OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o.
Adresa vydavatele: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 57 31 73 14
zenm redakce poven: Ing. Ji vec
tel.: 57 31 73 14
Adresa redakce: Na Bernce 2, Praha 6
tel.: 0728 94 26 50 pondl a steda 10-12 h.
E-mail: redakce@kte.cz
Ron vychz 12 sel, cena vtisku 36 K.
Roziuje DT s.r.o., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
-Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13,
57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak
provd v zastoupen vydavatele spolenost
MEDIASERVIS s. r. o., Abocentrum, Moravsk
nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno;
tel.: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160;
abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800
-171 181.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax: 02/44 45 45 59, 44 45 06 97 - predplatn,
tel./fax: 02/44 45 46 28 - administratva
E-mail: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno
eskou potou - editelstvm OZ Praha
(.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997)
Inzerci v R pijm vydavatel, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 14.

Desku s konektory SPEAKON

a desku pro upevnn elektronky
najdete na stran 20.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Ekonomick moduly zesilova. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Stereofonn koncov zesilovae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Nco pro audio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Luxmetr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Internet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Z historie radioelektroniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS

Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93.

Z radioamatrskho svta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Za pvodnost pspvku odpovd autor.

Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Otisk povolen jen s uvedenm pvodu.

Zajmavosti

Za obsah inzertu odpovd inzerent.

Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit
inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst
asopisu.
Nevydan rukopisy autorm nevracme.
Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn,
chyb nebo vynechn je vylouen.
Veker prva vyhrazena.
MK R E 397
ISSN 0322-9572, .j. 46 043
AMARO spol. s r. o.

9/2002

l Zsadn prlom ve vypalovn

DVD mdi
Spolenost Sony dnes upesnila technick informace o svch prvnch dvou multiformtovch DVD mechanikch,
DRU500a a DRX500UL. Tyto mechaniky
se od sebe budou li pouze rozhranm
(IDE/ATAPI nebo Firewire/IEEE1394
a USB 2.0). Samozejmost je podpora ten
jak vech CD, tak DVD medi.
Technick informace:
- 4x DVD-R zpis
- 2x DVD-RW zpis
- 2.4x DVD+R zpis

- 2.4x DVD+RW zpis

Mechaniky by se mly objevit na pultech
prodejen na podzim tohoto roku.
l Vyplen DVD za patnct minut
slibuj Philips a Intersil
A dvojnsobnou rychlost zpisu oproti souasnm DVD+R/RW mechanikm
m nabdnout nov produkt, jen je vyvjen ve spoluprci spolenost Royal Philips
Electronics a Intersil Corp. Philips dod
ipovou sadu a Intersil ip pro ovldn
laseru. Ji v prvn polovin roku 2003 se tak
budeme moci tit na zapsn jednoho DVD
o kapacit 4,7 GB za patnct minut.

S TAVEBN NVODY

Ekonomick moduly koncovch

zesilova MX150 a MX600
Alan Kraus
Ji del dobu se pokoum nalzt
optimln een (jak elektrick, tak
i mechanick) vkonovch zesilova,

vhodnch pro amatrskou stavbu. Po

peten ady dolch dopis a e-mail,
pravidelnch nvtvch interneto-

vch konferenc (nap. na www.zesilo

vae.cz) jsem si vytvoil uritou pedstavu, jak by asi ml vypadat konco-

Obr. 1. Schma zapojen modulu budie PX1000

9/2002

S TAVEBN NVODY
v zesilova, kter by uspokojil relativn znanou st ppadnch
zjemc. mysln zdrazuji pouze
st, protoe nroky jednotlivc jsou

natolik rznorod, e prakticky nen

mon najt univerzln een.
Prvn problm nastane ji u volby
koncepce - diskrtn een nebo

integrovan obvod. Pro vkony nad

100 W (s vjimkou nkterch
hybrid ady STK) pichz v vahu
pouze diskrtn een. Dal otzka

Obr. 2. Schma zapojen modulu ochran PX2000

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr.3. Vnj rozmry modulu PX1000

Obr. 4. Vnj rozmry modulu PX2000

je typ vkonovch tranzistor - bipolrn nebo FET. Bohuel tranzistory

MOSFET pro nf aplikace jsou patn dostupn a relativn drah a nhrada s tranzistory IRF mn jaksi
nepirostla k srdci. Take pokud jde
o koncepci, vtz bipolrn tranzistory. Nabdka je dostaten a ceny
pzniv. Modern typy maj i relativn vysok zvrn napt, take je
lze pout pro napjec napt pes
100 V, co je dostaten pro vstupn vkony 1 kW i vce. Omezujcm
faktorem je spe celkov ztrtov
vkon, kter je nutno odvzt z koncovho stupn. Proto se pro vy vstupn vkony pouv stle astji
zapojen ve td H, co je postupn
spnn nkolika napjecch napt
v zvislosti na vybuzen. Toto een
je vak ji obvodov nronj a prozatm se s nm nebudeme zabvat.
Obdobn je to i se spnanmi zesilovai, kter tak nejsou nejvhodnj pro amatrskou stavbu.
Na druh stran, i pi zachovn
relativn jednoduchosti a tm i reprodukovatelnosti zapojen mus zesilova splovat nroky na dobr elektroakustick vlastnosti. Take v principu symetrick zapojen vstup
a komplementrn osazen konco-

Obr. 5. Schma zapojen vstupn sti zesilovae s modulem budie PX1000

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 6. Schma zapojen koncovho stupn nejvkonnj varianty zesilovae 600 W MX600/4

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 7. Schma zapojen obvod ochrany s modulem PX2000

Obr. 8. Rozloen soustek na desce zesilovae MX600

9/2002

S TAVEBN NVODY
vho zesilovae. Nedlnou soust
kvalitnho koncovho stupn jsou
i vechny standardn ochrany. Tolik
tedy, pokud jde o zkladn koncepci.

Modulov uspodn
Zkladnm kritriem je vstupn
vkon. Popisovan moduly maj
jmenovit vstupn vkon 150, 300,
450 a 600 W na zti 4 ohmy.
Protoe jsou eeny klasickm zpsobem, umouj zapojen dvou
zesilova do mstku s vstupnm
vkonem a 1200 W/8 ohm. To by
mlo stait pro vtinu bnch
aplikac.
Jak jsem se ji zmnil v vodu, naprost vtina potencilnch uivatel stav na prvn msto otzku ceny.
Vchozm poadavkem tedy bylo
navrhnout takov proveden, aby
byla dosaena pimen kvalita s co
nejmenmi materilovmi nklady.
Pitom jsem ale nechtl jt cestou
"izen" zapojen, tj. spor za kadou
cenu. Nkte mn seriozn vrobci
toti nabz koncov zesilovae vzhle-

dem k udvanmu vstupnmu vkonu s vrazn poddimenzovanm

osazenm, a to jak v potu koncovch
tranzistor, dimenzovn sovho
transformtoru nebo kapacity filtranch kondenztor. Popsan zesilovae jsou tedy alespo podle mho
nzoru dostaten dimenzovny
s ohledem na udvan parametry.
Pes znan rozdln vstupn vkony se jednotliv verze li prakticky minimln, a to pouze potem
paraleln azench koncovch tranzistor a zmnou hodnot nkterch
soustek (odpor). Vstupn obvody,
budie a obvody ochran jsou u vech
typ shodn. Pi stavb zesilova je
z hlediska jednoduchosti stavby
vhodn, jsou-li vkonov tranzistory zapjeny pmo do desky s plonmi spoji. Odpad tak sloit propojovn. Pi vtm potu koncovch tranzistor, rozloench podl
dlouhho chladie, vychz proto
deska s plonmi spoji dost velk. To
by v ppad dvoustrann desky
s prokovenmi otvory pomrn
znan zvilo cenu. Na druh stran

vstupn obvody a obvody ochran

jsou peci jen sloitj, co by na
jednostrann desce komplikovalo
nvrh a vyadovalo vt poet drtovch propojek. Proto jsem navrhl
universln modul vstupnch a budicch obvod PX1000 a modul
ochran PX2000. Oba tyto moduly
byly podrobn popsny v poslednm
sle Stavebnic a konstrukc (SaK
5/2002). PX1000 obsahuje symetrick vstupn obvody, zdroj 15 V,
napov rozkmitov stupe, obvod
proudov ochrany a DC servo.
PX2000 tvo modul zkladnch
ochran koncovho zesilovae, tj.
zpodn pipojen reproduktor,
tepelnou ochranu, ochranu proti
stejnosmrnmu napt na vstupu
a obvod pro plynul zen otek
ventiltoru chlazen.
Oba moduly jsou zhotoveny na
dvoustrannch deskch s plonmi
spoji o rozmrech 30 x 77,5 (PX1000)
a 27,5 x 70 mm (PX2000). Schma
zapojen modulu PX1000 je na obr. 1,
proveden na obr. 3. Zapojen modulu ochran PX2000 je na obr. 2,

Obr. 8. Rozloen soustek na desce zesilovae MX600

9/2002

S TAVEBN NVODY
praktick proveden na obr. 4. Do
zkladn desky zesilovae jsou zapjeny pomoc konektorovch lit,
zhotovench z jednoadch hlovch lmacch propojek (jumper).
Organizace vvod na modulech
byla optimalizovna s ohledem na co
nejjednodu nsledn pipojen
dalch obvod na zkladn desce.

Zapojen
Schma zapojen vstupnch obvod s modulem PX1000 je na obr. 5.
Vstup na konektoru K6 je nesymetrick. Symetrick vstupn obvody
zesilovae jsou spolu s pepnnm
reim stereo, mono a mstek situovny na samostatnou desku vstupnch konektor. Vstupy z tto desky jsou pak ji nesymetrick a jdou
na vstupn konektory (K6) obou
kanl koncovch zesilova.
Za vstupnm konektorem nsleduje klasick filtr s odpory R2, R3
a kondenztory C1 a C2, omezujc
kmitoty lec mimo akustick
psmo. Obvod PX1000 je napjen ze
stejnho zdroje, jako koncov stupe. Stabilizovan napjec napt
15 V proudovch zdroj vstupnho
rozdlovho zesilovae je filtrovno
externmi kondenztory C3 a C4.
Protoe napjec napt me podle
vstupnho vkonu leet v pomrn
irokch mezch, jsou pedadn
odpory R4 a R5 umstny na zkladn desce zesilovae a jejich velikost
zle na velikosti napjecho napt.
Typick hodnoty Rx budou uvedeny
na zvr v tabulce modifikac. Tranzistory T1 a T2 tvo rozkmitov
stupe a jsou piroubovny k chladii. Tranzistor T7 je t pipevnn
k chladii a slou ke stabilizaci klidovho proudu koncovho stupn. Ten
se nastavuje trimrem v horn sti
modulu PX1000. Tranzistory T3 a T4
jsou zapojeny jako sledovae a bud
paraleln zapojen komplementrn
pry koncovch tranzistor. Tch je
podle typu a 8 pro vstupn vkon
600 W (vdy 2 pry na 150 W vstupnho vkonu). Pouit tranzistory 2SA1943/2SC5200 maj zaruovan proudov zeslen min. 80,
take je celkov proudov zeslen
dvojice budi/konec min. 1600 dostaten. Zeslen koncovho stupn
je dno zptnovazebnm odporem
R10. Obvod proudov limitace moObr. 9. Obrazec desky spoj zesilovae MX600 (MX450)

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 10. Schma zapojen koncovho stupn zesilovae MX300/4

dulu PX1000 vyuv napovho

bytku na emitorovch odporech
koncovch tranzistor. Odpory R13
a R14 zvyuj citlivost proudov
pojistky pi mench rovnch
signlu. Proudov pojistka nesm
omezit vstupn proud pi plnm
pikovm vkonu do jmenovit
zte (co je pro nejvkonnj
variantu asi 17,3 A, ale musme
potat s uritou rezervou - reln
impedance reproduktoru me bt
ni ne jmenovit, filtran kon-

9/2002

denztory zdroje jsou prv pln

nabit, vy napt st apod., take
eknme limitaci nastavme na 25 A.
Pi zkratu na vstupu a plnm vybuzen by ale proudov omezen
25 A pi 80 V na kolektorech tranzistor znamenalo tm okamit
znien druhm prrazem (podle
grafu SOA m pouit typ pi UCE
80 V povolen proud 0,8 A), co pro
8 paralelnch koncovch tranzistor
pedstavuje celkem 6,4 A. A to je pi
teplot pechodu 25 C! Se vzrsta-

jc teplotou musme tuto hodnotu

dle linern sniovat. Proto jsou do
obvodu zapojeny odpory R13 a R14.
Jejich velikost je opt zvisl na
jmenovitm vkonu a napjecm
napt (viz tabulka modifikac). Ty
zajiuj, e proud, pi kterm nasad
proudov ochrana a omez buzen
koncovch tranzistor je promnn
podle okamitho vstupnho napt. sten tak zohleduje kivku
SOA (bezpen pracovn oblasti)
koncovch tranzistor.

S TAVEBN NVODY

Tab. 1. Pehled napjen

Koncov stupe

Obvod ochran

Schma zapojen koncovho stupn je na obr. 6. Na obrzku je nejvkonnj varianta s osmi pry koncovch tranzistor, tedy se jmenovitm vstupnm vkonem 600 W.
Jak ji bylo eeno, potm dva pry
na 150 W vstupnho vkonu. Pro
efektivnj vrobu nen pro kadou
variantu navrena samostatn deska
s plonmi spoji, ale verze 150 a 300 W
maj jednu desku a verze 450 a 600 W
maj druhou desku. U slabch modifikac se pak neosad dva pry koncovch tranzistor vetn pslunch
odpor. Pi vrobn cen jednostrann desky 4 cm dlky navc (2 pouzdra koncovch tranzistor) je cenov rozdl zanedbateln. Vhodn je
to i z dvod pouit pouze dvou
typ (dlek) chladi. Emitorov
odpory jsou sloeny ze tveice
metalovch odpor 0207 0,6 W. Toto
een vychz levnji ne drtov
odpory. Jejich hodnota se li od
varianty (potu paraleln azench
koncovch tranzistor) a je navrena
tak, aby pi maximlnm proudu do
jmenovit zte na nich byl bytek
asi 1,25 V. Hodnota snmacch odpor proudov pojistky Rsens je opt
zvisl podle modelu a zohleduje
kivku SOA koncovch tranzistor.

Schma zapojen obvodu ochran je

na obr. 7. Vechny hlavn obvody
jsou opt soustedny do modulu
PX2000. Na zkladn desce jsou
pouze vkonov pedadn odpory
R8, R9 a R12, teplotn idlo TS1, rel
RE1 a vkonov tranzistor zen
otek ventiltoru T5.
Vstup koncovho zesilovae je
oeten klasickou RC kombinac R15
a C9, tvoc zatovac impedanci
pro vy kmitoty. Sriov induknost L1 je tvoena 12 zvity lakovanho drtu o prmru 1,2 mm, navinutho na trnu o prmru 12 mm.
Odpor R16 je vloen do stedu
induknosti. Teplotn idlo TS1 je
umstno v ose chladie mezi moduly PX1000 a PX2000. V ppad
pouit nucenho chlazen by vzhledem k monmu vraznjmu oteplen konce chladie s koncovmi
tranzistory (smr proudn je od
budie k vkonovm tranzistorm)
bylo vhodnj namontovat teplotn
snma TS1 na opan konec chladie (u napjecch konektor), kde
pedpokldm nejvy oteplen.
S deskou spoj pak snma TS1
propojme kablkem. Modul PX2000
bud dvojici indikanch LED (zapojen konektory K9 a K10). LED

K9 indikuje pekroen povolen

teploty chladie. Souasn se odpoj
reproduktory. Po stenm ochlazen se obvod uvede do normln
innosti. Samotn LED K10 indikuje odpojen reproduktor (rel
RE1) pi prniku stejnosmrnho
napt na vstup zesilovae. Vzhledem k tomu, e budi PX1000 obsahuje i obvod DC serva, kter neustle kompenzuje stejnosmrnou sloku
vstupnho signlu, me se stejnosmrn napt na vstup dostat pouze pi porue zesilovae.
Z teplotnho senzoru TS1 je souasn odvozeno napt pro obvod
zen otek ventiltor. Protoe vkonov ztrta na dicm tranzistoru
T5 me bt i nkolik W, je tento
tranzistor piroubovn na chladi.
Ventiltory se pipojuj konektory
K1 a K2. Pro nejslab varianty
vystame s jednm ventiltorem,
kter bu ofukuje chladi nebo je
umstn na zadn stn zesilovae
a odsv tepl vzduch z prostoru
skn. Pro vy vkony doporuuji
intenzivnj chlazen. Na pedn
sti chladie je na pomocnm helnku dvojice ventiltor 60 x 25 mm.
Pi ce chladie 120 mm je tak
proud vzduchu optimln rozloen
na chladic ebra. Na zadn stran
skn je pak jeden ventiltor (na
kad stran - tedy celkem 2), odsvajc tepl vzduch z vnitku zesilovae. Celkem 6 ventiltor zajist
dostaten chlazen i pi plnm
vybuzen. Udret teplotu vkonovch tranzistor na co nejni rovni je jedna z podmnek dlouhodob
spolehlivosti koncovho zesilovae.

Stavba

Tab. 2. Ceny modul. Moduly zesilova jsou vetn chladie.

