VLET DO PANL

Osvtlen obrzky autorovmi

Karel apek
www.digiBooks.cz

Obsah NORD & SUD EXPRESS .................................................................. 3 D. R., BELGIQUE, FRANCE ............................................................ 6 CASTILLA LA VIEJA........................................................................ 8 PUERTA DEL SOL........................................................................... 11 TOLEDO ........................................................................................... 14 POSADA DEL SANGRE................................................................. 18 VELZQUEZ O LA GRANDEZA................................................... 20 EL GRECO O LA DEVOCIN ........................................................ 22 GOYA O EL REVERSO ................................................................... 25 Y LOS OTROS.................................................................................. 28 ANDALUCA.................................................................................... 30 CALLES SEVILLANAS.................................................................. 32 REJAS Y PATIOS............................................................................. 35 GIRALDA ......................................................................................... 39 ALCZAR ........................................................................................ 43 JARDINES ........................................................................................ 46 MANTILLAS .................................................................................... 49 TRIANA ............................................................................................ 52 CORRIDA ......................................................................................... 54 LIDIA ORDINRIA ......................................................................... 62 FLAMENCOS ................................................................................... 70 BODEGA........................................................................................... 78 CARAVELLA ................................................................................... 79 PALMAS Y NARANJOS ................................................................. 83 TIBIDABO ........................................................................................ 86 SARDANA ........................................................................................ 89 PELOTA ............................................................................................ 91 MONTSERRAT ................................................................................ 94 VUELTA ........................................................................................... 97

NORD & SUD EXPRESS1

Tak een Mezinrodn expresy nabyly za naich as velikho komunikanho vznamu jednak z praktickch pin, kter ns zajmaj mn, jednak z dvod bsnickch.

Co chvli se na vs v modern poesii vyt Transkontinentln expres a tajemn portr vyvolv tace, Pa, Moskva, Honolulu, Kairo; SleepingCary2 skanduj dynamick rytmus Rychlost a letc pullman3 pipomn veker kouzlo dlek; nebo vzte, e bsnick fantasie si libuje jenom v prvotdnch spojch. Ptel poeti, dovolte, abych vm podal svdectv o pullmanech a sleepingch; vzte, e nekonen dobrodrunji vypadaj zven, kdy zce prolet ospalou stanikou, neli z vnitku. Je sice pravda, e si to has ndhernou rychlost; ale je nemn pravda, e pesto jste nuceni v nich vysedt njakch trnct nebo tiadvacet zatracench hodin, co obyejn sta na agnii nudy. Loklka z Prahy do ep ovem uhn rychlost mn imposantn; ale aspo vte, e za pl hodiny z n vylezete a mete se ubrat za njakm jinm dobrodrustvm. lovk v pullmanu se net rychlost devadesti esti kilometr za hodinu; lovk v pullmanu sed a zv; omrz-li ho prav tv, sedne si na levou. Jedin
1 2

Express SeverJih Sleeping-Car (angl.) lkov vz 3 pullman eleznin vz s lkovm zazenm.

polehujc okolnost je, e sed pohodln. Nkdy se neten podv oknem; tam ubh stanika, jejho jmna neme pest, mihne se msteko, ve kterm neme vystoupit; nikdy nepjde po tto cest vrouben platany, nezastav se tam na tom most, aby plivnul do eky, a nezv ani, jak se ta eka jmenuje; k ertu s tm vm, mysl si lovk v pullmanu. Kde to jsme? Hrome, teprve Bordeaux? Kriste pane, to se to vlee!

Proe, chcete-li cestovat aspo trochu exoticky, vsednte do loklky, kter si to fun od staniky k. stanice. Tisknte nos k okenn tabuli, aby vm nic neulo: tady nastupuje modr vojek, tady mal dt mv za vmi rukou; francouzsk sedlk v ern hazuce vm dv zunknout svho vlastnho vneka, mlad maminka podv dcku prs, bled jako svtlo msn, chlapi hlun povdaj, pokuujce tiplav tabk, uupan pter si k v brevii; zem se rozvj, stanice po stanici, jako kuliky na renci. A pak pijde veer, kdy lid, smutn navou, usnaj pod blikajcmi svtly, podobni emigrantm. V tu chvli zarachot po druh koleji zc Mezinrodn expres se svm nkladem unyl nudy, se svmi sleepingy a diningy4 Jake, teprve Dax? Pane na nebi, to to trv! * etl jsem nedvno chvlu Kufru; ovem nikoli kufru obyejnho, nbr Kufru Mezinrodnho, polepenho hotelovmi vintami z Caihradu
4

(z angl. Dining-Car) jdeln vozy

a Lisabonu, Tetuanu a Rigy, St. Moritze a Sofie; kufru, kter je pchou a cestopisem svho pna. Prozradm vm stran tajemstv: ty vinty se prodvaj v cestovnch kancelch. Za mrnou dikereci dostanete na svj kufr Kairo, Vlissingen, Bucarest, Palermo, Athnes i Ostende. Ktermto prozrazenm, jak doufm, jsem zasadil smrtelnou rnu Mezinrodnmu Kufru.

Mon, e by jin na mm mst pi tolika tiscch kilometrech zail onaej dobrodrustv; teba by potkal Mezinrodn Venui nebo Madonu Spacch Wagon5. Nic takovho se nestalo; stala se jen srka vlak, ale za tu jsem opravdu nemohl. V jedn stanice se n expres vrhl na nkladn

vlak; byl to nerovn zpas, dopadlo to, jako by si pan Oskar Nedbal sedl na n cylindr. Nkladn vlak si to odnesl ukrutn, zatm co na na stran bylo jen pt rannch; bylo to naprost vtzstv. Kdy se v takovm pd pasar vyhrabe zpod kufr, kter mu spadly na hlavu, b se nejdv podvat, co se vlastn stalo; teprve kdy ukojil svou zvdavost, pone se ohmatvat, je-li cel. Zjistiv, e je v hrubch rysech nepokozen, ohledv

Mezinrodn Venue, Madonna Spacch Wagon narka na francouzsk romny, Z nich prvn napsal Pierre Mac Orlan a druh Maurice Dekobra.

s jistou technickou rozko, jak se ty dv lokomotivy do sebe zaberanily a jak mohutn jsme zdrtili ten nkladn vlak: inu, neml si s nmi zanat. Jen rann jsou bled a jaksi roztrpeni, jako by se jim dostalo osobnho a nespravedlivho pko. Pak se do toho vlo ady a my jdeme zapt sv vtzstv do trosek jdelnho vozu. Na cel dal jzd nm vude dlaj volnou cestu; patrn z ns dostali strach.

Jin a sloitj dobrodrustv je, jak se dostat ve spacm voze do hoejho lka, zejmna kdy v dolenm u nkdo sp. Je ponkud nepjemn lpnout na hlavu nebo na bicho lovku, kterho neznte ani co do nrodnosti, ani co do povahy. Jsou rzn pracn metody, jak se dostat nahoru: vzprem nebo vihem, nadskokem, roznoem, po dobrm nebo nsilm. Kdy pak u jste nahoe, hlete, abyste nedostali ze ani co podobnho, abyste nemuseli slzat; odevzdejte se do rukou boch a pokuste se spt jako nebotk v rakvice, zatm co venku ubhaj neznm a podivn kraje a doma bsnci p o Mezinrodnch expresech.

D. R., BELGIQUE, FRANCE

Kdybych ml dosti prostedk a kdyby v t vci panoval voln trh, podil bych si rozhodn sbrku stt. Shledal jsem, e hranice stt nejsou pro koku; nemm sice rd celnky a pasov revise m nud, ale zjiuji po kad s novm okouzlenm, e pechzeje hranice sttu vpadm do novho svta, kde jsou jin domeky a jin e, jin etnci, jin barva pdy a jin

proda. Po modrm konduktrovi pijde konduktr zelen; za pr hodin bude vystdn hndm; km vm, je to jako Tisc a jedna noc. Po eskch jablonch pijdou braniborsk borovice na blch psinch, vtrnk mv kdly, jako by nkam bel, zem je rovn nataen a plod hlavn reklamn tabule cigaret a margarnu. To je Nmecko.

Pak skly zarostl beanem, hory vydlaban lidskm kutnm, hlubok a zelen dol ek, hut a pece ocelren, elezn ebra tnch v, haldy utru podobn erstv vyvelm sopkm, smsice bukolick prody a tkho prmyslu, koncert, kde almaj a carillon6 doprovz tovrn sirnu: cel Verhaeren7, Les Heures Claires i Les Villes Tentaculaires. Cel Flandry starho poety: zem, kter se nemohla rozthnout se svmi poklady a m je vechny v jedn kapse; mil Belgie; maminka s dttem na rukou, vojek napjejc kon, hospoda v dol, komny a stran ve prmyslu, gotick kostel a elezn tavrna, stdo krav mezi achtami; vecko tu maj narovnno jako ve starosvtskm krm, bh sm vm, jak se jim to vejde. Tak, a te zase volnj prostory: to je Francie, zem ol a topol, topol a platan, platan a vinic. Stbit zele, ano, zele stbit je jej barva; rov cihly a modrav bidlice; lehounk zvoj mlhy, vc svtla ne barvy, Corot8. Ani lovka na polch; snad lisuj sklizen hrozny, vneko

carillon (franc.) zvonkov hra Verhaeren Emile (1855 1916) belgick bsnk, kter po naturalistickch potcch a symbolistickm obdob nachzel bohat inspiran podnty sv poesie jak ve vednm ivote, tak v krse a dynamice modernho svta a prmyslov civilisace. Zde uvedeny jeho sbrky Les Heures Claires (Jasn hodiny) z r- 1896 a Les Villes Tentaculaires (Tykadlovit msta) z r. 1895. 8 Corot Camille Jean Baptist (1796-1875) jeden z prkopnk francouzskho krajinskho impresionismu, jeho pozdj obrazy prv charakterisuje stbit barevn nlada
7

z Touraine, vneko z Anjou; vnko Balzacovo a vno pana hrabte de la Fre9. Gargon, une demi-bouteille10, a na zdrav, viky dol Loiry! ernovlas eny v ernch atech. Jake, teprve Bordeaux? Pryskyin vn dechne noc; to jsou Landy, zem borovic. Pak jin vn, ostr a rozjaujc: moe.

Hendaye11, pestupovat! etnk s tv mladho Caliguly v lesklm trohku mr na kufry magick znamen a velienskm gestem ns pout na pern. U je to tak: jsem ve panlsku. Camarero, una media del Jerez12. U je to tak. ertovsk panlka s nehty malovanmi henou13. Kdepak, love, to nen pro tebe. Ale aspo toho etnka kdybych si mohl vycpanho odvzt dom!

CASTILLA LA VIEJA14
Ano, byl jsem ve panlch; mohu se na to zaduovat a mm na to i adu svdk, na pklad nlepky hotel na kufru. A pece zem panlsk je pro mne zastena neproniknutelnm tajemstvm, z toho vnho dvodu, e jsem do n vstoupil a z n zase odchzel za ern noci; bylo to, jako by ns

postava Athose z romnu Alexandra Dumase Ti muketi" Garcon, une demi-bouteille (franc.) Sklepnku, pllitrovou lhev vna 11 Hendaye francouzsk lzn a pohranin stanice v cpu Biskajskho zlivu 12 Sklepnku, sklenku sherry (vna z jihopanlskho msta Jerez de la Frontera) 13 hena oranov i nahndl barvivo z list stejnojmennho kee 14 Castilla la vieja (pan.) Star Kastilie
10

peveli se zavzanma oima pes eku Achern15 nebo skrze Hory Sn. Pokouel jsem se nco rozeznat v tch temnotch venku; vidl jsem cosi jako nakren ern skvrny na holch strnch; snad to byly skly nebo stromy, ale mohla to bt velik zvata. Ty hory mly stavbu strohou a podivnou; umnil jsem si, e si pivstanu, abych se na n za svitu podval. Pivstal jsem si skuten; podle mapy a asu jsme mli bt nkde v horch, ale vidl jsem jen pod rudm pruhem svitu hladinu hndou, holou a tkou; bylo to jako moe nebo vidina. Myslel jsem, e mm horeku, protoe takovou rovinu jsem dosud nevidl; i spal jsem dl, a kdy jsem se znovu probudil a vyhldl oknem, shledal jsem, e nemm horeku, ale e jsem v jin zemi, a ta zem e je Afrika.

J nevm, jak bych to ekl; ona tam je zele, ale je jin ne nae;,je temn a ed. Je tam hned, ale je jin ne nae; nen to hned ornice, ale hned kamen a sprae. Jsou tam rud skly, ale jejich rudost je jaksi pathetick. A jsou tam hory, kter nejsou udlny ze skal, nbr z hlubok hlny a balvanu. Ty balvany nerostou ze zem; vypadaj, jako by na ni

v eckm bjeslov jedna z ek podsvt, pes kterou Charn pevdl due zemelch do e mrtvch

15

naprely. Ty hory se jmenuj Sierra de Guadarrania; Bh, kter je stvoil, musel bt velmi mocn, nebo jak by jinak mohl nadlat tolik kamen? Mezi balvany rostou temn duby kemele, a pak u skoro nic, leda dymin a trn. Je to pust a velik, vyprahl jako pou, tajemn jako Sinaj; j nevm, jak to ci: je to jin kontinent; nen to Evropa. Je to psnj a hroznj ne Evropa; je to star ne Evropa. Nen to pustota melancholick; je slavn a podivn, drsn a exaltovan. ern odn lid, ern kozy, ern vepi na horce hndm pozad. Tuh a do ern vyuzen ivot mezi rozplenm kamenm.

Tu a tam ty hol balvany jsou ka, to hol kamen je rovina a ty hol zdi z kamene je kastilsk pueblo16. Hranat v a kolem ze; je to sp hrad ne vesnice. Srst to s tou kamennou pdou, tak jako star hrady srstaj se skalou, na n stoj. Domky se k sob tla, jako by ekaly tok; z jejich stedu vysteluje v jako hradn hlska. To tedy je panlsk vesnice. Lidsk bydlit splv se zem z kamene. A na hnd a kamenn strni jako zzrak: ern zelen sady, aleje ernch cypi, hlubok a temn park; ohromn, such a pyn kostka, zjeen tymi vemi, monumentln samota, poustevna o tisci hrdch oknech: El Escorial. Klter panlskch krl. Zmek smutku a pchy nad suchm krajem, spsanm pokornmi osly.

16

pueblo (pan.) vesnice

PUERTA DEL SOL17

J vm, zajist: ml bych na tomto mst vylit mnoh jin vci, na pklad djiny Madridu, vyhldku na Manzanares18, zahrady v Buen Retiro19, krlovsk palc s ervenmi gardisty a s chumelenic voucch a pknch dt na dvoe, adu kostel a muse a jinch hlavnch pozoruhodnost. Pokud vs to zajm, pette si to jinde; j vm nabzm jenom Puerta del Sol, a e jste to vy, pidm vm Calle de Alcal20 a Calle Mayor21 zrove s vlanm veerem a vekerm lidem madridskm.

Jsou na svt msta posvtn; jsou nejkrsnj ulice na svt, jejich krsa je iracionln a tajemn jako mythus. Je Cannebire v Marseille22; je Rambla v Barcelon23; je Alcal v Madrid. Kdybyste je vyzli z jejich okol, vyvaili, zbavili jejich ivota a takovho toho mstnho zpas ku a pak je postavili nkde jinde, nenali byste na nich nic zvltnho; inu, ekli byste, je to docela pkn a irok ulice, a co dl? Co. dl, malovrn! Co
17

Puerta del Sol (pan.) Brna slunce, stedn madridsk nmst, djit historickch udlost 18 dol a ka v Madrid 19 rozlehl sady v sousedstv Madridu, ozdoben etnmi sochami a fontnami 20 Calle de Alcal krsn promendn madridsk tda 21 Calle Mayor jedna z hlavnch madridskch ulic, vedouc od krlovskho palce do stedu msta 22 ulice smujc k. starmu pstavu 23 Rambla hlavn tda v Barcelon

nevidte, e toto nmst je slavn, ba co dm, svtoznm Puerta del Sol, Brna slunce, sted svta a pupek Madridu? Co nevidte, jak se tudy nese pter, dstojnj a statnj ne jin ptei svta, s pltm stoenm pod pa jako podkasan vojk? A tady ten panlsk hidalgo24, pestrojen za etnka v lesklm a vzadu peklopenm klobouce; jin caballero, nejsp markz i co, s orlm nosem a hlasem kickho vojevdce, vyvolv El Sool nebo kter noviny; a tuhle njak dobyvatel, open o kot, pedvd skulpturlnmi gesty jakousi alegorii, snad itn Msta. Necht to bt, jsou to pkn lid: su a hnd sedlci ze Sierr, pivejc na oslech zeleninu a melouny; uniformy erven, modr a zelen, e by se z nich dalo vystrojit na tucet vpravnch her; limpiabotas25 se svmi stojnky

Pokat: tohle je kapitola pro sebe, kter se jmenuje itn bot. itn bot je nrodn panlsk ivnost; pesnji eeno, itn bot je nrodn panlsk tanec nebo obad. Jinde na svt, dejme tomu v Neapoli, se takov isti bot vrhne na v stevc s jakousi zuivost a drhne jej kartem, jako by lo o fysikln pokus vyvolat tenm teplo nebo elektinu, panlsk itn bot je tanec, jen, podobn jako tance siamsk, se provd jen rukama. Tanenk ped vmi klekne na znamen, e toto pedstaven se pod na poest Va Urozenosti; elegantnm pohybem vm vyhrne nohavici, gracisnm mznutm nate pslun stevc njakou vonnou mast nebo m, nae upadne v tanen trans; vyhod kart, chytne jej, pehazuje jej z ruky do ruky, a to plesk, dotkaje se jm vaeho stevce uctiv a lichotiv. Smysl toho tance je jasn: vyjaduje se jm jaksi
hidalgo (pan.) ni lechtic, ryt; caballero (pan.) ctihodn mu, pn; uv se t v osloven 25 limpiabotas (pan.) istii bot
24

uctvn; jste vzneen grand, pijmajc obadn hold rytskho pete; i rozhost se ve vaem nitru vzneen a pjemn teplo, stoupajc od nohou; co zajist stoj za tu pl pesety26.

