STAVME DM, ETME ENERGI

jak snit provozn nklady

vaeho budoucho domu

energetick rdce
SkupinyEZ

SKUPINA EZ

obsah

DNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORA

omezte sv vdaje

teplo domova ssporou energie

svstavbou nzkoenergetickho i pasivnho domu uette

etit lze u pi plnovn projektu

sprvn vbr lokality iparametr domu rozhoduj ospoe

z eho je dobr stavt

jak si vybrat sprvn materil pro v dm

10

nepodceujte izolaci
energii uet tak sprvn izolace podkrov ipodlah

12

na oknech zle
jak si vybrat sprvn okna do vaeho domu

13

a bude stavba hotova

15

zsady sprvnho vtrn

jak zamezit neefektivn tepeln ztrt ve vaem dom

16

m nejlpe topit
jak vybrat ideln topivo do vaeho domu

18

jak sporn vytpt

sprvnm vbrem vytpn lze opravdu uetit

19

Ven zkaznci,
jist vte, e celosvtov spoteba energie
neustle narst, neprosn se zvyuje spolu
stm, jak se rozvj nae civilizace. Tepelnou
bilanci cel planety ohrouje oxid uhliit, kter
se uvoluje pi spalovn fosilnch paliv, aproto
musme ptrat po jinch, alternativnch zpso
bech zskvn energie. Pestoe to bude znt
a neuviteln, n nejvraznj, nejlevnj
anejdostupnj alternativn zdroj energie
mme vichni na dosah ruky. Jsou jm toti
energetick spory.
Skupina EZ je nejvtm dodavatelem elek
tiny vesk republice. Uvdomujeme si, e
ns toto postaven zavazuje kodpovdnmu
afrovmu pstupu kivotnmu prosted.
Podporujeme vyuvn obnovitelnch zdroj
energienabzme program Zelen energie,
asname se co nejvce propagovat energetic
k spory.
Broury ady Energetick rdce Skupiny EZ
vm pomohou ssporami elektiny.
Na nsledujcch strnkch naleznete n
kolik zkladnch tip, jak v prv budovan
dm pizpsobit tak, aby se vrazn snily
jeho budouc nklady na spotebu energie.
Postavmeli si dm sobytnou plochou 120 m2,
vydme za dalch 50 let za energie stku
dov srovnatelnou sinvestinmi nklady do
vstavby. U desetiprocentn naven investi
nch nklad me pinst a polovin sporu
na budouc energetick spoteb domu!

Dkujeme vm, e vnujete chvli svho asu

tto broue zedice Energetick rdce. Pokud
vs uveden rady atipy zaujmou, splnila svj
el.
Na strnkch www.cez.cz/energetickyradce
najdete mnoho dalch informac tkajcch se
energetickch spor.Na kontaktnch mstech
Skupiny EZ jsou kdispozici idal broury
edice Energetick rdce, kter vm porad jak
etit elektinu vdomcnosti i jak efektivn
klimatizovat.
Jet jednou dkujeme za v as.

SkupinaEZ
v spolehliv partner
pro hospodaen selektinou

4 | 5

DNEN DOBR VOLBA,

ZTEJ SPORA
Stavte nov dm? Tak to jste asi pipraveni na
investin nklady vdu a nkolika milion korun.
Chytr een, kter zvolme u pi stavb, mohou
budouc provozn nklady domu vrazn omezit.

omezte sv vdaje

ZKLADEM JE OPTIMALIZACE
U desetiprocentn naven investinch
nklad me pinst a polovin sporu na
budouc spoteb. Pokud vak zainvestujeme
jet onco vce, meme si postavit nzko
energetick, i dokonce pasivn dm, kde
budou nklady na energii jet ni. Zlat
pravidlo k, e bychom se mli pokusit stavbu
domu nkladov vyvit tak, aby prostedky
za dm celkov vynaloen (tedy nklady
investin iprovoznapozor, zde musme
potat scelou dobou ivotnosti domu) byly co
nejni.