10

Moduly jsou navreny pro jmenovit vstupn vkony 150, 300, 450
a 600 W. Pro jednoduchost je zde
uvedeno pouze zapojen koncovho
stupn nejvkonnj varianty - 600 W
(viz obr. 6). Verze 450 W proto

9/2002

S TAVEBN NVODY
z dvod optimlnho chlazen bylo
nevhodn, vynechat dva posledn
pry koncovch tranzistor. Doporuuji tedy osadit pozice T10 a T15
a T20 a T25. Dojde tak k lepmu
rozptylu tepla po dlce chladie.
Samozejm s vynechanmi tranzistory neosadme ani pslun odpory.
Obrazec desky zesilovae ze strany
spoj (BOTTOM) je na obr. 9. Pi
osazovn nejprve zapjme vechny
drtov propojky (vtina je pod
moduly a pozdji by k nim byl patn pstup), dle odpory a ostatn
soustky. Vkonov tranzistory pjme ze strany spoj - pozor na sprvnou orientaci - na vkrese rozloen
jsou znaeny jako by byly pjeny ze
strany soustek. Pi zapjen ze
strany spoj mus bt chladic ploky otoeny smrem dovnit (k sob)!
Doporuuji zhotovit si ablonu
(nap. z psku cuprextitu) s vyvrtanmi otvory pro piroubovn
tranzistor (podle chladie), protoe
tranzistory musme nejprve pipjet
(ze strany spoj) a teprve nsledn
piroubovat k chladii. Zapjen
tranzistor je jedin choulostivj
st monte zesilovae. Na zvr do
zkladn desky zapjme i oba moduly PX1000 a PX2000.
Pro verze 150 W a 300 W (MX150
a MX300) je navrena zkrcen
varianta desky s plonmi spoji.
Schma zapojen koncovho stupn
men varianty MX300 je na obr. 10.
Rozloen soustek verze 300 W je
na obr. 11, obrazec desky s plonmi
spoji ze strany spoj (BOTTOM) je
na obr. 12. U verze 150 W jsou osazeny pouze 2 krajn pry koncovch
tranzistor.
Pro moduly zesilova jsem vybral
chladic profil ZH-2476 o rozmrech
120 x 37 mm s dlkou 280 mm pro modely MX600 a MX450 nebo 230 mm
pro modely MX150 a MX300. Rovn horn strana profilu (ebra jsou
orientovna dol) usnaduje mont
vkonovch tranzistor. Upevovac
otvory mohou bt pouze vrtan
a tranzistory se upevuj roubkem
M3 s matic. Pro izolaci od chladie
je pouita flie KERATHERM o i
23 mm (dodv ECOM).

Modifikace
Obr. 11. Rozloen soustek na desce zesilovae MX300

neobsahuje tranzistory T22 a T25,

u verze 300 W neosadme tranzistory
T18 a T25 a verze 150 W m pouze
tranzistory T10 a T13.

9/2002

Na obr. 8 je rozloen soustek

pro nejvkonnj variantu 600 W.
U verze 450 W je pouita stejn deska s plonmi spoji. Pi osazovn by

Protoe v zvislosti od vstupnho

vkonu, napjecho napt a potu
koncovch tranzistor se mus pizpsobit hodnoty nkterch soustek, jsou v textu nebo na schmatu
oznaen soustky uvedeny v tabul-

11

S TAVEBN NVODY
t zbytenost vi cen ostatnch
komponent vkonovho zesilovae,
a sten faktem, e v relnm
provozu je skuten vstupn vkon
zesilovae pouze zlomek trvalho
sinusovho. Popsan moduly jsou
jak na stran budie (modul PX1000),
tak i pokud jde o koncov tranzistory
(2SA1943/2SC5200) bohat dimenzovny. Ze strany maximln velikosti napjecho napt (2SA/2SC
maj zvrn napt UCE 230 V, to
znamen, e teoretick maximln
napjec napt modul me bt a
115 V. Budi PX1000 je omezen
prakticky pouze vkonovou ztrtou
nkterch odpor, ale i tak je t
dimenzovn do napjecho napt
115 V. I kdy je jmenovit vkon
udvn do zte 4 ohmy, moduly
mohou bez problmu pracovat do
zte od 2 ohm. Je nutno pouze
upravit napjec napt, ppadn
obvod proudov pojistky (kontrola
SOA), aby nedochzelo k pedasn
limitaci.

Napjen
Napjec napt je zvisl od vstupnho vkonu a zatovac impedance. Pro napjen koncovho
zesilovae je zapoteb symetrick
napjec napt (viz tab. 1 - napjec
napt) a pomocn napt +40 V pro
napjen obvodu ochran, rel a ventiltoru. Vhodn napjec zdroj bude
popsn v nsledujcm pspvku, vnovanm stavb stereofonnch koncovch zesilova s tmito moduly.

Zvr

Obr. 12. Obrazec desky spoj zesilovae MX300/MX150

ce modifikac (bude otitna na zvr

popisu). Vechny daje plat pro trval sinusov vkon do zte 4 ohmy.
Pokud jde o maximln vstupn
vkon jednotlivch model, je stanoven s uritou rezervou. Je pravda,
e ada vrobc (a to i relativn reno-

12

movanch) udv pi shodnm potu

koncovch tranzistor (dokonce
i shodnho typu...) daleko vy vstupn vkon. To je sten dno
snahou uetit, i kdy pi dnen
cen koncovch tranzistor (79,K/kus) mn to pipad jako napros-

Popsan moduly jsou dky irokmu rozpt vstupnch vkon

a monch zatovacch impedanc,
kompaktn stavb a integrovnm
vech zkladnch ochran pmo na
desku zesilovae vhodnm zkladem
pro konstrukci profesionlnch vkonovch zesilova s vkony od
2x 150 W do 1200 W.
Pouit integrovanch modul
budie PX1000 a ochran PX2000
vrazn zjednoduuje stavbu. Dky
minimu externch soustek umouj oba moduly tak snadn individuln nvrh zesilovae podle konkrtnch poteb. Tak jednostrann
hlavn deska zesilovae ulehuje
ppadn vlastn nvrh a realizaci.
Uveden moduly jsou zkladem
tveice stereofonnch vkonovch
zesilova v racku 19", popsanch
v nsledujcm lnku.

9/2002

S TAVEBN NVODY

Stereofonn koncov zesilovae

2x 150 W a 2x 600 W
Alan Kraus

V pedchozm pspvku byly popsny koncov zesilovae s vstupnm

vkonem od 150 W do 600 W. Tyto
moduly byly navreny jako zklad
pro konstrukci kvalitnch profesionlnch koncovch zesilova. Moduly jsou eeny tak, aby umoovaly vestavbu do standardnch
skn 19 " s vkou 2 HE/HU. Protoe moduly obsahuj vtinu hlavnch elektronickch obvod vetn
ochran, zbv doplnit pouze vstupn
symetrick zesilovae s pepnnm
reim (stereo, mono nebo mstek),
ppadn doplnn o detektor limitace a limiter s obvodem Vactrol a napjec zdroj. Ten dodv symetrick
napjec napt pro koncov stupn,
+40 V pro ochrany a ventiltory
a 15 V pro vstupn zesilovae.
Koncov zesilova jsou navreny
ve tyech vkonovch variantch.
Pehledn jsou jejich vlastnosti
uvedeny v tabulce 1.
Protoe pi vstupnm vkonu 2x
150 W nebo 2x 300 W by vzhledem
k celkovm nkladm na zesilova
(zdroj, mechanika, konektory atd.)
vychzel pomr vkon/cena rela-

9/2002

tivn nepzniv, je v tomto proveden poslen koncov stupe (osazen

vtm potem tranzistor) a pouit
vkonnj sov toroidn transformtor, aby zesilova byl schopen
prce i do 2 ohm (ppadn do
4 ohm v mstkovm zapojen). I kdy
zesilova nen dimenzovn na trval
sinusov vkon v tomto reimu, pi
bnm provozu s relnm hudebnm signlem se bude pohybovat s rezervou v bezpen pracovn oblasti.
Takto dimenzovan zesilovae jsou
zcela bn v profesionln praxi.
Navrhneme-li nap. zesilova 2x
300 W sinus do zte 4 ohmy, musme dimenzovat sov transformtor alespo na 900 VA. Pi mstkovm zapojen do zte 8 ohm je
vstupn vkon 2x 300 W, tj. 600 W.
Zapojme-li vak na zesilova zt
2 ohmy (nebo 4 ohmy v mstku),
dky ztrtm nebude vstupn vkon
dvojnsobn, ale ni. Pi dostaten tvrdm zdroji (co mme - 900 VA)
meme pedpokldat 450 a 500 W
na kanl (co je 900 a 1000 W v mstku). Pi trvalm sinusovm provozu
by ji byl zesilova peten, pi

relnm hudebnm signlu ale bude

stedn vstupn vkon pouze nkolik set W, take zdroj i koncov
tranzistory to bez problmu vydr.
Zkladn podmnkou tto koncepce
ale je, e koncov zesilovae mus bt
stabiln i pi zti pod 2 ohmy.
Proto je serizn uvdt jmenovit
vstupn vkon zesilovae do zte
(nap. 4 ohmy) takov, na kter je
zesilova vkonov dimenzovn pro
trval sinusov provoz s tm, e je
mon (ppadn nen mon) provoz do ni zte, ale pouze s relnm hudebnm signlem.

Popis
Vechny zesilovae jsou shodn
zapojen, li se pouze napjecm naptm, tj. pouitmi filtranmi kondenztory a VA zatitelnost sovho transformtoru.

Vstupy
Vstupy zesilovae jsou osazeny
dvojic konektor XLR (M a F) pro
ppadn dal rozboen signlu.

13

S TAVEBN NVODY

Obr. 1. Schma zapojen vstupnh obvod zesilova ady PX (bez limiteru) (deska A695-DPS)

14

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Schma zapojen vstupnch obvod zesilova ady PXL (s limiterem) (deska A696-DPS)

9/2002

15

S TAVEBN NVODY

Obr. 3. Schma zapojen obvodu detekce pebuzen pro obvod limiteru (pro model PXL...) (deska A696-DPS)

Dle nsleduj vstupn symetrick

zesilovae v pstrojovm zapojen,
kter je optimln z hlediska shodn
vstupn impedance a tud potlaen
ruivch signl. Schma zapojen
vstup je na obr. 1. Signl ze vstupnch zesilova je piveden na
dvojici tlatkovch pepna S1 a S2
pro volbu reimu stereo/mono
a mstek. Voln kontakty pepna
souasn spnaj indikan LED na
pednm panelu. Je dobr, pokud
i zpedu je jasn vidt, v jakm
reimu zesilova pracuje. Pro provoz
mono a mstek je funkn pouze
potenciometr hlasitosti levho kanlu (CH 1). Zesilova je pak buzen
signlem ze vstupu CH 1.
Vstupn zesilova me bt doplnn aktivnm limiterem, kter za-

16

brauje pebuzen (limitaci) koncovho stupn. Jako aktivn prvek

pro zen zisku je pouit linern
optolen Vactrol, co je kombinace
LED s fotoodporem. Vrobce nabz
nkolik typ Vactrol, kter se li
vlastnostmi pouitho fotoodporu.
V odborn literatue se asto doporuuje amatrsk nhrada Vactrolu
bnou LED, umstnou v neprsvitn trubice proti fotoodporu.
Problm je, e se vtinou pouije
fotoodpor, jak je k mn bez ohledu
na jeho charakteristiku. Nmi pouit Vactrol VTL5C3 m optimln
asov konstanty pro rychl pikov limiter (nbhu - attack - pi
osvcen a dobhu - release - pi zhasnut LED). Limiter tak prakticky
nevyaduje dn extern obvody

pro pravy asovch konstant.

Schma zapojen vstupnch obvod
s limiterem je na obr. 2. Detektor limitace na obr. 3. pedstavuje obvod,
porovnvajc vstupn rove signlu s okamitm napjecm naptm koncovho stupn. Pokud se
vstupn napt pibl napjecmu
natolik, e by hrozila limitace, detektor aktivuje LED Vactrolu, hodnota
fotoodporu poklesne a tm se zmen
zisk koncovho stupn. asov konstanty limiteru jsou dov ms pro
nbh a destky ms pro dobh, take
limiter skuten omez pouze signlov piky. Takto een limiter
zabrn prudkmu nrstu zkreslen
pi vraznjm pebuzen koncovho stupn, ale pro zkladn pravu
dynamiky signlu je vhodnj pou-

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 4. Schma zapojen indiktor vybuzen pro zesilovae PX/PXL (deska A697-DPS)

t klasick kompresor/limiter v signlov cest.

Deska indikac
Oba potenciometry hlasitosti jsou
umstny na spolen desce s plonmi spoji, umstn na pednm
panelu zesilovae. Souasn jsou na
desce tak dva jednoduch indiktory vybuzen, indikujc ptomnost
signlu (SIGNAL) a vybuzen na 50 %
jmenovit rovn (-6 dB). Na stejn
desce jsou umstny i ostatn LED
(HI TEMP, DC PROTECT, LIMIT,
MONO, BRIDGE). Kontrola zapnut je eena prosvtlenm sovm vypnaem. Schma zapojen obvodu indiktor je na obr. 4, zapojen konektor a indikanch LED je na obr. 5.

9/2002

Napjec zdroj
Krom hlavnho symetrickho
napjecho napt koncovch zesilova potebujeme jet zdroj +40 V
pro obvody ochran, vstupnho rel
a ventiltor a symetrick napjen
15 V pro vstupn obvody a indikace vstupn rovn. Nestabilizovan zdroj +40 V i stabilizovan
zdroje 15 V jsou na spolen desce
s plonmi spoji. Zdroj +40 V je
napjen z tetho pomocnho vinut
sovho toroidnho transformtorku, pro symetrick zdroj 15 V je na
desce samostatn transformtorek
s vvody do desky spoj. Dal odboky na toroidnm transformtoru
zvyuj dost vrazn jeho cenu, proto
je mal zalit trafo vhodnj.

Schma zapojen napjecho zdroje

je na obr. 6.
Deska s plonmi spoji napjecho
zdroje je piroubovna k hlinkovmu helnku, kter tvo drk
filtranch kondenztor. Symetrick napjen koncovho stupn je
na sekundrn stran toroidnho
transformtoru usmrnno mstkovm usmrovaem 25 A (kovov
kostka s vvody faston). Filtran
kondenztory se li podle modelu
zesilovae (rzn napjec napt).

Konstrukce zesilova
Vechny zesilovae jsou umstny
do jednotn kovov skn 19"
s vkou 2HE/HU (tj. 89 mm).
Mechanick proveden je pomrn

17

S TAVEBN NVODY

Obr. 5. Schma zapojen konektor, potenciometr a indikanch led zesilova PX/PXL (deska A697-DPS)

jednoduch a pouvan adou

profesionlnch vrobc. Pedn
panel, dno a zadn panel tvo jeden
celek z Fe plechu 1,5 mm. Vko je z
Fe plechu 1 mm a bonice jsou z Fe
plechu o sle 2 mm. Sk je povrchov upravena ernm matnm
Komaxitem, popis je stotiskem.
Toroidn sov transformtor je
piroubovn na pomocnm rmu ve
tvaru nzkho obrcenho otevenho U. Rm skryje velk roub pro
upevnn transformtoru (neru na
spodn sti skn) a souasn
zpevn i dno zesilovae. Toroidn
transformtor je umstn v ose zesilovae, co je vhodn pro symetrick rozloen hmotnosti. Na pednm panelu jsou po stranch vtrac

otvory pro nasvn vzduchu, ve

stedn sti deska indikac s potenciometry hlasitosti a vpravo sov
vypna.
Na zadnm panelu jsou po stranch namontovny ventiltory (80x
25 mm) s ochrannmi mkami, ve
stedn sti vlevo je sov konektor
s vestavnm filtrem a pojistkov
pouzdro, vpravo je deska vstupnch
konektor XLR s pepnai mdu
(stereo, mono nebo mstek) a nad
nimi trojice vstupnch konektor
speakon (krajn jsou pro lev a prav
kanl, prostedn slou pro zapojen
do mstku).
Vechny dly zesilovae jsou namontovny a propojeny na spodn
stran skn. Vkonov spoje jsou

osazeny konektory faston 6,3 mm

(s vjimkou pipojen speakon,
kter maj konektory faston 4 mm),
signlov a pomocn vodie jsou
osazeny konektory PSH02/PFH02.
Kompletn moduly koncovch zesilova na chladii s dvojic ventiltor 60 x 25 mm jsou pipevnny
distannmi sloupky ke dnu skn.

Vkonov varianty
Jak ji bylo eeno, zesilovae jsou
navreny ve tyech vkonovch
adch se jmenovitm vkonem 2x
150, 300, 450 a 600 W. Ob nejslab
varianty pitom umouj provoz
i do zte 2 ohmy (4 ohmy v mstku). Proto jsou pro vechny varianty

Tab. 1. Zkladn vlastnosti zesilova ady PX/PXL. Ceny zesilova jsou konen (vetn DPH)

18

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 6. Schma zapojen desky napjecho zdroje (15 V a +40 V) (deska A698-DPS)

pouity moduly zesilova osazen

esti pry koncovch tranzistor
(PX2150 a PX2450), ppadn osmi
pry u model PX2300 a PX2600.
Zkladn vlastnosti, tj. vstupn
vkon, napjec napt, VA pkon
transformtoru a filtrace je uvedena
v tabulce 1. Proveden s vestavnm
limiterem Vactrol je oznaeno
PX2150L, PX2300L atd.
Zjemci o stavbu popsanch zesilova si mohou objednat samostatn desky s plonmi spoji, sov
toroidn transformtory, koncov
tranzistory Toshiba 2SA1943/2SC5200,
kompletn mechaniku 19" vetn
drk transformtoru a zdroje, ppadn kompletn sestaven a oiven
zesilova (dodv se s vymontovanm toroidnm sovm tran-

9/2002

sformtorem). Seznam dodvanch

dl je uveden v tab. 2 na konci
lnku.

Zvr
Popsanmi zesilovai jsem chtl
pro adu zjemc nabdnout cenov
dostupnou alternativu k profesionln vyrbnm zesilovam typu
QSA, Audin, Mison apod. I kdy byl
pi nvrhu hlavn draz kladen na
ekonomiku konstrukce (co je
bohuel rozhodujc kriterium pro
adu zjemc), snail jsem se v maximln mon me udret solidn
vlastnosti zapojen, zejmna pokud
jde o dostaten dimenzovan koncov stupn, velikost sovch
transformtor i filtranch konden-

ztor. Pozornost byla vnovna

tak chlazen (celkem 6 ventiltor),
aby byl zaruen spolehliv provoz
i v extrmnch teplotnch podmnkch. Ob slab proveden (PX2150
a PX2300) maj zeslen koncov
stupn, aby umoovaly bezpen
provoz i do zte 2 ohmy (4 ohmy
do mstku). To je vhodn pi
nutnosti pipojen vce reproduktor
na jeden vstup zesilovae.
Dokonen pt
Dodv KTE Nord electronic s.r.o.
Brtnky 29, 407 60, tel.:0413-336500,
www.kte.cz viz inzerce na str. IX.
Tabulka 2.