Oiga, camarero, una copita de Fundador27. Slyte, caballeros, tady se mi zalbilo; tolik lid, hluk, kter nen vava, vesel zdvoilost, pvab; vichni tady jsme kavali, upk i guardia28, j i meta, vichni jsme urozen, proe a ije jin rovnost! Madrileas! vy krsn a nosat eny v ernch mantilch29 s ernmi kukadly, jak dstojn se nesete ve svm polozahalen; seoritas s ernookmi maminkami, maminky a jejich nios30 s malmi a kulatmi hlavikami, podobn loutkm, ttov, kte se nestyd za svou lsku k dtem, babiky s renci, dobrci s tv loupenk, pni ebrci, pni se zlatmi zuby, pni kolporti, sam caballeros; jasn a hlasit dav, kter se bav a flk v dobromyslnm allegru. Ale pak pijde veer, vzduch je proht a ostr, cel Madrid, pokud m nohy, se prochz, tla a vln od Calle Mayor po Calle de Alcal; caballeros v uniformch, caballeros v civilu, v sombrerech31 i apkch, dvata vech denominac, tedy madamisolas, doncellas y muchachas, seoritas y mozas y chulas, madamas y seoras, dueas, dueazas y

26 27

peseta panlsk mincovn jednotka od r. 1871, m 100 centimos Hej, sklepnku, pohr vna Fundador 28 guardia (pan.) strnk 29 mantila (pan.) krajkov pehoz vren pes heben ve vlasech 30 nios (pan.) dti 31 sombrero (pan.) irok klobouk

duesimas, hijas chicas, chiquitas y chiquirriticas32 s ernma oima za ernou mantilou, s rudmi rty, rudmi nehty a ernmi pohledy stranou, jedinen korso, svtek dne vednho, demonstran prvod lsky a flirtu, zahrada o, alej vnho milostnho arovn. Cannebire, Rambla, Alcal: nejkrsnj ulice svta; ulice, je petkaj ivotem jako e vnem.

TOLEDO
To mte hndou a teplou rovinu, posetou puebly, osly, olivami a kupolovitmi studnami; z t roviny se z nieho nic vysune granitov skla, a na n to vechno stoj natsnno jedno na druhm; a dole v propasti hndch skal tee hnd Tajo.

Pokud se vak te Toleda samotnho, nevm vru, m zat: zda starmi many nebo Maury nebo Katolickmi Krli; ale protoe Toledo je msto stedovk, zanu tm, m se stedovk msto doopravdy zan,

madamisolas, doncellas... autor tu uvd rozmanit panlsk vrazy pro eny podle vku a spoleenskho postaven

32

toti branami. Je tam na pklad brna, kter se jmenuje Bisagra nueva, stylu trochu terezinskho, s habsburskm dvojhlavm orlem velikosti rozhodn nadivotn; vypad, jako by vedla do naeho Terezna nebo Josefova, ale proti vemu nadn st do tvrti, kter se jmenuje Arrabl a vypad podle toho. Nae jste ped druhou branou, kter se jmenuje Brna Slunce a vyhl, jako byste se octli v Bagdad; ale msto toho vs ta maursk fortna uvede do ulic nejkatolitjho msta, kde kad tet bark je kostel se zkrvavenm Jeem a extatickm retblem33 Grecovm.

I putujete klikatmi arabskmi ulikami, nakukujete memi do maurskch dvorek, kter se jmenuj patios a jsou vykldny toledskou majolikou, vyhbte se oslm s nkladem vna i oleje, mrkte na krsn harmov mov oken a celkem si to lapete jako ve snch. Jako ve snch. Mohli byste se zastavit pi kadm sedmm kroku: tuhle je visigtsk pil34 a tamhle mozarabsk ze35; tady zzran Panenka Maria, kter kadho

33 34

retbl (z lat. - retabulum) nstavec olte, zdoben malsky, plasticky i architektonicky.

pozstatek po panstv Visigt, vtve germnskho nroda Gt, kter v ptm stolet ovldl Hispanii a udrel si tu moc a do r. 711, kdy se Arabov zmocnili ctlht poloostrova 35 odvozeno od Mozarab, tj. nepravch Arab,", jak byli nazvni kesan ve panlsku za maurskho panstv

oen nebo vd, a tady ten mudejarsk36 minaret a renesann palc, podobn pevnosti, a gotick oknka a krumplovan prel v estilo plateresco37 a meita a ulika tak zk, co by proel osel s rozpaenma

uima; prhledy do stinnch majolikovch dvorek, kde zur fontnka uprosted kvtin; prhledy do tsnch uliek mezi holmi zdmi a zamovanmi okny; prhledy do nebe; prhledy do chrm horen vyzdobench vm, co se d tesat, ezat, odlvat, vykldat, tepat, malovat, vyvat, vykrouit ve filigrnu, pozlatit a poszet drahokamy. Tedy mete se zastavit co krok jako v museu; nebo mete jt jako ve snch, nebo toto ve, naroben tisciletm, oznaen plamennm psmem Allhovm, kem Kristovm, zlatem Ink, ivotem nkolikerch djin, boh, kultur a ras je nakonec nco fantasticky jednotnho; co djin a civilisac se vejde do tvrd dlan toledsk skly! A pak v jedn neju ulice se vm ze zamovanho okna lidsk klcky zjev Toledo z pta perspektivy: jedin vlna plochch stech pod modrmi nebesy: arabsk msto, svtc v hndch skalch; zahrdky na stechch a sladk, lenon patia s ivotem dvrnm a slinm. Ale kdybych vs ml vzt za ruku a provdt vm, co se mi zjevilo v Toled, pedn bych asi zabloudil v tch klikatch a chudch ulikch, ale nelitoval bych toho: nebo i tam bychom mjeli osly, tikajc po dlab nnmi koptky, vidli oteven patia a schody z majoliky a vbec
mudejarsk oznaen stavebnho slohu, v nm je v 13-16 stol. spojuje maursk ornamentika s nktermi Mesinskmi prvky 37 panlsk sloh, kter ms prvky antick, gotick a maursk.
36

potkvali lidi. Snad bych nael tu mudejarskou kapli, blou a chladnou, s krsnmi podkovovitmi oblouky; kousek dl je skla, kter spad rovnou do Taja a otvr pohled skvl a psn; a sinagoga del Transito, vystlan kehkm, podivn zjemnlm maurskm ornamentalismem. A kostely: teba ten s G eovm Pohbem hrabte z Orgazu; nebo ten s tou pekrsnou maurskou kovou chodbou, podobnou snu. A pitly s palcovmi dvory. Jeden je ped branami, jsou v nm chud jeptiky v ohromnch kidlatch epcch a spousta malch sirotk, kte se dr za ramena jako dlouh had a apou do kostela, zpvajce Antonino nebo Santo nio nebo co; a je tam pro n star lkrna s pkn smaltovanmi hrnci a dbny, na kterch je psno Divinus Quercus nebo Caerusa, Sagapan i Spica Celtic, lky star a probtn38. A katedrla, o kter si nejsem jist; byl jsem tam, ale jeliko jsem pedtm okouel vna toledskho, vna z roviny Vega, vnka tak tekutho, e samo b krkem, a vna hustho jako liv olej, nemohu se zaruit, zda se mi to nezdlo nebo njak nespletlo. Bylo toho pli mnoho; vm, e tam byly skvostn miniatury a len ciboria39, me sahajc a do nebes, ezan retbla s tisci sochami, balustrdy z jaspisu, kanovnick kesla vyezvan svrchu, zespodu, ze stran i zezadu, obrazy od Greca, varhany burcejc v neznmm prostoru, kanovnci tlust i vysuen jako treska, kaple vykldan mramorem, kaple malovan, kaple ern, kaple zlat, tureck korouhve, baldachny, andl, svce a ornty, vniv gotika a vniv barok, platereskn olte, churriguereskn40, blzniv vzdut
probtn (z lat.) osvden ciboria (z lat.) schrnky na hostie 40 pebujel barokn dekorativism, pznan a do 18. stolet pro barokn panlskou architekturu, vyvrcholil v prci rodiny Churriguer v ele s J. Churriguerem (1650 a 1723) ze Salamanky
39 38

Transparent pod klenbou vzneenou a temnou, smsice vc nesmyslnch a asnch, planoucch svtel a dsiv tmy, dobr, snad se mi to jen zdlo; snad to byl jen hrozn a zmaten sen na slamn idlice kosteln; to snad nen ani mono, aby njak nboenstv potebovalo tohohle veho. To jdi, caballero, a vyvtrej se z toho plastickho oberstv v ulikch toledskch. Vy pkn oknka, oblouky gotick a maursk ajimez41, vy tepan rejas, domy s cimbum, patia s dtmi a palmami, dvoreky z azulejos, uliky Maur, id a kesan, karavany osl, zahlko ve stnu, pravm, ve vs v pemnohch vcikch je stejn mnoho djin jako v takov katedrle; nejlep museum je ulice ivch lid. . Mlem bys ekl, e si tu pipad, jako bys zabloudil do jinho vku; ale nen to pravda. Pravda je podivnj: nen jinho vku; co bylo, je. A kdyby tady ten caballero byl opsn meem a tamten pter vykldal psmo Allhovo a ta dvka byla idovka toledsk, nebylo by ti to o nic divnj a vzdlenj ne zdi uliek toledskch. Kdybych piel do jinho vku, nebyl by to jin vk; bylo by to jen stran krsn a hlubok dobrodrustv. Jako Toledo. Jako zem panlsk.

POSADA DEL SANGRE

Hospoda U krve. Tady bydlel Don Cervantes de Saavedra42, pil, dlal dluhy a psal sv Pkladn povdky. V Seville je jin hospoda, kde tak pil a psal, a vezen, kde sedl pro dluhy; v tom vzen je dnes ovem hospoda. Na zklad vlastnch vzkum mohu komukoliv dokzat, e zatm co v Seville pil manzanillu43 a chroustal k n langostiny44, v Toledu si popl

ajimez klenut okno se sloupkem uprosted Cervantes Saavedra Miguel de (15471616) tvrce nejslavnjho panlskho satirickho romnu Don Quijote. Jeho Pkladn povdky", soubor 12 novel, vyly teprve r. 1612 a jsou vedle slavnho romnu nejznmj Cervantesovou knihou 43 manzanilla viz kap. Bodega v tto knize 44 langostiny langusty, stedozemn mot raci
42

41

vna toledana a pikusoval k nmu paprikovan chorizo45 a jamon serrano ili unku ernou a syrovou a jin vci, je podncuj ze, talent a vmluvnost. Dodnes pak se v posad del Sangre pije ze dbn vno toledano a vk chorizo, zatm co na dvoe caballeros vypahuj osly a psuj s dvekami, jako invali za as Dona Miguela. Z eho je vidt nepomjejc genialitu Cervantesovu.

Ale kdy u jsme v hospod, oiga, viajero46: mus se projst a propt dalekmi zemmi, abys je poznal; a m jsou zem vzdlenj, budi bohu porueno, mus toho snst a vypt tm vc. I pozn, e vichni nrodov svta a na Sasky a Braniborce hledli rznmi cestami a zpsoby, jako i rznm koenm a ppravou uskutenit rj na zemi; proe jali se pci, smaiti a uditi nejrznj krm tak, aby doli asnho blaha. Kad nrod m svj jazyk, dokonce svj mlsn jazyk. Poznej jeho jazyk; jez jeho jdla a pij jeho vna. Otevi se dokon harmonii jeho rybiek a sr, oleje a uzenin a chleba a ovoce, v orchestrlnm doprovodu jeho vn, jich je tolik jako hudebnch nstroj. Jsou vna pronikav jako baskick paly, drsn jako

45 46

chorizo (pan.) siln paprikovan salm z uzenho masa (pan.) sly, poutnku

vendas47, hlubok jako guitarry; to zahejte poutnkovi, vneka tepl a zvun! A la salud de usted, Don Miguel!48 Jak vidte, jsem tu ciz; piel jsem pes ti zem, ale snad bych se tady sptelil. Dobr, nalejte mi jet.

Vte, vy panlov mte s nmi ledacos spolenho; na pklad mte stejn jako my, a krsn, jadrn rrr jako my, a zdrobujete slovka jako my; a la salud de usted. Ml byste pijet k nm, pane Cervantes; pipili bychom vm pivem s blou pnou a nandali vm na tal jinch krmiek, nebo kad nrod m sice svj jazyk, ale srozum se u vc dobrch a podstatnch, jako je dobr hospoda, realismus, umn a svoboda ducha. A la salud.

VELZQUEZ O LA GRANDEZA49
Za Velzquezem muste do Madridu, jednak proto, e ho tam je nejvc, jednak proto, e prv tam vypad skoro samozejm uprosted pynho ivota ve stzlivm rmu, mezi tou panovnickou okzalost a lidovm halasem, v tom mst palivm a chladnm zrove. Kdybych ml
vendas (pan.) ostr vtry Na vae zdrav, done Migueli! 49 205 Velzquez o la grandeza (pan.) Velzquez ili vzneenost; Velzquez Diego Rodriguez de Silvia y (1599 1660) panlsk mal, jeho duezkumn podobizny pat k vrcholm portrtnho umni ve svtov vtvarn tvorb
48 47

vyjdit Madrid ve zkratce, ekl bych, e je to msto dvorsk pardy a revolunch pehnk; povimnte si, jak tu lid nos hlavu: je to napl grandeza a napl paliatost. Mm-li vbec nos pro msta a lidi, ekl bych, e v madridskm vzduchu je cosi jako lehk a drobet rozilujc napt, kdeto Sevilla si blaen hov a Barcelona poloskryt ve.

Tedy Diego Velzquez de Silva, ryt z Calatravy, krlovsk marl a dvorn mal toho bledho, studenho a divnho Filipa IV., pat do Madridu panlskch krl dvojm prvem. Pedn je vzneen: je tak svrchovan, e u ani nele. Ale to u nen kypr, zlat vzneenost Tizianova; je v n bitk chlad, pozornost jemn a neprosn, straliv jistota oka a mozku, jen vldne rukou. Myslm, e jeho krl ho uinil marlem ne proto, aby ho odmnil, ale proto, e se ho bl: e ho musely znepokojovat Velzquezovy upen a pronikav oi; e nesnesl tuto rovnost s malem, a proto ho povil na granda. Pak u to byl panlsk palatin50, kdo maloval bledho krle unavench vek a ledovch o, nebo bled infantky nabarvench tviek, loutky senrovan a uboh. Nebo dvorn trpaslky vodnatelnch hlav, palcov aky a blzny, naparujc se groteskn dstojnost, mrzck a idiotsk potrat lidu bezdky karikujc

50

palatin vysok dvorsk ednk

vzneenost dvora. Krl a jeho trpaslk, dvr a jeho aek: tu konfrontaci provedl Velzquez pli oste a dsledn, ne aby to nemlo svj divn smysl. Krlovsk marl by st maloval dvorn eldku, kdyby sm nechtl. Kdyby to nekalo nic vce, tedy aspo jednu krutou a mrazivou pointu: toto je krl a jeho svt. Velzquez byl pli suvernn mal, ne aby jen slouil; a pli velik pn, ne aby jen maloval, co vidl. Vidl pli dobe, ne aby se jeho oima nedval cel jeho jasn a svrchovan rozum.

EL GRECO O LA DEVOCIN51
Domenica Theotocopuli, eenho El Greco, hledejte v Toledu; ne e by tam patil vc ne cokoliv jinho, ale e ho tam je plno a e v Toledu vs nic nepekvap; ani El Greco ne. Pvodem ek, barvou Bentan, umnm
El Greco o la devocin (pan.) El Greco ili zbonost; Greco El (vl. Domenico Theotocopuli, kolem 1541 1613) pvodem Rek, kter piel do panlska z Itlie a zdomcnl v Toledu, kde se apek seznmil s jeho dlem
51

gotik, kter se fantasi djin ocitl v rozpoutanm baroku. Pedstavte si gotick vertikalism, do kterho zadula barokn vichice; je to dsn; gotick linie se bort a kypc barok se vymruje a protahuje kolmou erupc gotiky; chvlemi se zd, jako by ty obrazy pratly naptm tch dvou sil. Je to takov nraz, e deformuje oblieje, bort tla a vrh na n roucha v zhybech tkch a vichrnch; oblaka se sbaluj jako prostradla vlajc v orknu, a jimi pror svtlo nhl a tragick, zaehujic barvy nepirozenou a dsivou intensitou. Jako by byl soudn den, kdy se zjevuj kazy na nebi i na zemi. A jako se v Grecovi do sebe prolamuje dvoj formov svt, ctte v jeho obrazech nco rozdvojenho a navzjem se do krajnosti vybiovvajcho: pm a ist vidn Boha, jak posvcovalo umn a do gotiky, a vzruen mysticismus, kterm se exaltoval pli lidsk katolicismus barokn. Star Kristus nebyl Syn lovka, nbr sm Bh ve sv slv. Byzantinec Theotocopuli v sob nesl starho Krista; ale v barokn Evrop nael Krista zlidtnho, kter byl uinn tlem. Star Bh vldl vzneen, nepstupn a trochu strnule ve sv mandorle52; Bh barokn a katolick se uprosted svch kr andlskch hrnul a k zemi, aby popadl vcho a vthl jej do svho vzdutho a slavnho okruhu. Byzantinec Greco piel z basilik svatho mlen do chrm burcejcch varhan a vnivch proces; ekl bych, to bylo pro nj trochu mnoho; aby v t vav neztratil svou modlitbu, poal sm kiet hlasem stranm a nepirozenm. Roste v nm cosi jako frenesie vry; ten svtsk a hmotn hluk ho neukj; mus jej pekiet jekem vym a vzruenjm. Podivn vc: ten vchodn ek pekonv zpadn barok tm, e jej pathetisuje a do vytren a zbavuje toho kyprho a svalnatho lovenstv. m je star, tm vc odliduje figury, protahuje tla, maceruje53 oblieje muednickou
52 53

mandorla (z ital.) svatoz kolem cel postavy macerovat (Z lat.) moit, trpit, mnit menm

hubenost a obrac jejich oi vytetn v sloup. V! k nebi! Zbavuje barvy skutenosti; jeho tma fi a jeho barvy se zaehaj jako ozeny bleskem. Pli tl a nehmotn ruce se zvedaj v asu a hrze, bouliv nebesa se roztrhnou a star Bh pijm jec kvil dsu a vry. km vm, ten ek byl stran gnius; nkte tvrd, e byl blzen. Kad lovk, kter se tak horen vytet do sv vlastn vidiny, je tak trochu blzen; nebo aspo je manrista, protoe bere sm ze sebe a odnikud jinud ltku i formu sv vise. V Toledu ukazuj cizincm la Casa del Greco; nevm, e ten pvabn domeek se zahrdkou sladkou a dldnou majolikami patil tomu podivnmu ekovi. Ten domek je na to pli svtsky usmvav; a pli bohat. Je znmo, e Greco nenechal svmu synovi jinho ddictv ne dv st svch obraz. Patrn nebyla tehdy v Toled tuze iv poptvka po retblech podivnskho Krana. Teprve dnes se kup ped tmi obrazy divci v pobonm podivu; ale jsou to lid bez vry, kter ani nezaraz ostr a zoufal kik ekovy zbonosti.