ZLE NA MST, PROJEKTU

IOBYVATELCH
Vraznch spor lze doshnout hned zpo
tku volbou vhodnho projektu, kter dobe
uv specifika stavebnho msta ibudoucch
obyvatel. Pome iurit pizpsoben
ivotnho stylu budoucch njemnk. Kdy
si projektant abudouc obyvatel domu dobe
porozum, nemus bt sporn dm omnoho
dra ne obyejn nesporn varianta. Aby
chom mohli sprojektantem dobe spolupraco
vat, je dobr znt alespo zkladn informace
otom, co ve m vliv na spotebu energie
vdom, ajak jsou monosti sniovn tchto
nklad.

6 | 7dnen dobr volba, ztej spora

Vte, e?
Snenm spoteby energie vnov stav
nm dom na rove pasivnho domu
mete zskat dotaci a ve vi 250000K
zprogramu Ministerstva ivotnho prosted
Zelen sporm. Za pasivn povaujeme
takov dm, jeho ron spoteba tepla na
vytpn nepeshne 20kWh/m2.
Vce informac otomto podprnm progra
mu naleznete na internetovch strnkch
www.zelenausporam.cz.

teplo domova ssporou energie

svstavbou nzkoenergetickho i pasivnho domu uette
Vytpt je poteba vkad domcnosti, aprv nejvt energetick nroky
pedstavuje nae neustl touha po teplu rodinnho krbu. Vmodern eench
nzkoenergetickch i pasivnch domech ale vytpn ze svho dlouhodobho
prvenstv sestupuje anahrazuj ho nov favorit. Podvejme se, co ve se na
energetickch nrocch domu odr.

RZN DOMY, RZN

SPOTEBA

JAK SE POZN PASIVN DM

Pasivn domy jdou vsporch jet dle ne
domy nzkoenergetick. Krom lep tepeln
izolace disponuj irekuperanm vtrnm, kte
r zajist snen tepelnch ztrt souvisejcch
snezbytnou vmnou vzduchu. Pasivn dm
u zpravidla nepotebuje dn bn vytpc
systm, vysta si sm.

Tm kad dm je unikt. Obecn ale plat

jednoduch pouka, e ustarch dom se
astji setkvme svysokmi energetickmi
nroky, zatmco domy novj i rekonstruova
n (zateplen) vykazuj vrazn men nklady
na energie. Jak je vidt ne na kle energe
tick nronosti dom, mnoh star stavby u
nespluj ani nroky dnen platn normy.

SPOTEBA:
OBVYKL NEPTEL DOMOVA
Vbnch domech pipad nejvt dl
spoteby energie na vytpn. Na druh msto
na spoteby tepla dosahuje ohev vody atet
pku vdajovho ebku zaujm provoz
domcch spotebi. Vdobe izolovanch,
nzkoenergetickch i pasivnch domech se
vak poad vrazn mn, avytpn ustupuje
a na tet msto.

Elektrick

Star zstavba (tda C)

spotebie

Ventilace

1984 nmeck norma (tda C)

Ohev

vody

Vytpn

SBN vdsk norma (tda C)

1995 nmeck norma (tda C)

Nzkoenergetick dm (tda B)

Pasivn dm (tda A)
tda A
0

tda B
50

100

150

200

mrn spoteba energie [kWh.m-2.rok-1]

spoteba energie v rznch typech staveb

250

300

etit lze u pi plnovn projektu

sprvn vbr lokality iparametr domu rozhoduj ospoe
Spotebu energie lze vrazn snit u ve fzi ppravy stavebnho projektu.
Je ktomu vak teba vdt, co ve se do spoteby promt ajak jsou monosti
vyuit obnovitelnch zdroj pmo vmst budoucho domu. Mon vs pekvap,
jak dalek dsledky me mt vbr vhodn lokality, orientace i velikosti domu.