19

S TAVEBN NVODY

Nco pro audio

Pavel Meca

st 1.
Audio technika je stle aktuln
tmatem a proto uvdm dva doplky pro konstruktry audio zazen.
Na obr. 1 je zapojen desky s konektory SPEAKON. Jsou zde ti tyto
konektory a dv vkonov rel, kter
jsou jako soust komplexn ochrany
reproduktor ze strany vkonovho
zesilovae. Toto proveden uet
msto ve vkonovm zesilovai
a zjednodu i jeho konstrukci.
Pouit konektor SPEAKON je
dnes ji samozejmost vedle pouit
roubovacch svorek. Konektor

SPEAKON m sv opodstatnn,
nebo jm lze spolehliv a pohotov
pipojit reproduktory k vkonovmu
zesilovai. Pouit konektor XLR
(oznaovan tak jako CANON) je
ji diskutabiln pro snadnou zmnu
se signlovmi kabely. Tyto konektory nejsou toti stavny na velk
proudy a tedy i vkony. Dnen cena
konektor SPEKAON je dostupn
pro kadho.
Tranzistory T1 a T2 spnaj ob rel.
Diody D1 a D2 chrn tranzistory
proti pept, kter vznik na cvkch rel.

Konektory byly zapojeny nejjednodum zpsobem. Jsou zapojeny

vechny stejn - jak pro samostatn
kanly, tak i pro mstkov zapojen
(BRIDGE). Nkter literatura uvd
pro pipojen reproduktoru k zesilovai v mstkovmu reimu odlin
zapojen - je to jist vhoda, protoe
pak nen mono pipojit jakoukoliv
reprosoustavu k mstkovmu vstupu, je to vak tak nevhoda, protoe
musme mt dva kabely podle druhu
provozu, nebo vdy kabel pepojit.
Zde uveden zapojen vyhov svou
jednoduchost a univerzlnost a neodporuje niemu.

Konstrukce
Na obr. 2 je osazen jednostrann
deska s konektory s rozmry 126x
35,5 mm. S vhodou byla pouita
rel, kter svmi rozmry vhodn
vypluj prostor mezi konektory
SPEAKON. Rel mohou bt pouita
s jednm spnacm kontaktem pro
16 A nebo se dvma kontakty, kter
bvaj vtinou pro men proud.

Seznam soustek
Deska s konektory
RE1, RE2 . . . . . . . . . . rel 12 V/16 A
CN1 a CN3 . . . . . . . SPEAKON panel
T1, T2 . . . . . . . . . . . BC848 (6,7) SMD
R1, R2 . . . . . . . . . 10 k / SMD 1206
Deska PC
Lita 2 x 5 PIN do PS
4 ks FASTON
Obr. 1. Schma zapojen s konektory SPEAKON

20

9/2002

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Rozloen soustek na desce s konektory SPEAKON

Obr. 3. Obrazec desky spoj s konektory SPEAKON

Oba kontakty rel jsou spojeny

paraleln.na desce PS. Ovldn rel
je vyvedeno na kraj desky na kontaktn litu. Pro vkonov spoje byly
navreny co nejir vodiv cesty.
Pro vt vkony je vhodn tyto cesty
na PS pocnovat tlust vrstvou cnu
- pocnovn vak nen na kodu pro
jakkoliv vkon zesilovae. Pro
pvod signlu jsou pouity konektory typu FASTON se kou 5 mm.
Mohou bt v proveden pmm
i zahnutm. Ty je mono zapjet i ze
strany spoj, ale pak doshneme
men pevnosti z hlediska na n psobc sly. Pro volbu zapjen konektor FASTON ze strany konektor
je vhodnj pout zahnut typy.
Deska je upevnn na vvodech
konektor SPEAKON. Rozte os konektor je 40 mm. Do desky je nutno
vrtakou vyvrtat nkolik dr vedle
sebe tak, aby tvoily trbinu o dlce
4,7 mm. Je tak mono vyvrtat jeden
stedov otvor a poadovanou trbinu o dlce max. 5 mm vytvoit pomoc lupenkov pilky. Pro ovldn
rel je pouita lita, kter je zapjena
do desky PS. Pouije-li se pm
pipojen vodi pro ovldn, je
mono pout litu jednoadovou. Je
tak mono pout samoezn konek-

9/2002

tor na ploch vodi - pak se pouije

lita dvouadov. Byla pouita 2 x 5
pin, protoe ta je nejdostupnj pro
samoezn konektor. Odpory a tranzistory jsou z prostorovch dvod
pouity v proveden SMD. Jejich
pjen nen problematick, avak
pout pistolovou pjeku se pli
nedoporuuje.
Stavebnici popsan desky s konektory lze objednat pod oznaenm
MS22110 u firmy MeTronix, Masarykova 66, 312 00 Plze, tel. 37 72 676
42 (toto je ji nov slo), e-mail:
metronix@metronix.cz. Cena stavebnice je 360,- K a obsahuje ve podle
uvedenho seznamu soustek. Je

mono objednat i samostatn konektory SPEAKON jak panelov, tak

i kabelov - viz www.metronix.cz.
V nabdce jsou i jin profi konektory.

Obr. 4. Rozloen soustek na desce

pro upevnn elektronky

Obr. 5. Obrazec desky spoj pro

upevnn elektronky

st 2.
Elektronky maj ji "sv hlavn" za
sebou, ale stle se v audiotechnice
pouvaj. Mezi nevhody elektronek pat i jejich velikost. Prv proto je zde prezentovno uloen elektronky naleato. D se tak umstit
elektronka i do tzv. rackovho proveden skn velikosti 1U (44 mm). Na
obr. 3 je deska PS pro upevnn
elektronky do PS pro leat prove-

21

S TAVEBN NVODY

Mni pro blou LED

Pavel Meca
Bl LED si stle vce nachz
msto jako nhrada mal klasick
rovky. Nevhodou bl diody LED
je jej vt napt v propustnm
smru. Bv v rozsahu 3 a 4 V.
Z toho plyne nemonost pout 2 ks
baterie nebo akumultoru. Druhou
nevhodou bl LED je jej velk
zvislost svitu na napt, co je problm pi napjen malm naptm.
Nejlepm eenm je pouit mni.
Na obr. 1 je zapojen mnie
DC/DC se stabilizac proudu. Proud
diodou lze nastavit podle poteby
pouze zmnou odporu R3. Mni
umon vyut baterii do maxima,
co proveden bez mnie neumouje.
Pipojenm napjen se pivede
proud do bze T2. Ten se oteve a pes
R3 se oteve i T1. Proud prochz
cvkou L1 a zvtuje se. Jeho nrst

je dn naptm baterie a induknost

cvky a tak velikost odporu R3.
Kdy doshne proud maxima, zmn
se tok proudu v L1, zmn se polarita
v L1 a pes kondenztor C1 se T2
uzave. Proud z L1 se vede do LED,
kter se rozsvt - dioda je zapojena
obrcen. Po jist dob se opt sepne
T2 pes odpor R2 a cyklus se opakuje. Nen podstatn, jak je propustn napt diodou LED. Vdy
bude proud zvisl na R3. Je mono
pout i diody jinch barev. Lze
pout i 2 a 3 erven nebo zelen
diody, zapojen v srii. Vhodou je,
e diody LED budou svtit stle

stejn bez zvislosti na napt baterie. Je jasn, e od uritho napt

baterie (respektive kapacity baterie)
se bude jas zmenovat. Z uvedenmi
soustkami je kmitoet mnie asi
30 kHz a proud LED asi 20 mA.
Jistou vhodou je zapojen LED bez
pedadnho odporu, m se zvtuje innost mnie.
Na obr. 2 je pklad proveden desky se spoji. Deska je jednostrann
o velikosti 21 x 12 mm. Je mono
experimentovat se soustkami.
Zvlt na innost m vliv cvka L1
a to hlavn jej proveden - prmr
drtu a druh feritu.

Seznam soustek
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548C
T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558C
D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED bl
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
L1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 H
C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF
Deska PS
Obr. 1. Shma zapojen menie pro LED

den. Na desku PS je mono osadit

objmku s drkem krytu a bez nj.
Proveden s krytem je vhodn pro
vstupn obvody. Deska PS se pipevn k hlavn desce pomoc zahnut
pjec lity. Po zasunut objmky do

22

PS je vhodn vvody na konci maximln ohnout k desce PS pro vt

pevnost pjenho spoje. Je vhodn
elektronku podloit na jejm opanm
konci ne je jej objmka, zvlt
u penosnho zazen. K tomu je
ideln kousek tvrzen prye.
U firmy MeTronix Plze lze
objednat desku PS pod oznaenm
TB1 a objmky pro elektronky typu
NOVAL (nap. pro ECC83) a to
v proveden standardn do PS, standardn s hlinkovou zkladnou do
PS i s pjecmi oky a stnic kryt na
elektronu. Objmky jsou vyrobeny ze
skloplastu, co je plast s vysokou

teplotou taven s pdavkem sklennho prku. Aktuln ceny jsou

uvedeny na internetu www.metronix.cz
nebo www.audiotronix.cz.

9/2002

S TAVEBN NVODY

Luxmetr jako doplnk pro digitln multimetr

Pavel Meca
Osvtlen je dleitou soust
naeho ivota. Lidsk oko nen
schopno v mnoha ppadech pmo
zhodnotit velikost svtla jak v jeho
v absolutn hodnot, tak i pomr
dvou osvtlench mst, kter je osvtleno vce nebo mn - plat samozejm pro men rozdly. Tady
nastupuje technika, kter je neomyln a pesn.

Schma zapojen

Obr. 1. Shma zapojen luxmetru pro digitln multimetr

9/2002

Pro luxmetr je pouit tynsobn

OZ v CMOS proveden typ TLC274.
Jeho pouit je vhodn pro bateriov napjen. Zde je pouita 9V
baterie. Proudov odbr je maximln 5 mA. Je nutn pout i vypna pro napjen. Ve schmatu z dvodu jednoduchosti nen zakreslen.
Obvod IC1A je zapojen jako detektor
napt baterie.Odpor R3 a dioda D1
jsou jako zdroj referennho napt
pro kompartor. Pi napt asi 7 V se
rozsvt dioda D1. Od tohoto napt
ji nemus men probhat sprvn.
Obvod IC1B je zapojen jako
sledova napt z odporovho dlie
R5 a R6. Tyto odpory tvo dli
napt 1:2. Na vstupu IC1B je tedy
tak polovin napjec napt. Toto
napt funguje jako virtuln zem
pro vlastn mc obvod.
Jako senzor pro svtlo je pouita
dioda BPW21. Ta se vyznauje velmi
dobrou linearitou zvislosti vstupnho proudu na osvtlen. Pro men
pesnost je mono pout i typ
BPW34 - tato dioda m hor linearitu v zvislosti na svtle. Obvod
IC1C zesiluje proud ze snmac
diody D3. Zeslen je nastaviteln
odpory ve zptn vazb R8 a R11.
Rozsah men je od 0 do 200.000
Lux. Na vstupu 8 obvodu IC1C je
pro kad rozsah maximln vstupn napt 2 V. Trimrem TP1 se
nastavuje hodnota "000" na displeji viz nastaven. TP1 je vceotkov
typ. Obvod IC1D je zapojen jako
invertujc zesilova. Ten m zapojen
ve zptn vazb trimr TP2, kterm
se luxmetr nastavuje - viz nastaven.
Na vstup luxmetru je jet jednoduch filtr typu doln propust.
Ten odstran nestabilitu daje na
displeji v ppadn rychlch vkyv

23

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Rozloen soustek na desce luxmetru

svtla, kter nejsou pro men dleit.

Konstrukce
Luxmetr je postaven na jednostrann desce PS o rozmrech 40x
60 mm. Na desce je jedna drtov
propojka. Pepna je pipojen pomoc krtkch vodi. Z hlediska
omezen ruen je vhodn nechat
snmac diodu na desce PS. Je tak

Seznam soustek
Odpory 0204
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 k
R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k
R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k
R4, R11, R19 . . . . . . . . . . . . . . . 1 k
R5, R6, R9 . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k
R7, R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M

Obr. 3. Obrazec desky spoj luxmetru

vhodn umstit ze strany spoj stnic flii pop. pout neodleptanou

desku kuprextitu. Pro pipojen luxmetru k multimetru je mono pot
nestnn vodie do dlky 50 cm.
Vechny odpory jsou mikrominiaturn typy v proveden 0204.

Nastaven
Msto diody D1 se zapoj odpor 10 k.
Trimrem TP1 (OFFSET) se nastav
R10, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R17. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k
C3, C5, C10 . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470
C9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF
C1, C6. . . . . . . . . . . . . . 100 F / 16 V
C2, C4. . . . . . . . . . . . . . . 10 F / 50 V
IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TLC274
IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L06

na rozsahu 200 kLux na displeji

hodnota "000".
Pak je vhodn
nastavit trimrem TP2 podle jinho
kalibrovanho luxmetru stejnou
hodnotu na displeji. Tm je nastaven ukoneno. Luxmetr se nastav
na piblinou hodnotu podle referennho pstroje, protoe nen
mono doshnout absolutn pesn
soubh u dvou pstroj v celm
rozsahu men.

D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148
D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED
D3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BPW21
TP1/10 ot. . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
TP2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
Ostatn
deska PS
bat. klips
pepna
vypna

Bude se Sony Playstation2 vyrbt v esku?

Japonsk spolenost Sony plnuje
dal tok proti svm nejvtm
konkurentm, zejmna pak proti
pozicm firmy Microsoft, vyrbjc
vysoce medializovanou hern konzoli X-Box. Chce proto poslit sv pozice na evropskm kontinentu tak, aby
tu zvila prodej svch produkt.
Zd se, e esk Republika, kter
je momentln v zvren fzi
vyjednvn o vstupu do Evropsk
unie, je favorizovan k tomu, aby zde
vyrostla tovrna (nebo tovrny) na
zmnn konzole.

24

Je k tomu hned nkolik dobrch

dvod. Mezi n pat dobr podmnky pro zahranin investory, levn pracovn sla vzhledem k okolnm
zpadnm sousedm a v neposledn
ad tak geografick poloha. Dky
n by pak nsledn distribuce konzol do cel Evropy byla sna.
Zatm nebyla urena lokalita nebo
msto, ve kter by se tovrna mla
nachzet a agentura Czechinvest zatm o zmru Sony a jejch partner
neinformovala.

Nen proto vyloeno, e cel vc

dopadne jako se zmnnou konzol
X-Box, jej produkce se poslze
realizovala na zem Maarska,
nebo Maarsko nabdlo lep startovac podmnky. Dal monost je
skutenost, e zde investoi sv
tovrny postav a poslze v nich
budou vyrbt jin produkty ne
Playstation 2.
Literatura:
Stanislav Bauer, www.techserv.cz

9/2002

INTEL MADISON

Procesor Intel Madison se pedstav v pln pard

Na procesorov trh se chyst v nejbli dob vstoupit dal novek.
e to nebude dn chudinka, ukazuj jeho technick parametry a specifikace (kter jsou momentln
k dispozici). Jedinou jeho nevhodou bude snad to, e si ho do svho
potae nebude moci dt zrovna
kad. Jeho poizovac cena toti
bude tradin astronomick.
A o koho se jedn? O nstupce serverovch procesor Intel Itanium 2.
V nich se pod kdovm oznaenm
McKinley skrval mal bel.
Mckinley je nstupcem Mercedu.
M vak krat pipeline a 3 MB (nebo
1.5 MB) velkou L3 Cache. Velikost
jdra vyrobenho 0.18 mikronovou
technologi je ctyhodnch 421 tverench milimetr. Startovac frekvence byla 1 GHz (1000 MHz), tedy
o 200 MHz vy ne u svho pedchdce. Sbrnice tohoto procesoru,
znmho spe jako Itanium 2, je taktovna na 400 MHz.

Oproti klasickmu Pentiu 4 Northwood vak m jednu podstatnou odlinost. Je 128bitov, zatmco u ji
zmnnho Pentia 4 je 64 bitov. Pentium 4 by tedy potebovalo 800 MHz
rychlou FSB k tomu, aby se se svoj
datovou propustnost vyrovnalo datov propustnosti u Itania 2.
Ale vrame se k naemu novkovi.
Jeho kdov oznaen je Madison
a jedn se o pln 64bitov procesor
s extmn velkou 6 MB Cache tet
rovn. Pro porovnn. "Domc"
procesor AMD Athlon XP m L2
Cache velkou 256 KB a dohromady
m tento procesor k dispozici 384 KB
Cache. Jeho konkurent od Intelu,
Pentium 4 Northwood disponuje Cach sice vt, ale i tak je to "jen" 512KB.
Velk L2 a L3 Cache jsou vborn
pro zven vkonu procesoru, ale
maj jednu podstatnou nevhodu.
Skldaj se z pamt typu SRAM a ty
jsou nron na vrobu a tak jsou
velmi drah.

Dal podstatnou a doposud znmou skutenost je fakt, e Madison

bude vyroben 0.13 mikronovou
technologi. Ml by tedy vyzaovat
mn ztrtovho tepla - teoreticky,
nebo jdro bude obsahovat a 500
milion tranzistor. (Opt pro
porovnn. Sedm generace Penti 4
s jdrem Northwood m "pouhch"
55 milion tranzistor).
Pedpokldan startovac frekvence Madisonu je 1.2 GHz. Dky
pouitm technologim se pot
s rstem frekvence a na 1.6 GHz
a pout ve 12 a vce procesorovch
systmech.
Na trhu high-end server to Intel
se svoj novinkou rozhodn nebude
mt jednoduch, nebo tto oblasti
zatm dominuj IBM, Sun Microsystems a Hewlett-Packard.
Literatura:
Stanislav Bauer, www.techserv.cz

"Posmrtn" chlazen potae

Pemleli jste nkdy nad tm, jak
je asi vaemu procesoru, kdy ho
zbavte chladie? Odpov je jednoduch. Velmi horko. Mlo kdo si
vak uvdomuje, e podobn situace
nastv prakticky vdy, kdy vypnete svj pota. V ten moment se
vtrky zastav, ale teplota uvnit
skn nekles, nebo kles velmi
pomalu. U nkterch komponent si
chladnut vyd daleko del dobu,
a napklad u procesoru dojde po
vypnut potae jet k nepatrnmu
nrstu teploty.
Kad problm je od toho, aby se
eil a proto pchz ke slovu no-

vinka. Chlazen, kter pracuje jet v

uritm asovm intervalu po tom,
co vypnete svj pota. Pochz od
firmy IOSS a cel zazen se skld
z mal krabiky, kterou je mon
umstit dovnit potae.
Princip je velmi jednoduch. Pes
"PC Turbo Timer" (jak firma svoje
zazen nazv) jsou zapojeny a zeny dleit vtrky v potai. Pokud je pota vypnut, nejsou automaticky vypnuty, jak tomu bv obvykle, ale zstanou v chodu a systm
se i nadle chlad.
Zazen me dit dv sady vtrk. Zajmavost je to, e jsou redu-

Obrzek ukazuje nrst teploty v potai po jeho vypnut.