GOYA O EL REVERSO54
V madridskm Pradu jsou od nho destky obraz a sta kreseb; a kdyby pro nic jinho, tedy pro Goyu je Madrid msto poutn a velik. Nebylo ped nm a nen po nm male, kter by tak iroce, tak prudkm a hrubm rozmachem popadl svou dobu a nakreslil jej lc a rub; Goya nen realismus, Goya je tok; Goya je revoluce; Goya je pamfletista nsoben Balzacem. Jeho nejlahodnj dlo: nvrhy na gobelny. Venkovsk jarmark, dti, chudci, tanec na venku, rann zednk, mazavka, dvata se dbnem, vinobran, snhov metelice, hry, lidov svatba; sm ivot, jeho radosti a trampoty, scny hrav i zl, vn a lbezn podvan; tolik lidovho ivota se dosud nevyhrnulo v dnm malskm cyklu. Zn to jako lidov psnika, jako skon jota55, jako pkn seguidilla56; je to kus rokoka, ale u zlidovlho; je to malovno se zvltn nhou a radost, je pekvapuje u toho stralivho male. Toto jest jeho pomr k lidu. Portrty krlovsk rodiny: Carlos IV., odul a neten, podobn nafoukanmu, tupmu ouadovi; krlovna Maria Luisa, vzteklch a pichlavch o, okliv drbna a zl fuchtle; jejich familie, znudn, drz a protivn. Goyovy portrty krl jsou tak trochu insult. Velzquez nelichotil; Goya se u vysmv p. t. velienstvm do o. Je deset let po francouzsk revoluci, a mal bez okolk tuje s trnem.
Goya o el revetso (pan.) Goya ili (lovk) na ruby; Goya y Lucientes Francisco Jos de (17461828) geniln mal panlskho ivota a zpodobitel jeho katastroflnch dj v obdob mezi francouzskou revoluc a dobou restaurace. 55 jota rychl aragnsk tanec, tanen v prech a v mnoha odlinch podobch 56 seguidilla v lidov panlsk poesii krtk verovan skladba, t lidov tanec a npv
54

Ale za pr let je jin revolta: panlsk nrod se vrh zuby a nehty na francouzsk dobyvatele. Dva asn Goyovy obrazy: zoufal tok panl na Muratovy57 mameluky, a poprava panlskch rebel. V djinch mal nen genilnj a pathetitj reporte; pitom jako mimochodem uskutenil Goya modern komposici, kter se chopil Manet58 a za edest let. Mja desnuda59: modern objev sexu. Nahota holej a pohlavnj ne kterkoliv dosud. Konec erotick li. Konec nahoty alegorick. Je to jedin nudita z ruky Goyovy, ale je v n vc obnaen ne v tunch akademickho masa. Obrazy z domu Goyova: tmto stralivm sabatem60 vyzdobil mal svj dm. Jsou to skoro jen ern a bl malby horen vren na pltno; je to jako peklo ozen sinm bleskem. arodjnice, mrzci a obludy: lovk ve svm tmstv a bestialit. ekl bych, tady Goya obrac lovka na ruby, dv se do jeho nosnch drek a rozzelho chtnu, studuje v kivm zrcadle jeho znetvoenou ohavnost. Je to jako non mra, jako skek hrzy a protestu. Nemyslm, e se tm Goya bavil: sp se nemu vztekle brnil. Ml jsem tsniv pocit, e z toho hysterickho inferna ouhaj rohy katolickho bla a kapuce inkvisitor. Tehdy byla ve panlch zruena konstituce a obnoveno Svat Officium61; z ke domcch vlek a za pomoci zfanatisovan luzy byla instalovna ern a krvav reakce despotismu. Goyova komora hrzy je nenvistn ev odporu a nenvisti. dn revolun politik nevrhl svtu do tve protest tak horen a luovit. Goyovy grafick listy: fejetony nesmrnho urnalisty. Scny ze

Murat Joachim (17671815) Napoleonv marl, vdce pedvoj, kter byl r. 1808 posln do panlska a dobyl Madrid 58 Manet Edouard (1832 1883) francouzsk mal, ovlivnn zhy dlem Velazquezovm a Goyovm, z jeho dla, vtvarnho nzoru a techniky se vyvinul impresionismus, nov umleck smr malsk tvorby 59 Mja desnuda (pan.) Mja nah. Mja je pojmenovn druky i spolenice panlskho vihka ni tdy. 60 sabat zde schzka arodj a arodjnic 61 Svat Officium edn titul Tribunal de Santo Oficio", instituce k sthn a trestn kac. Inkvisice byla ve panlsku obnovena r. 1814 a trvala a do r. 1834

57

ivota v Madrid, lidov svtky a zvyky, chulas62 a ebrci, sm ivot, sm lid; Los Toros, b zpasy ve svm rytstv, sv malebn krse, krvi a krutosti; inkvisice, pekeln mumraj crkve, zuiv a jzliv listy pathetickho pamfletu; Desastres de la guerra63, stran obaloba vlky, vn dokument, soucit rozlcen a ukrutn ve sv vniv pmosti; Caprichos64, Goyv divok smch a vzlyk nad neastnm, pernm a fantastickm tvorem, kter si pisuzuje nesmrtelnou dui.

Lid, slyte, lid, svt jet nen prv tomuto velikmu mali, tomuto nejmodernjmu mali; jet se mu nenauil. Ten drsn a ton kik, to prudk a pathetick lidstv; dn akademismus, dn artistn hrakstv; vidt svrchu i na rub, vidt lidi, vidt ivot, vidt pomry; slyte, tak skuten vidt znamen jednat, rvt se, soudit a burcovat. Je revoluce v Madridu: Francisco Goya y Lucientes stav v Pradu barikdy.

chulas (pan.) mlad eny pracujc tdy Los desastres de la guerra (pan.) (Pohromy vlky) srie 85 Goyovch grafickch list z let 18081814, inspirovanch stranmi hrzami a utrpenm lidu za panlsk vlasteneck guerilly v dob francouzsk okupace 64 Los Caprichos (Rozmarn npady) prvn srie Goyovch 80 grafickch list z r. 1799, odhalujc! politick chyby reimu a pokrytectv vldnouc spolenosti.
63

62

Y LOS OTROS
U se nemohu niemu divit; po Goyovi u se nezastavm v asu ped mistry svtlmi nebo temnmi. Ribera65 je z tch temnch a psnch; mm rd jeho kostnat starce a lait chlapy, kterm dv jmna svatch a muednk; ale tuhle je mistr svtj, napl pozemsk a napl vykoupen, ern jako kutna a bl jako naehlen rochetka, a to je Zurbarn: jeho jmno je irok a ramenat jako jeho malba. Po cel ivot maloval frtery; jsou to chlapi rozsochat nebo vyschl, ale vdy ezan z tvrdho deva; na nich je vidt, co chlapsk kzn, co dn a psn munosti bvalo v ideji eholnictv. Chcete-li vidt oslavu mue v jeho kostnat skladb a jeatosti, v jeho drsnm a patn oholenm stavu, nehledejte portrty vojevdc nebo krl, ale velik mnichy poestnho a zbonho Zurbarna.66

A za Murillem67 jdte nejradji do Sevilly; shledte, e jeho slinost je milostn nha sevillnsk. Jeho svat Panny v mkkm a teplm svtle,
Ribera Jusepe de (1591-1652) panlsk mal nejsilnj osobnost z naturalistick koly Caravaggiovy, zobrazoval ve svch nejvznamnjch obratech muednick scny z utrpen svtc a vjevy i postavy z nboensk a mythologick oblasti 66 Zurbarn Francisco de (15981664) dvorn mal Filipa IV., mistr podobizen, v jeho dle, vychzejcm z baroknho naturalismu a pouvajcm strohho erosvitu, je zvnna v galerii svtc, jejich ivotn udlosti, zzraky a vidn. 67 Murillo Bartolom Estban (16171682) sevillsk mal lyrickch apotheos madony a svtc, kter zpodoboval s mkkou snivost a lbivou nnost, zskvajc tmto dlm svtovou popularitu
65

vdy jsou to vlahouk Sevillanky, panenky dstojn a sladk; i velebil mil Don Estban nebesa tm, e nael nebe v Andalusii. Maloval i pkn, kudrnat kluky z Triany i kterho barria68; ty obrazy kluk jsou dnes roztroueny po musech svta, ale ti kluci ve panlch zstali podnes a roa na vech paseos a plazas69 s velkm a nelenm tartasem; a kdy zmer cizince, hledajcho murillovsk dti, seenou se kolem nho s vlenm kikem a vymhaj na nm pesetas a perros70 v neostyn a tradin ebrot jinch dt.

A kdy si te setu panlsk umn; kdy si vzpomenu na voskov Kristy a polychromn sochy s vekermi nleitostmi umuenho a zrasovanho tla; na nhrobky, je vyvolvaj skoro ichov dojem rozkladu; na portrty nestvrn a neprosn: pane na nebi, jak je to panoptikum! panlsk umn si dv skoro zleet na tom, aby ukzalo lovka, jak je, stran dtkliv a skoro patheticky: hle, Don Quijote! hle, krl! hle, mrzk! ejhle, lovk! Snad je to katolick zpor na hn a smrteln tlesn schrnky: snad je to Pokejte, budu jet mluvit o Maurech. Nemte pont, jac to byli umlci; jejich tapiserie, jejich barviky, jejich architektsk krajky a
68 69

barrio (pan.) mstsk tvrt' paseos a plazas (pan.) promendy a nmst 70 perros mdn mince v hodnot pti nebo deseti centim

oblouky, kouzla a tpyty, jak zjemnlost, jak horen tvoivost, jak plastick kultura! Ale korn71 jim zakzal lovka; nesmli napodobit lovka ani si stvoit modly k jeho obrazu. Teprve kesansk znovudobyt panl pineslo s kem obraz lovka. Snad od t doby, snad proto, e byla zlomena kletba kornu, zaujal obraz lovka panlsk umn tak nalhav a nkdy a stran. Zem tak nesmrn malebn jako panlsko nem a do devatenctho stolet dnho krajinstv: jen obrazy lovka, lovka na dev ke, lovka v moci stojcho, lovka mrzka, lovka mrtvho a v rozkladu... a po apokalyptickou demokracii Francisca de Goya y Lucientes.

ANDALUCA
Piznm se poestn, e kdy jsem se ve vlaku probudil a nejdv se podval oknem ven, zapomnl jsem doista, kde jsem; vidl jsem podle trati cosi jako iv plot, za nm hnd a rovn pole a z toho tu a tam ouhaly

jaksi proidl a rozflkan stromy. Ml jsem siln a uspokojiv dojem, e se nachzm nkde na trati mezi Bratislavou a Novmi Zmky, i poal jsem se strojit a mt pskaje si z plna hrdla Kysca, Kysca a jin pimen psniky. Teprve kdy jsem vyerpal svj poklad nrodnch psn, shledal

71

korn kanonick, arabsky psan kniha islmu, obsahujc zjeven

jsem, e to, co jsem povaoval za iv plot, je hust porost dvoumetrovch opunci, tunch alo a jakchsi zakrslch palmiek, nejsp chamaerops, a ty rozflkan stromy e jsou datlov palmy; a e ta hnd, zoran rovina je podle veho Andalusie. Tak vid, love: kdybys jel po zoran pamp nebo po kukuinch polch australskch, po itnch lnech Kanady nebo j nevm kde, ono by to bylo tak takov jako u Kolna nebo u Beclavi. Nekonen rozmanit je proda, a pokud se lid te, li se chlupem, jazykem a tiscermi zvyky ivota; ale sedlkova prce je vude t a upravuje tv zem ve stejn rovn a pravideln brzdy. Jin jsou domy a jin kostely; ba i telegrafn tye jsou v kad zemi jin, jen zoran pole je vude stejn, u Pardubic jako u Sevilly. V em je nco velikho a drobet jednotvrnho.

Ale abyste vdli, andalusk sedlk nekr tkopdn a ze iroka jako n; andalusk sedlk jede na oslku, vypadaje nadmru biblicky a legran.

CALLES SEVILLANAS72
Vsadm se o lhev aljarafe nebo eho chcete, e kad prvodce, kad urnalista, ba i kad cestujc slena nenazve Sevillu jinak ne usmvav. Nkter frze a pdavn jmna maj ohavnou a popuzujc vlastnost, e maj pravdu. Mete m za to skolit nebo mi vylt ka a pustch melhub, ale Sevilla je usmvav. Ned se proti tomu nic dlat; ned se to dokonce jinak naznait. Prost je usmvav; v kadm koutku o a st j to hraje nm veselm a nnm.

72

(pan.) sevillsk ulice

A teba je to jen to, e je ta ulika tak zk a blouk, jako by ji kad soboty erstv nablili. A e se j z kadho okna, z kad me derou kytky, pelargnie a fuchsie, palmiky a velik zele kvetouc a kadeav. Tuhle jet zstaly od lta plachty napjat od stechy ke stee, proznut blankytem jako modrm noem; a lovk putuje ne jako po ulici, ale jako po kvetouc chodb domu, kam jde na nvtvu; snad mu tamhle na tom rohu nkdo potese rukou a ekne: To jsme rdi, e jste k nm piel nebo Qu tal73 nebo nco podobnho smvnho. A je tu tak domcky isto, von to kytkami a kvacm se olejem, kad mov vrata vedou do malik zahrady rje, kter se jmenuje patio, a tady zas je kostel s majolikovou bn a portlem tak pardnm, jako by byl velik svtek, a nad tm vm se vzn svtl minaret Giraldy. A tahle zk a kivolak ulika se jmenuje Sierpes,protoe se krout jako had; tudy protk ivot sevillsk hust a pomalu: kluby a vepy, krmy pln krajek a kvtovanho hedvb, caballeros ve svtlch andaluskch sombreros, ulika, kudy nesmj jezdit vozy, protoe je tu pli mnoho lid, kte popjej vno, povdaj, kupuj, smj se a vbec rznm zpsobem nedlaj nic. Pak je tam katedrla vrostl do star tvrti mezi domy a patia, e ji vidte odevad jen kousek, jako by byla pli velik, ne aby ji oko smrtelnka mohlo celou pehldnout. A zase njak fajncov kostlek, palcky s prelm svtlm a lbeznm, arkdy a balkny a tepan me, zubat ze, za kterou se vyklnj palmy a irokolist musy; pod nco, pod nco pknho, koutek, kde je ti dobe bt a na kter bys chtl nikdy nezapomenout. To si vzpome na ten devn k na nmstku blm a tichm jako cela kltern panny; na sladk a pokojn barria nejuch uliek a nejkrsnjch plck svta - - - - - Ano, tam to bylo, byl soumrak a dti na ulici tanily sevillanu k andlskmu flainetu; tam nkde je Casa de Murillo boe, kdybych tam bydlil, nemohl bych pst ne vci nn a poten; a tam je nejkrsnj msto na svt, jmenuje se Plaza de Doa Elvira nebo Plaza de Santa Cruz;

73

Qu tal (pan.) uvtac osloven ve vznamu: Jak se vm da!

ne, to jsou dv msta a j u nevm, kter je krsnj, a ani se u nestydm, e mn bylo do ple krsou a navou. lut a erven fasdky a zelen sdek uprosted; sdek z fajnc, zimostrzu, myrt, dt a oleandr, tepan k a veern hlahol zvon; a j nehodn prosted toho veho, kaje si zdrcen: Jemarj, vdy je to jako sen nebo pohdka!

A pak u lovk nek nic a odevzd se krse krsouc. Zajist i on by ml bt slin a mlad; ml by mt pekrsn hlas a plit za krsnm dvetem v mantile, a vc u nic. Krsa si sta. Jsou vak rzn krsy; mezi nimi spanilost sevillsk je obzvlt rozkon a sladk, intimn a milostn; je ensky vlah s kkem na adrech, von myrtou a tabkem a hov si v pohod decentn a smysln. Jako by to nebyly ulice a nmstka, ale chodby a patia v dom spokojench lid; chodte skoro po pikch, ale nikdo se vs nezept, co tu chcete, caballero indiscreto74. (Je tam jeden hnd, velik a bohat krumplovan barokn palc; myslel jsem, e je to krlovsk zmek, ale zatm je to sttn tovrna na tabk, prv ta, ve kter kroutila cigarety Carmen. Ta Carmen je tam zamstnna ve velkm potu dodnes, nos za uchem kvt oleandru a bydl v Trian, kdeto Don Jos se stal etnkem v trohm klobouku; a panlsk
74

(pan.) drz pane

cigarety jsou podnes ukrutn siln a ern, patrn nsledkem tch ernch dvat z Triany.)