KDY SI MEME VYBRAT

st nad Labem
6

Liberec
3

5
Hradec Krlov

Praha

Karlovy Vary
Plze

6
Pardubice
Ostrava

6
Olomouc
4

Jihlava

esk Budjovice

Brno
3

mapa teplotnch oblast v esk republice

legenda: teplotn oblasti: 1 2 3 4

smr a rychlost vtru (m/s)

Spoteba energie je zvisl na klimatickch

podmnkch msta, kde dm stoj. Vnkterch
ppadech je to faktor, kter neovlivnme,
protoe vtinou stavme vlokalit, kter se
nm lb akde mme kdispozici pozemek.
Pokud ale zante od zelen louky ateprve
vybrte vhodnou konkrtn parcelu, vyplat se
prohldnout podnebn mapu esk republiky
(www.atlaspodnebi.cz) analzt msta sp
vtivm mikroklimatem, zkout chrnn od
vtru avystaven slunci.

8 | 9dnen dobr volba, ztej spora

Zln

K SLUNCE SVT
(DO OKEN)
Budoucch spor lze spolehliv doclit ivhod
nou volbou orientace domu. Pokud je to jen
trochu mon, vyplat se volit parcelu, na n
je mon dm orientovat del stranou kjihu.
Na jih, ppadn jihozpad, je nejvhodnj
orientovat iokna, atak vzim uetit na
vytpn. Na tepelnch ziscch ze slunenho
zen se podepisuj mnoh dal faktory,
vhodn orientace domu ajeho oken je vak
zcela rozhodujc.

ANI METR NAZMAR

Zvaovat je nutn tak velikost vaeho
plnovanho domu. Mla by odpovdat jeho
pedpokldanmu pouit amaximln vyuvat
zastavn prostor. Vdom sdobrou tepelnou
izolac je tepeln odpor stn mezi mstnostmi
dost mal ve srovnn stepelnm odporem
obvodovch zd.
A nenechte se zmlit pokud mstnost
nkolik dn v tdnu nepouvte, jej optov
n vytopen zpravidla vraznou sporu
nepinese. Vytopen zcela studen mstnosti
vyjde toti nkladov na vc ne udrovn
nzk teploty v dob, kdy mstnost nevyuv
me apak jen dotopen na poadovanou
teplotu.

ITVAR JE DLEIT
PARAMETR
Nejmench tepelnch ztrt doshnete,
postavte-li si dm kompaktn, co znamen,
e m co mon nejmen pomr obvodo
vch stn kuitenmu objemu. Toho lze
samozejm lpe doshnout uvelkch dom
svce byty, protoe plocha domu roste sdru
hou mocninou jeho rozmr, zatmco vnitn
objematedy ivyuiteln obytn plocha
domusmocninou tet.
Urodinnch dom pedstavuje urit kom
promis jednoposchoov adov domek
piblinho tvaru krychle. Jeho ochlazovan
plocha je pak pouze dvoutetinov ve
srovnn sobdobnm domem, kter stoj
osamot.

Vte, e?
Pro optimln vyuit slunenho zen je
vhodn tvar domu ve vchodozpadnm
smru trochu prothnout.
Uitenost orientace smrem vchodz
pad se projevuje iuadovch domk, kde
je ovem zapoteb myslet ina dostaten
rozestupy. Jednotliv domky vad by od
sebe mly bt vzdleny tak, aby si vzjem
n nestnily.

z eho je dobr stavt

jak si vybrat sprvn materil pro v dm
Stavte zcihel? Rozhodli jste se pro probeton nebo jste se konen odhodlali
splnit si svj letit sen odevostavb? Vlastnosti stavebnho materilu se
samozejm vrazn li, aobvodov konstrukce budovy otepelnch vlastnostech
domu pmo rozhoduje. Podvejme se na vhody inevhody rznch materil.