9/2002

kovny otky tak, aby chlazen nebylo hlun. Pokud tedy napklad
ukonte svoj prci a jdete spt,
chladie vs nebudou ruit. e je
zazen skuten v provozu indikuje
dioda.
asov interval chlazen po vypnut potae lze nastavit. K dispozici jsou minutov intervaly, a to 1, 3,
5 nebo 10 minut.
Zazen neocen jenom ti, kte
chtj, aby jejich pota dlouho
vydrel, ale napklad notorit
overclockei. Nezdka pi ladiskch pokusech dochz k tomu, e
se napklad pi nesprvn navolen
fekvenci pota zasekne tak, e je
nutn ekat nkolik destek minut,
ne znovu vychladne a je schopen
provozu.

25

NOVINKY DIGITLN FOTOGRAFIE

Novinky digitln fotografie pro podzimn seznu

Olympus
Novinka od spolenosti Olympus
se jmenuje Camedia 5050 Zoom. Jak
z nzvu vyplv, jedn se ptimegapixelov pstroj, kter vychz ze
starch model. Tak jako ony, je
i tento vybaven trojnsobnm optickm zoomem. Zmnou je vak
vklopn 1,8palcov LCD displej
a podpora t formt pamovch
flash karet. Mimo obvyklch Smart
Medi zde naleznete slot pro Compact Flash I a II a monost pout
novinku xD Card. Dalm vylepenm oproti starm modelm je
umstn objmky pro extern blesk.

Ped przdninami pro ns vrobci

digitlnch fotoapart pipravili
e novch vrobk. Ke konci srpna
se pipravuj vypustit dal novinky.
Dn na tto scn se ponkud
podob svtu mdy, kde se tak
pipravuj kolekce pro jednotliv
ron obdob.

Kodak
Spolenost
Eastman
Kodak
pipravuje dv novinky - Kodak
DX4330 a Kodak CX4200. Prvn
pstroj je ocenn na 350 americkch
dolar a druh na $180.
Za ve zmnnou cenu DX4330
nabz rozlien 3,1 megapixelu

26

(2160 x 1400), trojnsobn optick

zoom a 1,8palcov LCD displej,
kter pr obstoj i na pmm slunci.
Dle je mono nahrvat videosekvence, jejich dlka je omezena
pouze kapacitou MMD (MultiMedia
Card) nebo SD (SecureDigital) karet.
Vnitn pam pitom in 16 MB.
Integrovan blesk m dosah 11 metr.
Rychlost zvrky lze nastavit na 1 a
1/1700.
Na rozdl od DX43300 m CX4200
rozlien 2 Mpix (1632 x 1232) a je
bez optickho zoomu. LCD panel
m velikost 1,6 palce. Nelze nahrt
videsekvence. Dosah blesku je mrn
pod osm metr. Zvrka m rychlost
1/8 a 1000.

FujiFilm
Dal aparty, do kterch lze vloit
xD karty, pochzej z dlen spolenosti Fujifilm. Je jich celkem pt
a li se od sebe vybavenm a cenou.
FinePix A200 ( cena cca USD 180)
a FinePix 2650 ( cca USD 250) jsou
vybaveny CCD senzorem, kter
umon snmat fotografie v rozlien
2 megapixely (1600 x 1200). Model
2650 je na rozdl od A200, kter
zoomuje jen digitln, vybaven trojnsobnm optickm zoomem. Oba
pstroje dok zaznamenat a
13 minut (pi pouit 128 MB pamov xD karty) videa bez zvuku a je
mono je vyut k videokonferenci.
Pokroilej digitln fotoaparty
FinePix A203 ($279.99) a A303
($349.99) se vyznauj tenkm

9/2002

ZJITOVN POLOHY MOBILNHO TELEFONU

Zjiovn polohy mobilnho telefonu

Mobiln opertoi a dodavatel
technologi pro st GSM se zjiovnm polohy mobilnch telefon
zabvaj u nkolik let. Za tuto dobu
vvoji definovali nkolik metod pro
lokalizaci polohy, kter podle nich
maj budoucnost. Jak u to ale ve
svt telekomunikac chod, nakonec
se prosazuje metoda pln jin.
Existuj ti kategorie metod zjiovn polohy mobilnch telefon.
Nejstar pokusy jsou zaloeny na
lokalizaci polohy st GSM - tmto
metodm se k vyuvajc s
(network-based, NB). Novj metody vyuvaj mobil (terminal/handset-based, TB). Zatmco u metody
vyuvajc s nen vyadovna
spoluprce mobilnho telefonu (ten
psob jako pasivn, sledovan prvek, k zjitn polohy nen jeho
spoluprce potebn), u metod vyuvajcch mobil probh zjiovn
polohy prv na stran mobilnho
telefonu, kter pro zmnu nepotebuje aktivn spoluprci mobiln st.
Zatmco dodavatel technologi
st GSM se snaili opertorm

prodat aplikace zaloen na jedn

z tchto metod, ti se radji pokusili
oba zmiovan postupy zkombinovat - vsledkem je lokalizace
polohy zaloen na aplikacch SIM

toolkit, kter kombinuj spoluprci

telefonu se st GSM. Je vak teba
uznat, e SIM toolkitov aplikace
vyuvaj ve velk me prv schopnosti mobiln st ne telefonu.

2800 Zoom. FinePix 3800 (asi $450)

fotografuje v rozlien 3,24 megapixel. estinsobn optick zoom
lze rozit extern optikou. Samozejmost je manuln nastaven
rznch funkc. Mimo 1,8palcovho

LCD displeje je pstroj vybaven

elektonickm hledkem. Nahrvn
videa je mono i se zvukem.
Literatura:
Roman Veteka, www.techserv.cz

designem. Zatmco je A203 vybaven

2Mpix snmacm ipem, A303 me
pout o piblin 1,25 milionu
obrazovch bod vce (2048 x 1536).
Oba pstroje nabzej trojnsobn
optick zoom a monost nahrn
videosekvenc s rychlost 10 snmk
za sekundu, ale bez zvuku. Je mono
je tak vyut k videokonferenci.
Dra model je navc rychlej,
pedevm pi poizovn snmk.
Lze pout reim macro, blesk m
dosah pes 11 metr. Vechny tyi
pedchoz pstroje jsou vybaveny
1,5palcovm LCD displejem.
Nejvkonnj novinka se znakou
FinePix navazuje na star FinePix

9/2002

27

ZJITOVN POLOHY MOBILNHO TELEFONU

Monosti lokalizace polohy

mobilnho telefonu
Lokalizace polohy vyuvajc s
GSM
Sov metody zjiovn polohy
jsou zaloen na znalosti konfigurace
st GSM a chovn rdiovch vln.
Kad mobiln opertor toti velmi
pesn zn umstn svch zkladnovch (vyslacch) stanic (BTS),
jejich rozdlen do sektor a identifikan sla jednotlivch sektor
(oznauj se jako Cell ID nebo CGI,
cell global identity). V tak, kter
frekvence se v tchto sektorech
pouvaj.
Metoda
oznaen
zkratkou
CGI+TA (Cell Global Identity + Timing Advance) vyuv toho, e
mobiln s zn hodnotu CGI sektoru, ve kterm se nachz telefon.
Pokud by znal vyhodnocovac software pouze CGI, me urit okruh
s polomrem nejvce 35 km, ve kterm se lokalizovan mobil nachz to v ppad, e sektor m kruhov
tvar. Protoe ovem dnen mobiln
st maj kuelov tvary sektor
(s rozptm 90 a 120), je mon
oblast, ve kter se mobil nachz,
urit vrazn pesnji. Pi komunikaci st GSM s mobilem se pouv
jet jedna hodnota - TA (timing
advance). S jej pomoc se d zjistit
vzdlenost od BTS s pesnost na 550
metr (vynsobenm TA slem 550).
TA se vypotv ze zpodn penosu rdiovho signlu mezi mobilem
a st. Pokud zn vyhodnocovac
centrum hodnotu CGI a tak TA,
me urit oblast, ve kter se nachz
hledan mobil, s pesnost nejmn
550 metr (ka oblasti zle na
ce sektoru).
Jin postup, pro kter technici
pouvaj zkratku UL-TOA (Uplink
time of arrival), vyhodnocuje jenom
zpodn signlu vyslanho z mobilnho telefonu. Kad mobiln telefon toti m svj intern asova
(meme kat i hodiny), kter je
synchronizovan se st GSM - jinak
by mezi nimi nefungovala komunikace. Kdy vyhodnocovac centrum
zn as, kdy mobil zaal vyslat
(kad vysln je oznaeno asovou
znmkou), kter srovn s asem, kdy

28

data dorazila do BTS (jej polohu

pesn zn), me vyhodnotit zpodn signlu (jeho rychlost je znm)
a z nj vypotat vzdlenost od BTS.
Pokud je mobiln telefon v dosahu
dalch t BTS, se ktermi doke
komunikovat, je mon vypotat pi
znalosti zpodn komunikace se
vemi stanicemi polohu s pesnost
na 50 a 150 metr. Pesnj lokalizaci mobilu touto metodou brn
rzn odrazy a zalomen rdiovho
signlu (pedevm v mstskch
oblastech). V dsledku toho je lokalizace v oteven krajin pesnj
ne ve mstech.
Oba postupy maj pro opertory
velkou vhodu v tom, e pracuj se
souasnmi mobilnmi telefony aby zkaznci mohli vyuvat sluby
zaloen na tchto metodch, nemus vymovat svoje mobiln telefony.
V okamiku sputn sluby ji me
vyuvat skuten kad majitel mobilu. Opertor ale mus investovat
velk stky do vyhodnocovacho
centra a tak se mu zv zt st.
Pi zjiovn polohy jednou ze
zmiovanch metod je toti nutn,
aby mobil se st komunikoval. A to
dl pi hovoru, odesln i pijmn textov zprvy, zapnut a vypnut telefonu, operaci nazvan LU
(Location Update) nebo kdy ho
k tomu mobiln s vyzve. V okamiku, kdy mobil nevysl, tak vyhodnocovac centrum zn pouze oblast
(kter me doshnout velikosti
kraje), ve kter se pohybuje, ppadn jet CGI, TA nebo zpodn
signlu, ovem z doby posledn komunikace se st.

Lokalizace polohy vyuvajc

mobiln telefon
Zjiovn polohy vyuvajc
schopnost mobilnho telefonu je
sice vrazn pesnj ne pi pouit
metod zaloench na stch GSM,
jene dky vy nkladnosti a problmm pi zavdn mezi uivatele
se vbec nepouv.
Stle plat, e nejpesnj daj
o poloze pohybujcho se pedmtu
zjistte prostednictvm satelitnho
naviganho systmu GPS (Global
Positioning System). Tento systm je
zaloen na 24 umlch druicch,
kter obhaj Zemi ve vce piblin
200 km. Kad druice vysl informace o ase a svoj poloze. Pijma
podle dat z nejmn t druic ur
svoji piblinou polohu (s odchylkou
du destek metr); pi pjmu
signlu ze ty vysla u je schopen
urit polohu s pesnost na metry.
Nejvce je mon v jednu chvli pijmat signl z dvancti druic.
Protoe signl z druic na obn
drze se tm vbec ne v budovch a hust osdlench oblastech,
vznikly projekty GPS s asistenc st
GSM (A?GPS, network-assisted
GPS). Pijma GPS toti ke sprvnmu uren polohy potebuje znt
polohu vyslae a pesn as, kdy byl
vysln signl. Aby byl systm GPS
dokonalej v mstech se patnou
rovn signlu z druic, bylo by
dobr pout pozemn vyslae,
jejich signl pronikne i do budov
a podzemnch gar. A k tomu se
velmi dobe hod zkladnov stanice
st GSM. Atomov hodiny, kter se

9/2002

ZJITOVN POLOHY MOBILNHO TELEFONU

pouvaj v druicch GPS, je mon
pout i v BTS, jej poloha je velmi
pesn znm. Pokud by byl mobiln
telefon vybaven pijmaem GPS
(jako nap. Benefon Esc), mohl by
svoji polohu zjiovat i na zklad
informac vyslanch st GSM.
Podle odbornk lze doshnout pi
hustot vysla A?GPS kadch
300 km pesnosti uren polohy
mobilu s odchylkou 10 a 20 metr.
A?GPS nar na ti zsadn
problmy. Pokud by tento systm
ml fungovat jen v konkrtn sti,
potom by musel pracovat na jinch
frekvencch ne souasn systm
GPS - to kvli tomu, aby se tyto
systmy neruily. Informace A?GPS
by bylo mon vyslat i ve frekvennm psmu GSM. Nebo by se
st s A?GPS musely propojit se
systmem GPS (provozovanm americkou armdou), jene to by vyadovalo spoluprci nkolika destek
a stovek opertor, kte by vyslae
A?GPS provozovali - tm by ale
provozovatel st ztratili konkurenn vhodu; na zklad jejich
signlu by mohli sluby nabzet
zdarma i jin opertoi. I kdyby se
povedlo vyeit tento problm, museli by se provozovatel st GSM
a slueb zaloench na pesn lokalizaci polohy vypodat s nedostatkem telefon s pijmaem GPS/
A?GPS. Pedevm z tohoto dvodu
se dnes povauj systmy A?GPS za
mrtvou vtev vvoje.
Druhou metodou lokalizace polohy zaloenou na mobilnm telefonu
je metoda E-OTD (The enhanced
observed time difference method). Je
zaloena tm na stejnm principu
jako metoda UL-TOA (viz ve), jen
s tm rozdlem, e vyslajcm prvkem jsou zkladnov stanice a zpodn signlu pot pmo mobiln
telefon. Pokud zn mobiln telefon
pesn umstn vech BTS (m je
v pamti nebo BTS sama vysl
informaci o svoj poloze), potom
me svoji polohu zjistit sm.
V opanm ppad me odeslat
takto zjitn data vyhodnocovacmu centru, kter vypot polohu
mobilu a pole mu ji zpt. Pesnost
metody E?OTD je v oteven krajin
piblin 60 metr, v mstskch
oblastech se odchylka pohybuje
okolo 200 metr.
Odesln informac do vyhodnocovacho centra a vpoet polohy na
zklad odpovdi z tohoto centra
(ppadn z daj o poloze BTS)
zvldne i aplikace SIM toolkit.

9/2002

Pokud by telefon k zjitn polohy

musel mt v pamti informace
o umstn zkladnovch stanic a ty
zpracovvat, potom u by poteboval
pdavn zazen na zpracovn
tchto dat. Takov mobil ovem
v souasnosti neexistuje.
Pokud si odmyslme v praxi zcela
nepouiteln st vybaven A?GPS,
potom meme uvaovat pouze
o metod E-OTD. Ta se ovem v praxi tak pli nepouv, protoe
vyaduje upraven mobiln telefony.
Kvli tomu je mn potencilnch
zkaznk a o takovou slubu opertoi nemaj zjem. Investice do st
by navc rozhodn nebyly o mnoho
men oproti metodm zaloenm na
spoluprci se st GSM - pinejmenm by opertor musel postavit
vyhodnocovac centrum a upravit
svoje zkladnov stanice.

Monosti metod E-OTD a ULTOA

Kombinovan metody
I kdy znm aplikace lokalizace
polohy v stch GSM vyuvaj aplikace SIM toolkit (podobn jako
u ns jedin komern sluba Paegas
Locator), jsou zaloeny pedevm
na zjitn polohy mobilu st. Zmiovan Paegas Locator je zaloen na
metod CGI+TA. Ovem aplikace
SIM toolkit neslou pouze jako
bezpenostn prvek (ovuje, jestli
polohu zjiuje oprvnn osoba), ale
zjiuje tak informace o ostatnch
zkladnovch stanicch v dosahu
mobilu - co jsou prvky pouvan
v metod UL-TOA nebo E-OTD.

Podobnm smrem se vydali i ostatn opertoi st GSM (v cel Evrop)

- namsto poizovn hotovch een od svch dodavatel technologi
zaloench na jedn metod radji
tyto metody kombinuj tak, aby
snili nklady na zmny v stch
GSM a souasn zmenili nroky na
schopnosti mobilnch telefon.
Prv rzn schopnosti mobil jsou
pinou toho, e Paegas Locator
provozovan na rznch skupinch
pstroj uke polohu s odlinou
odchylkou.

Zvr
I kdy lokalizace polohy nar na
nedvru uivatel a na prvn
pekky, maj ped sebou tyto
sluby zejm rovou budoucnost.
Dky zjiovn polohy je mon
nabzet uivatelm spoustu uitench i zbavnch slueb (plus pro
n), za kter samozejm budou
platit (plus pro opertory). A i kdy
tyto sluby zvis na dostupnosti
a pouvn modernch technologi
(GPRS, WAP), jsou mn technologicky nron ne technologie
samotn. Navc me zjem o praktick sluby zaloen na lokalizaci
polohy povzbudit zjem o dnes mlo
vyuvan WAP a nepli dostupn
GPRS. Ostatn, aplikace vyuvajc
toho, e v, kde se uivatel nachz,
jsou typickou slubou st UMTS - ty
maj lokalizaci polohy pmo ve
svch standardech a definicch.
Literatura:
Rostislav Kocman, www.mobil.cz

29

NIKO N

Nikon pedstavuje 4Mpix fotoapart Coolpix 4300

Vrobci digitlnch fotoapart se
ped nadchzejc vstavou Photokina pedhnj ve vydvn novch
produkt. Svou trokou do mlna
pispl i Nikon se svm Coolpixem
4300. Novinka vychz z modelu
885, nabz 4,1Mpix CCD ip, dky

ktermu lze zskat fotografii v rozlien 2272 x 1704 bod.

Trojnsobn optick zoom je
doplnn tynsobnm digitlnm.
V reimu "Macro" je mono fotit ji
od 4 cm, normln od 30 cm. Autofokus pracuje s pti znami. Video-

sekvence lze toit v maximln dlce

35 sekund pi rozlien 320 x 240
bod a bohuel bez zvuku.
Dosah integrovanho blesku je asi
3 metry. Jako pamov mdium jsou
vyuity karty Compact Flash. Coolpix 4300 bude dodvn ve dvojm
barevnm proveden: ern a stbrn. Cena zatm nebyla stanovena.
Literatura:
[1] www.techserv.cz
[2] Nikon

Jak je to s MMS v naich stch?

