn dopad ivoinch blkovin

Nae strava se skld ze ivoinch blkovin, kter zastupuj pedevm maso a vejce;
zvltn kapitolu pak tvo mlko. Dle ji tvo rostlinn blkoviny, ivoin a rostlinn tuky,
sloit a jednoduch cukry. Prakticky na kteroukoli z tchto zkladnch ivin me
organismus reagovat jako na toxin.

Nejbnjm ppadem je nemoc zvan diabetes mellitus neboli cukrovka, kdy

jednoduch cukr a sloit cukry na nj se pemujc se dle nemetabolizuj. Pokud by
lovk nebyl umle saturovn inzulinem, nezpracovan cukr, v tomto ppad jed, by vedl a
k jeho zhub.

Jinm bnm pkladem je porucha metabolismu ivoinch tuk. Dv tetiny populace

jsou nemocn a umraj na problmy s cvnm systmem. Obvykle se na cvn stn ukldaj
usazeniny zpsobujc nemoc zvanou sklerza tepen. Jejich podstatnou st tvo cholesterol -
tuk, kter si organismus vyrb pevn sm, ale zrove mu ho dodvme v bohat me
s potravou. Mus bt zpracovvn; pokud se tak nedje v dostaten me, stoup jeho hladina
v krvi a on se stv dleitou soust tepennch nnos.

Mlko coby lepidlo

Spolenost se dsledn vyhb debat o dalm z potencionlnch jed mlce. Mln
blkovina - kasein - je v podstat lepidlo, kter se ostatn jako skuten lepidlo vyuvalo,
zvlt k lepen papru. V naem organismu se bohuel chov stejn. Vytv vazk a pevn
sliz, kter omezuje nejen cirkulaci tekutin, ale i metabolismus bunk a psob i jako nervov
jed. Neschopnost zpracovvat kasein bv pomrn astou pinou nervovch poruch u dt a
nemoc, kter s nimi souvisej. Objevuje se tak u astmatu, tedy onemocnn zce spjatho
s nervovm systmem. Stejn tak u sti alergi, a zejmna psychickch poruch, jakmi jsou
nadmrn zkostnost, psychick labilita, agresivita a jin.

Mlko tm vak jet nevyerpalo vechny sv monosti. Pin do organismu i hlen

neboli mucin. Ten se usazuje v dchacch cestch, vedlejch dutinch nosnch, stevech a
gynekologickch orgnech. Zde pak tvo ivnou pdu pro mikroorganismy, kter se odtud
v pravidelnch intervalech a zpsobuj astou nemocnost dti i dosplch v podob
chorob dchacch cest, stevnch problm, snen imunity a stevn dysmikrobie ovlivujc
chod celho organismu, z n me vzejt a tvorba karcinogennch ltek v tlustm stev.
Hromadn hlenu v pohlavnch orgnech z valn sti zpsobuje funkn neplodnost en.
 Mlko v lidskm organismu vytv hlen. Ten se usazuje v dchacch cestch, vedlejch
dutinch nosnch, stevech a v gynekologickm stroj. Vytv ivnou pdu pro
mikroorganismy.

ehrn na lepek
Znan rozenm problmem je i neschopnost rozkldat nkter rostlinn blkoviny. To
se projevuje nemoc zvanou coeliakie, pi n se lovk mus cel ivot vyhbat konzumaci
obilnin obsahujcch lepek. Zapomn se vak na to, e tento typ coeliakie by se ml nazvat
primrn, tedy vrozen, pi nm je postien enzym, jen m rozkldat obiln blkoviny.

Vedle tohoto typu vak existuje i takzvan sekundrn coeliakie znamenajc neschopnost
metabolizovat blkovinu penice. Ta se me objevit kdykoli - v jednom roce, ve dvaceti,
ticeti i tyiceti letech. Pedstavuje zvan problm a nkte odbornci uvdj, e jm trp
vtina evropsk populace.

Podle m letit praxe figuruje piblin u 30 % mch pacient. Jejich organismus si nev
rady s blkovinou evropsk penice. Tato blkovina gluten - se rozkld ve stevn stn
pomoc enzym. Dojde-li k jejich defektu, gluten pronik do organismu, kde psob jako
vn nervov jed. Zejmna u en se pak setkvme s vraznou psychickou labilitou,
neschopnost odolvat stresovm situacm, neustlou ustaranost, zkost a obavami. To vede
ke zhoren funkci ledvin a pokrauje jako onemocnn ptee a kloub, co jsou orgny
kontrolovan prv ledvinami. Dispozice k tomuto onemocnn bv vrozen, ale asto i
zddn. Sla enzym rozkldajcch peninou blkovinu je individuln.

U mu vede sekundrn coeliakie spe k neurologickm chorobm. U obou pohlav se

setkvme s tmto problmem prakticky u vech onemocnn - sklerzy multiplex, chorob
tlustho steva, jako je colitis ulcerosa, i Crohnova choroba i u diabetu I. typu.

Neschopnost rozkldat mlnou blkovinu kasein i peninou blkovinu gluten vede

rovn asto k migrnm a jinm onemocnnm CNS.

Maso znamen tak soli a puriny

Vet problm, je vznikaj z potravy, nen ovem zdaleka jet konen. Zamme se
na ivoinou blkovinu obsaenou pedevm v mase. Poruchou jejho metabolismu vznikaj
dv sfry problm. astm je nadmrn tvorba a usazovn sol v tle. Maso je
kyselinotvorn - jeho rozkladem vznik znan mnostv kyselin, z nich m velk dopad
zejmna kyselina moov. Reakc se zsadami se vytvej soli, kter se usazuj v kloubech,
lachch, kolem ptee, ve vazivu a nakonec i v nervovm systmu.

Soli se rovn srej ve luovch cestch a ledvinch. Pokud nevyvolaj tvorbu kamen,
vrazn ovlivuj innost ledvin. Dochz pak k rozvoji dalch symptom tohoto etzce.
Soli se ve zven me usazuj v kloubech, kter se nachzej pod kontrolou ledvin, take
dochz k artrze a artritid. Pokud do patologickho procesu jet vstoup porucha imunity,
rozvj se revmatismus i dal sronegativn artritidy.

Jindy se metabolismus masa zastavuje na purinech, je pokozuj krom ledvin i tepny a

nervov systm. Rozkladem ivoin blkoviny v tlustm stev trpcm dysbizou, pi n se
pemnouj anaerobn mikroorganismy rodu Bacteroides, vznikaj rakovinotvorn ltky,
napklad mercaptan a mnoh dal. Jsou jednm z nezbytnch prvodc pi vzniku
zhoubnch ndor.

Rozkladem masa vznik mnostv kyselin, kter reaguj se zsadami a vytvej soli. Ty se
pak srej ve luovch cestch a ledvinch. Pokud nevyvolaj tvorbu kamen, vrazn
ovlivuj innost ledvin.

Na usazeniny dieta neplat

Pozornho tene chci upozornit, e primrn dn z uvedench potravin nen jedovat
a ada jedinc je me povat bez jakchkoli nsledk. Za uritch okolnost se z nich vak
jedy stvaj, a pokud je organismus nezvld - co se stv ve vtin ppad -, znamenaj
rozvoj vnch nemoc a obvykle i smrt.

Je tedy dietologickm paradoxem, e lze tyto potraviny oznait za rizikov, nkdy i

kodliv, a zrove se zcela po prvu mohou ozvat ti, kte dokazuj jejich naprostou
nekodnost napklad onm tolik zprofanovanm vrokem, e ddeek jedl pek cel ivot a
zemel v 95 letech po pdu z kon. Pokud toti lovk dobe metabolizuje urit potraviny - a
to se tk prv dlouhovkch lid, kte dobe metabolizuj vechny potraviny -, nedochz
k jejich pemn na jedy, a jsou tedy pro n nejedovat.

Na druh stran se bn setkvm s lidmi, kte trp poruchou metabolismu ji od dtstv.

Na zklad toho se u nich vyvj cel ada vnch nemoc, kter jednoznan souvisej se
stylem stravovn. Pokud pi ten tchto dk zajste a prohlste: Vdy lba je tak
jednoduch, prost tyto potraviny nebudu konzumovat, vzte, e to tak jednoduch nen.
Vynechnm tchto potravin ze stravy se toti obvykle neovlivn to, co jsme stihli
zkonzumovat bhem uplynulch let. Nezmnme tedy minulost, meme ovlivnit pouze svoji
budoucnost. To ovem mnohdy k uzdraven nesta, protoe jed v tknch psob dle i po
vynechni pslunch kodlivch potravin. Nezbv nic jinho ne tyto potraviny vylouit a
nauit se stravovat tak, aby jejich vliv byl co nejmen.

Potravinov Borgiov
Proda je moudr - kad jed m i svj protijed. Kdy jsem zaal studovat protijedy ve
uvedench potencionln jedovatch potravin, byl jsem udiven, co vechno lidstvo vdlo a
co zapomnlo. Napklad protijedem k mlnmu hlenu i mln blkovin jsou syrovtka a
podmsl, tekutina vznikajc pi vrob msla. V souasn dob se ovem vtina lid brn
tm, e nepije mlko a j pouze sry, jogurty a jin mln vrobky.

Systematickou propagandou se doshlo toho, e lid kvaen mln vrobek prakticky

nepovauj za mlko, ale za cosi boskho, co m jen a pouze pozitivn dopad na organismus.
Neuvdomuj si, e jogurtovou konzistenci vytv pedevm hlen provzen ji zmnnm
lepidlem kaseinem. Mln vrobky zbaven syrovtky jsou proto mnohonsobn
nebezpenj ne mlko samotn.

Penice, kter se velmi asto vyskytuje napklad v italsk kuchyni, by musela u Ital vst
k vnm zdravotnm potm. Proda vak je k tomuto jinmu nrodu milosrdn a pipravila
mu jdelnek, v nm se vyskytuj jed i protijed souasn. Protijedem proti blkovin bn
evropsk penice je tvrd penice, se mola dura neboli semolina, z n se vyrbj kvalitn
italsk tstoviny. Snme-li peninou pizzu a po n si dme oblben pagety z tvrd penice,
tyto dv potraviny se vykompenzuj tak, e nejsou v konenm dsledku jedovat.
 Tak bazalka - typick italsk nrodn koen vhodn k tstovinm - je protijed proti
penin blkovin. Na tomto pkladu vidme, jak nkter kuchyn byly kmsi moudrm
v minulosti dokonale koncipovny, jenom jsme na to bhem stalet zapomnli.

Sja protijedem masa

Protijedem k purinm je sja, proto ns stdn masa a sjovch jdel ochrn ped
nsledky konzumace masa. Odvod sol z lidskho organismu je u zleitost sloitj.

Celkov vzato, je teba promlet nejen skladbu jdelnku, omezovat potenciln kodliv
potraviny, eventuln se podrobit diagnostice upozorujc na toto nebezpe, ale i pravideln
istit tlo od metabolit. Obvm se ovem, e i kdybych sepsal jet mnoho stran dkaz, m
slova nebudou mt takovou vhu, jak bych si pl. Medicna toti obvykle l dsledky
poruch, kter si sami zpsobujeme. A dieta sama o sob sta na vylen jen mlokdy. Je
teba vyut znalost, jak vznikl toxiny odstranit z lidskho organismu a jak pokozen tkn
regenerovat. Jak snadn a pochopiteln, e! Myslm si ovem, e jde o osudov problm
lidstva, kterho se jen tak nezbavme.

V detoxikan medicn mm mnoho dkaz svdcch o tom, e toxiny ze ivotnho

prosted a dal zhoruj trvic procesy, vstebvn i metabolismus rznch potravin, co je
problm zvan a stle astj. Neexistuje prakticky dn zdravotn problm, u nho
bychom nenali poruchu metabolismu nkter ze zkladnch potravin.

Vedle dietnch opaten doporuuji jet diagnostiku jednotlivch metabolickch poruch a

vylouen starch metabolickch usazenin, jako jsou mln hlen, mln blkovina, soli,
gluten, tuky a dal.
Kdy se ekne... dieta
Jez do polosyta, pij do polopita a bude t dlouh lta.
esk pslov

Tento vraz m svj pvod v etin - diates - a do pe o zdrav se penesl dky

starovkmu eckmu lkai Hippokratovi, kter v jednom ze svch odbornch pojednn
analyzoval vliv stravy na lidsk organismus. Tvrdil, e me bt obivou, ale i lkem.

Je ponkud paradoxn, jak to ostatn ji v ivot bv, e vichni lkai od starovku do

souasnosti skldaj Hippokratovu psahu, kterou popsal ve svm spise Horkos, a pitom
k mylenkm Hippokratovm (narozen 460 p. n. 1.) nem nikdo dl ne oni. Tento lka toti
vychzel z pozorovn prody a varoval ped zeveobecovnm. Bral mimodn ohled na
zvltnosti kadho ppadu, zatmco v souasnosti se stalo modlou slovo statistika. Napsal
tak spisy o vzduchu, vodch a krajch a uvdl ivotn prosted do souvislosti s nemocemi.

Z jeho pera je tak spis O ivotnch vch - o vod, krvi, slizu, ern a lut lui. Jejich
vyvenost byla zkladem zdrav a v rmci prevence bylo zapoteb udrovat jejich
rovnovn pomr pomoc sprvnho stravovn. Jist vm neunikne zsadn rozdl mezi
mylenkami tohoto vhlasnho lkae a souasnou podobou medicny. Poslednm zbytkem
jeho mylenek se zd bt jen ta psaha.

Budeme o hladu?
Dnes m dieta dva zcela odlin vznamy. Ten pvodn e vztah stravy a nemoci. Ten
druh, nejrozenj, znamen pravu stravovn tak, aby vedlo ke sniovn hmotnosti. To
vak me bt protikladn: nkdy hubnut organismu prospje, jindy mu zas naopak me
ukodit. Dieta je obvykle omezen ve stravovacch zvyklostech. M rozmr fyzick, kter
zahrnuje mnostv stravy, chuov zvyklosti, psun vitamin, minerl a kalori, a rozmr
psychick.

Do toho se promt pedevm archetypln strach z hladu, kter byl miliony let nejvtm
hnacm motorem vvoje. Nyn ji nen nutn, a tud s nm mme pote, protoe vyvolv
stres. Rozum se tak dostv do boje s nevdomm strachem zakoennm v lidstvu po dlouh
generace. Pestoe k zajitn potravy by stailo pracovat velmi mlo, jsme zvykl vytvet
pebytky. Strach z hladovn se kombinuje i s obivnm pudem, jej maj zvata i lid a
jeho potlaen bv a chorobn (viz mentln anorexie), a me tak vst ke smrti.

Jdlo je rovn rozpout stresu - navozuje v lovku pocit libosti a urit potraviny
podporuj vyluovn endorfin (hormon radosti a bezstarostnost). Strav je pikldn asto
a magick vliv - diety vak doke dodrovat jen nzk procento lid; i s krtkodobm
omezenm mv drtiv vtina nepekonateln pote.

Motivem k celoivotn diet je snad jen krsa i zvan zdravotn dvody. ervenou nit
dietstv meme sledovat od starovku ve vech spolenostech, kde byl stravy nadbytek, a
tud bylo i co omezovat.
Historie sprvn vivy
Sloen stravy se psn hldalo u nskch a japonskch csa. Lid je posuzoval podle
vitality a mnostv energie, kterou pak mohli vnovat vladaen. Slab, mlo vitln lovk
nemohl bt dobr panovnk. I proto ml tak kad stedovk vldce v Evrop svho
dvornho lkae, kter mu uroval skladbu jdelnku. Nae pedstava o nezzenm hodovn
se mon tk lechty a jinch tehdejch boh, ale ne samotnho krle. Ten ml bt nejen
fyzicky zdatn, protoe se astnil vojenskch taen, ale musel bt pedevm zdrav.

Lkai u tehdy vdli, e pojem zdrav lze dt do zk souvislosti se slovem strava.

Proto zakazovali svm panovnkm tun a tk masa, mnoho koen, ale i needn vno.
A kupodivu tak zeleninu; ve stedovku byla v Evrop pokldna za kodlivou, protoe
vnela do organismu vlhko. Je vak mon, e pi neznalosti mikroorganism a pi mizivch
hygienickch nvycch to byla pro mnoh zchrana, protoe se hnojilo zvecmi a lidskmi
vkaly, co mohlo bt silnm zdrojem infekc.