KLASIKA jmnem
PLEN CIHLA
Plen cihla je stle nejoblbenjm sta
vebnm materilem. Iucihel jde ale pokrok
neustle kupedu. Modern drovan cihly
(ciheln bloky) slehenm stepem tak u
dosahuj velmi dobrch tepelnizolanch
vlastnost.
Doporuovan norma pro ku vnj lehk
stny je pitom 0,2m apro vnj tkou
stnu dokonce 0,25m. Poadovan norma
(tedy maximln prostup tepla) je 0,3m
pro lehkou stnu a0,38m pro vnj stnu
(doporuen ipoadovan hodnoty podle
normy SN730540).

POTE SHOMOGENNMI
MATERILY
Shomogennmi materily je to tk. Mnohdy
vyadujeme, aby splovaly dva zcela proti
chdn poadavkymus dobe izolovatto
skvle um ty provat alehk, ale souasn
maj bt dostaten pevnaktomu se hod
materily kompaktn atk.

10 | 11dnen dobr volba, ztej spora

Dnen probetonov stny, zd se, dok

zaly maximum aomnoho vylepit se ji
nedaj. Pokud chceme doshnout niho
souinitele prostupu tepla, musme zvolit
jin een.

EENM JE VCE VRSTEV

Vcevrstv stny mohou problmy sprostu
pem tepla pomoci pekonat. Ni hodnoty
souinitele prostupu tepla (U) se d do
shnout tm, e stnu rozdlme na st
nosnou ast tepelnizolan. Vnitn st
je pak zpevnho atkho materilu, ana
vnj stran je vrstva tepelnizolanho
materilu.
Velkou vhodou takovho typu stny je ito,
e dosahuje velmi vysok tepelnakumulan
schopnosti, co napomh vyuit tepelnch
zisk ze slunenho zen pronikajcho do
domu okny orientovanmi na jih.

DEVO VTZ
Mon vs pekvap, e nejni mon
hodnoty souinitele prostupu tepla (U) pro
danou tlouku stny dosahuje kombinace
nosn konstrukce ze deva atepeln izolace
umstn nad nosnmi prvky. Domy ze deva
jsou pevaujcm typem staveb napklad
vSevern Americe amaj za sebou mnohalet
vvoj.
Uns zatm nejsou tak bn, amnoho lid
je stle jet me povaovat za nco mn
hodnotnho ne klasick zdn dm.
Ne nhodou jsou ale devostavby hojn za
stoupeny mezi nzkoenergetickmi apasivn
mi domy. Uritou nevhodou dom ze deva
je vak men tepeln kapacita aobtnj
zajiovn tsnosti azvukov izolace.

Vte, e?
Pro poteby vytpn jsou zsadn dv
vlastnosti stn domu.
Souinitel prostupu tepla (U)uruje
tepeln ztrty am tak zcela zsadn
vznam. Definovn je jako mnostv tepla,
kter unik jednm m2 obvodov konstruk
ce pi rozdlu 1K(koeficientu tepla) za
1sekundu. m je jeho hodnota men, tm
jsou izolan vlastnosti lep.
Tepeln kapacita (c)vyjaduje, jak
mnostv tepla je konstrukce schopna
uloit. Velk tepeln kapacita je vhodn
pro ukldn tepelnch zisk ze slunenho
zen, co vrazn vylepuje energetickou
bilanci domu. Chceme-li vhodn vyuvat
velk okna orientovan na jih azskvat tak
vce tepla od slunce, musme mt ivelkou
tepelnou kapacitu, aby se nm dm ne
zaal pehvat.

nepodceujte izolaci
energii uet tak sprvn izolace podkrov ipodlah
Vnujte pozornost sprvn izolaci stechy apodlah. Kvalita izolace vrazn
ovlivuje tepeln ztrty domu.