(IA) - Komern provoz zasln
multimedilnch MMS zprv (Multimedia Messaging Service) spustili
oba nejvt tuzemt mobiln
opertoi Eurotel i RadioMobil.
Technologie MMS umon poslat
fotografie, obrzky, melodie nebo
jednoduch animace. Podle pedstav
opertor by bhem t a pti let
mly nahradit populrn SMS,
zhruba v roce 2007 by pjmy z MMS
mly bt poprv vy ne pjmy
z SMS.
Eurotel ji nkolik tdn veejn
informoval o testovacm provozu
a ohlsil zahjen komernho provozu na 25. srpna, kter pak kvli
povodnm odloil na 30. srpna.
Naopak RadioMobil o zahjen komernho provozu v sti T-Mobile
poprv informoval a 27. srpna, jako
datum zahjen uvedl 28. srpna.
Konkurenn souboj nakonec piml
ob spolenosti oficiln spustit

30

komern provoz ji 27. srpna,

piem RadioMobil tak podle svho
marketingovho editele Jiho Dvojrananskho uinil zhruba s plhodinovm nskokem.
Pprava sluby MMS u eskho
Mobilu, kter provozuje nejmlad
s mobilnch telefon v esk
republice s nzvem Oskar, je zatm
ve fzi vbru dodavatele technologie. Jak na dotaz IA uvedl tiskov
mluv spolenosti Igor Perovsk,
do konce roku plnuje firma zahjit
ovovac provoz MMS na vybranch skupinch zkaznk. V ptm roce pak pedpokld zahjen
komernho provozu.
Cena za odesln jedn MMS
zprvy in u obou opertor zhruba
deset korun, pjem zprvy je stejn
jako v ppad SMS zdarma. Pinejmenm u RadioMobilu jde vak
pouze o zavdc cenu, platnou do
konce jna. Pot budou ceny od-

stupovny podle objemu penench dat. Podmnkou k odesln

MMS je telefon, podporujc tuto
technologii. Tch jsou zatm na
eskm trhu jen dva typy, jejich cena
navc vrazn pevyuje 10 tisc
korun. Opertoi vak oekvaj, e
u za nkolik msc bude dostupnost tchto pstroj vt.
Kvli dosavadnmu utajovn detail sluby zatm opertoi nepodepsali pslunou propojovac dohodu. Nelze tedy zaslat MMS zprvy mezi jednotlivmi stmi, ale pouze v rmci T-Mobile nebo Eurotelu.
Zatm nefunguje ani zahranin
roaming. Dodavatelem technologie
pro Eurotel se stala Nokia, technologii pro celou skupinu T-Mobile
dodal Ericsson.
Literatura:
www.mobil.cz

9/2002

SONY ERICS SON T200

Sony Ericsson T200

Sony Ericsson m pi uvdn

nkterch svch novinek smlu. Jen
co se zaal na naem trhu (co vlastn plat pro vtinu Evropy) prodvat nov low-endov model R600,
u je tady jeho nstupce. Zjednoduen eeno lze R600 oznait jako
letnho krle, kter se na vslun
hl st dva msce. Jeho nstupce,
model T200, toti lpe vypad, m
lep vbavu a v neposledn ad se
daleko lpe ovld. R600 je ji mrtev,
a ije nov krl, model T200. Za
nespch prvnho modelu si vrobce
me sm, novinka snad bude mt
vce tst.
Sony Ericsson T200 je low-endov
telefon a to jak dky cen (zhruba
6 500 K za nedotovan telefon), tak
i dky vzhledu. Ten je sice modern
a nijak nezaostv za konkurenc, ale
jinak kvalita pouitch plast opravdu odpovd jen rovni jeho tdy.
Z low-endov kategorie vybouje
vak vbavou telefonu. Ta je opravdu
bohat a sp pesahuje poadavky
potencilnch zkaznk v dan
cenov hladin. Kter jin telefon
pod 7 000 K um GPRS, HSCSD,
provoz ve tech GSM psmech, nebo
umouje pipojit digitln fotoapart? V tto chvli asi dn, take
v ppad funkn vbavy bude
novinka z dlen Sony Ericsson hledat konkurenci jen u doprodvanch
telefon manaersk kategorie
(napklad Nokia 6310, Siemens

9/2002

S45/SL45, Motorola T280). Naopak

nov trendy, kter si za sv vzaly
low-endov telefony souasnosti,
T200 chybj. Novinka neum Javu
ani nepodporuje polyfonn vyzvnc melodie.
A jak je rozdl mezi R600 a novm modelem T200? Oba telefony
jsou tm stejn velk a maj i velmi
podobnou hmotnost. O mlo men
a leh je star model R600 (105 x 45
x 20 mm a 82 gram), nov T200
vak zaostv jen velmi tsn (105
x 48 x 22 mm a 85 gram). Nm se
vce lb novinka, kter m modernj design, i kdy se nkomu me
zdt o poznn "low-endovj" ne
u R600. Kvalita plast je u obou pstroj piblin na stejn rovni,
testovan vzorek T200 netrpl dnmi nepesnostmi v lcovn jednotlivch dl a ani se u nj nedaly
vystopovat jakkoliv pazvuky. Jednalo se ale o nov telefon, take kvalitu zpracovn bude mon posoudit
a po urit dob v ostrm provozu.
Vrazn lep je u novinky klvesnice, kter se u modelu R600 vyloen nepovedla. Poet a rozvren
klves je u obou telefon tm
identick, T200 m navc klvesu
pro pm vstup do WAPu (jako
v ppad T65). To sam plat i ovldn telefonu a struktue menu, ani
zde nedolo k dnm vznamnjm zmnm.

Musme pochvlit displej novinky,

kter m pjemn, svtle modr
podsvcen a doke zobrazit tyi
odstny edi. Stejn podsvcen je
i klvesnice telefonu. Vdr baterie
jsme zatm nemli monost vyzkouet, vrobce se chlub pohotovostn
dobou a 220 hodin, v praxi vak
oekvme vsledek pod touto
hranic. A jsme mli k dispozici ji
komern vzorek telefonu, prce
s nm nebylo mon popsat jako
ideln, pstroj by poteboval jet
trochu zrychlit. Na druhou stranu je
ale T200 vrazn rychlej ne R600,
alespo v porovnn s tm konkrtnm telefonem, kter jsme v redakci
zkoueli. Testovan vzorek T200
neml esk menu, take neml ani
eskou verzi prediktivnho vkldn
textu T9. Vrobce tuto funkci avizuje, ale podle naich informac
prvn telefony na eskm trhu
eskou T9 nemaj.

31

MAGCOM

Magcom: prvn mobil, kter vm neni zdrav

Nejni hodnoty vyzaovn ve
sv td, podpora t frekvennch
psem a velk displej jsou hlavnmi
lkadly novho mobilu ze severu.
Okol upout elegantnm vzhledem,
pi pouvn pak ocente magnziov asi, kter ledacos vydr.
Krom toho si velmi snadno mete
dohrt nov funkce.
Jistm novkem na trhu mobilnch telefon je norsk vrobce
Magcom. Prvn informace o vvoji
novho telefonu sice zveejnil u
v beznu loskho roku, ale praxe
stle pokulhvala. S prvnmi vzorky
jsme se krtce mohli seznmit teprve
nedvno a dluno dodat, e prvotn
megalomansk tiskov zprva pli
nelhala. Do relativn malch rozmr se toti vrobci podailo vlenit
rozmrn grafick displej, penejc prci s telefonem do pln jinch
hladin.
Magcom vsadil na osvdenou
vkovou koncepci, s n jako prvn
pila americk Motorola, umoujc relativn snadnou implementaci velkho displeje i pouiteln
klvesnice. Po dlouh dob se navc

Prvn dojmy z prodejn verze T200

jsou veskrze pozitivn, jedn se o levn telefon s nadprmrnou vbavou,
kter by mohl podn zamotat
hlavu svm konkurentm. Zstv
vak otzkou, jak telefon by ml
T200 konkurovat. Ve stejn cenov
hladin je obvykl trochu jin sklad-

32

na trhu ukzal produkt, kter neproel razantn odtuovac krou

a mohl si dovolit pijt s magnziovm rmem. Ten sice pid njak
ten gram celkov hmotnosti, ale
pin spoustu uitench vlastnost. Krom toho, e telefon je
vrazn odolnj vi mechanickmu pokozen, disponuje rovn
nejnim nedoucm vyzaovnm
do hlavy uivatele. Tento parametr je
znm jako SAR.
Podle men renomovanho nmeckho institutu IMST Magcom
m SAR 0,043W/kg, co je zlomek
hodnoty zjitn u konkurennch
pstroj. Jen pro nzornost dodejme, e naprost vtina prodvanch
mobil m SAR vt ne jeden W/kg.
Star telefony jsou paradoxn v mnoha ppadech ke zdrav svch majitel ohleduplnj, trh v t dob tolik
netlail na snen celkov hmotnosti.
Uvme-li, e Magcom m v jednom pstroji kombinovat funkce
mobilnho telefonu a osobnho organizru, jsou jeho rozmry 97 x 57
x 31 mm vce ne pijateln. Ovem
do kategorie kolibch rozhodn
nepat. Hmotnost 157 gram toti
nen v souasnosti zcela pijateln.
Pokud se vak pes ni dokete
penst, zskte velmi zajmav
pstroj. Podpora t frekvennch
psem (900/1800/1900 MHz) umon
jeho pouvn i ve Spojench
sttech, kde se GSM tak postupn
zan rozmhat, a obrovsk displej
s rozlienm 64 000 pixel zpjemn
dal prci. Souasn toti doke
zobrazit a 27 dk textu, kad a
se 40 znaky. Takovto parametr si
rozhodn zaslou pochvalu.
Aby Magcom dokzal zastoupit
i zkladn funkce osobnho organizru, musel implementovat pokroil aplikace pro plnovn asu,
sprvu dennch kol, e-mailovho
klienta a pedevm pokroil adres pln synchronizovateln s MS
ba funkc, kter se v ppad Sony
Ericssonu bl spe manaerskm
telefonm. Ty vak vyuije jen mal
poet clovch zkaznk. Naopak
manaer touc po datovch penosech, kter zvld T200 s pehledem,
se asi poohldne po trochu reprezentativnjm telefonu. Vznik rovn

Outlook. V tomto ohledu neme

bt nejmen kritiky. Naprostou
samozejmost je rovn pstup
k WAPu. Vrobce si vak nedlal
pli starosti s rychlmi datovmi
penosy. Telefon nepodporuje GPRS
ani HSCSD, co trochu degraduje
jinak velmi zajmav parametry.
Vestavn internetov prohle pak
trochu ztrc smysl. Samotn penos
dat je toti pro souasn internet
pli pomal.
Novinkou mezi mobilnmi telefony je rovn monost inovovat
softwar samotnmi uivateli. Velmi
snadno tak dokete pidat nov
funkce, piem ta posledn opravdu
stla za pozornost. Verze 1.7 si toti
konen doke poradit s infraportem. Dv nov hry jsou v tomto
ohledu spe pjemnm detailem.
Magcom si rozhodn zaslou nai
pozornost. Za necelch 16 tisc nabz opravdu velk displej, pot
podporou tech frekvennch psem,
malm vyzaovnm a monost
snadn inovace softwaru. sten
rovn doke zastoupit osobn
organizr. Na druhou stranu by si
vak zaslouil implementaci podpory rychlch datovch penos, kter
v jeho ppad citeln chyb.
Literatura:
Petr Pavlk, www.mobil.cz

otzka, zdali si za nkolik tdn

nezane konkurovat ve vlastnch
adch s modelem T300. Ten by toti
ml bt nabzen za velmi pznivou
cenu.
Literatura:
Jan Matura, www.mobil.cz

9/2002

INTERNET

Internet - vytvme vlastn strnky

Metatagy - 1. st
Ing. Tom Klabal
V minulm dlu jsme se ponkud
odklonili od problematiky vlastn
tvorby strnek, nebo jsme se zmnili
o nkterch slubch, kter mohou
amatrskm webmasterm usnadnit
prci i poskytnout informace, kter
by jinak byly jen obtn zjistiteln.
V tomto pokraovn se vrtme zpt
k jazyku HTML a pedstavme si
dleit tag META, kter m pomrn irok pouit, i kdy tag sm
o sob nen na vytven strnce
vidt.
Znaky META, tzv. metatagy, se
umisuji do hlaviky HTML strnky, co znamen, e je najdeme mezi
poten a koncovou znakou
HEAD a nikoli ve vlastnm tle
dokumentu, kter (jak u vme) je
vymezeno poten a koncovou
znakou BODY. Ji z umstn
metatagu je zejm, e tyto znaky
neslou pmo k vytven vlastn
strnky, ale maj v kdu strnky
ponkud jin posln. Hlavnm elem metatag je, e s jejich pomoc
meme vloit do dokumentu urit
dal informace (dodatky), kter

nemaj bt na strnce pmo viditeln, avak pesto maj znanou dleitost. Informace uveden pomoci
metatag tak neslou k poskytnut
zkladnch informac (ty jsou uvedeny pmo na strnce), ale pouze
doplkovch informac pro ty, kte
je potebuj. Takovou informac
me bt teba jmno autora strnky,
datum, kdy byla strnka vytvoena,
informace o autorskch prvech,
kter se ke strnce vztahuj apod.
Tyto daje meme samozejm
v ppad zjmu vloit i pmo do
tla dokumentu, aby na nmi vytvoen strnce byly viditeln - pak
k tomuto elu nepouijeme metatagy, nbr normln text, kter meme libovoln formtovat pomoc
znaek, kter jsme si pedstavili
v jednom z pedchozch pokraovn. Pokud ovem chceme, aby
takov informace byly viditeln
pmo na na strnce, musme tento
text vloit do tla dokumentu (tj.
mezi tagy BODY) a nikoli do
hlaviky jako v ppad metatagu.
Ale vrame se ke znace META. Ta

Obr. 1. Program na tvorbu strnek Arachnophilia a jeho "meta-identifikace"

9/2002

me bt pouita nejen jako zdroj

dodatench informac, ale rovn
jako nstroj, s jeho pomoc meme
ovlivnit chovn prohlee nvtvnk naich strnek. Znaka META
se nepouv sama o sob, ale vdy
v kombinaci s jednm z tchto atribut:
NAME, CONTENT, SCHEME
a HTTP-EQUIV.

Znaka <META NAME...>

Existuje ada vcemn standardnch hodnot, kterch me atribut
NAME nabvat, piem meme
vytvoit dal vlastn hodnoty podle
individuln poteby. Jak ji bylo
eeno v pedchozch dlech, atribut
NAME slou k "pojmenovn"
(jednoznanmu vymezen) uritho
tagu (ast je tento atribut nap.
u jednotlivch pol formule, abychom je od sebe na vstupu dokzali
pesn rozliit) - nepouv se tedy
vhradn jen s tagem META. V ppad znaky META slou atribut
NAME k pojmenovn (jednoznan
specifikaci) daj, je jsou uvedeny
v atributu CONTENT, kter je dal
nezbytnou soust znaky META.
Pokud nap. chceme uvst, e autorem internetov strnky je urit
osoba, bude pslun metatag vypadat takto: <META NAME="author"
CONTENT="Tomas Klabal">. V pkladu je pro pojmenovn tagu pouito anglick slovo author, co je
v dnen dob na Internetu standardn zpsob uvdn jmna autora
strnky. Samozejm bychom mohli
pout i esk vraz autor, ale takov
konstrukce m sv skal. Pokud je
strnka zpracovvan njakm automatizovanm systmem (nap. robotem - tj. automatickm indexovaem
urit vyhledvac sluby), systm
hled v hlavice standardn formulace a na zklad nalezenho potom
me s dokumentem nleit naloit. Automatizovan systmy vak
v drtiv vtin neberou ohledy na
jazykov mutace a informace uloen v metatazich s pojmenovnm
pro n neznmm prost ignoruji.
Nic ovem nebrn tomu, abychom

33

INTERNET

Obr. 2. Popisky ve vyhledvai Google>

informaci uvedli (pokud to povaujeme za nutn) dvakrt, jednou

s anglickm (a tedy standardizovanm) pojmenovnm a jednou s pojmenovnm, kter poskytne informaci i tm nvtvnkm, kte
anglicky nehovo. Musme si vak
zrove uvdomit, e tm zbyten
prodluujeme kd strnky s nsledkem, e se bude nvtvnkm otevrat del dobu. Uvedenm znaky
<META NAME="author" CONTENT
="Tomas Klabal"> v hlavice dokumentu dme celmu svtu srozumiteln najevo, kdo je zodpovdn
za vytvoen na strnky a proto
bychom se standardn konstrukce
mli dret i u amatrskch strnek,
u nich autorstv nen dleit.
Krom specifikace, kdo je autorem
strnky, se hojn pouvaj jet
nsledujc pojmenovn:
- META NAME="generator" tato poloka slou k uveden programu, kter byl pouit pi vytven
dan internetov strnky. Vtina
tchto program vlo svou identifikaci do hlaviky automaticky,
take se meme setkat nap. se
znakou
<META
NAME=
"generator" CONTENT="Microsoft
FrontPage 4.0">, kter nm
prozrazuje, ze strnka byla vytvoena
pomoc programu Microsoft FrontPage, verze 4 . Pokud vytvme
strnky nap. v Poznmkovm

34

bloku, nen samozejm nutn tuto

informaci v hlavice uvdt.
- META NAME="formatter" tento tag k, kdo (nebo kter program) strnku formtoval. V praxi se
vtinou pouv jedna nebo druh
forma a zdka se kladou spolen,

protoe ve vtin ppad nesou

stejnou informaci (viz obr. 1).
- META NAME="description" pomoc tohoto tagu meme do
strnky vloit "neviditelnou" informaci s popisem toho, co strnka
obsahuje. Nen pitom limitovno,
jak dlouh me popis bt. Rozumn je ovem omezit se na maximln
dv ti vty. Informaci uloenou
v tomto tagu velmi asto vyuvaj
vyhledvac sluby a umisuj ji ve
vsledcch dotazu spolu s titulkem
strnky (to jest s informac uvedenou
v tagu TITLE) jako jej krtk popis.
Ve vtin vyhledvacch slueb je
ovem rozsah tto informace omezen
jen na urit poet znak a ideln je,
pokud se do tohoto potu se svm
popisem vejdeme. Nelze ovem ci
pesn, jak by ml rozsah bt, protoe to velmi zvis na vyhledvac
slub. Samozejm bychom mli
zsadn uvdt pravdivou a co mon nejpesnj informaci, abychom
zbyten nemtli ty, kte naraz na
odkaz na nae strnky v nkter
vyhledvac slub a rozhodnou se
ns na zklad tto informace
navtvit (jak je patrn na obr. 2 a 3,
popisky, kter se objevuji ve vsledcch vyhledvn u znmch vyhledva Google a Altavista, nejsou
vdy uspokojiv informativn).
- META NAME="keywords" - je
dalm velmi dleitm metatagem.