S dietami se roztrhl pytel v 19. stolet. Johann Schroth, souasnk znmho Priessnitze,
ivil sv pacienty suchou celozrnnou a jednoduchou stravou. Doporuoval jim obilniny,
kroupy, proso, rovou kai a celozrnn chlb. Odvodoval je pocenm, a u nich vyvolal
horeku. Byl spn u ady kloubnch, konch i metabolickch chorob. Poloil zklady,
kter jsou dnes aplikovny v msteku jeho psoben, v Lipov na Jesenicku. Svou dietu
vytvoil jako pm protiklad Priessnitzovi, kter msto odvodovn ordinoval velkorys
pitn kry. Bylo to proto, e jej zjevn neml rd a chtl se od jeho metody odliit.

Tip na dlouhovkost

Spov ve snen pjmu potravin. V tomto ohledu doshla znan popularity kniha
lechtice Cornra, kter se doil sta let, protoe nejedl denn vc ne 375 g chleba, zeleniny a
masa (375 g stravy dnes pedstavuje jednu prmrnou denn porc). Doporuoval omezen
mnostv stravy jako recept na dlouhovkost a innost svho tvrzen demonstroval dlkou
vlastnho ivota.

Nzory na hladovn se v rznch dobch liily. V 19. stolet se pst dokonce pokldal za
smrteln a dodnes, kdy se ped akademicky vzdlanm lkaem ekne, e lovk nemus jst
40 dn bez jmy na zdrav, za lekne se a nechce s tm mt nic spolenho. Statisce lid to vak
ji podnikly, a pestoe dotyn nejedli, klidn pracovali i sportovali; umlci napklad
dokzali hladovt a 60 dn.

Popisy o zmnch po dlouhodobm hladovn vyuil vcar Breuss, jen vytvoil pojem
lebn hladovky, kterou kombinoval s aji a vami. Breussova dieta m dodnes sv
zastnce. Dnsk lkaka Nolfi ve sv knize popsala vylen syrovou stravou. K n se pidali
dal dietologov jako Sidoly i Keley, kte dokazovali, e tmto zpsobem lze vylit rzn
nemoci. Jestlie nebudeme lidsk organismus chpat jen jako kotel, v nm se va kalorie,
ale jako reaktor, ve kter se uvoluj stice hmoty, zjistme, e iv strava je nezbytn pohon
pro sprvnou funkci vech tlesnch orgn. Doporuovali proto rostlinn potraviny a
vylouili ve ivoin s vjimkou mlka a vajec. Tto metod je blzk napklad veganstv,
kdy se ovem nekonzumuje ani mlko a vejce.
Vegetarinkou nejen Madonna
Bylo dokzno, e lid stravujc se vhradn potravinami rostlinnho pvodu netrp
civilizanmi chorobami, jako jsou vysok krevn tlak, cukrovka, rakovina, cvn a srden
poruchy. V Japonsku se maso nejedlo po cel stalet, a pokud ano, vhradn na doporuen
lkae ve specilnch restauracch a obchodech; i oni znali rizika naprostho vylouen
ivoinch blkovin, tak je nahrazovali tofu, tempeh, miso pastami a sjovou omkou.

Ryby nebyly nikdy pokldny za maso, a tak je smli jst i stedovc Japonci.
V kesansk Evrop se staly soust pst pedepsanch nboenstvm. Mete proto jst
ryby podle libosti! Je to ovem podivn, protoe maso je sval jak savc, tak ryb - m jen jin
sloen a vlastnosti.

Je znmo, e u len americk nboensk sekty Amisur, kter maso zakazuje, je o 80 %

men vskyt rakoviny. Sm jsem byl 7 let naprost vegetarin a nikdy jsem se nectil tak
dobe. Ale ml jsem chut! Djiny znaj mnoho slavnch vegetarin: Skrats, Platn,
Seneca, Pascal, Pthagors, Newton, Franklin, Wagner, Tolstoj, Shaw, Hitler. Dnes je
znmou vegetarinkou napklad zpvaka Madonna. Jet psnj je iv strava bez
ivoinch pokrm - frutarinstv, kdy se nesm nic vait. Uvd se i ovofrutarinstv, kdy je
mon konzumovat syrov vejce.

Mj osmdestilet pacient s rakovinou se odsthoval na venkov v jarnch mscch a jedl

jen to, co rostlo na zahrad - pupeny, vtviky, zeleninu - ve v syrovm stavu. Na podzim mu
rakovinu ji nenali a doil se ve zdrav 94 let.

ivou stravu dajn konzumuje Jana Kratochvlov, kter v n hled elixr mld. Enzymy
a vitaminy, kter se vyskytuj v iv strav, zajmaj lidstvo u del dobu; spatuje se v n
toti velk i proti strnut.

Dal zkuenosti z ordinace

Makrobiotika vychz z taoistickho uen o principu jin a jang, kter m tisciletou
tradici. Japonsko toto uen zalenilo do svho zenovho buddhismu a vznikl soubor pokyn
pro stravovn. Kad jdlo je rozdleno podle musk a ensk sly, jin a jang.
Nejvyrovnanj je re. Cukr je vrazn jinov a bv pinou chorob z pemry jinu.
Smaen maso a sl jsou jangov a maj na svdom jangov nemoci.

Vyrovnanost stravy se u v kurzech. Pkladem je obiln zrno: obal je jang s minerly a

nen poivateln v ist podob. Vnitn obsah zrna, kroby a kliek je jin. Povme-li jen
obsah, pak jsme jinov, ale jen cel zrno je pro organismus harmonick.

Makrobiotika je uen o strav s pevahou celch obilnch zrn, pohanky, jhel, penice,
ita a celozrnn hnd re. Stoupenkyn tohoto smru je tak Madonna a nutno podotknout,
e kdyby strava byla zkladem jejho spchu, pak by to byla nejlep propagace
makrobiotiky.

V souasn dob se setkvme s celou adou diet s rozdlnou filosofi, jejich vsledek je
vcelku stejn. Varuj ped ivoinmi tuky a preferuj tuky rostlinn. Ovem a na slavnho
Atkinsona, kter obvinil z nemoc a nadvhy uhlohydrty a kroby, kter rozkolsaj hladinu
inzulinu. Atkinsonova dieta doporuuje vhradn ivoin produkty - maso a tuky. Od rna
do veera se proto konzumuje slanina, vejce a maso, zelenina jen nkter, v malm mnostv
a s minimem krob. Mm adu pacient, kte se o tuto dietu pokoueli. Atkinson toti
slibuje radikln zhubnut a zmnu metabolismu.

Systm je kontroverzn a me ohrozit zdrav. Reim organismu pejde do takzvan

katabolick fze, pi n vznikaj jedovat ltky, a rovn velk psun ivoinch tuk a
blkovin me bt nebezpen. Bili Clinton to me potvrdit. Byl pznivcem tto diety
nkolik let a nyn se v edesti letech pyn nkolika srdenmi by-passy. Velkou popularitu
tento zpsob stravovn sklz v Polsku, kde doktor Kwasnievski zaloil sanatoria, v nich se
lb podrobuj i vldn piky. Lech Walesa tvrd, e se takto zbavil vysokho krevnho tlaku
a cukrovky. Na podobnm zkladu vznikly rzn dietn od noe.

Na principu pravy rozkolsan hladiny inzulinu je zaloena i nzkouhlovodanov dieta.

Jednou denn, bhem 60 minut, mete snst, co chcete, a to vetn sladkost. A bhem 14
hodin jen dv mal jdla bez uhlovodan (tj. bez ploh).

Hubnte a na mnostv nehlete

Dlen strava u ns proslula dky Lence Konkov. Podstata spov v tom, e se
dohromady nekombinuj ivoin a rostlinn produkty. V echch vak neexistuj
specializovan restaurace jako v Americe, kde se v tomto pojet nabzej hotov menu nebo
jsou ji hotov k dispozici v obchodech. Pestoe tento zpsob stravovn nic nevyluuje,
bv nron psychicky. Lid toti miluj kombinace, a pokud tuto monost nemaj, ct se
neuspokojeni. Moje ena se takto stravuje vce ne deset let, je thl, i kdy na mnostv
nehled. Pro m pedstavuje iv dkaz, e takto jst lze - dotyn nezeme ani neonemocn.

Kdy se shlukuj krvinky pi kontaktu s potravinou, jedn se o nevhodnou stravu, to je

zase princip diety podle krevnch skupin. Jdelnek pro osoby s krevn skupinou A, B, 0, AB
pedstavuje soupis vhodnch potravin. Nejmn nronou na dodrovn je 0, o kterou se
dajn zaslouili pravc lovci: obsahuje maso bez omezen, semena, bobuloviny a vechny
druhy zeleniny. Neznm ovem nikoho, kdy by dokzal dietu dret dle ne nkolik msc.

Penice je zakzna u vech krevnch skupin, co koresponduje i s mmi lkaskmi

zkuenostmi. Evropsk penice je toti pro mnoh obtn straviteln, protoe obsahuje gluten
(nervov jed). Penin mouka zahleuje, zpomaluje metabolismus a podl se na pibrn na
vze.

Velkou podporu zskala stedomosk dieta, protoe doporuuje erven vno, kter je
dvno do souvislosti s chorobami srden-cvnmi. Stedo mosk nrody, i pes svou zlibu
v hodovn, jimi nijak netrp. Doporuuje tak olivov olej, bazalku a ryby. Tstoviny z tvrd
penice (semolina - m jin vlastnosti ne penice bn) tak nekod.

Ve bylo ji popsno
Nkte horuj pro pravkou stravu, primitivn, zaloenou na hrub mlet mouce, erstv
zelenin, occh a olej ovitch rostlinch. Je vak stle t pijt s novou dietou. Vechny
dal pokusy, zejmna ty americk, bvaj nelogick a tak tko dodriteln. Zd se, e
veker monosti byly ji popsny; u vech je problm erven maso (s vjimkou Atkinsona a
zviny u skupiny 0), bl penin mouka, mlko (zahleuje a podl se tak na vzniku
chronickch onemocnnO, sl a ivoin tuky. Kvalitn oleje, celozrnn obiloviny (pohanka,
proso, hnd re) se objevuj ve vech dietch, jako i zelenina a ovoce.
 V USA nyn zav renesanci dieta, kdy ke kad kyselinotvorn potravin musme jst
pevahu zsadit (k mouce, masu, mlku a cukru dodvat ovoce, zeleninu a kysan mln
vrobky). Nae zdrav toti zvis na acidobazick vyrovnanosti, co odpovd i mm
zkuenostem z praxe.
m kdo zachz, tm tak schz
m vce se slad, tm he se vstv od stolu.
luick pslov

Hledme-li dietu, kter by upevnila nae zdrav, musme vzt v vahu dva zkladn
faktory: metabolismus potravin a ochrann prodn ltky vyskytujc se v potravinch.
Posledn dobou zan hrt velmi dleitou roli tak tet vznamn faktor a tm je obsah
takzvanch arteficilnch neboli umlch pdavnch ltek, kter se do potravy dostvaj
z prmyslovho pstovn a zpracovn.

Metabolismus zan trvicm procesem, tedy v stech. Vme, e nkter dietn systmy,
napklad makrobiotika, velice dbaj na to, aby strava byla dokonale rozkousna a proslinna.
Je zajmav, e dkladn zpracovn potravy v stech nen podstatn jen z hlediska trven,
ale sta jsou pokldna i za potek energetick trubice, kterou potrava prochz. Prv
v stech ji me do lidskho organismu vstupovat mnoho informac a podnt. Krevn obh
je pmo napojen na mozek, a tud veker informace nebo - jak se asto pouv - veker
energie proud pmo do mozku, m vynechv dal sti trvicho stroj.

Potravu se doporuuje rozmlnit nkolika destkami kousnut, a znal jsem vytrvalce, kte
dokzali jedno sousto rozmlovat a desetkrt dle. Faktem zstv, e kdyby lid byli
schopni tohoto procesu, zmenilo by se procento obznch lid, protoe lovk sn daleko
mn potravy, ne kdy hlt - pocit nasycen se toti objev mnohem dve. Psychika slasti je
ovem tak oidn, jako ostatn i u jinch slastnch innost, napklad u sexu, e lovk
pirozen pospch, aby slasti doshl co nejdve. Lid tak maj tendenci polykat rychle, nebo
pocit slasti se dostavuje obvykle a pi doputovn potravy do aludku. Je proto dleit
trnovat vli a tomuto nutkn odolat.

V aludku zan ji mimovoln trvic proces nastartovan aludenmi kyselinami.

Postupn se pidvaj fermenty slinivky bin, lu a pedevm mikrobiln flra, kter
v tlustm stev zajiuje velkou st trvicho procesu. Jestlie je trvic proces naruen,
potrava zahnv, je nedokonale rozloena, nevstebvaj se z n potebn vitaminy a stopov
prvky. Prvn krok ke patnmu metabolismu je uinn.

Potraviny se vstebvaj pes stnu steva, kde dochz k velmi podstatnmu rozkldn
potravin na stice, kter jsou pro organismus tolerovateln. Jak u jsem se zmioval,
neexistuje dn potravina, kter by se mohla dostat beztrestn pmo do krevnho systmu,
opomineme-li alkohol a nkter jednoduch cukry.

Na dalm metabolickm procesu se podl pedevm jtra, v nich pr za den probhne

a 320 miliard enzymatickch reakc. Nevm, jestli je to pravda - nikdy nikdo tyto reakce
pravdpodobn nepotal. V kadm ppad fakt, e v jtrech probh obrovsk mnostv
rznch chemickch proces, ji naznauje urit problmy - v tak sloitm enzymatickm
kolosu mus zkonit dochzet k poruchm.

V dalch metabolickch pochodech hraj zsadn roli i nkter hormony, napklad

inzulin, glukagon, hormon ttn lzy a dal ltky, kter koluj v krevnm systmu. Kapacita
tchto proces je omezen, a m je lovk mlad, tm m kapacitu metabolickch proces
vt. Proto me mlad lovk asto snst pli velk mnostv nezdrav potravy bez
njakch dramatickch nsledk. Ovem je teba si uvdomit, e velk mnostv potravy
pin do organismu - krom velkho mnostv enzymatick vbavy - tak velk mnostv
kodlivch ltek. To je dvod, pro se velc jedlci nedovaj pli vysokho vku - brzy u
nich toti nastvaj poruchy metabolismu, poruchy zpracovn potravy.

Vzpomnm na jednoho svho pacienta, ktermu bylo ji pes 90 let a kval, e za svj
vysok vk me podkovat svm zdravotnm potm. Mnoho let byl toti invalidnm
dchodcem a jeho aludek snel jen minimln mnostv velmi dietn potravy. Vichni z jeho
okol ho litovali, e se neme podn najst, ale - vte tomu nebo ne - ti vichni byli ji
dvno na onom svt. Jedin on, diet z donucen, il, a dokonce byl schopen pijdt z Brna
do Prahy k lkai.

Okdlenm slovm v nadpisu jsem ml na mysli pedevm jednu konkrtn potravinu,

na n pinejmenm euroamerick civilizace zaloila svou existenci - penici. Kdy v erm
dvnovku zaali lid postupn lechtit stepn trvy, jist netuili, jak bude mt lidstvo
s obilm problmy. Brzy se pilo na to, e nejpijatelnj chu m obilnina, kter dnes
kme penice, avak ta prola v prbhu djin tak boulivm vvojem, e ta souasn nem
s pravkou penic ji vbec nic spolenho.

Takzvan jednozrnka i dvouzrnka, kter se nachz pi archeologickm vzkumu, by jist

dnen pekae ani kuchae neuspokojila. V prbhu tiscilet se toti penici podailo natolik
geneticky vylechtit, e v souasn dob obsahuje velk mnostv penin blkoviny - lepku
(glutenu) a krobu, tedy dvou nejvyuitelnjch st zrna. Nikdo ale netuil, e zpracovn
obilnho lepku je velice kehk zleitost. Aby obiln lepek nebyl pro lovka jedovat, mus
bt enzymaticky zpracovn. Ji asi sto let je znmo onemocnn zvan coeliakie - vrozen
absence enzymu, kter lepek tp -, ovem alarmujc je fakt, e existuje i takzvan coeliakie
sekundrn. Tato forma onemocnn byla zjitna pomrn nedvno. Me vzniknout
v ktermkoli vku a tk se pedevm penice a penin blkoviny.