REJAS Y PATIOS75
Jeliko tedy ulice sevillsk vypadaj jako chodby a dvoreky, vypadaj okna lidskch pbytk jako pta klece zaven po stnch. Vzte, e jsou vesms zamovan a vysunut ven; ty me se jmenuj rejas a jsou nkdy tak krsn kovsky vyveden ve spirlch, palmetch a prutech velijak toench a zkench, e by se zajist sluelo zpvat pod nimi serenatu o sus ojitos negros76 nebo o mi triste corazn77 (m-brumbrum, m-brum-brum, s prvodem guitarry). Oiga, nia:78 Para cantarte mis penas hago haablar mi guitarra; si no entiendes lo que dice-e no digas que tienes alma (m-brum).79 Nebo nemte pont, jak zsk takov nia, je-li za m jako vzcn ptk. Vbec tepan me jsou, jak se zd, nrodn panlsk umn; nikdy bych nevytepal a nevykroutil ze slov nco podobnho chrmov mi, a pokud jde o me svtsk, tedy do kadho domu vede msto dve pkn m, okna mrkaj memi a z movch balkn vis liny kvtin; nsledkem eho vypad cel Sevilla jako ensk harm, jako klec, nebo ne, pokejte: vypad jako potaen strunami, na kterch brnkte oima
(pan.) me a dvorky (pan.) o jejch ernch okch 77 (pan.) o mm smutnm srdci 78 (pan.) Poslouchej, dvtko 79 Abych zpval o svch bolech,/ dvm znt sv kytae,/ nerozum-li tomu, co k,/ nekej, e m srdce
76 75

milostn doprovod k svmu okouzlen. Sevillsk m, to nen m, kter uzavr, nbr kter rmuje; je to dekorativn rm, kter otevr pohled do

domu. Ach, lidi, ty lbezn pohledy do sevillskch pati, do blch pedsnk vyloench fajnc, do otevenho dvoreku vystlanho kvty a

palmami, do malikho rje lidskch rodin! Dm za domem na vs dechne stinnm chladem svho patia; a kdyby to byl domek nejchud, je tam

aspo na ciheln dlab seskupena zelen dunglika z koen, njak ta aspidistra, oleandk, myrta a veronika a tryskajc dracna a nevm jak

lacin a rajsk chst; a to jet vis na stnch kvtine s tradeskanci, aspargem a cordyline a panicm a klece s ptky, a na dvorku si hov ve slamnm kesle njak star maminka; ale jsou patia obehnan sladkmi arkdami a dldn majolikou, kde zur fajncov fontnka a prostr sv vje latania a chamaerops a klenou se pedlouh listy musy a kokosu a kentie a fnixu z hustho lupen filodender, arali, klvie a yukky a evonymu, jako i kapradin, mesembrianthema, begni a kamli a vech jinch kadeavch, zpeench, avlovitch a bujnch lupen ztracenho rje. A to vechno je narovnno v koench na dvorku jako dla a kad domek vs pekvap jako palc, kdy nahldnete pknou m do jeho patia, je pipomn rj a znamen domov.

Domov a rodina. Vude na svt jsou domy a pbytky, ale na dvou koncch Evropy si zdili lid domovy ve zvl plnm, tradinm a poetickm smyslu. Jedno to msto je star Anglie, zarostl beanem, se svmi krby a lenokami a knihami; a druh msto jsou panly s krsn zamovanm pohledem do krlovstv enina, do ivota rodiny, do kvetoucho srdce domu. Ta paliv a vlah zem nem rodinnho krbu; m rodinn patio, kde vidte bom lidem do jejich pohovu, na jejich dti, na jejich denn svtek. A j se vszm, e tady je dobe bt enou, nebo je korunovna velikou slvou a vzneenost domcho patia v glorii palem, vavn a myrt. Vm, e krsa domova je zvltn a mocnou oslavou eny; e hls jej d, veleb jej dstojnost a obklopuje jej trn. Tm nemyslm tebe, okat muchacho, nbr tvou maminku, starou a vousatou dmu ve slamnm kesle, na jej poest toto pi.

GIRALDA
Giralda je poznvac znamen Sevilly; je tak vysok, e ji je vidt odevad. Bloudte-li ve svt a spatte-li vysoko nad stechami ochoz a viku Giraldy, dobr, vzte, e jste v Seville, zae podkujte dobrm dinm a vem svatm. Tedy Giralda je maursk minaret s kesanskmi zvony; je obetkna vemi krsami arabsk ornamentiky a docela nahoe

nese sochu Vry, zatm co dole je stavna z mskch a visigtskch kvdr. Ono to je jako s celm panlskem: m to msk zklady, maursk pepych a katolick smysl. Tady nechal m jen mlo sv mstsk civilisace, ale zstavil tu nco trvalejho: latinskho sedlka; to znamen latinsk jazyk. A do toho provincilnho latinskho venkova vpadla vysoce vypstn, pepychov, skoro dekadentn kultura maursk. Byla to svm zpsobem paradoxn kultura: i ve svm nejvym zjemnn podrela nomdsk rz. Kde Maui stavli zmky a palce, poznte na nich pvodn obyvatele stan. Maursk patio je sladk pedstava oasy; zuriv fontnka

na panlskm dvorku podnes spluje poutn sen o studnkch chladiv vody; zahrdka v koench je zahrdka penosn. Obyvatel stanu sbal svj dm a vechen svj pepych, aby jej naloil na osly; proto jeho dm je z textili a jeho pepych je filigrnn. Jeho stan je jeho zmek; je vystln

vekerou slvou a okzalost, ale je to okzalost, kter se d odnst na zdech; je tkan a vyvan a vzan z koz i beran vlny. Palce nomd jsou z barevnch nit; a maursk architektura podrela pejemnou krsu a plonost tkaniny. I buduje takov Maur krajkov oblouky a vyvan stropy a stny obetkan ornamentikou. I kdy neme sbalit Giraldu a odnst ji na mezcch, obeste jej stny kobercovm vzorem a jemnou vazbou, jako by ji utkal a vyil sed na zkench nohou. A kdy pak latinsk sedlk s visigtskm rytem meem a kem vypudil orientlnho kouzelnka, nezbavil se u nikdy toho bohat tkanho snu; gotick estilo florido, renesann estilo plateresco, barokn estilo churrigueresco, to je sam architektonick krumplovn a vyvn a filigrnn posamenterie a krajkov, je obestr a snov zahaluje kamenn stny a mn je v kouzeln, mihotav draprie. Vyhynul nrod, ale jeho kultura ije. Tato nejkatolitj zem

nikdy nepestala bt maursk. To vechno a mnoho jinch vd byste vidli vlastnma oima na sevillsk Girald.

A z Giraldy vidte celou Sevillu, blou a jasnou, a oi bol, a rovou plochmi prejzovmi stechami, protkanou fajncovmi bnmi a zvonicemi a cimbumi, palmami a cypiemi; a rovnou dole obrovsk, skoro nestvrn krov katedrly, erupci pil, fial, vzprnch oblouk, eber a viek, a kolem dokola do nedohledna zelenou a zlatou rovinu Andalusie, jiskc blost lidskch domek. Ale mte-li dobr oi, uvidte jet vc; uvidte rodiny na dn pati, zahrdky na balknech a terasch a plochch stechch, vude, kde se d postavit njak ten koenek, a eny, je zalvaj kvtiny nebo bl blounkm vpnem blostnou kosteku svho domu; jako by ten ivot nemyslil na nic jinho ne na svou krsu.

A kdy u mme ped sebou cel msto, vykonejme pou na dv msta zvlt ctihodn a vyzdoben vm dlem mistrnm a oslavnm. Prvn je katedrla. Kad prav katedrla m dvoj funkci. Pedn je tak velik, e petrhv vechny svazky s lidskmi pbytky; stoj mezi nimi jako posvtn slon mezi ovcemi, osaml a cizorod, bo tes trc z lidskho hemen. A za druh, jakmile do n vejdete, je to jedin ohromn a voln

prostor v trobch msta, rozloha vt ne trnice, vt ne nmst; z tch zkch uliek, dvork a komrek domcho ivobyt sem vstoupte jako na vrchol hory; tyto klenby a pile prostor nezavraj, nbr rozpnaj uchvcenm rozmachem, prorej ir a vysok otvor v tlaenici stedovkho msta. Tady si vydechni, due; ve jmnu bom si oddechni voln a levn. Ale co je uvnit, to u vm neeknu. Alabastrov olte a nesmrn me a Kolumbv nhrobek, Murillo a ezby, zlato a vykldn, mramor a barok a retbla a pulpity a jet mnoho katolickch vc, kter jsem ani nevidl; nebo jsem se dval na to, co je nad tm vm, na pt velkch a kolmch lod, hotovch transatlantik boch, na toto vzneen lostvo plujc po tpytiv Seville; pes vechno umn a vechen kult nakupen v jeho bocch je tam jet pemnoho volnho a posvtnho prostoru. Druh msto je ayuntamiento ili radnice. Ta v Seville je zevn cel vyita relify a msami, festony a medailony a girlandami, sloupky, karyatidami, erby a maskami; a uvnit od stropu a dol vystlan ezbami a baldachny, zlacenm, fajnc, tukem a vekerm postrojem, jak dovedli vymyslet misti vech cech. Je to okzal a skoro naivn, jak si takov obec dala na sob zleet; jaksi to pipomn dobromyslnou dstojnost srdcovho nebo kulovho krle. Tyhle star radnice m vdycky dojmaj drazem, kterm hlsaj slvu a skvlost obce; ekl bych, v nich si star mstsk demokracie stavla svj vlastn trn a vyzdobila jej jako olt; nebo jako sdlo krlovsk. Tak vida, zme-li se dnen demokracie na njak palc, je to banka nebo obchodn dm. V dobch mn pokroilch to bval chrm a radnice.

ALCZAR
Zven je to stedovk, zubat ze z holch kvdr; ale uvnit to je maursk zmek popsan veri z kornu a vystlan od paty a po tt vemi neuvitelnmi kejkly a kouzly Orientu. Vzte, e tento zmek z Tisce a jedn noci postavili maurt architekti pro kesansk krle. Psalo se roku 1248 (abych to ekl stylem historickch romn), kdy kesansk krl Ferdinand na den svatho Klimenta vstoupil do dobyt maursk Sevilly; ale k tomuto kesanskmu skutku mu pomohl njak Ibn al Ahmar, sultn granadsk, z eho je zejmo, e odjakiva mvalo nboenstv kontrakt s politikou. Nae kesansk krl vypudil ze Sevilly ti sta tisc peklu zapsanch musulman z dvod zajist nboenskch a osvtovch; ale jet celch ti sta let potom stavli maurt misti pro kesansk krle a hidaigy jejich palce a popsali jejich stny svou subtiln ornamentikou a kufickmi srami80 z kornu. Co vrh zvltn psvit na stalet boj kesan s Maury.

kufick sry dekorativnm psmem psan oddly nebo kapitoly kornu, pochzejc z rznch mst a obdob. Kufickm psmem byly psny nejstar opisy kornu. Nzev je odvozen od Kufy, obce v Mesopotamii, stedovkho ohniska mohamednsk uenosti, odkud pochzeli i nejvznamnj vykladai kornu.

80

A kdybych u musel slovy vylit patia, sn a komnaty Alczaru, dal bych se do toho jako zednk; navezl bych si nejdve materil, jako kmen a majoliku, tuk, mramor a vzcn deva, a cel fry nejkrsnjch slov na men slohov malty; pak bych po zedniku zaal odzdola, od fajncovch podlah; na to bych postavil tenk mramorov sloupky, dvaje si zleet na jejich patkch a hlavicch, ale obzvltn pi bych vnoval stnm vyloenm pepknmi majolikovmi dladicemi, potaenm krajkovou tukaturou, barvenm vekerou polychromi nnou a mihotavou, prolamovanm okny, arkdami, aurami, loubmi, ajimezy a galeriemi podle ulechtilho du podkovy, lomenho oblouku, kruhu a laloku; nae bych nad vm tm rozklenul klenbiky a stropy ze stalaktit81, tukovch krajek a st, hvzdic, kaset, fajnc, zlata, barviek a vyezvn, a vykonav toto ve bych se zastydl za svou hrubou a fuerskou prci; nebo tak se to ned popsat.

Vemte si radji kaleidoskop a tote jm, a vm pjde hlava kolem z t nekonen geometrie; dvejte se na een vody, a vm budou smysly pechzet; opijte se haiem, a se vm cel svt zmn v obrazce, je se bez konce mn a prostupuj; pidejte k tomu ve, co je opojn, halucinovan, opalisujc a rozkonick; ve, co obestr smysly; ve, co se
81

stalaktity (z ec.) krpnky rostouc shora

podob krajkm a broktu, filigrnu a perkm, pokladu Ali Babov, drahocennm tkaninm, krpnkovmu dmu a pouhmu snu; a toto ve mav, fantastick a skoro nepetn najednou prosnte dem nesmrn ladnm, lbeznm a psnm, tichou a kontemplativn kzn, jakousi snivou a moudrou odkavost, je rozestr ty pohdkov poklady v plochu tm nehmotnou a neskutenou, vznejc se na lehnkch arkdch. Ten nevslovn pepych je tak ve sv ploe odhmotnn, e se stv skoro u jen vidinou promtnutou na stny. Jak hmotn, hrub a tk, sp hmatov ne optick je nae umn proti tmto podivnm Maurm; my zrovna obma rukama drme a vyhmatvme to, co se nm lb; hmatme to siln a brutln jako sv vlastnictv. Bh v, jak odpoutanost, jak stran orientln spiritulnost vedla maursk architekty k tomuhle ist optickmu arovn, k tm snovm, nehmotnm stavbm, utkanm z krajek, tpyt, azur a kaleidoskopickch obrazc; toto naprosto svtsk, smysln, rozkonick umn zruilo samu hmotu a zmnilo ji v kouzeln zvoj. ivot je sen. A pak u lovk chpe, e latinsk sedlk a msk kesan museli smst tuhle pli zjemnlou a ornamentln rasu. Evropsk hmotnost a traginost musela pevit zduchovl sensualismus jedn z nejulechtilejch kultur. Ostatn docela krtce eeno, rozdl evropskch staveb a mudejarsk architektury je u v tom, e gotika, ba i barok jsou stavny pro divky, kte stoj nebo kle, kdeto maursk architektura byla patrn budovna pro duchovn sybarity82, kte lece na zdech se kochali tmi arovnmi oblouky, stropy, frzky a nekonenou arabeskn ornamentac, je se jim klenula nad hlavou za elem nevyerpateln a sniv kontemplace. A z nieho nic se do tch fantastickch, nnch pati, uzavench v ozuben zdi, snese hejno blch holub; tu si skoro s asem uvdomte prav smysl tohoto kouzelnho tektonickho du; je to absolutn lyrika.

82

sybarit (ec.) poitki

JARDINES83
Zahrady Alczaru jsou svm zpsobem typick pro panlsk zahrady; je tam sice ledacos, co nen nikde jinde, na pklad baos ili klenut koupac s doni Marie de Padilla, milenky kesanskho krle Petra Ukrutnho. Prav se, e tehdej zdvoilost dala, aby dvort kavali pili vodu z jej koupele; ale j tomu nevm, protoe jsem vidl mlokterho caballera v Seville pt vodu.

Tedy pokusil jsem se nakreslit zpamti, jak vypad takov panlsk zahrada; ale protoe se mi to nevelo na jeden lstek papru, musel jsem to nakreslit na tikrt. 1. panlsk zahrada pozstv pedevm z cypi, sthanch zimostrz, myrt, ptaho zobu, vavn, cesmn, lauroceiasu, zimolezu a takovch tch velikch tvarovanch ke, pyramid a koul, ze kterch tu jsou vysthny, vyvzny a vyformovny palry, aleje a chodby, klenby a oblouky, zelen hradby, zdky a obruby, pltky, okna, kulisy a labyrinty a cel umn, geometrick architektura star a psn zahradnick koly; a v tto slunn zemi lovk pochop, e to vlastn nen zahrada z vegetace, nbr zahrada ze stnu. 2. Za druh panlsk zahrada pozstv pedevm z dladiek, cihel a glazur, z majolikovch schodi, fajncovch zdek, rondel a sedtek; dle z majolikovch ndr, fontnek, cisteren, vodopd, vodotrysk a
83

(pan.) zahrady

struek zurcch bhutou vodikou; z fajncovch paviln, altn, pergol a balustrd; piem een majolika je co nejpknji ern a ble achovan, sovan, pruhovan, vzorkovan nebo malovan okrem, indigem a bentskou erven; a v tomto fajncovm svt jsou nastavny sam koene: koene s kamliemi, fkusy, azalkami, abutillony, begniemi a coleusy, chryzantmami a astery; cel aleje a skupiny pkn vyplench koen; koene na zemi, na rouben studnek, na terasch i na schodech.

3. Za tet pak panlsk zahrada pozstv pedevm z nejbujnj vegetan dungle, z tropickho porostu, ze kterho tryskaj palmy, cedry a platany zarostl linami bougainville, klematis, aristolochoi, bignoni, dle takovch velkolistch lahoun s kvty podobnmi svlaci, kterto rostlina zde sluje campanilla, jinch lahoun kvetoucch jako durman, kter tak kaj campanilla, a jin pnouc rostliny, kvetouc jako ohromn klematis a zvan rovn campanilla; dle z dracn a datlovnk, chamaerops, akci, fnix, a proboha, jak j mm vdt, jak se to vechno

jmenuje! Kdybyste vdli, jak to m listy I Listy leskl a konat, zpeen jako ptros pra, vytasen jako palae, vlajc jako korouhve; km vm, odla-li se Eva ktermkoliv z tchto lupen, nebylo to ze studu, nbr z pardivosti a pepychu. V tom rajskm pralese nen msta pro kvtek i traviku; mon e tady pstuj trvu jen v kvtinch.