SILN STEN IZOLACE

NEZAPOMETE NA PODLAHU

Nejlpe izolovanou st domu bv stecha,

protoe na ni lze nejsnadnji umstit nad
standardn silnou izolan vrstvu (unzko
energetickch i pasivnch dom se jedn a
o2530cm izolace).
Nem-li dm obytn podkrov, izoluje se pod
laha pdy, pokud je obytn podkrov vdom
kdispozici, izoluje se konstrukce stechy
zevnit (mezi apod krokvemi).

Pestoe teplota zeminy pod domem je vzim

vy ne teplota vzduchu, betonov deska ize
mina dosahuj velk tepeln vodivosti. Proto je
dobr izolace zkladov desky velmi dleit.
Nemli bychom zapomnat, e podlaha je
pesn mstem, kde se ppadn budouc do
dlvky rozhodn nevyplat odkldat: pozdj
zeslen izolace podlah by bylo u velmi obtn
ankladn. Rozumn tlouka tepeln izolace
podlahy se pohybuje mezi 15a20cm.

VHODY VENKOVN
vARIANTY IZOLACE
Vppad podkrov se vyplat zauvaovat
ovenkovn variant izolace nad krokvemi.
Tatoti umon maximln vyuit prostoru
podkrov, atak se zcela eliminuj tepeln
mosty tvoen krokvemi.
Udom splochou stechou me bt
tepeln izolace umstna pod hydroizolac
nebo nad n (tehdy mluvme otzv. obrcen
stee).

12 | 13dnen dobr volba, ztej spora

CO ZACHRN
VCEVRSTVOU KONSTRUKCI?
Udom svcevrstvou konstrukc se projevuje
problm stepelnm mostem mezi deskou
azdivem. Nkdy se pro jeho peruen uv
izolace zpnovho skla, jej vhodou je velk
pevnost vtlaku, nenaskavost adobr tepeln
izolace.
Dal monost je vyuit granulovanho pno
vho skla, kter se umst pod celou zklado
vou desku.

na oknech zle
jak si vybrat sprvn okna do vaeho domu
Okna by mla propoutt svtlo ateplo dovnit, ale mla by zrove zamezit niku
tepla ven. Tak by okny neml prochzet okoln hluk, ale pejeme si, aby zstala
lehk atenk. Pi vbru typu okna je vdy nutn udlat kompromis.

INFILTRACE AKONVEKCE

JAK OKNO VYBRAT

DO VA NOVOSTAVBY?

Teplo okny unik hned tymi zpsoby. Infil

trac oznaujeme jev, kdy dochz kpronikn
vzduchu netsnostmi mezi kdlem aostnm.
Unekvalitnch nebo jen patn osazench
oken me infiltrace zpsobit dokonce nejvt
dl tepelnch ztrt okna.
Pojmem konvekce popisujeme ztrty souvi
sejc spohybem vzduchu okolo skel. Tm, co
izoluje, vak nejsou okna samotn, ale nepohy
bujc se vzduch vblzkosti skel. Rozdly teplot
pak uvdj vzduch do pohybu, kter zan
proudit apenet teplo.

Nejastji se dnes vnovostavbch uvaj

okna zasklen izolanm dvojsklem. Vhodou
modernch oken je idobe vyeen tsnn
akovn. Unzkoenergetickch i pasivnch
dom se asto vyuvaj itrojskla, ppadn
dvojskla se stedovou fli. Flie je dobrm
eenmsniuje hmotnost zasklen azvyuje
svtelnou propustnost.
Obas se utakovch dom meme setkat
ise paletovmi okny zasklenmi dvojsklem na
vnj ajednoduchm sklem na vnitn stran.

VEDEN ARADIACE

OKNA NAPEVNO

Veden nm pli starost nepin, protoe

vzduch je natst pomrn patnm vodiem
tepla. Vraznj ztrty zpsoben vedenm
meme pozorovat pouze tehdy, jsou-li skla
pli blzko usebe (na vzdlenost men ne
1cm).
Druhm vinkem tepelnch ztrt je radiace.
Kad zaht tleso toti vyzauje teplo ve
form dlouhovlnnho infraervenho zen,
takzvan tepeln sl.