Piny tchto problm ale nespovaj v njakch mimodnch vlastnostech penice,

nbr v tom, e ji lidstvo povilo na prvn z prvnch. Navc se tato obilnina zaala vymlat,
tedy koncentrovat krob i blkovina. Mnostv konzumovanho jdla, kter v modern dob
kriticky pevyuje mnostv konzumovan kdykoli v historii, je velkm problmem, nebo
enzym, kter pracuje ve stn tlustho steva, se velmi asto rozbj a nepln svou funkci.
V organismu se pak nachz patn metabolizovan produkt glutenu, takzvan gliadin, kter
je pro lidsk organismus velmi jedovat. Ptomnost protiltek na gliadin se d laboratorn
pomrn snadno zjistit a ponkud sloitj vyeten - odebrn vzorku sliznice z tenkho
steva - me potvrdit coeliakii.

Tko vysvtlitelnm faktem vak je, e pi EAV vyeten nachzme v lidskm

organismu zbytkov gliadin, jen pravdpodobn nen vrazem existence nozologick
kategorie, jakou je coeliakie, ale signalizuje pesycen lidskho organismu glutenem, kter
v nkterch etapch lidskho ivota nesta enzymy zpracovvat. Gliadin je nervov jed, a jak
je dobrm zvykem naeho organismu, ve, co neme zpracovat a co je kodliv, ukld do
rznch tkn a ji se k tomu problmu nikdy nevrac. To je nutn si uvdomit. Mnoz lid se
toti domnvaj, e pestanou-li jst njakou potravinu, odin se vechny hchy, je nadlali
v minulosti. Je to omyl, a jak ji bylo eeno, organismus se nevrac k tomu, co nkde uloil a
co je tedy jaksi mimo hlavn proud imunitnho systmu.

Gliadin ve tknch zpsobuje problmy pedevm svou jedovatou podstatou, ale navc
me drdit imunitn systm, kter asto proti tkni prosycen gliadinem vytv
autoimunitn aktivitu. Penin mouka m vysok takzvan glykemick index, a psob tedy
na metabolismus lidskho organismu velmi negativn. Navc asi 30 % lid nen schopno ji
dostaten zpracovat, a tak v jejich organismu zstv jedovat metabolit gliadin. S tmto
jedem se setkvme u mnohch duevnch chorob, ale i u neurologickch degenerativnch
onemocnn, jako je sclerosis multiplex, a tak u autoimunitnch chorob, jako je colitis
ulcerosa nebo morbus crohn. Vede tak k psychickm problmm, migrnm, epilepsim.
Vznik tchto problm nelimituje dn konkrtn vk - asto se s nimi setkvme u lid ve
vku kolem 70 let, ale i u dt.

Proto je nezbytnou soust vtiny diet omezovn nebo vynechvn penin mouky.
Ovem podailo se mi narazit na jednu uniktn dietu, kter ped 50 lety slavila znan
spchy, a to pedevm v Nmecku. Jedn se o dietu F. X. Mayra, pi n se doporuovala
dlouhodob konzumace mlka a blho peiva! e tuto dietu nelze doporuit, o tom nen teba
se zmiovat.

m pozdji se do dtskho organismu dostane koncentrovan penin lepek a v m

menm mnostv se s nm bude lovk v prbhu ivota dle setkvat, tm je
pravdpodobnj, e si uchov pevn duevn zdrav a nenaru si celkov metabolismus.
Ostatn chlb z ist itn mouky m polovin poet kJ ne stejn chlb z bl penin
mouky. Mimo psychickch a neurologickch problm navc vyvolv ptomnost gliadinu i
trvic problmy, pedevm nadmn, zcpy, bolestiv tenesmy, prjmy aj.

Problmem ovem je, jak donutit gliadin, aby n organismus opustil. Prvnm
pedpokladem je odstranit z jdelnku penin gluten. Penice palda (nebo tvrd penice -
semola dura - pouvan pi vrob italskch tstovin) m jin vlastnosti a je metabolizovna
jinmi enzymy. Proto bezpenin dieta vbec nemus bt tak zl, jak se nkomu na prvn
pohled jev. Pi kadoronch nvtvch Itlie dokonce s pekvapenm sleduji, e se na
tamnm trhu objevuje stle vce a vce bezpeninch tstovin, napklad z re, ze paldy a
jinch obilnin. To je u takov tradin zem opravdu co ci.

Dle je teba pout prostedky, kter uvoln gluten z rznch tkn, pedevm
z nervovho systmu, ale tm u se zabv proces, kter nazvme detoxikac. Nkter
nrodn kuchyn jako by s tmto jevem u mnoho stolet potaly a pouvaj protijed, kter
sniuje nebezpe psoben patn metabolizovanho glutenu. Listy bazalky, suen rajata,
tvrd penice, ito vytlauj gliadin z tkn, a proto je v hojn me mohu doporuit.

patn metabolismus glutenu vytv celou klu problm, se ktermi si nelze poradit
jinak ne dietou a detoxikac. Jako obvykle je vak prevence lep ne jakkoli lba.
Obezita
Vznik novho jdla m pro lidstvo vt vznam ne objev nov hvzdy.
Savarin

V tisku dnes velmi asto dostvaj slovo po popularit touc obezitologov, kte ale
svmi metodami rozhodn nikdy nikoho nezhubnou. Vechna mdia ns zavaluj inzerty na
zzran tabletky na hubnut, kter zaruen inkuj, nejlpe ve spnku a s plnm aludkem.
Z tchto kampan pak vyplv, e obezita je vlastn problm, kter je u vyeen, take lid
se mohou dle tlskat mkoli v jakmkoli mnostv a budou thl.

Domnvm se, e souasn nrst vskytu obezity zce souvis s obyejnm filosofickm
problmem, kter osudov zashl ji do djin starovkho ecka i ma - epikurejstv a
hdonismus, tedy touha po slasti, kter vedla k degeneraci spolenosti tchto nrod. Lpn na
slasti peshlo ve, a tak cokoli krom honby za poitky pestalo mt smysl. Nechci bt vbec
dnm prorokem - nato pak patnm -, ale vidm jist paralely mezi na spolenost a
tehdejm upadajcm antickm svtem.

Vrame se vak k obezit. Tento problm detoxikace nijak bravurn eit neum a nen
teba, aby se tak tvila. Existuj vak urit ppady, kdy meme lidem s obezitou
vznamnm zpsobem pomoci. Napklad jeden mj pacient, mlad mu z velmi znm
esk rodiny, vil 105 kilogram. Bhem nkolika msc po zahjen detoxikanho
procesu zhubl - ani by zmnil svoje stravovn - o 15 kg. Dal spch v souvislosti s
hubnutm mla detoxikace u pacientky, devadestikilov tyicetilet eny. Popime si nyn
nkter problmy souvisejc s obezitou, do nich meme detoxikac zashnout.

Kontrola jdla
Ke kontrole sytosti dochz v hypothalamu. Hromadnm toxin v hypothalamickch
centrech jsou zpsobeny zejmna poruchy pjmu potravy jako mentln anorexie nebo
bulimie. K nim se pidruuj i poruchy psychiky, pedevm z emocionln oblasti, a
samozejm i psychologick faktory v okol. Ji v dvjch dobch bylo pozorovno, e
napklad bludy schizofrenik se mn podle spoleensk atmosfry, v n nemocn ije.

Ve stedovku patily mezi bludy a halucinace pedevm ty o blech a zzracch,

zkrtka ze svta nboenskho. Za vlky pevaovaly bludy o Nmcch, pop. Jinch
neptelskch nrodech, a v souasn dob jde pedevm o sledovn televiz, vyslakou,
internetem, z letadel, ale tak o to, e vichni tou po naich penzch i slv - ve, co pat
do modern doby. Spoleensk atmosfra m pochopiteln velmi sugestivn vliv i na obsah
bludu vyskytujcho se u mentln anorexie - touha po extrmn thlosti, kter je v na
modern dob spoleensky kladn hodnocena a i jaksi diktovna.

Nm jde vak o jednodu problematiku - neschopnost kontrolovat mnostv potravy,

nepimen chu k jdlu a neustl nutkn jst. SALVI meme zmit fakt, e
hypothalamus je toxicky zaten - pi jeho dokonal detoxikaci pak dochz ke zlepen
regulace pjmu potravy a lovk je schopen jst pimen podle vlastnho rozumu, a ne podle
chuti. To je jeden moment, kter me hrt vznamnou roli v souboji s obezitou. Dalm
problmem, kter se rovn tk hypothalamu, je voda.
 Vodn hospodstv naeho organismu je velmi komplikovan zleitost, proto tak
k poruchm regulace vody dochz pomrn asto. Voda nejen koluje v naem cvnm
systmu, ale vypluje i mezi bunn prostory, a tak se uvd, e jsou j vlastn tvoeny asi
na tlesn hmotnosti. Distribuci vody v naem organismu d podle nsk medicny plce,
podle modern fyziologie antidiuretick hormon. Nedostatek tohoto hormonu zpsobuje
nemoc zvanou diabetes insipidus, esky znivka - pacient okamit vymo ve, co vypije.
Naopak pebytkem zmnnho hormonu dochz k zadrovn vody v organismu. Na pesn
regulaci antidiuretickho hormonu se podl osa epifza-hypothalamus.

Zadrovn vody je problm mnoha lid - hmotnost u nich kols o nkolik kilogram
nahoru a dol, tkn jsou dunat. Jasnou znmkou toho, e lovk se zbavil pebyten
vody, pak bv rychl hubnut. Na zadrovn vody v mezibunnm prostoru m ovem vliv
nejen antidiuretick hormon, ale i pebytek soli v naich tknch, nebo sl - jak je znmo - na
sebe ve vodu. Odsolen tkn a detoxikace lz s vnitn sekrec me vraznm zpsobem
snit mnostv vody v lidskm organismu na normu. Jedna matka m podala o pomoc pro
svoji 25letou dceru, kter pes vechno cvien a dietu stle pibr na vze a vypad jakoby
zalit. Nkdy se j v zvislosti na menstruanm cyklu poda zhubnout 5 kg, ty ovem
bhem nkolika dn nabere zpt. Po prav regulace vody dolo u pacientky i k prav tohoto
problmu a ji rok mi pi kad nvtv matka s potenm sdluje, e dcera vypad velmi
dobe a tak jej atraktivita na poli lidskch vztah se vrazn zvila.

Lepek
Ji dlouho je znmo, e lepek doke metabolismus naeho organismu vrazn
zpomalovat. Proto lid trpc astm pocitem hladu jed vtinou mnoho lep ku, protoe jim
dlouhodob zajist pocit sytosti - jejich metabolismus se tm ovem nebezpen zpomaluje.
prava metabolismu lepku a jeho vylouen z tkn me rovn pomoci zbavit se obezity.

Mnohdy o obezit rozhoduje psychick stav lovka. Je toti velmi dobe znmo, e stresy
a zkosti se daj zajst, protoe jdlo zpsobuje zven vyluovn ltek zvanch endorfiny,
kter meme nazvat i ltkami zajiujcmi blaenost. Zven vyluovn endorfinu
navozuje iluzi tst - a pro si tst nezajistit jdlem! Celkov detoxikace CNS a pedevm
detoxikace naich chybnch psychickch program a emoc pome zajistit nai kontrolu nad
jdlem - umon nm potravu sesadit z piedestalu tst na pouh naplnn obivnho pudu. To
ale samozejm neznamen, e po asn slavnostn veei nepociujeme jakousi rozko.

Nkter poruchy aludku a dvancternku, jako jsou znty i aluden vedy a s nimi
spojen porucha nervus vagus, mohou zpsobovat trval pocit przdnho aludku a nutkn
ho naplnit. Detoxikace tchto oblast sehrv pi obezit rovn dleitou lohu. Existuje
pochopiteln jet cel ada dalch pin obezity, j bych ale rd alespo krtce pohovoil o
hladin cukru v krvi.

Hladina cukru v krvi

Jestlie kols hladina cukru, znamen to, e mechanismy, kter zajiuj jej stabilitu
v na krvi, selhvaj. To zpsobuje pocit silnho hladu. Mozek toti signalizuje, e hladina
cukru klesla, co je pro nj nebezpen, protoe z cukru vytv nervov buky mozku
elektrick potencily. Jde tedy o pouhou hmotu pro mozek. Znm mechanismy regulace
cukru, jako je inzulin a glukagon, samozejm podlhaj rznm poruchm, a to nejen
poruchm nedostaten produkce - jak znme z diabetu A a B typu. Dochz tak ke kolsav
produkci zpsoben patnou regulac z CNS, ppadn nadprodukci, kdy prudce kles hladina
krevnho cukru.

Stabilizace tchto proces detoxikac beta bunk, jatern buky i CNS zajist v naem
organismu vyrovnanou hladinu cukru a pjem potravy si pak meme skuten regulovat
rozumem a ne patologickmi signly naeho toxiny zavalenho mozku.
Jen mlo novho pod sluncem
Jednou z podmnek uzdraven je chu se uzdravit.
Seneca

Na tma zdrav viva by se tm hodilo okdlen latinsk slov nihil novi sub sole -
tedy nic novho pod sluncem.

Ji adu stolet ped potkem naeho letopotu vdli lkai o viv tm tolik, co vme
dnes. Hippokrats ve svm spise O dietch (slovo dieta pravdpodobn pouil jako prvn)
popisuje, e zdrav strava znamen strava bez sladkost, tkch jdel, neednho vna,
strava pln ovoce a lehk zeleniny.

V prbhu stalet lid znalosti o zdrav strav spe zapomnali ne doplovali. Pesto i ve
stedovku osobn lkai pedepisovali panovnkm jen minimum zviny a jinch tkch
mas, dn smetanov omky a stravu maximln dvakrt denn.

Teprve 20. stolet pineslo nov poznatky o strav, a to pedevm v oblasti vitamin a
minerl. Spe ne znalosti vak v prvn ad pineslo mnostv kodlivch ltek - rozmohlo
se vymln mouky a odstraovn rznch pms, jako klk i plev, objevila se
prmyslov vroba a tm i konzumace cukrovho koncentrtu z epy a cukrov ttiny. Toto
stolet ovldly konzervanty, barviva, emulgtory a mnoho jinch chemikli shrnutch dnes
pod E-kdy. Do zemdlstv se dostaly chemiklie oznaovan jako pesticidy, insekticidy,
fungicidy a strojen duskat hnojiva. Vrazn stoupla konzumace masa a tm i soli.

Lid zaali jst ptkrt i vcekrt denn. Objevily se brambrky, tyinky, prmyslov
vyrbn sladkosti a jin pochutiny, ztuen tuky a masov vroba mlnch koncentrt,
jako jsou rzn krmy, lehan tvarohy a dal. To ve mlo za nsledek vzestup srden-
cvnch onemocnn, a pedevm jejich posun do nich vkovch skupin. Podle statistik m
dajn jedna tetina dt zven cholesterol v krvi. Mon se zmnami ve strav souvis i
nrst potu zhoubnch ndor a ada jinch chorob.

Ze znalost lidstva tm vymizely tak vdomosti o vlivu potravin na psychiku lovka.

Ji sta man vdli, e z jdelnku vojk svch legi mus vypustit sladkosti a jinou
mkkou stravu, kter se spe hod pro eny, a je teba jim naopak zajistit ovesnou kai a
maso. Pohankov kae byla oznaovna jako kae vtipn, protoe zlepovala funkce mozku a
zbystovala psychiku. Naproti tomu dmm byly podvny sladkosti z mandl, medu, oech
a jinch jemnch potravin.