Obr 3.. Popisky vyhledanch strnek v Altaviste

9/2002

INTERNET

Obr. 4. Informan strnka o zmn adresy (o problmech s kdovnm etiny v ptm pokraovn)

Meme v nm uvst seznam klovch slov, kter se vztahuj k na

strnce. Jejich poet pitom nen
limitovn. Jednotliv klov slova
(jedno klov slovo pitom me
tvoit i vce slov) oddlujeme rkou.
Je dleit vnovat pozornost sprvnmu vbru klovch slov. ada
vyhledvacch slueb vyuv tato
klov slova pro optimalizaci vsledku vyhledvn. Hled-li nap.
nkdo ve vyhledvac slub vraz
rdio (tj. zad tento vraz do polka
pro vyhledvn a spust hledn),
modern vyhledvac sluby se sna
vsledek vyhledvn (odkazy na
jednotliv vyhledan strnky) uspodat tak, aby byly nejdve uvedeny
strnky co mon nejrelevantnj.
Pokud urit strnka uvd mezi
klovmi slovy hledan vraz,
vyhledvac sluba ji me nabdnout ve vsledcch vyhledvn na
nkterm z pednch mst (co je pro
autora strnky samozejm ideln,
protoe vyhledvac sluby mohou
bt vznamnm zdrojem nvtvnk naich strnek). Nicmn, nen
mon si myslet, e lze doshnout
astho zobrazeni odkazu na nae
strnky u urit vyhledvac sluby
pouhou volbou vhodnch klovch
slov. Nen tajemstvm, ze nkter
slova (vrazy) jsou ve vyhledvach
hledna astji ne jin. Nap. jmno
zpvaky Madonny je urit populrnjm vrazem ne eknme osciloskop. Mohlo by se tedy zdt, e
uveden slova Madonna v seznamu
klovch slov na strnky o osciloskopech me pomoci pilkat

9/2002

nvtvnky, kte by jinak na strnky nikdy nezavtali (a pivydlat si

tak nco nap. za zobrazeni reklamnch baner). Tento trik sice mon
fungoval v zatcch nkterch
vyhledvacch slueb, drtiv vtina
modernch vyhledva se vak proti
tto praktice nkterch webmaster
doke vcelku inn brnit. Automatizovan systmy, kter "prolzaj"
web a hledaj nov strnky, aby je
zaadily do indexu t i on vyhledvac sluby, neberou klov slova
uvedena v metatagu jako zaruenou
pravdivou informaci, ale sna se je
njakm zpsobem provit - asto je
nap. porovnvaj s vlastnm textem
strnky (resp. s ostatnmi stmi
HTML dokumentu), mezi sebou
navzjem apod., aby tak odhalily
snahu autora strnky o "podvod".
Uitm nepravdivch klovch slov
(nebo jejich nkolikansobnm opakovnm) dnes vtinou doshneme
jen toho, ze nae strnka bude ve
vsledcch vyhledvn nikoli preferovna, ale prv naopak zmrn
"pokozena", protoe vtinou plat,
e strnky pouvajc tyto "fgle"
mvaj i nevaln obsah. Nkter
vyhledvac sluby pak strnky
s nepravdivmi daji ze svch index dokonce zcela vyazuj. Bez
nadszky je mon ci, e metatagy
keywords a description pat k nejdleitjm a rozhodn bychom
nemli litovat nmahy na jejich
peliv zpracovn.
- <META NAME="abstract" tato znaka slou k uveden abstraktu (krtkho shrnut obsahu) strn-

ky. Je do znan mry ekvivalentn

ve uvedenmu description (popis).
Vzhledem k tomu, e nkter vyhledvac sluby vyuvaj u vsledku
vyhledvn jako popisek daje
uveden v metatagu abstract, vtinou se doporuuje uvst na strnce
oba. Pokud vak volme jedin, mli
bychom dt pednost description.
- META NAME="robots" - tak
tento tag je velmi dleit pro automatizovan systmy vyhledvacch
slueb, kter neustle "prolzaj"
Internet a vytvej indexy strnek,
kter navtv. Tyto indexy jsou pak
prohledvny vdy, kdy nkdo
u dan sluby zad njak dotaz, tj.
kdykoli si nkdo nech nco vyhledat. Vtina strnek na Internetu je
veejnch a vytvench s clem
poskytnou urit informace co nejirmu okruhu ten (nvtvnk). Autoi tchto strnek vtinou usiluj, aby odkaz na jejich
strnky byl v databzch co nejvtho potu vyhledvacch slueb jinmi slovy, aby jejich strnka byla
u tchto slueb vyhledateln. Neexistuje-li nae strnka pro vyhledvae, pak ji jen st nkdo nkdy
najde (tomu, jak nae nov strnky
"nahlsit" u znmch vyhledvacch
slueb, se budeme vnovat v nkterm z ptch pokraovn). Vtina
web se pitom neskld z pouh
jedin strnky a webmaster (autor)
strnek me mt zjem na tom, aby
uritm zpsobem omezil zaindexovn nkterch sti svho webu
(nebo i celho) u vyhledvacch
slueb (me nap. chtt ovlivnit,

35

INTERNET
jakm zpsobem bude strnka do
indexu vyhledvae zaazena). Samozejm, pokud vstup na strnky nen
chrnn heslem, lze jen st zabrnit, aby je dve i pozdji neobjevil
njak automatizovan vyhledva.
Tyto programy (tzv. roboty) ovem
respektuj urit pravidla a my jim
meme pomoci metatagu robots
sdlit, jak maj (nebo chcete-li, jak
sm) s naimi strnkami naloit.
V ppad metatagu robots nabv
atribut CONTENT jedn z tchto
hodnot (tmto hodnotm roboty
rozumj a um se jimi dit):
a)all - toto je defaultn hodnota a pokud metatag "robots" na naich
strnkch neuvedeme, bude se
robot, kter je navtv, chovat
stejn, jako by na nich nalezl tento
tag: <META NAME="robots"
CONTENT="all">. Tato hodnota
znamen, e strnka me bt
zaindexovna a stejn tak mohou
bt zaindexovny i strnky, na
kter strnka odkazuje (strnky, na
kter vedou odkazy z tto strnky,
tj. odkazy vytvoen pomoc tagu
A - pipomnm, e clov strnka
odkazu je uvedena jako hodnota
v atributu HREF, nap. znaka <A

pejt na strnky, na kter odkazujeme - tud je neme ani

zaindexovat),
c) index - touto hodnotou sdlujeme,
e strnka sm bt zaindexovna,
d) noindex - tato hodnota robotu
k, e strnka nem bt zaindexovna, ale robot me vyut
odkazy, kter jsou na n uvedeny
k nvtv (a zaindexovn) dalch strnek (strnek, na kter
odkazujeme),
e) follow - pomoc tto hodnoty
robotu dovolme vyut odkaz
(hyperlink) na na strnce,
f) nofollow - tato hodnota uvd, e
robot nesm vyut odkazy na na
strnce (vlastn strnku ovem
me zaindexovat).
Jako pklad vyuit tohoto tagu si
meme uvst nsledujc dek
HTML kdu: <META NAME="
robots" CONTENT="index,follow">,
kterm robotm vyhledvacch
strnek kme, e maj strnku
zaindexovat a pokraovat na dal
strnky, na kter odkazujeme.
- META NAME="revisit-after" rovn pomoc tohoto zpisu komunikujeme s roboty vyhledvacch
slueb a meme jim takto sdlit, po

jak dob maj znovu navtvit nai

strnku k optovnmu zaindexovn.
Optovn nvtva se uvd ve dnech
nsledujcm zpsobem: <META
NAME="revisit-after"
CONTENT="12 Days">. slo,
udvajc poet dn (v pkladu je
nastaveno na 12), meme samozejm mnit podle libosti. Vyuit
tohoto metatagu m smysl tehdy,
jestlie nae strnky pravideln
mnme. Pokud aktualizace strnky
podlh vkyvm na nlady
a chuti, tento tag bychom pouvat
nemli.
Uveden hodnoty NAME nejsou
jedin, kter se pouvaj, ale jsou
jednoznan nejrozenj a zvlt
v ppad description a keywords
jsou tm "povinnou" soust
strnky. Meme se vak setkat s adou dalch znaek META NAME.
Rozumn je ovem strnku tmito
tagy zbyten nezahlcovat. Informace v nich uveden se mus pi
prohlen penst ze serveru tak do
potae nvtvnka strnky a pokud nkdo disponuje jen pomalm
pipojenm, me bt nadbytenmi
metatagy zdrovn.
Znaky META ovem nemusme
pouvat jen s atributem NAME k podn informac o strnce a k "ovldn" robot vyhledvacch slueb.
Dalm velmi dleitm atributem,
kter se vztahuje k tagu META je
HTTP-EQUIV pomoc kterho
meme ovldat prohlee naich
nvtvnk. Podobn jako v ppad
atributu NAME, uvdme za atribut
HTTP-EQUIV pouze standardn

HREF="http://www.seznam.cz">
Seznam</A> vytvo na strnce
odkaz na populrn strnku Seznam),
b) none - pomoc tto hodnoty indexovacmu programu (robotu) sdlme, e strnka nem bt zaindexovna a zakeme tak, aby robot
sml pout odkazy uveden na
tto strnce (tj. robot neme
Obr. 5. Automatick pesun na novou adresu

36

9/2002

INTERNET
pojmenovn a vlastn hodnotu pak
uvdme a pomoci atributu CONTENT. V nsledujcm odstavci si
ukeme, jakch hodnot HTTPEQUIV nabv a jak jednotliv
znaky meme vyut pi tvorb
strnky.

Znaka <META HTTP-EQUIV...>

Atribut HTTP-EQUIV v tagu
META me nabvat tchto standardnch hodnot:
- HTTP-EQUIV="refresh" - pomoc tohoto metatagu sdlujeme
prohlei, e m automaticky
strnku znovu nast po uritm
asovm seku (uvd se v sekundch). Pokud v atributu CONTENT
uvedeme pouze slici, po stanoven
dob se automaticky znovu nate
stejn strnka. Tento metatag ovem
meme vyut i k automatizovanmu odskoku na jinou strnku.
Dejme tomu, e jsme sv strnky
mli umstn na adrese http://www.
staraadresa.cz a nyn jsme je pesunuli na novou adresu http://www
novaadresa.cz. Vtina nvtvnk
naich strnek ovem zn nai starou
adresu (maj ji nap. uvedenou ve
svch oblbench polokch a maj ji
zaindexovanou i vyhledvac sluby). Je proto rozumn, umstit na
starou adresu informaci, e jsme se
pesthovali a uvst odkaz, kam jsme
se pemstili. Aby nvtvnci na
star strnky nemuseli na odkaz
klikat, meme je pesmrovat na
novou adresu automaticky. Informan strnka na pvodn adrese
pak me mt teba tuto podobu
(informan strnku bychom samozejm mohli nechat przdnou a bez
asov prodlevy nvtvnky rovnou
pesmrovat, to m ovem tu nevhodu, e vtina z nich by zmnu
nezaznamenala a my bychom tak
museli smrovac strnku na star
adrese nechat trvale. V praxi vtinou chceme neplatnou adresu po
urit dob zruit a proto musme
nvtvnky upozornit na zmnu
(obr. 4); pklad:
<HTML>
<HEAD>
<TITLE="POZOR!!! Zmna adresy!">
<META HTTP-EQUIV="refresh"
CONTENT="10;URL=http://
www.novaadresa.cz">
</HEAD>
<BODY>
<CENTER>

9/2002

Obr. 6. Strnka auto.cz a jej metatagy

<H2>Strnky byly pesthovny na

novou adresu:</H2>
<A HREF="http://www.novaadre
sa.cz">www.novaadresa.cz</A>
<BR>
Na novou adresu budete automaticky pesmrovni za deset sekund.
</BODY>
</HTML>
Znaka <META HTTP-EQUIV
="refresh" CONTENT="10;URL=
http://www.novaadresa.cz"> v tomto
pkladu zajist, e strnka (obsahujc informaci o zmn adresy
a link na novou adresu) bude zobrazena po dobu deseti sekund a pak se
automaticky v prohlei nate
strnka www.novaadresa.cz. I kdy do
strnky zabudujeme automatick
pesmrovn (resp. refresh) je
rozumn nkam do textu strnky
vloit i odkaz, pomoci kterho jde
pesunut provst run. Vtina
modernch prohle by mla metatag refresh umt sprvn identifikovat, nelze vak vylouit ani to, e
si s nim nkter prohlee neporad
(viz obr. 4 a 5).
- HTTP-EQUIV="expires" - strnky na Internetu mohou mt z asovho hlediska rznou platnost. Jsou
strnky, kter jsou platn jednou
provdy, ale mohou existovat i strnky, u kterch je platnost obsahu
asov omezena. Pokud vytvme

strnku, kter m omezenou asovou

platnost (tj. strnku, kter bude po
uritm datu smazna nebo zsadn
modifikovna), mli bychom tuto
informaci na strnce uvst. Nkter
prohlee vyuvaj tzv. cache (viz
ne) do kter si ukldaj navtven
strnky (jinmi slovy, ukldaj tyto
strnky na naem loklnm disku),
aby je nemusely vdy znovu
natahovat z Internetu. V ppad, e
je v dokumentu uveden metatag
"expires", po uvedenm datu nebude
dokument naten z mstn pamti
(cache), ale vydn z Internetu.
Datum vak nememe uvdt
v libovolnm tvaru. Musme respektovat formt specifikovan v dokumentu RFC850 (tento dokument
najdete v ppad zajmu na adrese
http://www.w3.org/Protocols/rfc850/rfc
850.html). Formt data je pitom
nsledujc: "Weekday, DD Mon
YYYY HH:MM:SS TIMEZONE"
(bez uvozovek), kde terminem
Weekday je anglick tpsmenn
oznaen jednotlivch dn v tdnu
(Mon - pondl, Tue - ter, Wed steda, Thu - tvrtek, Fri - ptek, Sat
- sobota, Sun - nedle), "DD Mon
YYYY" je datum v tomto tvaru:
13 Aug 2002 (msc se uvd tpsmennou zkratkou anglickho oznaen: Jan - leden, Feb - nor, Mar bezen, Apr - duben, May - kvten,
Jun - erven, Jul - ervenec, Aug -

37

INTERNET
srpen, Sep - z, Oct - jen, Nov - listopad, Dec - prosinec), HH:MM:SS
je pak vymezenm hodiny, minuty
a sekundy, kdy vypr platnost
dokumentu (nap. 13:56:45) a konen TIMEZONE je oznaen
asovho psma, pro kter je dan
asov daj platn (pro esk
strnky bude asi nejzajmavj zna
CET - Central Europe Time, tedy
stedoevropsk as a CEST - Central
Europe Summer Time, co je stedoevropsk letn as). Seznam asovch zn (a jejich oznaen) najdete
nap. na adrese http://cargo.orangeair.com/timezone.php3. Je ovem veobecn doporuovno, vyhnout se
pouvn exotickch asovch zn
a spe as pepotat na znu GMT
(Greenwich Mean Time) a v expires
uvdt as v tto zn, protoe s jejm urenm prohlee rozhodn
nebudou mt dn problm.
Pklad: <META HTTP-EQUIV=
"expires" CONTENT="Mon, 19 Aug
2002 08:16:49 GMT">.
- HTTP-EQUIV="pragma" - tento
tag lze pout jako druh zpsob, jak

prohlei zabrnit, aby si strnku

ukldal lokln s tm, e ji napt
nebude stahovat z Internetu. Pokud
tomu chceme zabrnit, mus pragma
nabvat vdy hodnoty "no-cache".
Tento tag se pouv v kombinaci
s pedchozm a dluno dodat, e
populrn Microsoft Internet Explorer si s tmto tagem neum poradit
zcela korektn. Aktuln verze protokolu HTTP 1.1 nahrazuje metatag
pragma metatagem cache-control,
kter se nastavuje na stejnou hodnotu - tedy "no-cache". Cel znaka
pak tedy vypad takto: <META
HTTP-EQUIV="cache-control"
CONTENT="no-cache">.
Prohlee by si mly umt poradit
jak s metatagem pragma, tak i s cacecontrol.
- HTTP-EQUIV="window-target"
- pomoc tohoto zpisu meme
zabrnit tomu, aby se nae strnka
zobrazovala v cizch rmcch. Nejde
o een zcela spolehliv, ale ve
vtin modernch prohle by
mlo fungovat. Sta do hlaviky
na strnky vloit tag v tto podob:

<META HTTP-EQUIV="windowtarget" CONTENT="_top"> a prohle by ml strnku automaticky

"osvobodit", kdykoli se objev v rmci nkter jin strnky. Samozejm,
pokud sami pouvme na naich
strnkch rmce (jejich vytven
jsme se ji vnovali v jednom z pedchozch dl), pak se tomuto metatagu musme vyhnout (ppadn jej
meme pout jen pro tituln strnku naeho webu s rmci).
Jak je zejm z pedchozho textu,
maj metatagy opravdu irok
pouit. A to jsme se zatm nedostali
ke vem ppadm, kdy se pouvaj.
Pro tvrce strnek v esk republice
jsou metatagy neocenitelnm pomocnkem, jak prohlei sdlit, v jakm
kdovn je na strnce pouita
etina (esk znaky). Bez tto
identifikace me bt prohle
zmaten a nezobrazit nai strnku
sprvn. Protoe vak problematika
etiny vyd na samostatn lnek,
budeme se j podrobn zabvat a
v dalm pokraovn.