Neplnujeme-li okno otevrat, meme pout

iokna, kter nelze otevrat i dokonce bez
rmov zasklen. Vhodou je pak maximali
zace plochy zasklen amonost pout vce
vrstev voptimln vzdlenosti. Takov okno
me doshnout velmi dobrch izolanch
schopnost, tlouka zasklen me dosahovat
a 50mm asouinitel prostupu tepla se
pak pohybuje vrozmez velmi nzkch hod
not (U=0,4 W/m2K). Tento typ zasklen se do
otevratelnho kdla vsadit ned.
Podstatnou vhodou tchto oken me bt
ijejich relativn cenov dostupnost vporovnn
sotvratelnmi okny obdobn kvality.

Vte, e?
Pro dvee plat skoro tot, co pro okna.
Poadavky na tsnost jsou zcela stejn.
Na rozdl od oken dvee nemus bt vdy
prhledn. Pout tak lze klasick tepeln
izolace. Nesm se vak zapomnat, e
dvee jsou pomrn zk, atak se tam
izolacenapklad oproti stnmnevej
de mnoho.
Problm skomplikovanou tepelnou izolac
dve se obvykle e tm, e dvee umstme
do takov sti domu, kter je tempero
vna na ni teplotu (chodba, peds),
aod vytpn sti domu ji oddluj dal
dvee.

14 | 15

a bude stavba
hotova
Dm stoj, a vy si v nm ji spokojen bydlte.
Provozn nklady vak lze sniovat i nyn. Sta
sprvn vtrat a topit.

zsady sprvnho vtrn

jak zamezit neefektivn tepeln ztrt ve vaem dom
Vtrn je dleitou hygienickou vmnou vzduchu, bez kter se nememe
obejt. Ptte se, co lze vbec ovtrn napsat? e na vtrn nen nic sloitho,
si me myslet kad, avak ivtrn m sv pravidla, kter stoj za to si
zopakovat.

jak mnostv VZDUCHU

SE VYMN
Obvykle se poaduje, aby se kadou hodinu
obmnila polovina objemu vzduchu vdom.
Pokud ale dm nen aktuln obvn, posta
vmna omnoho men, vtinou se udv
hodnota rovn desetinov obmn objemu za
hodinu.
Vtrnm se ztrc pomrn velk mnostv
tepla, co unzkoenergetickch i pasivnch
dom plat oto vraznji, nkdy pedstavuje
dokonce celou polovinu tepeln ztrty
domu!

PRVAN VTZ

REKUPERAN VYLEPEN

Nejjednodu monost, jak zajistit pravidel

nou obmnu vzduchu vdom, je vtrn
okny, ideln prvanem. Pustte-li si do domu
prvan, vzte, e takov vtrn je zhruba
dvakrt energeticky spornj ne vtrn
pootevenm oknem, ventilan klapkou i
mikroventilan sprou.

Jet vy innosti rekuperace doshneme

za dodatenho pouit tepelnho erpadla.
To nm umon teplotu odchzejcho
vzduchu snit a pod teplotu nasvanho
vzduchu.
Pokud dokeme ochladit odvdn vzduch
pod teplotu rosnho bodu (obvykle mezi
8a12C), uvoln se dal teplo vzan ve
form latentnho tepla vodn pry.

JAK ZACHRNIT
VYVTRVAN TEPLO
Jedinou monost, jak tepelnou ztrtu
zpsobenou vtrnm vraznji snit, je tzv.
rekuperace, tedy zptn zskvn tepla zvy
poutnho vzduchu. Takov varianta se ale
nabz jen vppad, e vdom pracuje systm
snucenou ventilac. Vmnk odebr teplo
zodchzejcho vzduchu apedehv snm
nasvan erstv vzduch.
innost rekuperanho systmu je pomrn
vysok, uvd se a 80 procent, take vytvoen
spora tepla me bt skuten vrazn.