Pi rozhovoru s jednm profesorem archeologie vylo najevo, e archeologov maj

z materiln strnky ji slun zmapovn ivot lid o mnoho stolet i tiscilet nazpt, ovem o
jejich psychice toho vd velmi mlo. A prv psychika naich pedk zan archeology
hodn zajmat. Bez n toti nepochop, z jakho dvodu uritm zpsobem jednali, pro vci
vyrbli a jak je uvali. Tomuto archeologovi jsem nadnesl monost zamyslet se nad
psychikou tchto lid s ohledem na jejich stravu. Zamyslel se a pozdji mi sdlil, e je to
velmi zajmav vodtko.

e lidskou emocionalitu uritm zpsobem ovlivuje zpsob stravovn, vdli ji

an, kdy vyvaovali svoji stravu ve smyslu jin-jang, sta ekov, man, Egypan a
nakonec i stedovk. Lze ci, e lidsk psychika musela bt pi tehdej viv nutn velmi
odlin od souasnosti. Zmkilost naich povah a nevyvenost emocionality do znan mry
koresponduje se zpsobem naeho stravovn.

Starovc an pochopili, e strava, kter osciluje mezi extrmnmi hodnotami jin-jang

pin do due zmatek a obdobn se pak mezi krajnmi ply pohybuje i psychika. Sladk i
chemicky preparovan jdlo jako pedstavitel extrmnho jin, kombinovan se smaenm,
peenm a prosolenm masem, formuje psychiku tak, e o n rozhodn nebudeme hovoit
jako o vyrovnan.

Naopak strava, kter se bude skldat ze samch jangovch potravin, jako je maso, sl a
sry, ns bude pitahovat k uvolujcm potravinm i drogm vetn alkoholu. Extrmn
jinov strava - jak ji bylo eeno -, sladk, chemicky preparovan, vymlan i sloen ze
samch mkkch vodnatch zelenin, bude znamenat zmkilost, plativost, sklon k zkostem
a nzkou odolnost vi stresu. Bohuel takov je strava mnohch dnench lid. Podvejme se
nyn ble na to, co me napklad patn sloen strava zpsobit.

Abychom porozumli stravovn, musme nejprve pochopit slovo metabolismus (tak

ltkov vmna). Jde vlastn o zpsob, jakm je strava v lidskm organismu zpracovvna,
pipravovna organismem nejen k vyuit, ale i k vylouen, a to dky rozpadu na ltky, jich
je organismus schopen se zbavovat. Zatkem metabolismu je pochopiteln trvic proces,
kter se skld z rozmlnn potravy, proslinn v stech a natrven aludenmi kyselinami
a kter pedevm zahrnuje prci ferment slinivky bin, luovch kyselin a zejmna
mikroorganism v tlustm stev.

Vtina trvicch proces je zajitna prv mikroorganismy, nikoli trvicmi enzymy, jak
se lid asto myln domnvaj. Pi vstebvn pes stnu steva dochz k prvnm
metabolickm procesm v um slova smyslu, co pedstavuje psoben nkolika tisc
rznch enzym. Dle tyto enzymatick procesy probhaj v krevnm systmu i v kad tkni,
i kdy za nejdleitj pro metabolismus se povauj jtra.

Nemn dleit jsou ovem i hormony slinivky bin - jako je inzulin - nebo hormony
ttn lzy, kter se vedle enzym podlej na obrovsky komplikovanm metabolickm
procesu. Kad st na potravy mus bt metabolizovna - dn nen vyuiteln v t form,
ve kter ji povme.

Vysvtleme si nyn podrobnji jednu z poruch metabolismu, o kter lovk prakticky

neuvauje - poruchu metabolismu uhlovodan neboli krob, pedstavujcch podstatnou st
na stravy. Jedn se o sloit cukry, kter mus bt rozkldny na jednoduch prv
metabolickmi procesy. Organismus je potebuje rozloit na takov cukry, jak doke
zpracovat a energeticky vyut. Brambory, mouka, ada druh zeleniny i ovoce pinej do
naeho organismu velk procento krob. Jet vtm problmem je velk mnostv stravy,
kter v souasn dob konzumujeme. Jeliko mnostv krob pak vysoce pesahuje nai
spotebu, dochz k velmi astm poruchm jejich metabolismu - tedy jejich rozpadu.

Nevyuit cukry zpsobuj znan civilizan obte. V lepm ppad se zanaj ukldat
do zsob v podob tuku, a to jak podkonho, tak i tuku kolem orgn. Tuk je pro organismus
vhodn zsoba, protoe je mobilizovateln a rozloiteln na cukry v ppad nouze. Ovem
takov nouze se v civilizovanm svt vyskytuje jen velmi zdka, obvykle v ppad
zvanch zdravotnch pot. Mnoz lid se d znmm starm pslovm: A tlust budou
huben, tak huben budou studen. K tomuto nzoru naich pedk, e v ppad nouze je
dobr mt zsoby tuku, je ale nutno poznamenat, e takov situace se v na dob dostavuje
jen zcela vjimen.

Druhm dsledkem patnho metabolismu krob je ukldn nevyuitelnch cukr do

rznch tkn a jejich vyluovn prostednictvm ke a sliznic vn organismu. Tk
prosycen cukry nejen pitahuje vodu, a tud mnoz z ns trp vodnatelnost tkn - tedy
prudkm pibvnm na vze, eventuln kolsnm vhy podle mnostv zadren vody -, ale
tyto cukry jsou pedevm ivnou pdou pro plsn.

Na sliznicch, kudy je nevyuiteln cukr vyluovn, jako jsou napklad sliznice steva,
gynekologickch i dchacch cest aj., se pak rozrstaj plsn, rozkldajc nevyuit cukry
na pro n potebnou energii. Vznik tak chronick plsov onemocnn, kter samo o sob
pin problmy, ale tak naruuje symbiotickou rovnovhu mikroorganism osidlujcch
sliznice, a tm naruuje napklad imunitu sliznic i vstebvn ltek, kter obvykle
sliznicemi mus projt. Dsledkem bv nejen vskyt astch infekc steva, gynekologickho
nebo dchacho stroj, ale dochz tak k poruchm vstebvn vitamin. Mnoh plsn toti
vitaminy spotebovvaj, a ty se pak nedostvaj organismu.

Plsn navc vyluuj rzn toxick ltky (takzvan mykotoxiny), ltky podobn
pohlavnm hormonm i ltky alergizujc. Plsn jsou dle schopny prodravt sliznice, m
je rznm mikroorganismm umonno pronikat hloubji do tla, ppadn mohou
alergizovat organismus a my se pak potkme s dalmi problmy, nepmo zpsobenmi
plsnmi.

Jestlie se tedy vyskytne porucha metabolismu uhlovodan, je poteba ji nejen odstranit

(v detoxikan medicn se tmto problmem vrazn zabvme), ale pedevm snit psun
cukr a krob. Daleko innj je samozejm prevence, kter spov zejmna v pjmu
mnohem nich dvek potravin, ne na jak jsme zvykl. Dleit je pochopiteln omezovn
krob, kter se nachzej hlavn v mounch vrobcch a bramborch.

Rozsah pojmu zdrav viva je obrovsk a k jeho pochopen je nutn pronikat do

problematiky metabolismu potravin v lidskm organismu. Je teba, aby si lid alespo
sten osvojili znalosti ochrannch ltek proti cvnm a ndorovm onemocnnm, kter lze
organismu zajistit prv z potravin. Dleit je tak zajmat se o ekologii potravin, respektive
o psun chemickch ltek do naich potravin.
ENY A MATESTV
Ten, jeho rozum nen zcela nezdrav,
a chybu pizn a hned l.
Jen kdy si takto hled vlastn npravy,
stoup do vky stle vt.
ena pod drobnohledem
Sto mu doke vytvoit tbor, ale jenom ena doke vytvoit domov.
nsk pslov

Pacienti si asto v ordinaci stskaj, e jim nkter orgn nepracuje sprvn, nebo maj
pocit, e nejsou pln v podku. Odbornk jim pedepe lky, doporu vyeten i operaci.
Nemocn se vak u nezajm o to, pro nastala ona porucha. Pro se teba slep stevo
zantilo, pro se en opakovan tvo cysty, pro se narodilo hyperaktivn dt, pro m
mladk pote s dechem apod. Snad se spolu s lkaem domnvaj, e proda obas dl
chyby, za co plat svm zdravm. Nebo si snad mysl, e je v podob nemoci sth trest za
hchy a patn ivotn styl?

Kdy se na vod pece jenom lkae zeptaj, nejsp znervzn - dotaz jej pivede do
zkch. Ovem prv pochopenm pin vzniku zdravotnch problm lze stanovit racionln
lbu, a hlavn innou prevenci. Rd bych se pokusil alespo na nkter PRO odpovdt.

N organismus tvo soubor orgn, kter zajiuj konkrtn ivotn funkce - mm na

mysli systm trvic, hormonln, dchac... Jako prvn jsem zvolil ensk pohlavn stroj.
Symbolizuje zrozen, a proto nen vhodnjho tmatu na zatek.

Kde jsme se tu vzali?

Gynekologick stroj tvo dva vajenky - na prav a lev stran pnve. Od nich vedou
ke stedu pnve vejcovody, kter st v rozch dlohy. Ta se zuuje smrem k dlonmu
hrdlu a v podob dlonho pku smuje do pochvy, kter pechz v otvor, jen nazvme
poevn st. Ve vajenku jsou vajka, kter v pravidelnm cyklu dozrvaj, oddluj se a
putuj vejcovody do dlohy. Nejsou-li oplodnna, neuchyt se v dlon sliznici a odchzej s
n a menstruan krv ven z tla. V dloze pak zan nov cyklus rstu sliznice, tedy pprava
na pijet oplozenho vajka.

Jestlie se tak stane, zachyt se v dlon sliznici, kde pak vyroste dt. Jeho vvoj trv
deset lunrnch msc. Plod je vyivovn z placenty, s n je spojen pupen rou, a do
jeho tla proud krev, je pivd vechny potebn ltky.

Cel cyklus dozrvn vajka, ppravy sliznice, jej odlupovn, odchod i pijet vajka a
jeho dal vvoj ovlivuj pohlavn hormony. Ty m na starosti pedn lalok hypofzy
(podvsek mozkov), tzn. lza zaven na spodin mozku. Nad n se nachz jet jeden
orgn, jen se podl na regulaci hypofyzlnch pochod. Jedn se o hypothalamus.

Hypofza je orgn nesmrn dleit, protoe mimo jin prv produkuje dc hormony.
Tyto ltky pesn reguluj vechny zmnn pochody. Dleitost tohoto jevu si lid asto ani
neuvdomuj. Hypofzu toti meme pirovnat k ipu s pesn naprogramovanm cyklickm
programem. Takzvan ensk problmy bvaj rozlinho charakteru; zmnm ty nejastj.

Menstruace
Funkn poruchy se projevuj nepravidelnost v menstruanm cyklu i v nadmrnm nebo
pli dlouhm krvcen provzenm bolestmi. Ppadn dochz k pln zstav i vymizen
menstruace, nebo naopak k trvalmu krvcen a odlupovn sliznice. Mohu konstatovat, e
podvn hormon sice subjektivn odstrauje nepjemnosti, kter funkci tchto orgn
provzej, ale zrove skuten stav zakrvaj. Takov lba vede k riziku - ena se domnv,
e je naprosto zdrav. Kdy se pacientek dotazuji, zda maj menstruaci v podku, pitakaj.
U jsem se ale nauil, e se musm pdit i po tom, zda uvaj hormonln antikoncepci, kter
ji reguluje, ale ppadn pote zastr.

Znty a vtoky

Poevn sliznice je nadmru citliv orgn, kter by ml bt v dokonal kondici. Pochva je

otevena navenek a bv ohroena rznmi infekcemi. Pi pohlavnm styku se toti pen
znan mnostv mikroorganism. Poevn sliznice to mus zvldat, k emu j slou
poevn hlen s baktericidnmi inky. Pomhaj i laktobacily, kter infekce na sliznici
likviduj velmi rychle.

Kdy se mikroorganismy pemno ve stev, krevn i mzn cestou se a do

gynekologickho stroj. Rovn penos infekc z konenku bv pinou poevnch znt
a vtok. Po stevu a ki je pohlavn stroj ideln pro vznik plsn, nebo ty ke svmu rstu
potebuj vlhk a tepl prosted. Spolu s nimi se zde vyskytuj i kvasinky, mn asto i rzn
typy vlknitch plsn.

Mnoz povauj kandidzu za synonymum plsovho onemocnn, jeliko jejm

nejastjm zstupcem bv Candida albicans. To je ovem znan zjednoduen pohled.
Nebezpen jsou i mikroorganismy zvan Mollicutes, a to pedevm rod Ureaplasma, kter
vyvolv znan poet znt gynekologickho stroj a moovch cest. Tak stevn
mikroorganismy Escherichia coli bvaj astou pinou, stejn jako streptokoky, stafylokoky
i proteus. Nebezpe pedstavuj rovn viry, pedevm papilomaviry, z nich nkter
kmeny jsou karcinogenn, tud iniciuj zhoubn bujen.

Virus je parazit pevajc v bukch, a to zejmna dlonho pku a hrdla. Pi chronick

infekci me ptomnost papilomavir signalizovat ponajc rakovinu. Proti tto virov
infekci se ji uvauje o okovn.

Chronick infekce vejcovod

asto bv zapinna chronickou infekc zpsobenou chlamydiemi. Krom n jsou ve
he i dal choroby penen pohlavnm stykem, teba infekce gonokokov (kapavka) i
trichomondov. Chronick znt vejcovodu me vst k uzaven tto cesty, kter je jedinou
monost pro pou vajka do dlohy.

Cysty na vajencch
Jedn se o dut tvary rznch velikost, kter zpsobuj ubvn vlastn tkn vajenk.
Bvaj naplnn tekutinou nebo krv ili hroz tak krvcen do dutiny pnevn.

Endometriza
Neboli odlupovn dlon sliznice, je putuje mimo dlohu a zachycuje se v pnevn nebo
bin dutin. I takto dislokovan prodlv normln menstruan cyklus, co vede
k bolestem a k dalm zmnm ve zmnnch oblastech.
Ndory
Natst jsou nejastj nezhoubn myomy, kdy svalov tk dlohy roste a zduuje do
podoby kulovitch tvar, je mohou vyplnit a celou dlon dutinu. Dorstaj do znan
velikosti a naruuj tak funknost enskho pohlavnho stroj. Zhoubn tvary jsou problm,
kter pesahuje zamen tohoto lnku.

Vhez dlohy
Jde o uvolnn dlonho a pnevnho dna, kter pad do poevnho kanlu i mimo nj.

Dal funkn poruchy nastvaj v okamiku, kdy by mlo dojt k othotnn, k uhnzdn
vajka v dlon sliznici. Neustle stoup poet en, jim se tento proces neda, pestoe se u
nich neprojevila dn mechanick nebo zntliv pina.

A zase ta hypofza
Tento orgn reguluje cel hormonln systm. Z hlediska prodnho lkastv, a
pedevm detoxikan medicny, se setkvme s celou adou toxin, kter naruuj jeho
jemnou funkci. Bvaj to kovy jako rtu, chrom, nikl, stbro a podobn. Po mnoha letech
uvn antikoncepce, kdy si ena mysl, e je v naprostm podku, me bt funkce
hypofzy trvale oslabena. Nabdm k tomu, aby podvn hormon bylo uvlivj, protoe
jejich znan nemetabolizovan st odchz mo z tla, tedy do ivotnho prosted, co m
zptn vliv na hypofzu.

Role eny v na spolenosti je znan stresujc a rozporupln. Nen jasn, zda je

pedevm matka, manelka a milenka, vdlen len rodiny, nebo dokonce jedinec, kter by
si ml hledt kariry a svho uplatnn v ekonomickm systmu. Nejde o rozumov pojet
tohoto problmu, ale o nevdom rozpor, do nho se zkonit znan st ensk populace
dostv.

Toto postaven eny symbolizuje prv hypofza, a proto je neustle vystavena stresu a
mnohonsobn vce podlh hromadn toxickch ltek. Ovem jen orgn nezaten stresem,
jen nem pokozenou psychickou slu a stabilitu, se tmto jedm ubrn.
O poruchch enskho tla
Piel-li as, kdo by nepiel? Nepiel-li as, kdo by piel?
nsk pslov

Ne se pustme do vtu dalch pin a problm, kter postihuj gynekologick stroj,

vrtme se k tmatu infeknch loisek.