Pevn disky budou mt dky HAMRu a stonsobnou kapacitu

Bnmu uivateli se me zdt, e
kapacity blc se 200 GB, kterch
dosahuj dnen pevn disky, mu
nabzej dostatenou rezervu pro
jeho prci. Urit by s nm ale nesouhlasili lid, kte maj na starost
hardwarov een velkch databz.
Proto se nelze divit vzkumnm
pracovnkm, kte se sna vynalzt
technologii, kter by umonila v budoucnosti pekonat urit problmy,
kter jsou spojen se souasnmi
pevnmi disky. Jednou z firem, kter
nedvno demonstrovala svj pokrok
v takovm vzkumu, je Seagate.

HAMR
Nov zpsob ukldn dat na harddisky, jen byl vyvinut v laboratoch
spolenosti Seagate, nese pracovn
nzev Heat Assisted Magnetic Recording (HAMR) . Jak z tohoto
nzvu vyplv, novinka sice pouv
magnetick zznam, ale posouv
jeho monosti mnohem dle. Dky
tto technologii se na jeden tveren
palec vejde mnohem vt mnostv
dat, ne kolik informac se d na
stejn prostor umstit v souasnosti.

38

Pitom se i nadle pouv magnetickho zznamu, kter by vak pi

stvajc technologii zpisu dat
neumooval, dky svm limitm
(superparamagnetick limit), klst
jednotliv bity informace tak blzko
sebe. Hustota zznamu u nov technologie m bt a 50 terabit na
tveren palec, co je opravdu velik
nrst oproti nedvno dosaenm
100 gigabitm u klasickch disk.

Tepeln asistence
HAMR k tomu, aby bylo mono
posunout hranice magnetickho
zznamu dat, potebuje jak vylepit
technologii zpisu, tak upraven
zznamov disky (chcete-li plotny)
ponkud se lic od souasnch.
Z nzvu tto nov technologie se d
odvodit, e zpis bude probhat za
asistence tepla.
To v praxi znamen, e tsn ped
uloenm jednotlivho bitu informace bude prostor, kam maj bt data
umstna, zahn na uritou teplotu
a teprve pot bude pouit magnet
k samotnmu zpisu. Doshnout
pesnosti v zahvn toho sprvnho

msta lze patrn jen za pomoci laserovho paprsku. Podle dostupnch

informac tedy k magnetick zapisovac a tec hlavice pibude jet
laserov emitor.

Cena
HAMRem tak me bt vyeen
problm, kdy jsou spolenosti vyrbjc pevn disky nuceny pi zachovn stvajcho systmu zpisu dat
vyvjet mnohem stabilnj mdia.
Cena tchto mdi je vak nemrn
vysok, co je hlavn pekkou
v jejich nasazen. V tomto ppad by
mly vrobn nklady na jednu
plotnu bt srovnateln s dnenm
standardem. Seagate pedpokld, e
kompletn disk s kapacitou 1 terabyte
a pi pouit technologie HAMR
bude stt piblin 300 americkch
dolar.
Literatura:
Roman Veteka, www.techserv.cz

9/2002

INFORMACE

80 let na normalizan spolenosti

V zvru letonho roku uplyne
80 let od zaloen eskoslovensk
normalizan spolenosti. U jejho
zrodu stli zstupci vznamnch
prmyslovch podnik, Spolek
inenr a architekt eskoslovenskch a Masarykova Akademie
prce.
Clem bylo vydvat zvazn podmnky jako nrodn technick normy, na jejich znn se zainteresovan astnci dohodli. Ty pak
zajiovaly uritou kvalitativn
rove vrobk. sten pak tak
chrnily vlastn vrobce ped dovozem cizch vrobk, vyrobench
podle jinch norem.
Nstupnickou organizac po rznch peripetich je nyn esk
normalizan institut.
V poslednch letech technick
normalizace zaznamenala dleit
posun - vzhledem ke stle vtmu
hospodskmu sept jednotlivch
evropskch stt a pro mezinrodn
otevrn trhu bylo nezbytn vypracovat nadnrodn - chcete-li mezinrodn normy. I esk republika se
zaadila v roce 1997 mezi stty
spolupracujc v mezinrodnch
organizacch CEN a CENELEC,
kter maj normalizaci ve vnku,
a n esk normalizan institut se
stal nrodn normalizan organizac. Jeho odbornm zzemm jsou
technick normalizan komise

ZAJMAVOSTI
l
Chcete poslat obyejn
dopis pes Internet? Myslm tm
skuten dopis s oblkou... I to je
dnes mon, pokud vyuijete sluby,
kter se nabz na internetov adrese
http://www.napishi.ru. Dopis je
mon poslat do libovoln zem na
svt v rozsahu nejve dvou stran
textu (110 dek). Je otzka, jak
dlouho tato sluba bude v provozu,
ponvad odeslatel ani nemus
zaplatit potovn (ale dobrovoln lze
poslat pspvek na provoz). Dopis
bude urit odesln, a ji za nj bylo
zaplaceno nebo ne. Obvm se tedy,
e tato sluba nebude mt dlouhho
trvn, ponvad prmrn denn
vyprav 10 dopis a za necel dva

9/2002

v dan oblasti. Bli podrobnosti viz

www.csni.cz. Tam najdete i pln
seznam platnch SN a nvaznch
pedpis, jako jsou nap. nazen
vldy.
Nejbnj zkratky mezinrodnch organizac zabvajcch se
otzkami standard a normalizac:

(TNK), sdruujc jednotliv experty

k een urit oblasti problm.
Povinnost SNI vyplvajc z lenstv ve jmenovanch organizacch je
zavst vechny evropsk normy do
soustavy SN a zruit ty, kter jsou
s evropskmi v rozporu.
Technick normy sice nejsou obecn zvazn, dvaj pouze doporuen.
Ale vrobky, kter nespluj jejich
poadavky, nemaj anci uspt
v konkurenci na mezinrodnm
trhu. Splnn poadavk nkterch
norem bv pmo soust smluv
mezi dodavatelem a odbratelem.
Dleitm aspektem pi tvorb
norem je poadavek, aby normy
vychzely z aktulnch poznatk
vdy a techniky a aby nebrnily
technickmu rozvoji a pokroku

pijde hrada. Pes stejnou adresu je

mon odeslat i telegramy, ovem
tam je ji teba pomoc platebn karty zaplatit 1 cent za kad odeslan
znak.
l
V operanm systmu Windows XP je integrovn i pehrva
Windows Media Player 8, kter m
ovem nkolik nectnost. Jednak
jeho pomoc lze zlikvidovat
ochrann doplky v programu
Outlook 2002, kter mly tento
program zabezpeit proti prniku
nedoucch st vir charakteru
erv, jednak pokud jste pipojeni
k Internetu, umon vystopovat,
kter hudebn produkty mte
nahrny na disku (ukld jejich
nzvy do speciln k tomu
vytvoenho souboru).
l
Ti, kdo pouvaj aktivn
zvukov karty, jist pivtaj monost

CEN = Evropsk komitt pro

standardizaci.
CENELEC = Evropsk komitt
pro elektrotechnickou standardizaci.
Zakldajcmi leny obou tchto
organizac byly stty Evropsk unie
a EFTA.
EFTA = Evropsk asociace volnho obchodu, jejmi zakldajcmi
leny byly Rakousko, Finsko, Island,
Norsko, vdsko a vcarsko.
ETSI = Evropsk institut pro
standardizaci v telekomunikacch
(zde m SNI statut pozorovatele).
ISO = mezinrodn organizace
pro standardizaci (SNI je lenem).
IEC = mezinrodn elektrotechnick komitt (stanovuje zkladn
standardy v elektrotechnice, platn
na celm svt. SNI je lenem).
JPK

analyzovat kmitotov charakteristiky, rove vlastnch um, ap. hlavn pro monost srovnn jednotlivch typ. Je k tomu k dispozici
na adrese audio.rightmark.org/downloads/rmaa33.exe program nazvan
RightMark Audio Analyzer, kter je
mon doplnit jet o dal modul
(rmaa-ae32.exe), kter provd pmo akustick men.
l
Miniaturn run kmitotov mi DS-1000 firmy Optoelectronics je schopen men do
2,6 GHz, piem mit je mon
i na pstrojch s kovou pulsn
modulac o ce pulsu men me
0,5 ms, jako jsou nap. GSM telefony.
JPK

39

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Muzejn expozice
s mnostvm telekomunikan techniky a elektroniky
Ing. Ji Peek, OK2QX
Na strnkch asopis AMARO ji
byly otitny reporte z praskho
Nrodnho technickho muzea, speciln z oddlen rozhlasov a sdlovac techniky, naly zde sv msto
i exponty vojensk spojovac techniky z vojenskho muzea. Druhm
nejvtm provozovatelem nejrznjch typ telekomunikanch
prostedk je v Evrop po potovnch sprvch eleznice. Mlokdo
ovem v, e existuje tak muzejn
expozice sdlovac a zabezpeovac
techniky, kter se pouvala (a nkdy
jet pouv) na eleznici v eskch
zemch. Ta byla pvodn instalovna
ve Vidnav, co je dnes nevznamn
stanice na hranicch s Polskem.
Nebyla to prv nejastnji vybran
lokalita, nebo tam nebylo dn
vlakov ani autobusov spojen. Proto byla v loskm roce cel expozice
pemstna do Hradce Krlov, kde

nabdla sv voln prostory k vyuit

firma Signal Mont s. r. o. a muzeum
dostalo tak novho sprvce (TDC
- co je Technick stedna dopravn
cesty).
Hned na potku je teba vysvtlit
pojmy sdlovac a zabezpeovac
technika (slovensky oznamovacia
a zabezpeovacia technika, mm
pocit, e i v etin je to nzev lpe
vystihujc podstatu...). Mezi zabezpeovac techniku pat prvky, kter
se pmo podlej na zabezpeen
pohybu vlak, voz i lokomotiv jak
ve stanicch, tak na tratch. Mohou
bt mechanick, elektromechanick
nebo elektrick - je to de facto
nejdleitj st sloitho elezninho provozu, zajiujc bezpen provoz na kolejch.
Mezi eleznin sdlovac techniku pat ve od telefonu pes dlnopisy a po mstn uzaven televizn

Obr. 1. Jeden z typ Morseovch pskovch pstroj z 20. let minulho stolet

40

okruhy. Pomoc ady telekomunikanch prostedk, mnohdy zvlt

vyvinutch pro ely elezninho
provozu, se dorozumvaj jednotliv
pracovnci o jzdch vlak, dostvaj
pokyny od dispeer, sem pat tak
informan zazen oznamujc cestujcm daje o pijdjcch a odjdjcch vlacch, jako jsou nap.
rozhlasy, hodinov zazen, tabule
Pragotronu a nejnovji velkoplon
barevn displeje (Perov).
Na voln ploe ped budovou, ve
kter je muzeum umstno, nelze
pehldnout rzn typy nvstidel,
se ktermi se mete setkat pi cest
vlakem podl trat. Dle se vak
nebudu zabvat popisem expont
zabezpeovac techniky (i kdy tak
velmi zajmavch - to by ovem

Obr. 2. Miliamprmetr nazvan buzola

9/2002

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
vyadovalo i rozbor funkce jednotlivch typ). Nvtvnk po prchodu vstupnm koridorem, kter je
vnovn postupnmu budovn tto
muzejn expozice, pijde do mstnosti, kter je zazena jako dopravn
kancel z potku 20. stolet. Ze
sdlovac techniky je zde zastoupen
pskov telegrafn pstroj Morse,
kyvadlov hodiny, nstnn telefonn pstroj vzor 1909, dle jeho
nstupce stoln telefonn pstroj
a klapkov zapojova.
V prvm sle jsou prezentovny
prvky, kter jsou sdlovac i zabezpeovac technice spolen - nap.
vodie, kabely, izoltory, rzn
pepnae, rel (vetn jejich vvoje),
proudov zdroje, rovky (vetn
pvodn Edisonovy), elektronky
a pro drbu nezbytn rzn typy
micch pstroj.
Dal dva sly jsou vnovny
vhradn rznm typm zabezpeovacch zazen jak staninch, tak
traovch, nechyb ani originl nejstarho tzv. signlnho koe z prout. Nkter prvky jsou spolu propojeny, a tak si nvtvnci sami
mohou vyzkouet, jak jet dnes na
mnoha mstech pracuj signalist
a vprav ve stanicch. Nejnovj
typy zabezpeovacch zazen, kter
se nyn montuj ve stanicch, ovem
pracuj s vyuitm nejmodernj
vpoetn techniky - zatm jich vak
nen mnoho.
Sdlovac technice jsou vnovny
posledn dva sly. Na eleznici se
pouvaly telegrafn pstroje od
roku 1855 a Morsev telegrafn
pstroj byl hlavnm dorozumvacm
prostedkem po vizuln i zvonkov
signalizaci. Zprvu mlo absolutn
prioritu penen informac o pesnm ase vem stanicm na trati, na
druhm mst to byly informace
o pohybu vlak. Pskov verze
tchto pstroj se v SR pouvaly
a do roku 1962. Velkou vhodou
pskovho telegrafu byl zpis zprvy,
kter se uchovval pro ppadnou
kontrolu. Telegrafnch pstroj zde
najdeme nkolik typ. Mimoto tak
rzn pepov ochrany, bleskojistky (dve nazvan bleskov chrntka) pro venkovn veden, pepnae, telegrafn rel, kle, proudomry neboli buzoly (miliamprmetry zvltnho proveden pouvan u telegrafnch stanic, viz
obr. 2) ap.

Obr. 3. Expozice Morseovch pstroj, buzol a hodinovch zazen

Obr. 4. Pvodn telefonn pstroj pro

mstn trat.

Obr. 6. (dole) Princip a skuten vzhled prvnch telefonnch mikrofon.

Obr. 5. Leclanchv lnek s burelem

a roztokem salmiaku.

(Dokonen pt)

9/2002

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Nov tranzistory na trhu

Tranzistory firmy Philips Semiconductors, jejich zkladn parametry
jsou uvedeny v prvn tabulce, byly
vyvinuty jeko zesilovae vkonu pro
vyslae pracujc v oblasti 18002000 MHz. Jednotliv typy se li
nejen uvedenmi parametry, ale tak
provedenm - od osmivvodovho pouzdra SOT409B, u kterho jsou vvody
1, 4, 5 a 8 emitor, 2 a 3 bze a 6 a 7 kolektor, a po SOT494A u BLV2048,
kter m vvody zdvojen: 1 a 2 je
kolektor, 3 a 4 bze, 5 emitor. U ostatnch je vdy slem 1 oznaen kolektor,
2 bze a pouzdro (3) je emitor. U vech
je maximln napt kolektor-bze 60 V.
V dal tabulce jsou uvedeny nkter
parametry tranzistor tzv. 5. generace,
jejich mezn kmitoet se pohybuje
v oblasti 20 GHz (!!). Pro vechny plat
Uc-e 4,5 V a Ue-b 1 V. Prv z nich
BFG21W se pouv v koncovch
stupnch radiotelefon pracujcch na
1,9 GHz, ostatn maj obdobn vyuit
a jsou v SMD pouzdrech SOT343R.

Proveden typ BFG (v mm).

ZAJMAVOSTI
l
Posledn vkonov spnac
FETy firmy Infineon Technologies,
uren hlavn do spnanch zdroj a pro
automobilovou elektroniku (oznaen
CoolMOS C3), se vyznauj 5-10 x menm odporem v sepnutm stavu a zkrcenm as, kter charakterizuj zmny
stavu ze sepnutho na rozepnut a obrcen (25, 72 nanosekundy!). Pitom ceny
tchto prvk jsou velmi pzniv - sp-

42

BLV2042

BLV2044

BLV2045

BLV2046

BLV2047

BLV2048

Poslednm typem, kter si dnes

pedstavme, je vkonov MOSFET
SD2923 firmy STMicroelectronics
(dve SGS). Je to jednokanlov
N- MOSFET pro kmitotov rozsah
do 150 MHz. Vyrb se speciln technologi - vlastn ip m pozlacenou
podloku k dosaen dobr teplotn

stability a maximlnho odvodu tepla.

Pro pouit v rozsahu do 30 MHz je
typick vstupn vkon 400 W, vkonov zeslen cca 20 dB pi Udd 50 V.
asopis FUNK v . 11/2001 pinesl
mimo dalch charakteristik i schma
a plon spoj testovacho zapojen.
QX

nac tranzistor pro napt 800 V a proud

17 A (typ SPP17N890C3) se nabz za
3,25 $ (viz www.infineon.com/coolmos).
l
Venezuelsk nrodn komise
pro telekomunikace (CONATEL)
oznmila generlnmu sekreti ITU, e
vzhledem k hospodskm problmm,
kter v zemi petrvvaj, nen schopna
zajistit uspodn konference WRC03,
kter mla probhnout v ervnu ptho
roku v Caracasu. Bude vznamn i pro
vechny radioamatry, nebo mj. bude
diskutovat a pijmat novou definici radioamatrsk sluby jako takov,

nehled na dal nvrhy, jako je celosvtov rozen psma 7 MHz, kmitotov

pdl v oblasti 5 MHz ap. Konference
se proto uskuten v enev.
l
Kdo m zjem si doma udlat
Faradayovu klec - prostor bez elektromagnetickho smogu, m nyn monost.
Firma Deutsche Poroton (www.poroton.org) nyn vyrb speciln cihly
s hlinkovou fli se stnicm efektem
99,8 %. Navc maj vynikajc tepelnizolan vlastnosti.
QX

9/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Expedice South Sandwich a South Georgia Islands 2002

Jan Slma, OK2JS

Zpotku to byl npad Jamese, 9V1YC,

Decleana, EI6FR, a Treye, N5KO, po
skonen velice spn expedice na
Campbell Island ZL9CI. Pprava tto
nron expedice trvala tm 2 roky.
Nejprve bylo nutn nalzt vhodnho
sponzora cel akce. To se podailo
a NCDXF, to jest Severokalifornsk DX
nadace se zaruila sponzorovnm njmu
lodi a dalch vdaj. Hlavn tha pprav
vak pipadla na vechny astnky
vpravy.
Expedin tm tvoilo 12 opertor:
Declean, EI6FR, James, 9V1YC, Trey,
N5KO, Wes, W3WL, Bob, K4UEE, Lew,
W7EW, Ralph, K0IR, George, K5TR,
John, VE3EJ, Berni, HB9ASZ, Dick,
PA3FQA, a Dermont, EI5IQ.
Podailo se znovu najmout vzkumnou lo Braveheart majitele Nigela
Jollyho z Novho Zlandu. Tato lo
dopravila tak ji dve expedici na
Campbell Island. Jej kapitn ml dostatek zkuenost s plavbou v subantarktick oblasti Jinho Atlantskho ocenu.
Cel expedice se mla vyznaovat co
nejmenmi nklady na provoz a skromnm logistickm vybavenm. Bylo rozhodnuto pout samotn mal transceivery TS-50 se zkladnmi 100 W, lehk
genertory Honda EUi o vze pouhch
10 kg, kad s vkonem pouze 1 kW.
Antnn vybaven sestvalo z SVDA, co
jsou vertikln diply od firmy Force 12
pro psma 20 a 10 m, dle vertikl
HF2V, kter byl konvertovn pro psma
40 a 30 m. V neposledn ad to byla
speciln dvoupsmov inverted L antna pro 160 a 80 m od autora tohoto prototypu K9AY.
Po oznmen tchto vech daj amatrsk veejnosti zavldla velk celosvtov skepse a nedvra v tuto expedici.
Byly obavy, e takto vybaven expedice

9/2002

neme poskytnout monosti spojen

mnoha stanicm po celm svt. Navc
nebyly uveejnny ani ppadn asy
a frekvence pro jednotliv psma. Ale
pes vechny obavy byla expedice pipravena koncem roku 2001.
Lo vyplula z Novho Zlandu kolem
Hornova mysu k Falklandskm ostrovm s krtkm mezipistnm na argentinskm pobe u msteka Ushuia. Po
nalodn Jamese, 9V1YC, a Treye,
N5KO, doplula na Falklandy do pstavu
Port Stanley. Ostatn lenov tmu
odletli s menm zpodnm 10. ledna
2002 z Velk Britnie zsobovacm letadlem RAF s mezipistnm na ostrov
Ascension na Falklandy. Kvli patnmu
poas na ostrovech vak muselo letadlo
pistt neoekvan v Montevideu
a teprve po dalch 12 hodinch prodlevy
mohlo ukonit svj let na Falklandech.
Tam se cel skupina nalodila na ekajc
lo. 12. ledna veer mstnho asu
vypluli do vod Jinho Atlantiku smrem

k Jinm Sandwichovm ostrovm.