To troje jsem vm nakreslil na tech obrzcch; ale ve skutenosti to vechno tu roste najednou, co ovem nakreslit nejde. panlsk zahrada je souasn sthan zahradn architektura, prostoupen fajncovmi fontnkami, terasami, rondely a schdky, poset kvtini, prorostl palmovmi dunglemi a linami; a to vechno se vejde nkdy na hotovou dla pdy protkanou vodomety a strukami; jakiv jsem nevidl zahrady tak asn soustedn a umocnn jako ve panlch. Anglick park je zulechtn krajina; panlsk zahrada je uml rj. Francouzsk park je monumentln stavba; panlsk zahrada je intimn sen. V tch sladkch koutech stnu, zurc vodiky, chladiv majoliky, opojn vn a tropickho lupen je podnes slyet tich kroeje jin, povanj rasy; i tudy proli Maui.

MANTILLAS
Ve, co nsleduje, budi eeno ke cti a chvle Sevillanek. Jsou drobn a ern, ernovlas, ernch a klouzavch o a vtinou v ernch atech; maj drobn ruce a nohy, jak d star rytsk lyrika, a vypadaj, jako by ly prv ke zpovdi, to jest posvtn a trochu hnicky. Ale co jim dodv zvltn slvy a dstojnosti, je peineta, vysok heben ze elvoviny, korunujc kadou Sevillanku; heben bohat a triumfln, podobn korun nebo gloriole. Tato dmysln nstavba mn kadou ernou chiquitu84 ve vysokou a vzneenou dmu; s takovou vc na hlav je nutno jt pyn, nst hlavu jako svtost a mrskat jenom oima, co tedy Sevillanky in. Druh a jet vt slva Sevillanek je mantila, krajkov pehoz vren pes onen krlovsk heben; mantila ern nebo bl, podobn zvoji musulmanek, kpi kajcnkov, mite veleknze a plb dobyvatele; mantila, je slou tomu, aby enu zrove korunovala, zastrala a nechala ji prosvtat zpsobem nejsvdnjm. Jakiv jsem nevidl na enskch nic dstojnjho a rafinovanjho, ne je tato kombinace kltera, harmu a zvoje milostnice. Ale dovolte, abych se zastavil a velebil eny sevillsk. Jakho sebevdom, jak nrodn hrdosti je teba k tomu, aby tyto ern chuly daly pednost obadn a starodvn peinet a mantile ped vemi svody svtov mdy. Sevilla nen dn vesnice; Sevilla je vesel a bohat msto, jeho sm vzduch je milostn; dr-li se Sevillanky sv mantily, je to pedn ovem proto, e jim slu, a za druh proto, e chtj bt naprosto panlkami v cel jejich starodvn cti; ale hlavn jim to slu.

84

chiquita (pan.) dve

Nen-li Sevillanka korunovna, je aspo ovnena; m nad uchem v ernch vlasech celou kytici nebo aspo rudou ri, kamlii nebo kvt oleandru; a pes ramena a pae m pehozen hedvbn tek s velkmi vyitmi remi, tkmi tsnmi a uzlem na prsou; nebo mantn de Manilla, co je takov velk hedvbn pl, tek i ornt poset vyvanmi remi a tsnmi, ale to se mus umt nosit. To se tak njak asnat pehod pes ramena a plece, pak se to tsn pithne, ruka se d v bok, vypne se zadeek a dole se cvak devnmi podpatky; jak km, nosit sprvn mantn je velik tanen umn. Ml jsem dojem, e panlsk eny si dovedly uchovat dv velik ensk privilegia: nevolnictv a ctu. panlka je steena jako poklad; po klekn nepotkte dve na ulici, ba vidl jsem i lehk holky provzen dueami, patrn na ochranu jejich cti. Slyel jsem, e kad musk len rodiny od vzdlenho prastrce a po vnuka m prvo a povinnost bdt tak kajc s meem v ruce nad panenskou

ct svch sester, sestenek a ostatnch pbuznch. Zajist je v tom tak trochu duch harmu; ale zrove je v tom velik cta k zvltnmu dstojenstv eny. Zatm co mu se honos svou hodnost ryte a ochrnce,

je dna en slva a presti steenho pokladu; m tedy ob strany, co se te cti, pijdou na svj et.

Ale on je to opravdu pkn nrod; mldenci v andaluskch ircch, dmy v mantilch, dvata s kytkou za uchem a ernmi kukadly v koutku

cudnch vek; jak si to tanen nesou, vypjat jako holubi, jak se sob dvo, co vn a decence je v jejich vnch nmluvch! A sm ivot je tu zvun, ale bez vavy; v celch panlch jsem neslyel jedinou hdku nebo hrub slovo, snad proto, e hdka znamen n. To my na severu se hdme pod, protoe se neohnme noem; nezlobte se na mne, ale j vm neeknu, co z toho dvojho je spoleensky vy.

TRIANA
Triana je ciknsk a dlnick barrio Sevilly na druhm behu Guadalquiviru; krom toho Triana je zvltn druh tance, jako i svho druhu psnika, podobn jako Granadinas jsou typick psn z Granady, Murcianas z Murcie, Valencianas z Valencie, Cartageneras z Cartageny a Malagueas z Malagy. Pedstavte si, e by ikov ml svj vlastn tanec a Dejvice svou nrodn poesii; e by se Hradec Krlov oste liil svm hudebnm souborem od Pardubic a e by se teba slav vyznaovala tancem zvlt ohnivm a fantastickm. Pokud vm, dosud se slav na takov posln nezmohla.

To se rozum, e jsem se bel podvat na ciknky v Trian; byl nedln veer a j ekal, e tam budou gitanas tanit na kadm rohu za zvuku tamburn, e mne vlkaj do svho tbora a e se mn stane nco

hroznho; i odevzdal jsem se svmu osudu a pustil jsem se do Triany. Nestalo se docela nic; ne e by tam nebyli cikni a ciknky, je jich tam plno, ale nen tam dn tbor; jsou tam jen mal domeky s istmi patii, kde je opravdu ciknsk spousta dt, kojc maminky, dvata mandlovch o s rudm kvtem v modroernch vlasech, thl cikni s r v zubech, pokojn nedln lid hovc si na zpra; i hovl jsem si mezi nimi a vrhal jsem mandlov pohledy po zdejch dvatech. Podvm o nich svdectv, e jsou z velk sti istho a krsnho indickho typu, jin drobet kosook, olivov pleti a silnch zub; a e se prohbaj v ki jet prunji ne dvata v Seville. To vm mus postait; mn to stailo tak ve vlah noci triansk.

A e jsem byl tak spokojen s mlem, odmnil m Bh triansk celou romerii. Najednou to zaalo z dlky ehtat kastantami a ulikou Triany, vleen voly, plul vysok vz oven vnci a spoustou tylovch zclonek, nebes, kanr, volnk, drapri, zvoj a velijakch jinch faldk, a ta

blostn korba byla uvnit pln dvat, je klapala kastauelami a zpvala z plna hrdla, jako se ve panlch zpv. Bh mi bu svdkem, ale ten nastlan vz, ozen ervenm lampinem, vypadal divn a rozkon jako svatebn postel pln dvat. Jedna po druh spustila hlasitou seguidillu, zatm co ostatn do taktu cvakaly kastantami, tleskaly do dlan a jeely. A za druhm rohem plula jin takov korba s nkladem nastrojench, kicch a klapajcch dvat. A kor taen ptispem osl a mezk, zen caballery v andaluskm sombreru. A jin caballei na tancch konch. Ptal jsem se mstnho lidu, co to znamen; ekli, e je to vuelta de la romera, sabe?85 Tedy abyste vdli, romera je takov pou k njakmu svatmu v okol, kam se schz a sjd sevillsk lid, zejmna lid obojho pohlav; a ta dvata maj na suknch irok kanry i jak se to jmenuje, a imaruj jako vz pln vrabc. A kdy se ta vesel romera za ehtn kastant ztrcela v ulicch trianskch, zjevilo se mi krajinn tajemstv kastauel: pipomnaj zrove tlukot slavi, cvren cikd a tikot oslch koptek na dlab.

CORRIDA86
Nhodou zatm co toto pi, vlezla si mi na kln koka a pede z plna hrdla. Tedy piznm se, akoliv mi to zve vlastn pek a nemohu se ho zbavit, e bych jaksi nebyl s to je usmrtit kopm ani espadou87, pky ani. a caballo88. Proe nepovaujte mne za krveznivce ani surovce, akoliv jsem se dval na porku esti bk a odeel jsem teprve pi sedmm, a to jet ne tak z dvod morlnch, jako sp proto, e mne to zaalo nudit. Byla to zsti patn corrida; zejmna myslm, e ti bci mli pli tuh ivot.
85 86

(pan.) nvrat z pouti, vte? (pan.) b zpas 87 espada (pan.) kord, me 88 a caballo (pan.) komo

Chcete-li to vdt, m pocity pi bch zpasech byly hodn smen; byly tam asn okamiky, na kter nikdy nezapomenu, a trapn chvle, kdy bych se byl radji propadl. Ze veho nejkrsnj je ovem slavnostn vstup zpasnk do arny; ale to byste museli vidt ten lut psek pod modrou oblohou, kruhovou plaza de toros89, nacvoknutou lidmi, do toho zablskaj fanfry a do arny vjedou vyvan alguazilov90, za nimi vstupuj ve tpytivch kazajkch a zlatem poitch pltch, trohch kloboukch a krtkch hedvbnch kalhotech matadoi, espadov91, banderilleros92 a picadores93 na svch herkch a chulos94 a tyspe mezk, ovench rolnikami; a vichni jdou tak vzneen a tanen, e v dn opee svta si neum sbor tak vykraovat.

Ale toho dne bylo na programu nco mimodnho: sout frente a frente, elem v elo dvou matador-slist, kte udruj starou tradici aristokratick corridy na koni. Byl to cordobsk kapitn jzdy, Don Antonio Caero, obleen la andaluza, a portugalsk rejoneador95 Joao Branco Nuncio v modrch rokokovch atech. Nejdv vtanil do arny na andaluskm hebci Don Antonio, rytsky pozdravil infantku a presidenta, vykrouil konm i sombrerem pozdrav celmu svtu; a pak se rozletla vrata a do arny se vtil ern balk sval, bek s hrud a j jako balvan,
89 90

(pan.) djit bch zpas alguazilov (z arab. ghazil) lenov stre, bdc nad prbhem bch zpas 91 matadoi, espadov (ze pan.) zpasnici, jejich kolem je skolit bka 92 banderilleros (pan.) zpasnci, kte vrhaj na bky otpy ozdoben stuhami 93 picadores (pan.) zpasnci bojujc dlouhm kopm 94 chulo (pan.) pomocnk toreadora, kter v ppad nebezpe odpoutval pozornost od napadenho bojovnka 95 rejoneador (pan.) zpasnk, kter bojuje s bkem komo

zarazil se, oslnn slunen vhn, lehl ohkou a s jakousi veselost se rozbhl za jedinm neptelem, jen s tenkm kopkem v ruce ho ekal na koni uprosted arny. Rd bych vm lil krok za krokem, co nsledovalo;

ale kde bych nabral slov pro tento tanec bka, kon a jezdce? Krsn je takov bojovn bek, kdy stoj frkaje, leskl jako asfalt, vulkanick zve, je pedtm do nepetnosti rozzuili v kleci; te stanul, nohy zaryty do zem, a hled plamennma oima soka, kterho by rozdrtil. A tu k nmu tan zdobnm, pardnm krokem k, krout se v bocch jako bailarinka96, nadn se na svch pruinkch; smoln ern balvan svalstva se zavln a vyraz dsnm tokem, rohy a u zem, s rasanc projektilu a neekanou prunost gumov'masy. Piznm se, e v tu vteinu mn zkost zvlhly dlan, jako kdysi, kdy mi na horch ujela noha. Byla to prv jen vteina; dva skoky, a tanc k decentnm klusem, vysoko zvedaje noky, krou za kostnatm zadkem bkovm. Aplaus, kter vypukl jako palba, zarazil gumov tank v urputnm rozbhu; zd se, e to bka doralo; vihl ohonem a rozbhl se poklusem za konm. Jene bkova taktika je tok v pm e; taktika kon a jezdce je krouit v obloucch. Bk s rohy dopedu se t, aby stralivm derem nabral a pemetl neptele; najednou se uasle a trochu pitom zaraz, kdy ped sebou nem nic ne przdnou arnu. Ale jeho taktika nen jen nabodnout, nbr i trhat hroznm pnm kubnutm; i jeho pekotn tok se nkdy zaklikat nhlm zvratem v bok,
96

bailarinka tanenice

rovnou proti slabinm kon; a j vm neeknu, je-li to k nebo jezdec, kdo dv uhdne jeho skon obrat, ale j kiel a tleskal nesmrnou levou, kdy v nejbli vtein vytel krsn k sv piruety o pt metr dl. Myslm, e i k do t hry vkld sv srdce i nervy, protoe vdycky po pti minutch odklus rejoneador za bariru a vrac se na novm koni.

Tedy ten tanec je tak krsn a vzruujc, e bych mlem zapomnl ci, e se pi nm zabj; abych pravdu ekl, j na to zprvu zapomnl i v arn. Vidl jsem sice, jak se pi jednom rozbhu rejoneador opel svou lanzou97 o bkovu ji, ale bek se jen otepal a klusal dl; vypadalo to jako hra. Druh lanza zstala tret v ji, tesouc se, jako kdy se vm drtko s prem zabodne do podlahy. Bk zoufale hled setst tu vc, kter se mu zakousla do krku, pohazuje hlavou, vzpn se; ale otp pli dobe sed v tom metrkovm svalstvu. Tu stane bek, hrabe nohama v psku, jako by se zart chtl, a ve bolest a hnvem; z tlamy mu kanou sliny, snad je to b pl. Ale tu se ji ped nm plavn a lehnce nadn k s neptelem. Rann bk pestane buet, zafrk, nahrb se a vyraz zbsilm tokem. Zavel jsem oi, protoe jsem ekal, e z toho bude jedin chumel nohou a tl drcench a trhanch v psku arny. Kdy jsem otevel oi, stl bk se vztyenou hlavou, v ji se mu houpala zlomen lanza a proti nmu baletnm krokem pelapuje k; jen na jeho sklopench uch je vidt hrzu. Jak staten srdce m ten konk; jak odvaha, jak elegance je v
97

lanza (pan.) kop

tom pknm jezdci, jen d kon koleny, vrvaje se oima do o bkovch; ale jak ndhern a pirozen hrdina je ten bek, kter dovede

plakat, ale nedovede ustoupit 1 Kon d lovk a lovka ctidost; ale bk nechce nic ne bt sm v t arn: kdo se postav mezi mne a vechny krvy svta? Hle, u skln elo a znovu se rozbh celou svou stranou thou proti tomu jedinmu sokovi, kter kep po arn; val se jako balvan, ale jsou vteiny, kdy lachy jeho noh nhle mton povol. Kols? Ne, to nic nen; jen kupedu! hur za b est! Vtom sjela tet lanza jako blesk. Bek kloptl a vzchopil se; uu mu nabhaj svaly k novmu rozbhu, ale nhle si skoro pokojn lehl jako pevykujc krva. Jezdec na koni krou kolem odpovajcho bojovnka. Te se bk napmil, jako by chtl vyskoit, ale jaksi si to rozmyslil: nu, jet chvilenku polem. Tu se jezdec zatoil s konm do koleka a odklusal z arny za bubnov palby potlesku a kiku. Bk poloil hlavu na zem: jen chvilku, jen okamik klidu Vtom jeho tlo povolilo a zase se napjalo, nohy se toporn nathly a divn, skoro nepirozen tr z ern kupy jeho tla. Rigor mortis98. Z protj brny, inc rolnikami, vybh speen mezk; za nkolik vtein u tryskem za prskn bi vlekou mrtvho a tkho bka pskem arny.
98

(lat.) smrteln ztuhlost

Nue, nezatajil jsem vm nic z toho, jak to vypad. Je to krsn nebo krut? J nevm; co jsem vidl, bylo sp pekrsn; a myslm-li na to nyn Bylo by lpe, aby ten staten, ulechtil bek poel na jatkch ranou palice do hlavy? Bylo by to lidtj, ne aby takto zahynul v boji, jak se slu na jeho vniv a bojovn srdce? J tedy nevm; ale bylo mi levou, kdy jsem se mohl chvli dvat do przdn, ohniv lut arny pod modrm nebem uprosted hlucch a nadench lid. Nyn picvlal do toho kruhu modr a tpytiv Portugalec, tryskem obejel arnu, zatoil se, zdravil kloboukem; jeho konek byl jet tanenj a jet krsnji zvedal noky po regulch vysok koly jezdeck. ern bk, kter se vytil z vrat, byl bestie zlomysln a zarputil; stl nahrben, s rohy pipravenmi k vpadu, ale nedal se vylkat k rozbhu; teprve kdy tesouc se konk pelapoval nkolik krok od nho, vyrazil jako vymrtn katapultem. Byl si tak jist svou vc, e na mst, kde ekal nraz na hru kon, div neudlal pemet; ale v te vtein, kdy se uvedla v pohyb jeho ern masa, vytryskl k, obrcen koleny jezdce, jako p z ttivy a letl, v nejprudm trysku se obrtil a krokem gavoty klusal zpt k funcmu bkovi. Jakiv jsem nevidl takovho jezdce, tak dokonale spojenho s konm; jezdce, kter se v sedle nepohne pi trysku ani skoku, kter obrt kon ve zlomku vteiny, zaraz jej, vymrt jej, pevede jej z galopu ve vysok krok, pekrok a nevm ani, jak se ty baletn kejkle jmenuj; a pitom dr uzdu lehnce v jedn ruce, jako by to pavuina byla, zatm co v druh h vraedn ahadlo lanzy. Ale te si vemte, e takov ekvitan99 tanec provd ten rokokov panek ped rohy rozzuenho bka pravda, v tomto ppad byly hroty roh pojitny mosaznmi kulikami; e prch, odskakuje a dor, odlet jako p a vrac se jako z gumy, v letu hne bka kopm, zlom devec a bezbrann, pronsledovn upjc besti, cvl k barie pro novou lanzu. Ti kop zasadil v trysku a pak, nestaraje se dle o bka, odtanil z arny; vouc zve muselo jet

99

ekvitan jezdeck

dostat me a nakonec je puntillero100 ubodal dkou. Co byla okliv ezniina.