Lidstvo m jasnou a ponkud pynou pedstavu, e d ivot na tto planet. Pokud se

zaneme zabvat vzkumem pin a dvod rznch nemoc, pak tato vize dostv povliv
trhliny. Domnvm se, e ivot na Zemi d mikroorganismy, kter vystupuj jako jedna
vysok inteligence, je je podivuhodn organizovna a m neuviteln schopnosti k peit.
Tato mikrobiln civilizace nevyrb traktory, puky ani kosmick lod, a pesto m
dokonalou soudrnost a jet vt organizovanost. Vyuv n organismus k rozmnoovn,
nebo nezbytn potebuje svho hostitele. Vede s nm boj o peit, a k tomu slou imunitn
systm. Ten se sna brnit nae tlo proti kad akci. Mikroorganismy vak promylen
obsazuj jednotliv orgny a tkn, usdluj se v nich ve form loisek a d pak chod
organismu ke svmu prospchu.

Infekn loiska se vyskytuj v hypofze, dc lze hormonlnho systmu. Z n

ovlivuj celou adu orgn a zpsobuj poruchy. Ovldaj prsn lzu, vajenky, jejich
prostednictvm dlohu, pochvu, vejcovody, ale i nadledvinky i ttnou lzu.
Mikroorganismy pak s lovkem manipuluj a vyvolvaj nejrznj zdravotn poruchy.

Souvislost s mlnou lzou

Hormonln dysfunkce vyvolv loiska v mln lze, ty pak buj ve form
nezhoubnch ndork adenom, kter se pemuj ve vazivo, a z toho vznikaj
fibroadenomy. Jsou citliv vi hormonlnm vlivm, kvli nim rostou nebo se zvtuj,
kadopdn zpsobuj pote. Nsledn se hromad toxick ltky, protoe lza pod jejich
vlivem ztrc sv obrann schopnosti. Radioaktivn ltky, pesticidy, fungicidy a chemiklie se
kup a mezi nimi je i mnoho karcinogennch ltek, kter jsou schopny mnit genovou vbavu
buky. Pokud se piad k celmu procesu i vnitn karcinogeny, nastv onemocnn, kter
nazvme zhoubn ndor. Toxiny ptomn v mln lze mohou pi kojen pechzet do
organismu dtte a mnohdy zpsobuj nepjemnosti. Nejastji se jedn o rzn cizorod
ltky, plsn a jin infekce. Kojenec na n me reagovat a pecitlivle, pestoe jej matka
vzorn koj.

Myomy a ndory v dloze

Podobn se toxiny chovaj v dloze. Vytvej infekn loiska nejen v jej sliznici, ale i
v poslizninch vrstvch, ve svalov vrstv nebo ve vazech dlohy - parametriu. Dloha je
pod vlivem hormon i loisek a toxin bolestiv, bvaj v n znty a vznikaj nezhoubn
myomy i zhoubn ndory. Mikroorganismy maj i dal strategii. Loisko vytvoen v dlon
sliznici uruj toxick blkoviny, kter pi vvoji plodu ohrouj a pokozuj nervov systm,
ale i jin orgny vyvjejc se pod vlivem genovho programu.

Nejastjm obsahem infeknch loisek jsou borelie nebo toxoplazma penesen ze

zvat. Toxiny tchto infekc jsou velice agresivn vi nervovmu systmu. Ten je sloit a
k jeho pokozen dochz v kterkoli sti. Pote nastvaj v motorickch, eovch,
imunitnch i emocionlnch centrech, v nepebernm mnostv rznch nervovch struktur.
Novorozenec pak me mt njakou zdravotn poruchu. Pro mikroorganismy je pozitivn,
jestlie jde o zleitost imunitnho systmu. Proto se stle vce dt rod s jeho oslabenm,
s alergicky i atopicky reagujc imunitou, s autoimunitnmi poruchami.

Vechny tyto nemoci jsou zeny centrlnm nervovm systmem a jedinec je pipraven
jako vhodn objekt slouc k pevn a k rozmnoovn dalch kdc. Tto situace
pochopiteln vyuij i jin mikroorganismy a vytvo se nov loiska. Na svt pijde dal
ekzematik, astmatik nebo alergik. Narod se lovek s nemocnmi dchacmi cestami,
poruchami zavn nebo refluxem v moovm systmu. Start do ivota pak nem zrovna
optimln.

Nezbytn oista ped poetm

Lid jsou si vdomi toho, e m-li bt vrobek kvalitn, mus bt psn dodreny normy
pi jeho vrob. Ve farmaceutickch tovrnch se istota bl absolutnu, potravinsk
podniky hldaj tmy hygienik, jim neunikne ani smtko. Ve firmch, kde vznikaj potae,
je steriln prosted jako v laboratoch, aby bhem citliv a uniktn vroby nevznikl zmetek.

Je pro m nepochopiteln, e v jakmsi opojen ze sv vjimenosti lidstvo zapomn na

to, e vvoj v prenatlnm stadiu i narozen dtte je ten nejsloitj a nejcitlivj proces.
Rodie by chtli potomka, kter nebude hyperaktivn, dyslektick, neklidn, s emocionlnmi
zvltnostmi i alergick. Kad si peje dtko, je nepotebuje mimodnou pi, ale lovk
si zvykne i na ibenici. Nkte moji pacienti proto kaj: Mj syn/dcera m astma, ale to m
dnes kad. A tak se tm nebudeme zabvat...

Pitom sta tak mlo. Kdy ena tou pivst na svt potomka, je dleit, aby svj
organismus pipravila a oistila. Jedinou cestou z bludnho kruhu je prevence.

Pote v pechodu nejsou normln

zen hormonln sfry je nesmrn jemn a jeho porucha zpsobuje pznaky, kter
nazvme klimakterick symptomy, jako jsou nvaly horka, deprese, roztritost, zkostnost,
bezradnost apod. eny se domnvaj, e je to normln a e to souvis s fyziologickm
procesem. Mohu zodpovdn prohlsit, e tomu tak nen a e tyto pote jsou vdy vrazem
poruchy dic funkce hypofzy, kter nastv na zklad toxick zte. Po kontrolovan
detoxikaci se problmy upravuj.

astou pinou toxick zte hypofzy v pechodu, a nejen v nm, jsou kovov
materily uvan v zubnm lkastv. Za nejkodlivj meme oznait amalgm - slitinu
rtuti, stbra a dalch kov. V modern medicn se pi potch podvaj uml hormony, ani
by se hledala pina. Pes vechna tato opaten chybn innost hypofzy petrvv, protoe
roli nehraje jenom mnostv produkovanch hormon, ale i jejich kvalita. Na poruenou
kvalitu pak hormonln orgny reaguj vtinou chybn. Prsn lza, vajenky i dloha jsou
ohroeny ndory a dochz i k dalm poruchm.

Nenron prevence zhoubnch ndor

Sta udret v dobr kondici zen hormonlnho systmu a zabrnit shromaovn
karcinogennch ltek v organismu. Detoxikace vedouc k optimalizaci obrannho
protindorovho systmu je v na ordinaci kadodenn prax. Snad se to mnoha lidem zd
pli jednoduch. Kdyby to stlo miliony, mon by ve funknost uvili. Prostedky a
systm, kter skuten zbavuj organismus vech toxin, jsou vak u jin kapitola.
Lidsk papilomaviry
Jevy jsou zbleskem toho, co je skryto.
Anaxagors

Papilomaviry pat do eledi Papovaviridae a jsou to parazitujc viry, kter pevaj v

buce, asto skryt, po destky let. Kdy se zaktivizuj, bvaj pinou rznch zdravotnch
pot. Papilomaviry existuj vhradn v povrchovch epitelilnch bukch ke a sliznice.
Meme od nich oekvat vznik bradavic rznch typ - verruca ulgaris, verruca plantaris
aj. - i v gynekologickm stroj condiloma acuminatum a pedevm adenokarcinomu
dlonho pku.

Rzn typy papilomaviru se nachz u 90 % ppad tohoto karcinomu, a tak byla

v souasn dob dna do prodeje okovac vakcna brnc vzniku zmnnho onemocnn.
Vlastn typ papilomaviru, kter je oznaovn jako pvodce rakoviny dlonho pku, se
vyskytuje asi u 70 % tchto ndor. Jestlie se napln nadje tvrc vakcny a pedejde se u
uritho procenta en vzniku karcinomu, je to jist velmi podstatn a velmi zajmav
zleitost. V tto souvislosti je vak teba zmnit urit nedostatky.

Papilomaviry stoj u vzniku pouze 75 % ndor dlonho pku - ve zbvajcch

ppadech vznikaj karcinomy ze zcela jinch pin, napklad psobenm jinch vir apod.
Ochrana se tedy me pohybovat okolo 70-80 % ppad, piem ron vskyt tohoto typu
rakoviny je kolem 300-400 ppad. Protoe inkubace tohoto viru je 10-20 let, lze spolehliv
okovat jen ty dvky, kter dosud nevedou aktivn sexuln ivot, nejlpe ty, kter jet
nemly pohlavn styk. Hovo se zejmna o dvkch ve vku 10-14 let. Jestlie se toti virus
zaal v bukch ji rozmnoovat, je okovn v podstat neinn. Pesto podle tvrc me
vakcna spn stimulovat organismus v boji s tmto virem i v ppad ji aktivn rakoviny,
respektive pedndorovho stavu (takzvan prekarcinza). Okovn ovem nepsob na
vznik bradavic ani condilomat.

Kvli dlouh inkubaci papilomaviru se o vsledcch tohoto okovn meme dozvdt

piblin za 20 let. Zatm nen jasn, jak vsledek pro snen vskytu tohoto karcinomu
bude okovn mt. Pro svoji prioritu v oblasti rakovin m vak velkou podporu sdlovacch
prostedk, a asto se tak slibuje nemon. Dleit je zdraznit zejmna preventivn
cytologick vyeten, kter by se mlo provdt pravideln a jm je rakovina dlonho
pku pomrn dobe zachytiteln.

Detoxikace se s problmem papilomavir vypodv spn, a mohu ci, e pokud jsme

se systematicky vnovali problematice bradavic, condilomat nebo patologick cytologii
dlonho pku, byli jsme prakticky vdy spn. Pi detoxikaci proti papilomaviru jde vdy
pedevm o normalizaci imunity, kterou provdme preparty IMUN, CRANIUM a
INFODREN K1.

Mnohokrt jsem ji opakoval, e i dal detoxikan postupy pat z velk sti mezi kroky
zlepujc funkci imunitnho systmu. Je vhodn ut napklad preparty ANTIMETAL a
IONYX - odstrann kov a radioaktivnch ltek z CNS. Dle je nutn se zbavit psychickch
toxin pomoc prepart NODEGEN, STRESON a EB. Podporuj dobrou funkci imunitnho
systmu. Pro gynekologickou oblast je dleit odstranit pedevm loiska, protoe ni
lokln imunitu orgnu - zde pome prepart GYNODREN. U ke hraje zsadn roli
prepart CUTIDREN.
 Mikroorganismy, a to pedevm plsn vyskytujc se asto jak v pochv, tak na ki, je
teba odstraovat prepartem YEAST. Dleit je tak zbavit se toxin stimulujcch rst
plsn, zde poslou FUNGICID, ATB i MYKOTOX. V zvru detoxikan kry podvme
prepart ANTIVIR, kter obsahuje informaci papilomavir, a to jak typ zpsobujcch rst
bradavic, tak i typu ijcho v epitelu dlonho pku. U bradavic snadno poznme vsledek,
protoe zmiz a dal se netvo. U gynekologickho problmu se spolhme na vyeten
gynekologa. A podle mch zkuenost se lze vrtit k naprosto fyziologickmu nlezu a ze
stadia 2-3.

Otzkou zstv, zda vymcen papilomavir okovnm skuten ovlivn vskyt rakovin.
Je pece znmo, e k vyvoln rakoviny nikdy nesta jedna jedin pina, nbr je teba
psoben nkolika soubnch faktor, aby byl nastartovn cel etzec vedouc ke vzniku
zhoubnho ndoru. Nen ani jasn, jestli se snenm vskytu karcinomu dlonho pku
ovlivn celkov poet ppad rakoviny, nebo organismus vytv ndorov bujen stle
v piblin stejnm pomru vi ostatnm nemocem a zd se, jako by bylo jedno, kter orgny
si vybere. Je tomu tak pravdpodobn proto, e dleitm startrem vzniku ndoru je
ptomnost radioaktivnch ltek a piblin stle stejn procento lid m tendence tyto ltky
v sob kumulovat.
astn je jen zdrav
lovk narozen z eny m krtk vk, avak nepokoje do sytosti. Jako kvt vzejde a zvadne,
prch jako stn.
kniha Jb, Star zkon

Chronick nemoci se v dtsk populaci vyskytuj stle astji. Jedn se o poruchy imunity,
nejrznj alergie, ale tak astma bronchiale nebo atopick ekzm. Pibv rovn
dysfunknch poruch mozku, jako jsou hyperaktivita, dyslexie, dysgrafie, poruchy chovn a
povahov zvltnosti. Jen dky organizovan lkask pi se tato onemocnn nepromtaj do
vy mrtnosti dt i do jinch alarmujcch ukazatel.

Komplexn lze ci, e zdrav dtsk populace se progresivn zhoruje a stle vce malch
pacient je zvislch na lkov substituci. Objevuj se rzn teorie, pro tomu tak je.
V souasn dob je populrn napklad teorie mikrobiln sterility, kter je zaloena na tom,
e steriln domc prosted je pro dt zhoubn, nebo se nevyvj jeho imunita. Hledaj se
souvislosti se ivotnm prostedm, zneuvnm antibiotik, hormon atd.

Pokusm se podvat na tuto problematiku oima lkae zabvajcho se alternativnmi

metodami, kter jen nepapoukuje nzory imaginrnch autorit velkho medicnskho svta,
je jsou pod vlivem velkch farmaceutickch koncern.

Jedy v tlku
Znan st chronickch chorob, tedy poruchy imunity, astma, ekzmy a podobn, se
objevuje v kojeneckm vku. Je logick, e jejich piny musme hledat ji v prenatlnm
stadiu. Kdy jsem v uplynulch desetiletch hledal souvislosti, zjistil jsem, e v organismu
nemocnch dt se a stereotypn nachz cel ada jedovatch ltek, kter se u tch zdravch
nevyskytuj. Mezi nejpoetnji zastoupen patily tk kovy, pedevm rtu, olovo, stbro,
zlato, chrom a nikl. Rovn vskyt radioaktivnch ltek, jako cesium a stroncium, nebyl
vjimkou. Zarejc bylo, e se v jejich organismu nachzely i toxiny z potravy, s nimi by
se teoreticky nemly vbec setkat. Mm tm na mysli pesticidy a fungicidy, stejn jako ltky
s ponkud dobrodrunm pvodem - mykotoxiny, tedy produkty plsn.

Zvltn je, e mykotoxiny nejsou produkty plsn vyskytujcch se v lidskm tle, ale
vznikaj z potravinovch plsn. Nejastji se objevuj v produktech ze subtropickho a
tropickho psma. Je logick, e pi pstovn, skladovn a zejmna doprav z tchto
vzdlench kraj dochz k jejich znehodnocen prv produkty plsn aspergillovho typu.
Nkter tyto toxiny pat mezi nejjedovatj ltky vbec, napklad aflatoxin nebo ochratoxin.

Npadn bylo, e u dt se i lidsk plsn objevovaly v nemrn vysokm mnostv a tak

v mstech, kde by vbec bt nemly, dejme tomu na pokoce nebo v dchacm stroj.
Zrove byl jejich organismus zneitn fungicidy, mykotoxiny i antibiotiky.

Zdrav nemocn
Velmi citlivou metodou EAV, kterou vynalezl dr. Voll, je mon v nervovm systmu
novorozenc a kojenc vytestovat toxiny produkovan mikroorganismy typu borelie a dalch
bakteri a vir. Tato zjitn zkonit vedla k dalmu vzkumu a ke srovnvn toxickho a
mikrobilnho zaten matek dt se zdravotnmi problmy. Velkm pekvapenm bylo, e
toxick a mikrobiln obraz novorozenc, kojenc a batolat se naprosto shodoval s obrazem
jejich matek.