16 | 17a bude stavba hotova

VYPOTTE SI NVRATNOST
oht erstv vzduch
odtah pouitho vzduchu

vstup vzduchu

oht erstv vzduch

odtah pouitho vzduchu

zemn vmnk

grafick znzornn rekuperace, tj. zptnho zskvn tepla z vypoutnho vzduchu

Tepeln ztrty vtrnm lze spouitm nej

modernjch technologi snit a tm na
nulu. Cena, kterou za takovou sporu zaplat
me, me ale bt pli vysok.
Ne vdy je technicky dokonal een ieenm
skuten ekonomicky nvratnm, vdy proto
vnujte chvli svho asu vpotu doby nvrat
nosti pro nejrznj nabzen varianty. Vbr
pak posuzujete vce zasvcen asvdomm
vech vhod inedostatk.

m nejlpe topit
jak vybrat ideln topivo do vaeho domu
dili jste se vemi uvedenmi radami apostavili si dm smalou tepelnou
spotebou? A bude topn sezna sebevc krat, pesto se vydn alespo njak
energie na vytpn zcela neubrnte. Monost, jak am vytpt je mnoho, ne
vechny jsou ale vhodn pro dm smalou spotebou energie. Pojme si projt
alespo ty nejobvyklej.

UHELN TRADICE
Vhodou vytpn uhlm je nesporn nzk
cena tepla. Tm ale vet klad pravdpodobn
kon. Vytpn uhlm ssebou pin nro
nj obsluhu azneiovn vzduchu. Existuj
sice kotle, kter ob nevhody do znan mry
potlauj (napklad kotle sautomatickm pi
kldnm ze zsobnku), jejich vkon je ale pro
energeticky sporn domy zbyten vysok.

TOPEN DEVEM I PELETAMI

Devo je obnoviteln zdroj energie avnkte
rch mstech navc ipomrn levn palivo.
Kotle na devo ale nelze dimenzovat na mal
vkony, proto se mus vnzkoenergetickch do
mech uvat varianty sakumulan ndr, co
zvyuje cenu aprostorov nroky na zazen.
Mnohem vhodnjm eenm jsou pro domy
smalou spotebou tepla peletov hoky, je
jich vkon lze velmi dobe regulovat. Napele
tov kotel lze navc zskat finann podporu
zprogramu Zelen sporm.

ZATOPTE SI ELEKTINOU
Vborn, tm univerzln dostupnost
aprakticky 100% innost jsou dv hlavn
pednosti vytpn elektinou.

18 | 19a bude stavba hotova

VYUT ENERGII
OKOLNHO PROSTED

K dalm vhodm pmotopnho vytpn

(jako pmotopn oznaujeme vytpn, kdy
jsou topidla pipojena po dobu 20 hodin
denn, a v dob piek se dlkovm ovldnm
vypnaj) pat i tzv. mimopikov elektina.
Tase prodv za ni cenu a vyuv dlkov
zapnn a vypnn zazen zajiujcho
elektrick vytpn. Vyuitm tto vyvaovac
monosti se tato forma topen stv pomrn
innm nstrojem zen spoteby.
Pihldnout se vak mus i na hledisko ivot
nho prosted. U vs v dom u zplodiny sice
nevznikaj, pi vrob v bnch kondenza
nch elektrrnch ale ano.

Modernm astle populrnjm zpsobem

vytpn je pouit tepelnho erpadla. Je
to vpodstat chladic stroj, kter zskv
teplo zokolnho prosted: vzduchu, zem
i vody.
Abychom dokzali zskan teplo penst
zvenku dovnit naeho domu, je nutn nej
prve malou st energie dodat (nejastji
se jedn oelektinu). Vzvislosti na topnm
faktoru lze svynaloenm 1 kWh elektiny
zskat piblin 3 a 4 kWh tepla.