Tet bk patil obma konkurentm. Prvn kop ml Portugalec; zatm co si pohrval ped nekrytmi rohy bka, pelapoval Andalusan na svm hebekovi, pipraven piskoit do hry. Ale s tetm bkem nebyly psy; bojovn a fantasticky rychl, nepestal toit od okamiku, kdy v oblacch prachu a psku vrazil do arny. Rozbh nsledoval za rozbhem; ten bek byl rychlej ne kon a prohnl svho jezdce po cel arn; a najednou si to nabral proti ekajcmu Andalusanovi. Andalusan obrac kon a prch; bek paliat za nm a dohn ho. To je okamik, kdy rejoneador na zchranu sebe i kon nasad kop, aby bka zarazil; avak prvn lanza nle Portugalci. Andalusan skln napaen kop, nevm, jakm naptm sly strhne kon stranou a uhn pry za nesmrnho potlesku a kiku; nebo nco takovho dovedou panl ocenit. Portugalec
100

puntillero (pan.) zpasnk, kter ubj bka dkou

pevezme svho bka a vede jej tryskem za sebou; v letu nasad lanzu, ale bk jen trhne hlavou a kop let daleko do psku. Nyn je ada na panlovi; pevezme bka a hled ho unavit tm, e se nechv honit po cel arn. Zatm se Don Joao vrac na novm koni a pihl. Zd se, jako by tenhle bek ml svou strategii: ene Andalusana k barie, toe na jeho lev bok. Najednou obecenstvo vzruen povstv, bk uu dohn jezdce z nekryt levice; tu vyrazil modr rokokov panek rovnou proti bkovi, k se vzepjal a odskoil, bk trh hlavou po novm odprci, kter couv; ale vtom u Andalusan otoil kon a vetkl svou lanzu do b je jako n do hroudy msla. V tu chvli lid vstali a kieli nadenm; a j, kter nikdy, ani v literatue nemm rd hru se smrt, nebo smrt nen ps ani podvan, j ml njak seven hrdlo; jist hrzou, to se rozum, ale myslm, e tak obdivem. Po prv v ivot jsem vidl rytstv, jak stoj v knize psno: se zbran v ruce, tv v tv smrti, s nasazenm ivota pro est hry. Lidi, nemohu si pomoci: nco na tom je; nco velikho a krsnho. Ale ani tet kop neskonilo toho fanatickho bka; zas musel piskoit lovk s dkou a pak pili lid a uhrabali arnu, je leela ist a lut v modr nedli sevillsk.

LIDIA ORDINRIA101
Druh st corridy byl zpas v obyejnm stylu, jen je dramatitj, ale tak trapnj. Nechci podle nho soudit b zpasy, protoe to nebyl astn den. Hned prvn bk, kdy dostal banderilly102, se rozzuil a tvrdojn toil; ale kic publikum nechtlo, aby byl nejprve unaven, i teskly fanfry, arna se vyprzdnila a zlatem src espada Palmeo el estokovat103 bka. Avak zve bylo jet pli rychl; pi prvnm rozbhu nabodlo Palmeu v tslech, pehodilo ho obloukem pes hlavu a hnalo se k jeho bezvldnmu tlu. Vidl jsem pedtm, jak rozvnn bk trhal a rozdupval pohozen pl. Byla to chvle, kdy se mn opravdu zastavilo srdce. V tom okamiku tu byl torero s pltm a vrhl se rovnou na rohy bkovy, zakryl mu pltnkou oi a vedl tocho bka za sebou; zatm dva chulov zvedli neastnho Palmeu a cvalem ho odnesli, krsnho i ve mdlobch. Pronstico reservado104, psaly den nato noviny o jeho zrann.

Nue, kdybych byl odeel po tto udlosti, byl bych si odnel jeden z nejvtch dojm ivota: jak bezejmenn chulo, jeho jmno noviny neuvedou, nastavuje sv bicho rohm bkovm, aby jej odvedl od rannho matadora; jak bez vhn na sebe strhuje zbsile tocho bka a v posledn vtein se tak tak vyhne odskokem; a u je tu jin torero a pout
101 102

Lidia ordinaria (pan.) b zpas v obyejnm stylu banderilla (pan.) kop s praporkem i stuhami, pouvan pi zpasech 103 estokovat vrazit bkovi dku 104 (pan.) doslovn: opatrn pedpov. Zde: nebezpen rna, jej prognosu nelze urit

pltm bka na sebe, aby si ten prvn mu mohl zlat krumplovanm rukvem sett s ela pot. Pak oba bezejmenn ustoupili stranou a nov espada s meem v ruce nastupuje msto rannho mistra.

Matador sobresaliente105 byl mu dlouh a smutn tve; byl zejm nepopulrn a pejmal bka, jakmu se k zloinec. Od t chvle se corrida zvrhla ve stranou ezniinu, kdy zdivoel publikum kikem a psknm vrhalo neoblbenho espadu pmo na rohy divokho zvete; i el ten mu se zaatmi zuby jako na smrt a rukou pece jen nejistou estokoval bka. Bk mu vytrhl me, kter zstal tkvt v rn klt se. Nov kik odporu. Torei b zamstnat bka plti. Dav je zahn zuivm kikem: chce rytskou smrt pro bka, dj se co dj. Bled matador jde znovu s meem a muletou106 zabjet podle pravidel hry; avak bk se zaberanil a stoj se vztyenou hlavou, se j zjeenou banderillami a jakoby pehozenou pltm krve. Espada mu skln hlavu hrotem mee, aby mu mohl proklt plece, ale bk stoj a bu jako krva. Torerov hzej plt na banderilly zatknut v jeho ji, aby ho nov zjiten bolest vypila z toho nehybnho vzdoru; ale bk ve, mo bolest a hrabe nohama, jako by se chtl v zemi skrt. Konen mu matador sklon hlavu k zemi a estokuje nehybn zve; ale ani tato rna nen posledn, i vrh se puntillero jako kolava na ji bkovu a ubod ho dkou. Za vzteklho smchu a pokiku dvaceti tisc lid odchz ahoun matador, cel jiskc zlatem, s tuhm ernm drdlkem vlas v tle, jak ke tradice; m hluboce zapadl oi
105 106

matador sobresaliente (pan.) zastupujc matador muleta (pan.) erven tek, jm zpasnk drd bka

upen k zemi. Nikdo mu nepod ruku za barirou; a tento odsouzen mu m jet poret ti bky.

A znovu se rozvj cel corrida ve sv jiskrn krse a hrze, podobn tkmu snu. Znovu se zatpyt toreros ve zlatch pelernkch a kazajkch, vjedou zlat picadores107 na ubohch herkch se zavzanma oima, aby na svch mstech vykali bka, kterho zatm zamstnvaj torerov svmi plti, skoky a niky. Je drobn, ale prudk jako vztekl koka. Torei ho lkaj k picadorovi, kter napahuje svou dlouhou pku, zatm co jeho herka se zavzanma oima se tese strachem a chtla by se vzpnat, kdyby to jet dovedla. Tedy tenhle bk si dal ci a chut se vytil rovnou na picadora; narazil j na devec, div e nevyhodil picadora ze sedla, ale jen se otepal, ene se tryskem dl, nabere kostnatou kobylu i s jezdcem na rohy a mrt je na prkna bariry. Dnes u na rozkaz dikttora mus mt picadorova herka bicho a hru kryt nnkou, take bk ji obyejn vyhod a poraz, ale zdka kdy j roztrhne bok, jako se stvalo dv; pesto episoda picador je surov a hloup; slyte, to nen slun dvat se, jak se ten zeden valach keovit boj, vlci ho, aby podstoupil dsn b
107

picador (pan.) zpasnk ozbrojen dlouhm kopm

nraz, pak ho postavit na nohy a jet jednou ho hnt proti bkovm rohm; nebo od tch dvou picador mus bk dostat ti hlubok rny tupm kopm, aby ztratil trochu krve a byl castigado.108 Boj me bt krsn; ale strach, lidi, strach zvete stejn jako strach lovka je zoufal a poniujc podvan. A kdy se k, jezdec a kop zmt v jedn hromad, pisko torerov se svmi plti a odvedou za sebou upjcho bka, kter vdycky tuto prvn srku vyhraje za cenu okliv rny mezi lopatkami.

Pak picadores odklusaj, bk se chvli vztek proti ervenm hedvbnm podvkm pl a do arny vbhnou klusem banderilleros. Jsou pokud mono jet tpytivj ne ti druz a maj v rukou tenk kopka i spe dlouh devn py, vyzdoben paprovmi manetami a fbory, kep ped bkem, splaj mu, mvaj rukama a rozbhaj se proti nmu, aby ho pimli k, slepmu, rasantnmu toku se sklonnou hlavou a j vypnutou. Ve chvli, kdy bk vyr, stoupne si banderillero na piky, prohnut jako luk, a s namenmi banderillami ve vysoko vztyench rukou ek. Nemohu si pomoci, ale ten lehk, tanen postoj lovka proti bsncmu zveti je pekrsn. V poslednm zlomku vteiny sjedou ob banderilly jako blesk, banderillero odsko a odbh poklusem, zatm co bk se sna fantastickmi skoky setst dva otpy, kter se mu houpaj v
108

castigado potsnn, v penes, smyslu umoen

ji. Za chvli m vetknut druh pr ofboench banderill, a lehkonoh banderillero se zachrauje skokem pes bariru. Nyn ji bk siln krvc,

jeho ohromn je je zalita celmi plstvemi krve; s tmi trcmi banderillami pipomn sedmibolestn Srdce Panny Marie. A znovu pibhnou chulos, aby bka zrove drdili i unavili svmi plti; nebo bk nesm zflegmatitt. Mvaj ped nm ervenou podvkou; bk se slep rozbh proti vt ploe, to jest proti plti, a torero jen krkem uhb jeho rohm. Ale tenhle bek se pokusil obveselit dav; rozbhl se proti torerm tak ile a vbojn, e vichni jako blechy naskkali pes bariru. Tu bek jen lehl ohkou, jedinm skokem se pehoupl pes bariru za nimi a honil je v ulice mezi barirou a publikem. Cel personl corridy se prkem zachrnil do arny; bek vtzn proklusal ulikou a vrtil se do arny, pyn vihaje ocasem; a novm rozbhem vrhl vechno iv za bariru. Nyn byl sm pnem arny a dal to na sob vidt; zdlo se, e vyzv cel amfitetr k ovacm. Znovu vyskoili chulos, aby ho trochu utahali. Dav vypukl v ev; chtl vrhnout espadu na zve v pln ndhern sle. Zlatem jiskc espada se zapadlma oima a sevenmi rty stanul ped presidentovou l, rudou muletu v levici a sklonn me v prav ruce; bylo vidt, e je mu ve jedno; ekal na pokyn, ale president vhal. Toreros obskakovali bka, kter je prohnl na hrotech roh. Dav hroziv vstval a

kiel. ekajc espada sklonil hlavu s ernm drdlkem a pedseda pokynul; tu zaznly fanfry, arna se v miku vyprzdnila a espada vztyenm meem, s nehnutou tv zaslbil bkovu smrt. Pak sm, mvaje muletou, veel do arny proti bkovi.

Nebyla to dobr corrida. Espada riskoval ivot s odvahou ponkud zoufalou; ale bk mu ani nedal pleitost k estokd a prohnl ho po psku; odnesl mu na rohch muletu a hnal ped sebou nekrytho matadora, kter se zachrnil pes bariru a ztratil pi tom me. Chvlemi je skvostn ten tanec lovka a zvete; espada s muletou ped sebou hled upoutat zve; bk vyt proti rudmu hadru, lovk uhb tlem a zapadlma oima hled na bkov ji msto k bodnut. To ve netrv ani vteinu; a znovu tok, nik a rna, je nedopad. Ten souboj bka a lovka napn nervy tak, e za chvh' otupte. Nkolikrt beli chulos vystdat udenho espadu, ale publikum je zahnalo evem; tu espada slab pokril rameny a el znovu na bka. Postavil se mu krsn, ale patn estokoval. Teprve po ptm mei bk ulehl; bylo to stran; espada odchzel jako zprskan, vypskn celm amfitetrem; a mn bylo muivji lito jeho ne dodlvajcho bka. est bk byl ohromn a bl, slab v nohou a neton jako krva; div e ho nemusej strkat, aby se kloptav rozbhl proti picadorov

kobyle, Toreros s plti ho tahali za rohy, aby se aspo ohnal; a banderilleros ped nm skkali jako len, mchali rukama, ureli ho a vysmvali se mu, aby ho pohnuli k liknavmu a tkopdnmu toku. Dav podrdn hluel; chtl, aby bk bojoval,co vedlo jen k hormu trznn zvete zalitho krv a voucho. Chtl jsem odejt; ale lid stli, hrozili pstmi a povykovali; nebylo mono projt, i zakryl jsem si oi a ekal jsem, a bude po vem. Kdy jsem po nekonen dlouh dob otevel oi, bk jet il, vrvoraje na matnch nohou.

Teprve pi sedmm bkovi jsem si proklestil cestu ven a potloukal jsem se po ulikch sevillskch; bylo mn divn na mysli, jaksi jsem se stydl, ale nevm dobe, zda za svou krutost nebo za svou slabost. Tam v amfitetru jsem v jednu chvli zaal kiet, e je to surov; vedle mne sedl

holandsk inenr usedl v Seville a podivil se mmu kiku. To je m dvact corrida, povdal mi, ale jenom ta prvn se mi zdla surov. To je patn corrida, til m njak panl, ale ml byste vidt dobrho espadu. Snad; ale st bych kdy vidl espadu tragitjho, ne byl tento

tpytn ahoun s tv volka a smutnma, zapadlma oima, jen odnel na svch bedrech nelibost dvaceti tisc. Kdybych uml tak dalece panlsky, byl bych el za nm a ekl mu: Juane, nkdy se nm to nepovede; ale hok je chlb veejnosti.

A myslm na to: ve panlch jsem vlastn nevidl biovat kon nebo mezka; psi i koky na ulicch jsou dviv a ptuln, m vydvaj svdectv, e lovk s nimi dobe nakld. panl nejsou k zvatm krut. Corrida je boj lovka a zvete, v podstat star jako pravk; m vechnu krsu boje, ale m i jeho bolest. Snad panl dovedou tak dobe vidt tu krsu a ten boj, e u ani nevid krutost, kter je provz. Je tu tolik pastvy pro oi, tolik pekrsnch voltirskch pohyb, tolik nebezpe a skvostn odvahy ale po druh bych na corridu neel. A tu podotk pokuitelsk hlas v mm srdci: Ledae by tam byl dokonal espada.

FLAMENCOS
Flamenco znamen vlmsk; zvltn nhodou vak flamenco nem zhola nic vlmskho, nbr spe ciknskho a maurskho, zpola orientlnho a zpola flamendrovskho; nikdo mi nemohl vysvtlit, pro se

to jmenuje flamenco, ale severn panl to nemaj rdi prv proto, e to je takov Orient. Flamenco se zpv a tan a brnk na guitarrch; tlesk se to dlanmi a vyklepv se to kastantami a devnmi podpatky a jet se do toho pokikuje. A flamencos jsou zpvkov, tanenci, bailarinky a guitarristi, kte tak od plnoci nahoru provozuj v nonch loklech sv kejkle. Takov lidov zpvk se obyejn jmenuje Pepek z Cdizu nebo Chromec z Malagy, Piknos z Valencie nebo Hoch z Utrery; bv to asto cikn a jeho slva se pes hranice provinci podle toho, jak dovede

thnout trylky. Nevm vru, m zat, abych vm to cel ukzal; vezmu to podle abecedy. Alza! Ola, Joselito! Bueno, bueno!109 Bailar. Andalusk tance jsou vtinou slov; to binknou guitarry prudkm a drncm preludiem, sedc tlupou to zane t, dupaj do taktu, tleskaj, zanou mltit kastantami, najednou to jednoho z nich zvedne, ruce vzlet nahoru a nohy zanou vydupvat zuiv tanec. To byste musili vzt

odzemek, ernosk cake-walk,110 tango du rve, kozka, apask tanec, zchvat zuivosti, manifestn smilstvo a jin frenetick pohyby, rozhavit je do bl a zat do nich tskat kastantami a kiet; pak by se to zaalo kroutit, jako se krout tanec flamenco, s vnivmi melodickmi i tanenmi prodlevy za ohluujcho rytmovn kastant. Na rozdl od severnch tanc se tanec panlsk netan jenom nohama, nbr celm prohbajcm se tlem a zejmna rukama letmo vztyenma a luskajcma na kastanty, zatm co nohy tan pi zemi, dupaj a taconuj. ekl bych, nohy jen doprovzej tanec, kter se dje v bocch a pach, ve vzpnajcm se oblouku tla, kter se vln mezi divoce tlukoucmi kastantami a podpatky. panlsk tanec, to je tajemn a zrovna orchestrln souhra mezi ostrm, nrazovm rytmem strun, kastant, tamburn a podpatk a vlnou, plynulou vlnou tancho tla. Hudba a ve, co k n pat, a po ty vkiky a
109 110

Bueno, bueno! (pan.) Kupedu!... Dobe, dobe! cake-walk (angl.) ernosk tanec

potlesky, udv vc takt vichrn stoupajc nebo zpomalen, jako kdy srdce tlue; ale tanc tlo k tomu vyhrv plavnou a opojnou, nruivou, slovou melodii houslovou, je js, loud a kvl, bouliv unena dernm rytmem tanen vavy. Tedy tak je to.

Brindar. Nae tesknou guitarry drsnm akordem, jako by se mly pervat struny, divci ki a podvaj tanenkovi pipt ze svch sklenic vna.