Testovn se zamovalo pedevm na matino gynekologick stroj a pozdji i na oblast

pnve, kter s nm souvis. Ptomnost toxin patogennch mikroorganism provzely klinick
symptomy, jako jsou znty gynekologickho stroj, bolestiv i nepravideln menstruace,
nervov obte, znty il, kon choroby a podobn. U znan sti ensk populace jsou tyto
toxiny a mikrobiln zte bohuel asymptomatick, tedy bez pznak. A ena, budouc
matka, si mysl, e je v podku...

Detoxikace matky je nutn

Dospli jsme k takovmu mechanismu, kdy se msto kojence i batolete se zdravotnmi
potemi vyetuje jeho matka. Stanov se jej toxick zte a pot mohou bt odstranny
toxiny i z organismu jejho potomka. Zjistili jsme, e se toxick zt u malch pacient
sousteuje pedevm v centrlnm a perifernm nervovm systmu, ale tak v systmu
mznm, dchacm i na pokoce. Tyto nlezy odpovdaj nejastjm pinm jejich
chronickch onemocnn.

Na zklad dlouhodobch zkuenost jsme stanovili hypotzu, e tyto toxiny mohou bt

pinou i genetickch vad, kter souvisej s orgnovmi zmnami. Jedn se o dtskou
mozkovou obrnu, genetick postien srdce, moovho stroj a mnoh dal. Opakovan
jsme si ovili, e nkter poruchy motorickho apartu, pedevm v centrln sti, jako jsou
hypotonie i hypertonie svalov, lehk formy obrny i vady ei, po odstrann toxin velmi
rychle odeznvaly, a to pesto, e trvaly nkolik let.

Z toho je jasn patrn souvislost mezi tmito vadami a ptomnost toxin v dob
nitrodlonho vvoje. Na zklad empirickho srovnn nkolika tisc jedinc bylo mon
stanovit hypotzu: v rmci preventivnch opaten vzhledem k budoucmu zdravotnmu stavu
dtte je nutn detoxikace budouc matky, pedevm je teba odstranit toxick zte z jej
pohlavn a pnevn oblasti.

Bohuel jsem nedisponoval tolika finannmi prostedky, abych tto hypotze mohl dt
podobu modern vdeck prce. Bez nich toti nen mon vst kontrolovanou studii na
potebnm potu jedinc. Nicmn i empirick sledovn m opravuje k tomu, abych
nekompromisn tuto hypotzu vyslovil.

Vudyptomn stres
Tento zsadn poznatek kombinujc letitou praxi i teoretick znalosti m i bez vdeck
klinick studie velk vznam pro chronicky nemocn dti. Na zklad uvedench postup
byla vypracovna efektivn pe, dky n dosahujeme pronikavho zlepen u tch chorob,
kter jsou stle pokldny za neliteln nebo jen obtn liteln - astma, alergie, ekzmy,
oslaben imunity, chronick znty dchacho stroj, funkn vady centrlnho nervovho
systmu atd.

Je teba si uvdomit, e ena je sama o sob bezmocn vi ptomnosti toxickch zt

ve svm tle. Mohla je zddit po sv matce. Stejn tak je bezbrann vi stle se
zhorujcmu ivotnmu prosted. O co vc se v populaci projevuj poruchy imunity, o to
npadnji se zvyuje toxick zt en. m vce matek bude trpt imunitnmi poruchami, tm
vc bude stoupat poet dt s toxickm zatenm, a tedy se zdravotnmi komplikacemi.
 K tomu pidejte chronick stres, zkosti, nejistoty a jin negativn emoce, kter ovlivuj
nejen imunitn systm, ale i odolnost jednotlivch tkn a orgn. Kad negativn emoce
vyvolv clen zneitn orgn jedovatmi ltkami. Stresovan orgn toti ztrc schopnost
sebeoisty.

Spork kontra pota

loha en prochz kdy ne kriz, pak revolunmi zmnami. Orgny, kter symbolizuj
jej roli, tedy hormonln a pohlavn, jsou neustle pod vlivem stresu. Jestlie bychom hledali
orgny, do nich meme situovat enskou dui, nepochybn dojdeme prv k tm
hormonlnm a reproduknm.

Reprodukn role eny je v na civilizaci vn ohroena. O tom svd stoupajc poet

en s takzvanou funkn neplodnost. Statistiky uvdj, e touto poruchou trp asi 20 % vech
mladch pr a jejich poet narst. Ze sdlovacch prostedk se dovdme, e ena u nen
slukou svho mue. Opovrhovanm modelem se stala ena od sporku, a naopak
uctvanm ena manaerka vydlvajc mnoho penz, ppadn ena ve vznamnm
politickm postaven, kter se spe ne vaekou ohn potaem.

Bez ohledu na to, co si myslm, je daleko dleitj, co si mysl proda. Svj nzor dv
najevo dosti zeteln, napklad i stoupajc nemocnost dt. Kles jak imunita lid, tak
prody. Na vin je mnostv prmyslovch chemikli, kov a radioaktivity v pirozenm
ivotnm prosted, ale tak vzrstajc mnostv jeho infeknho zaten - kvli chemii
v zemdlstv pibv infikovanho hmyzu.

Mnostv zjevnch i skrytch toxickch zt bude vrazn stoupat. Jedin vytvoenm

praktickho modelu vnitn oisty eny, budouc matky, meme pomoci budouc populaci, a
tedy i cel civilizaci. Jde pochopiteln rovn o racionln prevenci chronickch dtskch
nemoc.

Hornk, kter pracuje v extrmn pinavm prosted, mus oist tla vnovat del as
ne teba ednk i uitel. A budouc matka by mla ped poetm udlat tot - vnovat
znan sil vnitn oist.
 ROZHOVORY
lovka dokonalho - kdo by nehledal.
I nezvan by nablzku bt chtli.
A kvete vonn kvt od lu sebedl,
stejn ho v mranech obletuj vely.
Lidstvo stle hled svj velk
Pono se do sebe. V tvm nitru je pramen, kter nikdy nevyschne, pokud ho doke najt.
Marcus Aurelius

Mlokdo z tch, kdo navtv MUDr. Josefa Jone v jeho Institutu celostn medicny, asi
tu, e je pvodn psychiatr. A zejm jen hrstka z tch mla by vdla, e se na potku sv
kariry zastnil vdeckch pokus s halucinogenn ltkou LSD, od n se oekvaly a
zzran inky v rmci psychoterapie a pochopen duevnch chorob. V nsledujcm
rozhovoru se MUDr. Josef Jon nejen svil se svmi psychedelickmi zkuenostmi, ale
zrove poodhalil praktiky psychiatrie v dobch komunismu.

Jak dolo k tomu, e jste se zapojil do experiment s LSD?

Bylo to na sklonku 60. let, kdy bylo LSD novinka, dokonce ho tenkrt zaala vyrbt
tuzemsk farmaceutick firma Spofa. Od tto substance se oekvalo, e doke objasnit
princip schizofrenie; pi poit toti vznikaj halucinace, kter jsou asto podobn tm
schizofrennm. To se samozejm nepodailo a vznik tohoto onemocnn zstv dodnes
nevysvtlen. Dle se pedpokldalo, e kdy se psychiati dostanou do psychedelickho
stavu, snze pochop svt duevn nemocnho, lpe porozum jeho situaci a pedstav si, co se
me v jeho mozku odehrvat. A do tetice se pedpokldalo, e bude-li odbornk pod vlivem
drogy a povede s pacientem analytick rozhovor, me odhalit nevdom momenty v jeho
mozku.

Proto tenkrt oficiln, s povolenm ministerstva zdravotnictv, bylo umonno, abychom

my, mlad psychiati, uvali LSD a zkoumali jeho vliv. Psychiatrick zazen v Sadsk se
tehdy zamovalo na lbu neurz a vedl ho dr. Milan Hausner, jen byl vrazn prkopnk
tto drogy, hojn ji na pacientech i na sob zkouel, vedl o tom obshl zznamy a pokouel
se ji aplikovat pi lb v rmci psychoterapeutickch seanc.

S jakmi indikacemi se substance distribuovala?

Vhradn pro psychiatrick ely. Slibovalo se i vyuit ve vojenstv; kdyby se vojk

pokropil LSD, byl by vyazen z boje. Dvka, kterou lovk poteboval, aby se ocitl
v psychedelickm stavu, se pohybovala v tiscinch gramu. To znamen, e droga je obrovsky
inn a jej spoteba je minimln. I vroba byla levn, stla nkolik hal.

Je prbh psoben tto substance individuln zleitost?

Psychedelick stav probh u vech vesms podobn jen s tm rozdlem, e nkdo ho

vnm jako pjemn a jin jako dsiv. Z toho se pak vyvozovaly urit zvry. Halucinace
byly pendhern, byl to asi mj nejhlub ivotn zitek. Dotyn napklad slyel barvu.
Vbec vechny barvy byly sytj a impozantn, ve dohromady psobilo jako ndhern
symfonie a lid se pemovali v krsn obrazy. Napklad se mi zjevily pvabn nah dvky
s motlmi kdly pes celou oblohu, kter nade mnou ltaly byl jsem samozejm o mnoho let
mlad. Okolo nebyly dn pevn zdi, ve se vlnilo a pohybovalo, byl to skvostn barevn a
ozvuen svt, jen se konejiv pohyboval.

Pi aplikaci byl vdy ptomen zkuen psychoterapeut, kter se vyptval na proitky, ale i
rzn ivotn zkuenosti, teba na vztahy s rodii a podobn.
 Ti, kte ji ped pokusem nebyli psychicky v podku nebo trpli duevnmi poruchami,
mli nepjemn halucinace: lezli po nich ti, draci a jin potvory, kter se snaili zabt.
Museli jsme mt k dispozici psychofarmaka, nebo bylo vtinou nutn takov proces
peruit; jedna dvka LSD psobila est a osm hodin. Kdybychom lovka nechali tak
dlouhou dobu v tomto stavu, mohl by mt tendence se zabt, utct, skoit z okna a podobn.

K takovm ppadm dochzelo?

To ani ne, nejvt nebezpe - co vidme dnes - spovalo v dlouhodobm uvn.

Napklad dr. Hausner po dvaceti letech onemocnl schizofrenn psychzou a pravdpodobn
v tom sehrly roli jeho etn pokusy. U vce osob, kter si s tm zahrvaly, psychza nakonec
propukla.

Nkte jedinci jsou geneticky vybaveni tak, e jist drogy dokonale odbouraj a
dlouhodob uvn nem na jejich ivot siln inek, ale jin to nedokou, ltka se
zabudovv do jejich nervovho systmu, zpsob celoivotn chaos a nakonec je zni. Take
kdy nkdo zane s drogou experimentovat a nen na to vhodn geneticky vybaven,
rozpadne se a neme se ji vrtit zpt - to jsou ty tragick ppady. Dokonce vme, jak
gen to zapiuje.

Kdy se ltka podvala schzofrenikm, nehrozilo nebezpe, e jejich nemoc jet umocn?

Schizofrenikm se neaplikovala, jen psychiatrm, aby chorobu pochopili. Mon nkde

ano, ale nevzpomnm si na to.

Vy jste LSD uval s pacienty?

Ano, s neurotiky. Oekvali jsme, e dky silnm zitkm dojde k urit pestavb
osobnosti, a to pod nam terapeutickm vedenm. Byl to ale chybn pedpoklad. Jednalo se o
jednu ze slepch uliek experimentln psychiatrie, kterch bylo koneckonc spousta. LSD
jet patilo k tm nejmn kodlivm.

Jak dal metody nikam nevedly?

Za psychochirurgii, pi n se schizofrenikm peruilo spojen mezi mozkovmi

hemisframi, byla dokonce udlena Nobelova cena. Nakonec se vak ukzalo, e se z nich
staly jaksi ndoby bez emoc. Zcela se zmnili, byli nchyln k rznm kriminlnm
deliktm, protoe postrdali vdom, co je dobr a co patn. Nejprve z toho byla velk slva
a asi bhem deseti let se vytvoily deseti tisce takovch lidskch monster.

Tak jsem zail ru takzvanch ok, z nich dodnes petrvvaj elektrooky, kdy se
vlastn vyvol epileptick zchvat. My jsme jet aplikovali inzulinov oky, pi nich se
pacient nadopuje inzulinem. Ocitne se tak na pokraji smrti, upadne do bezvdom, a kdy se
z nho probere, co se vtinou stalo, na as zmiz jeho duevn problmy. Obdobnch metod
se pouvalo vce, napklad atropinov oky.

Byly tyto drastick postupy legln?

Legln pouvan. Tehdy byl duevn nemocn na okraji zjmu spolenosti, take pokud
se nco nepovedlo, nikdo po tom nijak zvl neptral.
Bylo LSD vnmno jako droga, nebo jako serizn terapeutick prostedek?

Jednoznan jako serizn, vdy se uval v pracovn dob. Tenkrt nebyly

v eskoslovensku k dispozici dn drogy. Marihuana byla neznm, pervitin se nevyrbl,
tvrd drogy jako kokain a heroin - znm ji za prvn republiky - kvli valutov barie
nebyly k mn a zahranin drogov dealery nae koruna nezajmala.

Tak jsme zkoueli psylocibin, co je vtaek z mexick houby, kter ml podobn

inky jako LSD, ale krat; dvou a thodinov, co bylo pjemnj.

V em se tyto stavy liily?

A osmihodinov psoben LSD bylo navn a jet dlouho doznvalo. adu msc pot
se objevovaly zvltn stavy, napklad lovk nepirozen vnmal svoji tlesnou strnku,
mval pocit, e se rozpad. Nebo si pamatuji, e jsem nathl ruku a zdlo se mi, e je ti metry
dlouh a e sahm na vzdlen pedmty. Byly to natst krtk, minutov flashbacky,
nicmn znan nelib.

V 70. letech ale ji bylo LSD ve Spojench sttech postaveno mimo zkon.

U ns problmy s drogami jet nenastaly, nikdo se nad tm tud nepozastavoval. Jedin

droga byl alkohol, ili my jsme o tom nic nevdli.

Pro se tedy skonilo s vzkumy?

Zvr znl, e LSD nem pozitivn pnos pro psychiatrii. Skuten jsme ho brali jako
psychiati v rmci vuky a lby. Dr. Hausner se jet snail pokraovat, ale tko ci, jestli
to nebylo z osobnch dvod a zda se jeho nvyk nestal hlavnm motivem.

Jsou tedy halucinogeny nvykov?

Vechno je nvykov. Nvyky se dl na fyzick a psychick, u LSD se jednalo o

psychickou zvislost a lovk si psychicky me vytvoit nvyk na cokoli.

Jak asto jste ltku uvali?

Jednou msn v prbhu dvou let. Mli jsme k tomu elu vyhrazenou zvltn mstnost
s jednocestnm zrcadlem, kterm ns pozorovali. Prostor byl vypolstrovan, abychom si
nemohli nic udlat, pokud bychom zavali njak divok stavy. Ptomen byl vtinou i
zkuen psychiatr, kter nebyl pod vlivem substance.

Vynlezce LSD Albert Hofmann tvrd, e zle na podmnkch a prosted, v nich se ltka
aplikuje. Dokud drogu testovali ve sterilnm nemocninm prosted, byly jeho zkuenosti
dsiv. A kdy ji poil v pjemn atmosfe domova, ml a mystick trip.

Jeden mj spoluk byl pln abstinent, kter nikdy v ivot nepozel kapku alkoholu.
Jednou jsme si z nj udlali legraci. Tehdy do ech dorazil tonik a s nm gin-tonik, kter se
prodval ve stejnch lahvch jako limondy. Neznal takovou chu a my jsme mu tvrdili, e je
to limonda, a on se opil. Vbec to netuil, protoe opilost nikdy nezail, a tak se nechal
odvzt do nemocnice. Ml tak nepjemn stavy, e se domnval, e m pinejmenm infarkt
nebo mrtvici, a nechal se vyetovat, zatmco my jsme zpvali a veselili se.
 Tm chci ct, e zle na oekvn a zkuenosti. Po marihuan lovk tak nem hned
typick zitky, nebo organismus mus zskat uritou praxi. Jet dleitj je oekvn.
Polovina dojm, kter dotyn uvdj, se formuje na zklad oekvn. Kdyby jim njakou
ltku aplikovali, ani by to vdli, ve by probhalo jinak. My jsme vdli, co mme od LSD
oekvat, a tm to bylo dan.