ZEMN PLYN IKAPALN

PROPAN

KDY VYTP V DOMOV

SLUNCE

Zemn plyn vsouasn dob pedstavuje jedno

znejvhodnjch paliv idky sv pomrn pz
niv cen. Pi jeho spalovn se navc dosahuje
nejmench emis CO2 adalch kodlivch
ltek. Vhodou je iirok vbr nejrznjch
topidel na trhu.
Po vmn trysek lze ve vtin kotl na zemn
plyn spalovat ipropan i butan. Takto zskvan
teplo je vak dra, anavc pibv povinnost
zajistit ndr pro skladovn plyn.

Vhodou solrn energie je jej dostupnost

anevhodou jsou naopak denn iseznn
vkyvy. Ty toti sneodkladnou pravidelnost
zpsobuj, e vzim, kdy je nae poteba
topit nejvt, zskvme ze slunce nejmn
energie.
Na rovni jednotlivch dom se tak solrn
systmy obvykle pouvaj jen pro ohev vody,
ppadn pro pitpn.

jak sporn vytpt

sprvnm vbrem vytpn lze opravdu uetit
Jak zpsob vytpn je tedy pro v nov dm smalou spotebou tepla
nejvhodnj? Sprvn volba zvis na mnoha faktorech. Ne nabzme
nkolik monost, jejich vyuitm rozhodn neprohloupte.

TEPLO VPASIVNM DOM

Pokud se vm podailo teba iza pouit ve
uvedench zsadsnit spotebu tepla na
vytpn a na rove pasivnho domu (energe
tick tda A), pak zpravidla posta pokrt dm
elektrickm pmotopnm topenm.
asto je poteba jen ohvat vzduch za reku
peranm vmnkem avmstnostech insta
lovat mal slav topn panely. Vtakovm
ppad doshne vae elektrick topen
skuten nzkch investinch nklad apo
mrn vysok cena za kWh tepla tolik nevad,
protoe ron spoteba energie na vtpn je
velmi nzk.

KOMBINACE VYPOME
Idal pomrn oblben metoda vyuv jako
zklad elektrick topen, ale kombinuje jej
skrbovou vlokou na devo apelety. Je-li teba
doasn podn pitopit, nemus se nklady
zvyovat takovou rychlost, jako pi dslednm
vyuvn pouh elektrick energie.

ERPADLO
PRO NZKOENERGETICK DM
Udom spadajcch do energetick tdy B,
tedy udom nzkoenergetickch, je oblbenou
avhodnou monost vytpn spouitm mal
ho tepelnho erpadla vzduch-voda.
Vhodnou alternativou me bt iplynov kon
denzan kotel i kotel na pelety. Na venkov,
kde je levn devo, me bt vhodn pout
kotel na devo sakumulan ndr, kter
umon jeho pouit ivmstech smen pote
bou tepla ne je minimln vkon kotle.

Vte, e?
Sfinancovnm vytpcho zazen vm
me vypomoci program Ministerstva
ivotnho prosted Zelen sporm.
Zjeho prostedk lze dat odotaci
na pozen kotle na biomasu (devo i
pelety), tepelnho erpadla nebo solrn
ho systmu.

Sebelep vytpc systm me

bt mlo platn, pokud nebudeme
vnovat pozornost iregulaci vytpn.
Inspirujte se vdalch brourch
zady Energetick rdce Skupiny EZ
vnovanch klimatizaci azateplovn
domu. Jist vnich naleznete adu
pouitelnch rad ipro v nov dm.

ENR 11/09

Zkaznick linka840840840 | 24 hodin denn, 7dn v tdnu

Zaslac adresa
EZ Zkaznick sluby, s. r. o., Guldenerova 2577/19, 30328 Plze
fax 371102008 | e-mail cez@cez.cz | internet www.cez.cz
Poruchov linka SkupinyEZ
840850860 | 24 hodin denn, 7 dn v tdnu