Cantar. Cantos flamencos se zpvaj takto: zpvk, kter se jmenuje Nino de Utrera nebo njak podobn, si sedne na idli mezi guitarristy, kte spust iniv vod proset pizzicatovmi prkami, prodlevy a peryvy; a do toho pone zpvk zpvat jako kanr, s oima pimhouenma, hlavou

zdvienou a rukama sloenma na kolenou. Opravdu se rozki jako ptk: vytas hlas dlouhm a vysokm, stoupajcm jekem z plna hrdla, stran intensivn a thle, jako by se vszel, jak dlouho to na jeden dech vydr; najednou se ten napjat hlas rozkmit dlouhm trylkem, thlou a skuivou koloraturou, kter si pohrv sama se sebou, opisuje kmitajc vlnovku, rozvj se podivnm a zdobnm meandrem a nhle kles a odumr za rynho zadrnen guitarr. A do jejich akord znovu vpad a rozbh se ten

nah, kic a pathetick hlas, aluje vnivm recitativem svou trze nebo co, rozvj se thle a opojen na prudkm rytmu guitarr a jednm dechem se pesmykne v tu rozvlnnou a dlouhou hlasovou arabesku umrajc v tesknut guitarr. Je to, jako kdy leskl a ohebn epel opisuje ve vzduchu kmitajc osmiky a vlnovky; je to zrove jako voln muezzina a jako hlasov opojen kanra icho na bidlku; je to monodie divoiny a pitom belsk profesionln virtuosita; je v tom stran mnoho prody, ciknskho zaklnn, njak maursk kultury a bezuzdn upmnosti. Tohle nejsou medov hlasy a vrkn bentskch gondolir a neapolskch tak; ve panlch se ki z peplna hrdla, drsn a freneticky. Obyejn jsou to psn zl lsky, hrozeb, rlen a msty; jsou to takov zpvn epigramy o jedin strof, zdlouen thlou vlnou rozvinutho a zpomalenho trylku. Tak se zpvaj seguidilly, ale tak malagueni a

granadiny, tarantasy a soleares a vidality a bulerie a ostatn cantos, kter se od sebe li sp obsahem ne zpvn formou; vdy i satas111, zpvan v Seville pi procesch o svatm tdnu, maj t vniv a divok styl flamenco jako milostn seguidilla. Castauelas nejsou jenom nstroj hudebn, na kter se klape a v, trylkuje, vrk a klokot (j to zkouel, a u jenom do taktu klapat je velmi tk), nbr tak a zejmna nstroj tanen, kter pevd vlnu tance a do prst a podobn jako bubnek zved ruce obloukem nad hlavu do on krsn, zkladn posice panlskho tance. Na poslech pak castauely pipomnaj celou ernou Afriku s jej nruivou potebou bubnovanho rytmu. Kdy pi takovm vichrnm tanci tskaj kastanty, a ui zalhaj, za pronikavch, povzbuzujcch vkik a rytmickho potlesku, pak je to, lidiky, takov rozncujc vava, e bych byl mlem sm vyskoil a zaal ohniv kepit; tak stran vm to jde do nohou a do hlavy.

Ciknky jsou ponejvce z Triany; maj k tanci dlouhou, plandavou sukni, kterou za starch as tak odkldaly; a to, co tan, je v podstat bin tanec, rozkroen a prohnut a po zem. Pod vzncenji biuje hudba tanenici, vypnut bicho se prudeji vln, pupek a kyle krou, ruce
111

satas (pan.) zpvn procesch a crkevnch slavnostech

se po hadm smkaj, podpatky vyzvav dupou, tlo se prohb, jako by zpasilo v rukou nsilnka, drsn skek, a ciknka kles na zem jako sraena ke rozkoe. Je to divn tanec, zmtav a keovit; sexus, kter jde na vboj, pl se, to a uhb; falick kult njak stran sekty.112

Dti, tanc na ulici sevillanu, pkn taneek s jednou rukou nad hlavou a druhou v bok, podkasvajc suknku k lehkmu vkroku tance; tanec furiantsk, pyn se natsajc a decentn. Mal holiky v tanench tlupch, zdrobnl loutky bailadorek dupajc malmi stevky hork a ton tanec dosplch. Erotika panlskch tanc hraje vechny kousky od milostn hry po milostn spasma;113 ale vdycky, i v nejdstojnj contradanze114, je to erotika drobet provokujc; ne ta, kter se vzdv jako v tangu, nbr kter drd, unik a lk, vyzv, hroz a trochu se vysmv. Jsou to ertovsk a milostn tance; ale nikdy jim nechyb kovov pruina pchy. Fandango se tan v pedlouh vlece; vit v takov vlece, lehce ji odkopnout, toit se jako vlek a taconovat, to je velik umn a krsn podvan; nebo tento tanec trysk zzran z pny voln a krajkovch spodniek.
112 113

uctvn symbolu musk plodnosti spasma (ec.) ke 114 contradanza pvodem anglick adov tanec, nazvan podle toho, e pry tan proti sob

Gitanos tan ve dvou pohlavn pantomimu vben a vzdoru, nmluv a brutality; tan klasick role mue a eny, piem ena je, abych tak ekl, ned a mu surovec, kter j smk po zemi. Ale tan-li cikn sm, odkld vechnu zminku pantomimy; pak je to ir frenesie pohybu, skok a dep, letcch gest a vzteklho dupni; tanec tak opravdov, e nevyjaduje nic ne jaksi odpoutan ohe.

Guitarra zni naprosto jinak, ne jak si ji tady pedstavujeme; zvu kovov jako zbran, in bojovn a drsn; nebrouk, ani vrk, cukruje nebo evel, nbr drn jako ttiva, rachot jako bubnek, zateskne jako plech; je to mun a bouliv nstroj, na kter hraj chlapi podobn loupenkm z hor, rvouce struny prudkmi a senmi hmaty.

Hija. Ola, hija!115 Chiquita. Bueno, bueno, chiquita! Jota. Aragonsk jota je pse i tanec; pse tk kadence, drsn a div, prudce se rozbhajc a zase thl, siln maureskn,116 ale bez flamenco kudrlinek; kad ver se pesmykne v takov prothl a klesajc zabdovn. A jota je pepkn tanec, rychl a odpoutan, vznosnho, galopujcho rytmu, jen vytryskuje z obl, zpomalen kantilny. Muy bueno, chica! Otra, otra! Ola, nia! Ea! Palmoteo ili tleskn. Zatm co jeden z tlupy tan, sed ostatn kolem a tleskaj do dlan takt, jako by nemohli vydret ten rytmick pval inouc se v kaskdch guitarr. A ki. A dupaj. A guitarristi se zmtaj na idlikch, dupaj a pokikuj. A do toho kastanty. Rondalla je takov bichat aragonsk mandolna, kovov inc a zpvn, je pizvukuje zpvanm jotm. 17. El U je pse valencijsk, extatick ev zpvka za tesku trubek a horenho vru kastant; jakiv jsem neslyel tak horouc zpv jako je tento dlouh a stran napjat jek Maur. Zapatear ili dupat rytmickm uchvcenm. ze.

115 116

hija (pan.) dvtko maureskn rozumj: maursk

BODEGA
panly, jako kad star a dobr zem, se dr regionalismu; je tisc a jeden rozdl mezi Valenci a Asturii, Aragnem a Estremadurou; ba i proda se pipojila k tomu loklnmu entusiasmu a plod v kad provincii jin vno. Vzte, e vna kastilsk podncuj statenost, kdeto vna z provincie Granady bud tk a zuiv smutek a vna andalusk city lahodn a ptelsk; vna z Riojy osvuj ducha, vna ,katalnsk dvaj lehkost jazyku a vna z Valencie klesaj k srdci.

Vzte dle, e jerez, kter se pije na mst inu, se nepodob slazenmu xerezu, kter se pije u ns; je svtl, proehl nakyslou hokost, mkk jako olej, ale pitom div, nebo je to vno pmosk. Hnd malaga, hust a lepkav jako vonn med, ve kterm se taj ohniv ahadlo. A pak je vnko een manzanilla ze San Lucar; jak o tom svd jeho jmno, je to vneko mlad a bujn, svtsk a oviln; popive manzanilly plujete lehce jako plachetka v dobrm vtru.

Vzte, e kad provincie m jin ryby a jin sry, jako i jin salmy a jelita, boby a melouny, olivy a hrozny, cukrov a jin mstn dary bo. Proto prav sta a vrohodn autoi, e je pouno cestovat; a kad pocestn, jen hled vzdln v dalekch zemch, vm potvrd, e vzcn a podstatn vc je dobr hospoda. Nen u krl asturskch, ale astursk uzen sr trv; krsn dny Arnjuezu ji minuly,117 ale jahody z Arnjuezu se podnes t sv historick slv. Nebute oberci ani bichopsky; vae jdlo budi uctvn boh asu a msta. Pl bych si jst kavir v Rusku a anglickou slaninu v Anglii; ale zatm m krmili kavirem v Anglii a anglickm pekem v zemi panlsk. Vlastenci vech zem, dje se proti nm spiknut; ani mezinrodn kapitl, ani tvrt internacionla ns neohrouje do t mry jako Mezinrodn Hotelir. Zapsahm vs, caballeros, bojujme proti jeho kladm, provolvajce rzn posvtn a starodvn vlen vkiky, jako Chorizo, Hanba, Kalbshaxen, A la lanterne, Macaroni, Jednu Tvrdou, Porridge, Camembert, Pereat, Manzanilla a mnoh jin, podle msta a bojovnosti.118

CARAVELLA
Je zakotvena na Guadalquiviru blzko t Torre del Oro,119 u n panlsk lodi vykldaly perunsk zlato; a je pr do poslednho prkna a lana udlna podle t caravelly de Santa Maria, na kter Krytof Kolumbus objevil Ameriku. el jsem se na ni podvat v nadji, e m pitom nco napadne o Krytofu Kolumbovi; prolezl jsem ji od podpalub a nahoru; lehl jsem si do postele v Kolumbov kabin a schoval jsem si na pamtku jedno slo La Vanguardia, kter tam leelo na stole, patrn tak po

narka na vstupn vere hry Friedricha Schiliera Don Carlos". Chorizo, Hanba, Kalbshaxen a nsl. autor tu ms cizojazyn vrazy Z mezinrodnho jdelnho lstku s odbojnmi hesly (A la lanterne Na lucernu, Pereat A zhyne). 119 Torre del Oro (Zlat v) dvanctibrann v v jin Seville na behu Guadalquiviru, nejstar pamtka msta, do kter byly ukldny poklady ze panlsk Ameriky
118

117

Kolumbovi; potkval jsem falkonety nebo kolubriny i jak se ty star kannky jmenuj, pi em jsem si mlem perazil nohu eleznou koul, nebo byly nabit; ale nic vc jsem neobjevil krom svho vlastnho podivu, jak je ta slavn lo mal. Myslm, e by ji prask magistrt nepovolil ani k osobn doprav na Zbraslav.

Ale nahoe, na palub, jsem si vzpomnl, e za mmi zdy je iberoamerick vstava; a a ji zavrou, zstane po n v Seville velik iberoamerick universita, na kterou, jak my Sevillanos doufme, budou jezdit mlad caballeros z Mexika a Guatemaly, Argentiny a Peru a Chile. V tu chvli jsem dostal stranou chu bt panlskm vlastencem a radostn povykovat: Hombres, povate si, vdy tamhle za moem je j nevm kolik milion lid, kte mluv jazykem podle slovnku Madridsk akademie! Sic je tam stt jako datl na palm, ale je to jeden nrod, a kdybychom se do toho dn obuli, byla by to i jedna kultura, sabe? Pedstavte si, caballeros, e by vichni lid, drc se slovnku Madridsk akademie, thli za jeden provaz; v tu chvli by tu bylo nco, co se nepovedlo ani Spolenosti nrod, byla by tu Euroamerika, byla by tu mezikontinentln dohoda bl rasy; helo all, byla by znovu objevena Amerika. Jen si vemte, jak bychom my Iberov vyteli zrak tm velkm mocnostem s jejich vnmi hdkami o ton a kalibr! Amigos,120 kad estranjero,121 kter se k nm pibatol pes Irn nebo Portbou, se jen omrkne a u pozoruje, e z ns panl koukalo

120 121

(pan.) ptel (pan.) cizinec

nco velikho a svtovho; kde to, u vech sakr, zstalo? Ve jmnu Goyi a Cervantesa, dejme se do toho jet jednou!

Tak a podobn bych jim to ekl; nebo kdy u m lovk pod nohama lo, kter pipomn caravellu Kolumbovu, ct cosi jako nutkn, aby objevil Ameriku. Ameriku jsem neobjevil, ale nael jsem v tto zemi

nco bliho; myslm, e se to jmenuje nacionalism. Tady ten nrod dovedl vc ne kter jin nepotme-li Angliany uchovat svj vlastn rz

ivota; od enskch mantil po muziku Albenizovu,122 od domcch zvyk po ulin firmy, od caballer a po osly dv pednost svmu starmu panlstv ped mezinrodnm civilisanm ntrem. Snad to dl podneb nebo ta skoro ostrovn poloha; ale hlavn, lidi, je to vc charakteru. Tady kadmu caballerovi zved bradu lokln pcha; Gaditano se nadm tm,

e je z Cdizu, a Madrileo, e je z Madridu, Asturin je pyn, e je z Asturie, a Castillan je pyn vbec; nebo kad to jmno je slavn jako erb. Nsledkem eho, jak doufm, se Sevillan nikdy nezahod tak dalece, aby se stal dobrm mezinrodnm Evropanem; nebo se nestane ani Madrilencem. Jedno z hlubch tajemstv panlska je jeho provincialism, zvltn ctnost, je v ostatn Evrop ponkud vymr; provincialism, jen je hrnn produkt prody, djin a lid. panlsko jet nepestalo bt prodou a dosud se nevzpamatovalo ze svch djin; proto si dovedlo tolik toho uchovat. A my ostatn, my se meme tak trochu divit, jak krsn vc je bt nrodem.

Albeniz Isaac (1860 1909) panlsk klavrn virtuos a hudebn skladatel, Zakladatel modern panlsk hudebn koly.

122

PALMAS Y NARANJOS123
Protoe jsem kraj La Mancha projel v noci ciknsky ern, nemohu ci, jsou-li tam opravdu obi i jsou-li to vtrn mlny; ale zato vm mohu vypotat celou adu vc, je se vyskytuj v provincii Murcia a Valencia, tedy zejmna: skly lut nebo erven, bl tesy vpence a vzadu modr

hory; na kad skle, tesu a hoe zcenina maursk pevnosti nebo kesanskho hradu nebo aspo eremit,124 kaple i zvonice; ohromn hnd rozvaliny Montesy,125 hradit Jativy126 zjeen vemi a cimbumi, velik hrdky, tvrziky a hlsky; hrad Puig a hradby nulesk, ruiny Sagunta,127 cel akropol na skalnm temeni, a hradn kostka Benicarl,128

(pan.) palmy a pomeranovnky osaml letohrdek, npodoba poustevny 125 Montesa obec v provincii Valencia se zceninami hradu, pochzejcho ze 14. stolet a znienho zemtesenm 126 Jativa msto ve Valencii, zvan t San Felipe, bylo kvetouc osadou v dob vldy Maur 127 Poble msta Murviedra, nevelk trosky starovkho msta, kter r. 219 p. n. l. rozboil Hannibal. Bylo opt obnoveno many r. 214 p. n. 1. a trvalo jet za Arab. 128 hrazen msto v provincii castellonsk s blzkou poben tvrzi Penisolou
124

123

hnd a erven pustiny skalnatch strn, porostlch upinami spartia, kemelky, trsy dyminu, rozmarny, teukria129 a alvje; aridn130 svahy vyplen jako keramika vytaen z pece a jet hork; a hned pod

nimi olivov sady, ed a stbit, podobn naim vrbm, uzlovitch a zkroucench p, je se podobaj mandragorm,131 sktkm nebo vbec

teukrium (Teucrium L.) oanka, ke, z jeho rznch druh je u ns nejastji pstovn Teucrium marum, znm pod lidovm nzvem koi zel" 130 aridn pust 131 mandragora rostlina z eledi lilkovitch, jej koen v podob scvrkl lidsk postavy byl ve stedovku pokldn za arovn

129

nemu vzdlen lidskmu; a mezi olivami kamenn a vyprahl puebla s kostlkem jako hrad, s kostkami dom a njakou velkou zceninou nahoe; dle sady fkovnk, strom velkolistch a nepodnch; hust a kypr algarrobos, je nesou lusky svatojanskho chleba; a datlov palmy, pod vc a vc palem vysoko tryskajcch se svou vtznou korunou; palmov hje, msteka utopen v palmch, ziv fajncov bn a minarety mezi palmami a bannovnky, a nad tm zas njak hrad; zavlaovan huertas, pole rov, lny moruov, hony vinic a hektary oranovnk, kulovitch stromek s tuhmi lesklmi listy a zltnoucmi oranemi, a citronovnk, je jsou vt a sp podobn hrunm; kraj nejpoehnanj, jak jsem kdy vidl, tierras de regadio,132 jejich strukami a kanlky protk zrodujc vlha jet po mskch sedlcch a maurskch architektech; a nad tou zlatou zem na modrch kopcch baty, viky a zubat zdi maurskch hrad;

Valencia modrch a zlatch bn azulejovch, hndch lid a zlatho vzduchu, ve kterm se ms dech moe a zpach ryb s vn oran a sirupu; moe, moe, moe svtl, planouc, oplov a zvrsnn, pnc se na pat hndch skal, olizujc psen ple, moe blankytn, moe k nedokoukn; malarick laguny, ztoky ve skalch, kosinka rybsk plachty na obzoru;

132

tierras de regadio (pan.) zavlaovan zem

alcornoques, hje korkovch dub s listy skoro ernmi, konatmi a stoenmi do kornoutk; hjeky piniov na slanch psinch mrtvho behu; na horch tvrze a eremite; to moe vpravo a vlevo hory kam se mm dvat, abych nic nevynechal? takhle plout po moi nebo bt poustevnkem tam v tch horch, vyjdt na rybolov nebo tlait vno i olej, hele, ty nachov skly, nikde nejsou skly tak erven, hlete, oropesa, msteko zaven na skle, jist vypadalo stejn ped tisci lty, tebae nevm, kter nrod tu tehdy bydlel; vdycky, kdy projd tunelem, je to, jako by se udlala teka a za n zanala nov kapitola, a pece bys nemohl ci, na kterm mst se ten kraj tak zmnil, ani v em je ta zmna; najednou ti pipomn nco jinho, u to nen Afrika, ale nco znmho: mohla by to bt Corniche v Marseille nebo Riviera di Levant; je to u zase zem latinsk, vlah a jiskrn kotlina mediternn; a kdy hled na map, kde jsi, vid, e se to jmenuje Catalua.