Nkte povauj uvn za soust mystick cesty. Jak se dvte na takov pojet? Spojovali
jste teba sv vzkumy s takovmi otzkami?

Mystika u ns skonila s rokem 1948 s vznanmi prvorepublikovmi mystiky. My jsme

byli vychovan v tak tvrdm materialismu, e tady ani nebyli nositel dnch mystickch
mylenek, a pokud ano, nelo se k nim dostat. My jsme mli k mystice stran daleko. LSD se
vyuvalo ve vtvarnm umn i hudb, nebo pak m tvrce skuten nezvykl npady a
vidn svta. Kdy to mal dokzal zachytit, vytvel zajmav psychedelick dla se zvltn
barevnost. Hippies byli nositeli tohoto umn.

Chpu to tak, e si lovk me pivodit pocity, kter ozna za mystick, nebo se li od

relnho svta, ale pokldm je za i1uzorn, nepravdiv a pseudomystick. Pokud chce mt
mystick zitek, mus k nmu dojt komplikovanou cestou a nikoli takovou zkratkou.
Nevidm v tom tedy pnos pro pochopen ehokoliv.

Stle existuj studie a psychiati, kte tvrd, e tato ltka mla dobr vsledky pi lb
alkoholismu, dalch zvislost, rznch neurz i psychz. Tak se projevuje snaha
substanci opt legalizovat pro psychiatrick ely. Co si o tom myslte?

Kad psychoterapie jistm zpsobem inkuje, ale jestli probhly njak rozshl
serizn studie, to nevm. Tenkrt se to u ns uzavelo s tm, e LSD nen o nic innj ne
jin, mn rizikov metody. Ale vm, e existuj i odlin stanoviska.

Jak je v osobn nzor?

Bylo to pli riskantn. Nkte se opravdu nedokzali vrtit zpt do reality a nebylo to
zanedbateln procento. Mn samotnmu trvalo rok, ne jsem se pln vrtil do skutenosti a
stal jsem se znovu klidnm a sebejistm. Vnmal jsem, e u m probhaj jist osobn zmny,
a to nijak pjemn.

Myslte, e se k LSD esk psychiatrie jet vrt?

Myslm, e je to uzaven zleitost. Ji nelze objevit nic, co by o tto ltce nebylo znmo.
O biochemii a psoben drog na mozek u vme tolik, e je zejm, e se od n ned nic
oekvat.

Pro pesto nkte stle usiluj o nvrat substance do psychiatrie a psychoterapie?

Dnes se vede debata o marihuan, zda m lebn inky a zda by se dala psychiatricky
vyut. Jedny skupiny shromauj dkazy pro jej pouvn a jejich odprci zase tvrd, e je
to vt riziko ne pnos a pomoc. Tak je to se vm; m je metoda extrmnj, tm
boulivj diskuse se strhne. Zrovna tak bude vn trvat debata o opiu. To byl zpotku
velmi rozen lk, kter nemocn uvali dokonce i na zcpu. Ji za as Paracelsa se
nazvalo laudanum, co latinsky znamen velk. A bylo dotynmu cokoli, po poit opia
se mu ulevilo.
 Lidstvo si myslelo, e objevilo velk; nco, co psob naprosto na vechno. A tyto snahy
neustaly, stle hledme njak velk, sv laudanum, kter by dokzalo zmnit pln vechno
na svt. Drogy se tomu nejvce podobaj. Maj skuten univerzln inky, protoe psob
pes centrln nervov systm. Historick touha po velku je prost velik a nikdy se j
nezbavme.

Pavlna Brzkov a Ludmila krabkov

Rozhovor z msnku Regenerace
Marie Dolejov
Zkuen terapeutka a lektorka detoxikan medicny
V nsledujcm rozhovoru vm pan Dolejov me poradit, jak zat s vlastn prax,
co dlat a eho se vyvarovat, pokud mte zjem stt se terapeutem zen a
kontrolovan detoxikace organismu dle MUDr. Jone.

Mil pan Dolejov, mete zjemcm o nai metodu vysvtlit, jak jste se k zen a
kontrolovan detoxikaci dle MUDr. Jone dostala a co vs vedlo k tomu, e jste se
nakonec stala terapeutkou?

Myslm si, e kad terapeut se k tto prci vtinou dostane pes vlastn zdravotn pote.

Dokud toti lovku nic nen, m pocit, e se ho nic netk. J jsem pracovala 25 let u
rentgenu. Uvala jsem odjakiva metody klasick medicny a myslela si, e m nkam
dovede. Opak byl pravdou - ona m sice kamsi vedla, ovem podle mho nzoru to nebyla
dobr cesta - lk mi pibvalo, a kdy mi bylo 46 let, zaali m lkai pomalouku
pipravovat na to, e skonm v invalidnm dchodu. S tm jsem pochopiteln nechtla
souhlasit a stle jsem si kala: J chci bt zdrav. Okolo sebe jsem ale slyela jen: Co bys
chtla ve svm vku?

Takov impuls k tomu, e bude teba hledat jinou cestu, byl ten, kdy jsem vidla umrat
svho tatnka, kter 31 let trpl vnou srden chorobou. Pes intenzivn lbu kardiolog
zemel a jeho srdce vilo 4 kg, lymfa mu tekla povrchem ke. To bylo hrozn. Tenkrt mi
lkai prorokovali, e ddin budu mt tuto chorobu tak.

Take jsem u nevhala a zaala se zajmat o jin monosti lby, rozhodla jsem se
zkrtka najt jinou cestu. Nevdla jsem ale, kam se konkrtn obrtit. Natst je mj partner
mnohem prbojnj ne j, a tak jsme se najednou zaali setkvat s lidmi, kte se pohybovali
v alternativnch lebnch smrech. Zpotku jsme se zajmali o rzn potravn doplky, ale
jednoho dne jsme se dozvdli o pan Marii Ztkov, lektorce doktora Jone, kter pedn o
osteoporze z hlediska prodn medicny. Samozejm jsme se zastnili. Zajmalo ns, co by
nm prodn medicna mohla ct, take jsme li vlastn jakoby na vzvdy.

Kdy jsem pak pan Ztkovou poslouchala, zjistila jsem, e jsme vlastn nevzdlan a
pomrn hloup, kdy vme vemu, co nm klasick medicna ekne, a zaala jsem se o to
vc zajmat. Brzy jsem sama na sob vyzkouela njak preparty pana doktora Jone, a
jejich vrazn pozitivn inek mi pln vyrazil dech. M pote ustupovaly a zanala jsem
se ctit dobe. Lkai mi sice kali: Jen pokej, a se ti to vrt, ty vemu v, nicmn
problmy se mi nevrtily dodnes.

Navc v t dob se s vnmi zdravotnmi potemi potkal i mj syn. Ve 22 letech mu

byla diagnostikovna roztrouen sklerza, a takovou vc samozejm kad matka velmi
tce prov. Koupila jsem tedy od pana doktora Jone pstroj SALVIA a snaila se synovi
njak pomoci. Pochopiteln m tehdy ani ve snu nenapadlo, e se ze m jednoho dne stane
njak terapeut - mla jsem pedevm strach o sv dt. Mj syn ovem paradoxn tuto lbu
odmtal. Byla to pro m najednou velice tk situace, protoe jsem ji vdla, e mu tahle
metoda me pomoci, ale nedokzala jsem ho pesvdit.
 Nicmn nakonec syn zaal preparty uvat, a i kdy v terapii po pl roce polevil, byl z
nejhorho venku. Odmtl i lbu kortikoidy, co se nakonec ukzalo jako velice prozrav,
protoe ve skutenosti se u nho o roztrouenou sklerzu vbec nejednalo. Vylo najevo, e
m v sob borelii, kter doke tuto vnou chorobu imitovat. Po detoxikan ke si jeho
imunitn problm s boreli pomrn snadno poradil. Dnes je mj syn naprosto zdrav 33let
mu. Zaal se o sebe starat, jinak t a dnes sm detoxikan preparty uv.

Take vaeho syna se vm tehdy nepodailo pesvdit. Myslte si, e je dobr se pokouet
klienty k detoxikaci pimt?

V dnm ppad k tomu lovka nelze nutit nebo ho njak pesvdovat. To mus bt
jeho vnitn rozhodnut, v podstat jaksi jeho ivotn filosofie. Jestlie lovk nen ochoten
pijmout celou metodu a to, co pin, jako urit styl ivota, pak je jakkoli detoxikace
ztrtou asu. Tohle km vem terapeutm, kdy se m ptaj, jak klienty pesvdit. Plat
toti, e kad terapeut, kter se bude snait lidem vnutit nco, s m oni vnitn nesouhlas, o
sv klienty pijde - u se k nmu nikdy nevrt. Nechat klienta, aby si sm ve promyslel,
dospl k detoxikaci jako k cest, to je jedin ance.

Velmi asto se setkvm napklad s klienty, kter ke mn pole manelka nebo je

pesvd dti; tmto lidem detoxikan kru tm vdy rozmlouvm. Vysvtluji jim, e
pokud nejsou pro tuto terapii pipraveni a nen to jejich vlastn vnitn pesvden, nem
smysl, aby zkoueli uvat njak preparty. Tito klienti si toti asto dlaj z detoxikace
legraci, take pro bychom je k nemu nutili? Dejme jim as. Pokud dojdou ke zjitn, e
klasick medicna nee ve, pijdou sami. O takovch lidech km, e si detoxikaci jet
nezaslouili.

J opravdu tvrdm, e detoxikaci si mus lovk zaslouit, njak k n sm dojt. A vte

tomu, e lid - jak prochzej rznmi ivotnmi etapami, adou pracovnch, psychickch a
zdravotnch pot - se asto zastav a ct, e je toho veho najednou dost. Maj pocit, e chtj
jt nkam dl a hledaj. A v ten moment k nm, detoxikanm terapeutm, asto pichzej.
A detoxikovat lovka, kter si vs najde, to je to nejidelnj.

Pan Dolejov, co byste vy jako zkuen terapeutka poradila tm, kte se teprve chystaj
vybudovat si sv detoxikan centrum a profesionln se zen detoxikaci vnovat?

J si myslm, e kad, kdo se rozhodne touhle metodou pracovat, mus bt pokorn,

protoe ty spchy, kterch dosahujeme, nejsou nae - ty pat doktoru Jonovi. My jsme
jenom ti, kte se nauili njakm zpsobem jeho poznatky aplikovat na ostatn.

J jsem astn, e to umm, ale jsem za to vdn MUDr. Jonovi.

Dleit je, aby si ji pi vstupu do poradny klient uvdomil, e neekte na jeho penze.
Kad lovk, kter pijde, mus vdt, e te jsme tady pro nj. e jsme na stejn rovni, na
stejn vln. e ns zajmaj jeho problmy a chceme mu pomoci.

Pracovat s klientem je velmi sloit, proto jsem se uvolila k tomu, e budu kolit nov
terapeuty. kolenm mi u prolo tak 400-600 lid, ale ne vichni se terapii nakonec vnuj. Je
to asto tm, e mnoz lid pichzej s myslem vydlat, to znamen zadit si ivnost. Takhle
to ale nejde. Nai klienti nejsou dn hlupci. Oni v ns chtj mt sv partnery, opravdov
terapeuty, nkoho, za km mohou pijt, kdy maj problm, nkoho, kdo jim porad. Vkldaj
v ns dvru. Tohle ve je teba jim umonit.
 Vte, j mm rda lidi a o tom je tahle prce pedevm. Jestlie se pro tuto prci rozhodne
nkdo, kdo dosud prodval praky a nerad s lidmi komunikuje, tak si s klienty patrn tko
porozum, protoe nae prce znamen mt pochopen, vctit se do lovka a jeho trpen,
obas je teba i obejmout. Kad z ns by ml vlastn jistm zpsobem fungovat jako
psychoterapeut.

Kad by ml tak potat s tm, e zatky jsou sloit. Je teba ve pochopit, nastudovat,
dochzet ke zkuenjm kolegm na ste a sledovat je pi prci. Kadmu tak doporuuji
nechat si zpotku sv zamstnn. Nikdy toti nevte, jak vm ta prce pjde a jestli vs
uiv; v ppad, e se vm nebude dait, budete ve stresu, budete se snait prodat. Klient vak
tento tlak uct a ztratte jeho dvru. Znovu opakuji, e detoxikaci nelze dlat kvli penzm,
lovka to mus bavit.

Jak jsou tedy pln zatky terapeuta?

Zpotku kad z ns zkou mit svoji rodinu, znm, pomalu nabr zkuenosti a
jednoho dne ho zanou klienti sami vyhledvat. Po njak dob ale rozhodn doporuuji
vytvoit njakou pjemnou poradnu, protoe klienti chtj vdt: ano, zde je centrum
detoxikan medicny, sem budu dochzet. Kdo si mysl, e je mon s pstrojem objdt
domcnosti, ten se velmi ml. Tohle nefunguje.

J jsem nejprve mila v pronajat kanceli, ale brzy to pestalo vyhovovat, take jsem
najala malik byt. Vyadovalo to samozejm uritou investici, ovem mj partner i cel
rodina m podpoili, co bylo pro m velice dleit. Proto jsem ty zatky zvldla, i kdy
jsem se pochopiteln zadluila. Podpora rodiny a blzkho okol ovem mnoha lidem chyb.

Na co by si tedy mli dt budouc detoxikan terapeuti pozor?

Pedevm na to, zda maj o vc skuten zjem. Detoxikan medicna se vm mus dostat
pod ki - pokud tuhle prci chcete dlat okrajov, nem to cenu.

Tak je nesmrn dleit, aby preparty uvali zejmna oni sami - je zsadn vdt, co
kter prepart um a jak jsou jeho monosti. Pak je pochopiteln nutn neustle se aktivn
metodou zabvat - astnit se pednek, zajmat se o novinky ve vzkumu apod.

Pan Dolejov, jak irok je vlastn dnes vae klientela?

Mohu vm ct, e do dnenho dne jsem u zmila kolem 15 000 lid. Je ale pravda, e
pracuji kad den od 9 do 19 hodin a mm v souasn dob tolik klient, e se jim ani
nemohu vnovat tolik, jak bych si v idelnm ppad pedstavovala.

Mete nm piblit vkov sloen vaich klient?

Chod sem napklad ada maminek s dtmi. A protoe mal dti je nejlpe promovat
pes matku, tak vyetuji vlastn ty maminky. Vte, detoxikace matky s dttem je to nejlep,
protoe kad dt chce mt zdravou matku a kad matka chce zas zdrav dt.

Proto j v takovch ppadech netuji men - maminky s malmi dtmi maj ode mne
tento bonus: vymen toxin zadarmo.

Jinak ale ke mn chod i lid, kterm je kolem 80 let - ta vkov kla je velice irok.
Takov jdro ale pedstavuj z 80 % eny ve vku 30-50 let. Zbytek, tedy 20 %, tvo mui.
 Vtinou jsou to lid, kte nev reklamm, maj sv vlastn nzory, zajm je jejich
zdrav a nechtj si nechat cokoli nutit. ada z nich zakld rodiny, plnuje dti, take
pochopiteln zanaj s detoxikac.

Mm i mnoho ppad spnch othotnn u pr, kterm bylo eeno, e dti mt

nemohou. Po detoxikaci se pak narodila zdrav miminka vte, to jsou krsn ppady, velice
m to t. Zrovna minul tden mi pilo oznmen: Narodil jsem se, jmenuji se Admek. To
je miminko, jeho otci lkai oznmili, e dti nikdy mt nebude. A najednou - Admek.

Co byste, pan Dolejov, poradila budoucm terapeutm na zvr?

Pedevm to, e lid si mus hlavn vit, vybudovat si dvru ve vlastn schopnosti,
vlastn sebevdom. Jinak nemohou pomhat druhm.