Cesta mla trvat necelch 5 dn. Bhem
plavby se z lod ozval hlavn Bob,
K4UEE/mm, a Dick, PA3FQA/mm. Po
nepli klidn plavb v poslednch
dnech, kdy u museli dvat velk pozor
na mnostv plujcch ker, 18. ledna
veer spatili jin pobe ostrova Thule
v souostrov South Sandwich. Pvodn
mli pistt v zlivu Ferguson Bay, ale
kvli padajcm ledovm krm museli
najt jin vhodnj msto k zakotven
a vylodn. Jedin Ralph, K0IR, kter
zde u kdysi dve byl s expedic VP8SSI,
si pamatoval toto msto k zakotven. Po
velice sloitm manvrovn za pomoci
sonaru propluli zkm prlivem mezi
dalm ostrovem Cook a Thule na severn pobe k mstu zvanmu Hewison
Point. Cel tato sloit a nebezpen operace trvala skoro celou noc. Ale konen
mohli lo bezpen zakotvit a vylodit se
na beh sestvajc z rozervanch skal asi
12 a 15 metr vysokch. S prvnm roz-

astnci expedice

43

Z RADIOAMTRSKHO SVTA
beskem mohli vyloit nklad a postavit
stany. Hned pot se pustili do stavby
antn. Tuto innost jim znan naruovalo velk mnostv tuk a znan
vrstva guana, kter pokrv cel pobe.
Pot poas zaalo ukazovat svoji pravou
antarktickou tv. Znan se ochladilo
a velice siln a bouliv vtr jim znesnadoval stavbu antn.
Nejprve postavili antny pro psma 20
a 10 metr, poslze tak pro 40 a 30 metr.
Bylo rozhodnuto zatm nestavt antny
pro 160 a 80 metr. Chtli dt nejvt
anci na spojen hlavn na vych psmech velkmu potu zjemc. Postavili
2 vyslac stanovit, zvl pro CW
a zvl pro SSB. Dal 2 stany jim slouily pro odpoinek, spnek a pro oberstven. Konen veer v 21.00 Z se poprv ozvali pod znakou VP8THU. I pes
mal vkon produkovali velice solidn
signly, kter prochzely i do Evropy.
Nepedstaviteln pile-up se jim vak
podailo obdivuhodn zvldat. Mal
problmy mli pouze ve smru na vchod USA, kde jim stnila hora Mount
Larsen vysok asi 750 m, kter byla pomrn nedaleko od jejich tbora. V neustlm provozu mli 4 stanice a dobe
vyuvali podmnek en pro jednotliv
svtadly. Opertoi se stdali ve 3 a
6hodinovch intervalech. Pouze se krtce
odmlovali, jen kdy doplovali palivo
v genertorech nebo bylo nutno nco
opravit.
Po 80hodinovm neustlm provozu
ukonili vysln 22. ledna asi v 07.30 Z.
Podailo se jim navzat 26 698 spojen,
co byl velice mimodn vkon ve
stvajcch, stle se zhorujcch podmnkch a poas. Cel tm ml znan
problmy s rozebrnm a optnm nalodnm veho materilu na lo. Znan
vysok vlny a navc i nebezpen vypadajc mot lvouni jim znepjemovali
innost. Nkdy se museli opertoi
zachrnit ped napadenm doslova tkem z blzkosti tchto velkch tvor. Ve
se nakonec ale podailo a lo se mohla
vydat na zpten cestu k ostrovm Jin
Georgie. Pedpokldali 2 dny na cestu
k nim. Bouliv moe jim vak neumoovalo rychlou plavbu.
asn rno 25. ledna se lo Braveheart
pece jenom dostala k pobe ostrova.
Zakotvili v ztoce Cumberland West Bay.
V mst na pobe zvanm Husvik byly
2 star budovy, kter kdysi slouily jako
ubytovny pro osdky velrybskch lod,
je zde po lovu kotvily. Naproti pes
ztoku je osada Grythviken, kterou kdysi
zaloil britsk polrn vzkumnk Sir
Ernest Shackleton. Ten se zde poprv
zastavil v roce 1914 pi p vprav
nap Antarktidou. Pot se sem opt

44

vrtil po 20 mscch s nkolika spolenky na mal

lodi, aby si odpoali po strastiplnm
uvznut na mlin Antarktickho
poloostrova. Tam
tak zemel roku
1922 pi sv dal
expedici. Byl tam
tak pochovn a stoj
tam jeho pomnk.
Nyn je osada domovem mal vojensk posdky a ij tam manel
vzkumnci Tim
a Pauline Carrovi.
Tak tyto ostrovy
jsou domovem velkho potu moskho ptactva a rznch druh moskch savc a ivoich.
Na tomto ostrov je ekalo pln jin
prosted ne bylo na Jin Thule. Zde
byla pln modr obloha, pomrn
klidn moe s przran modrou vodou.
Expedin tm proto zdil 6 vyslacch
stanovi v tchto 2 oputnch domech,
co jim poskytovalo daleko vt komfort. Na vyspn a stravovn se vichni
lenov vraceli na zakotvenou lo.
Antny pro psma 20 a 10 metr
postavili na pli tsn u pobe, 160
a 80metrov antna byla postavena ped
budovami, kde byla jednotliv pracovit. 3 slouila pro provoz CW a dal
3 pro SSB. Kad pracovit mohlo t
pracovat i RTTY provozem. Aby byl
zvldnut velk zjem o spojen na vych psmech, postavili dodaten i dal
vertikln antnu pro 20, 15 a 10 metr.
Tak jako na pedelm ostrov byly
vechny stanice propojeny lehkm koaxilnm kabelem RG-8X s psmovmi
propustmi. Vzhledem k malm vkonm se vak jednotliv pracovit mezi
sebou vzjemn tm neruila. Po
objeven se znaky VP8GEO v teru opt
psma doslova explodovala tisci volajcmi stanicemi z celho svta. Tak zde
mli v provozu neustle 4 stanice po
celch 24 hodin. Cel svt tak dostal
monost s nimi navazovat spojen na
psmech, kter byla postupn otevena
pro jednotliv svtadly. Bohuel podmnky en, kter se zaaly zhorovat,
znan poznamenaly konec tto expedice. Tak velk nadje na spojen
v psmu 160 metr nebyly splnny.
Opertoi si stovali na nemrn
vysokou hladinu atmosfrickch poruch
a tak museli eit ruen od genertor.

Nakonec pracovit pro 160 metr

napjeli z lodnho genertoru.
Pes veker tyto problmy vak bylo
bhem 7 dn a 10 hodin navzno 43 810
spojen, z toho bylo 233 na 160 metrech.
Na 80 metrech to bylo 1504 spojen. Opt
se projevila velk opertorsk zrunost
tm vech len. A byl to velice dobr
vsledek na pouit antny a mal
vkony. Po celou dobu expedice tak
nebyly k dispozici dn on line logy,
kter by znan ulehovaly monost
zjitn, zdali jsme skuten spojen
navzali nebo ne. Pesto po skonen
tchto dvou velice namhavch, ale
spnch expedic byl ohlas mezi
radioamatry vesms kladn.
Nvrat lod Braveheart s celou
vpravou zpt na Falklandy opt nebyl
jednoduchou zleitost. Kapitn lod
musel dvat velk pozor na plujc ledov
kry a bouliv moe znan znepjemovalo cestu cel posdce. Na
Falklandech tm opt opustil James,
9V1YC, a Trey, N5KO, kte odletli do
Punta Arenas v Chile. Odtud pak James
do Singapuru a Trey do Kalifornie.
Ostatn lenov opt odletli s RAF zpt
do Evropy.
Nyn se dostal k vyizovn QSL
agendy Gary, VE3XN. Ten se tak svho
kolu zhostil se ct, nebo brzy po
skonen expedice zaal rozeslat direct
QSL a poslze i pes bureau. Mnoho tisc
zjemc, kte dlouh roky ekali na tyto
vzcn zem DXCC, si konen mohlo
svoje tuby splnit.

9/2002

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

jen-listopad 2002: expedice na souostrov Americk Samoa

Prv se pipravuje velk radioamatrsk expedice do Pacifiku. Jejm
clem budou ostrovy Americk Samoa. Ty
jsou zmoskm zemm Spojench Stt.
Celek je tvoen 7 ostrovy ve vchodn sti
Samojskho souostrov na jih od stedu
Tichho ocenu. Rozloha tohoto zem je
asi 197 km2. Nyn je obv asi 50 tisc
obyvatel. Nejvt ostrov Tutuila zaujm
asi dv tetiny celkov rozlohy zem a ije
tam asi 30 tisc obyvatel. Na nm le
i hlavn msto Pago Pago s tm 10 tisci
obyvatel.
Ostrovy jsou sopenho pvodu, pevn hornat. Podneb je tropick s monost
niivch cyklon. Djiny dnen Americk
Samoy byly a do roku 1899 stejn jako
ostrov Zpadn Samoy. Cel souostrov
bylo pravdpodobn osdleno Tonany
kolem roku 1000 ped nam letopotem.
Prvn Evropan, kter k nim piplul, byl

francouzsk moeplavec Bougainville

v roce 1766. Ten je pojmenoval Plaveck.
Pozdji si na ostrovy inily nroky hned ti
stty a ty je tak spolen spravovaly a do
roku 1899, kdy byla podepsna smlouva,
na jejm zklad Britnie postoupila
sprvu zpadnch ostrov Nmecku a Spojen stty si ponechaly sprvu vchodn
sti ostrov, od t doby pojmenovanou
jako Americk Samoa.
V roce 1967 vstoupila v platnost nov
stava, podle kter jsou obyvatel Americk Samoy formln i obany USA. Nyn
rada jednotlivch rodovch nelnk na
ostrovech vol sent nrodnho shromdn. Ekonomika ostrov je znan zvisl
na turistickm ruchu a v hospodstv
ostrov hraje hlavn lohu konzervrensk
prmysl moskch ryb, pevn tuk.
Mezinrodn tm DX-man bude sestvat ze 6 opertor. Vedoucm tmu bude

Glyn Jones, GW0ANA, dle to budou Dr.

Markus Dornach, DL9RCF, Doug Roberts,
G0WMW, Roger Mulzer, DL5RBW, David
Flack, AH6AY, a Thomas Steinmann,
DJ6OI. Pomhat jim bude mstn radioamatr Larry Gandy, AH8LG. Zatek
expedice se plnuje na 26. jen 2002. Cel
tm se m speciln vnovat provozu
zamenmu na Evropu. Pedpokldaj, e
podmnky umon ve vt me prv
spojen na 160 a 80 metrech.
Chtj aktivovat 2 ostrovy ve stejnm
asovm rozmez. Na kadm z nich vdy
budou 3 opertoi. M to bt ostrov Tutuila
- IOTA OC-045 ve dnech 29. 10. a 8. 11.
2002, dle ostrov Ofu - IOTA OC-077 ve
dnech 30. 10. a 6. 11. 2002. Pedpokld se
provoz CW, SSB, RTTY, PSK31 a SSTV.
Vce informac m bt na jejich webov
strnce www.ukdxers.co.uk
OK2JS

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

CQ-DL 7/2002 - lensk asopis
DARC: vodnk o tom, co by ml DARC
zajistit pro mlad. Jak pracuje krokov
motor, rzn zapojen. DARC burza na
Internetu (sluba DARC - 11. pokraovn). Zmny na DA0HQ ped zvodem
IARU. Test IC-7400. CW provoz na
komernch pijmach. typrvkov Yagi
pro 18 MHz. Aktivn antna pro 136 kHz.
Teorie a praxe intermodulace u pijma 2. st. QRP pichz do mdy. ILINK dal monost radioamatr. Spnan zdroj
z potae jako zdroj k transceiveru.
Zatenkm - zvodn provoz RTTY,
praktick pokyny. DARC kontestov
denk (DCL). Mlde a radioamatrsk
provoz. DX a QSL informace, podmnky
KV zvod, en. Nov diplomy. QRP
a UKV hldka. Radioamatrsk vysln
v NDR. ARDF, klubov innost, regionln informace. Dopisy ten.
CQ 6/2002 - panlsk verze: Nvtva
v dln na vrobu telegrafnch kl.
Kolinern antny. Telegrafie a jej pjem
kdysi. pravy mobilnch zazen podle
novch pedpis. 3DA0FOC - dovolen
nebo expedice? Baterie a jejich srovnn.
Instalace antn. Vyhledvn vysla. DX
zajmavosti, manaei. Nov technika pro
pevde - systm WIRES. Satelity, VKV
zajmavosti. Vsledky CQ WW VHF a CQ
WW RTTY DX. Podmnky en,
pedpovdi. Podmnky zvod a diplom.
Nov vrobky pro radioamatry.
QST 6/2002 - msnk ARRL: NVIS antna pro regionln komunikaci. vod

9/2002

do WINLINK 2000. EZ tuner - dokonen. Zkuste DXy pes satelity! WTDC

2002 a amati. Nejnovj zajmavosti ze
sekc ARRL nyn kliknutm myi.
Ochrana zazen ped bleskem. Modern
mikrofonn pedzesilova. Test DJ-596T fy
Alinco. ARRL zaloila digitln a multimediln pracovn skupinu. Hldka DX.
Svt nad 50 MHz (JT44, nov digitln
md k pjmu slabch signl EME ap.).
Hldky QRP, zvody, zprvy ze sekc.
Funkamateur 5/2002 - asopis pro
rozhlas, elektroniku a vpoetn techniku: Zajmavosti na CeBITu. Anonymita
na Internetu. Zprva z Antarktidy VP8THU. Srovnn IC-7400 a IC-746PRO.
FC-1000, automatick tuner od YAESU.
Synchrodetektor pro FRG-100. Stavba
antnnho storu se zkladem. vdsk
telemuzeum ve Stockholmu a SK0TM.
Zajmavosti z rozhlasovch psem. Aktuln o satelitech. Program GIMP pro prci
s obrzky a grafikou. Zvonek na oteven
dvee (stavebn nvod). dn strach ped
mikroprocesory (2. st). Zdroj UV
paprsk. Pouit MSP 430. Nov aktivn
prvky - MAX5407 (logaritmick digitln
potenciometr) a MAX6682 (pevodnk
teplotnch daj na digitln data).
Technick data pijmae DJ-X2000E.
Tipy a triky pro mechanickou prci. Vf
syntetizr 0,1-35 MHz (pokraovn).
PSK31 v psmu 14 MHz - pmosmujc
stabiln pijma DCRX2031. Symetrick
antnn tuner do 100 W. Simulace
(MMANA) a stavba 7prvkov antny pro

70 cm. Hldky LF, SWL,VKV, satelity, PR,

DX, IOTA. DX lexikon - Saharsk
demokratick Republika.
CQ-ZRS 3/2002 - slovinsk dvoumsnk ZRS: Kodex aktivity radioamatr pi nehodch a netstch. O lenskch pspvcch. KV hldka. Report
o expedici K1B. Vsledky VKV zvod.
ARDF. QRP PIC klova. Napov
napjen dipl. Digitln ATV. Podmnky
diplom.
RadCom 6/2002 - msnk RSGB:
CDG2000 - 1. st nvodu na pikov
pijma a dobr vysla - ideov nvrh,
blokov schma. Materily k ervnovmu
jubileu krlovny. Popis a test IC-756PROII.
Historie AC4YN z roku 1936. Popis
stavebnic. Vf atenutory. Technick hldka
- spirlov antna pro 136 kHz. SSTV pes
pevd. Morse s PIC pro zatenky.
EMC.
Radiohobbi 2/2002 - ukrajinsk asopis
radioamatr, audiofil a uivatel
vpoetn techniky: Historie zpisu
zvuku. Npady z cizch asopis (18 stran).
Aprlov mylenky. Zapojen s TDA7293.
Antna pro vechna psma VMA-10. DX
zajmavosti. Druh verze MixW (pokraovn). Grafick antnn analyztor SWR121V/U. Regulace vkonu u stdavho
napt s nzkou rovn ruen. Souasn
produkce televizor. Audio-hifi hldka.
Pipojen stereosluchtek k vkonovmu
mstkovmu nf zesilovai. Regultory
hlasitosti v hifi zazench.
JPK

45