TIBIDABO
Tibidabo je kopec nad Barcelonou; nahoe je kostel, kavrny a houpaky a zejmna vyhldka na moe, zemi a msto, piem jmenovan moe svt mlnm oparem, zem z zelen a rov a msto nadmru nn jisk blmi domeky. Nebo z terasy Font del Lle, to vm je krsa, to zc msto mezi teplmi vlnami kopc a moem, pohled rozjaujic jako lehk vno. Nebo veer na svahu Montjuichu na vstav, kdy se rozsvt vechny fontny, vodovody a kaskdy, prel a viky takovou lirou svtel, e u to nem m popsat a jen se dv, a ti jde hlava kolem.

Teprve to ostatn krom tchto pohdkovch vc je Barcelona sama: msto bohat a znovn, trochu se honosc svmi penzi, svm prmyslem, svmi novmi tdami, obchodnmi domy a vilami; jsou toho napravo

a nalevo dlouh kilometry a jen uprosted jako na dn kapsy se tla star msto kolem nkolika starobylch a dstojnch vc, jako je katedrla, radnice a Diputacin,133 tsn a hemiv uliky, proat slavnmi ramblami, kde se lid barcelonsk tla pod platany, aby kupoval kytky, koukal po dvatech a dlal revoluce. hrnem il a pkn msto, inc svou prosperitou, enouc se tokem na okoln kopce, okzal a fanfarnsk i s tm svm fantastickm architektem Gaudim,134 kter se tak horen rozmchl k nebi nedokonenou lod a ikovitmi vemi toho obrovskho chrmovho torsa Sagrada Familia. A pstav, pinav a hlun jako vechny pstavy, vrouben psem bar, dupren a divadlek, ic a jejc zveera vemi svmi orchestriny a barevnmi svtlky, sprost a silck se svou podivnou populac naklada, matros, upk, macatch holek, rv a pstavnch krys, bordel vt ne Marseille, dra podezelej ne Limehouse, odpad, kde zem i moe odhazuje svou neistou pnu. A dlnick pedmst, kde vidte zaat ruce v kapsch a fanatick, vyzvav oi; holenku, to u nen bezstarostn lid z Triany; ichej a

(Casa de la Diputacin) snmovna v Barcelon, pochzejc ze 14. stolet Gaudi y Cornet Antonio (18521926) tvrce novho smru v architektue, zaloenho na fantastickch motivech z prody. V tomto stylu projektoval v Barcelon budovy, palce a katedrlu Templo de la Sagrada Familia (Chrm Svat rodiny), kter nebyla dokonena.
134

133

pozn, e se tu nco pipaluje. S veerem se thnou stny do stedu msta; maj espadrilly135 na nohou a erven psy kolem bok, cigaretu pilepenou na rtu a epici do o. Jsou to jen stny, ale kdy se ohldne, je to u hlouek. Hlouek upench a zarytch o.

A tady, uvnit toho msta, lid, kte nechtj bt panly; a v tch horch kolem sedlci, kte panly nejsou. Z vin Tibidaba je to takov jiskc a blaen msto; ale m pijde bl, jako bys slyel zrychlen a tk dech mezi sevenmi zuby. Zatm Barcelona trysk vemi svmi svtly a bav se skoro horen; divadla se zanaj a k plnoci, ve dv rno se pln bary a tanrny; tich a zamraen hlouky stoj nehnut na ramblch a paseos a nhle, neslyn se vytrcej, kdy se na rohu vyno stejn tich a zamraen kavalkda etnk na konch s pukami pipravenmi v sedle.

135

(pan.) opnky

SARDANA
A to u mn radji, Katalnci, zahrajte svou sardanu, muziku vesknou a dkladnou, mec hlasem kozlm a hvzdajc pastskmi palami, pravou muziku mediternn. To u nen thl jek Maur ani temn ve guitarr; je to rustikln, drsn a vesel jako ten kraj.

Nebo ten kraj u je podoben Provenci; na piklad nen u tak skalnat jako ostatn panlsko, nbr je tak skalnat jako kopce provencalsk; nerostou tam u palmy jako v Murcii, nbr rostou tam palmy jako na Rivie. Jak vidt, ten rozdl je subtiln a ned se tak lehko vyjdit; je ve vzduchu, kter dchte, je v lidech a jejich domech se zelenmi okenicemi, ale hlavn docela prost jest.

Pokud se te lid toho kraje, nos na nohou bl pleten papue zvan alpargatas, je pipomnaj msk sandly; a sem tam erven frygick apky (jmenuj se barretinas nebo njak podobn). A je jich mnoho modrookch a hndovlasch, zavalitch a kraas; njak se sem u zapletl sever do veho, do muziky i do chuti vna, do lid i do prody. U tu m pevahu proda s listem opadavm; prvn lut list platanu mn pipadal jako pozdrav z domova. Tady se u neije v patich jako tam dole, ale na ulicch; dti a psi a maminky, pijci a teni novin, mezci a koky, vecko ije na zpra a na chodnku; snad proto se v thle zemi tak lehko rod dav a poulin boue.

Ale kdybych ml ci, co m pekvapilo nejvc, tedy to byli gardisti ped krlovskm zmkem; nebo maj na nohou bl katalnsk papue a na hlav cylindr. Vzte, e cylindr, papue a puka s bodkem je zvltn a nezvykl akord; ale konec konc vyjaduje nzorn katalnskou zem, rustikln a kupeckou mezi jinmi krlovstvmi panlska.

PELOTA
Baskick pelota je takov hra s tvrdm mkem ze ps ke; z jist vzdlenosti byste ekli, e se tam prv strhla njak mela a e se do toho divokho evu zane asi stlet; ale kdy pijdete bl, vidte, e to nevou hri, ba ani divci, nbr makli,136 kte se zmtaj ped publikem a uzavraj szky na Modr nebo na erven, co jsou distinkce hrajcch

mustev. Z hlediska dramatickho jsou tito makli nejzajmavj st podvan; nebo ry jako veani, skou, mvaj rukama a ukazuj szky na rozpaench prstech; pitom se szky a vhry hzej mezi makli a divky v dutch mkch, kter vni poletuj kolem nosu jako oechy na strom, osazenm hejnem opic.

136

(z nm.) dohazovai

Zatm co se rozvj tato vniv hra v szky, odehrv se dole pod publikem pelota v um slova smyslu, kterou hraj dva a dva pni s takovm dlouhm pletenm luskem nebo kortkem, upevnnm koenou

rukavic na prav ruce. Do toho lusku chyt seor Elola letc mek a ups, prat s nm na vysokou ze, kter se jmenuje fronton. Mek se odraz s hlasitm plesknutm a let zptky s rasanc projektilu; bums, u jej m ve

svm lusku seor Gabriel a stel jm do zdi. Hopla, te jej vylovil ze vzduchu svm luskem seor Ugalde, zatoil tou plkou a vrhl mek na fronton jako bombu. A bum! u jej m v kortku seor Teodoro a vmetne jej na stnu, a to zadun; te je zas na seoru Elolovi, aby jej v odrazu chytil. Tedy tohle je zpomalen film: ve skutenosti vidte tyi bl figurky, skkajc kad na sv e, a bum plesk, bum plesk, bum plesk, nad nimi lt mek skoro neviditeln; mine-li jej hr, posko-li mek dvakrt po zemi nebo stane-li se jin tajemn chyba, je jedno kolo u konce,

to druh mustvo dostane bod k dobru, makli ponou mvat rukama a se stranm kikem vyvolvaj nov szky. Tak to jde dl a do edesti i kolika bod; pak pijdou nov Rojos a Azules137 a jde to zas od zatku, zatm co se publikum std jako hri u rulety.

Jak vidte, je to hra dost jednotvrn, jmenovit pokud uvme tak primitivnch a svtskch slov jako je chytat mek; ve skutenosti to nen chytn, ale jaksi kouzelnictv. Ten lusk, zvan la cesta, je irok jako dla a ten mek let asi tak rychlost bolidu;138 onehdy pr se odrazil od stny a vletl mezi divky; tu vichni tyi hri bleskem zmizeli v domnn, e ten

mek nkoho z publika zabil. Tedy chytat takov mek je asi jako chytat do lce kulky vystelen z vojensk puky; a ti pelotaris chytnou kad m, a let kde chce, s takovou animln jistotou, s jakou rorejs chyt mouchy. Nathnou ruku, a u jej maj. Vznesou se do vzduchu, a u jej maj. Hrbnou tm kortkem za sebe, a u jej maj. Proti pelot vypad tenis, jako byste li na mouchy s plcakou. A pitom ty kejkle, skoky a
137 138

(pan.) erven a Mod; bolid (franc.) povtro

pemety dlaj bez jakkoliv okzalosti a nmahy, tak, jako kdy ptk lov komry. Udl to bum, m pleskne do stny, a je to; ani nen vidt, e mus bt vren atletickou silou. Tedy takov je to hra, fantastick a jednotvrn. Tu hru hraj jen Baskov a Navarrov z hor; ti Baskov, kte dali svtu svou kulatou epiku rdiovku, je se jmenuje boina a vyrb se ovem u ns ve Strakonicch; ti Baskov, o kterch mn tvrdil profesor Meillet,139 e jsou to praobyvatel celho Stedozem, pbuzn s nktermi kmeny vysokho Kavkazu. Maj e tak sloitou, e dosud nen vyzkoumna; a jejich muzika je klarinetov palka, zvan dulzaina, doprovzen bubnkem. Je to z nejmench nrdk v Evrop; snad to jsou zmizel Atlantikov. Bylo by hchem, kdyby jednou zmizel i ten staten zbytek.

MONTSERRAT
Z dlky je to dstojn a zavalit hora, kter od prsou nahoru vynv z ostatnch kopc katalnskch; ale m jste k n bl, tm vc ponte asnout a kroutit hlavou, a nakonec budete bruet to jsem blzen a to jsem jakiv nevidl. Co vm potvrd starou zkuenost, e zblzka jsou vci tohoto svta podivuhodnj neli z dlky. Nebo vzte, e to, co z Barcelony vypad jako kompaktn masiv, se z vt blzkosti zjevuje jako hora postaven na sloupech; ba, ono to vypad sp jako chrmov architektura ne jako hora. Dole to m sokl z erven skly, na kterm vysteluj do ve vovit skaln pile; na nich je cosi jako galerie nesouc nov poad obrovitch sloup; a nad nimi se vyvihuje tet patro t kyklopsk kolondy ve vi dvancti set metr. To jsem blzen; km vm, to jsem jakiv nevidl. m ve vs vykrout pkn serpentina silnice, tm vc se vm taj dech; dole kolm propast Llobregatu
Antoine Meillet (18661936), vynikajc franc. badatel v oboru indoevropskho jazykozpytu i v studiu jednotlivch indoevropskch jazyk.
139

srovnvacho

a nad hlavou kolm ve Montserratu; a mezi obojm jako na vysunutm balknu vis svat monastr a katedrla a gare pro nkolik set aut, autobus a arabank140 a hospic, kde mete bydlet u otc benediktin v tto monumentln a hlun poustevn; a v tom monastru je knihovna, jak snad nen v dnm druhm kltee, od starch foliant vzanch v dev a vepovici po cel regl vnovan knihm o kubismu.141

Ale jet je vrchol hory, Sant Jeroni; vythne vs tam doista kolm lanovka, takov krabika od sardinek, kterou byste soukali po provzku na kosteln v; ale vy sedte v t krabice a tvte se ile a podnikav, jako byste nemli hrozn strach, e to s vmi spadne, a sbohem! Kdy pak jste nahoe a otepete se, nevte, na se dv dvat; j vm to uspodm: 1. Na vegetaci, kter zdola vypad jako upiny v podpa tch ohromnch vztyench pa, ale zblzka je to pekrsn porost vdyzelench berberis a cesmn, zimostrzu a evonymu, cistu, myrty a vavnu a mediternnho vesu; to jsem blzen, takov prodn park jsem jakiv nevidl jako tady na temeni a v rozsedlinch tch tvrdch slepencovch skal, je vypadaj jako ulit z oblzkovho betonu.
arabanky bryky kubism z lat. - krychle; umleck smr v malstv a sochastv, vynikl ve Francii 1908 1909, rozkldajc zpodobovan pedmty do geometrickch ploch (tverc, trojhelnk, kruh atd.). K zakladatelm pat P. Picasso a G. Braque.
141 140

2. Na ve a sloupov skal Montserratu, na stran a nah srzy Zlho dol, je pr se otevelo v den Kristova ukiovn. Jsou rzn vdeck teorie, emu se tyto skly podobaj; podle jednch hldkm, podle jinch proces mnich v kpch nebo fltnm nebo koenm vytrench zub; j

vak se zaklnm svma oima, e se podobaj vztenm prstm sepnutm jako k modlitb; nebo hora Montserrat se modl tisci prsty, psah zvednutmi ukazovky, ehn poutnkm a dv znamen. Vm, e byla zvl za tm elem udlna a vyzdviena nad vecky ostatn hory; a co

dle vm, to sem u nepat, ale myslil jsem na to, sed na vrcholu Sant Jeroni, kde je nejvy b a zrove sted t nesmrn a fantastick prodn katedrly. 3. A pak je kolem dokola, do nedozrna zem zvlnn; zelenmi a rovmi horami: Catalua, Navarra, Aragn; Pyreneje s jiskcmi ledovci; bl msteka na pat vrch; podivn obl kopce, vrstven tak, jako by to byla zvlnn ktice prosnut nesmrnm hebenem. Nebo jet sp jako by na nich zstal zbrzdn otisk prst, kter stvoily tuto zemi. Z vrcholu Montserratu vidte otisk boch palc, je hntly ten tepl a bruntn kraj se zvltn autorskou radost. Vida to ve a podiviv se, nastoupil poutnk svj nvrat k domovu.

VUELTA
Nvrat k domovu. Jet je mi jeti pes tyi zem, ale cokoli vidm, propoutm roztrit mezi prsty jako kuliky rence; nebo je to u jenom nvrat. lovk, kter se vrac, tiskne se ve vlaku do kouta a pivr oi; u dost, u dost je toho mjen a opoutn; u dost toho veho, co ubh nazad, sotvae pokynulo. U zas bt doma jako kl zatknut do zem; rno a veer vidt kolem sebe tyt dvrn vci. Ano, ale kdy svt je tak velik! Vida ho, hlupka! Tak tady sed v kout jako hromdka netst a mrz ho, e toho nevidl vc. e nevidl Salamancu ani Santiago; e nev, jak vypadaj oslov v Estremadue a star babiky v Ans, e nepotkal ciknskho krle a neslyel hvzdat baskick txistularis. lovk by ml vechno vidt a ke vemu se vzthnout, tak jako poplcal toho osla v Toled nebo hladil pe palmy v zahrad Alczaru. Veho se aspo prstem dotknout. Cel svt pejet dlan. Ta radost, love, kdy vid nebo hmat, cos dosud neznal. Kad rozdl ve vcech a lidech rozmnouje ivot.

S povdkem a radost jsi pijal vechno, co bylo jin ne tv zvyky; a pokud jsi vidl jin poutnky, mohli si nohy ubrousit, aby jim neulo nic zvltnho a malebnho a jinho, ne kdekoliv jinde; nebo v ns vech je lska k hojnosti a nekonenosti ivota. Tedy poslyte, tu hojnost ivota tvo nrody; to se rozum, tak djiny a proda, ale to oboje splv v nrodech.

Kdyby ns tedy jednou napadlo dit vci svta lskou k ivotu, musili bychom kat asi toto (ve vech jazycch svta): Caballeros, je sice pravda, e vichni lid jsou lid; ale ns pocestn nepekvapil tak radostn kaz, e dejme tomu Sevillan jsou lid, jako

kaz, e Sevillan jsou Sevillan. Byli jsme poteni tm, e panl jsou opravdu panl; m byli panltj, tm jsme je mli radji a tm vc

jsme si jich vili. Pedstavte si, e bychom si stejn vili an z toho nruivho dvodu, e jsou to an, Portugalc, e jsou to Portugalci, a e jim nerozumme ani slovo, a tak dle. Jsou lid, kte miluj cel svt, pokud je tento svt ochoten mt asfaltov silnice nebo v jednoho Boha viti nebo zavt bodegy a hospody. Jsou lid, kte by dovedli milovat svt, pokud by vzal na sebe jednu, a sice tu jejich civilisan tv. Ale protoe pes to nejsme dosud s lskou pli daleko, zkusme to na jin zpsob. Je daleko radostnj mt rd cel svt, protoe m tiscerou tv a je vude jin; a potom provolvat: Hoi, kdy u se tak rdi vidme, udlejme Spolenost nrod; ale hrome, a jsou to Nrody se vm, co k tomu pat, kad s jinm chlupem a jazykem, se svmi zvyky a kulturou, a je-li teba, tedy spnembohem i se svm Pnem Bohem; nebo kad rozdl je hoden lsky u proto, e rozmnouje ivot. A ns spojuje vechno, co ns dl! A tu lovk, kter se navrac, hlad oima vinin kopeky Francie, proesv chmelnice nmeck a pon se horen tit na oranice a jabloov sady za tou posledn hranic.

K digitalizaci pouit text knihy: Karel apek - Vlet do panl S kresbami a fotografiemi Karla apka Vydal eskoslovensk spisovatel v Praze roku 1970 K vydni pipravil a vysvtlivkami opatil dr. Miroslav Halk