Pan Dolejov, dkuji za rozhovor a peji mnoho spch ve Va praxi.

Dita Mollerov
Na zvr nkolik praktickch rad pro zjemce o metodu
zen a kontrolovan detoxikace dle MUDr. Josefa
Jone
Chcete ji konen eln vyeit zdravotn problmy sv i vaich blzkch?

Zajm vs inn prevence a zdrav ivotn styl? Hledte novou seberealizaci?

Ovldnte metodu zen a kontrolovan detoxikace organismu dle MUDr. Josefa

Jone - naute se porozumt lidskmu tlu a pedchzet nejrznjm chorobm.

State se profesionlnm terapeutem!

Jak na to?

kolic semine pro stvajc i budouc terapeuty pod ve spoluprci s MUDr. Josefem
Jonem a dalmi vykolenmi profesionly spolenost Economy Class Company s. r. o.

Tyto semine jsou ureny pro lkae i nelkae.

Pokud se chcete stt terapeutem zen a kontrolovan detoxikace dle MUDr. Josefa
Jone, doporuujeme vm zastnit se nsledujcch semin:

1. Zkladn semin (jednodenn):

Tematick obsah:

vod do problematiky detoxikace organismu,

nsk pentagram, jeho principy a souvislosti,
pklady een zkladnch zdravotnch problm detoxikac organismu,
poradenstv pi doplnn pojm a vzdln z oblasti anatomie, mikrobiologie,
somatologie, ale tak marketingu apod.

Po absolvovn tohoto kurzu obdr astnci Certifikt o absolvovn semine I.

2. Pokraovac (jednodenn) semin:

Tematick obsah:

konkrtn postupy v procesu zen a kontrolovan detoxikace organismu,

praktick vyuit detoxikace pi een sloitjch zdravotnch problm,
problematika prce s klientem,
nejnovj poznatky a pokroky v detoxikan terapii.

Po absolvovn tohoto kurzu obdr astnci Certifikt o absolvovn semine II.

3. Dokolovac (jednodenn) semin:

Tematick obsah:

konkrtn postupy v procesu zen a kontrolovan detoxikace organismu,

vyuit softwarov databze anatomickch a jinch pojm souvisejcch se
zdravm lovka, program EAM SET,
praktick vyuit detoxikace pi een sloitjch zdravotnch problm,
problematika prce s klientem.

Po absolvovn tohoto kurzu obdr astnci Certifikt o absolvovn semine III.

Pstroj SALVIA, program EAM SET a testovac sady
ampul
Budouc terapeut dle potebuje ke sv prci pstroj SALVIA, testovac sady ampul a
testovac program EAM.

Optimln sestava pro prci s klientem je tedy tato:

pstroj SALVIA
TEST SET sada I, II
notebook nebo pevn PC stanice s programem EAM SET.

Co je to SALVIA?
SALVIA je bateriov napjen pstroj, kter je odvozen z obdobn ady zahraninch
pstroj. Jeho nenron a lehk konstrukce umouje dobrou penosnost a skladnost.
Pednost pstroje je nenronost na drbu a uivatelsk dostupnost pi zachovn
pikovch parametr.

Funkce pstroje:

Funkn vegetativn test podle dr. Schimmela. Orientan srovnvac test pi vloen
testovanho materilu do zabudovan misky. Vegetativn funkn test je odvozen od metody,
kterou v roce 1954 popsal dr. med. Reinhold Voll. Tento nmeck lka vyuil znalost
akupunktury a monosti ovlivnit funkci organismu prostednictvm konch bod a okrsk.

Jak je znmo, vegetativn nervov systm tvo hustou s, kter funkn propojuje cel
organismus. Prv zmny v tomto systmu, kter reaguje na veker dje v organismu, jsou
pravdpodobnm nositelem elektrickch zmn v ki. Doktor Voll pedpokldal, e cesta
z ke k orgnm nen jednosmrn, a tud lze vyut i smru obrcenho: od orgn ke
ki. Vzkumem bylo zjitno, e vegetativn funkn test reaguje na interakci mezi
testovanm materilem a menou osobou. Pi testovn vyuval dr. Voll na tle men
osoby nkolika stovek testovacch bod.

Modifikaci tohoto testovn uvedl do praxe dr. med. Schimmel, kter metodu pvodnho
Vollova testu v podstat zjednoduil - pouvn je pouze jedin komplexn bod a namen
zmny jsou srovnvny s testovacmi standardy.

To umouje orientan usuzovat na funkci orgnu nebo systmu. Z tohoto hlediska me

bt tedy pstroj vyuvn k orientaci k zskvn informac pi tvorb zdravho ivotnho
stylu, a to z hlediska dietologickho i prodn lebnho. Dal vyuit pedstavuje
orientan diagnostika, kter pak me bt dle clen rozvjena.

Co je to EAM SET?

EAM SET je softwarov databze anatomickch, fyziologickch a jinch pojm

souvisejcch se zdravm lovka. Jedn se o potaov program, kter lze pipojit k pstroji
SALVIA. Program obsahuje cca 14 000 pehledn seskupench pojm pedstavujcch
jednotliv testovac ampule.
 Program obsahuje tyto skupiny testovacch ampul:

kompletn strukturovanou anatomii lidskho tla v latin, seznam vech orgn

v latin
zjednoduenou strukturovanou anatomii v nrodnm jazyce, seznam vech orgn
v konkrtnm jazyce
strukturovanou mikrobiologii
soubor nejastjch pin onemocnn
liv byliny latinsky i v konkrtnm jazyce
potraviny, potravinov aditiva a dal alergeny
drogy
biochemick ltky vetn vitamin, hormon, enzym
okovn
men infeknch loisek dle pentagramu
emoce
nosody a diagnzy
homeopatie
lky uvan v praxi
toxiny vetn toxickch kov a radioaktivnch ltek
zubn materily

Tento program umouje sestavovn vlastnch testovacch sad, co zrychluje samotn

men. Dle program umouje vst adres klient a zaznamenvat namen zte pi
jednotlivch nvtvch. Pi dal nvtv lze pout namen zte pi men, ampule se
nemus sloit vyhledvat v seznamech a rychle lze zkontrolovat, zda od minul nvtvy
dolo ke zmn. Soust programu je samozejm monost vyhledvat poadovan ampule
v seznamech.

EAM SET je uren pedevm pro profesionly, kte se aktivn zabvaj menm na
pstroji SALVIA. Program je distribuovn vetn propojen na pstroj SALVIA, kabele,
monte, nvodu na pouit, instalanch CD a licenn smlouvy.

Vhody tohoto programu:

snadn aktualizace novch pojm (testovacch sad)

mobilita programu - program lze nainstalovat na notebook i pevnou PC stanici
rychl a efektivn prce s klientem (pi prci lze souasn vyuvat misku pstroje
SALVIA a elektronickou virtuln misku programu
program nezamezuje uvn dalch funkc vaeho PC (internet, Word, Excel)
jazykov mutace programu: esk, slovensk, maarsk, polsk, nmeck;
pipravuje se t anglick

Pro instalaci programu EAM SET je nutn:

dodn vaeho notebooku nebo pevn PC stanice

voln port USB
operan systm Windows 98, XP, NT2000, Vista
minimln konfigurace 150 MB pamti na pevnm disku, 32 MB RAM
Ste - sledujte detoxikan terapeuty pi prci v praxi
St pedstavuje monost sledovat nae profesionln terapeuty pi prci s klienty pmo
v detoxikanch centrech. Dal monost je absolvovat st pmo u MUDr. Josefa Jone
v jeho ordinaci. Tyto ste jsou ureny pedevm zjemcm, kte ji absolvovali alespo
vukov kurzy I-III. Dovolujeme si vs jet upozornit, e s ohledem na nae klienty je poet
astnk na stch omezen a ast je teba pedem objednat. Pedpokldme, e se ste
zastn spe zjemci, kte nejsou v prci s informan medicnou pln zatenci.
Doporuujeme tedy nejprve vyut kurz I, II a III.

Na seminch a dalch akcch si samozejm mete zakoupit rzn studijn

materily vztahujc se k metod zen a kontrolovan detoxikace organismu dle
MUDr. Josefa Jone, dle pstroj SALVIA a testovac sady.
 OBSAH
ZEN A KONTROLOVAN DETOXIKACE ORGANISMU DLE MUDr. JOSEFA
JONE......................................................................................................................................3
Pr slov vodem................................................................................................................4
MUDr. Josef Jon o zen a kontrolovan detoxikaci organismu..................................9
DETOXIKACE V OBECNCH SOUVISLOSTECH.......................................................13
V rostlinch se skrv mocn sla...................................................................................14
Vn zelen nadje........................................................................................................17
Zatky jedn cesty.........................................................................................................20
Zzrak elektroakupunktury..............................................................................................23
Violist po esku..........................................................................................................25
Pinou veho zlho jsou jedy........................................................................................28
Detoxikace - praktick zklady.......................................................................................31
Detoxikace - tajemstv kamene mudrc..........................................................................35
O smyslu a principu.........................................................................................................39
Toxiny se tkaj vech.....................................................................................................42
ed eminence toxin........................................................................................................45
Hlen znamen infekn loisko.......................................................................................49
Infekn loiska...............................................................................................................52
Infekn loiska - asovan bomba.................................................................................56
Mikroorganismy a jejich toxiny......................................................................................59
Toxick kovy...................................................................................................................62
Detoxikace po pouvn lk.........................................................................................65
Antibiotika.......................................................................................................................68
Metabolity.......................................................................................................................70
Msto detoxikace v naem ivot....................................................................................75
MOCN SLA LIDSK PSYCHIKY................................................................................78
Citov potrava je stejn dleit jako ta fyzick.............................................................79
V zajet psychiky.............................................................................................................82
Psychika a tha naeho byt.............................................................................................86
Psychick toxiny..............................................................................................................89
Psychika a detoxikace.....................................................................................................93
Detoxikace a duevn choroby........................................................................................96
Emoce - vysok kola detoxikace.................................................................................100
Emoce na pokraovn..................................................................................................102
Autonomn nervov systm...........................................................................................105
Bicho jako druh mozek..............................................................................................108
Ddictv po lovcch mamut.........................................................................................110
nava - fenomn dnen doby.......................................................................................112
NKTER CHOROBY A ZDRAVOTN PROBLMY.................................................115
Nemoc jako poruen prodnch zkon.......................................................................116
Nemoc jako vtzstv mikroorganism..........................................................................120
Detoxikace a zhoubn ndory I.....................................................................................123
Detoxikace a zhoubn ndory II....................................................................................127
Detoxikace a hormonln systm I................................................................................130
Detoxikace a hormonln systm II...............................................................................133
Paracelsus a sklerza multiplex.....................................................................................136
Lymfatick systm a nae zdrav..................................................................................140
 Adenoidn tk a zdrav................................................................................................143
Plce nemme pouze k dchn.....................................................................................145
Plicn loisko lovka....................................................................................................148
Alergie...........................................................................................................................152
STRAVA A METABOLISMUS.......................................................................................156
Potrava tv budi lkem tvm.......................................................................................157
Kdy se ekne... dieta....................................................................................................161
m kdo zachz, tm tak schz..................................................................................166
Obezita...........................................................................................................................169
Jen mlo novho pod sluncem.......................................................................................172
ENY A MATESTV.....................................................................................................175
ena pod drobnohledem................................................................................................176
O poruchch enskho tla............................................................................................179
Lidsk papilomaviry......................................................................................................182
astn je jen zdrav.....................................................................................................184
ROZHOVORY..................................................................................................................187
Lidstvo stle hled svj velk......................................................................................188
Marie Dolejov............................................................................................................193
Na zvr nkolik praktickch rad pro zjemce o metodu zen a kontrolovan
detoxikace dle MUDr. Josefa Jone..................................................................................197
Pstroj SALVIA, program EAM SET a testovac sady ampul....................................199
 Stejn jako zdravovda dospla ped nkolika staletmi k poznn,
e stedovk ivotn pinav prosted je pinou moru a tyfu, tak
souasn doba je zral na poznn, e jedy pochzejc
z civilizanch innost jsou pinou dnench chorob. Se stedovkou
pnou si poradila komunln a osobn hygiena - a s civilizanmi
chorobami si me poradit jedin nov pstup k lb, vnitn
hygiena naeho tla. Jako kdysi vznikl hygienick prmysl, bude
muset vzniknout dal obor, sofistikovan innost k oist lidskho
organizmu od toxin.

Metoda zen a kontrolovan detoxikace organismu dle

MUDr. Josefa Jone
Pro je metoda zen a kontrolovan? K zjitn stavu organismu a jeho zaten
toxiny pouv akreditovan specialista pstroj a sady ampul nebo testovac potaov
program EAM Set. Po vyeten doporu vhodn preparty Joalis.

Preparty Joalis jsou to ist prodn energo-informan preparty, kter organismus

nijak nezat. Naopak, mohou ho zbavit toxin z ivotnho prosted, ale i toxin
psychickch. lovk se tak me zbavit vtiny zdravotnch obt, jako jsou pedevm
imunitn poruchy, alergie, chronick znty dchacho stroj a moovch znt, a dle pak
gynekologickch poruch a problm spojench s menopauzou, kon choroby, pote
s pohybovm apartem, navy, deprese a mnoha dalch.

V prbhu, pouvn prepart nebo dle dohody se svm klientem pak men na pstroji
zopakuje a zkontroluje vsledn efekt detoxikan kry a ppadn doporu dal postup.

Akreditovan specialist zabvajc se touto metodou psob na zem cel R. Jejich

seznam naleznete na www.joalis.cz.

Vce informac a objednvky:

Economy Class Company, s. r. o.
Vhradn distributor vrobk Joalis v R

Na Vhledech 1234/8, 100 00 Praha 10,

tel./fax: 274 781 415
Expedin centrum: U epick zastvky 1293,
386 02 Strakonice II, tel.: 383 321 741,
fax: 383 321 696, mobil: 604 247 774
e-mail: info@joalis.cz
MUDr. Josef Jon
KDE KON DUE A ZAN TLO
Sazba Jaroslav Bulek
Oblka Zdenka Gelnarov
Tisk CPI Moravia Books s. r. o., Pohoelice

Vydalo nakladatelstv Eminent

P. O. Box 298
111 21 Praha 1
www.eminent.cz

08/05/10
ISBN 978-80-7281-352-0
 MUDr. Josef Jon (1945) je jednm z naich
nejpopulrnjch autor a zrove vyhledvanm praktikem
celostn medicny. Vhlas zskal pedevm svm prkopnickm
dlem Kovka ivota, kter dodnes pat mezi nejdanj
publikace, je u ns kdy vyly. Voln na ni navazuj dv knihy
s nzvem Tajenky ivota odhalujc dal skryt souvislosti
v lidskm organismu.

Jeho Praktick detoxikace podle MUDr. Josefa Jone je uebnic originln a celosvtov
ojedinl metody zen a kontrolovan detoxikace organismu, kter je zavrenm celoivotn
autorovy badatelsk cesty prodn medicnou za odhalenm tajemstv novodobho kamene
mudrc.

Dal jeho ojedinl kniha Jonova kuchaka pro zdrav pin nejen stovky recept,
kter vychzej z autorovy detoxikan metody, ale ukazuje tak vliv jednotlivch druh
potravin na lidsk organismus a na jeho momentln i dlouhodob zdravotn stav.

Kniha Kde kon due a zan tlo je souhrnnm dlem MUDr. Josefa Jone o zen a
kontrolovan detoxikaci organismu. Ve, co kdy MUDr. Jon ekl, napsal nebo si jen o tto
problematice myslel, najdete v kapitolch jako jsou Detoxikace v obecnch souvislostech,
Mocn sla lidsk psychiky, Nkter choroby a zdravotn problmy, Strava a metabolismus a
na sv si pijdou rovn thotn eny.

Hlavn mylenkou zen a kontrolovan detoxikace organismu je nalzat koeny nemoci

a usilovn se stle hloubji prokopvat ke koenm stromu, na nm zraje ovoce nemoci.

Josef Jon pravideln publikuje na strnkch msnku REGENERACE, asopisu pro

zdrav ivotn styl, kter integruje poznatky tzv. zpadn a alternativn medicny.